HOST DEDENÍKU – Míša: Pozdrav od Daníka z Plzně

Daníkovi bude teď v březnu už 10. měsíců. Už je to velký kluk. I když se dokáže tvářit pořád jako malé nevinné koťátko. Má za sebou kastraci. Zvládl to velmi dobře.

 

 

Je ho plný byt. Je to náš malý průzkumník. Vleze všude a vyskočí do neuvěřitelné výšky. Když ho to chytne, lítá po bytě jako neřízené torpédo. Doslova nám létá nad hlavami. V tom jsou stejní, jako přes kopírák, s Adelínkou od Matyldy.

 

Daník a plyšomyš z IKEY

 

Je velice hravý. Velice rád si hraje s hračkami. Oblíbené jsou zejména plyšomyši z IKEY. Kulodráhou také nepohrdne. A jako jediná z našich koček miluje laserové ukazovátko. To by vypustil duši, aby tu červenou tečku chytil.

 

Daník a škrabadlo

 

Pelíšků má po bytě několik a v různých místech. Jeden má nahoře na knihovně, další na škrabadle. Ale ze všeho nejvíce miluje papírové tašky a krabice.

 

Daník v krabici

 

Nedá se o něm říci, že by byl rozmlsaný, ale je fakt, že už všechno s takovou chutí nežere jako dříve. Teď si zamiloval granule. V neděli dostává svůj příděl hovězího masíčka z polévky. Hádejte, kdo ho dostává nejvíce? Ano, za a je správná odpověď: ¾ ho dostává Daník a zbytek se ustrašeně krčí v naší polévce.

 

Daník v pelíšku na knihovně

 

Z naší rodiny miluje nevíce svého páníčka, mého manžela Petra. Není divu, když jsou spolu celý den. Daník asistuje manželovi, jak u vaření, tak u práce na PC. Mou výhodou je, že vstávám nejdříve ráno a jsem první krmič. A to si zasloužím i nějaké to pomazleníčko.

 

Je tam něco pro mě

 

Od loňského roku máme chatu v Plasích. Manžel tam jezdí rád i na delší dobu. A tak jsme přemýšleli, co s Daníkem. Volně běhat na pozemku a v okolí chaty ho nenecháme. Je to pro něj velmi nebezpečné. Ale doma ho také nechávat nechceme.

 

Jsem PC kocour

 

Tak jsme prohledali internet a nalezli jsme dřevěnou voliéru. Tam bude Daník přebývat přes den, občas si vyrazí s páníčkem na vodítku, které mu nevadí. A v noci bude s námi v chatě. Doufáme, že bude zvládat cestu autobusem v přepravce a pobyt ve voliéře. Ale on je celkem pohodář, tak věříme, že to zvládne.

 

Ležím, kde se dá

 

Jsme moc rádi, že ho máme a doufáme, že s námi bude ještě hodně dlouho. Vždyť je, jak s oblibou říkám, ze zdravého venkovského genofondu.

 

Na klávesnici se dobře leží

 

Uf to jsem unavený

 

Dede: A jako téma k diskuzi, kromě toho, jak pěkný tento kocourek je, vyhlašuju cestování s kočkami: úskalí a jak je řešit:))

Aktualizováno: 6.3.2018 — 08:00

55 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. Jéé jenny, to je úžasné,díky, žes to našla a sem dala. Tohle je voliéra dotažená do dokonalosti. Jedině až se v létě ty tašky sluncem rozpálí, kočičky budou rády hledat „stín domova“ :) Ale jinak je to perfektní, jak si tam lebedí, jaký mají krásný výhled a hlavně kolik se jich tam vejde (včetně několika „Bobíků“-velkých i malých). Takhle nějak jsem si představila u okna i voliéru pro Daníka.

  1. Daníček má a ještě bude mít krásný život. Je strašně milý už na pohled. Tu chatu ještě určitě dobře vykoumáte. Taky jsem mrkla na ty různé voliéry,je fakt výběr.
    Naše koče snášejí jízdu autem dobře, na dovču míváme chůvičku, bráváme jen psy. V přepravce jsme vozili vždy obě kočky ale teď má Mienka 6kg, takže ji prcka trčí ven, vozíme k vetovi tedy po jedné. Spolujezdec má přepravku na klíně, vzadu,ony si potvůrky dovedou s dvířky sem tam poradit.

  2. Míšo, Daník je překrásný kocourek, ty jeho obrovské oči v kulaté tvářičce mu náramně sluší. Moc vám ho oběma přeji. Jestli to není optický klam, tak na fotkách to vypadá, že má dokonce takou tu jemňoučkou, heboučkou „činčilý“ srst, která se mi móc líbí.

    Náš Bobík také lítal za červenou tečkou jako pominutý. Ale musela jsem s tím na čas přestat. Když jsem totiž červené světýlko zhasla třeba na zdi, chudáček Bobík tam seděl, koukal do zdi a čekal, kdy tečka zase vyskočí. Vydržel tam sedět pěkně dlouho, čumáček téměř přitisknutý na zeď. Vypadal, jako bych ho postavila na hanbu a přikázala mu tam zůstat. Fakt mě se mi ho zželelo a tak jsem přestala. I když jsem mu světýlko znovu pustila, radostně zase vyskakoval a honil, ale jakmile jsem v kterémkoliv místě tečku zhasla, tam tam zůstal sedět a koukat na to místo. Po čase jsem mu tečku zase pouštěla. Naštěstí už „nestává na hanbě“, sice světýlko honí, ale dost brzy ho omrzí a jde si po svých.

    Strachu, aby vám Daník na chatě neutekl zcela rozumím. Kdyby se mu něco stalo, donekonečna byste si to vyčítali. Naše první pražská kočka Monika také pendlovala mezi Prahou a naší chatou. Na chatě měla celý den volnost, až na ní jednou doplatila. Nevrátila se, hledali jsme ji a až později jsme se dozvěděli od strejdy, který se znal s tamními lesníky, že ti ji zastřelili, protože si mysleli, že je divoká (byla kourovatá). Její nástupkyni Moniku II. jsme také do chaty vozili, ale ta se naštěstí sama držela více u chaty a na noc jsme ji raději zavírali dovnitř. Dnes už si starch o kočky uvědomuji mnohem vice, než tenkrát. Našim zdejším kočkám volnost na zahradě umožňujeme, ale předchází tomu mohutné zabezpečení celé zadní parcely, aby nemohly utéci, což vy asi na chatě udělat nemůžete.

    Já to s voliérou nevidím až tak černě. Daník je zvyklý být vnitřní kocourek a pokud se mu „nenabídne volnost“, nebude běhání venku postrádat jako všechny ostatní vnitřní kočky. Postavit tuhle menší voliéru jen tak samostatně někam „pod strom“, bych asi také nepovažovala za ideální řešení. Asi hlavně proto, že by se do ní Daník musel „odněkud přenášet“ a to by se mu asi nelíbilo. Já bych to asi řešila takto: Právě proto, že není obrovská, můžete z ní udělat jen jakýsi okenní výklenek. Pod nejvhodnější okno chaty udělat takový podstavec (prkno na 4 kůlech), tak vysoko, aby otevřená dvířka voliéry byla na úrovni okna(a zajistit, aby okno a dvířka přiléhaly). Voliéra by se tam dala snadno vyzvednout (nebo trvale postavit). Daník by sice zůstával dále vnitřním kocourkem, tak jak je na to zvyklý, ale z otevřeného okna by mohl vylézt do voliéry, kde by měl lepší rozhled po okolí a dýchal čestvý „venkovský vzduch“. Až by ho koukání omrzelo, sám by se vrátil do domu a vy nemuseli mít o něho strach. V našem vedlejším domě (než jsme ho koupili) jeden rok bydlel pán s krásnou bílou kočkou. Také ji nepouštěl ven, ale měl něco podobného v okně („výklenek byl menší, podepřený jen takovým trojúhelníkem). Velmi často jsem tak kočku viděla spokojeně spát, v horku měla na střeše klícky ručník pro stín.

    1. Jj, nechávám koče doma, mají k dispozici celý byt i patro,strašně se o ně bojím aby se jim venku něco nestalo,už si zvykly, Mia stejně ven nikdy nechtěla, je šťastná doma. jednou mi utekla na střechu a pak na mně zírala z druhé strany okna a příšerně řvala, že chce domů. Čita si taky jednou vyšla,ze střechy skočila na stříšku nad vchodem a pak dolů, hledali jsme ji tři dny, určitě byla někde poblíž, pak skákala sousedce na přízemní okno a dobývala se dovnitř,odchytla jsem ji lehce a doma ji Mia strašně seřvala a doprskala,pak ji teprve vzala na milost. :-)

    2. Mariččino řešení okenního výklenku zdálo by se mně pro Daníka úplně ideální. Může tam být, ale nemusí. :)

  3. Milá Míšo, Daník je krásný radostný kocourek a věřím, že si s ním užijte báječný život :)
    Pokud jde o cestování s kočkou, mně se osvědčilo nechat kočkám přepravku jako pelíšek. Neměli jsme s nimi potíže, klidně jezdily veřejnou dopravou (i vlakem:)) a autem samozřejmě taky. Kdo ví, třeba to Daníkovi taky vůbec nebude vadit – když bude vědět, že se jezdí na příjemné místo a ne jen k veterináři :)

  4. Míšo, Daník je krásný kocourek a vypadá ohromně spokojeně. Ať už leží na klávesnici nebo jiném přístroji (zjevně si je oblíbil :) ), vyzařuje z každičkého jeho chloupku naprostá spokojenost. Nejvíc se mi líbí fotka pelíšková, kde spočívá tak nonšalantně! :)
    Jinak já nejsem člověk kočičí, ale myslím, že s tou voliérou to tady děvčata myslí opravdu dobře, pro Daníkovo dobro. Být zavřený v domečku, kde sice udělá pár kroků, ale v podstatě (nebo vůbec?) nevidí ven, není asi pro mladého hravého kocourka to pravé. Chápu, že každý nemusí být zrovna domácí kutil, ale šikovný řemeslník by si jistě dokázal poradit s bezpečnou venkovní voliérou podle zadání.
    Pohlazení Daníkovi a díky za zprávy z jeho domova!

  5. Před 8 lety jsme přišli k chalupě, 240 km daleko, 4 hodiny jízdy autem. Začali jsme tam vozit naši tehdy osmiletou kočičku v krásné velké proutěné kukani. V červnu bude kočičce 16 roků. Celou cestu v kukani řve. Při první návštěvě chalupy jsme nechali otevřené dveře. Nejdřív byla jen vevnitř, potom se opatrně vydala na dvůr, později na velkou zahradu, prozkoumala i velkou stodolu. Od začátku je na chalupě stále volná, nikdy se nezatoulala, asistovala při opravě tarasu, na kterém teď nejraději leží a rozhlíží se. Neumíme si představit, že bychom ji zavřeli v chalupě nebo strčili do klece – voliéry. Ze svého dětství si pamatuji, že jsme jednou jeli na nějakou cizí chatu na Vranovskou přehradu a vezli jsme s sebou kocourka. Od prvního dne měl volnost, chodil okolo chaty a moc rád lezl na borovici. Za 14 dní pobytu se nezatoulal a nenastal žádný problém.

  6. Míšo, přidám se k holkám – ta klec je tak pro jednoho králíčka, pro kocourka je to strašně malé. Neber to jako útok, prosím. Zkus si tu plochu namalovat, my máme v kuchyni stůl, který je větší než ta klec. To už je lepší, pokud je Daník zvyklý na postroj a vodítko, zavrtat do trávníku kolík a k němu přidělat delší šňůru, Samozřejmě vyměřit tak, aby nemohl vylézt na strom (zamotal by se ve větvích), z nějaké velké krabice mu udělat závětří a dát mu tam něco na spaní…

  7. Daník je světlej mourek,jako moje Noriska…má se k světu a vypadá spokojeně… cožý je zásluha posluhy, o zdravém vesnickém genofondu si myslím svoje – nikdy nemáš jistotu a nikdy nevíš… pokud ho dáš do voliéry, tak budeš, pokud to Míšo neděláš, odčervovat a dávat něco na blechy a klíšťata…přece jen, bude venku, už se těším, snad bude tak velká,že si tam bude řádit a budeš mít spoustu fotek…krásnou voliéru pro kočky má Blanka-Raven, z pevných plotových dílů (rámových polí), jsou omyvatelné,složitelné a víc vydrží,oproti dřevěným…a nevypadají blbě…kočky tam mají prolejzačky,bydlíky v závětří, hračky, jídlo a vodu, dokonce i stínění,když je vedro….a venkovní voliéru si nechala vyrobit i Pavla v Sezemicích, přenosnou…
    o krabicích jsem kdysi psala tady:
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/stedry-vecer-nastal-04y-/p_zviretnik.aspx?c=A161222_224724_p_zviretnik_kosa

  8. No tedy, Míšo, roste z něj nádherný kocour! Nebude to žádný plašan. S tou chatou si nedělejte starosti. Můj jedinný bratranec takhle stěhuje už roky, jejich kocoura Mácu z Budějic v bytě, každé jaro na chatu za Krumlovem, kde s nimi tráví celé léto. První dny se drží v chatě, ale brzy začne chodit na zahradu a do jejího okolí. V noci bývá v chatě. Dnes už má skoro 16 let a to „letnění“ mu jenom prospívá, jak konstatuje jeho veterinární lékař :) .

  9. Jé, Míšo, Daník je kouzelnej, miluju mourky, i když někdy to mourání u mě není rozhodující. Taky tu tři bydleli, už odešli za Duhový most. Pelíšky jsem už dávno vyprala a uložila na půdu, protože po čase zůstávaly ležet nepovšimnuty. Krabice, krabice a v nejhorším tašky. Občas tu jsem jak ve sběrném dvoře, než můžu některou krabici zlikvidovat. Je to všude stejné. Tak ať se daří, ať je Daník pořád zdravý a veselý kocourek.

  10. Míšo, díky za představení skoronového kocourka. Dlouho si ho užijte!
    My když někam odjíždíme, o kocoura se stará sousedka z vedlejšího domu. Ono taky dostat ho do přepravky, není žádná legrace, ale když jedem k vetovi, tak holt musí. Této práce se chlapsky ujímá manžel, já hystericky poskakuji kolem a dávám rady. Kocourův majstrštyk je zapřít všechny čtyry nohy do vchodu a nenechat se vmáčknout dovnitř. A pak celou cestu ječet jouvej a ahoooj. Fakt se to jinak přeložit nedá. Ale, potvora nevděčná, u veta z klece zase ne a ne, musí se potupně vytahovat (dokáže se natáhnout až do dvoumetrové délky) a jak ho doktor pustí, bleskurychle zalítne zpátky.

    Jako řešení bych navrhovala pořídit si do domácnosti nějakého zánovního veterináře, který jen svou přítomnosti by dostal kočku do přepravky jedna dvě. Toť můj příspěvek.

    1. Tenhle problém mám s Tuláčkem. Je to kocour mohutný a svalnatý, pere se jak tygr. Ostatní kočky tak nějak zvláčněly, když už jsem je aspoň trochu do té přepravky dostala, ale Tuláček se rve do poslední chvíle. Paní z útulku mi poradila, že když to nejde běžným způsobem, mám postavit přepravku kolmo a kocoura tam prostě spustit. To nečeká, takže se zadaří, fakt. Jinak bych asi byla i zkrvavená, jak se rve. Ten se rval i u veta (psala jsem na Hadech.)

      1. Takhle dávám často do přepravky Matýska. Protože když ho tam chci šoupnout normálním způsobem, zvolí velmi účinnou pasivní rezistenci. Vytrčí nohy tak, že do té přepravky nejde šoupnout, když mu jednu „sklapnu“, vytrčí jinou, a tak pořád dokola. A nestačím se divit, jakou ma to celkem malé zvíře ohromnou sílu :D .

    2. Ha, ha, totéž náš Darek, jen s tím rozdílem, že zatíná drápy a kouše do kohokoliv, kdo se naskýtá v těsné blízkosti přepravky, takže všichni, včetně pana doktora pracujeme v neproškrábnutelných a neprokousatelných (nejlépe svářečských) rukavicích.

    3. Čertík je zlatíčko. Do přepravky se nechá zasunout bez problémů, u veta je hodný a když ho, pokud jdeme do termálek, nechám v hotýlku, nechce se mu domů a když je odvezen a vrácen, leze pak několik dní do přepravky sám od sebe a mňouká, že chce do hotýlku zpátky. :)

  11. Daník je nádherný kocourek, hnědý mourek, trochu mi tím připomíná Zuzanku, i když ta má víc oranžové, ale taky až černé, ona je asi spíše světlejší želva s mourováním :D

    jsem moc ráda, že ho nechcete na chatě vypustit na volno, také bych to neudělala – to není nic proti např. Matyldě, ale prostě bych se o ně hrozně bála, voliérka je asi dobré řešení, nebyla by fotka? neumím si to úplně představit, zvláště dřevěnou, je to nějaký jako „domeček“??? :O

    díky za spoustu krásných fotek, i když pro mě by jich klidně mohlo být třeba padesát a ještě by mi bylo málo, chicht… ať je vám spolu krásně mnoho dlouhých let !!! (h) (h) (h)

        1. jo aha, takový spíše domeček – a nebude tam moc zavřený?? nebyly by lepší některé z těch posledních, s tím pletivem????

          1. Mně to taky připadá jenom jako domeček a ne prostor k výběhu.
            Kdysi jsem byla v dnes už zrušeném depozitu v Dobřichovicích. Vedly to dvě starší dámy. V malém domku měly snad 40 kočiček. Všechny vykrmené a opečovávané s láskou. K domku přiléhala velká voliéra, snad 3×4 mety, z pletiva na konstrukci, byly tam i suché stromy a nekolik různě vysokých špalků. Ale hlavně, kočky měly do té voléry přístup kočičími dvířky přímo z domku, takže se jim prostor k pohybu výrazně zvětšil. Moc se mi to líbilo.

              1. jasně Tečko, taková voliéra by byla fajn… teda zjistila jsem na těch stránkách, že obrázky se přesouvaj podle toho v jak velkém okně to máš otevřené, takže nevím kterou Míša myslí, napiš prosím NÁZEV

                ale i ty z pletiva se mi zdaj malý – ale teda aspoň by to větralo a viděl by ven… ale pohyb žádnej, to má sharka pravdu :(

        2. Míšo promiň- je to malý a naprt…není to starej línej kocour,aby jen ležel a chodil 3 kroky tam a 3 zpět… v tom si moc pohybu a přírody neužije….to je jak klec na umisťovačkách…..

          1. Není to klec jako na umístťovačkách Sharko, je větší.
            Na tom obrázku vypadá malá, ale ve skutečnosti je to docela prostorné.
            A on bude také chodit na vodítku, bude uvnitř s námi a nebude tam zavřený celý den.

            1. Chápala bych voliéru, kde by byl nějaký strom, šplhadlo, houpačka, kam by si mohl vylézt třeba oknem nebo nějakými kočičími dvířky z domu….. ale tohle? Do toho bych milované zvířátko nikdy nezavřela. Možná tak max. na dobu nutně nutnou.

              1. Škrabadlo a pelíšek tam bude mít.
                Bude s námi i v chatě, kde bude volně pobíhat.
                Prostě je to pořád lepší, než aby ho něco zajelo nebo se ztratil.

                Může se vám to nelíbit, ale to je váš názor, já vám ho neberu, ale mám jiný.
                Přesto vás tu mám všechny ráda.

                1. Míšo, koukala jsem na to klec 1…jestli to je ona, 150cmx80 x 80…jestli to je ono, je to malý a drahý…tohle by tvůj šikovnej manžel vyrobil taky, kdyby vzal ty plotový pole a spojil je, vytvoří krásnou volieru…šla by složit i přenášet…vodítko fajn, pokud ho už trénuješ doma odmala…někdo postrojek snese, někdo to bere jako potupu..
                  tady je kousek voliery u Blanky
                  http://raven60.rajce.idnes.cz/Zelvinka/

                  1. Jasně, každý jen trochu šikovný chlap by to uměl postavit, ať už z pletiva, nebo plotových dílců. Ale je to voliéra, kdežto tamto je prostě jen bouda.

                    1. Jo, já na to koukala, to jsou ale pálky. Fakt je lepší něco omrknout a udělat doma za desetinu ceny.

                2. Taky bych se přimlouvala za žádnou klec. Jak píše Yga, nakonec ho tam dávat nebudete, protože bude řvát a bude tam nešťastný. Spíš je pravděpodobné, že v nestřeženém okamžiku vyrazí ze dveří a opravdu uteče, aby za trest“ do té klece nemusel.

      1. To je strašně malé. To by byla ideální prozatímní klec na nějakou dobu třeba pro kočku s čerstvými koťaty, aby jí tam nikdo nelezl a aby se koťata nerozutekla, nebo pro „klidový režim“ zvířete v rekonvalescenci, které musí mít dočasně omezený pohyb. Dospělý kocour tam udělá tak tři kroky tam a tři zpátky, tak nemůže být delší dobu zavřený, to by měl ze života peklo. Míšo, postavte mu buď skutečnou voliéru navazující na dům, nebo ho prostě mějte jen uvnitř v chatě.

        1. přesně tak, Míšo..neber to od nás jako útok, jen když už pro něj chceš něco dobrýho, tak pořádně a ne tohle,to je jako by jsi se zavřela po příchodu domů na toaletu a vylezla až ráno…pokud teda nemáš ještě menší místnost, třeba špajz…… v tomhl ebud eza trest, to i v bytě má větší možnost pohybu…..

          1. Stačí zagooglit „voliéra pro kočky“ a vyhrne se taková spousta obrázků pro inspiraci, až oči přechází. Pro šikovného kutila výzva. Dostanou se i hotové, i když jsou hodně drahé. Anebo najít šikovnou firmu, co dělá pletivové ploty. Možností je řada. Jen, prosím, nezavírejte Daníka do té malé klece, je to krásný kocourek, má u vás krásný domov a tohle by si nezasloužil.

            1. Teda, jak jsem tady poznala Míšu, tak si právě myslím, že oni by ho do té klece zavřeli tak maximálně jednou – a pak by zjistili, že jim na zahradě zavazá krám, navíc dost drahý. Proto navrhuju, aby zatím nic nepořizovali – a třebas si půjčili nějakou větší psí klec a zkusili, co to s kočičákem udělá ;) .

              Milá Míšo, je nám všem jasné, že se snažíte vymyslet pro Daníka tu nejlepší alternativu a tak ber naše „rady bez vyžádání“ (ech, dobře vím, že takové jsou ty nejméně vítané, ale nejradši je rozdáváme) spíš jako pomoc než jako vytahování vlastních trik. Možná že by se Daníkovi něco takového líbilo (každý jsme holt jiný) – však já slyšela, že jsou i psi, kteří berou klec jako bezpečný pelíšek (ovšem na vlastní oka jsem ještě takového neviděla…) (h) (h)

              1. Ygo, žádnou psí klec na zkoušku, žádné experimentování. Sama máš přece kocoura, tak víš, jak kočky žijí a co se jim líbí. Rozhodně ne malá klec postavená na trávníku. Kočka v kleci, to je prostě jen řešení nějaké naléhavé situace – nemoc, karanténa, odchyt, ještě nesamostatná koťata apod. Nebo třeba útulky, kde to někdy jinak řešit nejde, ale pro kočky je to vlastně taky nestandardní situace a počítá se s tím, že brzy půjdou do plnohodnotného prostředí. Ale hlavně je to řešení jen dočasné a krátkodobé. Není přece možné přijet na víkend na chatu a mladého a zdravého, a pravděpodobně také dost velkého (to určitě brzy bude) kocoura, který má doma probíhačku a volnost pohybu, posadit na zahradu do klece s plochou 1,2 m2.
                Možná ten můj příspěvek zní trochu drsně. OK, tak to prostě mám. Myslím si, že je většinou lepší říct věci narovinu.
                To není nic proti Míše. Znám ji tady dlouho jako fajn člověka. Ona i její muž jsou dlouholetí a milující kočkaři, kteří by žádnému zvířátku neublížili. Tak v zájmu Daníka věřím, že svůj nápad přehodnotí, vytvoří mu bezva podmínky a v létě nám tu přichystá pěkný fotoseriál, jak se kocourek má v krásné voliéře na chatě.

        2. Já si taky myslím, abyste si tuto voliérku rozmysleli – dáte za ni fůru peněz a nakonec tam Daníka ani dávat nebudete …

          No tak bude chatový (když budete mít práci) a vodítkový (když budete lenošit). Vím, že to takhle mnozí řeší a nikdo se necítí zkrácený na svých právech. A časem uvidíte, jak se to na té chatě utřepe …

          Nicméně je Daník krásný a spokojený kocourek a těším se na další povídání.

    1. Čertíka jsme, když jel poprvé na chatu, vypustili uvnitř. Všechno si zkontroloval, očmuchal, fouskama změřil, zdlábl jatýrka v mističce, načež si vyskočil do okýnka v koupelně a začal se opatrně rozhlížet po zahradě. Asi po čtvrthodině vyskočil ven, obešel zahradu a rychle se vrátil, protože na něj začali dorážet ptáci. Večer vyrazil znovu a pak už chodil ven jen po setmění a jen v rámci oplocení zahrady. Ráno jsme pak občas našli přede dveřmi na zápraží nějakou tu myš, takže jsme věděli, že v noci chodí ven a loví. Stejně ale ráno vždycky vrk vrk do ucha a EeeE a významné pohledy od prázdných misek v kuchyni.

      1. Všechny moje kočky byly a jsou asistenční. Po zvykací době uvnitř jsem je brávala ven, když jsem se tam chtěla zdržet. Je pravda, že občas je to i o nervy, když kočička mazlivá zasedne zrovna vysazenou kytku, nebo se vedle mě začne válet v rozrostlém trsu. Ale jakmile jsem se objevila na zahradě, během několika minut odněkud vylezly a začaly si tam hrát, nebo se honit. Překvapil mě třeba loni Tuláček, a že to byl tulák, který se mnou trávil třeba celé odpoledne; buď mi strkal hlavu pod motyčku, honil motýly, nebo si našel kousek trávy a mordoval ji.
        Myslím, že Daník by se držel hodně blízko u Vás, do průzkumu okolí by se vydal až po delším pobytu. Nevím, v jakém prostředí ta chata je a jaké reálné nebezpečí tam může hrozit. Moje kočky mají od jara do podzimu volný přístup ven, ale přesto je ve většině případů najdu ráno spící doma.

  12. Daník je opravdu krásný kocourek, tak ať se Vám všem společně dlouho dobře daří.
    Má poslední zkušenost se stěhováním byla 5.1. (řekl by někdo, že už tu jsem 2 měsíce?) s kočičáky z Prahy do Mostu. Lady to vzala naprosto normálně, ulehla do přenosky a tvářila se, že se těší. Cecilka si zakňourala, ale nijak se ven nedrala. Melíšek bojoval statečně a než jsem stihla docvaknout horní „pacičky“ na poklopu, už by venku. Podruhé odloven byl nacpán zpět za hlasitých protestů, málem si urval drápky, jak škubal zuřivě mřížku vpředu, pak rezignoval a jen plakal. „Nejúžasnější“ byl náš Houdini-Damián. Tomu se z přenosky povedlo zdrhnout celkem 3x. Já už byla na prášky, ale Damíš jen vysunul tlapku, perfektním hmatem odstranil tu klapku, nadzvihl dekl a už byl pod postelí nebo jinde. Nakonec jsme přenosku musely s kamarádkou potupně přelepit páskou, aby držela pohromadě a celou cestu jsem ho pro jistotu měla na klíně. No, necestuje rád a Melda už vůbec ne. Tak snad jen občas na nějakou tu prohlídku či očkování, ale jinak tu bude mít už svůj klid. Doufám.
    Asi je to o zvykání odmala. Lady musela se svým bývalým páníčkem cestovat pravidelně, protože vypadá, že je na to zvyklá. Melíšek I. také první cesty do Krkonoš proječel, pak si zvykl a když už viděl, že se někam jede, seděl v přenosce jak soška, jen abych ho tam nenechala. Melíšek II. cestování nenávidí a Cecil vypadá, že je jí to dost jedno.

  13. Tašky a krabice- radost největší :) Adélka s oblibou sídlí v krabici na tříděný odpad (s papírem) a Oriáš miluje hlavně papírové tašky, co pěkně stojí, při lezení v nich chrastí a pak se pěkně překlopí :)
    Pokud jde o krmení, potravní konkurence udělá svoje- u nás s enad jídlem nikdo neofrňuje :)
    A pokud jde o zdravý venkovský genofond- piplala jsem s kamarádkou její vesnické kotě ze zánětu očí snad tři měsíce. Je to spíš o štěstí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD