POZVÁNKA NA VÝLET: Z Opičích hor do Českého Ráje

1214pet3_1Tenhle přechod je nejzajímavější svou rozmanitostí. Není téměř kilometru, aby člověk na něco zajímavého nenarazil, a krajina se také každou chvíli mění, až skončíte v úplně jiném světě. Proto tenhle přechod doporučuji absolvovat pěšky, protože na kole to profrčíte moc rychle.

 

Začneme na nádraží v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Stanici Liberecko-Pardubické severní dráhy, která je zajímavá především viaduktem, který se nad městečkem klene. U stanice je i parkoviště a konečná linek 101 a 115 jablonecké MHD. Dříve sem však vedla z Jablonce tramvaj, která i vozila zboží od trati do města. Přímo pod stanicí však za války byl koncentrační tábor Gross Rosen, kde se měly i testovat díly raket V-2. Od nádraží se vydáme nahoru po modré značce podél trati jako na Turnov.

Projdeme kolem pár rodinných domků a hlavní ulice spolu s modrou značkou bude uhýbat vlevo. My se vydáme po neznačené cestě rovně nahoru. Za chvíli se dostaneme na pastviny nad údolí. Odtud se nám otevírá výhled na stáda krav, Rádlo, Hodkovice a Rychnov a vůbec údolí Mohelky. Celé téhle oblasti se lidově říká Opičí hory. Především oblasti mezi Rádlem a Záskalím.

 

1214pet1

Je to mokré a velmi hluboké údolí Mohelky zaříznuté do Ještědského hřebenu a Jizerských hor, které má své specifické mikroklima. Vyznačuje se mlhami, námrazami, studenými sychravými rány, která jsou i o 4 stupně nižší než v okolním Jablonci a Liberci. Opičí hory jsou to proto, protože si tu počasí dělá opičiny a předpovědi tu naprosto nefungují.

Pomyslným centrem opičích hor je křižovatka Rádelský mlýn, kde je odbočka z rychlostní silnice směrem na Rychnov a Jablonec a zároveň tu začíná prudký Jeřmanický kopec. Co aut už tu na kluzkém povrchu skončilo mimo vozovku nebo v navigační ceduli, co náklaďáků nemohlo vyjet a to jinde bylo teplo a slunečno.

Cesta se u křížku stočí doleva nahoru a naváže na naučnou stezku Jany a Josefa Scheybalových. Po ní dojdeme až do Pelíkovic, kde je rozcestí, a v létě i bufet.

1214pet2

Po modré pokračujeme dále nahoru na Kopaninu. Cesta z Pelíkovic na Kopaninu je jedna z nejhezčích, co se dá najít. Je to vlastně hřebenovka s výhledy opravdu okouzlujícími. Můžeme odtud vidět obě strany Ještědského hřebenu. Ona cesta vlastně po něm vede. Takže je vidět Javorník, Bezděz, Ralsko, Luž, Milešovka, a z druhé strany Liberec, Jizerské Hory, Černá Studnice, Kotel, Lysá Hora. Pak Český Ráj – Trosky, Mužský, Vyskeř.

Cesta je příjemná asfaltka, takže se jde opravdu pohodlně. Na nejlepším výhledu je dokonce ve stínu pod stromem lavička. Letos se tu i jela Rally Bohemia. Na křižovatce přejdeme silnici a po okraji lesa stoupáme po lesní cestě.

Modrá pak uhýbá hlouběji do lesa, kde se schovává rozhledna Kopanina, která vypadá trochu jako tovární komín. Z ní si ty výhledy můžeme zopakovat, pokud chceme, ale musíme dojít pro klíč po zelené značce k chatě u autobusové zastávky. Jinak uhneme po modré značce a sejdeme k silnici. Tady je penzion a hostinec Na Vejpřeži, kde mají dobrou malinovku, celkem slušný výběr jídel a pěkné prostředí.

 

1214pet3

 

Modrá v zatáčce uhýbá dolů po úzké asfaltce. Z ní pak uhýbá na ještě užší asfaltku a my tak po úbočí Mandlové hory scházíme k hradu Frýdštejn. Cesta to je celkem prudká, ale moc pěkná a klidná, navíc s výhledem do údolí Vranovského potoka a částečně Jizery a na Český Ráj. Z asfaltky zas jednou uhneme, ta se potom změní v polňačku a najednou se před námi zřícenina objeví.

Nevíme ze kdy hrad je, dochované zmínky jsou někdy ze 14. století a koncem 16. století byl opuštěn. Jeho nejvyšší věž měří 15 metrů, je 9 metrů široká s tloušťkou zdiva 2 metry. Vstupné je případně 50 korun. Hrad je vybudovaný na skále nad okolím, takže z něj je další pěkný výhled.

Od hradu pokračujeme po červené značce po Vranovském hřebeni. Cesta vede skalami a docela výrazně klesá. Za mokra to tam musí slušně klouzat. Hřeben je to dost úzký, takže můžeme sledovat střídavě pod sebou údolí Vranského a Frýdštejnského potoka. Je zde na skalách i několik vyhlídek. Na konci hřebene dojdeme k další zřícenině hradu.

 

1214pet5

 

 

Je jím skalní hrad Vranov z počátku 15. století, od 19. století zvaný též Pantheon. Jednomu se nechce uvěřit, že mohli postavit hrad na tak úzké skále vysoko nad údolím Jizery. Vstupné do hradu je opět 50 korun a je tu i malá kavárnička na skále. Ještě bez nutnosti platit vstupné se můžeme u kavárny podívat na skalní vyhlídku Pantheon, která je na skále přímo nad silnicí vedoucí v údolí Jizery. Z vyhlídky vidíme obec Malá Skála a přilehlé údolí Jizery jako na dlani. Na protější straně zahlédneme další skalní města jako Sokol nebo Suché Skály.

Od hradu sejdeme dolů do Malé Skály. Tady se případně dá i najíst. V létě tu je čirý ruch díky vodákům i cyklistům. Přejdeme silnici a pěší most přes Jizeru. Za mostem odbočíme vpravo a po červené a zelené značce sledujeme břeh Jizery. Na křižovatce můžeme ujít pár kroků rovně a podívat se na roubený Boučkův statek, ve kterém je i infocentrum.

Pak se vrátit a pokračovat po zelené přes železniční koleje. Zelená stoupá místní částí Vranové, až se dostaneme na louky nad obcí. Z louky vidíme zpět Malou Skálu jako na dlani a nad ní tyčící se Pantheon. Dále už pokračujeme lesem. Mineme několik lesních studánek a na rozcestí „U Tůňky“ odbočíme vpravo. Stoupáme dál po cestě a dávejme si pozor. V údolí malého potůčku bude zelená odbočovat prudce nahoru doleva. Není to moc dobře značené.

 

1214pet4

 

Když odbočku trefíme a vyjdeme asi 100 metrů z toho 30 výškových, tak se dostaneme k třetí zřícenině cesty – Zbirohy. Hrádek z doby Václava IV. je na rozdíl od předešlých opuštěný, takže jeho stěny můžeme prolézat jak je libo. Ideální pro děti. Přímo v podhradí je i stejnojmenná obec, a z podhradí (hrad je dost zarostlý stromy) je i pěkný výhled na Český Ráj a hlavně Trosky.

Sejdeme na uzoučkou silničku a vpravo po  zelené klesáme obcí mezi malebnými roubenkami dolů do údolí Jizery. Zelená bude ze silničky odbočovat stranou, my půjdeme dál až k větší silnici. Na silnici je větší plácek pro křižování autobusů  a z kolene odbočuje rezavou závorou označená nenápadná cesta dolů. Když se po ní vydáme, brzy narazíme na hřbitov již zde popsané malebné vísky Rakousy.

 

1214pet6

 

Okolo hřbitova jsou širé louky plné oveček a božský klid v údolí zákrut Jizery. Dole v obci se můžeme i vykoupat v Jizeře. Pak máme dvě možnosti. Buď jít po cyklostezce přes společný železniční most a přes Loužek podél trati do Dolánek u Turnova.

Nebo pokračovat po asfaltce kolem obecního úřadu na silnici. Po silnici jít asi 2 kilometry podél Jizery a zdravit veselé vodáky, uhnout po zelené značce na místní asfaltku a dojít ke středobodu místního vesmíru, Zrcadlové koze. Hospoda s půjčováním lodí je po celém kraji skutečně věhlasná a jen se trochu oteplí, tak to tu žije jako nikde jinde. Odpovídají tomu bohužel i fronty na pití a čekání na jídlo.

 

1214pet7

 

Od Zrcadlové kozy pokračujeme dále po zelené k náhonu Jizery. Hned za mostem jsou zmíněné Dolánky. Tady si zas můžeme vybrat. Buď půjdeme po cyklostezce směrem k autobusovému nádraží, pak půjdeme po tak obrovské louce mezi Malou Jizerou a Jizerou, že tu v klidu běhá několik psů na volno a ani se nepotkají, nebo po zelené projdeme zástavbou Turnova až na náměstí. Další možností je jít do Dolánek a odtud po červené po údolí Jizery přes zámek Hrubý Rohozec. Všechny cesty jsou možné. Z Turnova se pak vlakem můžete vrátit do Rychnova u Jablonce nad Nisou za 20 minut.

 

1214pet9

 

Díky za pozvánku na krásný výlet – vážně uvažuju, že si tu trasu se psima na jaře projdeme.

A tak se dnes ptám: Znáte tento kraj? Chodili jste tímto okolím? Já jsem třeba název Opičí hory zatím nikdy neslyšela, zatímco do Českého Ráje jsme se nachodili moc moc. A ve znalosti Jizerek mám taky pořádné díry – jen díky Xerxové jsem proškolený teoretik:))

A ještě jedna otázka: Autor se zjevně toulá krajem svého srdce. Kudy byste se toulali vy, kdybyste měli vyrazit krajem vašeho srdce?:))

 

Aktualizováno: 14.12.2015 — 10:44

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Hmmm, tady to (místy) znám. Krásný kraj, krásné fotky!
    Akorát se mi zdá, že je to hodně po asfaltu, z toho mě bolívají záda :P .

      1. Můžu jednu připomínku? Znovu jsem si prohlédla fotky a na fotce není Kopicův statek ale Boučkův na Malé Skále. Chybička se vloudila, vím že to víš

  2. To musí být kráásnéé procházky ! A ty doprovodné fotky, to je nádheráá !!!

    Fascinovala mě ta spousta jízdních kol u hospůdky (Zrcadlová koza..odkud se vzalo to jméno?). Pokud nejsou součástí půjčovny, tak si představuji, jak pak každý hledá to svoje a hlavně doufá, že ho v pořádku zase najde (nebylo-li zamčené) – to samo o sobě je velmi sypmatické. Věřím, že návaly turistů může být otrava, ale na druhou stranu zase potěší, že je stále spousta lidí (ba celých rodin), kteří mají chuť vyrazit si do přírody (pěšky, na kolech, po vodě, vlakem…), pokochat se krásami a památkami své rodné země.

    1. Nevím, kde se vzal název Zrcadlová koza. Jdu se zeptat manžela. Tak ani ten to neví. Ale v létě tam vždycky míval pan Kreysa čtyři hnědé, malé kozičky. Teď, co tam je ta oficiální cyklostezka to pro pěší se psy moc není. Stezka z Turnova je dost úzká.

      1. Od Turnovského autobusáku až k odbočce náhonu Malá Jizera u jezu je to však se psy ideální (fotky předposlední řádek), obrovská naprosto neomezená louka.

  3. Kousek trasy znám, i když jen z oken autobusu. :) Několik let jsem jezdívala do Semil (letos ty cesty skončily, bohužel) a za Turnovem jsem pokaždé už netrpělivě vyhlížela údolí Jizery, abych se pokochala. Ještě před Malou Skálou jsem si vždy vzpomněla, že tady někde po pravé straně musí být ta utajená odbočka na Rakousy :) , pak už vlevo následoval krásný výhled na Vranov a Malá Skála se svými jezy. Silnice kopíruje řeku až do Železného Brodu, kde ji opouští a šplhá se do hor. Úsek z Turnova do Železného Brodu jsem měla nejraději z celé trasy, to údolí Jizery je neskutečně malebné!
    Achich ach, fotky jsou nádherné!

    1. Odbočka na Rakousy je až v centru Malé Skály. Cykloodbočka nad ní v lese. Jinak ta silnice je nechvalně proslulá hodně úmrtími motorkářů. Jinak mnohem hezčí je ta cesta vlakem mimo jine i skrz Rakousy :) A do Semil divokým údolím tunely!

      1. on to tam každý kalí… a myslí /nemyslí/, že je králem , ta silnice k tomu svádí. Je tam ovšem hodně kamionů, jednou odpoledne v kopci před Malou Skálou tam srazilo auto velikého divočáka, auto bylo hodně rozbité, bylo štěstí, že jeli od Skaly nahoru, dolů jsem jela já. Ale je tam nádherně. Z Dolánek nebo spíš z Vazovce pochází náš rod.

  4. Parádní výlet a skvělé fotky!
    Já mám srdce v „našich“ Chřibech a Hostýnkách, ale tady jsem si zamilovala Kokořínsko a ráda vyjedu kamkoliv do lesa – navštívili jsme i Jizerky, Maloskalsko a Hruboskalsko. Nádhera. I když zrovna tyto výlety s už moc nechodícím Bardou byly docela záběr – pes věčně v náruči, balancování s ním po schodech a žebřících… ale stálo to za to.
    Každý kus naší země má svoje specifika a každý je jinak krásný. Ono je nakonec jedno, jestli se mi tají dech z pohledu na sluncem ozářenou Pálavu, moknu a mrznu v Jeseníkách nebo vychutnávám první jarní paprsky v Krušných horách… A když je navíc s kým… (h)

    1. PETRO, UŽ DÁVNO MNE NAPADLO, ŽE KDYBYS SEHNALA PRO BARDU COSI PODOBNÉHO JAKO JE KROSNA NA MALÉ DĚTI, KDE DĚTI SE NESOU NA RODIČOVSKÝCH ZÁDECH, VIDÍ VŠE, CO OSTATNÍ CHODCI, ALE HLAVNĚ NEMUSEJ PĚŠMO NEBO DO NÁRUČE, BYLO BY TO ASI IDEÁLNÍ PRO VÁS VŠECHNY, PROTOŽE TY BYS NEMĚLA STRACH Z TOHO, ŽE BARDU UPUSTÍŠ NEBO S NÍM NĚKDE UKLOUZNEŠ A SLETÍŠ DO HLUBINY. TAKY NÁMAHA TOHO NOŠENÍ BY BYLA HODNĚ ROZLIŠNÁ. MÁM V HLAVĚ COSI JAKO NÁPAD, ALE MUSELO BY SE TO VELICE DLOUHO ZKOUŠET PRÁVĚ NA TĚCH PSÍCH UŽIVATELÍCH. ASI BY STAČILO PÁR METRŮ BATOHOVÝCH POPRUHŮ K UPEVNĚNÍ NA ZÁDA,, SILNÁ A NEPROMOKAVÁ BATOHOVINA NA „DRŽÁK PSA, , KTERÉMU BY DOLŮ VISELY JEN NOŽIČK Y. NEBYLO BY TO NOSÍTKO NA MOC DLOUHOU DOBU, ALE JEN JAKÁSI Z NOUZE CTNOST, JAK ŘÍKÁVALA MOJE BABIČKA.

      1. kruci, zas mi to sežralo komentář…
        LENKO, VYRÁBĚJÍ SE, ALE PRO PODSTATNĚ MENŠÍ PSY. NAVÍC TO ZABERE MÍSTO NA ZÁDECH, TAKŽE TO VÝRAZNĚ ZKRÁTÍ PROCHÁZKY – CHYBÍ JÍDLO, PITÍ, PLÁŠTĚNKY,…
        HODNĚ POMOHL KOČÁREK, ALE TEN NEJDE V TOMTO TERÉNU. TAK PLÁNUJEM ŤAPÁNÍ PO ROVINĚ A JSME RÁDI ASPOŇ ZA TO.

        1. NEJSEM HANONÝM, JSEM LENKA S.MÁM JEN OPRAVENÝ PC A ZAS SE MUSÍM PŘIHLAŠOVAT ALE ,KONEČNĚ FUNGUJU!HM, PETRO, TAK TOHLE MI NEDOŠLO. ŤAPKEJTE VESELE DÁL A HLAVNĚ, AT´ BARDU ZÁDÍČKA NEZRADĚJ.

  5. Tak přijďte pobejť, jak se u nás říká, do našeho kraje a po údolí Mohelky se dostanete k nám. Jste srdečně vítáni. Podle jezu a dvou kolií to lehce najdete

  6. No, kraj mého srdce je tady na jihu :)
    Jinak moc hezký výlet a potěšily mě fotky- jednak sluníčkem, druhak zelenou barvou. Tak tam bych s etaky někdy ráda podívala. Jen bych se asi usilovně vyhýbala těm cyklostezkám- já jsme radši chodička, než cyklistka, a děsí mě už to množství kol na fotce. Takže bych si to rozdělila na kratší úseky a vzala to někde bokem, kde se mě nebudou snažit přejet šlachovití chlapci v barevných tričenkách a gaťkách s pemprskou :)

    1. Trasa po cyklostezkách vede minimálně. Po hlavní cyklostezce vede fakt jen od té Zrcadlové kozy do Turnova.

  7. Mně se ten výlet strašně líbí, jen bych si ho musela rozporcovat na stravitelnější… no aspoň půlky :)

    Díky za bezvadnej popis – taky si někdy na jaře vytisknu itinerář:)) A rozhodně si najdu období bez bahna. Jak se teď vděčně koukám na každou spadenou kapku vody, tak na bahno se (tajně) šeredím. Když ony si mi holky psí v takovém počasí sjednocují barvu! (wasntme)

    Jo, mapu jsem přidala :)

    1. Díky za přidání :) Už jen při pohledu na tu mapu vidíš tak 5 dalších variant a mohu potvrdit, že každá má něco speciálního, ale to už by bylo hrozně dlouhé :)

  8. Nádhera – tenhle kousek naší země vůbec neznám a dle fotek je to kraj tuze krásný (ovšem je foceno v nejkrásnější ročním období – ta pampelišková louka!). Děkuji s jeho seznámením – kdo ví, jestli se tam někdy dostanu. Ale pokud bych tam byla, určitě si vytisknu tento intinerář a vezmu sebou – to bych snad ani já nezabloudila (a že já bloudím i na kruháči).

    Ad krajina mého sérce (chuckle) – no já už ani nebudu říkat, která to je. Ale překrásně je pár kilometrů za Brnem – jenom nevím, jestli je to jen tou krajinou nebo je to i tím, kdo tam se mnou byl … poprvé jsem ji viděla s Alex a Pitrýskem.

    1. To je sranda, že na tu druhou část jsem měl dlouho strašnou vzpomínku. Bylo to tak před 15-20 lety, na den železnice byla zpáteční jízdenka zdarma a my jeli do Dolánek. Začalo strašně pršet, všude bylo bahno a jako bonus tam prekopali cestu , protože dělali plyn a přes tu díru nebylo možné jít kamkoliv. Bahno, díra, jizera a ještě byla koza zavřená

  9. Pozvánka na výlet se ti /vám/ moc povedla. Fotky jsou kouzelné. Máme našlapané se psy ale po etapách, ne najednou. Díky, to naše údolí je opravdu mokré a studené. Ale nefouká tady zase jako na opičích horách :D a že se tam tak říká, to jsem nevěděla

    1. On to bude hodně místní pojem, poprvé jsem ho slyšel v Záskalí. Ale to počasí tam je opravdu „svoje“

            1. Tak jsem tady se svou polívčičkou – Opičí hory znám, neb z nich pocházím! Moje vesnička rodná je pamětihodná tím, že se nad ostatními okolními vypíná v impozantní výši 290 metrů nad mořem … a navíc se tam PRÝ dost to … no … chlastalo. Ale to je pustá pomluva!!! Za mlada jsem zabrousila do nejedné okolní vesnice … a pilo se tam úplně stejně (rofl) (rofl) … ne-li více.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN