HOST DEDENÍKU – Alex: Dareček II už pětiletý

Koncem října byl u nás již pátým rokem kocour Darek, začátkem září jsme s ním oslavili jeho páté narozeniny. Kočičí pacholek, holomek jeden, ale přesto milovaný právoplatný člen rodiny. S přibývajícími roky, nabývá na životní sebejistotě, až máme strach o jeho zdraví ba i život.

 

Několikrát jsem ho pozorovala, jak stojí uprostřed vozovky naší slepé ulice a se sebevědomým šviháním ocasu se dívá na přijíždějící auto. Celým kocourem říká: „Uhni potvoro plechová, smradlavá, silnice je moje!“

Ozve se ječení klaksonu, Darek milostivě, pomalu ustoupí stranou, projíždějící kola auta ho těsně míjí, řidič/-ka vyděšeně zírá na nabubřelého kocoura. Já nejsem schopná ani varovného pokřiku, jak stojím celá zkoprnělá. Už vím, co znamená – celá koprnět. Pokud jde o někoho ze sousedů, po vystoupení z auta celí rozechvělí se svěřují, že ho málem přejeli.

 

 

Pokud je u nás návštěva svým autem, tak Darek musí asistovat při jejich příjezdu i odjezdu. Producíruje se okolo zaparkovaného auta, chodí po dřevěném plotu a předvádí svou kočičí nadřazenost. Musí sledovat všechno co se děje, poslouchá naše rozhovory, sleduje naše vyprávění.

Je to Velký Pozorovatel! Rozvědky se svými odposlechy a sledovačkami by se mohly od našeho kocoura učit. Velice rád lehává na střechách okolo zaparkovaných aut. Má výborný výhled po ulici a je v bezpečí, před kdejakým psím pobudou. Psy totiž nenapadne prohlížet střechy aut, i když čerstvý kočičí pach zachytí.

 

 

Pokud je mokro, blátivo, se studem ve tvářích pozoruji, čí auta našich sousedů již navštívil. Podle blátivých stop na kapotách a čelních sklech! Jednou mi dají k úhradě umývání aut. A že jsou nejlepší auta luxusní, obrovská a v tmavém laku, to je snad jasné. Mimochodem i naše auto v garáži neujde jeho pozornosti. Zvlášť když přijedu z myčky.

Když večer sháníme kocoura po okolí, aby šel domů a on na přivolání a pískání nejde, tak obvykle končí naše pátrání v garáži a tam najdeme milostpána spokojeně spinkat na střeše ten den umytého vozu.  Pokud nechám stažené boční okýnko, tak se uvelebí na právě vyluxovaném autopotahu, aby na něm zanechal bílé chlupy. Taková příjemná kočičí boudička to je a jenom jeho!

 

 

Ale náš Darek je i automechanik! Rád prolézá pod zaparkovanými auty a otírá svým bílým kožíškem spodky aut. I v garáži šmejdí pod autem, dokonce až tak, že leží natažený půlkou těla pod autem a zadek vyčnívá ven. Kamarádka Evi jednou při jeho spatření prohlásila, že by měl dostat takovou tu jezdící plošinku, jak mají automechanici pro snadné zajíždění pod auta, alespoň by se chudáček nenachladil!

Další velkou zábavou je pro našeho miláčka rozházet uspořádané boty, rozvázat tkaničky a zasukovat je do sebe, popřípadě, pokud má na to čas – tkaničky rozkousat. Roztrhá veškeré papíry, rozškube papírové krabice.

Totálně rozdrápal škvíru dvoukřídlých, dřevěných zasouvacích dveří do obýváku, i když jsou kvůli němu pootevřené dveře přes kuchyň. Roh dřevěného obložení pod pergolou dvora u dveří do obýváku, také rozdrásal. Nedávno jsem zjistila, že rozškrábal kmínek stromkového rybízu, jestli přežije zimu, tak potom už všechno.

 

 

Všeho, co se doma děje se musí účastnit, buď přímo „pomáhá“, nebo alespoň zpovzdálí kriticky sleduje. Když jsem stříhala uschlé keříky trvalek na záhonku, s údivem jsem sledovala jak na opačném konci Darek okusuje a láme další suchý kotrč. Opičí se, naše kočičí opice.

Nebojí se žádného hlučného domácího spotřebiče. Pouze na moje vzteklé „jedešdolůpacholku“ se jako blesk snese bílá postavička ze stolu. Prostě náš pětiletý společný život! Doufám, že vydrží co nejdéle!

 

Další fotky najdete zde: http://dig.rajce.idnes.cz/Ze_zivota_kocoura./

 

Dede: Milý Darečku, všechno nej k narozeninám! Ať paničku s pánečkem ještě dlouho láskyplně zlobíš (h)  Jo a autům radši nevyhrožuj – nestojí to za to, ona to stejně nepochopí!:))

Alex, máš překrásné fotky!

 

Aktualizováno: 15.11.2017 — 20:52

61 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dareckovi prajem VSETKO NAJLEPSIE K NARODKAM
    Je to velky fesak :) .
    Len tak Mmch. kolko vazi? Ja typujem tak 5,5 kg ?

  2. Z toho roztomiloučkého kotíka vyrostl pořádný Pan Kocour, se silným charakterem! :) Mně se nejvíc líbí, jak s vámi chodí na procházky. Díky, Alex, že jsi sem dala i to první album, pro srovnání. Tak že Darečkovi třeseme tlapkou a přejeme všechno nej!

  3. Alex, gatuluji Darkovi (Dárečkovi)k pětiletému výročí. Z maléko koťátka vyrostlu vskutku překrásný, mohutný kocour. Máš krásné fotky, primo kalendářové. Jen na většině z nich vypadá „skoro povalečně“ a nikdo by nehádal, že „tichá voda břehy mele“, tedy že je to takový živel :).

    Znovu jsem si ráda prohlédla album, když jste si ho jako kotě přinesli domů (nedivím se, že jste si ho vybrali – podoba s jeho předchůdcem je skoro jak přes kopírák).

    1. No, ono vyfotit Darka v akci není jednoduché. Než schmátnu foťák, ten se nastartuje, je to všechno pryč.

      1. Alex, ó jak móóc dobře tohle znám ! Na opravdu akční kočky je stabilizátor foťáku pomalý a je to někdy k zlosti.

  4. Darečku, jsi krásný kus kocoura, tak na sebe dávej pozor, abys ještě dlouho působil radost paničce i páníkovi.
    Alex, měla jsem 2 koucoury, bráchy, černého a pruhovanéh. Jednou když jsem s nimi byla na veterině, vetka se ptala, tak nějak žalostně mně to připadalo, proč jsou tak velcí. Mně se to nezdálo, byli to velcí kocouři, každý měl něco přes 7 kg. No ale když jsem je nesla na tu veterinu, tak jsem je chtěla zahodit, hezky se pronesli.

    1. Náš Ferdík, (pouliční směs, trošku říznutá britkou), měl přes 9 kilo, dožil se 21 let. Ještěže mám veta hned za rohem!

    2. Co je to od veterináře za otázku „proč jsou tak velcí“? To je, jako kdyby se zeptal, proč je černý a proč je mourovatý (think) .

      1. Naprostý souhlas. Já jsem byla naposledy na veterině s Damíšem. Na očkování. Je ho taky pěkný kusanec. A vet mi řekl, že tak překrásného kocoura, dobře stavěného, zdravého a rozhodně ne tlustého vidí málokdy. A že kdyby bylo víc lidí, kteří se tak starají o své chundelíky, tak mají méně práce.

  5. Dareček je krásný a pořádný kocour a tak to taky má být! Dva z mých tří kocourů jsou pořádní šestikiláci a jak jim to sluší! Darečkovi přeju pevné zdraví a dlouhá léta (party) . Hlavně aby na silnici nepotkal debila, který po spatření zvířete na silnici ještě zrychlí.
    Čas strašně letí… Byl říjen 2004, když jsem si od své tety nesla domů Matýska, byly mu tři měsíce. Svého vůbec prvního kocourečka v životě, který mě naučil, jak se žije s kočkami. Už cestou jsem toho pruhovaného mrňouse, který udatně bojoval v přepravce, milovala. A teď už mu táhne na čtrnáctý rok! Ale já v něm pořád vidím elegantního mladého tygříka :D .

    1. Já v roce 2009 vezla svého prvního kocourečka od JanyBu v přenosce, kterou jsem si pro něj pořídila. Kňoural, plakal, nebojoval, ale moc se mu to nelíbilo. Také jsem ho milovala už v té přenosce, ale zamilovala jsem se prvně v momentě, kdy jsem to rozčepýřené kotě s obrovskýma oranžovýma očima viděla na fotkách, které mi JanaBu poslala. Prožili jsme spolu pouze 7 let. Nikdy na něj nezapomenu. Do kanceláře přes dvůr chodil se mnou schovaný pod bundou nebo jen v náručí, plakal, když jsem odjížděla někam za obchody a ani tehdejší zaměstnanci ho nedokázali uklidnit. Když jsme byli spolu doma, tak koťátkoval, to mu zůstalo až do doby, než ho ranila ta mrtvička a pak už to šlo rychle. Byl úžasný, byl to můj MELÍŠEK I. a i když mám dnes nástupce stejně černého Melíška II., stále na něj vzpomínám. Loučila jsem se s ním těžce, ale pomohla jsem mu ukončit to utrpení.

      1. No jo, Karolíno, na žádné zvířátko člověk nezapomene, ale to první je prostě úplně speciální. Pamatuji se na tvé první tři kocoury. Nuž, život šel dál a přinesl, co přinesl, to se nedá změnit, a dneska u tebe mají šťastný domov další kočičí duše.
        Já když jsem si šla pro Matýska, tak jsem ani nevěděla, jak vypadá, že to bude klasický tmavý moureček s bílou bradičkou. A on byl udatný, v přepravce se rval jak lev a křičel, chtěl se dostat ven za každou cenu. Ještě nevěděl, že ho budu celý život milovat a že se nikdy nebude muset ničeho bát. Říkám mu, že je „můj zlatej chlapec“.

        1. Na žádného z těch mých zlatíček nikdy nezapomenu, nikdy, to prostě nejde! Melíšek I. byl zkrátka PRVNÍ! Zrzínek, Ríšánek, Bělinka…… jsou v mém srdci a v mysli stále. Každý z nich byl výjimečný a vážím si těch let, co jsme spolu prožili a jsem jim za ně vděčná. Neskutečně mi pomohli a vím, že na sebe přenesli všechny moje strasti. Dneska mám novou smečku a jsem jim také vděčná za tu společnost a lásku, kterou mi dávají. Snažím se jim jí oplácet a myslím, že to moc dobře vědí jak se navzájem potřebujeme.

  6. Alex, krásný článek. Hodně zdraví kocourovi a hodně dalších společně prožitých let přeji. Jsou to lumpové, ale miluju je, kocoury naše. Teda i kočičky, samozřejmě.

  7. Alex, ta tvá kamarádka měla úžasnej nápad. Kupte mu tu jezdící plošinku! Určitě ji Dareček nebude používat jen jako automechanik, ale bude na ní vjíždět do kuchyně vám pod nohy, jezdit ulicí, podjíždět sousedy atd., víš jak si všichni :) užijete?

  8. to už je 5 let, no vyrostl chlapeček,vyrostl..je krásnej…já bych ho na zimu nehubla….třeba si chodí dávat nášup někam k sousedům…..

    1. Sharko, je to skutečně šok-je to už pět let. Našla jsem první Rajče s Darečkem II, když k nám přišel, když jsme ho odebrali z útulku. Byl maličký, bylo mu sedm týdnů. Ale škrábal a kousal byl pořádný, to mu částečně zůstalo do teď.
      http://dig.rajce.idnes.cz/Mrnavka_Darecek
      Ty tmavé fleky na bocích jsou z krbu. Ten okamžitě prolezl a celý se ušpinil. Páneček operativně vyrobil zátarasové opatření. Do té doby s krbem nebyly problémy a to před tímto kocourkem byli tři předchozí.

      1. já si ho právě pamatuju,jako maličkýho…je nádhernej,i když moji favoriti,jsou mouratí a pruchatí…

  9. Darečku, jsi fakt dáreček, to to letí…
    A na tu silnici dej bacha, máš sice výhodu, že jsi bílý a dobře vidět, ale zažila jsem, jak člověk blbec v autě se ani nesnažil za přebíhajícím kocourem přibrzdit. A to bylo za dne a kocour byl zrzavobílý. Já vím, že rozehřátá silnice kočky láká, hlavně v místech, kde jinak moc aut nejezdí. Dělají to moje kočky, dělají to sousedovic, které jsou ale hnědočerné a tím hůř vidět. Kolikrát už jsem je hnala ze silnice, když jsem je tam viděla. A to tu naštěstí projede tak 15 aut za den. A stalo se, že slušný řidič skoro zastavil, než jsem kocoura odehnala. Nezahrávej si, doma a na zahradě to máš moc hezké. Tak ať ti pánečci ta dalších 5 let zapálí na kočičím dortíku deset svíček.

  10. Jako bys psala o naší venkovní bandě. Stále uprostřed ulice, tam se sice rychle nejezdí, je to malá ulička, ale plná koček. Já už jsem se obrnila a pomalu jedu, ale souseda je vždycky nervózní a z okna na ně pokřikuje kš kš kš

  11. Dareček je kocour krásný, řekla bych… hm, i značný. Potěšilo mě, že nejen my máme opárkilovíc kocoura. Aspoň je co mazlit!
    Mimichodem, už na Zvířetníku jsem se domáhala rady, jak zhubnout kocoura. Nikdo se toho neujmul a tak náš kocour dále bečkovatí. Royal canin dietu dostává a kulatí se dál. Těhotný pravděpodobně není.

    1. Míň krmit? U koček to neřešíme, ale psice se manželovi podařilo dost vykrmit, zhubly poté, co jim začal krmení vážit. Když dával podle oka, tak měly skoro o polovinu více krmení, než by měly dostávat.

      1. Se psem není problém, ten to dostane příkazem. Ale kocour zná umění otravovat a čučet tak fest, až učučí. Ono je těžké nepodlehnout soucitu, když na jednoho bez mrknutí zírá hladové oko týraného zvířete. Zdá se mi to neřešitelné, pokud já se nezatvrdím, což asi nedokážu. Tož tak.

        1. To znám. Ráno v šest: Mňáááuúúú umírám hlady, chci papat – Nezlob a dělej hají. Chvilku ticho, pak vrk vrk do ucha, tlapka hladí tvář, jazykový šmirgl leští nos a: brouk brouk, dej mi papů a já tě nechám pokračovat. – Jsi otravný a mlsný kocour, vždyť tu ještě máš, papej co je! – Nééééé, já chci něco lepšího mňááááůůůů. – Potvoro jedna mlsná, tady máš a dej pokoj! Kvííík, vrk, brouk a už to jen pomlaskává. (Pokud není miska vrchovatá, za hodinu se vše opakuje, s tím, že se přidá i hrabání u záchůdku, aby to nevypadalo, že sliby chyby.)

          1. Jojo, kdyby jen vrk do ucha! Takové vousky v uchu, to je nářez. Plus olízaná oční víčka. V provedení 2 ks pánů kocourů a 2 ks madam kočiček. Teda Lady mi víčka neolizuje, to jen Cecilka a Damián. Melda to také nedělá. Melíšek I. měl své „koťátkování“, takže to mi stále chybí.

            1. Vousky v uchu k tomu vrkání pochopitelně nerozlučně patří. A když olízat, tak pořádně, ušetřím pánečkovi čas s mytím, on bude rád a bude mne o to déle drbat a hladit. Ještěže mám jen jednoho, když si představím, že by mne takhle budili dva… Pořád ho nemůžu naučit, že slušný člověk a slušný kocourek vstávají nejdřív v půl desáté.

              1. Koupil jsem filé, zítra bude, na másle, k večeři. To bude něco pro hlady soustavně umírajícího kocourka! Dnes po obědě jsme spolu koukali na Cestu do hlubin študákovi duše, přesněji řečeno, já koukal a Čertík nastavoval bradičku, nechával se drbat, hladil a vrněl, ale jen do té doby, než jsem se ho, když Matulka složil státnici, zeptal, kdyže hodlá on skládat maturitu z kočičích věd. Zlostně brouknul a v tu ránu byl v čoudu!

                1. Děkuju a potěším tím i sousedovic rozměrného kocoura, tedy spíš jeho páníčka, který už si nad běžným zvoláním -tonejnikocourtojekráva – začíná zoufat. :D Je to kocour značný -, přesně vystihuje jeho parametry.

                  1. No, když jsem kdysi měla strach z toho, že je Damíšek tlustý, vet ho potěžkal zdviženou rukou a pravil:“není tlustý, z Damíška prostě roste kůn“.
                    Měl skoro 7 kilo a byl mohutnej.

                    1. JanoBa, děkuju za včerejšího Ježíška a ještě s mašličkou.Ten kocour značný měl u nás úspěch.

      2. Ha, tak s očima, na krmení, má problém páneček. Já ne, nechceš žrát poměrně drahé krmení, které ti dva týdny před tím jelo? Tak suš hubu na ganulích. Ale jak jsem psala. Páneček podrývá dietní režim.

    2. Sportuje? Loví? Kočka potřebuje pohyb; Čertík sice žere, jak kyselina, ale každý den minimálně dvakrát přes čtvrt hodiny lítá po bytě, sprintuje po kobercích a linu a skáče nahoru na skříně, vše s rozběhem a sám od sebe.

  12. Teda zírám, že už je to 5 let, co jste si ho dovezli z útulku. Darku jsi nádherný kocour, mám ráda obříky. To je u nás Damián i Lady. Naopak Cecil je stále stejný drobek. Melíšek II. je tak něco mezi, je robustní, ale docela štíhlý. A to žere snad ze všech nejvíc. Tak trochu jako čuník. Chrochtá u misky blahem a vyjídá misku chudákovi Ladyně, která jí jako dáma. Tak za to pyká. Ale já jí neošidím a tajně jí podstrčím nášup.

    1. Darek je velmi špatně krmitelný. Je vybíravý až moc. Takže když se naštvu, tak je třeba na granulích a to mu potom jede i Sheba kapsička, kterou přede dvěma dny odmítal. Horší je to s pánečkem, ten se mu snaží tajně podstrojovat. Asi jsou si spříznění testosteronem, či co ;) .

  13. Tak na nafučené zírání na přijíždějící auta doplatila Polárka. Navíc byla černá, takže špatně viditelná. Málem jsme si ji přejela sama. všichni místní věděli, co je zač a že si hraje na zlé znamení…
    Alex, Dareček je prostě dárek. Kocour drzý jako opice a zvědavý jak sedm opic :)

      1. Všichni tři naši kocourci dobře věděli, že jak začne auto vrčet a svítit, (nebo jedno z toho), stává se nebezpečným a bleskurychle mizeli z jeho dosahu. Čertík už ven nechodí, (chatu zdědily děti a já už tam nejezdím), takže doma mu přejetí nehrozí a pouliční ruch ho nechává chladným. Pokud jde o furáž: Papá jednou denně, (od rána do večera s krátkými pauzami, takže třetinková konzervička v něm za den spolehlivě zmizí), ale stále je šíhlý elegán, ani gram tuku navíc. Nevím, jak je to možné, je lepší ho šatit, než živit, ale já jsem na tom byl až do padesáti úplně stejně, dnes mám sice +20 Kg, ale, po výměně plotýnky, s klesající tendencí. Držím bodovou dietu, (sbodnu vše, co mi chutná v množství větším, až velkém), sportuji stejně intenzivně, jako v mých letech Winston Churchill, čili vůbec, a hubnu.

  14. Alex Dáreček je překrásný pan Kocour.
    Je to osobnost.
    Přeji vám ještě mnoho společných radostných let.
    A fotky máte nádherné.

    1. Díky Míšo za pochvalu. Těch situací, které mi chybí nafocené, je moc a moc. Ale to bych musela mít foťák přilepený na čele, nebo místo očí, kamery 8) . Jak zjistí, že si chystám foťák, tak kouzlo chvíle zmizí i s kocourem.

  15. Milý Darku – jsi opravdu impozantní kocour. Navíc je jasné, že jsi kocour s charakterem (rofl) ! Tak si říkám, ještě že tě mají, jinak by Alex s Jurou měli až moc poklidný život ;) , protože Ajvíí je zlatíčko, které dělá to, co jim na očích vidí. Ale tobě je jasné, že se hladinka života musí čeřit, aby lidi nezakrněli … přeji ti hodně dalších krásných společných let.

  16. To je Pan Kocour !

    O.T. Jsem lama, myslím, že Ivča mi sem dávala odkaz na äntikvariáty protože sháním knížku od Jamese Herriota. Neuložila jsem si to a napsaný lístek jsem někam zachrula. Prosím,prosím, ještě jednou.

Napsat komentář: krakonoš Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD