PÁTEK S GURMÁNKOU: Šopský salát

Šopský salát se připravuje na Balkáně, proto v něm nemůže chybět balkánský sýr a také spousta zeleniny prosycené sluncem.

 

 

 

Šopský salát

Pro 4 osoby potřebujeme:

 

  • 500 g rajčat
  • 1 salátovou okurku
  • 5 paprik
  • 1-2 cibule
  • zelenou plocholistou petrželku
  • sůl
  • mletý pepř
  • balkánský sýr
  • zálivku z olivového oleje, octa a soli

 

 

 

Postup přípravy:

Všechnu zeleninu omyjeme, okurku oloupeme, z paprik odstraníme semínka a spolu s rajčaty nakrájíme na menší kousky. V hluboké salátové míse promícháme, opepříme a přidáme cibuli nakrájenou na tenká kolečka. Smícháním několika lžic oleje, octa a soli připravíme zálivku. Přidáme ji do salátu společně s nasekanou petrželkou a důkladně promícháme. Mísu se salátem vložíme do chladničky a necháme dobře vychladit. Před podáváním nastrouháme balkánský sýr a salát jím štědře posypeme.

 

Znáte pravidlo balkánské salátové zálivky? Zálivku v ideálním poměru musí připravit vždy tři lidé! Olivový olej přidá marnotratník, sůl se musí svěřit do rukou filozofa a závěrečnou trošku octa šplíchne lakomec. To je prý ten jediný správný recept k nalezení ideálního poměru surovin na zálivku podle balkánského gusta.

 

Vzhledem k družné balkánské povaze jsem si „zálivkové“ pravidlo vysvětlila po svém. Pod záminkou složitosti přípravy salátové zálivky se u stolu rázem scházejí tři lidé, což znamená, že u jídla bude příjemno a veselo. A když se vytvoří příjemno a veselo, je hned důvod k přípitku. Dát si před jídlem i po jídle s přáteli po kalíšku rakije, to je na Balkáně přeci povinnost. Pohostinnost tu mají všichni v krvi, tak kdo by spěchal od stolu?

 

 

 

Můj tip do kuchyně:

Moje luxusní verze šopského salátu začíná u paprik. Papriky před přípravou salátu opékám ze všech stran na horké plotýnce. Jakmile jim naskáčou černé spálené puchýřky, vložím je do kastrolu a přiklopím pokličkou. Nechám je tam tak dlouho, dokud nevychladnou. Potom odstraním svrchní spálenou slupku, pečlivě vyjmu semínka a voňavou paprikovou dužinu nakrájím na menší kousky. Takto připravená paprika je v šopském salátu naprosto jedinečná. A nejen tam!

Kvůli nám se na Balkáně nikdo nepřetrhne, ale pokud na tuhle úpravu pečených loupaných paprik někde narazíme, můžeme si být jisti, že nám hostitelka či hostitel projevují své sympatie. Loupání paprik je pěkná piplačka, ale výsledek za tu námahu jednoznačně stojí.

 

Zdá se, že léto je již v plném proudu, proto není divu, že přestáváme mít chuť na sytá teplá jídla a vezmeme za vděk i nápaditým salátem s kouskem pečiva a sklenkou vína. Salátová kuchyně je zdravá, lehká, nápaditá, a proto láká k vyzkoušení četných variant od zaběhané klasiky až po vlastní experimenty. Jaké jsou vaše nejlepší salátové variace? Držíte se tradice nebo rádi zkoušíte nové chutě?

 

 

 

Dobrou chuť a hodně letního sluníčka přeje VŠEM

 

Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

 

Dede: Jaké saláty máte nejradši vy? A… opékáte papriky?:))

Aktualizováno: 1.6.2017 — 21:04

95 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Je dusno a jak v makovém albu na Rajčeti píše YGA, slunce je jako stowatovka. Byla jsem od rána v lese. Aplikace Mapy.cz v mobilu fungují jako počítač kilometrů (bezvááá), tak zkouším, co moje záda vydrží. Zatím mám limit 3km ;( . Potom se musím léčit ;( . Paní mudra rehabilitační mi doporučila hole, ale nevím jestli je to dobrý nápad ;( .

    1. Možná bys těm zádům odlehčila, ale zase by tě mohly bolet ruce a svaly na ramenou, případně trapézové svaly.
      Hole myslíš na nordic walking nebo francouzské?

        1. Alex, rozhodně pomůžou, jen je musíš používat správně. :) Zavolám ti – a možná by ti mohli poradit na fyzioterapii, pokud tam s nimi někdo chodí (jen teorie je na prd, to chce umět:))

  2. Jednou jsme s kamarádkou utekly z pláže do stínu do malé taverny. Honila nás mlsná, tak jsme si daly každá nějakou drobnost. Kamarádka měla strašnou chuť na hranolky, tak si jich talířek dala, já viděla na lístku fetu, tak jsem si dala na chuť. Přinesli mi plátek fety, polité olejem (hutným a hustým, jak jinak) a posypaný čerstvou bazalkou. Bylo to tak dobré, že kamarádka nabídla hranolky a udělaly jsme to tak jak to dělají Řekové.
    Párkrát jsem si to udělala doma, ale nebylo to ono, chybělo tomu to prostředí. Ani Retsina mi doma tak nechutnala.

    1. Řekové prý bazalku vůbec nejedí, alespoň to tvrdí ve svých knihách Martha Elefteriadu, mají ji prý jen na ozdobu a na odhánění hmyzu; nebyla asi to spíš dobromysl (oregano)? – to používají hodně.

      1. Já nevím, možná, teď už si to tak dobře nevybavím. Ale bazalkaka mi strašně voní a náš domácí ji pěstoval v kamenném korýtku na zahradě. Chodil ji trhat, nevím, jestli do kuchyně nebo třeba na stůl.

        1. Mně bazalka taky moc voní a v jídlech ji mám ráda, jen jsem psala, co jsem četla u té Marthy E.

          1. Víš, ono je to dost sporné tvrdit, že národ jako celek něco dělá nebo nedělá:)) Možná to nemají v klasických kuchařkách, ale lidé tak cestují a kultury se promíchávají (a bazalka je tak dobrá:)), že se určitě najdou Řekové, kteří ji ocení i do jídla :D

            1. Oni ji prý mají jako posvátnou bylinu na počet sv. Vasila (řecky se jmenuje vasiliko), hodně ji pěstují, ale nejedí. Prý se jí jen v jídlech italské kuchyně, v řecké kuchyni ne. Ale jen tlumočím, co jsem kde četla, netvrdím to, právě proto všude dokola píšu prý.

  3. Pečené papriky jsem nikdy nedělala ani nejedla, ale jestli jich bude letos na trhu dost, a za přijatelnou cenu, mám chuť to zkusit.
    Kdysi dávno jsem viděla v TV pořad, kde vařila Martha El. Taky pekla papriky, ale ona je dávala péct do oleje a pak k tomu přihodila pár stroužků česneku.
    Pak je vyndala, a zatím co čekala, až vychladnou, povídali si s moderátorem o řecké kuchyni. Během rozhovoru Martha trhala na kousky bagetu, namáčela ji v tom zbylém oleji, a udivenému moderátorovi řekla, že to je hned druhé blaho, které pečené papriky poskytují. Když jsem viděla, s jakou chutí to jí, úplně jsem slintala.

    1. Hm, přemýšlím o tom, že když by papriky nebyly opékané na sucho, tak by se na nich třeba možná mohla ta slupka nechat? Mně ty kutikuly nevadí:)) Zato si jsem jistá, že pokud bych měla pracně loupat x paprik, tak je opékat prostě nebudu (ano, jsem líná :P a stejně mám radši rajčata :D )

    2. jo, takhle s eto dělá u nás v pizzerii na konci Pardubic LANZA se jmenuje..mají pečené papriky v oleji s česnekem ,i lilky a velké fazole,k tomu suchou placku pizzy a ta s m áčí v tom hustém oleji…

    1. Moje už taky začínají. Naproti přes silnici roste ohromná neočesatelná třešeň, a ta už se každým dnem pěkně vybarvuje.
      Ptáci mají hostinu.

    2. Pro YGU níže. Třešně? Co je to? U nás už druhým rokem všechny odrůdy jsou pryč. Zmrzlé. A vlašské ořechy se teprve nyní začínají zelenat, teprve nyní se jim podařily vyhnat záložní pupeny. Jinak to byly stromy celé černé :( . Takže už druhý rok po sobě. A mě na fasádě celého domu pomrzl velký přísavník. Místo zelené fasády jsme měli, černý, suchý tabák. Teprve nyní tu a tam lísteček. A ten binec z těch spálených černých listů! To je něco. Ale nyní nastává Sahara.

      1. No u nás samosebou taky moc moc pomrzlo, ale kupodivu nějaké třešně jsou a dokonce, podrž se a těš se, zatím se ukazují i meruňky! Ale všechno by teď momentálně chtělo jediné – vodu, vodu a ještě vodu! Nedostatkové zboží. Jo – s ořechy je i tady druhým rokem bída a přísavníky jsou taky všude hodně omrzlé …

        1. Nebyla u vás bouřka? Evi jela z Moravské Nové Vsi a říkala mi do telefonu, že u Hustopečí se strhla taková průtrž, že auta na dálnici zastavovala na odpočívadlech, protože to nebraly stěrače. V Brně u Olympie jako když utne a sucho. Tak jsem si říkala, že třeba u vás….(rain) zapršelo.

          1. Jo jo – NĚKDE určitě napršelo, ale u nás prt (psala jsem to na Zvířetníku). Zkrátka rozpálený masiv Pálavy mraky rozčísne – prší před ní, vedle ní, ale za ní nic – a tam jsme my ;( – teď tu „soplí“ – ani ze stříšky nekape!

            1. Držím palce, ať se najde aspoň mráček – podle radaru to vypadá jako docela velká oblačnost…

              Jinak třešně u nás letos taky nebudou – leda nějaké pozdní odrůdy. Pomrzlo všechno. A mně pomrzly růže – letos tedy obrázky kvetoucího houští nenabídnu…

                1. Ty které byly hodně poškozené ze zimy, dostaly poslední ránu na jaře – ač jsem jim dala čas až do tohoto víkendu, musely být 4 keříky vykopané a většina dost brutálně ostříhaná. Nejlíp si vedly anglické růže a že to bylo špatné potvrdí i notně omrzlá růže „plotová“ – takové ty bujně rostoucí s malými květy, co obvykle přežijí cokoliv. No, část zimy mrzlo na sucho až k -20, takže obvyklé přikrytí nefungovalo.

          2. mě to chytlo včera, když jsem jela ze Strážku na Ždár n/S, okolo 18 hodiny a byl to masakr…..

  4. Ještě k té zálivce :-) Není míněna jako naběračka nějaké tekutiny, ale:

    Znáte pravidlo balkánské salátové zálivky? Zálivku v ideálním poměru musí připravit vždy tři lidé! Olivový olej přidá marnotratník, sůl se musí svěřit do rukou filozofa a závěrečnou trošku octa šplíchne lakomec. To je prý ten jediný správný recept k nalezení ideálního poměru surovin na zálivku podle balkánského gusta.

    je jí de facto jen kapka :-)

  5. HILFÉÉÉÉ! Dnes jsem poprvé upekla a připravila červenou řepu. Mám ji tedy akorát měkkou, studenou zatím neoloupanou, upečenou v alobalu. CO TEĎ S NÍ?
    Máte někdo nějaký rozumný recepis?

    1. Alex, dělávali jsme z červené řepy saláty/pomazánky. Jedna varianta byla s křenem a majonézou, druhá s česnekem a majonézou nebo zakysanou smetanou. Poměry asi podle chuti, dávno tomu, co jsem ji dělala naposledy. Kvůli vysokému tlaku už nedělám, obsahuje velké množství sodíku.

    2. Vím, že švagrová z ní dělá super pomazánku. Smíchá s trochou pomazánkového másla, česnekem a solí. Je to strašlivě červený, ale dobrý :) Kačka ji onehdy zapékala s mozzarellou a taky to bylo fajn. Jen to musíš dochutit, sama o sobě má chuť takovou- řepovou… :)

    3. A co salát? Já ho sice dělám ze syrové řepy, ale z vařené je také dobrý – nastrouhat, na jemno kousek cibule (červená je lepší) a klasická zálivka + olej. Pokud máš slunečnicová semínka, opraž na sucho a přidej.

    4. Řepu oloupat, pokapat olol, osolit, přidat trochu sekaného česneku a hodně sekané petrželky a je to.

    5. Dalším všem moc děkuji. Dnes bude k večeři nějaká varianta salátu. Vzhledem k tomu, že zítra ráno jdu do zdravotnického zařízení, tak varianta bez česneku. Pro tentokrát.

    6. Alex, když už je řepa pečená vcelku, škoda ji neoloupat a nenakrájet na tenké plátky. Vyložit jimi plochu talíře. Poté osolit, opepřit, pokapat olivovým olejem a podle chuti přidat např. výrazný sýr (řecká feta, parmazán, atd.), hodí se i trochu zeleného (lístky rukoly, řeřichy, lichořeřišnice atd. – vše co má příjemně štiplavou chuť, připomínající křen). Takto pečená řepa se dá krásně a efektně upravit jako carpaccio. Příjemnou chuť má pečená řepa s kozím sýrem, kapkou medu a s ořechy (předem nahřátými na suché pánvičce, aby byly křupavější). Řepa je kreativní materiál, jistě si pochutnáte a vymyslíte něco dobrého :-)

      1. Díííky. Rozhodla jsem se,že se dám na řepu! Umýt z rukou (už jsm ji oloupala) to jde, teď ještě musím zjistit, jak to bude s tričkem. Samozřejmě, když jsem chutnala plátek, tak mi upadl na poprsí a vytvořil na starém, žlutém triku efektní batiku. Pokud to vyprat nepůjde, dodělám plátkem řepy celý předek!

  6. Jo ještě sobotní poznámka :) Na Zvířetníku mi vyšel fotočlánek, fotky jsou jako obvykle na sandvika.rajce.idnes.cz :)

    1. Pěkné fotky, u vás nejsou lesy zdevastované, že neprojdeš ani po cestě. Máš na fotce nádherné sazenice rajčat, To já jsem dopadla ale doslova dopadla hůř. Měla jsem uchystaná rajčata na sázení, zrovna tak jako ty v bedničkách venku. Přišla bouřka s kroupami tak jsem honem uklízela všechno sázení domů. Jenže se Legýs motal okolo mě. Měla jsem poslední bedničku v rukou, pořádně zahřmělo, pes se lekl, vrazil do mě, já jsem přes práh zakopla a vletěla do baráku, rajčata jsem vysypala na podlahu, kterou měla Jana právě vytřenou. Legýsek spadl do druhé bedýnky a bylo vymalováno. Odřela jsem si jen koleno. Stejně jsem měla těch sazenic moc a nevěděla bych co s nimi :)

  7. OT: Medvedica Inga sa stala agresivnou potom, ako jej vzali mladata Tie pojdu do Madarska. Pravda je, ze medvedov je na SK privela.
    Ja poznam aspon troch: Peter, Jano, Jozef :)
    Ingu zastrelili, obyvatelia sa hnevaju, vraj sa to malo riesit inak. Ale ako?
    V Alpach napr ziadne medvede nemaju. preco vramci EU by si nemohli vziat nasich macov???

    1. Yetti, jak se medvědice přestala bát lidí, tak to byl pro ni rozsudek smrti. Jenže řešení není střílet medvědy, řešení je vychovávat veřejnost a zabezpečit popelnice,aby do nich medvědi nemohli. I v Re Americe byly v horách všude nápisy: chovejte se zodpovědně, schovavejte jídlo, protože medvěd, který se naučí ho vyhledávat bude muset být utracen. Tak to funguje.

  8. Mně úplně stačí salát (nebudu psát šopský) bez zálivky – jen rajčata, papriky, okurka a balkánský sýr. Max malinko zakápnout olivovým olejem. Prima, že už nastává čas salátů!
    Pravidlo přípravy balkánské salátové zálivky se mi moc líbí! :)

    1. Hanča:

      Bez salátu není léto :-) Nezáleží na tom, z čeho se ten salát skládá. A salátová zálivka má své společenské postavení vždycky :-)

  9. Já dělám řecký salát už take hezkou řadu let, ale pouze v létě. To ho udělám velkou mísu a pak ho máme v horkých dnech jako hlavní jídlo, jen s bagetou, třeba 2x za sebou, moc nám chutná. Dávám rajčata, cibuli, okurku, kostičky fety a pokrájené velké černé olivy. Do zálivky pak oregano.

    Papriku jsem nikdy nezkusila, ale je právě ty opečené(grilované) vypadají zajímavě. Ano, je to děsná piplačka, kterou si „užívám“, když už nevím, co s úrodou žlutých (banánových) paprik ze záhonu. Pak jich postupně rozložím na plech a v troubě pod grilem opékám někdy až 60 najednou. Dávám zapařit do ig. sáčku a pak loupu a čistím od semínek. Ale je to jediný způsob, jak se ta hromada paprik smrskne tak, že je během několik dnů dokážeme sníst – za studena jako salát (zakápnuté citronem), nebo teplé jako přílohu. Ale pokrájené do salátu se mi také zamlouvá a vyzkouším.

    Jinak zase moc hezké povídání a fotky.

    1. Marička:

      Plný koš paprik se po upečení a oloupání dokonale vejde do jedné zavařovačky :-) V pátek jsem papriky opékala na grilu a šlo to rychleji než v troubě. Nejlepší je horká plotýnka, ale (bohužel) v kuchyni mám sklokeramiku a ta mi nedává takové potěšení, jako plynový hořák. Ovšem venkovní gril je k tomu jako stvořený. Mějte se fajn a ať nám léto chutná :-)

  10. Ještě jedno OT, ale když je to dnes kulinární, tak snad můžu. Náš kamarád, geniální kuchař a výborný člověk, konečně vydal svou první kuchařku: https://pro-bio.cz/publikace/kucharka_ze_dvora/ – můžu jen doporučit, je skvělá, stejně jako on. My už svůj výtisk máme, před 14 dny (jak byla v sobotu ta strašná zima) jsme spolu vařili (no, vařili – vařil on, my jen přicmrndávali, já loupala a MLP udržoval oheň) na jedné svatbě, tak nám dva výtisky dal. Jeden jsme si nechali, druhý putoval ke kolegovi od MLP, který (teda hlavně jeho žena) Michala bezmezně obdivuje. Svatba byla pěkná, taková evangelická (min. 2/3 účastníků byli evangelíci, moc milí lidé, moc) a v závěru nám všichni chodili děkovat, že prý v životě nic tak dobrého nejedli. Byli jsme rádi. Jo a vypadá to, že se pomalu zlomil takový ten trend starších novomanželů, těmhle bylo 26 a zhruba za měsíc se žení bratr ženicha, který je ještě mladší.

    1. aida: Včera jsem zahlédla na FB info, že Michal vydal kuchařku. Hned jsem po ní zatoužila. Musím se ho vyptat, kde ji seženu, nejlépe s jeho podpisem. Michal je moje srdcovka! :-) Díky za zmínku takového pěkného knižního počinu.

  11. Zeleninový salát rozhodně nikdy nezklame, protože zelenina je kreativní surovina a dá se s ní krásně kouzlit podle chuti, nálady a dle sezónních možností. Rajčata a papriky ve skleníku teprve pilně zalévám, ale než mi dozrají, užiji si trochu toho Balkánu a místní kuchyně na vlastní kůži. Shodou okolností v této chvíli mám na grilu hromádku paprik kapií a chystám je na salát. Budou opékané, loupané a uzené. Večeře je u nás jasná! :-) Hodně zeleniny a sklenička vína. Prima víkend všem! (autentické foto do diskuze dát nejde, ale na FB se objeví)

  12. Dede, medvedicu Ingu museli zlikvidovat. Prilis si zvykla na ludi. Jej deti pojdu do Madarska, tam budu zit v obore. Tam budu moctat sa s ludmi :)

    1. Člověk se opět projevil v celé své kráse a moudrosti. Chce se mi (puke) . Člověk si namlouvá, že je pánem všehomíra, ale není tomu tak a všechno má své hranice.
      https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/439681-medvedici-ktera-si-zvykla-na-lidi-odebrali-mladata-a-zastrelili-ji.html
      Škoda, že s sebou při odchodu z tohoto světa nevzala i někoho ze „zásahového“ týmu. Mimochodem by mě zajímalo, co za kripla si může myslet, že když medvědici seberou mláďata, ona se v klidu otočí a spokojeně odkráčí do lesa.

  13. Šopský salát mám ráda. Cibuli do něj nedávám, protože konzumaci syrové cibule bych asi ve zdraví nepřežila :D . Popravdě, v Bulharsku jsem se ani nikdy s cibulí v „šopáku“ nesetkala. Dělám ho takříkajíc z prkýnka do misky a rovnou na stůl, nenechávám ho odležet, aby zelenina v nálevu nezvodnatěla nebo nezhadrovatěla. Sýr nestrouhám, jen ho drolím v ruce na kousky a ty pak bez salátu ráda vidličkou vybírám. Když chci mít salát skutečně „bulharský bulharský“, zajdu si pro sýr do bulharského obchodu, většinou kupuji kravský, ale někdy koupím ovčí. Do své porce si pak nad plán přihodím ještě špetičku čubrice, to je moje láska. Pak už jen stačí zavřít oči a člověk se ocitne zase v hustě zarostlé zahradě kousek od pláže, v ulici před domy sedí babky v černém, u vodního koryta se poflakuje pár oslů, vládne všeobecný klid a nikdo si s ničím nedělá starosti.

    1. Správný přístup. Nic dopředu, fakt to „zhadrovatí“ a není to dobré.
      Už aby „paní rajčatová“ přijela na trh na Husitskou a přivezla první výpěstky, moc se těším. Mimo sezónu rajčata nejím a nekupuju, už mám docela silný absťák.

      1. Minulý týden jsme koupili v Makru pět kilo rajčat odrůdy Tomino, naprosto skvělá chuť a to jsme rozmazlení rajčaty, která si pěstujeme. Pokud máš možnost tam nakoupit, tak doporučuji.

        1. Do Makra bohužel nejezdíme, oba jsme zaměstnanci, kartičku nemáme. Ale tipuju, že rajčata ze Strachotína (odkud je „paní rajčatová“) budou tak do 14 dní. Už u nás na trhu začali prodávat domácí jahody a třešně, tak to snad moc dlouho nepotrvá. A včera jsem koupila první mladé zelí. My je vaříme jen tak, rozčtvrcené, v osolené vodě a hotové poléváme máslem a sypeme sýrem. Veliká dobrota. I rannou kapustu měli, i květák, i brambory.

          1. Tak to je blbý, nemáš někoho známého v Brně, kdo tam nakupuje, že by ti zařídil kartičku? Jako FO můžeš mít na jednu registraci dvě kartičky (možná i víc).

      2. Já jsem se přeorientovala v zimním období na cherry rajčata, červená nebo oranžová, kulatá nebo podlouhlá, jsou sladká a podle mě si stále drží chuť. Zvykla jsem si je konzumovat jenom tak s pečivem ke snídani.

          1. Já je kupuji za docela přijatelnou cenu i u Vietnamců. Jsou opravdu dobrá. Do Makra kartičku máme, já jsem tam ale nikdy nebyla protože když si rozpočítám cenu a čas – pětatřicet kilometrů – tak 40 Kč za kilčo je přijatelné. Pět kilo bych stejně nekoupila najednou. V Makru mi nevyhovuje ani množství.

            1. Tak my v Makru nakupujeme pravidelně, máme jet do Přerova šest kiláků a pak se motat po zcela ucpaném městě nebo jet necelých patnáct kilometrů do Velké Bystřice po úplně prázdných cestách…
              Jen začne být problém s velikostí balení, až se synek přesune z domova do Olomouce.

        1. Přesně tak. Já mimo sezónu taky jím za syrova jen cherry rajčata, velká rajčata používám jen na tepelnou úpravu. V sezóně pak kupuji rajčata v tržnici od pěstitelů. Mívají dost velký výběr a bývají výborná.

    2. tapuz: pod Bulharským sluncem všechno chutná lépe a má to tu autentickou atmosféru. Naštěstí celý Balkán je prosycený nostalgickými časy a proto tam tak ráda jezdím a jím s přáteli u jejich stolu z jejich hrnců a výhradně podle jejich tradičních receptů a nasávám tu družnou atmosféru co to jde. Pokud jde o tuto kuchyni, měla jsem štěstí ji poznávat i zde v ČR. Stačil k tomu dědeček s bulharským kořenem a babička s maďarskými předky. Pochopitelně na plotně voněl Balkán, protože jejich umění přípravy zeleniny je nepřekonatelné. Hodně jsem si tyto praktiky zažila a vařím moc ráda i balkánské speciality podle babičky Verony (pořád tu je s námi, ale už toho tolik nenavaří vzhledem ke svému věku). Když přidávala do salátu cibuli, tak výhradně blanšírovanou. Spařením se její palčivost oslabí a má lepší chuť. Pravda je, že není cibule, jako cibule. Já hodně používám šalotku, která je všeobecně jemnější. Když cibule není v salátu, tak alespoň v misce na stole si najde své místo. Děda Marin již nežije, ale mám v Praze pár přátel, kteří si z domova v Bulharsku vozí semínka bulharských rajčat, paprik, okurek a bylinek, takže dostávám i trochu té autentické sadby. Zrovna pojedu pro bulharskou čubricu, kterou mi přivezl kamarád Vesko. Stačí přivonět a člověk se přenese do jiné krajiny. Není to vaření krásná věc? :-)

      1. Vaření je přímo úžasná věc! Tu bulharsko-maďarskou kombinaci Ti tak trochu závidím, protože maďarská kuchyně, to je další nepřeberná studnice many nebeské :D . Navíc se mi zdá, že Maďaři rozhodně nešetří na surovinách, základem je pořád pořádné maso, sádlo, máslo a smetana. Výsledek je nedostižný. A navíc ty porce! Vždycky mi v Maďarsku přijde, že jsem dostala porci pro dva lidi. Je to tak trochu „výkrmna“, ale božská.
        Ale zpátky k Bulharsku. Když vaří nebo dusí zeleninu (a to obecně na celém Balkáně), vydává to takovou zvláštní úžasnou, docela pronikavou vůni, kterou nedovedu charakterizovat, ale kterou doma nikdy nedocílím. Kromě rajčat, paprik a cibule je v tom ještě něco, nevím co. Nemůže to být třeba okra/bamja, která u nás běžně neroste? Jó, Bulharsko, růže, slunce a melouny (inlove) .
        Moje maminka taky vždycky spařovala cibuli do salátů, aby byla stravitelnější. Já to ale nesnesu dobře ani spařené, tak ji nedávám. Zato pod maso nebo pod jinou zeleninu jí dávám „co se vejde“, to už mi pak nijak nevadí.

        1. tapuz: Ty jejich čerstvé/sušené bylinky a namíchané kořenící směsi jsou prostě dokonalé. Koření je jedním ze suvenýrů, které si vozím z cest téměř pokaždé, ale mám radost, když ho dostanu rovnou od Bulharů tady v Praze. Co se týče vaření, nejsou leniví a co mohou, to si doma vyrobí vlastní rukou. Nakládané zelí v celých hlávkých, listy vinné révy, nakládané papriky s rajčaty – předem oloupané, zarestované atd. Hodně koukáme na kuchyně směrem k Itálii a Francii, přitom Balkán nám dává tolik inspirace s podobnou surovinovou základnou. Když si to tak vybavím, moje první kuchařské knížky byly plné receptů z bulharské, maďarské, ruské, jugoslávské kuchyně. Sbírat jsem je začala jako školou povinná (nejprve v knihovnách babiček a příbuzných), později jsem stála o knižním čtvrtku ve frontě na knihy a pilně chodila do knihovny. Z té doby mám hodně strojem vypsaných receptur, které jsem si plánovala jednou vyzkoušet :-) Archiv nevyhazuji, občas jím prolistuji, ale zjistila jsem, že některé recepty se díky své stručnosti tak docela neshodují s opravdovou realitou, kterou jsem si zažila na cestách nebo doma u stolu. Přiznám se, že mě to hodně ovlivnilo v pozitivním směru. Později jsem k tomu přidala své vlastní zkušenosti – nejvíc mi prospěla švýcarská životní etapa s vazbou na Francii a Itálii. A protože jsem patriot, tak samozřejmě nedám dopustit ani na tu naši poctivou českou kuchyni. Myslím, že jsem si vybudovala v kuchyni takový ten pozitivní nadhled a moje plotna se tím pádem ubírá různými směry. Co je momentálně doma, to se prostě nějak uchopí a zpracuje. Maďarská kuchyně je famózní a bez dobré mleté papriky a poctivého sádla se neobejde :-) Bez ohledu na novodobé zdravokazatele jsem se poctivého voňavého sádla, másla, smetany nikdy nezbavila. Tady jde vždy jen o rozumný přístup a o množství. Je fajn, že s jídlem se toho dá tolik nacestovat a není třeba zvednout kotvy :-)

          1. „Zdravokazatel“ je skvělý termín, to se mi moc líbí.
            Etapu různých náhražek, light surovin, jogurtů bez tuku a tak podobně jsem samozřejmě taky absolvovala a naštěstí už ji mám dávno za sebou. Nedá se nic dělat, člověk nakonec zjistí, že bez pořádných a staletími ověřených surovin se skutečně chutné jídlo neudělá. Takže jsem se pěkně vrátila k máslu, sádlu (doma škvařenému), pořádné smetaně, pořádnému tvarohu, cukru a tak dále, a tak dále. Radši si dám málo pořádného jídla, než hodně „náhražkového“. Nehledě na to, že různé teorie zdravokazatelů často končí v troskách.

          1. Čubrica to určitě není, tu používám dost často, mám ji moc ráda a hned ji poznám. Připadá mi, že tuhle zvláštní „balkánskou“ vůni dělá některá zelenina, a musí to být něco, co se v Česku běžně nepoužívá. Ale je to vlastně jedno, alespoň se člověk může těšit na něco, co doma nikdy nemá :D .

            1. Taky jsem nad tou jinou chutí hloubávala a myslím, že to dělá hlavně to slunce. Pečené kapie v rumunské rodině, na plotýnce na plynovém sporáku až do černých puchýřů, po oloupání naložené do oleje s česnekem a kapkou octa… Přesně stejně je dělám i tady, ale ta chuť je jinde…

              1. Jo, asi to bude i tou balkánskou atmosférou. My jsme tady pořád takoví napjatí, ve spěchu a ve stresu, myslím, že podvědomě i ve chvílích, kdy si říkáme, že jsme v pohodě. Oni tam mají úplně jiný přístup, čas nehraje takovou roli a nějaký spěch nebo dochvilnost už vůbec ne. Času je prostě dost. To pak i jídlo chutná jinak.
                MMCH, pamatujete si dávný jugoslávský seriál „Horký vítr“ (Vruč vetar) z 80. let? Holič Šurda Šurdilovič, geniální flákač, měl nízký tlak a když hrozila nějaká práce, musel si hned lehnout a dát si kafe, protože se mu odkrvila hlava. Já vím, je to nadsázka, ale něco na tom přece je :D .

  14. Šopák můžu, ale dělám ho tak nějak po česku. Žádná zelenina mi problém nedělá, papriky a cibuli tam dávám úplně samozřejmě.Dávám většinou jen olej, nakyslý ho mít nemusím, hromadu sýra nahoru, nepromíchávám a ten sýr si jenom ubírám. Ale jím ho hned, nenechávám odležet.
    Ale řecký salát je něco! Když jsem ho kdysi poprvé dostala na stůl, zalitý hutným, žlutým a od pohledu těžkým olejem, tak jsem si říkala, že to nemůžu přežít ve zdraví. Ale přežila, a ten salát je pro mě jako droga. A vůbec, jak nastane čas domácích rajčat a okurek, (papriky letos nemám, v těch kyblících tak nejdou), tak se v podstatě živím jen těmi saláty. Rajský jen s cibulkou, nakyselo, nebo zalitý trochou majolky a smetanou, okurkový jen ten obyčejný, nebo se zakysankou. A rajčatový salát jen s cibulkou zalitý oliváčem a trochu fety, to nemá chybu. Jednou jsem ten olej zakápla balsamikem, a zase to mělo jinou chuť. Stačí mi k tomu brambory, nasucho opečené, nebo šťouchané s kostičkam předem opečeného salámu.
    Teď si tu pomalu začnu slintat do klávesnice, protože rajčata teprve kvetou a okurky ještě ani to ne.

    1. Tečka: Brzy bude celé zeleninové defilé, tak se také těším na první sklizeň ze svého skleníku. Zatím sázím a vyvazuji, ale už mě horké dny inspirují. Sklízím první křehké saláty, takže jsem také najela na salátovou kuchyni a jen tak s tohoto režimu neuteču. A saláty tak nějak po česku jsou tím nejlepším, co můžeme udělat. Co doma máme, to si tam dáme. Řecký salát – viděla jsem v Řecku takovou zajímavou vychytávku, která se týkala podávání fety k salátu. Sýr se nakrájel na kostky a ty se poté obalily v seznamu. Část v bílém sezamu, část v černém. Hezky to vypadalo a chutnalo to mimořádně! Prima léto :-)

  15. Zcela OT – zemřel Jaroslav Kořán. RIP. A večer si znova, už aspoň po desáté otevřu Spolčení hlupců (v podstatě to znám nazpaměť) nebo nějakého Vonneguta. Ach jo, je mi to moc líto. Včera Bělohlávek, taky můj oblíbenec, dneska JK. :-(

  16. „Šopák“ máme doma moc rádi, vždycky se každý rok těšíme, až budou první česká (teda vlastně moravská) rajčata a okurky a až si jej poprvé uděláme (to pro nás doma znamená opravdový začátek léta). Už jsem to sem psala víckrát (včetně receptu), ale Šárka to asi nečetla, takže zopakuju – MLP několik let dojížděl pracovně do Bulharska a odtud dovezl autentický recept. Salát se dělá bez jakékoli zálivky a rozhodně se nenechává zaležet, ale připravuje se vždy čerstvý, vychlazený být nemusí. Nedává se cibule ani papriky (a pokud papriky, tak jen ty zmiňované opečené). Vše se chystá bezprostředně před konzumací a krájí se rovnou do talíře: dolů okurka, nad ni rajčata, kdo má rád, dá si česnek, ale ne utřený, jen posekaný hodně nadrobno. Navrch sýr rozlámaný na kousky a případně i nastrouhané, natvrdo uvařené vajíčko, vše polít olejem a je to (a nesolí se, sýr je slaný dost). Olej Bulhaři používají slunečnicový, my doma dáváme olivový. Sýr, který Bulhaři používají, je o dost jinačí, než náš „Balkán“. Říkají mu „sirene“ a není tak slaný, spíš něco jako feta.
    Mám ráda i salát řecký (choriatiki), tam se pro změnu cibule dává, ale fialová a jen málo, i kousek papriky tam přijde. Plus olivy. A navrch na fetu se nasype dobromysl. Už se na něj do Řecka těším, pokud vše dobře dopadne, měli bychom tam jet v září, opět na lodích a opět na Pilion.

    1. aida:

      Přehlédla jsem, ale teď jsem to četla! Díky za zopakování. Milá Aido, výše jsem se zmiňovala o rodinných souvislostech a o dědovi Marinovi z Bulharska. Ten měl šopský salát rád tak, jak jsem ho popsala. Tak mu ho dělávala maminka, papriky opékala a přidávala trochu blanšírované cibule atd. Pocházel z Varny, ale od 25 let žil v ČR. Je jasné, že domácí kuchyně se může malinko odchylovat od té restaurační, kterou můžeme poznávat při návštěvách Bulharska. V rest. jsem se nesetkala s opékanými paprikami v salátu. A těm rozhodně prospěje odležení a vychlazení. V Praze mám pár přátel původem z Bulharska, kteří se do své domoviny během roku či dvou alespoň jedenkrát vrací a vždy s plnou taškou semínek (rajčata, papriky, okurky – prý jsou ty jejich nejlepší :-) To se mi na nich líbí! Všichni bychom měli mít takovou tu zdravou posedlost domovinou a preferovat tu naši domácí hroudu. A díky stesku po domově dlouho netrvalo a v Praze provozují obchod s bulharskými potravinami. Sýry, jogurty, koření – to se dá rozhodně doporučit, protože bulharský jogurt je pojem. Sirene po šopsky znám. Vynikající záležitost (sýr-rajčata-bylinky-horká trouba). Vždy si moc považuji, když mohu ochutnávat jejich domácí jídlo u nich doma. Pro mě je to vždy zážitek a mohu se pořád něco nového učit a vyptávat atd. Líbí se mi jejich poznámka k našim zahradám. Prý máme moc bazénů :-) V Bulharsku jsou v popředí zájmu hlavně záhony s rajčaty a využije se každičké místo k pěstování zeleniny. Řecký salát mám také moc ráda, určitě se najde příspěvek o Řecku i na mém blogu ve starších článcích. Léto = saláty všeho druhu! Vždycky říkám, že salátová mísa je jako čisté malířské plátno. Jak si ji barevně vymalujeme, to už je jen na nás. Držet se klasických receptů je moc fajn, ale máme tu i velký prostor pro vlastní kreativitu. A na to se po celé léto těším. Na FB momentálně hodně vařím se zeleninou a dala jsem tam pár inspirací právě na ty opékané papriky na grilu, které dělám stylem pomalého zauzení.

  17. Śopák můůůžu!
    V roce 1968 jsme byli s manželem na svatební cestě v Jugoslavii. A tetička v Bělehradě nám udělala krom jiného i mísu pečených paprik. Od té doby je dělám. Opečené sloupnuté papriky pomatlám česnekem utřeným se solí. Zaliji zálivkou z oleje, vinného octa a trochy vody tak, aby byly potopené. Nechám rozležet do druhého dne – když to vydržím :D
    Jím ke všemu, i k chlebu se sýrem ( jen u ovocných knedlíků je vynechávám ) (rofl)

    1. My děláme něco podobného, nejlepší jsou na to tenkostěnné červené papriky. Opéct, sloupnout, trochu pokrájet, přidat trošku posekaného česneku, hromadu posekané petrželky, mírně osolit a případně i opepřit, zalít olivovým olejem a vychladit. Dobrota. Jen mě vždycky mrzí, že ze dvou kil paprik je toho nakonec jen malá misečka.

      1. Já to trochu nastavuju cuketou – nakrájím na plátky, osolím, nechám aspoň hodinu stát, osuším a pak opeču na oleji. Dávám vrstvu paprik, posypu česnekem, pak vrstvu cuket… každdou vrstvu pokapu vinným octem, osolím a nakonec vše zaleju olejem.

    2. Lída: To je mana nebeská! :-) My dáváme česnek na tenké plátky a přidáme nasekanou plocholistou petrželku, ale ve výsledku to jsou vždycky fantastické pečené papriky, které upřednostním před masem s velkým gustem. Jugoslávie je bohužel už jen pamětnická vzpomínka. Tam jsem poprvé viděla moře! Posledních deset let každoročně jezdím začátkem léta do Slovinska a poté na jachtu do Chorvatska. Tam s chorvatskými přáteli brázdíme pobřeží a jezdíme po ostrovech. Chytáme ryby a když vaříme, tak vždy s několika druhy zeleninových příloh a se spoustou salátu na stole. Vůně pečených paprik je pro mě ten nejsvůdnější parfém :-) Mějte se krásně a ať máme hodně dlouhé a nekonečné léto … :-)

  18. Šopskému salátu jsem se dosud s lítostí vyhýbala, protože – podobně jako uvádějí některé předpisatelky – se u mě rvou lahodná chuť syrové papriky a následná žaludeční nepohoda. Zkusím tedy papriku opéct…
    Jinak – kromě salátu inspirovaného Mariččiným coleslaw – mám radši ty nejobyčejnější: okurek, kapka octa, špetička soli, špetka cukru a trošinka pepře, další podobný: sloupnuté rajče, nakrájená naťová cibulka a zase sůl, ocet, cukr. Ze školní jídelny jsem si uchovala averzi proti kyšce (jogurtu, smetaně apod.) v podobných salátech a zatím se mi ji nepovedlo překonat (a že těch pokusů bylo!). V poslední době jsem díky některé Zvířetnici vyzkoušela salát z mrkve a kukuřice a propadla mu. Má moji nehynoucí vděčnost (rose1) A u těch jednoduchých salátků nesmím zapomenout na mrkev, jablko a citronová šťáva.
    Léto je tu – bude snadnější mlsat.

    1. Nevzpomínám si, že bych tu o téhle své vášni někdy psala, takže na můj popud to asi nebylo. Ale mrkvový salát s kukuřicí je prostě moje vášeň, které se oddávám už pěknou řádku let. Zpravidla si na něj dávám ještě dresink s česnekem a to je pak ten správný požitek. Navíc mi to lahodí i z estetického hlediska :D , žlutá s oranžovou je krásná optimistická letní kombinace.

    2. MaRi – léto a saláty, budiž pochváleny :-) Každá máme ten svůj oblíbený, ale je fajn, když se na stole objevuje pěkně vysluněná zelenina všemožných barev. Něco si sama pěstuji, ale chodím k sousedům farmářům, kteří se pustili do velkopěstění i exotičtějších druhů v různých barevných varietách. Vždy od nich jdu s plným košíkem :-) A to mám doma vlastní skleník a sad …

  19. Hi, hi, dalo by se říct, že falešný šopák jsme měli shodou okolností včera k večeři. Neměla jsem balsýr, tak jsem nastrouhala eidam, a víc jsem přisolila a pokapala citronem. Dobrá, lehká večeře, jenom v noci se chtělo hodně čůrat ;) . Přece jenom rajčata a papriky obsahují na noc, dost vody.

  20. Mám ráda saláty obecně a šopský mezi ně patří. Zjistila jsem, že mi chutná víc, když není zelenina nakrájená na moc malé kousky – větší jsou lepší (pro mě:)) Obvykle vynechávám cibuli, s paprikou je to na mě už moc.
    Opečená je fajn – taky jsem ji zažila v Bulharsku:)) nedávala se pak s octovou zálivkou?

    1. Dede – opečené papriky zelené a trochu pálivější znám pod názvem „čušky“ :-) Babi Verona k nim přidává kapku octa, sůl, trochu nasekaného česneku a spoustu nasekané plocholisté petrželky. Po vychlazení se to podávalo na stůl jako salát či příloha k masu. Místo octa se může dát i citrón, ale ona si bylinkové octy dělávala sama. Vynikající!

  21. Ah, šopák.
    Poprvé jsem se s ním setkala v bulharsku na kaliakře. Bylo mi asi třináct a saláty plné cibule a octa, podávané tehdy v čechách pro mě byly nepoživatelné. Tohle mi chutnalo právě proto, že tam žádná cibule ani octová zálivka nebyla. Naši ho okamžitě zařadili do domácího provozu a taky tam zůstal.
    Páník mi teď říkal, že ani v Sofii, v šopáku cibule nebyla. Nevím.
    Dnes si ho v českých hospodách nedávám.
    Nemůžu přijít z oběda a vyvolávat v klientech dojem, že se živím tlačenkou s cibulí :D

  22. saláty ze zeleniny miluju – celé léto na nich můžu prožít a maso k nim/ v nich ani být nemusí. toastíček opečený, případně potřený máslem ovšem ano :-)a sýr je taky dobrý bonus, ale může být kidně jen „k“ ne „v“. šopák vynechávám, protože papriky a syrová cibule mému zažívání nelahodí. ale zkusím variantu s opečenou paprikou, to asi půjde :-)a vůbec potřebuju mít jídlo barevné a zeleninu ke všemu nebo aspoň navrch zelené bylinky, pokud se to s konkrétním jídlem výslovně nebije :-)díky za inspiraci, Šárko :-)

    1. Evo, s opečenou paprikou by to jít mohlo, moje zažívání syrovou nemusí, ale s opečenou si rozumím, tak snad ti to taky vyjde.

      Ovšem maso vynechávat nebudu; James Bond, když mu v jedné bondovce šéf četl levity, že jí moc tmavého masa, bílého pečiva a pije mnoho koktejlů, na to snaživě odpověděl: „Omezím to pečivo, pane…“

  23. Opékané papriky s čenekem je obvzláštní lahůdka…
    Saláty mám ráda a kupodivu i Bimbo. Mariččin Koleslav, i ten šopák, maminčin jarní salát, César a vůbec saláty s nějakým tím masíčkem, ať už s kuřetem, nebo lososem či tuňákem. Jak jsem tu už jednou psala, v Pelhřimově jsem jedla takový salát, že jsem se oblizovala až za ušima. Pár dní nato na Slunci u Kolína zmrvili salát tak, že jsem toužila jít do kuchyně a vlastnoručně to narvat kuchaři do chřtánu. Protože salát to není jen naházet ňáko natrhanou zeleninu a něco na to nalejt.
    Mimochodem, když už jsme u těch salátů, manželka Bimbova bratrance byla Bulharka a naučila mne cibuli chvíli míchat se solí. Zejména na rajčatový salát je to něco, co ho potáhne o patro výš a to si nemyslím jen já. Na druhou stranu,její krájení zeleniny bylo něco, na co lépe nekoukat

      1. Ale ani ne, oni jsou jak u jídla, tak u vaření taková trochu prasátka. Ona to tak jako divně pitvala a trhala, no prostě žádné estetično

  24. Já šopák miluju, ale dost často ho dělám bez zálivky tak, jak ho dělají v bulharských restauracích- prostě jen zelenina a sýr, host si dochutí sám, na stole je nádobka s olejem i octem.
    A opékání paprik jsem viděla dělat bábu Elenu, když jsme ještě před revolucí bydleli u Bulharů v soukromí- mrskla papriku na elektrický jednokolový vařič a jen tak opekla, pak krájela. Jedli to ke všemu. Zakapali oliváčem, případně si na záhonu utrhli k tomu pár rajčat vyhřátých od sluníčka. Jo, to báječné to tehdy bylo :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD