GEOPOLITIKA: Kdo zdědí Švýcarsko Perského zálivu? (Blízkovýchodní Hra o trůny 7)

Poněkud paradoxní situací v rámci celé blízkovýchodní Hry o trůny je fakt, že v jediné zemi, která se této velké hry zatím úspěšně stranila, bublá podobná hra pod povrchem, a způsobuje tak přinejmenším podstatné znepokojení. Omán, země striktně neutrální, je vším, co si můžeme představit pod pojmem „osvícená diktatura“. Je to země na místní poměry velmi tolerantní, přátelská a bezpečná – díky jednomu muži, osvícenému, leč bezdětnému sultánovi Kábúsovi ibn Saídovi, kterémuž už táhne na osmdesátku, léčí se s rakovinou, a který nemá, v souladu s ibaditskou tradicí, dědice.

 

Omán je ve velmi delikátní situaci. Je to země konfesně rozmanitá, mající za sousedy bezprostředně kromě klidných Spojených arabských emirátů také Saúdskou Arábii a Jemen, o jehož kontrolu vede Saúdská Arábie s Íránem, ležícím po druhé straně moře, krvavou válku. Izolace Ománu od okolí není nic nového; dominantním náboženstvím v zemi je ibádíja, menšinová větev islámu, která se od islámu oddělila ještě několik desetiletí před šíitsko-sunnitským schismatem. Samotná ibádíja je poměrně konzervativní větev islámu, ale podstatně jinak, než co známe například od saúdských saláfitů.

 

Ibadité například umožňují bezproblémový přechod od islámu k jiným náboženstvím, s jedinou podmínkou: muž, který se vzdá islámu a má děti v době, kdy od islámu odejde, ztrácí rodičovská práva. To se netýká žen, ty mohou odejít kdykoliv bez dalších podmínek, protože podle islámu se náboženství dědí po meči (na rozdíl od judaismu, kde se dědí až na výjimky v podobě některých reformních obcí v USA výhradně po přeslici).

 

Konzervatismus ibaditů se projevuje zejména v askezi a puritanismu vůči sobě samému; ibadité (obojího pohlaví) se velmi skromně oblékají, stavějí skromné a nezdobné stavby – sakrální i světské – a třebaže si jsou muži a ženy téměř rovni (menší rozdíly jsou například v právu na rozvod a dědictví, ale na regionální standardy lze celkem bez problémů mluvit o „v zásadě rovnosti“; v náboženských otázkách pak platí právo šaríja, v němž svědectví jednoho muže vyvažuje svědectví dvou žen místo běžných čtyř), dodržuje se segregace nesezdaných mužů a žen ve veřejném prostoru. Co je ovšem nutné podotknout, je fakt, že ibadité tato pravidla dodržují, ale nevymáhají po ostatních. V Ománu kromě ibaditů (cca 3/4 občanů) žijí také sunnité, šíité (kteří mají o dost volnější představu o světských slastech), křesťané různých denominací, sikhové, buddhisté a hinduisté, a tato striktní pravidla pro ně neplatí.

 

Právě tolerance vůči ostatním a možnost určit si vlastní dráhu je hlavním důvodem, proč v ohni, který zachvátil region všude okolo, si Omán drží svou samostatnost. Ani sunnitská, ani šíitská menšina si nemají, pokud jde o svobodu, která jim je dopřávána, na co stěžovat, takže se ani saláfitům, ani íránskému režimu, nepodařilo v zemi podnítit žádný chaos, který by způsobil její rozklad (a že se snažili). Žádný ománský občan v moderních dějinách nikdy nebyl pachatelem teroristického útoku, ománští občané se nestávají ani „osamělými vlky“, ani členy teroristických organizací. Nevynucený, dobrovolný asketismus většiny Ománců spolu s bohatstvím plynoucím z ropy, high-tech průmyslu, inovací, výzkumu a cestovního ruchu způsobuje, že země nemá sociální problémy, které zachvátily jiné země v regionu.

 

V čem je ovšem problém, je následnictví. Příštím sultánem by se podle pravidel následnictví měl stát některý ze tří synů Kábúsova strýce Taríka bin Taimura al Saída; potíž je ovšem v tom, že ani jeden z nich nemá dostatečné kompetence k pokračování modelu, který sultán Kábús od 70. let budoval, a který spočíval v pečlivě vyvažovaných vztazích mezi sultánem a nejvýznamnějšími ománskými firmami. Následník to bude mít těžké; bude muset ukázat, že je schopen v této roli pokračovat, což bude, vzhledem k tomu, že se sultán Kábús snažil královskou rodinu od reálné moci oddělovat, jak to jen šlo, těžké. Nejblíže k následnictví má Saíd Asád bin Tarík al Saíd (pravděpodobně 38 let), současný náměstek ministra zahraničních věcí. Zde je potřeba podotknout, že ani obě komory parlamentu, ani ministři nemají žádnou reálnou moc, pokud jde o politické změny v zemi; tento aparát slouží k efektivnímu uplatňování sultánovy vůle.

 

To, kdo se stane příštím sultánem, závisí na rozhodnutí sultánské rodiny jako celku, k němuž musí dojít nejpozději tři dny od smrti současného sultána s tím, že je zvyklostí přihlédnout k přání zemřelého sultána. Pokud se do tří dnů neshodne královská rodina, uspořádá se volba, v níž se zúčastní nejvyšší vojenští důstojníci, vrchní soudce Nejvyššího soudu a předsedové obou komor parlamentu. Zatím se proslýchá, že od zveřejnění sultánova přání, aby se jeho následníkem stal Saíd Asád, je intenzivně připravován pro převzetí úřadu.

 

Mladý princ ovšem není takovým asketou, jako jeho otec, jak dokládá například tato zpráva amerických diplomatů z WikiLeaks, což může být problém. Nejde ani tak o majetek; současný sultán vlastní několik superjachet – jako spíš o životní styl. Zatímco sultán Kábús miluje klasickou a místní lidovou hudbu (vlastní stodvacetičlenný orchestr o vysoké reputaci), varhany (největší přenosné varhany na světě jsou právě v Ománu) a život doslova pro svůj stát, mladý princ zatím spíše projevoval zájem o večírky než o život, jaký vede sultán.

 

Omán není, samozřejmě, na evropské poměry žádnou liberální zemí. Země má přísné protipotratové zákony a pro ženy je obtížné se dostat na vysoké posty ve státní správě – ale celkově vzato jde, na blízkovýchodní poměry, o tolerantní zemi, v níž vládě i většině občanů je jasné, že dokud se budou navzájem respektovat, jejich spokojený a mírumilovný život, který mají, bude pokračovat.

 

Negativem celé věci samozřejmě je to, že Omán i jeho občané musejí přihlížet všemu tomu vraždění, budování impérií a mocenskému boji v regionu, i když se jim nemusí líbit, protože jejich neutralita je to jediné, co je drží při životě. Zatím nikomu nevadí – a v tom je jejich největší deviza. Otázkou je, jak dlouho to ještě vydrží; ať už bude následníkem sultána Kábúse princ Saíd Asád, nebo kdokoliv jiný, pokud obstojí v této těžké zkoušce, ománští občané budou moci s největší pravděpodobností žít několik dalších desetiletí v klidu. Pokud ne, a zejména pokud nový sultán podlehne pokušení „vládnout“ menšinám z pozice síly, Saúdská Arábie i Írán budou více než ochotny využít obě menšiny k rozvrácení Ománu a přičlenění ho ke svému „impériu“, o zvýšeném zájmu extremistů a teroristických organizací o zemi ani nemluvě.

 

Nejzajímavější na Ománu ovšem je to, že se tato země vymyká tradičním představám o zaostalé arabské muslimské zemi, byť takové, která „přišla k penězům“ díky ropě. Existence a fungování Ománu je dobrou odpovědí hlasům, které říkají věci jako „a kostely by u nich nepostavili“, když nejenže postavili, ale dokonce jejich výstavbu podporoval sám sultán. Uvidíme, kterým směrem se bude země vyvíjet po sultánově smrti, ale minimálně pokud jde o posledních skoro padesát let, je Omán dobrou připomínkou toho, že i arabské země mají ve svém vývoji na výběr.

 

Dede: ptejte se opět na vše, co by vás zajímalo – já se přiznám, že jsem o Ománu zatím nevěděla vůbec nic a jejich pojetí islámu (a že jsou konzervativní), je z mého, evropského, pohledu sympatické:))

 

Aktualizováno: 8.3.2018 — 08:55

21 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Andy, gratuluju, velmi bystře zachycený obraz zatím naštěstí trochu v geopolitickém pohybu

    „zastrčeného“ územní

  2. Andy, zase jsem si se zájmem přečetla Tvůj článek. Jako ostatní, také pro mne byl dostu Omán vlastně jen jméno spojené s obrovským bohatstvím, díky tomu, že „sedí“ na moři ropy. Jelikož mě nenapadá žádná „úžasně inteligentní“ otázka, tak jen znovu pochválím srozumitelnost, s jakou nám tenhle velice zajímavý článku nabízíš.

    1. Díky :) pokud jde o tu ropu, tak v Ománu docela dobře investovali do různých jiných odvětví, aby na ropě nebyli závislí, a povedlo se jim to.

  3. Hm, tak o Ománu jsem doteď nevěděla skoro nic. Je vidět, že náboženství lze pojmout i jinak, než „ohněm a mečem“. Kdyby tudy viděly cestu i jiné státy, bylo by to fajn, ale tolik se ty státy mezi sebou zřejmě nebaví….

    1. On tak jde pojmout i standardní sunnitský islám, stačí chtít. A třeba Mohammed bin Salmán to evidentně chce hodně. Ale o tom příště :)

  4. Opět díky za osvětu, četla jsem až teď a musím ještě jednou přečíst pečlivěji.
    Ale je to pro mne tak, že pokud žijí tak jak je uvedeno,chvála jim neb nepáchají na jiných žádné zlo a tím by mohli jít jiným muslimům příkladem. Jde to i bez násilí.

    1. Jde. A těch příkladů je po Blízkém východě víc a vidět jsou až v posledních letech. Těch snah je hodně a bylo by velkou chybou se koukat na Blízký východ optikou roku 2001, protože ty společnosti se někdy až překvapivě mění.

  5. K tomu by se mi chtělo napsat, že když se chce, tak to jde – i na Blízkém Východě! :) Opět velmi zajímavé čtění, díky!

    1. Jde, a pochopili to i jiní – al Sísí v Egyptě nebo Mohammed bin Salmán v Saúdské Arábii.

  6. Vždycky už se těším na tyto Vaše články, které přístupnou formou přibližují bližší či vzdálenější sousedy naší planety :-)
    V rámci U3V chodím na přednášky na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE a doháním co jsem neznala. Vás Andreji bychom tam asi nadšeně poslouchali všichni :-) Přednášející se střídají a úroveň je samozřejmě různá. Oblíbený profesor dr. Volenec bohužel na podzim zemřel, jeho přednášky byly úžasné a chybí nám. O Ománu jsme měli zajímavou přednášku s mladou doktorantkou Krist. Stejskalovou.
    Díky moc a těším se na další :-)

    1. Díky moc! Příští článek bude o Saúdské Arábii a zejména o změnách, které dělá korunní princ Mohammed bin Salmán.

  7. Hm, bylo by krásné, kdyby tohle fungovalo v nějakém větším státě, kde by se nemuseli bát, že je někdo z okolí zašlápne.
    Ale možná to funguje právě proto, že to je malý stát, který za normálních podmínek asi velcí hráči ignorují.
    Asi jim lze jen přát, aby se potenciální následník trochu dal do latě…

    1. Uvidíme. Ten zájem na tom, aby to fungovalo, je samozřejmě obrovský a je tam hodně neformálního tlaku na potenciálního následníka, aby se choval určitým způsobem, takže to snad dobře dopadne. Hodně lidí má hodně co ztratit.

  8. O Ománu vím jen z letmé Terčiné návštěvy (vloni tři dostihové dny a letos tam pojede začátkem dubna na tu samou akci (rofl) ). Kvůli krátkosti pobytu byla jen v dostihové stáji a na závodišti, takže prakticky s běžným životem se nesetkala. Takže jenom konstatovala, že sultánovy stáje byly značně skromnější než emírovy v Kataru (rofl), ale na druhou stranu, pro koně dovezené z Evropy byly klimatizované (to emír neměl). Čímž potvrzuje tvoji poznámku o asketismu a puritanismu vůči sobě samým (chuckle) . Ovšem v obou státech byli koně nesrovnatelně lépe ubytováni než jejich ošetřovatelé …

    A poznámečka ke Kataru – je vidět, že je u nich krize, neb letos byl pobyt pro účastnice Fegentri pouze třídenní (oproti loňskému pětidennímu), nebyly ubytovány u moře a dárky byly mnohem, mnohem drobnější (rofl) – přesto se tam měly jako princezny (stejně tak vloni jak v Kataru, tak v Ománu).

    A ještě jedna poznámka k emancipaci: dostihy v obou zemích jezdí i dívky (mají běžné dresy, jenom vlasy ukryté pod kuklou), ovšem vycestovat mimo stát jde pouze se zvláštním povolením emíra/sultána … jestli si vzpomínám, tak vloni dostala dívka z Kataru povolení vycestovat do Ománu (nebo naopak, to mi vypadlo).

    Jo a ještě – zatímco Omán se začíná etablovat i jako turistická destinace, o Kataru to zatím asi neplatí. Kór vloni se na letišti v Dauhá divili, že Terčina cesta končí v Kataru, že se nikam dál nepřesouvá!

    1. Tak Katar má hlavně poslední dobou problém se saúdskou blokádou od doby, co se Saúdská Arábie na Katar hodila zodpovědnost za všechno zlo ohledně podpory terorismu a Katar se začal přátelit s íránským režimem, takže tam kolikrát i vázne zásobování (resp. děje se jen díky íránské pomoci)..

    2. Prosím tě, Ygo, jak se tam koně z Evropy přepravují – nejspíš letecky? A jak to asi snášejí? Teda nebylo by marný, kdyby o tom chtěla Terka napsat :) , ale chápu, že je hodně vytížená.
      Máš ale šikovnou dcerku!

      1. Přiznám se, že nad dopravou jsem nepřemýšlela. Ale předpokládám stejně jak ty, že letecky.

        Jinak aklimatizace je pro ně náročná – proto klimatizované boxy. Navíc – říkala a fotila Terka – mají stáje moc dobře vymyšlené – pod střechou je půlmetrový fuk, kterým se stále honí vzduch. Tréninkovou dráhu mají pod hustými stromy. Navíc (protože v létě jsou tam až padesátistupňová vedra) v dubnu tam končí dostihová sezona – Terka budou závodit právě při jejím zakončení. A další věc je, že ty evropské koně – anglické plnokrevníky – má sultán pro radost, závodí (stejně tak v Kataru) převážně – pokud ne výlučně – arabové. A to jsou trošku jiní koníci – nejen vzhledem, ale i povahou (rofl)

  9. Jo a ještě něco – líbí se mi koníčky starého sultána – vlastní stodvacetičlenný orchestr o vysoké reputaci!!! :D

  10. jak jsem už psala, tak o Ománu jsem do tohoto týdne věděla jen to, že existuje a je arabský:)) Moc mě zaujalo, že existuje konzervativní větev islámu, která vyznává pravidlo žít a nechat žít – a ještě podle toho dokáže fungovat arabský stát, který je zároveň diktaturou! Nebo že by fungovalo proto, že je diktaturou? Nevím, ale jsem ráda, že to jde.
    Mimochodem stejně mě zaujala myšlenka, že agresivní větve islámu tam zatím nedokázaly udělat škodu, protože je nikdo neutlačuje. není to úžasná myšlenka? :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD