PÁTEK S GURMÁNKOU: Louka plná fialek

Viola odorata – Violka vonná – lidově zvaná fialka může být považována za vůni první republiky. Už moje maminka s láskou vzpomínala na babiččinu prádelní skříň s vůní fialkového mýdla, které vkládala mezi složené prádlo. Kousek vždy strouhala na mýdlový prášek, aby prádlo vonělo jako jarní louka.

 

 

V její koupelně většinou nikdy nechyběla mýdlenka s oblíbeným fialkovým mýdlem s krásnou secesní nálepkou se jménem pana Gottlieba Tausiga, která odkazovala do Vídně, neboť tam byl považován za nejlepšího výrobce fialkového mýdla v celém rakouském mocnářství. Láska k fialkám se přenesla pochopitelně z matky na dceru. I moje maminka zakládala do prádelníku mýdla s vůní fialek a tak mi ten jejich jemný odér přirostl k srdci a na fialky nedám dopustit. U mě doma si najdou hned několikero využití, kde je mám nejraději.

 

Fialky do trávníku, prádelníku, lékárny, koupelny i do špajzu

Časně zjara se náš trávník v ovocném sadu místy promění ve voňavý fialkový koberec. Než přijde na řadu první jarní seč, nenechám si ujít sběr fialek. I letos jich bylo dost na to, abych je nasypala do vyšší sklenice se širším hrdlem, zalila jemným vinným octem a nechala macerovat tak dlouho, dokud octu kvítka nepropůjčí trochu ze své vůně a barvy, čímž ho příjemně parfémují a ozvláštní na chuti.

Fialkový ocet používám hlavně na ochucení salátů z křehkého lupení, ale lahvička s „octem violkovým“ nacházela v minulosti své uplatnění i v domácí lékárně. Fialkový ocet se za časů mojí babičky používal jako pomazání čela při horečce nebo se do něj namáčel obklad, který působil na zmírnění bolesti při včelím bodnutí. Proti kašli se svařoval violkový sirup s cukrem.

 

 

 

Fialkový ocet

Cenná rada: Moje maminka je srostlá s karlštejnskou krajinou, proto místní příroda před ní mnoho neskrývá. Hovořila jsem s ní na téma fialkového mýdlování a přešla k fialkovému macerování. Chytře mi doplnila článek o jednu starou lidovou moudrost a připomněla mi, že po první jarní bouřce fialky už nevoní! Kdo je chce trhat na další využití a nechce ztratit nic z chuti i vůně, musí mu být počasí nakloněno.

 

Na 1500 ml potřebujeme:

  • sklenici o obsahu 1500 ml
  • hrst fialkových květů
  • jemný vinný ocet

 

Postup přípravy:

Vezmu velkou sklenici o obsahu 1500 ml, nejlépe se širokým hrdlem a jednu její třetinu naplním čerstvě sklizenými kvítky fialek. Předem odstraním lístky a stonky. Květy sklizené na své zahradě nepropírám, jen z nich vytřepu případné nečistoty.

Květy ve sklenici zaliji jemným vinným octem téměř až po hrdlo sklenice. Přiklopím víčkem, ale netrvám na tom, aby bylo pevně utažené. V podstatě ho na sklenici jen položím a láhev postavím na slunečné místo, kde ji nechám stát cca 12 až 14 dnů. Již druhý den můžeme pozorovat, jak fialky odevzdávají svou barvu i vůni octu a celý obsah sklenice se zabarvuje červánkově.

Po dvou týdnech stání obsah láhve sliji přes jemné plátýnko nebo sítko vyložené filtračním papírem. Čistý ocet naliji do sklenice, fialkové kvítky vyhodíme na kompost. Sklenice s octem uchováváme v chladu a temnu, kde při správném skladování vydrží až do příštího jara.

 

 

Co s fialkovým octem v kuchyni?

Nejčastěji domácí fialkový ocet používám na přípravu letních zálivek. Hezky ochutí všechny saláty z jarní křehké zeleniny, lučního jedlého kvítí a všeho zeleného lupení, co nám jaro přichystá.

 

Tip do kuchyně:

Spíš než tip do kuchyně mám tip na výlet k sousedům do Rakouska. Ví se, že fialkové bonbóny milovala i císařovna Alžběta Bavorská – přezdívaná Sisi, proto právě ve Vídni mají nejdelší tradici. Na ulici Kohlmarkt se nachází dvorní cukrárna Habsburků Demel, kde zůstal patrný i duch historické atmosféry z doby monarchie. (Cukrárnu založil v roce 1786 Ludwig Dehne. Christophu Demelovi ji prodal jeho syn.)

Všechno tu chutná i dnes tak, jako v době monarchie. Fialky jsou k dostání kousek od vídeňského Hofburgu, v bývalém oblíbeném dvorním cukrářství panovníků. I dnes patří k nejžádanějšímu zboží z celé sladké nabídky. Vyrábějí se z ručně sklizených fialkových kvítků, které se po usušení kandují a poté slouží na výrobu fialkových bonbonů, které voní i vypadají jako opravdové kvítky.

Koupit se dají v originální krabičce – ze stejně vypadajících krabiček je kdysi mlsala i Sisi.

 

 

 

Pamatujete na bonbóny fialky? Fialkové bonbóny nejen že krásně vypadaly a voněly, ale ony chutnaly doslova jako rozkvetlá louka. Jaký vztah máte k fialkám vy? Zakládáte do prádelníku staromilsky voňavá mýdla? A víte o pěkné fialkové louce? Tam to drobným violkám stejně sluší nejlépe :-)

 

Přeji Všem krásné fialkové jaro!

 

Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

 

Aktualizováno: 5.4.2018 — 14:10

100 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jestli ještě můžu, můžu? Pouštím si Celentana a plánuju „náš“ Řím. Totiž – s MLP nám zbyl týden dovolené z loňska a musíme si to vybrat do června. Tož jsme se rozhodli (teda, já jsem rozhodla ;-)), že pojedem do Říma. Letenky už máme koupené, ubytování přes airbnb taky, teď už si jen prohlížíme mapy. Už máme v podstatě naplánované vše, nicméně – nějaký tajný tip by nebyl?
    Takové ty klasické památky asi zvládneme, v Římě už jsem před dvěma roky byla s našimi dračími děvčaty, jakž takž se tam orientuju, dopravu atp. mám zmapovanou. Nicméně, kdybyste některá měla nějaký tajný tip na dobrou restauraci, „tajnou“ památku, něco zajímavého, moc bych to uvítala.
    Zatím máme kromě takových těch „must see“, kam chodí každý, naplánovanou cestu po stopách našeho oblíbeného filmu Velká nádhera, včetně Gianicola a všech těch památek tam, pak Via Appia Nuova a čtrvť EUR. Za každý další tip budu vděčná.

    1. S Římem, bohužel, neporadím, chtěla jsem jen napsat, že jsem si se zájmem přečetla povídání o Aljašce a Iditarodu, na které byl odkaz u minulého článku. Škoda, že to tady úplně zapadlo, já sama jsem to objevila náhodou, když jsem seriál Andyho článků hledala pro syna. Zajímavé a čtivě napsané! Záběr zájmů potomka je obdivuhodný (a profesní úspěchy taktéž)! Přeji mu, aby se mu podařilo příští rok se na Aljašku vrátit. (y)

  2. Taky se u vás dnes tak ochladilo? tady byl fukejř až hanba! :)
    Zato včera bylo až moc krásně – hrály jsme s Dedivadlem od šesti v Hořicích a opravdu jsme se bály, že nás bude na jevišti víc, než v hledišti:)) Naštěstí se přece jen našli lidé, kteří odešli ze zahrádek dřív a tak jsme si zase užily hezký večer. A hrály jsme v opravdovém divadelním sále – secesním, s balkónem, na jevišti byla funkční opona (ach!) a dokonce jsme měly gong :D
    Jak se jinak máte a co děláte?

    1. Tady se naopak oproti předchozím dvěma dnům docela oteplilo, ale příšerně, ale opravdu příšerně moc fouká, u nás na kopci zvlášť (dokonce to odfouklo kontejner na papír do lesa – je kousek od kontejnerového stání a je to tam z kopce).
      Dnes jsem více méně doma (MLP se věnuje sportu), ale včera jsme si udělali půldenní výlet na Pálavu, bylo tam moc hezky. Už všecko začíná kvést (sněženky teda dokvétají, fialky už taky pomalu končí), kromě takových těch obvyklých kvítek typu podléška, dymnivka, plicník atd. jsme viděli hromadu hlaváčků jarních. Malé kosatce už vyrážejí listy a pokud vydrží teplo, květy vyrazí co nevidět.
      Večer jsme byli vítat dcéru, přijela po týdnu z Portugalska naprosto nadšená. Byla v Aveiru a na otočku i v Portu, moc se jí tam líbilo a i pracovně/studijně jí to dost přineslo, mj. se po čase viděla s jedním ze svých školitelů, který působí právě na univerzitě v Aveiru.

        1. Bezva. Zas ale – proč co bychom se my hrdé matky nechlubily, že, hlavně, když máme čím kým.
          Já sem píšu asi desetinu toho, co veřejně podniká náš kluk, ale i tak už mi z nitra Zvířetníku přišly nějaké, ne moc pěkné, odezvy (a to si toho fakt hodně velikou většinu nechávám pro sebe, aby to nevypadalo, že se chlubím).

          1. Děvčata chlubte se svými úspěšnými potomky. Je útěšné vědět, že je dnešní mladá generace tak dobrá! Že není jen rozmazlená a zpovykaná :D
            Aido,ten kdo ti přeje úspěch dětí se bude radovat s tebou a ten kdo ti ho nepřeje, bude mít vztek. A dobře mu tak!!

        2. Že ti ten mladší chlapeček zmužněl (chuckle) . A jinak se chlub, protože je čím! Ty malé elektrárny – to je něco, o čem tady nedávno mluvil Martin?

          1. Jo :) Malý model Energy Well vytisknutý na 3D tiskárně mám od minulého týdne na klíčkách od auta a nikdo nepozná, co to je:)) Ona to je taková dost rodinná akce – Martin tu ideu asi tak dva roky tlačil do života organizačně a Marek to s dalšími lidmi vymýšlel. A abych byla ještě chlubivější, tak jeho jméno je první na patentu… :)

      1. Díky :) Těm asi tak 30 lidem, co dorazili, se to asi líbilo, protože nikdo neutekl a smáli se na správných místech :D Ale zážitek z toho sálu byl velký i pro nás – to bylo skutečné divadlo! Jen jsem měla problém koukat na lidi, jak jsem zvyklá, protože mě oslňovaly reflektory. Ale v druhé půlce představení to upravili a tak byl – náš – zážitek ještě lepší:))

    2. Jo a pokud jde o vaření, abych se držela tématu, včera za nás vařil náš oblíbený hotel v Pavlově a naše oblíbená řecká restaurace v Brně, dnes to máme ve znamení kapra – kamarád („pan Gemma“, jak tu o něm občas píšu) nám dal vlastnoručně čerstvě uloveného kapra, takže jsme měli klasickou vánoční rybí polévku a „kapra po Lutovsku“ (recept mého nevlastního švagra z Lutové u Chlumu u Třeboně – porce kapra se pečou na másle se směsí cibule, rajčat a paprik, je to moc dobré; kapr se před pečením osolí a obalí ve směsi mouky a papriky. Kdo chce, může místo čerstvé zeleniny dát konzervované, nejlíp domácí, lečo). Jí se to jen tak s chlebem.

    3. Včera bylo krásně i na Vysočině – byli jsme se kouknout na bledule (švagrův švagr má ve Chlébském celoroční chalupu, tak jsme spojili příjemné s příjemným (chuckle) ). Dneska ráno teda bylo zataženo a ve vzduchu byla cítit voda, ale k polednímu se vyslunilo – akorát ten větr je dost silný, ale docela teplý.

      A kdo by se ještě chtěl podívat na blendule (:o)), tak tady na Rajče http://yga.rajce.idnes.cz/2018_Na_bledule_do_Chlebskeho/

      1. Víš, co je legrace? My tam včera původně chtěli jet taky (to bychom asi o sebe zakopávali, resp. byli na stejném místě, ale nepotkali se – na NP jsi psala, že tam byla i Tora), nakonec ale zvítězila ta Pálava.
        My tu teď tenhle týden měli na hlídání dcéřinu Šišku, výlety jsme volili podle ní, není tak „chodící“ jako ten první pejsek, Dharma, večer byla úplně hotová, usnula i bez večeře. Dneska ji odevzdáváme a bude mi moc chybět. Snad zase dcéra někam brzo pojede. Moc jsme si toho našeho pejska malého užili, je to zlatíčko.

        1. Bylo tam dost lidí a každý druhý s pejskem. Já tam měla dva a oba si to užili, i když museli být na vodítku. Erníkovi se nejvíc líbil potok (nod)

          No a Pálava je fajn v každém počasí, s tou nemůžeš šlápnout vedle – a škoda, že jste to nevzali přes Hustopeče, zrovna tam kvetou mandloně.

      2. Ygo, to musela být nádhera! Takhle to vypadávalo u nás na chalupě… Velká jarní voda a bledule. :) A jako obvykle máš moc hezké fotky pejsků – a kamenů – a vody – a bledulí :D

  3. Omlouvám se za OT jen bych připomněl, že před cca rokem zahynul náš kamarád, doktor přírodních věd a autor několika zajímavých textů zde na Dedeníku, kterého jste znali jako Alasdaira MacCollu. Vím že leckteří jste ho tu měli rádi, tak to jen připomínám, protože jsem tehdy měl tu smutnou čest tuto informaci přinést. Díky za pozornost.

    1. Pů, díky za připomínku, byla to velice smutná a nečekaná zpráva. Alasdairovy komentáře jsem četla moc ráda a doufala jsem, že nám tu jednou začne psát povídání o svých cestách a zážitcích. Bohužel se tak nestalo a už nikdy nestane. ALE píšeš že „zahynul“, ne zemřel! V tom je rozdíl ! Důvod jeho umrtí tu (myslím) nebyl uveden, takže jsem se domnívala, že ho nečekaně zradilo srdce, nebo jiný zdravotní problém. Vím, že si toho chudák prožil hodně – napadení, byl v nemocnici, nečekaně mu zemřel bratr a musel se vzdát cesty „za tygrem“ na kterou se tolik těšil. Ale zdálo se, že se vším statečně popral a proto jeho smrt byla takový šok. Nemůžeš zde prosím jeho smrt trochu objasnit, pokud to není příliš soukromá záležitost. Děuji a vzpomínám.

      1. Myslím, že Akeretta tu tenkrát psala, že to byla nějaká zdravotní indispozice, snad nečekaná?
        Docela často si na něj vzpomenu, když vidím v nějakém dokumentu „velké kočky“, tygry, levharty. Snad se tam s nimi setkal, s kočkami překrásnými.

    2. Děkuju za připomenutí – odchod Alasdaira byl velký šok, měla jsem moc ráda jeho drabblata a stejně tak komentáře. Škoda dobrého člověka. (h)

      Jinak doufám, že ty se držíš – prosím, stav se častěji.

    3. Ano, vzpomínám na něj, mám asociaci, když vidím nějaký dokument o velkých kočkách v TV. Tak se mi zapsal do vzpomínek.
      Každý odchod fajn člověka je nečekaný, náhlý, ať je jakýkoliv. Před třemi týdny náhle odešel náš kamarád, soused, který byl velkým bojovníkem se svými zdravotními problémy. Včera jsem se od jeho ženy dověděla, že v podstatě šlo o domácí úraz, jak měl špatné koleno, tak doma zakopl, upadl a zřejmě díky lékům, které musel brát po bypasech (proti srážení krve) rychle vnitřně vykrvácel z roztržené sleziny. Nevím co je horší, jestli doměnka, že zemřel na nějakou srdeční nebo náhlou mozkovou příhodu, nebo na „úraz“ doma v předsíni. Ono to ve výsledku vyjde na stejno. Chybí nám všem, stále ho potkáváme u lesa při venčení pejsků. Každý pejskař si povzdechne, že ho pořád vidí na těch nám důvěrných místech, na loukách před lesem.

    4. Milý Pů, děkuju za upozornění – to víš, že si kolikrát na Allasdaira vzpomenu… nakonec je první v mém seznamu hostů Dedeníku a tam nakouknu minimálně jednou týdně.
      Jsem moc ráda, žes ho k nám nasměroval, byl to zajímavý a velmi příjemný člověk s hlubokými znalostmi a nevšedními zkušenostmi, škoda, že tak brzy odešel. A škoda, že se tu nezastaví ani Akeretta. (h)

  4. Vůni fialek mám také moc ráda a připomíná mi dětství. Filakovými bombóny, stánky s košatkami filakových svazečků (kupovala jsem si je v Praze cestou do práce a měla vedle psacího stroje). A hlavně jako jedny z prvních poslů jara. Stačilo utrhnout jeden maličký květ fialky, strčit k nosní dirce a vtáhnout její vůni ! Že se z fialek dá udělat ocet jsem take nevěděla.

    Na Živé květy se pamatuji. Tedy hlavně na to, že se skleničce opravdu byly „macerované“ skutečné fialky, šeřík, nebo konvalinky. Vím, že jsem si občas nějakou koupila, ale jak přesně voněla už si nevybavuji – asi hezky, když jsem koupi opakovala :) A vánoční dárky jedné mojí tety byly vždy krásné sady mýdel (většinou 4), která byla nejen krásně balená (skoro škoda rozbalit), ale i voněla a určitě alespoň jedno skončilo mezi prádlem.

    Maličkých váziček na filaky mám několik. Fialky v nich už léta nebyly, v jedné je ale „pugétek“ dlouhých fousů mé milované kočky Kotě. Ona měla opravdu dlouhatánská fousiska a tak jak jsem je v domě nacházela (na zemi, na posteli, na jejích pelíšcích), tak jsem si je dávala do vázičky a později jsem k nim přidávala fousky dalších našich, už zdejších koček. Kdysi jsem na jedné české výstavě kraslic obdivovala jemňoučkou detailní kresbu celé krajiny. A průvodkyně mi řekla, že je to kreslené právě kočičím fouskem! Když si sáhnu na ten silnější konec u kořene fousu, je tak tvrdý, že věřím, že se s ním dalo malovat :)

    1. Dneska jsme jely z Mnichova Hradiště a nad silnicí byla celá modrá stráň fialek, je ta, dost velký provoz a tak se nedalo zastavit a fotit nebo dokonce trhat.

  5. Fialky bonbony pamatuji ve skleněných dózách je měli v cukrárně Orion, na náměstí v PR. Nabírala je paní Genžová, matinka vynikajícího tenisty,lopatkou, krásně to chřestilo. Pod tím měla ve stojanu lesněnky a barevné čtvrtky měsíčků a taky hašlerky, maliny, pocukrované jahůdky aj. vypadalo to přímo kouzelně a přitahovalo už jen k pokoukání.
    A tady prosím živé květy :
    https://www.fler.cz/zbozi/fialka-retro-vonavka-zive-kvety-6684733

    1. Jé jenny, tys našla obrázek! A mě se vybavila jiná sklenička. Pamatujete na perleťový šampón? Ten nejen krásně voněl, ale měl úžasnou skleničku (tedy mě se tenkrát moc líbila) – perleťově bílou,ze silnějšího skla a stěny byly takové vlnité, jako, když po nich stéká rozteklý vosk.

  6. Fialky (bonbony) mně loni přivezla kamarádka jako společnou vzpomínku na dětství a přivezla je z Číny! :D Nefalšované Made in China. :P

  7. Taky mi rostou fialky na zahradě, letos budou pěkně utopené v neposekané trávě, ale když se rozjedou, cítím je až do domu. Zatím kvetou jen na dvorečku u vchodu, kde se tam najednou vzaly, to nevím. V tom zeleném pruhu u silnice, kde parkujeme, rostly i bleděmodré, ale ty nevoněly. Chtěla jsem si vyrýpnout, neudělala jsem to, a když nám loni dělali nové osvětlení, všechno to nevím proč strhli a pak zavezli hlušínou. Takže je po fialkách.
    Bonbony fialky jsem jako dítě měla ráda, ale teď už mi nic neříkají.
    Živé květy se u nás nijak neuchytily, vím, že mamka nějaké měla, ale byla to taková síla, že se až dělalo špatně. No, moc toho tenkrát na výběr nebylo.
    Já mám taky ráda levanduli, mám hrníček na čaj, a levanduli zkouším pěstovat na zahrádce. Na výstavách v Lysé jsem si párkrát v rukodělném stánku koupila pytlíčky se sušenou, mám je v truhle, co slouží jako peřiňák a v šatní skříni. Když jsem ji na podzim stříhala, dala jsem si v kuchyni pár větviček na misku a postavila na okno. To se ale silně nelíbilo kočičákům, miska musela jít nahoru na linku. Koupila jsem si ještě bílou, a nějak to prokombinuju.

  8. Fialky mám na zahradě, ještě ale nekvetou. Maminka měla krásnou cukřenku s fialkama, ví Bůh kde cukřenka skončila! A bonbony fialky jsem milovala. Jako dospělá jsem je někde viděla a koupila. No nebylo to ono, nevím jestli už je neumějí udělat tak voňavé nebo jsou vzpomínky voňavější než ty fialky.
    Mamince jsem vždycky kupovala první kytičku sněženek, první fialky i první konvalinky. Vždycky měla radost.
    A kytička fialek pro mne nejmilovanější http://kamineknaceste.blog.cz/0906/kyticka-fialek

    1. Lída:

      Moc pěkná básnička. A fotografie zářivých květů gazánií jsou vysloveně optimistická kvítka v barvě žhavého letního sluníčka. Na zahradě je mám moc ráda :-)

  9. Fialkové hrnečky pamatuji. Jemné, křehké, jako fialky samy. Mám dojem, že dříve byl fialkový dekor používán mnohem častěji. Vlastně, objevují se dneska vůbec na něčem fialky? Zdá se mi, že jejich subtilnost se do dnešní doby moc nehodí a byly odloženy stranou. Doufejme, že jenom “na potom”.

    OT: milé příznivkyně, děkuji za palečkovou podporu. Doktoři mě odšroubovali a vrátili do sedmého patra, takže si hřbitov opět prohlížím z výšky. Se mi takhle líbí víc.

    1. jistěže ano – tradiční porcelánka v Dubí a v Loučkách u Karlových Varů – obě stále vyrábějí jednotlivé kousky i celé sady s něžným fialkovým dekorem. opravdu krásné :-) a blahopřeji k úspěšnému odšroubování :-)

      1. Mně přivezla přátelskou fialkovou soupravu Loučka, když byla kdys u nás na Moravě a Hostýnku.
        Je krásná. (h)

  10. kamarádka si od každé jarní kytičky trhá hrstku a tu pak rozdělí do ledových tvořítek a zalije vodou, v létě má krásné ledové kostky do ledových čajů a domácích limonád….

  11. Jéé fialky, kdo by je neměl rád (až na Karolínu (rofl) ). Fialky mi navždy budou připomínat mamku, protože na její narozeniny (na Kvida) jsme je šly trhat do Hajku – a skoro vždycky už kvetly. A vzpomínám si, jak jsme jako děcka skládali fialkové voničky – květy hezky obkroužili fialkovými lístky a svázali silnější nití (totéž jsme později dělali s konvalinkami) – a cestou domů jsme pořád k nim voněli – doma putovali do malinkých váziček, vhodných právě jen na fialky.

    Jinak mýdla vkládám do skříně s ručníky. Asi se budu muset podívat, jestli na nějaké fialkové mýdlo nenarazím … anebo jinou fialkovou esenci.

    P.s. nejvíc mi voní akáty a jedno mýdlo taky tak vonělo, ale už jsem zapomněla, které to bylo – že by Helada?

    1. Ygo ale já mám ráda fialky – na hrníčcích a jako dekoraci, jako jarní kytičku a dokonce jsem nedávno při nějakém náhodném rozbalení papírového obalu, který byl zasunut do útrob šuplíku objevila kytičku z látkových fialek, kterou nosila maminka na kabátku. Jen ty Živé květy byla katastrofa. Vůni fialek v této podobě fakt ne.
      Mýdlo do prádla jsem dávala dokud jsem ho kupovala nebo dostávala. Teď v době sprchových gelů to není až tak obvyklé. Když mýdlo, tak gelové a to tolik nevoní. Když jsem likvidovala prádelník na chalupě, tak jsem z prádla vylovila asi 50 kostek mýdla. Už nevonělo. Ale furt je doma!

      1. potřebuje promydlit, zase bude vonět. no a kdyby náhodou ta vonná esence opravdu odešla, nastrouhat do pračky se dají určitě :-)klasická mýdla kromě jiného nevoní molům, to je plus, pro které mám mezi prádlem kostky mýdla pořád :-) kamarád vozí z Francie marseilleské mýdlo a víno – mám v prádelníku levandulové :-)

        1. S těmi strouhanými mýdly jsi mi připomněla opět maminku: když zbyly takové ty malé kousky, tak jim říkala „vomydlíky“ a strouhala je do prádla. Když jsme praly spolu na chalupě v neckách, bylo to super – spousta pěny a prádlo krásně čisté. Pak ho přidávala trošku k práškům do pračky. To jsme měli takovou tu dřevem obloženou, obyčejnou – jen prala, nic jiného neuměla ani ohřev vody ne. S vrtulí uvnitř. Moc toho mýdla se tam dát nesmělo jinak bubliny nás vytlačily z koupelny.

          1. moje maminka tomu říká “ spěrky“ :-)kdysi jsme ještě ve škole v ručních pracích vyráběli ze spěrek nová mýdla neskutečných barev ( a tvarů) :D

            1. madridské mýdlo – My všichni školou povinní, ten výraz Gabriely Vránové,coby soudružky učitelky Jánské, nikdy nezapomenu…

          2. Taky jsem to strouhání zbytků zažila. To bylo za trest. Vyčleněné struhadlo s velkýma nudličkama. A vždycky jsem se strouhla.

      2. U nás jsou na umyvadle mýdla dvě- tekuté pro zbytek rodiny a obyčejné pro mě. Mně totiž tekuté mýdlo žere ruce- neuvěřitelně vysušuje kůži, což obyč mýdlo nedělá v takové míře. Druhá možnost je mít dvě tekutá mýdla, protože Dove mě neokusuje tolik. Jenže to bych neužila ta úžasná mýdly, co občas vytáhnu z prádla :)

        1. taky máme obě – když si myju ruce ze zahrady bez rukavic ( což se mi daří často), připadá mi, že klasické mýdlo myje lépe. do zásobníku na tekuté kupujeme hustá krémová mýdla ( Radox, Dove), protože jinak prská mýdlo všude okolo, zlobivec jeden :-D chicht – máš důvod mít krásnou mýdlenku a zásobník na tekuté do sady, ne? jo a kočičky od tebe už si dneska půjdou sednout do zahrady a zdobit tam… (sun)

        2. Já mám taky dvě; tekuté na horší špínu, a olivové, které přímo hladí, to můžu i na obličej.
          A taky mám jako sprcháč Dove, to jediné mě nežere, a takový jeden jsem vozila i na dovolenou k moři, to byl nějaký dva v jednom, nemusel se člověk po osprchování ničím mazat. To totiž úplně bytostně nesnáším.

          1. skvělé jsou i sprchové gely od Y. Rocher ( včera jsem ulovila 2+1 oliva + petitgrain a magnolie+bílý čaj). určitě jste zaznamenali, že Manufaktura také ohlásila jaro a s ním návrat fialek ve stylu 1. republiky – má celou krásně voňavou řadu včetně sirupu. ten jsem ochutnávala a je excelentní :-) ne, živé květy neoživila :-D

    2. V Českém krasu, (Svatý jan pod skalou) se dají najít i bíle kvetoucí. Ale zatím je na ně ještě brzo. Naplno kvetou podléšťky, (našel jsem i několik fialovočervených), plicníky, začínají orseje, dymnivky, lýkovce, a už i kvetoucí prvosenky jarní jsem včera viděl. A vím o dalších dvou lokalitách v Českém krasu, kde rostou a kvetou střevičníky pantoflíčky, ale na ty je také ještě brzy.

      1. ve Svatém Janu jsem vyrostla – to je jedna velká botanická zahrada. fialky tu kvetly i bílé a světle růžové. podléšky také modré i růžové. taktéž hlaváčky jarní, ty ale až později. teď by měly také o 106 kvést podběly, je jejich čas.

        1. Také jsem předevčírem dva viděl. A za chvíli odjíždíme na kandíky do Letohradu. Na Medníku už pomalu, ale jistě odcházejí a v Letohradu už příští víkend asi také nebudou. Takže asi v úterý, nebo ve středu budou fotky a povídání.

      2. U nás jsem zatím našla asi jeden možná křivatec:)) Fialky ani podléšky zatím k vidění nejsou. Ono toho tady v okolí zatím prostě moc není. jen se už konečně začala zelenat tráva!:))
        Jinak na jarní kytičky jsme se jezdívali dívat na louky kolem Berounky, nad Karlštejn a tak. Musím říct, že tam je to jarně květinově bohatší než u nás pod horama.

    3. YGA:

      Jeden čas se zdálo, že mýdlům těměř odzvonilo a válcovaly je mycí gely, ale naštěstí není tomu tak. Mýdlařina je krásné lidové řemeslo, které šikovné ruce nenechávají spát a ručně vyráběná mýdla jsou v perfektní kvalitě na trhu stále k mání. První návod na výrobu mýdla byl zaznamenán na hliněné tabulce z roku 2200 př. n. l. Z vody, louhu a kassiového oleje se vyrábělo mýdlo nikoli k hygieně, ale k léčebným účelům – prý k rychlejšímu hojení ran. Teprve až řecký lékař Galenos z Pergamenu v roce 164 n. l. upozornil na čistící schopnost mýdla a mydlářství se stalo váženým řemeslem. Je báječné, že krámečky s ručně vyráběným mýdlem mají stále své obdivovatele. Z cest do Středomoří si i já ráda vozím různá mýdla. Z Toskánska mám malou olivovou zásobu v koupelně, ale ve skříni s ložním prádlem mi voní fialky, šeříky a fíky s mandlovým mlékem :-) Nějak těm pěkným mýdlům nejde odolat.

      1. U nás občas v rámci trhů mají krámek „mýdelníci“, jsou to mladí lidé z nějaké ekofarmy a mají spousty malých voňavých mejdlíček. Vždycky se u nich zastavím. Jelikož je to ruční výroba, jsou dost drahá, ale občas si musí člověk udělat radost, a navíc jako dárky jsou super.

        1. Tečka:

          Voňavá ručně dělaná mýdla jsou opravdu pro radost. Často mám problém položit je na umyvadlo a použít ke svému účelu. Nejraději na ně koukám a čichám k nim a jednoduše se kochám :-)

  12. Milá Šárko,
    fialky mám moc ráda už od dětství. Pamatuji se, že rostly všude. A to jsem vyrůstala na sídlišti.
    I když je pravdou, že to bylo malé sídliště s přírodou okolo. My holčičky jsme je trhaly a nosily domů mamince. Když je dnes vidím, je to už vzácnost a to jen skloním a přivoním.

    Děkuji za tip na fialkové bonbóny ve Vídní. Za 2 měsíce tam jedeme. Moje maminka je má moc ráda a taky má ráda císařovnu SISI. Takže už vím, co jí přivezu.
    Mám dotaz. Do Hofburgu se jdeme podívat.
    Jmenuje se ta cukrárna, která kousek od Hofburgu, taky DEMEL ?

    1. Míša z Plzně:

      Je to tak, cukrárna sídlí jen pár metrů od Hofburgu a fialkové bonbóny jsou balené v kulatých krabičkách zabalených v celofánu a převázaných fialovou mašlí. Nejdou přehlédnout :-)

      Z historie cukrárny:
      Cukrárnu založil v roce 1786 u divadla Burgtheater Ludwig Dehne. Jeho syn ji o 71 let později prodal svému pomocníkovi Christophu Demelovi. V roce 1887 nechal císař strhnout vídeňské hradby. Padla tak i Demelova původní cukrárna, která s nimi sousedila. Nový prostor našla v paláci na Uhelném trhu (Kohlmarkt) jen pár metrů od Hofburgu.

      1. Díky moc už jsem jí našla Google map.
        Určitě zajdeme na sachr s kávou a koupíme mamince fialkové bonbóny.

        1. Míša z Plzně:

          Každý výlet má potěšit ducha i žaludek, aby to bylo hezky v rovnováze. Tak si to moc pěkně užijte :-)

  13. S babičkou si spojuji jen naftalín… nějak nebyla na vůně, což nechápu, ale každej jsme nějakej. Fialky mi teď květou na zahrádce jako o život a nejhezčí jsou u Borůvčina kamene.
    Moje vůně do prádla je levandule, ono taky co jiného do vlněných uniforem, že :) Drahý můj ji nemá rád, ale já moc. Levanduli si pěstuju sama, sklízím v létě a užívám si to :)

    1. Matylda:

      Ani na levanduli jsem nezanevřela, ale protože je to květina slunného počátku léta, zastavila jsem se u rozkvetlých fialek, kterých mám i letos v trávníku touto dobou požehnaně. Fialky, prvosenky, krokusy, modřence atd. mi dělají jaro barevnějším a voňavějším :-)

  14. Fialkové bonbóny jsme mlsaly s babičkou,ani jsem nevěděla, že se ještě dají koupit. Taky měla ráda tehdejší fialkovou voňavku „živé květy“. Dodnes mi vůně fialek připomene moji babičku. U nás tyto něžné květinky rostou i v bílé variantě. Já mám ráda vůni levandulovou, mám ji ve skříni i v bylinkovém polštářku.

    1. Tak právě ta fialková voňavka „Živé květy“ mi znechutila tento kouzelný a něžný kvítek natolik, že bych si s fialkami nikdy nic nepořídila. Až na kávovou soupravu po prababičce, což jsou nádherné hrníčky plné malovaných fialek. Ale ona ta voňavka dokázala znechutit jakýkoliv jiný květ. Bože to byl puch. Později mi to připomínaly voňavky „Duchi Mockby“. Když to někdo přehnal, tak trpělo celé okolí.

      1. Karolíno, oni jsou dnes parfémy jemnější a decentní. Byly tenkrát (šedesátá léta) vůbec jiné voňavky než ty „Živé květy“? Nějak se mi nic nevybavuje.

        1. Parfémy jako takové snad nebyly, tedy ne dostupné pro obyčejný lid. I dnes opravdový parfém koupí málokdo, protože je velmi drahý. Spíš se prodávají parfémové nebo toaletní vody. Tehdy se tomu říkalo voňavka a už jen to jméno vzbuzuje pocit, že něco „voní“ až moc. Maminka používala kolínskou. A tatínek ze svých koncertních cest občas dovezl růžový nebo orientální olej. Tam stačilo jen lehýnce přejet tyčinkou, která byla uvnitř maličké nádobky v obvykle dřevěném obalu (určitě si ty suvenýry pamatujete z Bulharska) a už to vonělo a vydrželo hodiny. Bylo více druhů růžového oleje, tatínek kupoval ten lehký, který byl příjemně decentní a k mojí éterické mamince seděl naprosto perfektně. Zvláštní je, že jsem teď objevila dvě ty dřevěné nádobky s olejíčkem uvnitř a vůně je nezměněna i po těch cca 50 letech.

      2. Pro mě byly nejstrašnější „Živé květy“ konvalinky, používala je mamina. Ale vůně čerstvých se nemůžu nabažit stejně jako šeříku. (happy)

        1. A ještě horší byla taková voňavka ve tvaru trpaslíka. To byla vůně k nepřežití.

          1. nejen trpaslíka, dělali i sněhuláky,Sněhurku,dědu mráze…máti to vždycky dostala od podniku..má je plné, doma vystavené na poličce, onehdy jeden trpaslik upadl a rozbil se..no to bylo něco,to by snad dokázalo zabít i švába.

      3. Karolínko, pamatuji si, že moje první voňavka byla živé květy ,,Karafiát“ ta voněla jako pravé karafiáty a dlouho ale už další tak smrděla, že se nedala použít. Ale to jsi nebyla ještě na světě. Já jsem na vůně strašně citlivá a co si nekoupím sama tak to nepoužiju. A někdy se ani sama netrefím.

        1. Ach jé, kdeže loňské … Moje první vůně byla Chat noir, měla jsem ji do tanečních a moc mi voněla. A najednou jako když utne a vnímala jsem ji jako smrad. Proč? nevím dodnes. A když jsme u těch vůní, někdy v sedmdesátých letech byla u nás k dostání (z protekce pod pultem)úžasná vůně. V modré skleněné lahvičce s rozprašovačem Rexona s vůní iris. Měla jsem ji asi dvakrát, pak už jsem ji nikdy neviděla. A dnešní Rexony mi nevoní.

    2. Janina:

      Živé květy, to je také legenda mého mládí. Když měla maminka narozeniny, pár lahviček jsem jí koupila. Mám podezření, že je má ve skříni ještě dnes :-)))

      1. Gurmanka:

        Na hezké okamžiky našeho dětství se krásně vzpomíná a některé vůně nám je připomenou i po dlouhých letech.

  15. Fialkové bonbóny si pamatuji z dětství a dodnes se dají koupit (nemyslím ty rakousko-uherské). Vyrábějí se v Polsku a mívají je na trzích nebo v menších potravinářských obchodech mimo velké řetězce. Ta fialková vůně je určitě chemického původu, ale chutnají stejně jako kdysi. Občas si je koupím, přesypu je z celofánového sáčku do plechovky a mám je jako „bonbóny do auta“. Spolehlivě fungují na utišení kňourajících dětí.
    K receptu na výrobu fialkového octa – to musíte mít, Šárko, opravdu chlapskou ruku, abyste z hrsti květů zaplnila půllitr :)
    Do prádla dávám pytlíčky s levandulí, to je moje vůně po babičce.

    1. fialkové bonbony jsem nosívala mamce z pouti, ale už to není ono,už tak nevoní a ani nechutnají…miluju fialky,prootž emoc nepylují,tudíž u nich nekýchám, ale nejvíc se mi líbí jako rozkvetlý koberec na šikmých stráňkách nad příkopy…chodívali jsme se na ně dívat a natrhat si malou kytičku k Janderovskému mlejnu, směrem k Chrudimi byla stráň, kde jich rostlo..no jeden velký koberec to bejval…teď jsou v ní rodinné domky a fialky zmizely…
      do prádla se u nás dávalo konvalinkové mýdlo a jak jsme tu vůni nemusela,přišl ajsem jí na chuť nedávno…a tak mám doma konvalinkovou vůni také v prádelníku a na podlahy kupuju ajax s konvalinkovou vůní a na luxování posypku na koberce, jak jinak než konvalinkovou….

      1. sharka.68:

        Ve Francii jsou konvalinky emblematickou rostlinou prvního máje a tak se malé svazečky prodávají na ulicích v květinových stáncích. Už brzy bude jejich čas :-)

    2. RenataE:

      Pravda, je to taková obouručná hrst :-))) Přiznám se, že mě nikdy nenapadlo vážit natrhané fialky. Kvítka jsou báječně načechraná, takže hromádka v podstatě nic neváží a není tak nenápadná, jak by se mohlo zdát. Přesto se domnívám, že se ta snadná příprava fialkového octu dá pochopit :-) A na levanduli už se těším! Jen se mi nechce přeskakovat ty prchavé okamžiky jara, kdy mají právě fialky a jiné travní jarní kytičky svůj čas. S levandulí se také dají dělat báječná kouzla nejen v šatních skříních, ale i v kuchyni. Určitě si v létě něco chutného a voňavého připomenu. Tak ať nám to jaro krásně a dlouho voní! :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD