MLSOTNÍK: Snadno a rychle na asijské téma

Když jsme kdysi žili na Tchaj-wanu, objevila jsem jednu do té doby nevyzkoušenou věc. Když se nadrobno nakrájená zelenina zprudka opeče, získá úplně jinou chuť, než jakou jsem byla zvyklá.

 

Tchaj-wan je totiž kulinářským rájem, kde se na jednom místě setkávají všechny ty rozličné styly vaření, které se praktikují po celé „velké“ Číně. Pálivé i nepálivé, s rýží i s těstovinami, včetně všech těch podivností, ze kterých bývá Evropanům no… aspoň nejisto.

Po týdenní aklimatizaci, kdy mně bylo po nedobrém japonském jídle podávaném v letadle úděsně zle a žila jsem fakticky jen na pomerančích, jsem s chutí začala objevovat, co dobrého se dá na tomto pro nás exotickém ostrově slupnout.

Brzy jsem objevila novou a fascinující chuť jídla, které mě dlouhá léta odpuzovalo ve školních jídelnách. Rizoto. Rizoto dělané narychlo, kdy se voňavá již uvařená horká rýže přidávala na pánev k osmažené zelenině – a masu, pokud ho zákazník chtěl. Sojové omáčky byl vždy jen ždibíček, správně pro chuť, ne proto, aby se překryla chuť zasmrádlého masa, hnijící zeleniny nebo žluklého tuku.

 

Okouzlena rizotem (nejlepší bylo s krevetami) jsem objevila smažené rýžové a fazolové nudle. V roce 1992 jsme v Čechách znali tak maximálně instatntní nudlové polévky, takže jsem byla nejprve překvapena (co to je?) a potom uchvácena (ještě!). Po návratu domů jsem se nějakou dobu snažila vařit „čínsky“, ale nebylo to snadné, surovin bylo málo a já měla až v příliš živé paměti chuť originálu.

Nakonec jsem se k „Číně“ zase vrátila, ale jinak. Bez snahy o dodržení původních receptů, s větším přihlédnutím k domácím surovinám a ve snaze ušetřit čas, který se dal strávit užitečněji než u plotny. Recepty, které z toho vznikly, nemají zadané ani míry ani váhy, je to intuitivní vaření, které nechává volné pole fantazii a možnostem kuchařky. Při dodržení jednoduchých základních principů je možné vytvářet odlišné varianty jídel podle toho, na co budete mít zrovna chuť nebo co zrovna ukrývá vaše lednice a spíž.

 

Základem všech jídel jsou tři složky:

 

Vařená rýže, špagety nebo různé nudle

 

Opečená zelenina

 

Maso (pokud ho tam chcete mít, ale jde to i bez něj)

 

Příloha:

 

Rýže musí být před vařením důkladně propláchnutá a spařená horkou vodou. To aby „nesmrděla pytlem“. Sice asi nebude tak voňavá jako ta čerstvá na Tchaj-wanu, ale měla by být svěží, pro tentokrát bez koření nebo cibule.

 

Těstoviny musejí být poctivě připraveny al-dente, tedy nepřevařené! Opatrní musíme být zejména u rýžových nudlí, které se rozmatlají velice snadno. Držte se návodu! :))

 

Zelenina:

 

Běžnou základní kombinací je zelí normální a/nebo zelí čínské, mrkev, cibule a/nebo pórek, paprika, čím víc druhů, tím líp. Česnek se dát může a nemusí. Typově se nehodí hrášek, kukuřice a rajčata (ty si nechte do jiných receptů:))

 

Normální zelí nakrájíme najemno, aby se dobře opeklo. Čínské zelí rozdělíme na listy a nakrájíme napříč. Dole jemněji, k zelenému konci listu necháme proužky širší. Cibuli (určitě velkou) rozpůlíme a nakrájíme napříč, jako ke steakům. Papriku (nejlépe kombinace rajčinové a normální, ale v zásadě tu, kterou máme) nakrájíme na… prostě na kousky. Mrkev nastrouháme, jinak by se pořádně neopekla. Pokud dáváme česnek, tak stroužek krájíme na plátky, nelisujeme ho!

 

Množství: jak máte rádi, zelí a cibule musí být dost.

 

Maso:

 

Jakékoliv, nejlépe připravené pro rychlé opečení. Tedy kuřecí, krůtí, jemnější vepřové. Je dobré ho najemno nakrájet a naložit do trochy oleje s kořením. Pokud to nestihnete, kořeníte při opékání. My používáme různé pepře, papriku, chilli, kari, zázvor, kurkumu… nepoužívala bych italské nebo provensálské směsi bylin. Stylově sem nepatří. Ale pokud vám to nevadí… dá se zkusit cokoliv.

 

Vedle masa syrového, aktuálně opečeného, můžete použít opečenou anglickou slaninu, krevety, mušle, chobotnice… ale také tuňáka z konzervy. Není to úplně ideální, ale je to po ruce a je to levné.

 

Skvělé jsou do toho sušené thajské nebo malajské krevetky, pokud víte, kde je sehnat. Ty můžete opéct se zeleninou (pro nudle), nebo zamíchat do čerstvě upečené rýže a nechat v ní postát.

 

Postup:

 

Naložíme maso (pokud ho budeme dělat)

 

Nakrájíme zeleninu a rozdělíme ji na tácek tak, aby první šlo na pánev normální zelí s mrkví a cibulí. (Ostatní přidáme až poté, co bude tahle zelenina změklá.)

 

Uvaříme přílohu a hotovou ji přeložíme do větší mísy (podle počtu porcí)

 

Na velké pánvi nebo ve velkém kastrolu s pevným dnem rozehřejeme olej. Slunečnicový, olivový, burákový… Je to na vás. Já ho dávám hodně málo (nesnesu moc tuku), takže občas musím zeleninu během opékání maličko (ale fakt jen cáknutí!) podlít horkou vodou z rychlovarné konvice. Pokud ale tuk snášíte, je lepší to nedělat.

 

Do horkého oleje dáme opékat maso a rychle ho připravíme. Pokud děláte víc porcí, je lepší opéct maso, dát ho na mísu k příloze a se zeleninou začít znovu „na čisto“. “

 

Zeleninu tedy buď přisypu ke skoro hotovému masu, nebo na pánev do horkého oleje. Rychle opékám (na největším hořáku nebo plotýnce, na nejvyšší výkon!) v pořadí, jaké jsem uvedla. Jak začne vonět, posolím (opatrně), můžu přidat sójovou omáčku (střídmě! nechceme zlikvidovat chuť zeleniny!) nebo nějakou jinou omáčku určenou pro přípravu na pánvích wok. Já to tedy většinou nedělám, ale jde to. Záleží na chuti a rozmanitosti zeleniny. Pokud je tam převaha zelí, rozhodně sojovka neuškodí! “

 

Výsledný efekt koriguju nosem. Málokdy ochutnávám, spíš hodnotím, jak mi to voní.

 

Opékám a statečně míchám. Zeleninu vypadlou na sporák vracím, zeleninu ztracenou na zemi seberu až skončím (pokud ji do té doby nesežere některý z domácích miláčků). “

 

Hotovou zeleninu (nebo maso se zeleninou) přisypu k rýži nebo nudlím a jemně promíchám. Nezmatlat, nerozdrtit!

 

Hotovou směs servíruju, dětem pro začátek dovolím, aby to (zkazily) zkusily s kečupem. Většinou to ale není potřeba, opékaná zelenina jede na rozdíl od vařené skoro každému.

 

Jak sami vidíte, je to spíš rámcová formule, než recept. Místa pro fantazii je hodně, takže doufám, že si pochutnáte…:))

 

(duben 2007)

 

PS: Včera večer nedošel mlsotník od Gurmánky, tipla bych to na technické potíže. Takže oprašuju jeden svůj recept z roku 2007 a pokud článek od Gurmánky přijde, vyjde v sobotu.

 

A tak se dnes ptám: Připravujete doma čínská nebo „skoročínská“ jídla? Jaké jsou vaše oblíbené kombinace masa a zeleniny, Máte nějaký recept na opravdu dobrou rýži?

 

Aktualizováno: 5.10.2017 — 21:31

35 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Čínské rizoto jsem dělávala poměrně často, v období – přesně, jak píšeš, Dede – kdy jsem potřebovala nasytit dva stále hladové kluky ve vývinu. Když si mysleli, že se nedívám, brali si na to lžíci a házeli to do sebe jak do bezedné jámy.
    Když i u nás začínaly čínské restaurace, vařila se u nás v České Lípě čínská jídla v restauraci Nebe (možná Wendulka bude vědět). Byla to 1. polovina 80. let. Jídlo bylo výborné a nadto se vyznačovalo tím, že porce byly obří. Jídelní talíř plný masa v omáčce až po okraj a vedle v misce rýže. Jednou jsem tam kluky vzala na slavnostní oběd. Vím, že mladší ještě nechodil do školy, ale sveřepě trval na tom, že on chce svoji vlastní velkou porci. Dostal ji – a pak se personál (i z kuchyně) chodil dívat k našemu stolu, jak se malej láduje. (chuckle) Vůbec nechápu, jak se tolik jídla mohlo vejít do tak malého dítěte!

    1. Ano ano, taky jsem tam měla čínu. Taky jsem se v Nebi poprvé a naposledy v životě opila, když mi bylo 18

  2. Rýži máme moc rádi, dělám jí jako přílohu snad každý druhý den. Co jsme zde na Jihu, kupuji skvělou, dlouhozrnou rýži „Zatarain“ z New Orelansu. Když ji jednou náš obchod na čas vysadil, byla jsem nešťastná a už hledala, kde ji na netu sehnat (jinde ji tu neměli). Naštěstí jí jen po krátké pause znovu začali prodávat. Máme ji rádi sypkou, tedy ne slepenou, takže při vaření do vody kápnu troche oleje, který tu sypkos zaručí. Je předvařená, takže hotová tak za 20 min. No a dělám z ní rizoto CDD a různou co dům dal zeleninu také vždy jen krátce osmaznu, než ji smíchám s hotovou rýží. A vždy navrch přidávám strouhaný sýr! Jeden čas jsem používala hnědou basmati rýži, chutnala nám (jedli jsme i bílou)ale tahle N.O. nám chutná ze všech nejvíce a už jinou ani nezkouším. Vařím a kořením podle toho, na co mám zrovna chuť a je mi celkem jedno, jestli tím pokazím (něco jiného přidám/vynechám) ten zaručeně „pravý“ recept nebo ne (vžďyť kde se dá 100% dokázat „provost“?), hlavně, že nám to chutná.

    Moje maminka si u mě musela zvyknout na „rychlou zeleninu“, ale pak si ji také zamilovala. Ona byla zvyklá (a vlastně já také)na zeleninu zadělávanou (mrkev, fazole..). Tenkrát to u masa a zeleniny bylo běžné, tím zaděláním a omáčkou se nastavily, aby bylo pro víc, protože obého byl nedostatek. Teď mám také ráda zeleninu křupavou a jen krátce podušenou, nebo orestovanou.

    1. Koukala jsem do googlu, ale Zatarain rýže se v Anglii neprodává. Ale uncle Ben’s je dobře nelepivá a sypká. Já mám nejradši kvalitní basmati, ale například do jídel jako je jambalaya, asopao, nebo gumbo, tam se víc hodí sypká rýže. Všimla sis Maričko, že Zatarain na internetu prodávají i různé mixy s rýží co vyladají moc chutně?

      1. Ano Wendulko, ty směsi znám, některé jsem vyzkoušela, ale už je nekupuji. Je to dost malá krabička s bílou rýží a jen trochu jiného koření či druhů rýže. To si doma do té své bilé mohu tohle koření namíchat (obarvit si ji na žluto kurkumou, nebo dát koření víc podle chuti) a vyjde to levněji, než kupovat směs. Ano, Uncle Ben je také dobré rýže (ale dražší), kupovala jsem tu nasáčkovanou v dobách, když jsme byli mezi stěhováním a v provizorní hotelové kuchyňce jsem měla málo hrnců. Tak jsem třeba do jednoho hrnce dala vařit sáček rýže spolu s vajíčky,(na tvrdo).

  3. V mém rodném městě je otevřené nedávno dohotovené nákupní středisko „Galerie“ a tam v I. patře se vaří přímo před zákazníkem asijská kuchyně s typickými jídly. Nejenže je tam stále plno ale balí i domů a jídlo je skvělé. Kluci, kuchaři jsou rychlí,hbití, usměvaví, velí tomu jejich kápo, starší pán, též asiat,poslouchají ho na mrknutí oka. Všude čisto a odvětráno,zákazníků plno, úplně plno, ceny na dnešní dobu fakt lidové. Hned vedle na tom patře je KFC a tam nikdo. Asijskou kuchyni mám moc ráda ale taky i jiné, třeba italskou, zeleninu mám nejraději grilovanou ke všemu.

  4. Áziu môžem, skôr smerom k Číne a Vietnamu, a na kombinácii cesnak, sójovka, zázvor a čili som schopná osmažiť, podusiť a následne konzumovať akúkoľvek kombináciu na rezančeky nakrájanej zeleniny a mäsa. Nesmie mi tam ale paprika, ani klasická zimná kapusta (myslím zelí :) ), hlavne nie hrubé tvrdé kusy pokrájané aj s hlúbmi, ako je to bežné v „čínach“ v nákupných centrách. Papriku (zeleninovú) nemusím všeobecne, zjem tak jednu za celé leto a aj to mi je po nej dva dni ťažko. Pokiaľ mám huby, dám ich tam vždy, akékoľvek. Kombinujem s ryžou, najradšej mám dlhozrnnú, na značke nebazírujem. Poriadne umyjem v niekoľkých vodách, zalejem vriacou vodou s 2-3 lyžičkami oleja a trochou soli, nechám sprudka zovrieť a potom na malom plameni a na platničke nechám prikryté do vcucnutia všetkej vody. Vody dávam len toľko, koľko ryže, bohate to na uvarenie stačí. Pomer dvakrát toľko vody ako ryže som síce skúsila, ale neosvedčil sa mi, ryža zostala rozvarená a lepkavá a to ja nerada. Z podobných dôvodov mi nevezie talianske kašičkové rizoto. Nemusím ale Áziu smerom do thajskej kuchyne, hlavne nie s citrónovou trávou, gáfrovými limetkami, limetkovými listami, galgánom a podobne, tie arómy sú tak agresívne, že mám dojem, že konzumujem parfém alebo niečo z drogérie…

  5. Jo, ale říkám tomu „čína“, v rizotu je hrášek a paprika a není zelí a kari. To bude asi tak hlavní rozlišovací znak ;) Jo, a do číny nepoužívám olivový olej.
    Zato, protože maso nemám vždycky, do takových směsí dávám tofu. Přírodní do číny, uzené do rizota. Je to dobré a „doplní to nutrie“ :D :D

    1. Vrhnúť tam miesto mäsa tofu som zatiaľ nenašla odvahu, musím ju pozbierať a skúsiť to. Rozumom chápem, že je to strašne zdravé a čisté bielkoviny a žiadny tuk a atakdále, ale keď ono je také zúfalo … nijaké :S

      1. Já jsem to zkusila a chlaci to sice jedli, ale nejásali. Kuba mi navíc řekl, že jemu to ani nemám už dávat, protože jeho tehdejší přítelkyně mu tofu pořád nutila a líčila mu, oč je to lepší a etičtější. Kuba pak obvykle prostestně sežral hromadu masa :)

      2. Nooo, pravděpodobně to není ani tak třeskutě zdravé, ani tak etické. Ale vzhledem k tomu, že asijské národy se tím živí už tři tisíce let a nejeví žádnou tendenci k vyhynutí, nejspíš to tak špatné nebude.
        Pro mě hlavní výhodou je, že pokud nemám připravené maso, nebo když jsem doma sama a nic dopředu nechystám, je pro mě nejjednodušší použít právě tofu, které můžu mít v ledničce poměrně dlouho a nemusím ho taky spotřebovat celé najednou.
        Co se mdlé chuti týče. Jak chutnají syrová kuřecí prsa? Přírodní tofu se totiž do „číny“ taky nakládá.
        Ale nikomu to nevnucuju. Jen o tom píšu jako o alternativě ;)

  6. Ráda vařím ala čína, ale abychom se nemusely dohadovat, jestli česká čína ano nebo ne – důležité je, jestli to zamýšleným strávníkům chutná či ne. Nazvat to mohu jakkoli. Kombinace kari, sojová omáčka, chilli omáčka, ústřicová omáčka, hodně zeleniny, masíčko na vedlejší pánvi a k tomu skleněné nudle či rýže a mám večeři a oběd do práce pro oba. A zvládnu přijet z práce, proběhnout Mařku, uvařit a do šesti být po věčeři, abych stačila vše zpracovat. Doma sice tomu říkáme čína, ale je to prostě směs masa a zeleniny okořeněné pro naši kotlinku netradičními surovinami, teda naše čína

    1. Sím Tě Inko, já nemám odvahu pořídit tu ústřicovou omáčku ale když vidím, že ji používáš,tak asi zkusím. :-)
      Asi je tedy v určitém jídle dobrá?!

        1. ne Ygo, sporák na hodně (nastavený na nejvyšší teplotu) a od něj hodně rozpálený wok a hodně rozpálený wok je wok,ze kterého se kouří i když v něm není olej..

  7. Čínská kuchyně je fenomén :-) Rychlé obracení čerstvých surovin na pánvi posazené na plamenech je v domácích podmínkách v podstatě neproveditelné, ale z návštěvy Číny jsem si přivezla tolik zážitků a inspirace, že jídla v tomto duchu připravuji ráda a často. Vlastním několik woků, ve kterých se tato jídla připravují nejlépe. Když nemám mnoho času, vždy sáhnu po tomto kousku nádobí a jdu se podívat, co bych mohla rychle orestovat a co dalšího přidat. Někdy se snažím držet originálních receptů, ale mnohem častěji kombinuji právě tu zeleninu, kterou mám doma. Někdy s masem, jindy bez, ale vždy dbám na kvalitní přísady a ochucovadla. Sojóvou omáčku, rybí omáčku, thajskou kari pastu (červenou i zelenou) a kokosové mléko mám doma skoro vždy v tzv. „železnýchch zásobách“. To abych se mohla vydat v kuchyni do různých koutů světa :-) Z cest si ráda vozím originální koření. Nudle i rýži se také snažím mít neustále doma. Pokud jde o rýži, té je opravdu mnoho druhů a také má různé způsoby přípravy. Nejraději mám rýži Basmati, dvacetiminutovou. Na 1 díl rýže přidám 2 díly vody, lehce osolím (i když to není třeba, Basmati má zajímavou chuť sama o sobě) a přivedu k varu. Jakmile se voda vaří, stáhnu příkon tepla na polovinu a nechám zvolna dusit bez poklice. Jakmile se voda nasákne do rýže a nad rýži se dělají bubliny, tak hrnec přiklopím poklicí a při nižší teplotě dodusím až do fáze, kdy rýže všechnu vodu absorbuje. Po celou dobu rýži nemíchám. Hotovou ji odstavím z plotny, lehce načechrám dřevěnou vidlicí, aby z ní vyšla pára a potom podávám. Ideálně ve velké míse, aby si každý nabral tolik, kolik sní. Moc ráda ji na talíři sypu Gomasiem, tedy kořením z opraženého sezamu rozetřeného se solí. Jinak Čína mi pořád pěkně voní mletým badyánem a vzpomínkami na nejlepší kung pao, karamelizované vepřové kostky pečené v kameninovém hrnku a nezapomenutelnou kachnou po pekingsku: Před očima mám pořád tu velkou parádu servírování, se všemi těmi přílohami a serepetičkami kolem. Bylo to blaho :-) Protože se tam rýže podávala vždy jen na dojedení žaludku, snědla jsem ji tak málo, až mě to bylo líto. Ale všechny ty dobroty, co rýži předcházely, jsem prostě ochutnat musela. V Šanghaji jsem jedla asi nejlepší nudle. V kombinaci s restovanými houbami a hutnou ústřičnou omáčkou. Dnes asi bude rýže s restovanými houbami a nějakou na nudličky nakrájenou zeleninou :-) Díky za inspiraci! Krásný páteční den všem.

    1. K vaření rýže – pochopila jsem dobře, že tu rýži vrháš rovnou do studené vody? Kdybych ji náhodou vařit chtěla … ;)

    2. Rýže je moje úplně nejoblíbenější potravina vůbec, bez ní by byl svět šedivý :D . Mám ji ráda jakkoli, naslano, nasladko, téměř k čemukoli a nebo i samotnou.
      Připravuji ji hodně podobně. Nejdřív ji propláchnu studenou vodou v cedníku, aby se odplavil prach a špína. Přehodím ji do kastrolu a ještě ji párkrát „prokroužím“ ve studené vodě v kastrolu, aby se odplavila část škrobu a rýže se po uvaření tak nelepila. Pak ji definitivně zaleju studenou vodou tak, aby voda byla o něco výš než rýže, přiměřeně osolím a na hladinu kápnu trošku oleje, aby vytvořil oko. Přihodím celý hřebíček a celé nové koření (víceméně na jednu porci 1H a 1 kuličku NK), hezky to voní. Když ji chci mít ještě aromatičtější, posadím navrch oloupanou cibuli rozkrojenou napůl. Dám dusit na vééélmi mírný oheň s polopřiklopenou pokličkou. Když se voda vsákne, bývá zpravidla hotovo, ovšem vždycky záleží na rýži, každá sákne jinak. Ochutnám, pokud někdy ještě není úplně hotová, přidám malinko vody („drtánek“, jak říkával táta) a ještě chvíli nechám. Tak si na ní zaručeně pochutnám :P .

    3. My tu máme už několik let thajskou rest. oblíbenou hlavně proto, že mají I „take-out“ a moje kamarádka se tam často staví cestou z práce pro večeři „domů“. No a prý „abychom rest. také konečně vyzkoušeli“, dala nám do ní „gift card“. Dali jsme si (tedy také take-out)oba zeleninovou moc dobrou směs s masem (a rýži) a souhlasila jsem z kamarádkou, že vaří dobře. Příště mě zlákalo (a kamarádka též doporučila) jejich „zelené kari“. Manžel si dal něco jiného. Omáčka byla opravdu olivově zelená, ale bylo to výborné, právě s kokosovým mlékem. Manžel normálně kari velice miluje převelice, ale tahle zelená barva se mu prostě nelíbila. Marně jsem před ním vychvalovala jak je to dobré, ať alespoň ochutná (a zavře oči, aby barvu neviděl) – nedal se zlomit. Když jsem si ho pak dala ještě párkrát, protože je fakt dobré, už jsem mu ho nenutila, prostě jeho oku se zelené kari nelíbilo. Mají i to červené kari, možná ho někdy také vyzkouším.

  8. Tak schválně – hádej Dede, hádej, jestli dělám čínská nebo skoročínská jídla, nota bene s rýží – můžeš třikrát, na počtvrté za korunu (rofl) (rofl)

    ALE líbí se mi nápad s pečenou zeleninou (miluju usmaženou cibulku s mrkví), myslím, že tento recept by se klidně dal servírovat s dobrým českým chlebem. Tak já to zkusím – teda s masem, asi s kuřecím.

  9. Čínskou kuchyni mám ráda, ale raději si na ní zajdu do restaurace.

    Ale rizoto dělám podobně. Na másle nechám cibuli zesklovatět, poté přidám jemně nakrájenou šunku a nechám opéct. Následně přidám zeleninovou směs tj. mrkev, hrášek, kukuřici a dusím do měkka. Pak přidám lžičku sladké papriky a nakonec vařenou rýži a vše důkladně promíchám a nechám ještě chvíli prohřívat.

    Když byli kluci malí a chtěla jsem do nich dostat kousek ryby, tak jsem vařila toto rizoto. Na másle jsem podusila cibuli a na kolečka nakrájený pórek. Hodně pórku. Pak jsem přidala čistého tuňáka z konzervy a opět vše podusila. A nakonec vařenou rýži. Kluci to měli rádi.

    1. Máš pravdu Míšo, směs mrkev hrášek kukuřice klukům taky chutnala (že zeleniny) asi nejvíc :)

  10. Miluju čínskou,vietnamskou,thajskou,japonskou a indickou i orientální kuchyni..ale nemám ráda ty jejich ala české variace..není to prostě ono.

    1. Není :) Ale je to jídlo a já v těch letech měla doma hladový kluky, kteří to měli rádi. Dá se toho připravit naráz kopec (mám velikou dvouuchou pánev), dá se to ohřívat nebo i jíst studené. S hladovou smečkou okolo je to skvělej vynález.
      Už jsem to nějak dlouho nedělala… :)

      1. tak to radši udělám něco našeho,jako je klasický český rizoto nebo šunkofleky,francouzský brambory….to se dá také konzumovat studené…
        PS: to není nic proti Tvému vaření ani Tobě..prostě ty pseudočíny a jakoby indie a k tomu ty šílený ingredience,co tam dokážou lidi narvat..to je dílo..a do původního originálu to má daleko,jako my do Moskvy…

        1. Také to nemám ráda a milejší je mi klasické české rizoto. Mně totiž nechutná ani to kašovité italské.
          Ono i v tom množství „čínských“ restaurací a fastfoodů si člověk musí najít ty pravé. Chodila jsem kdysi do jedné tady za roh na Sokolovskou, skvěle tam vařili, pak zmizeli, má to někdo jiný a nedá se to jíst. Pár jich vytipovaných mám a vždy si tam pochutnám.

  11. To vypadá pěkně Dede. Tam jsem nikdy nebyla, ale orientální jídla mám ráda už dávno. Tady se nakrájené směsi různých zelenin na stir fry kupkují už nakrájené a připravené na smažení. Ale vzpomněla jsem si na zeleninové jídlo co mamka kdysi dělala. Nastrouhala mrkev, celer, peržel, nakrájela pórek nebo cibuli na plátky a opekla na pánvi na másle a oleji. Ochucuje se to lžičkou curry koření, sojovou omáčkou, a citronem. Jí se to s rýží. Já dělám basmati. Mám to moc ráda a budu si to muset znovu udělat po letech když jsi mi to připomněla

    1. Wendulko, podobně dělala moje mamka zeleninové rizoto. Na másle. Bylo to moc dobré :)
      Taky jsem to dávno nedělala. Že já se nějak vyhýbám rýži?:))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD