HOST DEDENÍKU – Ri: Jak hubnout se STOBem a s rozumem

Někdy mi připadá, že v každém časopise, na každých stránkách pořád vyskakují reklamy a návody jak nejlíp hubnout. Hubnutí je na pořadu dne, je to denní téma, vycpávka pro okurkovou sezónu, otravuje všude a pořád. Každý ví, že musí hubnout, nejlíp rychle a brzo, včera měl začít a pokud to doporučí lékař, tím spíš.

 

Všude padají vágní rady, jako uberte tučné maso tučné sýry, tučné cokoli, jezte zeleninu, radši syrovou a drahou a cereálie (to je třeba mouka), nejezte po páté hodině, jezte aspoň šestkrát denně a vůbec. Nejlíp přestaňte jíst úplně, stejně jste tlustý!

Osobně bych za větu: „Nežer, seš tlustej!“ střílela za úsvitu (lékaře ještě o pět minut dřív). V obecném podvědomí se totiž vytvořila jakási kolektivní vina za fakt, že jíme. A tak baštíme tiše, tajně, veřejně křoupeme syrovou zeleninu, předstíráme, jak nám pekelně chutná, večer doma padáme vysílením na hubu a docpáváme se v zoufalství suchým rohlíkem, aby nás do rána nebudil hlad.

Někdo to vzdá a řekne si, že teda bude tlustý a začne jíst, někdo to zvládne. Časem jí míň a míň, vlastně už nemá hlad. Pročítá jednu radu za druhou, zkouší tohle, tamto, ketodietu, paleodietu… a síla, energie, výkon se nedostavuje. Cvičí jako blázen, topí se ve stresu a kila dolů nejdou a nejdou. Nejí knedlíky, nejí přílohy, nejí cokoli s moukou …

Hledají další a další návody, rady a pak i programy, pomocí nichž se zaručeně zhubne.

Nakonec skončí na STOBu, všichni. A STOB nastaví příjem …

 

 

 

Na srazu v Buňkově jsem se v jedné debatě trochu rozvášnila na téma STOB a nastavení příjmu. Už dlouho se domnívám, že počáteční nastavení, tak jak automaticky probíhá je účelově nastaveno níž, než je potřeba, nebo spíš než je správné. Pominu konspirační teorie, že je to proto, aby neubývaly ovečky, a zkusím vysvětlit, proč jsem si celkové nastavení upravovala, a jak.

STOB k nastavení příjmu (kJ) použije výpočet, který vychází z výšky, váhy a věku. Těžko může získat další informace. Přesto mě zaujalo, že každý web (a že jich je), spočítá ty hodnoty jinak. Hodnoty správného příjmu pro hubnutí, prosím. Budou ještě jiné.

Není to divné, nejsou to exaktní vzorce, spíš různé interpolace empiricky zjištěných dat, s lepším nebo horším ošetřením okrajových podmínek.

A ještě jednou česky. Různými výživovými pokusy na lidech (sportovcích, nemocných, dietářích, anorekticích a asistentech obecně) byly stanoveny různé závislosti změn hmotnosti na změnách stravování. Statistickými metodami (viz. Xerxová, Statistika nuda je …) byly stanoveny vzorce.

Ale protože lidi nejsou stejní, vzorky populace se liší, a liší se vlastně všecko, vzorce obvykle dobře popisují průměry v daném vzorku populace, a čím víc se jedinec od průměrného člověka liší, tím méně pro něj vzorec platí. Okrajové podmínky jsou pak na jednu stranu aktivní kulturista, na druhou ležící diabetik. Ani u jednoho vzorce nebudou dobře fungovat.

Trochu jsem se rozkecala, ale chtěla jsem vysvětlit, co je na tom tak zákeřného.

 

 

 

STOB a bazální metabolismus

V mých hokuspokusech mi dost pomáhala veličina zvaná bazální metabolismus. Stačí zadat do seznamu nebo googlu tohle dvojsloví a vyběhne vám množství stránek, které všechny říkají přibližně tohle:

Když budete ležet na zádech, koukat na strop a líně přemýšlet, vaše tělo bude spalovat energii v množství zvaném bazální metabolismus.

Když si sednete a vezmete si knihu, spotřeba energie bude trochu větší. Když usnete, zanedbatelně se sníží. Hodnota bazálního metabolismu je vlastně jakási cena provozu vašeho těla. Energie potřebná na pohon myšlenek i krevního oběhu, na udržování tepla a provoz chemické továrny tam uvnitř.

Je to cena nečekaně veliká, průměrně kolem 70 % veškeré spotřebované energie. A jsme zase u těch průměrů. Maratonec nám do toho nezapadá, počítačový pařan jen stěží. Velikou roli tady hraje zděděná fyzická konstituce, ale třeba i prostředí, ve kterém se vyskytujeme.

Hodnota bazálního metabolismu se dá zjistit výpočtem, nebo je možné ji nechat na specializovaných pracovištích změřit. Pro naše účely nám stačí hrubý odhad, který nám dává buď výpočet na STOBu, nebo MTE. Pokud nejsme tvorové s extrémní tělesnou stavbou, dostaneme jakési číslo.

Když jsem na STOBu začínala, tohle číslo u mne bylo lehce přes 7 200kJ (MTE, STOB napočítal 7050kJ). Přesto mi první hubnoucí cyklus nastavil hodnotu příjmu 6700kJ!

Protože poučena, okamžitě jsem upravila příjem na 7700kJ a ten v dalších týdnech zvedla na skoro 8000kJ (bez úpravy aktivity). S příjmem 8000kJ na den jsem během těch 12 týdnů shodila 11kg. Následoval první udržovací cyklus. Jeho význam je nesmírný, ale vrátím se k němu později.

Teď bych zkusila odpovědět na logickou otázku, jestli bych s původně nastaveným příjmem (6700kJ) náhodou nehubla ještě lépe a rychleji. Ne, nefungovalo by to a příčinou je právě bazální metabolismus.

Organismus, kterému někdo na dvanáct týdnů odebere zdroje provozu, samozřejmě začne prohledávat dostupné zásoby. Nejprve vybere dostupné cukry a potom, v závislosti na okamžité spotřebě začne odbourávat tuky nebo bílkoviny. Z jeho hlediska je to rozumné.

Tuky tvoří železnou zásobu pro přežití a svaly tuto zásobu spotřebovávají už jen svou existencí. Takže míň svalů, znamená snížení bazálního metabolismu a „levnější provoz“.

Není to tak jednoduché a přímočaré, organismus má ještě spoustu dalších možností jak ušetřit. A taky je použije. Ztlumí topení, zpomalí obnovu a opravy… stejně jako podfinancovaný dům, ještě dlouho funguje z podstaty a bazální metabolismus klesá a klesá. Jedna nakonec nemá ani hlad, že.

A pak mine dvanáctý týden a nastanou hody. Organismus má najednou zdrojů víc. Co udělá? Nezačne zuřivě investovat, opravovat, topit a rozjíždět akce. Naopak. S optimismem ministra financí začne vytvářet zásoby. To znamená tuk. Rychlost metabolismu zůstává nízká a tělo se odpovědně připravuje na další hubené období.

A protože je materialista, postupně podsouvá mozku zrádné myšlenky a dožaduje se konzumace nikoli vysoce kvalitních bílkovin, ale tuku a cukru, protože z těch se mu zásoby budují lépe. A mozek podléhá :)

Podle některých pramenů přestane otravovat v okamžiku, kdy tělesná váha stoupne asi na 110% původní předdietové hodnoty. Jojo se tomu říká. To už známe. A je tu krásná možnost znovu nastoupit u STOBu, nastavit další hubnoucí cyklus a jedeme nanovo.

Možná cítíte, že tímhle postupem by se ta houpačka nakonec nějak aproximovala do nějaké nízké hodnoty bazálního metabolismu a váha by se stabilizovala. Možná, ale člověk přece nechce být pořád hladový, unavený a studený.

Takže průměrně osvalený a průměrně zdatný jedinec by před zahájením hubnoucího cyklu na STOBU měl znát přibližnou hodnotu svého bazálního metabolismu, ale taky hodnotu běžného provozu. Ta zahrnuje bazální metabolismus navýšený o veškerou aktivitu, kterou během dne provozujeme.

Není pravda, že věci, které činíme denně, se nepočítají. Počítá se každý pohyb, čištěním zubů počínaje a úklidem po psech konče. Taky procházka a aportování nákupu je činnost, která vyžaduje vyšší energetické krytí, než prosté ležení a čumění do stropu. A tady máme druhou hodnotu.

Na rozdíl od „člověka naležato“, tedy bazálního metabolismu (BMR), tenhle „člověk nastojato“ (BMRp) je velmi závislý na naší aktivitě. Ale průměrná dlouhodobá aktivita člověka je taky ve skutečnosti dost pevná veličina. Samozřejmě, pokud se jedna nerozhodne to vědomě změnit a nezačne pravidelně sportovat, nezmění zaměstnání a nezačne osm hodin denně sedět u počítače, nebo si nezlomí nohu…

A pak je tu ještě třetí číslo, a to je dlouhodobý průměrný energetický příjem.

Pokud se naše váha dlouhodobě nemění, je pravděpodobné, že náš příjem je v souladu s naší aktivitou. Pokud váhou hnout chceme, můžeme snížit příjem, nebo zvýšit aktivitu. Musíme se dostat s příjmem pod hodnotu BMRp (doporučuje se 1-2tis kJ), ale zároveň zůstat nad hodnotou bazálního metabolismu (BMR).

Je zřejmé, že u aktivního člověka není nutné znát hodnotu bazálního metabolismu nijak přesně, protože mezi BMR a BMRp je poměrně velký prostor. Tělo člověčí je tak stabilní systém, že si poradí i třeba s krátkodobým upoutáním na lůžko. Ostatně opravy jsou taky energeticky náročné. Ale například u těžce pohyblivého seniora se dá sotva očekávat, že dvakrát týdně vyrazí na dvouhodinovou procházku. I když…

Ale vraťme se ke STOBu. Při spuštění hubnoucího cyklu není nic jednoduššího, než si v nastavení ručně upravit doporučený příjem spíš podle BMRp a ubrat nějaké to procento, než se pokoušet týden hladovět pod hodnotou bazálního metabolismu a pak to vzdát.

Že je příjem příliš nízký se pozná během dvou, tří dnů. Hlad, hlad, hlad a šílená chuť na sladké (a později na cokoli) je jasnou známkou toho, že se nastavení nepovedlo a je třeba přidat.

 

 

 

Pokračování v pátek :)

Stob: http://www.stobklub.cz/

 

Dede: Já se dnes zeptám na vaše zkušenosti s hubnutím – co vám kdy pomohlo a proč si myslíte, že se tak stalo? Počítali jste si někdy bazální metabolismus? Znáte STOB a jeho metody?

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:33

76 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Parádní článek. Nechala sem si udělat kdysi od „výživáře“ nízkocholesterolový jídelníček na upravení hodnot vyššího cholesterolu. A kdybych u toho dala dolů 5kg, bude to bonus… Jídelníček jsem při sportu 3x týdně měla nastaven na 6000kJ a když jsem řekla, že se dojídám, protože mám po jídelníčku hlad, tak mi slečna oznámila, že to proto, že su rozežraná a že to musím dodržovat, však tělo si zvykne… Proč mám asi dneska problém s tím dostatečně jíst a váha se nehýbe ani přes HIIT programy kde každej dává svoje perfektní výsledky, já za 30ti denní snahu dostala dolů 200g což je jen měřící odchylka váhy…

  2. ri, skvělý článek, těším se na pátek! Mně STOB také nastavil příjem dost pod bazálním metabolismem a také jsem usoudila, že je to blbost. Ale zatím s hubnutím jen koketuju, spíš zkoumám STOB. Zhubnout rozhodně potřebuju, ale teď v létě mě nic nenutí, protože všechno letní oblečení mám volné. Až nastanou chladna zrána a nevejdu se do kalhot, tak už mi nic jiného než hubnout nezbyde :)

    1. Není jen STOB, takových prográmků je víc. Ale jen STOB má semaforky :)
      Do jiných se zase jednodušeji píše. To už je podle nátury :)
      Až budeš potřebovat, určitě něco najdeš.

  3. Tak se na to zkusím podívat znovu, už mi to bylo podezřelé. Jedu s pauzami už třetí cyklus STOBu a v podstatě se mi váha nehýbe, dvě kila dolů, půl kila nahoru se nepočítá. A furt mi bylo divné, že když mám BM 8800, tak mi to vždycky nařídilo 6100 kj. Zas až tak to není problém dodržet, se semaforky docela vycházím, jen toho zeleniska starý organizmus tolik nezpracuje, najmě syrového, pitný režim v pohodě, jsem odjakživa velbloud, moc toho v šestasedmdesáti už nenaklušu, ale sem tam se taky pohnu. Jen váha se nehýbe, aby to stálo za řeč. Takže hned teď jdu přepisovat, protože na poměr živin jsou semaforky moc fajn, tak na STOBu zůstanu. A budu se muset s tím jídlem snažit, abych dala skoro devět tisíc kj. Za týden jsem zvědavá na první výsledek.

            1. ri je dnes dopoledne mimo počítač, ale vzkazuje, že s nastavením máte počkat do pátku a přečíst si odstavec s ministrem financí :-)

  4. Ri, báječné. Fakt o tom budu přemýšlet… celý minulý rok jsem chodila cvičit a bylo mi hrozně příjemně (sice jsem na váze nic moc nepoznala, ale ty špeky se jaksi zpevnili :p ) – no a před časem mi to fitko zavřeli :-( Takže momentálně jsem ve fázi hledání. Radikální změna stravování je pro mne větší problém, to budu muset ještě chvíli převalovat v hlavě.
    Ale takovéhle články mě k tomu postrkují :-)

    1. :) no jo, vypátrat dobré a dostupné fitko je věda. Dej nám pak vědět až ho objevíš. My celou zimu jezdili plavat do Hradce, Trochu z ruky, řekla bych ;)

  5. Milá ri, už předloni jsem si na fotkách z různých setkání okamžitě všimla tvé štíhlosti a jak ti to náramně slušelo – to se nedalo nevidět !!! Ale netroufla jsem si to veřejně komentovat. Nevěděla jsem, jak to napsat taktně, abych nebyla špatně pochopena a náhodou neurazila. Navíc, tys byla fešná ženská i před STOBem. No ale teď je tady tvůj článek, takže tu příležitost mám a moje poklona je opravdu hluboká.

    Článek jsem přečetla s velkým zájmem, ale musela jsem si jen povzdechnout, že já se do něčeho takového asi nikdy nepoustím. Tedy ne, že bych neuvítala svému tělu odlehčit od pár kil, ale předem vím, že bych nevytrvala. Je totiž třeba mít jednak silnou vůli a pak nemít manžela, který rád jí. Nebo alespoň takového, který by moji snahu podpořil. Pevnou vůli bych v sobě možná našla, kdybych žila sama. To vím, že by mě nebavilo vařit a péci jen sama pro sebe. Pamatuji se, jak jsem se odbývala jídlem, když byl manžel dříve třeba týden pryč (jedla jsem skoro z vlastního donucení). Mnohem větší je „problém manžel“. Má rád k večeři velké porce když já si dám viditelně menší, diví se a ptá se, jestli mi není dobře. Naštěstí večeříme mezi pátou a šestou odpoledne, pak už nic, takže jídlo před spaním stačím vytrávit. Přestože manžel jí hodně, přijde mi skoro hubený a uvítala bych, kdyby pár kilo přibral. On totiž všechen tuk navíc „vychodí“ se Sadie a odpracuje (vypotí) na zahradě. A je přesvědčený, že veškerá nadbytečná kila lze snížit stejným způsobem, nikoliv omezením v jídle. Já se sice na zahradě také lopotím, ale zdaleka ne tak těžce jako on. Asi před 2 měsíci jsem s ním a Sadie zase začala chodit na procházky (podle mého článku Dieta podle Sadie). Během týdne jsem shodila dvě kila (jídelníček stále stejný), viděla jsem, že choť má tedy pravdu a byla jsem rohodnutá v tom vytrvat. Jenže pak přišla vedra, čekali jsme dvě návštěvy (bylo třeba předpéci atd.), já 2x vynechala a.. a skutek utek. Plánuji „určitě“ začít na podzim, až bude přijatelnější počasí. Takže dále vyvařuji a peču a dělám to ráda, když strávník mi to všechno tak hezky vychvaluje. Kuchyň je moje doména a je mi jasné, že bych nikdy nenašla dostatečné sebeovládání dotknout se jídla až na talíři a v odváženém množství. Vždyť já bych těch pár kostiček sýra na obrázku slupla jen k snídani.. jstem děsněěě sýrová, tohoto artiklu mám v různém chuťovém provedení v lednici snad nejvíce.

    Pitný režim snad u nás není problém, oba teď ve vedrech vypijeme velké množství vody. Já toho vypotím (nejvíce skrz hlavu !!!) tolik, že kdybych tu tekutinu nenahrazovala, asi bych brzy padla.

    ALE opravdu má nejen ri, ale všchny vy, které jste se na tenhle režim daly a dosáhly vytyčených výsledků, nebo jste na dobré cestě jich dosáhnout. Tak ať vám nadále daří, určitě dobré výsledky jsou tou nejlepší motivací vytrvat..

    1. :) Maričko, děkujeme.
      No jo, chlapi to, podle všeho, s tím vychozením mají trochu snazší. Ale i tak má pravdu. Je lepší energii vychodit než omezovat. A o to jde. O rovnováhu :)

  6. Mám teď za sebou během tří let dvě těhotenství. Takže 12kg nahoru, pak návrat na původní váhu až dokonce ještě pod ní, potom 16kg nahoru, a teď sice na původní váze ještě nejsem, ale pořád doufám, že to opět půjde tak nějak „samo“. Opravdu nezávidím ženským, které tímhle způsobem nahoru-dolů fungují i bez toho plození dětí. Hlavně neustálá obměna šatníku, to mi na tom vadilo snad nejvíc (whew)

    Všem, které to opravdu potřebují, držím palce v hubnoucím úsilí. Ale pro ty ostatní, s kily přiměřenými věku a typu postavy: ne, nemusí přece každý hubnout, rychle a pořád, jak se nám to ty časopisy snaží namluvit!

    1. Že jo :)
      Znám jednu takovou, krásně se obléká. A žádné oblečení nevyhazuje. Pečlivě ho ukládá a vytahuje série podle momentální velikosti :D Samé dokonalé kousky :)

  7. také mě sem „nahnala“ včerejším oznámením Dede, ještě jsem to nestihla dočíst celé, ale úplně jsem vyskočila při větě, že „S příjmem 8000kJ na den jsem během těch 12 týdnů shodila 11kg“

    mně STOB nastavil tuším 6000 a zhuble jsem teda, to ano (hihi, přesně těch jedenáct zhruba bych potřebovala), ale u mě to šlo tak, že nejdřív to nějakou dobu nešlo vůbec, pak se to teda začalo zvolna pohybovat dolů, ale pak se to na určité váze zaseklo, a ne a ne a ne!!! je to snad pro mě minimálně dosažitelná váha???? fakt bych potřebovala o něco ještě míň!!! :(

    jinak o vše dosud přečtené jsem se tehdy zajímala, včetně bazálního metabolismu (znala jsem už ze dřív, možná už ze školy)… největší problém s jídelníčkem jsem měla v pitném režimu, to je pro mě prostě hrůza – a jako druhé teda DENNĚ skoro půl kila zeleniny je děs běs!!! zeleninu mám ráda, chutná mi docela (i když ovoce je rozhodně dobřejší, bohužel cukernatější), ale denně takové množství je pro mě prostě šílenost (whew)

    a další co mě trochu zaskočilo, byly k mému překvapení tuky, překvapení proto, že jsem měla pocit, že v podstatě žádné nejím – ale tam jsem si dala jeden Hermelín, a měla jsem vyčerpáno na celý den… totéž třeba s lovečákem… zkrátka jsem měla finální dojem, že jsem musela docela hodně svých milovaných věcí v podstatě ÚPLNĚ VYŘADIT a to se mi teda pramálo líbilo :(

    dočtu až se vrátím od dry, včetně komentářů, které mě zajímají, a to i odpovědi od ri, pokud se tady dnes pohybuje… tak zatím (wave)

        1. Ja tak, a to se nesmí? (rofl) (rofl) … zrovna v tomto období mluvit o zákazu meruněk je poněkud – drastické
          A co meruňkovica, ta se može?

          1. Može, když si na ni uděláš místo- je to sacharid, tak musíš ubrat těch sacharidů jinde, aby ses vešla :)

            1. meruňkovice není až tak sacharid, jak STOB píše, i když tam samozřejmě jsou. Některé jiné kalkulačky počítají jako zdroj energie nejen bílkoviny, tuky a sachridy, ale taky alkohol. STOB to neumí (nikdo není dokonalý) a tak příjem energie z alkoholu píše, jako kdyby jsi chroupala kostkový cukr :-)

      1. sharko, jasně že sním hlávku salátu a svazek ředkviček (nod) – ale dalších 14dní nebudu mít na zeleninu ani tu nejmenší chuť a pomyšlení!!! (shake) … zatímco STOB po mně chce hned NÁSLEDUJÍCÍ den DALŠÍ hlávku a svazek, a ten další třetí hlávku, a hned, okamžitě potom čtvrtou atd. (whew) :(

        1. mě to nemusíš říkat, po mě to chce taky a chutná mi to..a zeleniny je, tak si dáš jeden sen ten salát a ředkvičky,druhej den okurkua papriku,třetí lečo,čtvrtej grilovanej lilek, pátej kedlubnu, mrkev,řapíkatej celer,brokolici,květák..zelí…zeleniny je…

    1. Našla jsem jen jednu otázku. Myslím, že odpověď zní ne :)
      Ad Hermelín. To už je tvoje volba. Takže otázka zní takhle: Opravdu potřebuješ k zahnání hladu celý hermelín a půl lovečáku? Nebo by ho stačila čtvrtka a ten zbytek sníš proto, že ho prostě máš?
      Tohle si musí každý dohodnout sám se sebou. A pokud potřebuješ celý Hermelín. Jsi ochotná kvůli němu sedět večer dvě hodiny na rotopedu a točit a točit?
      Něco si zakazovat bývá kontraproduktivní. Hledat cestu, jak jíst hermelín a vejít se do semaforků může přinést výsledek :)

      1. to z toho rotopedu nesleze..bude jak ti v reklamě na Hamé paštiku- jedno soustíčko a 100 shybů…hele to vstupní číslo mi vychází jako Tobě, tak si naštuduju,co do sebe musím nacpat, abych nepukla..a běda ti,jestli přiberu..běda (rofl)

        1. a je fakt,že STOB je pod..a porce si dělat díky němu umím a půjde to rychleji i s tím počítáním, jen kdo tu kupu jídla sní????

      2. „Hledat cestu, jak jíst hermelín a vejít se do semaforků“ – a tu mně se právě nepodařilo najít!!!!! :(

        Něco si zakazovat bývá kontraproduktivní. – zcela s tím souhlasím, ale já bez „zakazování“ prostě nezhubnu, protože mi chutnají přesně ty nezdravé věci :( … jistěže kvůli hubnutí a kvůli STOBu sežeru dejme tomu okurku – ale nepochutnám si na ní, pochutnala bych si na tom „zakázaném“ Hermelínu… nebo lovečáku… nebo meruňkách… :(

        1. :) mě nemusíš vysvětlovat, proč chceš celý hermelín ;)
          My to víme, prostě jsi zatím k potřebě zhubnout ještě doopravdy nedošla :)

          1. hmmmmm, takže doopravdu budu potřebovat/chtít zhubnout, až teprve zcela rezignuju na to, co mi CHUTNÁ a budu jíst pouze podle toho, co je (dejme tomu trochu v uvozovkách) SPRÁVNÉ nebo možná ZDRAVÉ
            je to tak??????????? :(

            1. Ne, nemusíš rezignovat na to, co ti chutná. Jenom ti to musí zapadat do schématu tuky/sacharidy/bílkoviny/celkový příjem. To znamená, že nesníš celý hermelín, ale vychutnáš si dejme tomu čtvrtinu (prostě ho nakrájíš na tenčí plátky) a budeš přemýšlet, jak tu zeleninu udělat tak, aby to pro tebe bylo lákavé. Jak už tu psala myslím Tora, objevila nová jídla. A o tom to taky je.

              1. Teď mě napadl příklad. Mám ráda sýry v kombinaci s dobrými jablky. Podotýkám, že sýry vysokotučné. Nedám si tedy 100g sýra a 100g jablka, ale 25g sýra a 200g jablka.
                Nedám si 100g prosciutta a 150g žlutého melounu, ale 30g prosciutta a 300g melounu. A tak dále.

            2. Noooo, obávám se, že s tvým přístupem ano.
              Pro ostatní je to tak, jak píše RenataE.
              Protože nám jde o to dát si hermelín, čabajku, jogurt a napasovat to do semaforků. Ty bys chtěla sníst CELÝ hermelín, CELOU čabajku a DVA nebo raději TŘI smetanové jogurty. Malý kousek ti prostě nechutná. Co se dá dělat, Začneš trénovat na maraton, no.
              Ono se to poddá :D

              1. S tím maratonem radši nežertuj :)
                Hřívnatec letos usoudil, že je v rozpuku sil (18 let) a v plném tréninku a že si tedy cvičně zaběhne půlmaraton, že to bude brnkačka. Trochu potrénoval – asi tak pětkrát se byl proběhnout cca 8-10 km. Po absolvování půlmaratonu se doplazil domů skoro po čtyřech a sám rád musel uznat, že trochu podcenil přípravu :)

              2. budu asi do toho pátku přemýšlet, jestli máš pravdu v tom, že chci CELÝ Hermelín…

                možná ano (ale teda už ne (zároveň) tu čabajku a jogurt, to fakt ne – a vyvážila bych to vynecháním všeho ostatního v tu chvíli, k tomu danému jídlu… jenže to se nevejdu do semaforků – „fór“ je v tom, že já se do nich bohužel s celým Hermelínem na jeden den nevejdu ani kdybych se postavila na uši, to je to co mi vadí… mám pocit že ani kdybych to vyvážila těmi dvěma hodinami na rotopedu – nebo ano??

              3. Bedo,u tebe je to i tím, že jsi doma..narveš lednici a žiješ ze zásob, kdyby sis pro všechno každej den chodila…nelila do sebe ty kofoly a slazený kafe (Litr denně)..nejedl aten hermoš rovnou vybalenej z krabičky,ale načančala si kousek na talířek a přidala k němu to jablko (ne celej hermoš a kilo jablek), tak se nejen vejdeš do semaforků, ale můžeš trénovat i to, že si řekneš,že na ten talířek s dobrotou , máš 20 minut,než ho sníš a vychutnáš si to a další kousek pozejtří..ne 2 minuty a přímou cestu do ledničky pro zbytek… Nyný držíš na dietě, Zuzu šidíš kvůli Nyný a nemá nikde ani granule,aby je nenašla Nyný a sobě poručit neumíš??? VždYť kdybys byla měkkejš k Nyný,tak ji už dávno nemáš…

  8. Milá ri – tak hubnutí mne taky zajímá. Výsledek STOBu jsem nejprve viděla na Bubu a letos na tobě. Obě jste omládly o desítky let a jste kóče (taky bych chtěla ;( ).

    Už kdysi jsem se na STOB dívala, ale už tenkrát mne odradil ten prvotní krok – prokousat se těmi dotazníky … (sweat)

        1. Nemluvím o mé váze nebo té, co na ni lezu- mluvím o vážení potravin. To, že musím cokoli položit na váhu, aniž bych to hned strčila do huby, je pro mě děsné :) Navíc spoustu věcí vařím v možství „pro čtyři a víc( a spočítat z toho mou porci mi přišlo nelidské…

          1. Promiň, nepochopila jsem to :D
            Vážení není zase tak složité, když začneš o jídle uvažovat v porcích. Asi takhle: Přijede návštěva. Potřebuju pro čtyři lidi maso. Kus, který jsem ulovila v mrazáku má 600 g. To je pro dvě ženský po 100, pro dva chlapy po 150, a 100 pro mě do krabičky na další den. K tomu zeleninu, olej, ze kterých bude omáčka, atd. Ingredience, které jsem předem zvážila tam nasypu a při servírování dělím pěti (s výjimkou masa). Příloha má na sobě obvykle napsáno, kolik je porce. Takže odvážím suchou rýži, kuskus, těstoviny … a po uvaření váhou jen kontroluju rozdělení na talíře.
            Mám to nacvičené, vážím všechno. Bohužel už jsem se několikrát přistihla, že při vážení ani nekouknu na displej, takže sice zváženo mám, ale kolik ???? :D

            1. Hele, znala jsem jednu, která taky pečlivě vážila, pečlivě odřezávala … a pak ty odřezky strčila do pusy „přece to nevyhodím“ (chuckle) (chuckle) … a pak se divila, že ta váha ne a ne dolů. Ne, já to nebyla (i když, při mé kolenovrtnosti …)

    1. Ó ano, ten úvod…
      Vždycky jsem tam nakoukla (to mě navedla Bubu ) a zase to zavřela. Trvalo mi to rok :)
      Sebekoučink je druhé nehnusnější slovo co znám. První je easykoučink, zejména pak to „č“

      Ale jinak to jde :D

  9. Mě vyšel ten bazální metabolismus 7917 kj. Já to ale nechápu, to jako můžu tolik sníst ? To bych ale nespadla.

    Míša

  10. Já a hubnutí DEDE a RI.
    Tak o tom bych mohla napsat knihu. Před dětmi a po nich jsem se držela na 62 – 65 kg, ovšem mezi 35 – 40 léty šla kila plíživě nahoru a zastavila se na opravdu ošklivém čísle. Toto číslo zná jen moje dietoložka a anesteziolog. Jiným ho neřeknu.

    Chodím u nás ve FN k dietoložce. Píši co denně sním. Mám jíst 6 x denně. Jídlo musím vážit, příjem mám nastavený na redukční režim na 1200 kcal. Je pravda, že hubnutí je také o hlavě. Člověk musí přemýšlet co jí. Podařilo se mi zhubnout 15 kg a udržet si novou váhu 2 roky. Jenže jojoefekt je sviňa a já je nabrala zpět. Protože mě začaly fest bolet a zlobit klouby, hubnu znova. Musím.
    Prostě to zase dokážu.
    Míša

    1. Dietoložka je jiná liga :)
      Vím, že u některých konstitucí lékaři jdou krátkodobě pod bazální metabolismus. Jenže oni mají k dispozici bodystat a jiná měření. Znají tě, vidí tě.
      Já píšu o tom, co dělat, když se do hubnutí pustíte amatérsky, na vlastní pěst. Na co si dát pozor, aby to člověka neskolilo po prvních dvou týdnech. Aby mohl pokračovat dlouhodobě, ne se sníženým příjmem, ale s pozměněným stravovacím systémem. Aby nečekal „až to skončí, pak si konečně dám do nosu“, ale aby v konečném důsledku nepostřehl, že už s dietou skončil.
      …teda asi. To bude tématem mých dalších výzkumů :)

      1. No z vlastní zkušenosti, jak jsem už delší dobu na tom novém jídelníčku, ani nemám nijak chuť si dávat do nosu. Ale je to možná tím, že jsem opravdu hodně měnila, začala jsem snídat, což bylo dříve nemyslitelné, objevila jsem nová jídla, co mi moc chutnají. Občas si dám něco co není přímo dietní, ale nepotřebuji toho tuny.Ono tou změnou jsem si navykla na menší porce a hlavně odbourala ten šílený vlčí hlad, který mě dřív večer nutil luxovat ledničku…

  11. Já jsme článek Ri četla dřív a celý, protože vznikl na základě naší debaty v Buňkově a následně mého pošťuchování :) Takže já jsme ty bazální metabolizmy a podobně už spočítala. A protože jsme měla v počítači uložený můj poslední pokus u STOBu, nestačila jsme se divit- opravdu mi to nastavili pod bazál. No a jelikož jsem před pěti lety přestala sportovat, snažila jsem se jíst méně. A méně… a méně… a momentálně se učím jíst. Protože veškeré dobré rady říkají nežer, jenom zeleninu, tak můj energetický příjem není ani na hodnotě toho hubnoucího.

    1. :) Tak, tak, nebýt Matyldy, ten článek bych nenapsala.
      (Ještě spoustu věcí nevím a mé výzkumy na okolních obětech ještě nebyly ukončeny. )
      A Matylda taky pošeptala Dede, že článek existuje.
      Takže případné květiny posílejte jim :P
      Já jim taky děkuji (sun)

  12. Dede, měla včera pravdu, velmi působivě a stručně sepsané. Bubu, jsi velká 1!!!
    Jak jsem psala včera mám se STOBem dobrou zkušenost, je to už mnoho let, můj bazální metabolismus se jistě změnil věkem, pohybovou aktivitiu, příjmem léků atd. Pokud bych chtěla ( a to je také důležité připomenout), pokud bych chtěla hubnout, nestačí mi už jenom kalorické stobácké tabulky, ale musela bych si jít nastavit první „dávku“. No budu o tom vědecky uvažovat.

    1. :D
      Bazální metabolismus se s věkem skutečně mění. Bavila jsem se tím, že jsem do kalkulačky (je jich na internetu spousta) zadávala různé hodnoty své váhy a svého věku, abych viděla, jak se to hýbe :)
      Zajímavé, řekla bych.
      Ostatně, i pro ty kteří nechtějí hubnout, může být STOB k užitku třeba tím, že hlídá pitný režim, příjem zeleniny … a dělá to velmi pohodlně. Myslím, že je to jeho veliké plus :)

  13. Díky,hodně mě to zajímá. Přesně před rokem jsem přestala kouřit, a pak když jsem v září stoupla na váhu, nestačila jsem se divit. Začala jsem hubnout s pomocí výživové poradkyně. V podstatě podobně. Změna stravování a pohyb. Vzhledem k věku – hrubě přes padesát, jsem se trochu obávala výsledku. Šla jsem ale dolů tempem, co jsme si určily, dvě kila měsíčně. Teď mám dole cca 19 kilo. Naučila jsem se jíst jinak a to je myslím to hlavní. Každý je jiný, jak ri správně píše. Ale dneska už mi nikdo nevymluví, že to nejde. Jde, ale musí se opravdu chtít. Ne si to představovat nebo plánovat. Chtít. Je to všechno v hlavě. Abych teda nebyla komentovaná, tam, kde je nadváha způsobená nemocí, je to samozřejmě jinak. Já píšu o zdravém jedinci. Tam to jde, jen se fakt musí chtít.

    1. Snažím se nebýt moc kategorická, ale taky mám podezření, že v mnoha případech by to šlo, kdyby se aspoň trochu chtělo. Jenže to je o prioritách. Někdy má prostě člověk „jiné starosti“ než sebe.
      :)

      1. Ano, s tím souhlasím. Ale pokud se už snoubí vyšší věk s vyšší až vysokou hmotností, obávám se, že je nejvyšší čas starat se také o sebe. Protože pak to nemusí dopadnout dobře, nebo pak má velké starosti okolí. Ono to odsouvání sebe, jak je v těchto krajinách zvykem, je taky dost nešťastný zvyk.

      2. To, že má člověk někdy „jiné starosti“, je pravda. Právě jsem to zažila na sobě. Zhruba před rokem mi zemřela maminka. A tím to začalo. Nejen, že to byl velký stres a smutek, ale bylo nutné: vyřízení všech úředních formalit, ukončení starých smluv, uzavření nových. Vyklizení zděděného bytu, výběr stavební firmy, zadání rekonstrukce, oběhnutí spousty obchodů za účelem výběru zařízení, po stavební rekonstrukci výběr dalších firem na dokončení (kuchyně, skříně, žaluzie, nátěr topení apod.), stěhování, „zobytnění“ bytu po stěhování, vyklizení starého domu, ukončení smluv, zařízení prodeje domu. Všechno už je hotové, skončilo to tento týden vyklizením starého domu. Ještě zbývá prodej, ale už je to zadané v realitce. A na to všechno jsem byla sama. K tomu všemu samozřejmě ještě práce, naštěstí jsem OSVČ, tak jsem si to mohla přizpůsobit, a péče o čtyři kočky. Můj životní styl tím pochopitelně značně utrpěl. Mnohdy jsem jedla, jen když byl zrovna čas, a bylo mi celkem jedno, co to bylo. Z pravidelného pohybu zbyl jen pohyb nárazový, prostě všechno nepravidelné, nahodilé. Samozřejmě jsem přibrala a co hlavně, ztratila jsem dobrou fyzičku, kterou jsem vždycky měla. Takže teď už se nesmírně těším, až se o sebe zase začnu pořádně starat tak, abych se na sebe nebála podívat do zrcadla.

        1. Někdy je těžké si všimnout že „jiné starosti“ pominuly a stal se z nich zvyk.
          Aspoň mně to trvalo dlooouho

    2. Přesně tak, jakmile to hlavě docvakne, že chce zhubnout, nastaví se tak i tělo a mysl. To je to nepodstatnější, být připraven k hubnutí a chtít. Naladit psychiku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN