Dnes bych vás ráda pozvala na fotonávštěvu mého milovaného kraje – tedy mikroregionu Podzvičinsko. Budeme se toulat především psími stezkami, ale jak se oteplí, přidám i cyklovýlety. Náš kraj je krajem lesů, pískovce a baroka. A soch – na ty určitě taky dojde:))
Takže kde to Podzvičinsko vlastně je? Když se podíváte na mapu republiky, zajede očima ne severní okraj Čech, narazíte na Krkonoše. Když pak sklouznete kousek na jih, najdete Dvůr Králové na Labem. Nu a jižně od Dvora Králové se ve východo-západním směru tyčí celkem prudký hřeben, který se směrem na západ zdvihá, aby se připojil ke Zvičině.
Zvičina, místními láskyplně zvaná Zvíča, je kopec vysoká 671 metrů – ale pro nás tady je to hora. Musí být, když už malé děti se tu učí tuhle říkanku! „Zvičina je hora, a my jsme ze Dvora, hurááá“ Může vám to připadat dětinské a já vám to nemám za zlé. Pokud vás to ale učí už jako batole, tak už pro vás Zvíča nikdy kopec nebude, to chápete:))
Já sama Zvičinu miluju a chodím tam se smutkem i radostí. Mám prochozené všechny stezky kolem a jak budou cesty zase schůdné, tak si určitě prohlédneme kamenného draka na Masarykově studánce, podíváme se na sádrové andělíčky do kostela sv. Jana Nepomuckého, zjistíme, proč z Raisovy chaty není výhled na hory, byť má minirozhlednu, počkáme si na paraglidisty, a budeme společně doufat na vhodné podmínky pro výhled do kraje. Protože výhled ze Zvičiny, ten je!
Směrem na sever se majestátně tyčí Krkonoše, v popředí je z této strany Černá hora a za ní vykukuje špičatá Sněžka, dál se nabízí výhled směrem na západ, kde je za dobré viditelnosti možno zahlédnout i typické panorama Kotle a Zlatého návrší. Směrem dále na západ je možné zahlédnout i Ještěd a jak se otáčíme směrem na jih, uvidíme zubatou linii Českého středohoří s Bezdězem.
Když koukneme od Krkonoš na východ, nabídnou se nám pro změnu Broumovská vrchovina a Orlické hory. Jak se opět stáčíme k jihu, tak prostě koukáme do kraje – směrem k Hradci Králové na jedu stranu a k Jičínu na druhou:))
No a kam obvykle vedou moje kroky? Kolem naší vísky mám několik vycházkových tras po místních (mini) zajímavostech – za všechny jmenuju pískovcové Čertovy hrady a Zátlucké rybníky. Pokud je sucho nebo zmrzlo, vyrážíme se psima s oblibou do labské říční nivy, jediné skutečné roviny v okolí, tedy na Hrubá luka u Dvora Králové.
Máme rádi i lesy nade Dvorem – u dvorského hřbitova a nemocnice, tam vás také budu vodit. No a nesmím zapomenout na přehradu Les Království – tu nejspíš budete na fotkách také často vídat. No řekněte – nestojí za to? Nejimpozantnější pohled na toto vodní dílo je ovšem ve chvíli, kdy se voda valí horními přepady těsně pod hrází. Ale v ten pohled nechci doufat – jednak to znamená povodně a jednak tam v takový čas policie stejně nikoho nepustí, aby si to vyfotil:))
Počítám, že se každý měsíc najde i nějaká fotka odjinud – tedy z nepsích vycházek. Dnes tam je fotka z učebních prostor Královéhradecké záchranky, kde jsme si mezi ostatními účastníky i já a další čtyři členové našeho sdružení Rescue Stopaři udělali zkoušky na First Respondery, tedy laické osoby vyškolené v poskytování první pomoci při zástavách srdce, zapojené do místního (krajského) systému poskytování rychlé pomoci.
Doufám, že si fotky užijete – fotím jak obyčejným kompaktním fotoaparátem, tak mobilem. Nečekejte profesionální kvalitu, spíš fotky amatérského reportéra:))
Fotky najdete zde: http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_fotoclanek_-_leden_2017/
Pěkný, jinak na zvičině je taky kamera – https://www.webkameryzive.cz/zvicina
ZVÍŘETNÍČKOVÉ, CHCÍP SICE MOC NEPOVOLUJE, ALE JÁ DNES DRZE VYUŽIJU TOHO, ŽE JE TU MLSOTNÍK ZROVNA OD GURMÁNKY, JEJÍCH STRÁNKY JISTĚ PŘILÁKAJÍ POZORNOST VŠECH ZVÍŘETNICKÝCH MLSALŮ. I PŘES ŠPATNÉ ZKUŠENOSTI S PODĚBRADY JAKO MĚSTEM VÁM SWEM DÁM OPRAVDU VELKÝM MLSALEM OVĚŘENÝ TIP NA VÝTEČNÝ TATARÁČEK ZA NEUVĚŘITELNÝCH 120 KČ. TEN PÁN, CO MIN TIP SDĚLOVAL, SE ROZPLÝVAL UŽ NAD TÍM SVÝM LÍČENÍM. JDE O PRAŽSKOU(STRAŠNICKOU HOSPŮDKU POÉD LIPAMI. ON MI TAKY POPASAL CESTU K TOMU ZDROJI VÝTEČNÉ CHUTĚ. LZE VYSTOUPIT NA STANICI STAŠNICKÁ, VYLÉZT A DÁT SE KOUSEK DO KOPEČKA. JDE SE, DOKUD NENÍ VIDĚT BUDOVA ČESKÉ SPOŘITELNY. KOLEM NÍ SE PRÝ MÁME DÁT DOLEVA, AŽ NAJDEM HOSPŮDKU POD LIPAMI. JELIKOŽ VÍM, KOLIK JE ZDE MILOVNÍKŮ TATARÁČKU, PŘEDKLÁDÁM TUHLE HOSPŮDKA K VYZKOUŠENÍ.PAN HOSPODSKÝ PRÝ K PŘÍPRAVĚ NEPOUŽÍVÁ SVÍČKOVOU, ALE SÁM SI NA NĚJ CHODÍ VYBÍRAT TO NEJMLADŠÍ A NEJŠŤAVNĚTĚJŠÍ KOUSKY ZADNÍHO HOVĚZÍHO. UMÍ PRÝ TATARÁČEK SKVĚLE OCHUTIT A NECHCE ZA TATARÁK SE 6 TOPINKAMI VÍCE JAK 120 KAČEK. NEMÁM TENTO TIP OVĚŘENÝ NA VLASTNÍ PUSE, JELIKOŽ JÁ NEMÁM TATARÁK NRJÍM A NEMILUJU. PRÝ JE NUTNÉ TATARÁČEK OBJEDNA T DOPŘEDU. JAK DLOUHO, TO JSEM NEZLISTILA, ALE TEN PÁN, CO MI TIP DAL, TAM ÚDAJNĚ CHODÍ I NA SKVĚLÝ GULÁŠEK .NEJSEM PRAŽSKÁ, TAKŽE VÍS NEVÍM, ALE PRÝ TO MÁ BÝT NĚKDE U STRAŠNICKÉHO KREMATOTIA. KDO TATARÁK MILUJE, MŮŽE TO VZKOUŠET NA VLASTNÍ PUSU. OMLOUVÁM SE GURMÁNCE ZA DRZÉ OT, ALE VÍM, KOLIK JE TU TATARÁKU MILOVNÝCH LIDIČEK, TAKŽE VÍ, ŽE POD MLSTOTNÍKEM BY SE MŮJ TIP ZTRATIT NEMĚL. ZDRAVÍM VŠECHNY A JDU UDUSIT CHCÍPA V POSTELI. KRÁSNÝ ZBATEK VÍKENDU VŠEM PŘEJU A KDO TATARÁK MILUJE. MŮŽE HOSPŮDKU POD LIPAMI VYZKOUŠET.
Zcela OT. Dnes jsem jela na naprosto zbytečnou služební cestu do Prahy. Ráno jsem vstávala snad v půl páté (pro jistotu, abych nezaspala), pak jsem jak máňa tvrdla snad půl hodiny na recepci MZe, než si mě někdo vyzvedne. Školení bylo úplně na nic a trvalo jen asi snad hodinu, ani to ne. Naštvaná jsem běžela na Florenc a rychle si vyměnila jízdenky na dřívější dobu. Jediné pozitivum, „Žlutý“ autobus měl v nabídce Casablancu, tak jsem si po zpáteční cestě aspoň trochu poplakala. Tenhle film se líbí i synkovi, z večera jsme si o tom psala, takže i našel stránku s nejslavnějšími „hláškami“ z filmu. Jestli by to někoho zajímalo, je to zde: http://thoughtcatalog.com/oliver-miller/2013/05/50-quotes-from-casablanca-in-order-of-awesomeness/
O ano, u Casablanky ke konci spolehlive vzlykam. Vzdy.
🙂
…psali…
Máte tam krásně, Dede…my jsme byly ve vašem kraji jenom na prodloužený víkend 4 dny v safari kempu v zoo, ale bylo to báječné, a přehrada je kouzelná, jako z pohádky, tu jsem si nemohla nechat ujít. To jsem tady někde myslím psala, jak ta naše koza chlupatá bez pudu sebezáchovy nám v nestřežené chvilce prolezla zábradlím na přehradě, ač byla na vodítku, a zálibně koukala na tu masu vody 40 metrů pod sebou…dodneška mám husinu, když tu fotku přehrady někde vidím :-). Samozřejmě se moc těším,že nás seznámíš s místními pamětihodnostmi a okolní přírodou. U nás je krásně, ale strašně přelidněno, a každému, kdo může mít les pro sebe, děsně závidím. Pokud jde o tu horu/kopec – prostě ber to tak, že Dede vyleze na kopec, ale sleze z hory 🙂 naši místní horu určitě znáš; kdykoliv jedeš po D11 do Prahy, tak někde kolem 23. km vpravo je vidět náš sadský kostelíček sv. Apolináře. V jednom starém autoprůvodci pasáž o Sadské začínala „Na návrší zdaleka viditelném stojí původně románský kostel…“ a kdykoliv z dálky zahlédneme z té naší polabské placky vyčnívající kopec zvaný Skála, hned víme, že budeme brzo doma…
Jé Minko, na tu vaši „horu“ koukám z dálnice vždycky, ona je fakt nepřehlédnutelná, stejně jako třeba Oškobrh 🙂 Tak vidíš, hned k tomu budu mít připojenou poznámku – tam bydlí Minka! (inlove)
Jo, udělat mi pes to, co ta vaše „koza chlupatá“ (i u vás koza?:)), tak to rozdýchávám taky roky… Brr!
No jo, taky máme kozu chlupatou… A když se za příznivého počasí člověk postaví u nás na Skále a kouká směrem na Nymburk, tak vidí nejenom nymburskou sladovnu a Hrabalův pivovar, ale taky vzdálené Krkonoše.Ale mě se to za ty čtyři desítky let povedlo tak desetkrát, a to tam chodíme na psí procházku několikrát týdně…
Kdo z vás má málo zimních fotek, tak se můžete podívat na to, jak vypadá únor v nížině
http://yga.rajce.net/2017_Prvniho_unora
Krásná fotka vesty, hezký kraj. Oproti zdejší, drsnější přirodě, mi připadá takový do jemna.
Je jemnější – a proto jsme si ho vybrali k životu 🙂 Nejdřív nás to táhlo do Krkonoš, ale jsouc po meči odtama jsem věděla, že to je kraj, na který potřebuješ sílu a výdrž. Jenže my jsme chtěli domov, kde to půjde i tehdy, až to nám nepůjde lehce – a k tomu je tenhle pás zvlněné krajiny mezi rovinou a horami úplně akorát:))
Moji milí, mám pro vás báječnou novinku!
Slavná Gurmánka, aneb Šárka Škachová se cítí na Dedeníku natolik příjemně, že pro nás slíbila dodat každý pátek (po otevřený časový úsek:)) nějaký ze svých báječných receptů. Mám radost! 🙂 A věřím, že ji budete mít i vy, protože už na zítra máme v šuplíčku připravenou dobrotu… mňam! 😛 (to je olizovací:))
Bezva, moc mně těší. Už jsem vnikla i na blog a četla. 🙂 Díky Vám oběma. (handshake)
Hurááá! Moc se těším, dobrých receptů není nikdy dost!
Taky se těším!
Je mi ctí, být zde v tak příjemné společnosti a také se těším na společné popovídání s Vámi všemi 🙂
P.S.
Dobré jídlo všechny sbližuje!
Šárko, tak to je výborná zpráva, už se moc těším. Jsem Vaše pravidelná čtenářka (možná si na mě z diskusí letmo vzpomínáte), i Vaši kuchařku jsem si před časem koupila (a po podrobném prostudování a vyzkoušení řady receptů ji dala synovi, ať se pořádně naučí českou klasiku).
Dede, moc díky za novou akvizici!
A všem děvčátkům krásným místním – máte se na co těšit, Šárka je opravdu inspirativní kuchařka!
Pod to se podepisu. Vynikajici kucharka, a jeste umi to jidlo nafotit a krasne o nem napsat.
🙂
Díky za krásné fotky z kraje, který je mi blízký. Když jsem vozila z Prahy do Dvora mamku do jejích 90ti let na maturitní srazy, vždy jsem toho využila a udělala i výlet na některé z uvedených míst.Ale kolik toho ještě zbývá !! Budu to muset dohonit 🙂
Páni, a pak že ten svět není malý:)) Pokud ty srazy byly na místním gymnáziu, tak se tvoje maminka mohla znát s mým dědou… (inlove)
Mamka chodila na obchodní akademii. Nevím, jak moc si byli studenti blízko….a ona dojížděla z Jaroměře vlakem a tak vždy po škole poklusem na nádraží, takže asi ne 🙁 Škoda.
Krása. Pořád říkám, že když zapichnu prst kamkoliv do mapy ČR a pak tam dojedu, vždycky najdu krásný kus země. Jo,asi jsem patriot, no co už se mnou :-D.
Toro, já si říkám, že na to nemusím být patriot – vždyť je to pravda, ne? 😀
Ano,ano, souhlasím. Už jsem se kochala ve vedlejší hospůdce. (h) (y)
MILÍ ZVÍŘETNÍČCI, HLÁSÍM SE OD VČERA NA ÝŽNAČCE. ODPOLEDNA JSEM PŘIBYLA Z PODĚBRAD,KDE JSEM SE VÁLEOA TŘITÝDNY. NO, VÁLEČLA SE TOMU ŘÍCI NEDÁ, BO JSEM MUSELA MOC HÝBAT ZADKEM, ABYCH VŠECHNY ÚROCEDURY STÍHALA. PODĚBRADY JSOU NEZVYKLE ZALEDNĚNÉ A ZASNĚŽENÉ. MÁM SPOUSTY PŘIPOMÍNEK TOMU, ŽE SVĚTOZNÁMÉ LÁZNĚ NEMAJÍ ZASTŘEŠENOU CHODBU OD HOTELU K PAVILONU DRUHÝCH LÁZNÍ, TAKŽE PACIENTI PO TĚŽKÝCH SRDEČNÍCH OPERACÍCH A NÁHRADÁCH KLOUBU MUÝSEJÍ PŘKONÁVAT DOBŘE 150 M NEUKLIZENÉ, ZLEDOVATĚLÉ CESTY, ABY SE DOSTALI NA PROCEDURY. CELÝCH 8 DNÍ NIKDO ÚPOŘÁDNĚ NEUKLIDIL A NEODLEDOVAL CHODNÍKY, A KIYDYŽ KONEČNĚ PŘIJELA FRÉZK A PÍSKOVÝ POÉSYP, ZAS TO BYLO STEJNÉ A JEŠTĚ NEBEZPĚŠNĚJŠÍ O TO, ŽE NA TEN NEULIZENÝ LED NAPADLA TENKÁ VRSTVA NOVÉHO SNĚHU,A BYLO OPĚT A JEŠTĚ HŮŘ. SCHODY A TERASA ÚPŘED HOTELEM BYLA SKORO CELÝ MŮJ PÉBYT NEBEZPEČNÝM KLÁZIŠTĚM, KOLONÁDA MĚLŮA TYTÉŽ SKVĚLÉ PARAMETRY.NA TO, ŽE JE TAM OPRAVDU OBROVSKÉ MNOŽSTVÁÍ PACIENTŮ PÉO NÁHRADÁCH A TĚŽKÝM SRDEČNÍCH OPERACÍCJ JE TO MEZINÁRODNÍ OSTUDA, CHYSTÁM SE ZOSTUDIT JAK HOTEL, TAK I TYTO LÁZNĚ PRÁVĚ KVŮLI NEULKÍZENÍ SNĚHU A LEDU. CELÝCH 8 DNÍ OD ZAČÁTKU MÉHO POBYTU NIC NEUKLÍZELI A HLAVNĚ S PÍSKEM DORAZILI AŽ TEN 8. DEN. A ČTYŘHVĚZDIČKOVÝ HOTEL LIBENSKÝ JE FAKT MEZINÁRODNÍ OSTUDA. PACIENTI PŘIJÍŽD+JÍCÍA ODJÍŽDĚJÍCÍ ZDOLÁVAJÍ UKLOUZANOU TERASU A ASU 25 SCHODŮ PŘED RECEPCÍ. A KYŽ JSEM PO PŘÍJEZDU MUSELA ZDOLŮA KOPEČEK DO CENTRÁLNÍHO ROZPISU ÚPROCEDUR, MUSELA MNE NAHODU VYSTRKAT NEJAKÁ CIZÍ PANÍ. DOLŮ JSEM TO MÝÁLEM SJELA PO ZADELI. HOTEL JE DĚSUIVÉ BLUDIŠTĚ A ČLOVĚK PO NĚM NACHODÍ DENNĚ STOVKY METRŮ.ZEJMÉNA KDYŽ TÝDEN BLOUBÍ, JAKO JSEM BLOUDILA JÁ SAMA. JÍDLA BYLO SICE AŽ PŘÍLIŠ, ALE BYLO TAK SLANÉ, ŽE JSEM SE NĚKOLIKRÁT NAHLAS POPDIVOVALA PŘED SLOUŽÍCÍ DIETNÍ SESTROU. NULA OD NULY POŠTA. NA TO, ŽE LIDI PO INFARKTU A NTĚ CHLOPNÍ VOZÍ ROVNOUÁ SEM, TO BYL DĚS A BĚS. PŘI TAKOVÝCH DĚSNÝCH CENÁCH, CO HTĚLI J. ZKRÁTKA UŽ MÁM V PC DOPIS PRO GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ LÁZNÍ A ASI LÁZNĚ ZOSTUDÍM V NĚJAKÉM STÁTNÍM TISKU. NEUKLZENÁ KOLONÁDA TRVÁ STÁLEE,ZA POUHÉ PŘENOCOVÁNÍ BEZ JÍDLA , CHTĚLI NEHORÁZNÝCH 870 KČ.HOTEL JE SAMÁ BARIÉRA, JEN TY VÝTAHY TAM JSOU. ALE NEŽ HOSTÉ ZVLÁDNOU CHŮZI MEZI JEDNOTLIVÝMU VÝÁTAHY A PROCEDURAMI, JSOU NEŠŤATSNÍ A VYSTRESOVANÍ PO KRÁTKÉM POBYTU. ZKRÁTKA PODĚBRADY MI BYLY DOPORUČENY JAKO VÝTEČNÉ, ALE PRAVDA TO VŮBEC NENÍ. OD NEĚD+LE STÁLE SNĚŽÍ, TAKŽ ESKAMOTÉŘI MUSÍ CHODIT JAK POÉ…, ABY PROCEDURY ZVLÁDALI. A NE VŠICHNI MAJÍ TO ŠTĚSTÍ, ŽE SE POÉHYBUJÍ O DVOU FARNCOUZSKÝCH HOLÍCH.PACIENTAK ,KTERÁ TAM PŘIBYLA PO 14 DNECH, MI SDĚLVALA, ŽE JE TO JEŠTĚ DALEKO HORŠÍ. NO, SNĚŽÍ ÚPŘECE A JE ZAČÁTEK ÚNORA. BYDLÍM V DÍŘE PO GRANÁTU, KTERÁ MÁ NECELÝCH 1200 OBYVATEL I S ÚPŘIDANÝMI OBCEMI, ALE CHODNÍKY I SILNICE MÁME UKLIZENÉ NA ČERNÝ ASFALT A ÚPOSYPANÉ DROBNÝM ŠTĚRKEM. PODĚBRADY ZUŽ TEDY NIKDY VÍC
A to jsi byla jako samoplátce nebo na křížek?
A co má s danou věcí co dělat, jestli jsi samoplátce či jestli jsi v lázních na poukaz? Jako že když jsi na křížek, tak si nestěžuj, nebo jak to myslíš?! Pokud se nemocný člověk nemůže bezpečně dostat na procedury, tak je jedno, kdo to platí – jestli ty sám, nebo ty sám přes pojišťovnu (do které jsi už za celý život investoval/a nemalé peníze) … přiznám se, že tu otázku nechápu.
ODPOVÍDÁM POZDĚ, POKUSIL SE O MNE NĚJAKÝ CHCÍP, ALE UŽ JE DOCELA DOBŘE.LÁZNĚ JSEM MĚLA TZV NA KŘÍŽEK, ALE NA UBYTOVÁNÍ JSEM MUSELA DOPLÁCET 150 KČ NA DEN.I TO DOPLÁCENÍ BYCH JIM ODPUSTILA, ALE TY LEDOVATÉ A KLUZKÉ CHODNÍKY A HLAVNĚ TEN PŘECHOD MEZINHOTELEM A LÁZEŇSKÝM DOMEM BYL DĚS A BĚS. BYDLÍM V OBCI, KTERÁN MÁ CCA 1150 OBYVATEL I S PŘILEHLÝMI OBCEMI, ALE CHODNÍKY TU MÁMA VŽDY VZORNĚ UKLIZENÉ AŽ NA ČŠERNÝ ASFALT NEBO DLAŽBU. SVĚTOZNÁMÉ PODĚBRADY OHROŽUJÍ SVÉ LÁZEŇSKÉ HOSTY OPRAVDU VELICEČ MOC A JE TO OSTUDA VELIKÁ. NO, KDYBYCH MĚLA LÁZNĚ PLATIT, ASI BYCH TO VZDALA A JELA DOMŮ. OPRAVDU CHODÍMMO DVOU FRANCOUZSKÝCH HOLÍCH A TY ZLEDOVATĚLÉ CHODNÍKY KOLEM HOTELU A NA TOM PŘECHODU MEZI HOTELEM A LÁZEŇSKÝM DOMEM BYLY VÁŽNĚ NEBEZPEČNÉ. KDYŽ SI UVĚDOMÍM, KOLIK STEJNĚ OHŮLKOVANÝCH LIDÍ T SE TAM LÁZNILO, NECHÁPU TU LAXNOST A LHOSTEJNOS ZODPOVĚDNÝCH LIDÍ. PODĚBRADY MNE MOC ZKLAMALY.
LENKO, TO JE ŠKODA, ŽE TI LÁZNĚ UKÁZALY I TAKOVOU NEPŘÍJEMNOU TVÁŘ. ALE LÉČEBNĚ TI POMOHLY? (wave)
DEDE krásné fotky z krásného kraje, pro mě neznámého. O to víc se těším na další vyprávění a fotografie.
Gratuluju k získání žluté vesty.
Děkuju Míšo… já mám fotek moc, nejtěžší bylo je vybrat:))
Pro mně bylo nejtěžší rozdýchávat andulu, to mi fakt nešlo, jsem ji poprskala. Ale nyní je prý účinnější jen masáž srdce, nevím, budu si muset obnovit znalosti, jeden/a, nikdy neví.
Jo a Dede, ještě GTRATULUJI!
Zkopíruju, co jsem psala na Zvířetník (chuckle)
Tak jsem se konečně dostala i k vám (;o). Fotky jsem prohlídla už včera (já jsem nedočkavá) a moc se mi líbily – i když sněhu máte požehnaně. Nakonec, včera a dnes je tolik (skoro) sněhu i u nás, akorát že tady nevydrží …
Těžko vybrat tu nej fotku – ale myslím, že nejvíc se mi líbil ten kostelík a pak AriBerry tulící (a neříkej, že drží v hubě klacek, ať nebereš iluzi – chichi)
A ještě jednou gratuluju k té žluté vestě …
Ygo, pokud se ti líbí, že se tulí, tak se tulit budou:)) Ony to i dělají (tulení), ale rozhodně ne tehdy, když je boj o klacek 😛
Krásné fotky z krásného kraje, prohlížela jsem už včera. Berrynka je na sněhu úžasně fotogenická a Ari to dožene svými rošťáckými pohledy /jako by to byla ségra Legyho. jenže náš pes nemá ty buňky mozkové tak srovnané
Maruško, já bych ráda hovořila o Ariiných srovnaných mozkových buňkách, ale poctivost mi velí radši mlčet! 😛