KNIŽNÍ ČTVRTEK NA DEDENÍKU: Už jste přečetli knížky od Ježíška?

Tak tu máme další knižní čtvrtek a mě zajímá, co jste zajímavého od minulého měsíce přečetli:)) Já mám zatím tři příspěvky do diskuze.

 

 

Tak jednak jsem přečetla sbírku povídek Michela Fabera ze světa Kvítku karmínového a bílého nazvanou Jablko. Autor měl pravdu, dalo se to číst i bez znalosti základního románu (který jsem nečetla), ale je jasné, že kdo se v tom světě orientuje si asi povídky víc užije. Za mě musím říct, že je to velmi dobré čtení, výborně přeložené. Taky si neodpustím poznámku:))

Čtu hodně anglické knihy, v angličtině britské i americké. Nejsem překladatel, ale moje pasivní znalost angličtiny stačí na to, abych při čtení ne zrovna přesvědčivého překladu v duchu pátrala po tom, jak to asi znělo v originále. Ku cti Viktorovi Janišovi slouží, že při čtení povídek jsem ani nepomyslela na to, že je to vlastně překlad. Takže, doporučuju!

Druhou knížku jsem četla v originále a její děj mě tak moc zaujal, že jsem se vám ji taky rozhodla doporučit i když jsem zatím nenašla, jestli vyšla v češtině. Napsal ji Jon Katz a jmenuje se The Dog Nobody Loved. Je to příběh o vztahu staršího muže a ženy, kteří se sbírají ze dna svých životů a moc jim pomáhá vzájemné přátelství, intenzivně přerůstající v lásku.

Jenže je tu problém – Maria se ujala Friedy, fenky s neznámou minulostí a jak se zdá nezkrotnou povahou. Kříženka vlčáka a rotvajera miluje jen svoji paničku a přiblížit se k ní je pro Jona výzva, byť má se psy plno zkušeností. Jenže když si nezíská Friedu, jak budou moc být s Mariou spolu? Je to úžasné čtení o lidech a psech a o tom, jak se s láskou, trpělivostí a vytrvalostí dá zdolat i na první pohled nezdolatelné.

 

 

S třetí knížkou jsem se seznámila na „Listování“ – to je vlastně divadlo o knížkách. Ve Špejcharu muzea Dvora Králové nad Labem představil knížku Fredrika Backmana  „Co by můj syn měl vědět o světě“ Lukáš Hejlík – a to neodolatelným způsobem:)) Knížka vznikla na základě zápisků v autorově blogu, takže nejde o žádný ucelený román. Nijak to ovšem ve výsledku nevadí. Je to velmi současné vtipné, pravdivé a upřímné tak, že to člověk občas i dojme, ale takovým milým způsobem. Trable a radosti čerstvého tatínka v jednadvacátém století si myslím rádi přečtou nejen nastávající a aktuální otcové, ale vlastně každý:))

Neznám ostatní Backmanovy knihy – nejznámější je prý román „Muž jménem Ove“. Možná si je i seženu.

 

Tak co, co jste četli vy? Na co se chystáte? Máte nějaké tipy pro ostatní?

 

PS: Ygo, Jona Katze jsem vlastně našla díky tobě – jak jsi minule doporučila tu knížku o psech (to štěně, které přišlo o Vánocích a zůstalo, nebo jak se to jmenovalo:)), tak jsem si ji našla a přečetla – anglicky v Kindlu, jako obvykle:)) No a díky mazanému způsobu, jakým Amazon inzeruje knihy jsem našla dalšího autora…:))

Aktualizováno: 24.1.2018 — 17:31

70 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Já jsem dostala k Ježíšku knížku Vzpomínkomat. A ta je spíše na prohlížení a trochu čtení.

    Ale já se ráda ke knížkám vracím. Teď zase čtu od Jindřicha Šimona Baara jeho chodskou trilogii Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Paní komisarka už mám přečtenou a čtu Osmačtyřicátníky.

    Já Chodsko mám moc ráda, také jsem studovala v Domažlicích. V Klenčí jsem byla a i v muzeu Jindřicha Šimona Baara.
    Všechno co znám z knihy, jsem si tam prohlédla.

  2. Mně letos Ježíšek na přání nadělil Pohlraichovo Kulinarium, a jako že dobrý :-) něco na opravdový čtení si budu muset nadělit sama. Ale musím k těm překladům. Vy jste tu někteří i profíci překladatelé (Matylda) nebo zvyklí žít jinde a v cizím jazyce komunikovat (nejmenuju, je vás moc). Ale moje angličtina je ve stádiu „samouk, slušná slovní zásoba díky písničkám, gramatika téměř na nule“- a i s touhle mizernou výbavou každou chvíli brečím nad překladem a dokonce pochopím, kde je chyba – je to normální?

    1. HannaH, nestudovala jsem tedy přímo překladatelství, ale filologii-lingvistiku, a to konkrétně FR-IT, ale na tom vcelku nezáleží. Čisté překladatelství mne už cca patnáct let živí a i dříve, ve všech mých zaměstnáních, jsem de facto překládala nebo tlumočila. A samozřejmě už při studiu jsme museli bez váhání překládat a tenkrát nám někteří zkušení matadoři v této disciplíně vtloukali do hlavy, že PŘEKLADATEL MUSÍ UMĚT PŘEDEVŠÍM VÝBORNĚ ČESKY. Zpočátku se nám to zdálo docela absurdní, ale ona je to čirá a naprostá pravda. Právě proto někdy okamžitě poznáš, kde je v překladu chyba, nebo že celý překlad asi nestojí za moc, i když nemáš k ruce originál nebo originální jazyk neovládáš.

        1. I když teda v mém případě, já jsem překladatel velmi limitovaný, těžím z toho, že znám obor, o který se jedná a že znám tu příslušnou terminologii (ta fakt nikde v žádných slovnících není). Na beletrii bych si netroufla ani náhodou, jen na ty naše specializované texty. No, možná na Harlekýnky, ale tím bych asi tak končila. ;-)

          1. Děkuju. Já pomáhala manželovi s překlady z němčiny, ale to byly technické texty. Ale můžu se zbláznit z takových věcí, jako když někdo dvě křestní jména přeloží jako jméno a příjmení – Ida Ruthová například. A někdo to fakt vydá :-) a to je jen jedna z příšerností, na který si zrovna vzpomenu

            1. :D Já zase miluju „mějte dobrý den“, to je fakt boží! Ale příkladů by se našly tisíce.
              Svého času jsem měla na satelitu Animal Planet a sledovala jsem docela ráda ty různé dokumenty, co tam běžely. Byly zpravidla s českým komentářem a tam byly úžasné perly! Snadno bylo poznat, co tam bylo původně anglicky.

      1. Jééé, tak tohle podepisuji a ještě podtrhávám.
        Mám např. v knihovně několik knížek od E. Chadwickové. Je to jednak trilogie o Aliénor Akvitánské a pak ještě několik dalších knih, které jsou propojeny postavami z této trilogie. Nechápu, proč překladatelky sice právně nechaly jméno královny, ale další, velmi výrazná postava Williama Marshala vyšla přeložena na Viléma Maršala. Proč? Je to děsné a tahá to za oči. Navíc se to tam hemžilo kordy, šněrovačkami (přelom 12. a 13. stol) Vrchol všeho byly věty …jedli studené párky…nebo …budeš celé dny jen o bramborách…(12. stol.) To tak strašně zkasilo dojem z moc hezkých knih, navíc spisovatelka je celoživotní badatelkou v oboru anglické historie, takže takové blbosti určitě nenapsala. Těch kiksů v překladech je někdy strašně moc.

        1. Inu, nad párky bych oko přimhouřila – sekané maso nacpané do střívek, no budiž, ale ty brambory – to je opravdu nářez.

  3. Nějak moc jsem si tentokrát neužila.
    Přečtla jsem tu „regionální“ knihu o Praze 8 a byla poněkud zklamaná – to taková Praha 6 má totéž o dost čtivější a zajímavější, resp. méně nudné, tohle místy připomíná inventární seznam.
    Dočítám Belmonda (tu menší knihu) a taky jsem poněkud v rozpacích – představovala jsem si to jinak. Hančo, ty už máš přečteno?
    Nakonec asi nejlepší byl ten Macek.

    1. Nemám přečteno, ale někde jsem zahlídla hodnocení překladu – prý se moc nepovedl. Zatím jsem jen prolistovala tu velkou knihu Belmondových fotek a s tou jsem spokojená. :)

      1. Taky jsem někde (nevzpomenu si kde) četla nějaké hodnocení – jedna dobrá, druhá moc ne (u jedné z nich snad byly u fotek nějaké zavádějící popisky čičo). Knížky jsem ale v ruce neměla, tak nevím. A Belmonda jsem měla moc ráda, vždycky, bavilo mě, jak si ze sebe dělá legraci.

  4. Dede, jsem ráda, že se Ti Janišův překlad líbil, on je vážně šikovný.
    Muže jménem Ove jsme dali před časem naší babičce (=tchýni), byla z něj nadšená a popůjčovala jej časem všem svým kamarádkám, kterým se ta knížka taky líbila.
    P.S. Co říkal Martin na toho Eca?

  5. Připadám si tu ja exot. Jsem snad jediná kdo tu čte. Teď jsem dočetla F.S.Fitzgeralda Něžná je noc. Mám připravenou E.L.Doctorowa Ragtime a pak 3x obhájce Perry Mason. Asi 4 knihy už jsem dočetla a odvezla domů. Co tu taky mám dělat?

    1. Já se lekla, že TU myslíš tu, a ty zatím myslíš v nemocnici. Ale co dělají ti ostatní, když nečtou?
      Jinak stále držím palce, ať je co nejdřív co nejlíp. (h) (h)

    2. Karolíno, to je asi jediné plus na pobytu v nemocnici – že můžeš přečíst spoustu knih. Tak ať ti ten čas rychle utíká! Něžná je noc jsem kdysi četla, krásná kniha!

    3. Karolíno, držím palce!
      Když jsem byla před pár lety ve špitále, taky jsem přečetla několik knih. A když mě po týdnu přesunuli z JIPky na běžný pokoj, měla jsem to neuvěřitelné štěstí, že jsem ho sdílela se čtyřmi báječnými staršími dámami, které všechny byly neuvěřitelně sečtělé a literatury znalé. Tak skvěle, jako za týden tam, jsem si o knihách snad nikdy v životě nepokecala.

  6. V knihovně jsem náhodně sáhla po knížce Petra Eisnera Rychlé lodě do pekel. Moc dobré. Ze začátku se to tváří jako takový celkem stručný cestopísek mírně znuděného mladého muže z Prahy, který si chce zlepšit náladu a vyrazí si za hranice všedních dnů do Brazílie. Ovšem nabere to pořádné obrátky, víc neprozradím. Snad jen to, že to určitě není čtení pro něžné romantické duše :D . Je to fikce, ale máte dojem, že jde o skutečný příběh. Ono to ale asi od skutečnosti není příliš vzdálené. Pozitivně překvapilo, můžu doporučit.

    1. přim prvním kole voleb – volební místnost mám eve škole,jsem zabrousila k volným knihám v polici,kde si něco vybereš a můžeš si to vzít…no a já objevil aknížku,ktewrou jsme měl ajako puberťačka a někdo mi ji nevrátil,tak jsme si ji uchmatla a ještě doma během chvíle přečetla a usmívala jsem se u toho jak ten puberťák..a příběh mne opět vtáhl do sebe,jako tenkrát…už ji mám v knihovně ve fochu s knížkami z mého „dětství“ . Je to knížka maďarského autora Lászla Harse:Alžběta a Babeta

      1. Jéé – tu znám, tu jsem taky (několikrát) četla. A taky jsem ji slyšela v rozhlase jako sobotní rozhlasovou hru.

    2. Tapuz, na mě čeká životopis hraběnky Kinské, co jsi mi posledně doporučila. Trochu mě zaskočilo, že je to tak tlustá kniha, já preferuji slabší, aby se mi vešly do kabelky. (chuckle) No nevadí, budu si muset naplánovat čtecí víkend. Ale běda, jak se mi to nebude líbit! :) Nejdřív ale musím dorazit ještě životopis Zdeňka Mahlera – původně jsem šla do knihovny pro něco zcela jiného, ale někdo mi moji vybranou knihu vyfoukl, tak jsem skončila zase u životopisu, jsem na ně prostě zatížená.)

      1. Hančo, tak to se chvěju :O . Ale já myslím, že se ti to bude líbit, ta dáma opravdu neměla nudný život.

      2. Mahlera nadělil Ježíšek. Přečetla jsem jedním dechem. Spousta souvislostí se mi uzavřelo. Některé věci si člověk musí domyslet.

  7. Já jsem zrovna včera dočetla Kocoura Boba, a už si objednávám pokračování. Přestože se vyprávění točí kolem vztahu člověka na dně společnosti a toulavého kocoura, ty vzpomínky ač psány s nadhledem, jsou dost kruté. Neodrazují však od čtení, naopak. Je to osobní zkušenost člověka, který bojuje s těžkou závislostí a toulavý kocour Bob se stává středobodem jeho vesmíru a pomocnou tlapkou. Dává mu sílu v boji za návrat do normálního života. Jsem si vědoma toho, že můj stručný referát může někoho odradit, ale právě tím, že je to popisováno s nadhledem člověka, který to prožil, je to strašně čtivé. Jeden drží palce. Ta představa, kam až může člověk padnout, je pro běžného člověka nepředstavitelná.

    1. Kocour Bob je moc dobré počtení, to můžu rozhodně potvrdit. Čtivé, žádná moralita, takový je prostě život. Ale netřeba se bát, kocour všechno přestojí ve zdraví :D .

      1. Kocoura Boba bych si ráda přečetla. Pod stromečkem jsem měla dva další díly Dalajlamovi kočky, už je mám přečtené.

  8. Od Ježíška jsme dostala jen naučné knihy o módě, tak to čtu na přeskáčku podle chuti. Jinak jsem od té doby přečetla Nové případy četnické pátračky od Ladislava Berana, Pastvinu zmizelých od Erbena a vrátila jsem se ke Zloději času od Pratchetta, protože tam mě fascinuje slečna Zuzana jakož i v jiných knížkách. Teď čtu pokračování Saturnina. Není to špatné, ale origoš je origoš :)

    1. Saturnina jsem kupovala také v rozpacích. Přečetla jsem ještě před vánocemi. Už jsem to tady psala, ale docela jsem to zkousla a udivilo mne, že to pokračování napsal M.Macek. Já totiž když dostanu knížku do rukou tak nevydržím. Ani do vánoc.

      1. mě právě M.Macek odradil…takže jsem si ji nekoupila a ani si ji nepřála. Přijde mi to jako nastavovaná kaše…chudák pan Jirotka.

        1. Já si ji taky nekoupím, Saturnin je knížka pro celý život, stačí ji otevřít na kterékoli straně a už se začínám pochechtávat. Ale Saturnin je prostě jen jeden!

        2. Asi jsem jednodušší než je zdejší garnitura. Brala jsem to jako posun v čase a přečetla jsem ji a mám ji doma. No ovšem, že to není pan Jirotka.

          1. Ale proč si to myslíš? Každému se přece líbí něco jiného. Nedávno se tu diskutovalo o sci-fi a já byla ticho, já skončila u Wyndhama a několika jiných, náhodných knih. Manželovi starší neteřky jsem několikery Vánoce kupovala Terryho Pratcheta, a to jsou knihy, který mi vůbec nic neříkaj. A nepřipadám si jednodušší.

            1. Asi bych měla víc spát nebo víc pít kafe ;) . Několik minut jsem zírala na spojení „manželovi starší neteřky“ a pořád jsem nemohla pochopit, kdo to je…

          2. Marsko, určitě nejsi jednodušší :-) .
            Asi bych si ji sama nekoupila, ale dostali jsme ji. Přečetla jsem a konstatovala, že to není špatné. Není to originál, ale četla jsem pár takových pokračování po letech a byly ponejvíce o dost horší. Tohle je fajn oddechové čtení.

    2. Dík Matyldo,o Zuzaně Stohelitské také poslední dobou uvažuju,že už jsem si o ní dlouho nečetla…ale asi dřív sáhnu po Dobrých znameních.

    3. Dostal jsem dvě, přečetl jsem je už dávno a už si ani nevzpomínám, jak se vlastně jmenovaly. Ale těším se na další číslo Roezliany, vyjde 24. 2. Bohužel jde o mimotržní publikaci, koupit se nedá, pro členy Orchideaklubu je zdarma.

    4. Nového Saturnina jsem nečetla, ani číst nebudu, i když je to údajně celkem zdařilé. Mně se na tom nelíbí, že pan Macek parazituje na popularitě knížky, která je pro český národ do značné míry kultovní a kdekdo ji zná (ať už ji má či nemá rád), což bylo umocněno ještě i filmem a minisérií. Měl ušetřeny tři čtvrtiny práce – postavy, jejich podoba, charakter, jednání, vzájemné vztahy, prostředí, jazyk a spousta příhod již byla vymyšlena. Takže to všechno stačilo vzít, napodobit jazyk a vymyslet pár dalších příhod a je hotovo. A lidé to čtou nikoli proto, že by Macek byl dobrý spisovatel, ale proto, že to chtějí srovnat s originálem. To je, jako kdyby někdo napsal třeba pokračování Babičky, nebo prostě nějakého jiného notoricky známého a víceméně oblíbeného díla, a pyšnil se prodejností a počtem čtenářů. Pokud má pan Macek literární ambice, nechť napíše originální beletristické dílo.

      1. Ale ono se to ve světě dělá – momentálně si vzpomínám na navazující díla E. Brönteové (nečetla jsem, viděla jsem v knihovně v regále) a já si celkem oblíbila nové případy E. Poirota od Sophie Hannah – tak není to Christie, samosebou, ale není to špatné. Trochu jiná atmosféra a Poirot méně roztomilý a více protivný – vlastně docela dost protivný (rofl) … zrovna před nedávnem jsem dočetla Zavřenou truhlu.

        1. To, že se to ve světě dělá, ještě neznamená, že je to košer. Mně se to nelíbí, ať se to dělá kdekoli. Je trapné, když někdo nemá dostatek vlastní invence a přiživuje se na úspěchu někoho jiného, mnohem šikovnějšího.
          Asi jsem trapný český staromilec :D .

          1. Děvčata, mýlíte se… pokračování si přáli potomci pana Jirotky! Nakladatelství vypsalo takovou soutěž, kam vícero autorů napsalo ukázky, jak by si pokračování představovali. A MM vyhrál, resp. byl vybrán – nemám už knížku doma, tak nevím úplně přesně. Oba Saturniny jsem měla půjčené(původního pro oživení)od dcery a mně se pokračování líbilo. MM je jazykově zdatný, s charakterem – no, taky zdatným… :D

            1. Ono s těmi dědici je to takové pofidérnější, stačí si vzpomnět na vnučku pana Milera a to tóčo, co rozpoutala kolem Krtečka, že.
              Osobně bych pro žádné pokračování nebyla a když už, tak třeba od Viewegha. Ten je v tomhle vžívání se do různých spisovatelů a parafrázování jejich textů výborný – nevím, jestli jste to některá četly, ale jeho Nápady laskavého čtenáře a Nové nápady laskavého čtenáře jsou celkem zdařilé knížky, i když moc známé nejsou (osobně mi je Viewegha vlastně líto, takový chytrý člověk, takový talent a vážně se od něj dá brát tak jedna až dvě knížky, pak už to bylo jen řemeslo pro peníze, škoda). Macek je jen pozér, a to včetně těch jeho „nových“ překladů (asi vůbec nepochopil, co to vlastně překládá, mám na mysli Poeova Havrana a Shakespearovy Sonety), „pokračování“ si ráda nechám ujít.

              1. Vidíš, já jak vidím knížky od Viewegha, tak neberu. Každý má právo na nějaký názor. Stačilo mi přečíst asi dvě. Zrovna tak vychvalované Bábovky od R.Třeštíkové , půjčila jsem si jí od dcery a byly jsme obě zklamané, nedala se ani dočíst.

                1. Já taky ne, nemůžu od něj nic číst a jak jsem už psala výš, je mi moc líto, jak dopadl (autorsky i zdravotně). Ale jako mladý byl fakt dobrý, měl opravdu našlápnuto.
                  Radku Třeštíkovou jsem zaznamenala před lety ještě na blogu Respektu, kdy byla svobodná a jmenovala se tudíž jinak a ani už tehdy mě nijak nechytla, osobně mám v české literatuře zcela jiné favority, ne tohle povrchní psaní (heslo: Jiří Kratochvil, toho opravdu nefalšovaně miluju, je dobrý – ale už se taky časem rozmělnil; hodně by mě zajímaly ty jeho knížky, které psal před rokem 89 a pak je spálil, to muselo být něco).

            2. Jestli je to tak, pak tedy sorry. V tom případě ovšem pochybuji o zdravém rozumu potomků pana Jirotky. Snad další již zvěčnělí spisovatelé nemají takové potomky :D .
              Já jsem jako školačka jen tak pro zábavu vymýšlela další příhody dětí z knížky Timur a jeho parta. Psala jsem si to jen tak po papírkách a pak jsem to vykládala holkám. Byla to legrace, vždycky jsme se u toho nařehtaly. Měla jsem to pořádně sepsat a nabídnout příbuzným pana Gajdara, jestli by to nechtěli vydat (chuckle) .

  9. svoje přečtené knihy si zaznamenávám na http://www.databazeknih.cz a účastním se jejich každoroční soutěže Čtenářská výzva.
    Vánoční knížky mám přečtené. Bohužel už všechny. Od Nadi Horákové – Brněnské židovky, od Dickense Vánoční koledu,od Češky z jeho Zločinů na Velké Moravě, díl PŘÍPAD FORCHHEIMSKÉHO RÁDCE. Dokonce i knížku Zabila jsem naše kočky, drahá od Maslowské. Tak pošilhávám po nějakých dalších…

  10. Precetla jsem Coelhova Alchymistu, ktereho jsem dostala k Vanocum od sve chorvatske kamaradky. Mela pocit, ze si tuhle knihu musim ted precist. Od Terezy jsem dostala The Hygge Life, coz je kniha o tom, jak se lide ve Scandinavii vyporadavaji s dlouhou a tezkou zimou – dobrym jidlem, zabavou, tradicemi, dekoracemi a ritualy. Inspirativni, mnohe se da aplikovat na zdejsi destive a sedive dny.

    1. Já jsme tu knížku o hygge držela v ruce kolem Vánoc. nakoukla jsem do ní, abych věděla, proč je to bestseller. Můj muž mi koukal přes rameno a pronesl: dobrý, většinu z toho děláme :)

          1. Fakt?! No já jsem taková jednoduchá, cizími řečmi nepoznamenaná a většinou jak to vidím, tak to říkám – takže zásadně peču mufinky (z toho Terka roste) a až do dneška jsem nevěděla, že timeline se správně čte tájmlájn
            (chuckle)

          2. Canivo, dovolím si tě opravit. Hygge je skandinávské slovo pro útulnost, potěšení, prostě pro příjemný pocit. Znají ho ve švédštině, norštině, dánštině. Rozhodně se nekomolí anglickou výslovností. Hygge se vyslovuje hygge.

            1. Hned jsem si myslela, že hygge je normální české hyge (asi zkratka ze slova hygeena – akorát nevím, jestli to je zkomolená hygiena nebo hyena…) Řeknu to rovnou – dost mne ser… (no dobře, řeknu to opisem), dost mne štve, že neznám – pro většinu české populace zřejmě běžná – cizí slova. Fakt to nejde říct polopaticky česky? Aspoň pro nás, čtyřprocentní – teda čtyřprocentní, co se týká dokonalého porozumění cizího výrazu?! Děkuji – váš cizojazyčný analfabet (chuckle)

              1. Ygo, já jsem také nedotčená cizími jazyky a tak si všechna cizí slova čtu polopaticky česky, anebo si je zkomolím po svém.

      1. a kdo by náááhodou nevěděl, stačí si počíst na Dedeníku nebo na Hadech…na Severu se to asi ještě víc uplatní, protože zimy jsou dlouhé, světla málo, co zbývá, než dělat si radost ze života průběžně a pořád :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD