KNIŽNÍ ČTVRTEK NA DEDENÍKU: Pojďme si povídat o knížkách!

To jsem si zase lámala hlavu nad tím, jak za Ježíška vybrat knížky pro členy rodiny. Není to tím, že by nebylo z čeho vybrat – potíž je v tom, že ten výběr je tak obrovský, že se v něm prostě neorientuju. A tak mě napadlo, že v tom třeba nejsem sama. A víc hlav víc učte! Tak jsem si vymyslela Knižní čtvrtek na Dedeníku:))

 

Může vyjít jen dnes, může být každý poslední čtvrtek v měsíci, může být kdykoliv, když si já přečtu něco, o čem vám budu chtít říct – nebo si vy přečtete něco, o čem budete chtít říct ostatním. Buď napíšete rovnou celý text pro KNIŽNÍ ČTVRTEK, nebo mi pošlete své názory a návrhy na zajímavé knížky a já vás budu v textu citovat.

A když říkám knížky, myslím všechny druhy knížek – od encyklopedií až po komiksy, od poezie k detektivkách, od knížek pro děti ke knížkám odborným. A mohou to být knihy papírové, elektronické či audioknihy… Co na to říkáte?

A abych jen tak nepovídala, seznámím vás s jednou sérií urban fantasy a jednou knihou poezie, kterou ještě nemám, ale ze které jsem díky překladateli té básnické sbírky už četla tři básně. Ale popořadě.

 

Ben Aaronovitch – Řeky Londýna

Překlad: Milan Žáček

V ČR vydalo nakladatelství Argo

Detektivní urban fantasy, v ČR zatím vyšlo pět dílů: Řeky Londýna, Měsíc nad Soho, Šepot podzemí, Prokleté domovy a Záludné léto.

V podobě komiksu pak vyšla povídka Čarojízda

http://www.argo.cz/knihy/201947/reky-londyna/

 

K Řekám Londýna jsem se prvně dostala skoro před rokem, když mi Marek dal první díl ze série. Dal mi ho proto, že ho už sám četl a usoudil, že se mi to bude líbit (už mě takhle zatáhl do více sérií:)) A dal mi ho rovnou v angličtině, protože správně usoudil, že nevydržím a dokoupím si další díly z Amazonu do svého kindlu.

No… nejdřív to vypadalo, že se kapku spletl. Kniha pro mě měla ze začátku obtížnou angličtinu, protože se hemží policejními termíny, které se mi špatně luštily – obvykle totiž policejní detektivky nečtu (jo, kde jsou časy 87. revíru!:)). Styl se mi ale velmi líbil, děj taky až do prvního ošklivého případu, ke kterému se policejní elév Petr Grant dostal. Tam jsem zaváhala. Krutosti se mi příčí i v knížkách a jak mi přibývají roky, mám tendenci se jim vyhýbat.

Jenže… a tady vidíte, že ten autor je opravdu dobrý, mě to nedalo. Přestože jsem po přečtení prvního dílu nechtěla pokračovat, musela jsem. Prostě jsem neodolala:)) Teď, skoro po roce, jsem přečetla všech 6 napsaných dílů (ano, ještě je jeden, který zatím není přeložený) a vím, že jakmile vyjde další, zase si ho koupím. Díkybohu, že na Amazonu mě knihy vyjdou podstatně levněji, než v české verzi:))

V angličtině je autorův styl okouzlující (hlavně, když Petr používá policejní newspeak:)), osobně nevím, jak to dopadlo v češtině, ale Marek si nestěžoval. Myslím, že je to víc čtení pro kluky a muže, což berte jako upřímnou, byť genderově nevyhovující poznámku:)) Ale jak vidíte, já tomu propadla taky, takže dámy, nevzdávejte se předem!

Z mé strany – velmi doporučuju jako vánoční dárek s upozorněním, že obdarovaný určitě nebude chtít zůstat jen u prvního dílu:))

 

Po zábavě, byť chvílemi dost drsné, přichází čas na knihu, kterou jsem nečetla, ale díky jejímu překladateli o ní vím tolik, že to chci říct i vám. Jde o knížku básní „Neskonalá, příběh jedné lásky“ od Michela Fabera (který jinak básníkem není). Tyto texty vznikly v době, kdy pečoval o svoji umírající ženu. Ne, není to veselé čtení, ale je velmi silné – a skvěle přeložené.

Vánoce jsou čas, kdy se dá darovat i sbírka básní a abyste věděli, do čeho jdete, tak vám přináším ukázku – jednak text básně v češtině a jednak odkaz na nahrávku téhož textu v angličtině. Kdo umíte anglicky, určitě si to poslechněte, je to svým způsobem strhující. Tedy aspoň pro mě:))

Takže teď ta fakta!

 

Michel Faber – Neskonalá, příběh jedné lásky

Překlad: Viktor Janiš

Nakladatelství Argo*

http://www.argo.cz/knihy/220947/neskonala-pribeh-jedne-lasky/

A teď už ukázka básně:

 

Stačí říct

 

Michel Faber

 

Spousta lidí, které jsem

informoval, že je mrtvá,

mi řekla:

„Jestli pro tebe

můžeme něco udělat, cokoli,

stačí říct.“

Tak

tedy,

když už se nabízíte,

ano:

Nemohli byste mě odvézt na druhý konec vesmíru,

řítit se střemhlav rychlostí deset miliónů mil za hodinu,

rozházet při tom hvězdy jako popelnice,

řítit se po nebi jak žíznivá čára?

Dupněte na pedál,

probourejte bránu Osudu,

prosvištěte nepřístupnými galaxiemi,

přes černé díry a supernovy,

do skrýše Boha.

Počkejte na mě, než se vloupu

do zasedačky

a vytáhnu toho namyšleného sráče

z jednání s Věčností,

ze summitu o Záhadách života,

a přinutím ho, aby mi vysvětlil,

proč bylo tak nutné

mučit a ponižovat

a nakonec zlikvidovat

mou ženu.

Ale ne.

Nic takového neřeknu,

protože vím,

že tím „cokoli“

myslíte

šálek čaje

nebo odvoz do města,

když už tam

beztak

máte

cestu.

 

Zde je odkaz na nahrávku téže básně v angličtině, čte autor

https://soundcloud.com/abc-adelaide/michel-faber-dont-hesitate-to-ask

Pusťte si to, není to dlouhé a díky záznamu nahrávky můžete vidět verše volné poezie na vlastní oči:))

 

*Než jsem začala tento článek psát, netušila jsem, že jsou obě knihy od Arga – a věřte, že si mě toto nakladatelství nijak nevšímá, tedy výběr knih jím nebyl ovlivněn:))

 

Tak, a aby tento článek měl takový smysl, jaký bych mu ráda dala, tak ocením, když se v diskuzi přidáte – nejen s komentářem ke mnou zmíněným knihám, ale hlavně s příklady knížek, které zrovna čtete vy! Napište, co se vám na nich líbí, co vás zklamalo a jestli už sháníte knížky od téhož autora:))

Nápady na knižní vánoční dárky pro jednotlivé skupiny čtenářů – ženy, muži, děti, mládež, senioři – jsou víc než vítány!

Aktualizováno: 29.11.2017 — 21:08

148 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Mám moc ráda životopisné romány a taky cestopisy.
    Doporučuji jednu z knih, ke které se stále vraím, od Ilony Borské, „Doktorka z domu Trubačů. Je to o pravdivém příběhu rodačky z Benartic u Tábora,doktorky Vlasty Kálalové-Di Lottiové. Další knihy od I.B. budu číst.
    Cestopis jsem dostala v loňském roce od J. a sice o cestovateli Stinglovi,pozoruhodný člověk a kniha úžasně vyvedená.

    1. Také mám a je to úchvatné čtení, ne pro odpočinek. Ten konec je hodně drsný. /nebo se neumím vyjádřit/

    2. To ráda potvrzuji. Doktorka z Domu trubačů je mimořádné čtení a tomu hroznému konci se ani nechce věřit. Skvělá žena.
      Kdo četl „Doktorku“, můžu důrazně doporučit další knihu Ilony Borské – „Troufalý autor osud“. Má úzkou souvislost s rodinou Di Lottiových.

    3. Životopisy čtu moc ráda. Napadá mě třeba kniha o baronce Sidonii Nádherné – velmi zajímavé, talentované ženě s nelehkým osudem. Ta byla tak zajímavá, že jsem pak přečetla ještě jeden její životopis od jiného autora. :)

      1. Hančo, v tom případě jsi možná četla i knihu „Žila jsem příliš krátce“ o osudech hraběnky Nory Kinské za první světové války. Jestli jsi ji nečetla, doporučuji. Je to doslova strhující čtení, napsala Monika Czernin, praneteř hraběnky Kinské.

        1. O hraběnce Kinské jsem nečetla a v knihovně to mají, jak jsem zjistila, tak mám další položku do seznamu k vypújčení. :)
          Když jsme u těch šlechticů – dobře se čte i Aristokrat, životopis Zdeňka Sternberga.

  2. každý rok jdu najisto po životopisech pro mamku – herci starých časů a osobnosti, naposledy to byla kniha o Haně Benešové, předtím Habsburkové. a úspěch měl i Poirot a já od Davida Sucheta – to vyšlo česky už 2015. kdo ještě nemá v knihovně, doporučuji všechny tři detektivky od R. Galbraitha o Cormoranu Strikovi, ta třetí vyšla vloni ( a je z nich nejdrsnější). na Aronovitche se chystám do knihovny. milovníkům fantasy určitě nechybí na poličce dračí sága od Paoliniho ( pořád nemůžu dočíst 4. díl, odskakuji od toho k jiným opusům :-)) Fulghum – prakticky všechny knihy jsou výborné, dtto Coelho. taky mám doma Sněhuláka a ostatní, to byly dárky, čekají na přečtení, asi až napadne hodně sněhu, abych se vžila do severské atmosféry :-)u postele mám Dalajlámovu kočku – provozujeme čtení s překážkami ( kniha na polštáři, kočičí tlapka na stránce). asi chtějí, abych jim o Jesce předčítala :-) plánuji, že příští týden zajdu do Dobrovského, tam budu chodit od regálu k regálu, nakukovat a načítat a ulovím, hlavně dárky pro obě neteře MLP – 12 a 9 let. pravda, od té doby, co jsme jim věnovali všechno, co vyšlo okolo Lichožroutů, se nám tito nastěhovali do domu. ustavičně pátrám po chybějících kouscích…měli bychom dát pozor na to, co vybereme :-D btw: poradíte mi někdo kuchařku, která by obstála jako dárek?

    1. Paoliniho jsem nedočetla ani první díl- byla to taková prostinká fantasy, kterých jsem přečetla až příliš mnoho. Pokud jde o Sněhuláka, je to jedna z mála knížek, která mě děsila ve spaní natolik, že jsem křičela hrůzou a celá rodina se mě snažila probudit z noční můry.
      Kuchařku- pro koho? Kuba dostal od své milé kuchařku ze světa Warcraftu, právě vyšla. A já miluju kuchařku stařenky Oggové :) A loni jsem dostala pěknou Kuchařku první republiky.

      1. kuchařku pro Ondru i pro Igora ( nejmladšího skorošvagra) . oba nadšení kuchaři a experimentátoři, Ondra je v oboru i vyučený ( což mu na nadšení neubralo :-D

        1. Pokud je vyučený, vybrala bych mu nějaký „špek“. Např. já letos dostanu něco od Yotama Ottolenghiho, MLP se omylem prořekl. Manželkám od bratranců pro změnu dávám toto: https://pro-bio.cz/publikace/kucharka_ze_dvora/ – je to od našeho úhlavního rodiného kamaráda. Už jsme jich porůznu zakoupili a darovali asi 6, tu naši podepsanou máme samozřejmě doma.
          Pro začátečníky bych asi zvolila dnes už skoro klasiku – Kuchařku pro dceru od Florentýny. Je to takové opravdu blbuvzdorné, vše přesně popsáno pro ty, kdo opravdu vařit neumí (stejně jako původně autorka).
          A asi ani nezklamou knihy od Romana Vaňka (já podle něj nevařím, ale řada lidí ano), vydal jich už několik.

          1. díky, aido, to vypadá moooc dobře :-) Vaňkovu kuchařku doma máme, koupil ji Ondra dědovi, jen tak pro zajímavost ( táta byl z oboru). začátečníci se nevyskytují, takže proto sháním něco nevšedního :-)

            1. Ta Michalova kuchařka je taková hodně praktická a je užitečná i těm, kdo vařit umějí. V létě jsem ji půjčila sousedce na zahradě, a i když je zkušená a dobrá kuchařka, ležela v ní snad měsíc a pořád nacházela něco pro ni nového. Tak jsem jí ji nakonec koupila (měla mezitím narozeniny, takže se to i hodilo), měla velkou radost.

      2. tak to víš, Paolini byl ještě klouček, když psal první díl :-) a jsem zvědavá, jak to dopadne :-D co se mi ale hodně líbilo ( v původním překladu) , byla Sága trhlinové války od R. Feista a obě ságy od Eddingse. na rozdíl od ostatních mě se víc líbilo Elenium, Belgriad a Malloreon mi po třech dílech přišly už moc roztáhnuté :-) to jsoou fakt staré kousky… a všechny stojí zato číst v původním překladu, vyšly xkrát znova a už to není ono. vždyť to znáš. Sněhulák a spol tedy půjde do antikvariátu, ať děsí někoho jiného. :-)

              1. přávidím. mohla bych si to přát pod stromeček, sehnat si to ale raději půjdu sama do antikvariátu :-)

    2. EvoB, Dalajlámovu kočku jsem dostala vloni k Vánocům a tiše doufám, že mi Ježíšek letos přinese další dva díly.

      1. to by měl :-) no a mám námět na dárek… nenápadně to podsunu přízni, abych se po svátcích „netěšila“ z dalšího Nesbo :-D

  3. Jinak já teď čtu ( už asi po čtvrté, ale já se ke knihám vracívám ) trilogii od Jindřicha Šimona Baara

    Paní komisarka

    Osmačtyřicátníci

    Lůsy

    Já Chodsko miluju, jako malá jsem tam jezdila a střední školu vystudovala v Domažlicích.

    A v Klenčí jsem byla v Muzeu J.Š.Baara a na Výhledech. Všechno o čem se tam píše v Klenčí najdete.
    Ovšem tyto knihy seženete už jen v antikvariátu.

    1. Tuto trilogii mám ráda, vlastně už od dětství, kdy jsem opakovaně četla výběr Hanýžka a Martínek.

    2. Jé, J.Š.Baar, toho mám moc ráda. Paní komisarku jsem četla někdy předloni a moc se mi líbila. Vzala jsem si k tomu k ruce ještě Hanýžku a Martínka, abych mohla ty postavy porovnávat, protože řada je jich tam stejných, jen v rozdílném věku. Už tenkrát jsem si říkala, že si musím přečíst i ty dva další díly trilogie, jen jsem se k tomu ještě nedostala. Musím si je objednat v knihovně.
      A když jsme u těch českých klasiků, vloni mě naprosto nadchli Raisovi Zapadlí vlastenci, krásné počtení.

      1. Tapuz J.Š. Baar prý měl rozepsaný i čtvrtý díl, kde si měla dospělá Hanýžka vzít za muže Martínka. Ale bohužel už ho nedopsal.

  4. Mňa osobne by pod stromčekom najviac potešila darčeková poukážka niektorého kníhkupectva v hodnote aspoň 100 Eur.

  5. kamoska mi nedavno darovala „spulku modre nite“ a „sedmilharky“. obe dve mne prekvapily. spulka se mi zdala zkraje jako desna harlekynka – az skoro do konce, kde pruhledem do minulosti se vse zjevi zcela jinak nez to vypada… a sedmilharky se cetly tak dobre oddychove, ze jsem temer litovala ze je konec… ale kdyby to bylo pokracovalo, asi uz by to bylo prilis cukerinu ;)
    a teda vyse zmineny kvitek karminovy a bily mne dosti zklamal. zacatek navnadi uzasne a pak to splaskne jak bublina… skoda, dalo se z toho udelat neco lepsiho nez jen nadmiru digresivni (rika se to taky cesky?) pribeh s vrazdou a unosem.
    s patem cteme pani laryfary a i kdyz je krapet staromodni, ma uspech a obcas i ty strategie funguji :D

    1. No, já jsem takový jednodušší model, mně se Kvítek i Jablko líbily. Splasknutí bubliny jsem si nevšimla, ani žádného odbočování od tématu (digresivní se česky neříká). Ono je i možné, že byl překlad lepší než originál, občas se to stane, on je ten Janiš opravdu šikovný. Posledního takového pamatuju Tomáše Hrácha, to byl opravdu pan překladatel, některé jeho překlady jsou objektivně (i subjektivně) lepší než originál určitě.
      Jo, mám ještě jeden tip na pěkný vánoční dárek – knihu-rozhovor Pavla Kosatíka s Helenou Třeštíkovou, jmenuje se to Sběrná kniha; vydalo to nakladatelství Paseka, které je taky moc dobré. Odkaz na knihu je zde: https://www.paseka.cz/helena-trestikova-pavel-kosatik-sberna-kniha-helena-trestikova-v-rozhovoru-s-pavlem-kosatikem/produkt-4612/

  6. Jj Kvítek karmínový a bílý právě čtu, jen se nedá vzít
    s sebou do kabelky, ráda čtu při cestách, přece jen přes
    900 stránek :-)
    Moje loňské vánoce byly ve znamení Kate Atkinson a jejich knížek Život za životem a pak volně navazující Bůh v troskách, krásné čtení.
    https://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-za-zivotem-207727?c=all
    A z poslední doby, již jsem to tu zmiňovala pro jméno
    dítěte hlavní hrdinky a sice Dede :-) a to tetralogie Geniální přítelkyně, čtvrtý díl snad vyjde na jaře.
    https://www.databazeknih.cz/knihy/neapolska-saga-genialni-pritelkyne-320365?c=all
    Pro zvídavé chlapce (možná ale už četli) L+S Hawkingovi
    Jirkův tajný klíč k vesmíru
    https://www.kosmas.cz/knihy/143221/jirkuv-tajny-klic-k-vesmiru/ Právě mám zapůjčeno od vnoučka :-)
    Knižní čtvrtky, hurá, už se těším na další.
    Jana

  7. Zcela z jiného soudku – mám jeden tip na vánoční knižní dárek pro dospělé. Jestli někdo znáte blog Humans of Prague, zrovna vyšla knižní verze. Zítra si pro ni jdu, chci ji dát tchýni.

      1. Víš co, tchýně nemá internet, takže to nezná. Myslím, že jí se to líbit bude, zrovna tenhle styl krátkých vyprávění o různých lidech a jejich osudech má ráda.

  8. Pane jo, to je komentářů, já věděla, že to bude výživné téma. Nemám teď, bohužel, čas je všechny číst, ale přidám knížku, kterou jsem četla v poslední době hned dvakrát po sobě – podruhé, abych si vybrané pasáže ještě jednou vychutnala. Je to Zvlčení od Antonína Bajaji – příběh lidské rodiny a vlčí smečky, které se odvíjejí vedle sebe až do chvíle, kdy se protnou. Líčení života vlků je úžasné – tak uvěřitelné, přitom vtipné, jednoduše nádhera!
    A ještě využiju toto téma k otázce : sháním jako vánoční dárek pro vnučku knížky ze série Talismanky. Je to taková fantasy pro holčičky, knížky vycházely myslím postupně od 2009 do cca 2013 a nejsou k dostání, jen ojediněle. CHybí mi díly 1, 2, 4, 5, 7 a 13. Tak kdyby náhodou u někoho doma tyhle knížky už jen zabíraly místo :) , dejte mi, prosím vědět.

      1. Díky za tip, určitě na něj někdy příště, až půjdu do knihovny, dojde. Jen si to musím hned poznamenat. :)

        1. Díky, Ivo, za snahu! Já už propátrala net křížem krážem a všechny dostupné díly mám buď objednané nebo už i doma. Tady to zkouším, abych nevynechala žádnou možnost. :)

          1. Já jsem kdysi pro Kačku sháněla Taneční střevíčky,což byly dívčí romány o studentce baletu. Taky jsem nesehnala všechny a Kačku to mrzelo.

            1. koukla jsem a to budou Taneční střevíčky, o kterých je řeč i v Lásce přes internet s Meg Ryan a Tomem Hanksem :-) můj oblíbený romantický film :-)

  9. A ještě jsem si vybavila, že jsem v (již pokročilejším) dětství milovala Jak se jmenuje tahle knížka od Smullyana. Dcera je na ni ještě malá, ale jen co se naučí pořádně číst a porozumět psanému textu, hned ji Ježíšek nebo maminka obstará. Tohle je jinak téma pro mě, krásně se mi u toho vzpomíná na knižní poklady co mi prošly životem a četla bych to tu a diskutovala místo podávání výkonů v práci klidně celý den :-)

  10. Já jsem se nedávno dostal, byť v elektronické podobě, k Atlasu motýlů, (bohužel, není kompletní, chybí tam vřetenušky a běloskvrnáči a noční druhy) a včera jsem si, jat nostalgií, otevřel bichli s názvem Telefonie. (Strnad – Herčík). Dnes už jde o knihu historickou, nic z toho, co se v ní popisuje, už není pravda. (místo klasického telefonování se ,,počítá“). A v knihovně mám, kromě jiných, i takové perly, jako Milenci a vrazi, (Páral) Haškův První dekameron a, jak jinak, Švejka. A když si občas vzpomenu na svou dvouměsíční vojenskou kariéru, zakončenou vyfasováním modré knížky a vymazáním z evidence, říkám si, o co jsem vlastně přišel, protože i když se časy mění, podstata armády zůstává.

  11. A ještě jednou já – když už budou ty Vánoce, tak je třeba pod stromečkem najít štěně – konkrétně mám na myslí Štěně k Vánocům od Megan Rix. To je tak milé čtení (a ano, je i trošku dojemné, jak už to tak u psích příběhů bývá – ale ne tragické! to bych nesnesla), že ho s klidným srcem všem doporučuju.

  12. Já bych doporučila novelu/román od Jojo Moyes – Me Before You, přeloženo Než jsem tě poznala. Četla jsem ji v norštině, pravděpodobně dobře přeloženou, protože jsem ji nerada odkládala a po dočtení se mi po těch dvou zastesklo. Žádná kniha pro silné intelektuály, ale také žádný sentiment, pouze dobře napsaný životní příběh dvou lidí během jednoho půlroku. Román byl také zfilmován, film jsem neviděla a ani vidět nechci. Český překlad jsem také nečetla, takže vlastně nevím, ehm, co doporučuji. Kdybych tu knihu neměla od dřív, ráda bych ji dostala k Vánocům a po vánočním stresu bych četla a četla.

    1. Ano – já ji taky četla a přeloženou do češtiny. Dostala jsem ji právě k Vánocům (vloni) a jak říkáš – je to knížka, která se hodí k dlouhým zimním večerům. A mám dojem, že má i pokračování Život po tobě.

    2. Milá Jano, přeju všechno nejlepší k dnešním narozeninám! (inlove) Ať jsi šťastná, zdravá, raduješ se ze života a nepadáš ze zdí (f) (party) (rose)

  13. Ja z Urban fantasy by som vybrala Kladivo na čarodeje sériu vedenú Jirim Pavlovským, pripadne Mestske valky Pavla Rencina (i jeho horror Veznena je super). Alebo cokolvek od Juraja Cervenaka, ci uz jeho fantasy alebo historicke detektivky.

  14. Tak já to vezmu úplně z jiného soudku – kdykoli mám splín, sáhnu po Anně ze Zeleného domu (kanadská klasika od L. M. Montgomery). Měla jsem tuto knihu v dětství půjčenou z knihovny, pak jsem v devadesátých letech zaregistrovala, že o Anně vznikla celá série knih (vycházela v nakladatelství Ivo Železný v naprosto hrůzných překladech, ale i tak jsem si pořídila všechny díly, které jsem sehnala – myslím, že třetí, pátý a šestý :-)) a zbytek se pokoušela sehnat v knihkupectvích a antikvariátech doma i v zahraničí, avšak bezúspěšně. S nástupem Amazonu mi muž udělal radost a objednal všechny díly v angličtině k narozeninám – v balíčku byl nicméně namísto osmého dílu dvakrát díl sedmý, tak jsem měla zase co shánět, úspěšná jsem byla cca před dvěma lety, kdy se mi někde povedlo pořídit pdf formát. A letos, hurá, vyšel v Albatrosu česky první díl, tak ten nám přinese Ježíšek – tvářím se, že je to pro dceru, ale já si jej určitě taky s chutí přečtu a hlavně si knihu bude konečně moci přečíst moje máma, která ode mne pořád o Anně poslouchá, ale vlastní zážitek ze čtení nemá. Tak takhle to mám já, ulítávám na dětské literatuře – a samozřejmě taky na spoustě jiných věcí, ale Anna je srdeční záležitost (jediné, co jí nemůžu odpustit, tak že se s kamarádkami na studiích pokoušela chloroformem „humánně“ usmrtit kocoura, ale naštěstí je to holkám nepovedlo, a tak u nich pak zůstal jako člen domácnosti :-))

    1. Annu som milovala, ale len prvé tri knihy. Už som ju dávno nečítala a asi už ani nebudem, v priebehu času som si vypestovala odpor ku všetkým romantickým prvkom v knihách i filmoch a ak je toho príliš proste strácam záujem. Keď je mi smutno siaham po Pretchettovy.

        1. Zeměplocha jako celek je prima, ale já tedy nejvíc můžu Úžasného Maurice. To je taky kniha, která se člověku nikdy nepřejí. A Káju Maříka vůbec neznám – představuji si, že je to něco jako Gabra a Málinka (ta je z kraje, odkud pocházím, zatímco Mníšek a Brdy vůbec jsou i dnes pro mě dost neznámá oblast), ale možná se pletu.

            1. Aha. Já se přiznám, že v dobách, kdy by mě to asi bavilo číst nejvíc, se Kája Mařík moc sehnat nedal (zatímco Gabru a Málinku jsem tehdy objevila v knihovně u babičky), a teď se mi úplně nechce to shánět, protože mi tam chybí ta nostalgie, kterou mám třeba právě u té Anny. Na druhou stranu kdybych na Káju Maříka narazila u někoho v knihovně, měla chvilku a bylo mi dovoleno, určitě po něm ze zvědavosti sáhnu.

            1. Jo, to je skvělá knížka. Nezapomenutelný moment, když Crowley při paintballu vymění kapsle s barvou za ostré náboje…

    2. Annu ze Zeleného domu jsem poprvé četla teprve nedávno, když jsem na ni úplně náhodou kápla v knihovně, do té doby jsem ji neznala. I ve svém dávno dospělém věku jsem si ji užila, moc se mi ta knížka líbila.

      1. Tomu rozumím. Když jsem Annu poprvé četla já jako dítě, tak zároveň se mnou ji četla také moje babička (věkový rozdíl mezi námi byl 68 let) a moc se nám líbila oběma :-). Teď jsem „v nejlepších letech“ a pořád si ji užívám…

      2. Já jsem Annu ze Zeleného domu četla letos :) , nevím už, kde a jak jsem na ten titul narazila, ale půjčila jsem si ji, abych zjistila, jestli ji mohu doporučit vnučce. Taky se mi moc líbila!

  15. Tak když už jsme u těch knih v originále ;)
    Vyšel nový „Dán“ :D :D
    To jen jako info pro detektivkáře, kteří tráví hodiny v autě nebo podobnou manuální činností a nemůžou si odložit oči na knížku.
    ;)
    A pro ostatní: Pokud máte rádi detektivky, severské vám přijdou naturalistické nebo ponuré, anglické a francouzské hyperkorektní a překombinované a překladatele se slovní zásobou reportéra zpravodajství TVPrima vnímáte jako nový invazivní druh, zkuste Dominika Dána.
    Mě aspoň vždycky potěší, když autor ví, o čem píše. A co se audioknih týče, pán Marián Geišberg je prostě dokonalý (nebo by byl, kdyby nebylo v některých pasážích slyšet, jak mu čtené cuká koutky). Nemylte se, není to humoristická literatura, jenom je “ … zvlástne, ako sa socialismus podobá na dnešok …

  16. Včera jsme začala číst fantasy a asi budu dneska číst ten začátek znovu- usnula jsme u toho jak dřevo, protože mám úžasnou rýmu.
    Ale v posledním roce jsem četla pro mě neobvyklé knížky a jedna se mi fakt líbila- Zimní slunovrat od Rosamundy Pilcher. Zapomeňte na sladké románky, je to hezký příběh, který má na konci naději, ne hepáč.

    1. pokud nemáš rýmovník, rozkroj si na osminky větší cibuli a dej si ji k posteli,bude se ti líp dejchat…..

  17. a já se přidám s knižní soutěží..hodně mne bavila, bohužel zítra končí,ale tady je knihomolů,že by je určitě někdo stihnul podle toho obrazu opdhalit…je jich 64…já to stihla od pondělka… najeďte na http://www.kniznisifra.cz

    1. Knižní šifru „jedu“ téměř od počátku, ale zjišťuji, že mám mizernou znalost hlavně současné knižní produkce. Nejvíc mi vadí, že nemůžu přijít na význam té ovečky (beránka) a vlaštovky :(

      1. Ovečka je jehňátko a má zalepenou tlamku ,aby mlčelo.. (stačí jako návod?) a Vlaštovka – to je Sapkowski, jedna sága jeho Zaklínače – jedno – tedy druhé slovo už máš vlaštovka a k té vlaštovce patří to, nad čím lítá a komín to není…

        1. sága byla hodně dobrá, jen mi u Sapkowskiho vadí občas zbytečně drsné scény. tak přeskakuju stránky :-) poslední díl této ságy jel jako dobře namazaný stroj, ten jsem napoprvé zhltla snad za tři dny.

            1. já nesoutěžím – odpovídám ti na Sapkowskiho. toho na prečtení doporučím celého, jen je někdy drsný

                1. Ondrovi se taky líbily nejvíc. Mě Paní jezera a povídky, ale chce to přečíst celé, aby měl člověk návaznost ( no a někdy zkrátka přeskakovat). i seriál byl dobrý, i když, ne že by to nemohlo být ještě lepší, víc vystavět atmosféru, kterou navozují knihy :-) někdo kritizuje ten konec, já jsem si ho vyložila po svém ( myslím Paní jezera)

  18. Tak já napíšu o knížce, která mne zklamala a to především překladem. Knížka Cesara Millana Co mne naučila smečka – je to v podstatě příběh jeho života (a možná právě ten by stál za zfilmování – jak se z mexického lůzra stala mediální hvězda díky jeho lásce k psům), ale ten překlad je opravdu hrozný. Měla jsem chuť vzít červenou tužku a měnit slova a slovosled – neudělala jsem to jen proto, že jsem měla knížku půjčenou z knihovny (rofl) !

    A tak možná by stálo za to – pro ty, co vládnou angličtinou – si ji přečíst anglicky.

    1. Ygo, to je zajímavý tip, dík.
      Opravy v knize jsme červenou tužkou dělali jen jednou; to šla do důchodu naše paní sekretářka a my jsme jí chtěli koupit pěknou fyzikální publikaci, z které by četla po večerech vnoučatům. Kolega zapomněl brýle, tak vybíral podle obrázků. Začetl se až v práci. Co vám budu povídat, ke knížce dostala paní sekretářka stejně tlustá errata s věnováním „Nesuďte ptáky jenom podle peří a knihy jenom podle obrázků. Vaši vděční kolegové.“

      1. Ještě k té angličtině v knihách C.M. – jako člověk, nevládnoucí cizím jazykem, si myslím, že by to nebylo těžké čtení. Konečně, Cesar do svých jeden a dvaceti let neuměl anglicky ani ň – takže ani ve svých knihách nepoužívá složité či odborné výrazy. A proto je mi líto toho odfláknutého překladu, kdy si překladatel nedal tu práci, aby se nad svým „dílem“ zamyslel.

        Jinak je to velmi optimistická knížka a myslím si, že jako společné večerní čtení by se hodila (navíc, pokud ji budete číst v češtině, byste mohli hrát hru „tady je to nešikovně řečeno, jak byste to vyjádřili vy“)

    2. viděla jsem s ním pár pořadů v TV, teď bude nebo byl v Praze…ale jelikož tady máme člověka,co mu je „podobný“ , psího psychologa Rudu Desenského, tak jsem na chuť Cezarovi nepřišla ani naživo….

        1. Jo, nedělá show, neumí s lidmi. Umí se psy. CM dokáže poradit neskutečné… jaktoslušněvyjádřit… ne zrovna dobré věci?

  19. Jinak jsme dočetli Boj o ostrov (Vlaštovky a Amazonky) a čteme Dobrodružství Toma Sawyera. Myslím s kluky před spaním :-) .

    Do anglické literatury jsme se vrhli jednak kvůli reáliím (zatím tedy v češtině), jednak kvůli procvičování angličtiny.

    Matyldo, mělas pravdu: klukům už to permanentní omílání barev leze na nervy a ostatní slovní zásobu mají fakt v praxi použitelnou (pumpkin, candle, ghost, mummy, witch, magician,…), takže raději tvoříme věty typu: Peggy Blackett is Amazon, she is girl, she is sailor, she is not captain. Je tam i papouch, takže můžeme používat it. No, nevím, jestli by z nás Ransom měl radost. :-D

    1. Měl! On byl rád, když se děti něco samostatně učily a uměly to použít. :) Třeba si kluci za pár týdnů koupí na Amazonu papouška… :D

      1. Nestraš. :-D
        Andulku náhodou už máme, u babičky, kluky bezbřeze miluje (a naopak). Papouška nechci, mám jenom jedny nervy a jedny uši :D .

        1. Ale, nebuď slabčák :) Dvě děti a andulku jsem měla v bytě taky- náhodou bylo fajn, že jsem jí mohla vykládat, jak mi zbytek rodiny leze na nervy :)

          1. Jo, to dělám taky. Ona si dá hlavičku pěkně na stranu, poslouchá a nedržkuje. Andulku klidně, jiného papouška ne. Na ty ostatní papouchy vcelku sedí pomluva z jedné knížky o domácích mazlíčcích, kde psali, že papoušky používají v nemocnicích na amputace prstů. Ještě jsem nepotkala takového, aby mi to vyvrátil. :D

            1. MLP mi zas vyprávěl, že znal koreláka, který musel být v minulém životě průvodčím – každému se snažil proštípnout ucho.

    2. JJ, jestli chceš nějaké pěkné dětské knížky pro chytré děti (což vaši kluci jsou) a tak trochu „s přesahem“, aby to nebylo moc provoplánové, vřele doporučuju cokoli od Josteina Gaardera, naše děcka na něm vyrostli. Pro hloubavé duše třeba Sofiin svět, pro životní poučení o lásce a smrti Dívku s pomeranči. No, možná mají ještě tak dva-tři roky čas, ale někam si to jméno napiš, fakt ty knížky za to stojí (a moc dobře se čtou i dospělým).

            1. Opravdu jsou to pěkné knížky. A pak i třeba Tajemství karet (doufám, že se to tak jmenuje) od něj, klukům se to bude líbit. Vím, jak moc nadšený býval náš kluk, když od něj něco četl (dcéři se to taky líbilo, ale o knížkách jsem se vždycky víc bavívala se synem, ani nevím proč).

  20. Prosím, Kotas má dotaz, a to trochu od věci, protože urban fantasy zatím dítky krmit nemohu.

    Kterou z knížek Jaroslava Foglara je vhodné vybrat pro devítiletého kluka, který si chce od tohoto autora něco přečíst?

    (Důvod: koukl přes rameno spolužákovi, který měl v rukou nějakou knihu o jútúberech, přes druhé rameno koukla paní učitelka a pravila, že by měl číst radši foglarovky, tak by se potomek chtěl obeznámit a mně to nepřijde jako hloupý nápad).

    1. JJ , zkusila bych Boj o první místo nebo Chatu v jezerní kotlině..pokud hoto chytne,pokračoval abych Hochama od Bobří řeky a pak přešla na Rychlé šípy a vše kolem nich…

      1. Díky, Sharko, zkusím Boj o první místo, Chatu v jezerní kotlině jsem četla a připadla mi místy dost strašidelná (no možná být devítiletý kluk, viděla bych to jinak). Pohledám, dík za doporučení.

        1. Chata v jezerní kotlině byla v dětství jednou z mých úplně nejoblíbenějších knížek. Snad právě pro tu určitou strašidelnost :D .

          1. Já si dodnes pamatuji, jak jsem ji měla asi v 10 letech půjčenou od kamarádky, tajně ji četla pod peřinou asi do dvou do rána a chvílemi umírala strachy – krásný pocit to byl :-)

          2. Chatu v Jezerní kotlině jsem zhruba v tomhle věku měla z Foglara asi nejraději :-)
            Záhadu hlavolamu bych asi naopak nechala až tak za rok.

        1. ano, je – klukům se bude líbit ta novější, ty si možná pochutnáš i na starém seriálu ze 60.tých let ( Roman Skamene, Jan Tříska…)

      1. no vždyť tam píšu,pak se dopracovat…hele ono Záhada hlavolamu pro 9ti letý dítě – to nepobere všechno,o co jde….

        1. Ale pobere, v devíti letech už kluci mají rádi dobrodružství a záhady … konečně i holky!

          Na název své první foglarovky si nevzpomenu, ale vím, že děj se odehrával ve zpustlé zahradě (neplést si se Zahradou J. Trnky (chuckle) ), kam se zatoulal hrdina – hoch, jenž nezapadl do party ostatních dětí (vzpomínám si, že byl chudý, protože nosil v zimě punčocháče, na rozdíl od ostatních bohatších, kteří nosili jen podkolenky (rofl) )

          1. Ty podkolenky a krátký kalhoty i v zimě byl jakýsi dress code tak zvaných lepších vrstev. Vycházelo to z anglické tradice, kde malí lordi takto pobihovali, myslím, do deseti let a až pak směli nosit dlouhé kalhoty.
            Jinej kraj, jinej mrav a taky úplně jiný počasí. V zdejších kraji pak spíš trošku směšný. (wave)

            1. Představa, jak v dnešním počasí mám podkolenky a krátké kalhoty, mi přijde děsivá. Všichni mi záviděli martensky- zdejší zvyk chodit v botaskách v dnešní břečce neobstál :)

              1. to se nedivím – do hospody i do roboty všude se hoděj těžký boty! i do líhně! schválně, máš červené?

    2. JJ, máte tu velkou knihu komiksů? Ta je skvělá jako začátek. Já tedy hned na to přešla na Stínadla se bouří:))
      Jo a u Chaty v Jezerní kotlině jsem se opravdu bála (víc, než u Stínadel:))

    3. Doporučila bych Chatu v Jezerní kotlině.Je tam sport, výlety do přírody, romantické snění (o indiánském způsobu života, ne o holkách), kamarádství – a to včetně krátkodobého odcizení mezi kamarády.

    4. Já bych dala Hochy od Bobří řeky. Jako dítě jsem těm klukům ty soutěže děsně záviděla. Chata v Jezerní kotlině mi připadala pro starší. Záhada hlavolamu je ovšem klasika, co nezklame.

  21. miluju příběhy Jakuba Vandrovce – exorcisty-samouka.. od A.Pilipiuka, ale letos k vánocům, jsem si přála a byla jsem upozorněna,že ji opravdu dostanu,abych si ji nekupovala – Vánoční koledu s ilustracemi Roberta Innocentiho..čím jsem starší,tím víc tenhle příběh miluju… a moc se těším, až ho budou dávat na Nova Cinema a bude to cca za 10 dní…a já si budu říkat s vypravěčem – jak byli dva společnící Jakub Vodral a Ebenezer Vydřigroš….

    1. Vánoční koledu si obvykle kolem Vánoc vytáhnu taky. A mám ráda ten překlad s Vodralem a Vydřigrošem – četla jsem jeden, kde je pojmenovali jinak a dost mi to vadilo.

      Znáš i další dva Dickensovy vánoční příběhy? Cvrček na krbu a Zvony? I když, pokud je mám nějak srovnat podle toho, jak se mi líbily, je to přesně v tomto pořadí, Vánoční koleda vede.

      Jinak Vánoční koledu (a spoustu jiných mých oblíbených knih) moc hezky citoval Ray Bradbury v povídce Psanci (The Exiles). Asi si ji dneska večer vytáhnu z knihovny, zbude-li nějaká síla číst.

      1. Znám, ale prostě vede Vánoční koleda… a audionahrávku Vánoční koledy v podání Josefa Somra jsi slyšela?

          1. v krámě za 199 peněz ,nechala jsem si ji poslat z Prahy,maj ji na Jungmaňáku v Supraphonu…ležím, poslouchám, chvíli se krásně bojím a chvílema chci vyskočit z tý postele a jít s nima…

              1. díky, to se mi i hodí, jen do postele si počítač neberu, takže si ráda založím CD do přehrávače…

      2. No já mám ráda Vánoční koledu i zfilmovanou- myslím ten animák, kde animovali hlavní postavu podle Jima Carreyho. Podle mě se to dost povedlo a líbilo se mi to.

    2. Jeeej! Vandrovca teraz práve čítam, dokončila som druhú knihu. Rozpočet na nové knihy chýba, tak prevetrávam čo v knižnici mám.

  22. Z Urban fantazy mám já ráda sérii o Noční straně – detektiv John Taylor. Neplést s Noční hlídkou od Ljukjaněnka, která je tedy ale taky super. Já teď nemám víc času se rozepsat a snad to ani nechtějte

  23. Od Fabera (a též od Arga a též v překladu Viktora Janiše) doporučuju román Kvítek karmínový a bílý a Jablko (sbírku povídek ze světa Kvítku karmínového a bílého).
    Argo jako takové též doporučuju, moc ráda mám jejich edici AAA (=Edice angloamerických spisovatelů): http://www.argo.cz/edice/3898/aaa-edice-angloamerickych-autoru/, z té mám doma hromadu knížek. Pak si ještě od Arga kupuju Eca, toho mám, myslím, skoro kompletního.

    1. Eco zde: http://www.argo.cz/autori/114/eco-umberto/ – hodně zajímavé jsou hlavně ty obecně nepříliš známé knížky (Dějiny krásy, Dějiny ošklivosti, Dějiny legendárních zemí a míst, Bludiště seznamů a Knih se jen tak nezbavíme – to je společný rozhovor jednoho novináře s Ecem a Jeanem-Claudem Carrierem). Ty Dějiny doporučuju v papírové podobě, je na nich dost důležitá ta obrazová část.

      1. P.S. Ještě dotaz pro Dede: Ty se s tím VJ nějak znáš? Nebo kluci? Tak to máte fajn. Podle mě je to jeden z nejlepších dnešních českých překladatelů-angličtinářů mladší generace, je opravdu šikovný.

      2. Od Eca mám hodně knížek a ráda se k nim vracím. Není to jednoduché čtení, ale to mě právě na něm moc baví.

  24. Řeky Londýna jsem taky četla všech šest Dede, nebylo to obtížné protože by angličtina byla obtížná, ale autor některé děje popisuje tak zeširoka a vysloveně blábolí, že je těžké pochopit co se vlastně stalo.
    Pro urban fantasy můžu doporučit Karen Chance, vím že je přeložená i do češtiny, a její knížky miluju.

    1. Wendulko, ano, občas jsem si něco musela přečíst dvakrát:)) Ale je to pristě styl. Přičítám to (nejen:)) tomu, že je to autor – muž a píše hodně „pro muže“ Marek si třeba jeho knihy užívá.
      Jinak podle mě je nejhorší ten první díl – komplikovaný děj, ve kterém navíc musí uvést čtenáře do úplně nového světa. Každý další díl byl lepší než ten první. Já mám nejradši ten pátý (Foxglove Summer), protože je v něm nejméně mrtvol (vlastně žádná, pokud si dobře pamatuju:)) Ale jsou mi sympatičtí hrdinové – a to u mě dělá hodně:))

    2. Co se týče urban fantasy, pro mne je jednička Jane Yellowrock od Faith Hunter, jen mám dojem, že asi není k mání v češtině.
      A špatná není ani série Daggers and Steele od Alexe Berga, taky asi jen v angličtině (halt levný nákupy na Amazonu :P ).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD