HOST DEDENÍKU – Bubu: Bubák a jeho dron

O tom, jak Bubák dostal k narozeninám dron, asi měsíc si s ním lítal, a pak mu spadl do obilí a našel ho až kombajn, jste již možná slyšeli. Pokud ne tehdy, víte to teď.

 

 

Ovšem Bubák se nevzdává. Koupil tedy nový dron. A lítá s ním na zahradě. Posekané. Nad obilí už si netroufá.

Minulý týden machroval před sousedem a lítal a najednou byl dron moc vysoko a přestával komunikovat s vysílačkou a vypadalo to na průšvih. Ale dopadlo to dobře. Dron klesnul o kousek níž, vysílačka se chytla, dron se způsobně vrátil na zahradu a přistál v pivoňkách.

Teď v sobotu navečer se chtěl Bubák předvést Juniorovi. Jenomže trochu foukalo. A jakmile se dron dostal trochu výš, fouklo do něj a v momentě byl vysoko a daleko a z dosahu vysílačky.
„A kurva!“, pravil Bubák.
Junior vysápl tatíkovi vysílačku z ruky a sprintoval za dronem. Po chvíli, to už padala tma, vysupěl zpátky, ovšem bez drona. „Je daleko, až za řekou… kde jsou klíče od motorky?“
Sednul na motorku a jel.

Vrátil se za tmy. „Je strašně vysoko, na stromě nad řekou, zítra vezmem žebřík a zajdem pro něj.“ „A z žebříku na něj dosáhnem?“ „Ne, ale to dosáhnu na spodní větve a vylezu tam. Koukej, támhle na tom stromě je, pořád bliká, vidíš?“
Achjo, pomyslela jsem si a povytáhla obočí. A nalila si další skleničku sylvánu.

V neděli ráno (asi v 7) mne vzbudila jakási mokrá, chlupatá koule, co na mě skočila. „Apoleno, ty dobytku, kde ses tak zmáchala?!“
Do ložnice nakouknul rozvrkočený Bubák: „Teď jsem tam byl. A není tam. Asi ho vítr sfouknul ze stromu a bůhvíkam dopadl. Je tam kupa kopřiv a maliní, to prolejzat nebudu. A taky mohl spadnout do řeky a bůhví, kam ho pak voda zanesla.“
Chvíli mi trvalo, než mi docvaklo, o čem mluví. „Vydrž, nasnídáme se a půjdem se tam kouknout spolu.“

Po snídani civím stejně jako večer přes údolí a odhaduji, který strom to tak mohl být. Pak bereme Rózku s Apolenkou a vyrážíme na průzkum. Dohadujeme se, který strom to tak mohl být.

„A co támhleta olše? Má větve dost nízko a dost nahusto, aby se po nich dalo lézt. Podle mne je na správném místě. Vedle byl takový řidší strom. To je támhleta proschlá lípa. Ale nic tam nevidím…“
Odešli jsme s nepořízenou.

Junior se probral asi v 9 a Bubák hned na něj: „ Jsem tam byl a nic tam není. Olše to byla, že? Je ztracenej, jestli ho najdeš, tady máš vysílačku a je tvůj.“ Junior se nasnídal a (je to syn svého otce a taky se nerad vzdává) vyrazil na průzkum.

„Jasně, že tam je. Kam jste to čučeli?!“
„A půjde sundat?“
„Je vysoko, ale zkusíme to.“
Popadli žebřík, kus lana a vyrazili. A já měla už v 10 dopoledne chuť na koňak.

Vrátili se asi po hodině. S dronem! Podrápaní. Ale spokojení. A Bubák prohlásil: „Byl strašně vysoko. Hele, tos‘ neviděla. Junior je ten chybějící článek.“
„Jakej, proboha?“
„No, evoluční. Na něm je jasné, že jsme fakt z opice.“

 

 

 

 

Díky Bubu za neodolatelné povídání! Jsem ráda, žes tuhle příhodu zapsala a jsem zvědavá, jak ti Bubák s Juniorem obzvláštní další týdny – tvoji chlapci jsou ta tvůrčí a neklidná sorta…:))

 

A pokud jde o diskuzi, tak se nám nabízejí dvě hodně odlišná témata – drony a lezení na stromy:))

S tím prvním nemám vůbec žádné zkušenosti, jen párkrát jsem to viděla poletovat, v ruce jsem to ještě neměla. Zato si pamatuju na nedávné letáky kolem našeho lesa se slibovanou odměnou za nalezení zatoulaného dronu. Tehdy mě vůbec nebylo jasné, jak se taková věc může ztratit:))

Máte někdo dron? Zkoušeli jste to řídit? A jak vám to šlo?:))

Pokud jde o lezení na stromy, tak jsem lezla, byť jen na listnáče – pokud si vzpomínám, tak jsem třeba nikdy nelezla na smrk nebo borovici. Můj milovaný lezecí strom, který se stával čímkoliv, čím jsem ho chtěla mít, byla stará třešeň na zahradě u mých rodičů. (Jedna z deseti… kdepak jim je dnes konec, nový majitel je vyrubal). Ale tak vysoko, abych ulovila dron, to bych vylézt nedokázala – tedy teď určitě ne:))

Lezli jste rádi na stromy? Měli jste své oblíbené?

 

A pak jedna prémiová otázka: co byste doporučili Bubu k pití, až přijdou její muži s novým dobrodružstvím? :D

Aktualizováno: 5.6.2017 — 20:37

65 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pokud jde o dřiny, tak mám za 20 dolarů objednaný z Číny minidron. Bude sranda. Mochodem kolegova dcera nějaký sranda dron vyhrála. Jenže dron když se vzdálil z dosahu, tak se nevrátil, ale pamatoval si poslední příkaz „nahoru-doleva“ tak teď asi někde krouží kolem země…

    A pokud jde o lezení na stromy, tak jsem vylezl snad na všechny stromy na sídlišti :D

    1. A teď odpovědi na otázky (pozpátku).
      Bubu bych doporučila to samé, co dole dámy, nejlíp univerzální gin, nebo na vše pomáhající fernet.
      Na stromy jsem v dětství lezla ráda, „můj“ strom byla velká třešeň na naší zahradě, byl z ní hezký výhled na severozápadní část Brna. Bohužel už byla stará, naši ji museli pokácet, ale zasadili jsme dvě třešně nové, tak snad budou (na lezení i plody) pro vnoučata.
      Dron nemáme a ani jsme nikdy neřídili, ale kamarád jej má a točí pomocí něj pěkné filmy (hlavně krajinu a někdy i naše dračí závody).
      Jinak pokud jde o létající předměty a stroje, oba mí „muži“ jim propadli. Nejdřív MLP, v dětství a asi až tak do maturity byl nadšený letecký modelář, takže pilně vyráběl modely a létal s nimi. Pak to posunul o kapku výš, vystudoval konstrukci letadel. Bohužel už to nedělá, kvůli mě odešel do Brna, kde pracovní příležitosti v tomto směru kdysi nebyly, takže změnil obor, ale strojařinu dělá pořád. Láska k letadlům mu zůstala a časem s ní naočkoval i synka, ten to posunul ještě o kapku výš, věnuje se raketovému a kosmickému inženýrství, spolupracuje s ESA a NASA, objíždí konference, píše články, už mu jeden projekt letěl, sice jen na stratosférickém balónu, ne na raketě, ale letěl. No a teď nejnověji spolupracuje s AV ČR a jestli vše dobře dopadne, něco, na čem se podílí, poletí někdy po roce 2020 na Mars. Tož tak my doma a létající stroje a náš vztah k nim.

  2. Moc hezká historka a ty máš Bubu talent popsat ji vskutku barvitě a vtipně :)

    S drony osobní zkušenosti nemám(e). Jak „pozorovat jak letí a navigovat ho“, tak to se mi líbí a dovedu si představit, jak tomu někdo dokáže propadnout. Pamatuji jak jen jsem ráda pouštěla draka – jak jsem byl ráda, když létal vysoko „až do oblak“ a já ho „navigovala“. Tohle je takový hodně vylepšený drak, nebo modelářské letadýlko. A samozřejmě mám ráda pohledy na krajinu, města z ptačí perspektivy, které umožní právě jen dron s kamerou. ALE vůbec se mi nelíbí, když se z téhle hračky stane nástroj „šmírování do soukromí“, tedy přelety nad soukormími pozemky, nakukování do domů atd.(už se tu na tohle téma v Am. řešilo soudně hodně případů, kdy byly drony „postiženým“ sestřeleny).

    Bubu, tak kdo je Apolenka (hezké jméno) jsi už vysvětlila :) Pamatuji, když jsi představovala štěně Rózu a ona se teď stala matkou :) Ale nezmiňuješ Báru? Máte ji stále, nebo už take přešla přes most? Jestli to první, posílám ji pohlazení, jestli to druhé tak to je mi líto.

    1. Báru pořád máme. Je to už stařenka. Na jaře (2. dubna) jí bylo 13 let. Už to není moc dobré a asi už to není na dlouho, pomalu ji přestávají poslouchat zadní nohy. Je hluchá, vidí jen velmi přibližně a má šedivou celou hlavu a packy. Ale chutná jí, občas i provokuje Apolenku k blbošení a ujde svůj půldruhý kilometr na procházce. Pomaličku a ve známém terénu, ale ujde to.
      Tak to neřeším a nechávám dny plynout. Až to přijde, tak to přijde.

  3. OT ke včerejšímu tématu:
    Dnes jsem na sobě ulovila prvního kloše, kterého mi přenechala Ajvi. Buď prchají před Forestem, nebo je to náhoda. Ale už jsou (devil) .

  4. Hezká historka :) Nápadně mi připomíná tu, jak můj bratr zavěsil model letadla na vysoký topol a následně sháněl hasiče s vysokozdvižnou plošinou. Hasiči se ukecat nenechali- ani za úplatek ne! Tak si v nedaleké zrušené fabrice vysokozdvižku najal. Sice ho to něco stálo, ale ti chlapi se báječně bavili a letadlo má jen drobné defekty :)
    Mušketýr zatím letadlo do stromu nepověsil, Zato s jedním prásknul o zem tak, že z něj zůstal jen ocas, který mají v klubovně na stěně jako trofej :)

    1. Jo a na pití doporučuju tu slivovici ze špajzu. Jednak je dobrá (chutnala mi a tu flašku s nápisem Mléko, do které jsem ji dostala, ještě mám), druhak tě uklidňování nervů přijde levněji, zejména pokud se takové situace vyskytnou častěji.

  5. Bubu, tohle je skvostně napsané – kromě toho, že mě bavil samotný příběh:)) Drony jsem jen párkrát zahlídla, takže jsi mi vysvětlila, proč nám někdo oblepil plakátky „Wanted“ les nad hřbitovem:))
    Pití bych ti doporučila uspořádat podle uklidňovací síly – nemá cenu používat kanón v případě, že třeba jen lezou za světla na domácí třešeň (rofl)

  6. Dron nemáme.
    Po stromech jsem lezla jako malá, ale ne moc vysoko.
    Ale můj muž stále vzpomíná na své dětství ( je ročník 1950 ), jak lezli po stromech a “ loupili “ v zahradách.

    A BUBU bych doporučila italský aperitiv Rosso Antico masterofmalt.com/vermouth/p-2813/rosso-antico/rosso-antico-1l-vermouth.jpg?ss=2.0
    Je to delikateska a už je k sehnání i Čechách.

    1. Miša z Plzne,bola som týždeň v Ríme!!Dnes som doma a hneď v robote.Ten aperitív som pila,ale môj obľubený je Aperol spritz./ jo a je tam teplo na vydochnutie a ukradli mi peňaženku s peniazmi!!!/
      Dron som ešte naživo nevidela,viem si však Bubu s Bubákom živo predstaviť-je to skvostne napísané!!.Pila by som k tomu slivovicu.

  7. Bubu, tak do baru cokoliv a hodně, s takovýma chlapama doma :) . (To je skoro jak u nás, doma i v práci.)
    S dronem jsme měli povyražení s kolegou, musím potvrdit, že než se to člověk naučí, tak mu to lítá naprosto nepředvídatelně (a někdy i potom). Však jsem to letos v dubnu sepsala: http://sosaci.net/node/24442

    Jo, stromy na lezení… já nejradši takové, co mají větve hned od země blízko u sebe, tak akorát na krok. Jednou jsem vylezla na švestku (prostá chamtivost, chtěla jsem ji otřepat) a pak nevěděla, jak dolů… (blush) … no sundala jsem se jenom proto, že jsem na tom stromě nechtěla nocovat, zvlášť když už na něm nebylo nic k jídlu…

    Jo, švestka… co takhle slivovice, čistá nebo do koktejlu?

    1. To jsem jednou otřepala malou krásnou bezprizorní švestku. Úžasné plody jsem nacpala do kletru- batohu, až po stahovací šňůrku,požádala jsem přednostu ať mi to dá na záda. Nadával ale dal, ON to nechtěl! Jak jsem to měla na zádech,tak mně to převážilo dozadu, spadla jse mna záda i s tím batohem a švestky udatně zalehla. Ovšem nakonec jsem to dala, byl kompot i marmeláda, šla jsem domů v předklonu.
      Na takový věci by se dron jako nosič docela hodil. :-)

  8. Na jehličnáče se leze blbě, jsou dost smůlovatý. Lezla jsem na ně asi vždycky jen když to bylo potřeba. Zato duby a břízy si s námi užily.
    Dron má bratr. Profi. Vydělá si na sebe. A výhoda toho že je profi je třeba to, že se po ztrátě signálu sám vrátí na místo startu (hmm, ale asi nesmí mít v cestě komín – má to detekci místa pod sebou, vedle sebe ne). Taky má podstatně větší dosah. Ale ten první levnější taky rozflákal, tomuhle už to taky podfouklo vrtule blbě, ale ta pravděpodobnost je u něj nižší. A řídit mě ho nechal 8) fotky tu (dronu i z dronu): http://2cvoci.rajce.idnes.cz/16.08.27.-09.04._Chata_2/#IMG_2595.jpg
    Jo, další výhoda – řídí se přes tablet, vysílá to na něj aktuální obraz a fotky a videa si mačkáš jak chceš a ukládají se do tabletu.

    1. Petro, moc pěkné fotky! Mě se líbí ta, jak Vašek vypadá, jako by taky intenzivně sledoval dron… nevím, jestli koukal opravdu na dron, ale ladí se skupinou:))
      Jo a fotky z ptačí perspektivy mám ráda a díky dronům je jich teď na koukání mnohem víc.

  9. Jo a vzpoměla jsem si. Také úlétl model a zapadl do koruny statného krajového dubu u lesa. Byl moc vysoko a pro nás i jeho spodní větve. Tak jsme šli s MLP pro žebřík. Než jsme se vrátili, tak éro bylo fuč. Já jako správná modelářská manželka, jsem bleskurychle vyrobila pár plakátků, vylepila na obchodě, na poště a na hospodě. Do druhého dne se ozvala jedna rodina, že jejich kluci přitáhli z lesa model letadla. No, malí kluci dub překonali, my nee. Koupila jsem jim velkou čokoládu a jejich taťka za oznámení, že model je na světě, dostal flašku vína. Letecké modelaření je celkem adrenalin, nemluvím o tom když jedna, manželovi rozstřelí letící model balonkem na šňůrce :P .

  10. Tak dron (a jiná létadelka) se nás netýkají – naštěstí. Stačilo, když Jeník sundával můj „létající“ suk z borovice (jak jsem onehdá psala na Zvířetník).

    Jinak Bubu důrazně doporučuju si dát nejprve studenou minerálku, protože není jisté, jestli nebude třeba její aktivní pomoci coby šoféra (chuckle) a až budou všichni doma, tak štamprlu až tři dobré ledové domácí meruňkovice (co taky ode mne očekávat, sofistikovaného pití nepožívajíce). Začínám mít vážné obavy, aby tě ti tvý chlapi nedohnali do spárů démona alkoholu (rofl) (rofl) (rofl) , milá Bubu.

    Ovšem tady je jiný problém a to, že vůbec nevím ničehož nic o Apolence?! Modří asi již vědí, ale červení jsou z toho docela na větvi … prosím, podej zprávu a fotky! Děkuju předem i zadem

    1. Jo a můj lezací strom byl ořech „před naším“ – ten byl hlavně Ilči a Hatátitlá, ale taky jsem tam měla levhartí větev a na ní se to četlo! A v tuto dobu všecky třešně v okolí – sice jsem bývala dodraná jak samica (třešně mají pěkně drsnou kůru), ale nevadilo! Navíc to bývala dost adrenalinová odpoledne, protože ty stromy – sakulente – většinou hlídal nějaký nerudný dědek, který na nás řval věty typu „Která ty si – sem tě dobře poznal!“ nebo „Až tě chytnu, týden si na prdel nesedneš!“ nebo „Příště si vezmu vzduchovku se solí a pepřem, to teprů budeš utěkat!“ nebo „Já tě zmaluju, že tě vlastní mama nepozná!“ a byl kolikrát červenější, než ty jeho červavý střešně (rofl)(rofl)

    2. Chicht, Bubu, YGA má pravdu, bacha na démona. Já co by zkušená manželka leteckého modeláře, zachovávám klídek. Letadlo na stromě, já sednu do auta, zajedu domů pro skládací žebřík, hodím ho na střechu auta a jedu zpět za manželem, číhajícím pod stromem. Další už nechávám na svém choti. Kdybych prolévala hrdlo alkohůlem (d) , když MLP vyráží do okolí létat, tak už jsem několikrát na odvykačce.

      1. Jojo, na soužití s některými chlapy by asi nezabral ani pangalaktický megacloumák.
        I když slivovice vlastní výroby je obvykle ve špajzu dostatek. Nicméně to není ten správný megacloumák, co vyrazí mozek z hlavy plátkem citronu obaleným okolo masívní zlaté cihly.

        1. Holt musíš kvalitu nahradit kvantitou, Bubu. Kde taky u nás seženeš zub slunečního tygra, že…

      2. Ten žebřík na střeše mi připomenul jízdu manžela mé kamarádky. Vezl na střeše surf a troubil a zdravil vehementně protijedoucí auto. My surfaři se přece zdravíme, zubil se. Akorát, že ten proti němu vezl garnyž. :-)

    3. Apolenka? Apolenka je černá příšera na raketový pohon. Jinak též dcéra rodná naší Rozárky, neb Bubák nedal jinak a myslel, že štěňatama vyléčí Rózčinu příšernou falešku (nevyléčil, čeká ji kastrace). No a příští neděli, to bude rok, co nás Rózička přesvědčila, že stačí maličko a ta faleška, co se tváří velmi podobně jako ta před půl rokem, není faleška. Spojení s Apolem totiž bylo poněkud nestandardní (respektive jsme si z chudáka psíka utahovali, že je to Apolo, co stříká jen okolo; citlivé duše prominou mé pregnantní vyjádření) a až to, že Rózce praskla plodová voda, nás přesvědčilo, že…ehm… Štěňata byla jen 3, Apolenka zůstala u nás. Černý kluk šel k tatínkovi a hnědá Pralinka má báječný život s velmi sportovně založeným mladým párem nedaleko od nás.

      1. Jééé – tak to je krásný příběh. Apolo nestříká okolo, ale spíš napolo (proto jen tři štěnda).

        1. Tam byly ještě takové parádní okolnosti… Tu sobotu se totiž Bubák chystal jet kamsi předvádět své flašinety. V kostýmu. No a obvykle ho doprovázím. Též v kostýmu. Takže jsem se chystala, na hlavě kudrny Hany Vítové, na očích řasy jako Gréta Garbó, červené šaty s bílými puntíky, klobouček, síťované rukavičky,… A do toho Rózce praskla plodová voda. Takže jsem žhavila dráty a sháněla veterinu, co funguje v sobotu v poledne. Sehnala, ale doktor spěchal, tak jsem naložila psa a jela. Do ordinace tedy nakráčela prvorepubliková panička s padlou děvou na vodítku. Veterinář málem upadl. Omluvila jsem se za tu maškaru, stáhla rukavičky a šlo se na ultrazvuk. No a dál už to znáte.

          1. Ach Bubu, já bych ráda viděla pohled toho veterináře, když jsi vstoupila s padlou děvou do ordinace! :D Protože já vím, že ty nikdy neděláš nic polovičatě a kostýmy už vůbec ne! (rofl)

            1. No, byl poněkud konsternován. A věřím, že to dával v hospodě k lepšímu.
              Nicméně mne ujistil, že rozhodně nejsem první ani poslední, kdo byl takhle překvapen, že faleška není falešná :-)

          2. No, nezlob se na mě, ale to jste na ní nic nepozorovali? Větší žravost, nateklé cecíky (víc než při falešce), změnu chování, větší břicho?
            Kromě toho není od věci nechat po krytí udělat sono, někdy kolem poloviny březosi (30. den)

            1. Faleška s cecíky plnými mléka byla totiž už několikrát. Břicho žádné. Asi proto, štěňata byla jen tři. S Apolem vůbec nebyli svázaní. Tančil okolo ní jak derviš a ne a ne se trefit. Je to labrouš, jejich žravost je nekonečná… To všechno dohromady a k tomu naše nezkušenost, respektive zkušenost jen s koťaty, kdy kočka před porodem obvykle vypadá, že praskne… Prostě jsem její přesvědčování odmávla jako falešku.
              Tak mi to Rózka pěkně vytmavila. Ale všechno se zvládlo, štěňata mi vlastně porodila do dlaní (venku na zahradě, doma prostě nechtěla být), v neděli ráno nám kamarád dopravil víko od palety, to posloužilo jako porodní bedna,… jen dovolená v Portugalsku se nekonala :-)

  11. No, lézt na stromy nebylo nikdy mé hobby. Cokoli létacího se mnou taky nehne, ale Bimbo po jedné pracovní předváděčce po dronovi silně zatoužil, takže nás tahle sranda čeká.
    Já preferuji víno, ale takový opravdu dobrý rum by se asi docela hodil v situaci, kdy si jedna rozmýšlí, jestli by ji každý soud neosvobodil.

  12. Já dron nemám, ale můj muž má. Tu a tam s ním lítá, ale je fakt, že proti modelům ér, je to lehká záležitost a stačí ofouknout a už je někde daleko, tak jak píše Bubu z dosahu vysílačky. Onehdá na Vysočině také zlobil (dron, ne manžel), ulétl až ke kraji lesa, ale tam se naštěstí svezl po vysokém smrku a zůstal v dosahu dlouhatánského bidla z větve. Mám za úkol ne lézt na stromy ;) , ale stáhnout z karty to co ten bzučivý blbec za svého letu natočí. Ale furt si netykám s videi.

  13. No, po pravdě, nemusim mít každou blbinu..na něco je dron užitečný,ale není to něco,co bych chtěla mít doma…už takhle je rambajzu na světě dost a ještě tohle bzučení k tomu… (bat)
    K pití doporučuji poctivý Beefeater Gin s vychlazeným Tonikem a plátkem limetky a kdyby to Bubu nemohl arozdejchat,tak nemíchat,nalejt do sebe panáka a ledovej tonik na ně chrstnout, aby se vzpamatovali (chuckle)
    Strom, mám před bytovkou,kde jsem prožila dětství, nádhernej,se mnou stejně starej kaštan..to je můj strom, neleze se na něj,ale krásně se na něj dívá a pořád ho můžu obejmout….

    1. Ó ano. Beefeater s tonikem a limetkou. To můžu. Blbé je, že to má rád i Bubák a mohlo by to vysychat rychleji, než bych očekávala ;-)
      No a Bubák má rád hračky (ostatně jako většina chlapů) a s jeho modelářskou minulostí…

      1. Teda vy mi děláte chutě na pozdní večer. Mám doma vinko-Merlot, ťen taky můžu a dám si. Na drony! :-)

  14. Naší domácností prošlo v modelářské verzi skoro všechno, co létá a dá se to řídit rádiem. Házedla, letadla, rakety, raketoplány, drony, vzducholodě… Jsem hrdou vicemistryní Švýcarska v raketomodelářské kategorii „vejce“ :)
    Bubu bych doporučila fernet, to je poměrně univerzální dorozumívací prostředekv této oblasti.

    1. Tedy, to čučím, napísni o tom něco, chci se taky radovat s tebou. :-) Nic o tom nevím. brácha měl kdysi první výkonnostní třídu v modelařině letadel ale už nevím jak to bylo s těmi kategoriemi. Psali o něm i v časopise, je to už hodně dávno, byla jsem o šest let mladší, tak mne k ničemu nepustil.

  15. Já bych si dovolila doporučit Bubu… kvalitně dozásobit bar. Něčím, co se dá v pohnutí mysli i smíchat. Přinejhorším. :)
    Lítala jsem maximálně s raketkama. Ta s nejlepším padákem a hlavicí mi taky uvízla na stromě, ale zas jsem díky tomu vyhrála ty závody, jelikož se měřilo „do kontaktu se zemí“. Drona jsem jednou viděla lítat nad sebou a je to fakt divná věcička, má podivnej zvuk a dost nepředvídatelnej pohyb.
    Ale oblíbený lezací stromy, to zas jo! Jabloň. Ještě jedna jabloň. Ořech. Pak jeden habr srostlej ze tří kmenů. Kaštan. A borovice. Musím uznat, že na listnáče se leze příjemněji, mají lepší kůru, líp rostlou korunu a nepouští smůlu. Ale milovala jsem je všechny stejně.
    Hele, a proč bys vlastně musela lozit tak vysoko, abys dron ulovila vlastnoručně? Stačilo dostat se dost blízko, aby se chytla vysílačka a aby člověk přesně viděl, jak ho má z těch větví vymotat, ne? Teda pokud tam nevězel nějak fakt nešťastně. Nebo styl jeden třepe, druhej chytá na vysílačku. To mě aspoň při čtení napadlo jako první. Nějakej technickej háček v tom je, třeba zdechlá baterka?

    1. Jojo, večer Junior s vysílačkou hledal a našel. I když už byla skoro tma. Vždycky přidal a podle bzučení určil směr a blikající spodek byl jasně viditelný i přes údolí. Jenže tam vězel tak nešťastně, že vrtule zabzučely, dron sebou mrsknul a zůstal tam jak moucha v pavoučí síti. No a do rána baterky zdechly.
      A tou olší bys nezatřásla. Velikost skoro jako stoletá lípa.
      :-)

            1. Nene, ani větévku jsme nezlomili. ani lísteček neutrhli. To strom poškodil Juniora. Podrápal ho. :-P

    2. Io, ony se ty modely většinou „zavěsí“ na větve. Jenom jednou se nám stalo, že dron, se svezl po koruně smrku.

    3. Aha, takže se to zamotává stejně blbě jako ty moje padáky. Tak to pak jedině dolézt, to jo. Jsem doufala, že by to mohlo jít i snáz. :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD