PÁTEK S GURMÁNKOU: Jídla z jednoho hrnce – Kuře v paprikové šťávě s rýží a hlávkovým zelím

Voňavé kouzlo jídel z jednoho hrnce nikdy nezabere mnoho času a v chladném období rozhodně takové vaření potěší. Kuchař ocení minimum práce i špinavého nádobí, přitom nemusí mít výčitky, že v kuchyni něco šidí. Všichni pozvaní ke stolu ocení znamenitou chuť měkkého a šťavnatého masa dušeného i s přílohou.

 

Dnes jsem vešla do vzpomínek na skvělou babi Veronu P., původem z Maďarska. Ta taková jídla vařila vždy „okometricky“, tzn. od oka, ale zde je víc než důležitý poměr šťávy v pokrmu. Aby ji všechnu nevypila rýže, je třeba mít trochu cviku a všeho dát tak akorát. Jídlo na talíři musí zůstat vláčné. Z tohoto důvodu jsem si dnes vzala čas, váhu a odměrku k ruce a všechno přesně převážila a přeměřila.

 

Kuře v paprikové šťávě s rýží a hlávkovým zelím

 

POTŘEBUJEME:

 

  • 2 lžíce vepřového sádla
  • 250 g nakrájené cibule, tj. cca 4 ks
  • 4 stroužky česneku
  • 2 bobkové listy
  • 4 kuličky nového koření
  • 1 celé kuře (1200 g) rozporcované na 4 díly
  • sůl
  • 1 lžičku kmínu
  • 30 g mleté sladké červené papriky, maďarské lahůdkové, tj. 4 lžíce
  • 1000 ml vody
  • ½ hlávky čerstvého zelí, ideálně špičatého
  • 160 g rýže basmati, tj. 200 ml

 

 

 

POSTUP PŘÍPRAVY:

Cibuli oloupeme, drobně nasekáme a osmahneme na sádle. Přidáme oloupaný a na plátky pokrájený česnek, celé nové koření a bobkový list. Krátce orestujeme a do hrnce vložíme porce kuřete, které osolíme, okmínujeme a ze všech stran krátce opečeme. Poprášíme mletou paprikou a zalijeme 1 litrem vody, kterou přivedeme k varu.

Poté hrnec přiklopíme těsnou poklicí a vložíme do předem vyhřáté trouby na 150 °C. Tam necháme pokrm 1 a ½ hodiny bez povšimnutí. Poté hrnec vyjmeme z trouby ven, odstraníme poklici. Kuře by mělo být stále obklopené paprikovou šťávou. Porce masa můžeme nyní opatrně vyndat, ale neměly by se rozpadnout. Do jedné poloviny hrnce přidáme rýži, do druhé poloviny čerstvé zelí pokrájené na nudličky. Porce kuřete vložíme zpět a trochu je zatlačíme do šťávy tak, abychom docílili toho, že všechna rýže i zelí bude pokud možno pod šťávou.

Znovu hrnec přiklopíme, vložíme zpět do trouby a při teplotě 150 °C ještě po dobu 20 minut prohříváme. Poté hrnec vyndáme z trouby ven a necháme cca 10 minut odstát. Nyní můžeme servírovat. Nejprve rozdělíme na talíře porce masa, poté si nabereme z jedné strany měkkou rýži, z druhé strany zelí. V hrnci by mělo být pořád trochu šťávy, kterou celý pokrm mírně podlijeme. Jídlo nemá plavat v omáčce, ale nesmí být ani suché. Prostě tak akorát :)

 

 

Co se nesní hned, to se ohřeje druhý den. I v tom je kouzlo jídla z jednoho hrnce.

 

Poznámka k receptu:

Pokud jde o suroviny, rozhodně se přimlouvám za dobrou maďarskou papriku, protože její vůně opravdu vévodí celému pokrmu. A když už jsme u dobré papriky, nemůžeme vynechat ani dobré sádlo. Paprika a sádlo, to je silné a autentické maďarské duo. Právě v sádle se paprika nejlépe rozpouští a vynikne její chuť i barva. Rýže se mi jeví jako ideální druh Basmati. Po uvaření zůstává pevná, přesto dobře absorbuje šťávu z pokrmu. Na přípravu jídel z jednoho hrnce je třeba použít takový hrnec, aby se do něj všechny suroviny pohodlně vešly. Předpokladem úspěchu je i dobře dosedající poklička.

 

 

Vzhledem k tomu, že se blíží vánoční svátky a s nimi i spousta práce s přípravami, na jídla z jednoho hrnce u nás dojde rozhodně častěji. Naštěstí se dá báječně improvizovat, jak se surovinami, tak s hrncem. Jednou to může být litina, podruhé papiňák či starý dobrý římský hrnec.

 

Určitě i u vás doma se vaří nějaké skvělé jídlo z jednoho hrnce, kterým vždy zabodujete.

Co máte nejraději?

 

Šárka Škachová – www.Gurmanka.cz

 

Aktualizováno: 23.11.2017 — 19:30

65 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Fascinuje mě to vařené kuře s nádivkou. Nedovedu si představit, že bych to zašila tak, by nádivka „nekalila“ vývar. Čím se to dá takto zašít, by se to varem nevyčlochtalo, víte někdo? Nitě se mi uvolní, většinou u i při pečení.
    A kombinace zelírýžepaprika mi voní Balkánem a to já ráda. :)

  2. Jedno velké OT: chystám se pro vnučku do školy, tak jsem koukla na kalendář a tam 19°C (slovy devatenáct)!!! Je to možný???

        1. Pouze 6°, a už druhý den neprostupná mlha, takže jezdím i s mlhovkami. V lesních úsecích i se zadními!

      1. No byla to teplota venku, teploměr mám na balkoně.
        A jak jsem šla potom pro vnučku, měla jsem jen tenké sportovní kalhoty, triko bez rukávu a džínovou bundičku a i tak mi bylo horko.
        Jo a bylo to v Praze na Stodůlkách.
        V sobotu, v neděli a dnes už zase chladno.

  3. Něco ode mne:
    Krabička s nápisem Puten medaillons, koupená v Elbe parku za 1,19€. Odtrhneme víčko, obsah vyklopíme na talíř, šoupneme na 3 minuty do mikrovlnky a můžeme si pochutnávat. (A je to opravdu dobré a kvalitní). Pak talíř a příbor umyjeme a máme hotovo. Spotřeba proudu je kolem 80 W, spotřeba vody a času minimální a není na tom co zkazit. A pokud je libo polívčičku, tak půl piksly takové Kartoffelsuppe za 90 centů, což je výborná krémová bramboračka s uzeným a koktejlpárky, postup je stejný. (Ta piksla má obsah 800 gramů, takže vydá na dvě porce). A sortiment těch polévek a hotovek je velice pestrý a hotovky vydrží v ledničce klidně skoro rok, jsou zatavené do inertní atmosféry. U nás se prodávají také, ale v ceně od 55 do 75 Kč a doba spotřeby max. 14 dní.

    1. No možná až se přestěhuju do Mostu této možnosti využiju! Ale jet si z Prahy pro pikslu Kartoffelsuppe je poněkud na hraně!
      Jinak já ráda vařím a to mi tu teď chybí, takže svojí Kartoffelsuppe si udělám raději domácí až budu mít kde. S nasbíranými houbami a brambory od sousedů z pole.

            1. Ygo, protože pocházím ze severočeského kraje, tak nemůžu pochopit, proč se do špinavého Mostu chce dobrovolně stěhovat někdo, kdo mohl žít v čistém Podkrkonoší.

              1. Mám k tomu své důvody a nehodlám se o tom bavit. Most špinavý není a tam, kde budu bydlet je čisto, bezhnědo a v pohodě. Je to součást mé „tlusté čáry“ za životem minulým a začínám znovu. Tož tak! Prosím neřešit!

                1. Díky Ygo! Já mám své důvody proč jsem Krkonoše a své dětství a život tam uzavřela. Mohla jsem se odstěhovat kamkoliv, ale vybrala jsem si toto místo. Je to složité a nehodlám tu diskutovat o důvodech.

                  1. NO – a navíc v Mostě je docela hezký hipodrom ;) a na rok bys tam mohla vidět ještě i naši Terku – letos právě v Mostě zakončila českou dostihovou sezónu vítězstvím (chuckle) , takže na Most nedá dopustit.

                    Ale v každém případě ti přeji krásný nový život.

      1. Proč pro jednu? Já si nakoupím na celý měsíc, nechám tam max. 50€ a jsem vysmátý. Kuchyňské vybavení sice rád opravuji, ale nerad používám a mytí nádobí silně nesnáším, takže pro mne je toto ideální a navíc se stravuji mnohem levněji, než kdybych vařil a ještě z toho, co (BLÉÉÉÉÉÉ) prodávají v Albertu. Takže zítra naložím Jiřinku a její dvě dcery a jedeme na velký nákup do Drážďan.

        1. Zadařilo se, včetně výborného oběda ve Velemíně, ten oběd byl skoro držší, než nákup. Děvčata mají pro dítka a vnoučata bohatého Mikuláše i Ježíška a já zásoby na měsíc, včetně předpečených baget. A na vánoční blbnutí v obchoďácích se budu spokojeně koukat v debilbedně.

  4. Jo,chutě jsou různé. Třeba k pečenému kuřeti s nádivkou jedině rýže, v nouzi nejvyšší brambory.
    Kuře se zelím jsem asi ještě nedělala, ale tato varianta se mi líbí, maďarský styl mám ráda.

  5. Kombinace rýže a zelí není tak podivná, jak se na první pohled může zdát :-) Na jih od nás se prostě se zeleninou kouzlí trochu jinak a většinou to ani od pohledu nemusí vypadat moc hezky. Tady rozhoduje chuť :-) Maďarskou kuchyni a vůni Balkánu mi hodně přiblížila již zmíněná babi Verona, kdy jsem měla příležitost skvělá jídla ochutnávat a porozprávět s ní i o receptech. Ani v tomto případě se nejednalo o způsob si práci ulehčit a místo motání zelných závitků tak šoupnout celé kuře atd. :-) Ona byla neskutečná právě v tom, že nikdy nelitovala času pro ruční výrobu čehokoli (nejen) v kuchyni. Holt stará škola. Měla nutkavou potřebu si většinu koření opatřit tam, kde jí vonělo autentičností kuchyně, kterou znala z dětství, ale většinu si pokud možno sama pěstovala na své zahradě. To samé platilo se zeleninou. V zahradním sklípku měla zelí čerstvé, kvašené krouhané i naložené zelné hlávky celé. Pekla, vařila, smažila celý rok a já dnes vím, že jsem měla štěstí, když jsem nemusela jen přivonět, ale dostalo se mi privilegia ochutnávat a ptát se. Často jsem se nad recepty podivovala, ale nikdy si nepamatuji, že by mi něco nechutnalo. Byla to báječná kuchařka. Vzpomínám na její sváteční polévku, která se vařila z celého nadívaného kuřete. Kuře s nádivkou se před vložením do hrnce pečlivě zašilo, aby nádivka nekalila vývar :-) Pokud jde o tento recept, je jen jedním z mnoha. Nic bych na něm neměnila, neboť perfektně funguje a chutě se v něm příjemně snoubí. Jelikož jde o jídla z jednoho hrnce, je báječné, že si do hrnce každý z nás může dát právě to, co má rád :-) V komoře mám starý dobrý římský hrnec, tak o víkendu na něj dojde řada. Prima víkend všem :-)

    1. Římský hrnec miluju. Masička jsou z něj výborná, mám ho už připravený na odstěhování. Sice má lehce naprasklé víko, ale to na funkčnost vůbec nemá vliv. Už se těším, že ho budu používat.
      Polévka z nadívaného kuřete? To slyším prvně, ale zní to velmi zajímavě.

  6. Tak tohle jídlo by se mým favoritem určitě nestalo. Kombinace rýže-zelí, nevím, třeba by mě to příjemně překvapilo. Já když kuře na paprice z jednoho hrnce, tak pokrájím na kostky buď prsíčka nebo stehna, zaliju v sádle rozpuštěnou paprikou, přikrájím cibuli – hodně cibule, podleju trochou vody a dám dusit. Pak ochutnám a přidám zakysanou smetanu. K tomuto jídlu si rýži ráda dám, ale bez toho zelí. Když se zelím, tak jako kuřohus, ale to pak s bramborovým knedlíkem. Ale mám známého, který si rýži objednává i ke smaženému vepřovému řízku. Bez rýže pro něj není jídlo.

    1. Jak píšu níž, kombinace rýže-zelí je kupodivu chutná.
      Ke kuřeti (nebo raději slepici) na paprice podávám krupicové nočky, jsou moc dobré (z půl litru mírně osoleného mléka s kouskem másla a z dvaceti dek dětské krupičky uvařit hustou kaši, po zchladnutí vmíchat dvě celá vajíčka a pak tvarovat kuličky velikosti něco mezi ořechem a vejcem, obalit je v krupičce a vařit cca 8 minut; jsou vynikající, lehké, moc dobré), knedlíky (kromě bramborových) vůbec nevařím, rodina je nemá ráda(a já taky ne). Dělám to z celého ptáka, klasicky vařeného na polévku, pak cibulová papriková jíška zředěná tím vývarem, trocha rajského protlaku plus kvanta smetany (sladké). Lepší je asi ta slepice než kuře. A finta fň – do omáčky přidávám saturejku, je to překvapivě dobré.

      1. u nás ke slepici na paprice zase domácí flíčky…ale krupicový nočky zkusím na Štěpána ke kachně, jako doplněk k chlupatejm knedlíkům….

        1. Jejda, krupicové nočky dělávala babička. Jako dítě si to pamatuju, když jsme k ní občas jezdili do Lnář. Dávala je ke králíkovi na smetaně. Už mám recept zapsaný! To určitě udělám.

          1. Jsou opravdu moc dobré, takové nadýchané a jemné, k omáčkám ideální. My s tím totiž máme doma problém – nemáme rádi knedlíky, ale milujeme všemožné omáčky, hlavně smetanové, takže tohle je takový přijatelný kompromis.
            Jestli přijede syn, budu je o víkendu dělat, včera jsem koupila hovězí uzený jazyk, tak ho chci udělat s polskou omáčkou.

            1. Hovězí uzený jazyk taky můžu, kvůli němu jsem ochoten i vytáhnout ze skříňky papiňák. Z vývaru si pak udělám česnečku a maso s brambůrky a na máslíčku. Jenže natrefit na něj by znamenalo jezdit denně do Globusu a to se mi opravdu nechce.

  7. Mně se zdá zvláštní kombinace zelí jako přílohy k rýži. Ale celkově, kuře a rýže na jakýkoli způsob je moje nejoblíbenější jídlo. Obyčejné pečené, nebo na paprice, různé curry, jollof, a tak dále, tak bych mohla zkusit další nový recept, jenom mleté papriky tu není moc výběr, v Anglii je to docela zanedbané koření. V pondělí jsem pekla kuře v citrónové šťávě a k tomu česnekovou rýži, a upekla jsem k tomu brokolici v pečícím sáčku, když už byla zapnutá trouba a taky jsem si říkala, jestli brokolice k rýži není divná, a stejně to bylo dobré.

    1. tak ono to hlávkové zelí,nekysané-nekvašené,je do sladka, ale na brokolici s rýří a kuřetem na citronech,nevidím nic špatného….

      1. Trošíčku divný to bylo, u nás s obyčejnému pečenému kuřeti s rýží nedělala vařená zelenina ale salát, ale bylo to dobré

  8. Tak tady mi vadí taky ta rýže (rofl) – ale to není u mne nic divného.

    Já všeobecně málo vařím v jednom hrnci, tak nějak mi ty eitopfy nelezou. Ale tuhle jsem pekla kuře na zelí (bez rýže!!!) a moc mi to chutnalo – akorát to kuře jsem nakonec dopíkala bez poklopu, protože takhle mi to připadá, že je spíš dušené než pečené a pečené mám raději. A to zelí jsem nakonec zasmažila – mňam.

    Jinak maďarská paprika je top – kupuju ji na jižním Slovensku (chuckle) . Taky mám moc ráda uzenou papriku, tu tam kupuju taky. Sádlo je klasika, to v kuchyni má své nezastupitelné místo, i když už ho tak často nepoužívám, jako když nám v chlívku chrochtali dva čuňasi ;) a my měli ve špajsce tři hrnce sádla (cca 70 l).

    1. Já to mám taky tak. Kuře ráda, rýži ráda, ale dohromady mi to nějak nejde. Rýže mi musí v omáčce „plavat“. Já bych tam dala místo rýže brambory, krásně by tam tou šťávičkou nasákly. Jinak v jednom hrnci (pekáčku) vařím docela ráda.Maďarskou papriku kupuju v jednom e-shopu s dováženýma maďarskýma potravinama. Zrovna ji mám zase objednanou.

    2. Jídla v jednom hrnci dělám ráda a docela často, vlastně o víkendech vždycky aspoň jeden den je něco z jednoho hrnce.
      Rýže se zelím se k sobě kupodivu chuťově hodí, čerstvé hlávkové je s rýží i lepší než kysané, ale i to s rýží chutná dobře.
      Papriku kupuju v místním maďarském obchodě, má jej moc sympatický pán, starší, tak 65-70 let, podle jména maďarský žid, je to veliký smypaťák a svému zboží rozumí, sám se je jezdí do Maďarska kupovat. Uzenou papriku kupuju španělsko v Sindibádovi.
      Sádlo doma vůbec nepoužíváme, nechutná nám (a mě i smrdí, jako cokoli vepřového,ale to už jsem tu několikrát psala). Brr.

    3. Defčice moravské,ktorá by ste chceli maďarskú papriku/norm.i udenú/ sladkú-lahodkovú alebo štipľavu,napíšte môžem na brnenie priniesť.
      Inak oznamujem,že som bola prehlásená za zdravú,bezkamennú a stent je vybratý.

  9. Můj tatínek miloval vaření a jídla z jednoho hrnce vařil často. Nejvíce mi utkvěla Sarma, kterou vařil ve stavu rozbaleném vrstveném a potom Horký hrnec, kde bylo více druhů masa, játra a brambory.

  10. Proti maďarské paprice nic nemám, ani proti jejímu množství, co se do jídel maďarského původu sype..vadí mi celej kmín (já raději ten pudrovej,doma namletej)a co mi nikdy nešlo,kombinace zelí s rejží, milejší mi je tohle jídlo s tarhoňou nebo maďarskými moučnými nočky…ale to pak není z jednoho hrnce…vypadá to dobře a ta vůně musí bejt úžasná, připomíná mi to pokrájené golubce, kdy někoho nebavilo je motat do zelnejch listů a tak to uvařil trochu jinak ;-)

    1. Já znám tuhle kombinace i ze Slovenska a chutná mi :) Jo a na Taiwanu ji taky mají rádi, jen zase bez té papriky :)
      Mně se ten recept líbí a zkusím ho. Stejně jsem plánovala kuře nějak :D

      1. když já mám problém i u plněnejch paprik, tak i když to nádherně voní,je tam blok…. ale takovej Irskej hrnec, ten miluju….a ráda dělám.

          1. asi to je Ygo krajové, tady kolem do toho všichni dávají mletinu a rejži a přílohou je taky rejže nebo brambory a k tomu ta rajská omáčka a to je pro mne smrt…

          2. Maminka kdysi rýži dávala, protože masa jsme měli fakt málo. Já ZÁSADNĚ neeee! Jenom mleté ochucené maso. A pak mám 2 varianty – buď peču tak, jak jsou, podlité trochou vody a na slaninko-cibulovém základu, takže jakoby „na přírodně“ nebo dušené v rajské omáčce, kterou ale dělám z protlaku, nikoliv z kečupu nebo z drcených rajčat. K první variantě knedlík, ke druhé mám ráda rýži i ten knedlík.

            1. Já dávám i tu rýži, nám to tak chutná. Co bych nikdy k plněným paprikám nedala, to je knedlík, podle mě se k nim vůbec nehodí, i když to tak spousta lidí (snad 90 % i víc) jí. My dáváme buď brambory (to nejčastěji), nebo jen chleba. Dělám je jako Karolína, buď v rajské, nebo jen tak „napřírodno“, případně i podlité smetanou (to je kupodivu moc dobré).

              1. Já papriky taky plním masem s rýží, ono se to tak nesmrskne. Nepečuje, ale dusím v základu z cibule a spousty krájených rajčat + kuličkový pepř, nové koření a bobkový list. Ten základ pak pomixuju, přepasíruju a zahustím kyselou smetanou a moukou. Doma k tomu bývaly knedlíky (otec nerad rýži), u nás jako příloha je rýže.

              2. U nás se k plněným paprikám v rajské vždycky jedl a jí houskový knedlík – zásadně tuhý, nenadýchaný, aby nenasával omáčku a nerozblemcal se :D . Variantou je rýže. Mám ráda obojí stejně. Naopak bych si k nim nikdy nedala brambory.
                Baví mě, jak jsou chutě a zvyklosti různé a každý to má jinak.

                1. No, my neděláme klasickou rajskou, ale spíš něco v tom stylu, jak píše Iva nahoře. K tomu se fakt knedlíky nehodí (bez ohledu na to, jestli je máme nebo nemáme rádi).

                2. Sousedka na chalupě dělávala tuhé knedlíky ke všemu. Já to nesnášela. Když jsme byli pozvaní na oběd, tak její knedlíky pro mne byly postrach. Já miluju ty nadýchané, aby pěkně tu omáčku nasály. Když se rozblemcají, tím lépe.
                  Nojo, každý to máme jinak!

                  1. Karolíno, možná je dělala z pytlíku. Moje máti byla „shnilá“ a knedlíky, houskové i bramborové dělala z prášku. Byl to hnus, tvrdé, suché. První kynuté nadýchané knedlíky jsem jedla až u tchýně. Ta, i když měla tři děti, manžela v ID, takže času neměla nazbyt, vařila kynuté knedle, pekla koláče, buchty, dělala domácí nudle… Byla jsem jak v Jiříkově vidění. U nás knedlíky z prášku, polívky z prášku, perník z prášku, chleba z prášku, zelenina z mrazíren (a to jsme měli zahrádku),ještě že se v té době nedělalo sójové maso, to bychom ho měli tak pětkrát do týdne…Nechápu dodnes, proč? Pohodlnost, lenost?

                    1. Nene, dělala je domácí. Ale prostě tuhé. Já to nerada.
                      Každý máme svojí chuť, já ty nasáklé omáčkou můžu.

                  2. Já zase nenávidím ty nadýchané. To, co se z nich stane, když nasajou omáčku, prostě nepozřu.
                    Nikdy v životě jsem nedělala knedlíky z pytlíku, ty vůbec neznám. Ty naše tuhé dělala už moje prababička, babička, máma a i já. Nejsou ani suché, ani tvrdé, jen nesajou. Pochopitelně nejsou kynuté. Omáčka nebo šťáva se nahrne na ně. Stejné nesající dělám i noky.

                    1. Tak dají se na kraj talíře a omáčky se nalije tak, aby byla jen k nim. A pokud jsou knedle na nějaké rodinné sešlosti, tak fakt jsou na míse, omáčka nebo šťáva v omáčníku a lidi si berou postupně, co chtějí, Podobně nám to servírovali i před týdnem v hospodě.

                    2. Je vidět, že Ivina tchyně je z Moravy – u nás musí být knedle nadýchané, hodně vyhnětené a dobře nakynuté. Těm nekynutým se u nás říkalo přesné a znám jen jednoho člověka, který je vyžadoval – to byly dědák Knápkuj (chuckle) .

                    3. Jj, babi je z Hané. Knedle, buchty, vdolky, skládanky, koláče… musí být jak dech. Jen občas se mi ji podaří překonat :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD