HOST DEDENÍKU – Bubu: Opera očima laického milovníka vážné hudby

Bubu_logoKdyž už bydlíte ve městě jednoho z nejznámějších festivalů vážné hudby u nás, prostě vás sem tam nějaká ta ópera nemine. A vlastně se tomu ani nebráním. Ač nejsem schopna žádným způsobem hudbu reprodukovat (nepočítám –li přehrátí CD…), vážnou hudbu mám vcelku ráda. No a tak mne letos neminulo Nabucco.

 

Ještě předesílám: toto není recenze. Ani vážně míněné hodnocení daného představení. To je jen můj osobní a laický pohled.

Tak tedy Nabucco, nojo Verdi, to bude dobré. To je ten profláknutý sbor Židů. A brněnská opera. Tak jo, to bude prima. Takhle tedy probíhal výběr. Navíc představení na zámeckém nádvoří mají nezvyklou atmosféru a divák si to obvykle užívá.

Na operu má člověk přijít připraven, a tak jsem lehce studovala obsah opery. Ajta, Babylóňani v Jeruzalémě. A nějaká ta love story. No jasně, co by tam jinak ten tenor dělal. A nakonec žádná tragédie? Co to je za operu?! V pořádné ópeře se přece ani jedna z hlavních postav nedočká konce.

Mám trochu problém. Tenoři mě prostě neberou. Zato mám slabost pro padouchy. Navíc mívají charisma. Takovým padouchům zobu z ruky a spolknu jim všechno nejen s navijákem ale rovnou i s podběrákem. Tak tedy Nabucco. Muzika náramná. Teda Verdi, tys to napsal! A zde je příběh, jak jsem ho převyprávěla sousedovic holčičce. Prej hustýýý…
Babyloňani a Jeruzalémští se perou. Babylónskou princeznu Fenénu zajali Jeruzalémští a hodlají babylónského krále Nabucca vydírat. Ále… jenže… k princezně zahoří citem horoucím syn krále Jeruzaléma – Ismael (tenor). Princezna se tváří, že jako Žida nikdy, ale nakonec láska není rasistická. Ovšem Ismael je v tu ránu za zrádce.

A to rozhodí Židy tak, že Nabucco vyhrává. Vtrhne do Jeruzaléma, poboří a zapálí chrám a zajme všechny Židy. Včetně Fenény, jelikož jako Židova vyvolená je vlastně taky nepřítel (to jí ten Ismael pomohl). Nabucco z toho leze po zdi. Je sice král a barbar a padouch, ale taky je milující otec!

Takže mu z toho hrábne. Toho využije jeho levobočka Abigail. Nádherná ziskuchtivá ambiciozní mrcha. Báječná jezinka. Svrhne taťku z trůnu a hodlá se tam usadit. Navrká Babylóňany, že všechny Židy je třeba odstranit. To by se jí hodilo, zbavila by se i Fenény, když už Nabucco byl ve cvokárně.

Jenže Nabucco prozře, přestoupí na jedinou správnou víru a ten jediný a pravý Bůh mu pomůže. Spojí se s Židy, svrhnou Abigail (ta jediná umírá, nebylo mi jasné proč, asi hanbou), zachrání Ismaela i Fenénu a všichni odchází do slunce západu…

Samozřejmě zjednodušuji a nadsazuji. Líbilo se mi to velmi. A už teď se těším, jakou operu nám příští rok zařadí do programu.

 

Miluju bubukomentáře k divadlením představením! A že jsem jich za ty roky četla:)) A tak jsem moc ráda, že nás dnes protáhla Nabuccem. Moje dnešní otázky tedy souvisejí s operou. Máte rádi operu? Líbí se vám hudba i libreta? Rozumíte zpěvákům, když zpívají ve vám srozumitelném jazyce?:))

A otázka pro dámy – tenor, baryton nebo bas? Jaký z mužských hlasů vám zní nejlépe? Máte nějakého opravdu oblíbeného operního hrdinu?

Pokud se zde najde pán, ochotný se zamyslet, tak je otázka obdobná – soprán, mezzosoprán nebo alt? A oblíbená hrdinka?

Pojďme si vážně i nevážně povídat o opeře a „vážné“ hudbě:))

Aktualizováno: 9.7.2015 — 16:02

49 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. V úvahách nad operou jsem se dostala v čase hodně daleko, až do dětství, když jsem si vzpomněla na svého hudbymilovného dědečka, který nám dětem přezpívával operní árie. Obrovský dojem na mě v dětství udělala zfilmovaná Rusalka, prince hrál krásný Vladimír Ráž a konec jsem obrečela.
    Teď už mě vzhled a postava operních pěvců nevyvádí tolik z míry, ať už jsou tlustí nebo tencí, opera je prostě fenomén a toho „zvláštního“ je tam víc. I když takový tenor, když se povede – v Olomouci byl svého času v angažmá Leo Marian Vodička a tomu to na jevišti fakt slušelo! :)

  2. Operu miluji ale ne každou. Mám ráda melodické věci, které si mohu občas i pobrukovat, v tom jsem za jedno jak s Čechy tak s Italy.Mám CD s různými operami a taky je poslouchám. Dojímám se s Traviatou,Rusalkou,Bohémou,mám ráda i Lišku Bystroušku a Její pastorkyňu aj. Hudba mi přináší úlevu nejen ve zpěvu. :-). Každoročně jezdíme do Prahy – ND, vybereme titul a jedem. Jak na operu, tak i na balet.
    Milá Bubu, moc pěkně podané zážitky z opery, v podstatě máš pravdu ale ono nejde ani tak o děj , jako o tu hudbu. Každoročně taky jezdíme do Olomouce na dny kultury, kde ve velkém stylu , na celém náměstí provádí se výpravné opery, je to zážitek na celý rok.

  3. Bubu, jsem velmi potěšená, že Tě zase vidím, tedy vlastně čtu (wave) ! Jako vždy, Tvoje popisy vážných děl u mně vyvolají salvy smíchu, neuměla bych je takhle napsat jako Ty.
    Jako dítě jsem byla rodiči zasvěcena do světa opery Rusalkou. Do baletu Labutím jezerem. Labutě zvítězily, protože to byly labutě krásné, lehoučké a graciézní, narozdíl od Rusalky, která vážila minimálně metrák. Marně mi tatínek vysvětloval, že to tak má být, aby žena mohla zazpívat tak nádherné, dlouhé, hlasově vyčerpávající árie, musí to být dama korpulentní. Teprve v dospělosti jsem vzala operní zpěv na vědomí a výkonu všech hlasových škál si vážím. Je neskutečné, jaká krása se dovede vytvořit v lidském hrdle na takovém malém orgánu jako jsou hlasivky (y) ! Také nemohu nepřipomenou, že na rozdíl od různých moderen, na divadelním jevišti při opeře chybí různé mix pulty, takže ty hlasy, které člověk slyší jsou fakticky přírodní a echt ;) !

    1. Tu metrákovou Rusalku taky pamatuju !!!
      A náš zdejší pan doktor (Honza) si jako student přivydělával v opeře coby kulisák a sdělil nám, že pod tu vrbu, na které měla sedět Rusalka museli dávat prkno na vyztužení, aby se náhodou nezřítila i s vrbou. Ale měli jsme i krásnou štíhlou Rusalku Jadwigu…

      1. Mílo, ještě, že jsem to s tím prknem, co by dítě netušila, to by mi zanechalo trvalou jizvu na duši :) . Hančo, také se mi moc líbila filmová Rusalka! Vůbec to je dobrý tah takhle zpopularizovat klasiku. Mladého člověka to snáz přitáhne k této kráse.

        1. Rusalka kupodivu synka moc nezaujala. V Brně mají v současné době trochu divoké zpracování, kdy se hrozně rychle mění kulisy, čarodějnice zřejmě trpí rozdvojením osobnosti, protože na jevišti lítají dvě stejné baby v kostýmu se žárovičkama a celkově je to dost zvláštně pojaté. Já jsme celou dobu měla pocit, že princ by měl dostat přes hubu, za to, jak hnusně se k Rusalce chová, a stejný dojem sdílela i Kačka :)

          1. Videla jsem nadhernou inscenaci Rusalky v Charlestonu na kazdorocnim mezinarodnim hudebnim a umeleckem festivalu Spoletto USA. Inscenaci dali dohromady Francouzi. Scena byla na pohled jednoducha, ale ve skutecnosti to muselo byt strasne slozite na provedeni. Tezko to popsat, ale snad tak: Scena sestavala v podstate z velkeho mnozstvi hedvabi, ktere bylo dle situace ruzne nasviceno, presunovano, aniz by si divak vsimnul, a casto pohybujiciho se pomoci (neviditelnych) vetraku. Takze treba v jezernich scenach to vypadalo vskutku, jak kdyz Rusalka nebo vodnik vychazi z vody a kolem nich jsou vlny. Bylo to nesmirne elegantni a snove.

  4. Operní komentáře od Bubu miluju, děje libret dokáže vidět (a mírně realisticky zhyenizovat) stejně, jak to cítí duše má.
    Alty,barytony a basy preferuju, mám ráda i pompézní mezzosoprány a jaksepatří tenory (i když tenhle obor bývá často i diagnóza) a subtilní koloraturní artistky. Hlavně to musejí být skutečně dobře vyškolení pěvci, nikoli soprány, ječící vlastně kontratenorem nebo tenory, řvoucí jak na lesy, hlavně, že vysoké cé.
    A s těmi zjevy je to těžké – zpěv je nejen umění a řemeslo, ale taky fyzika. Někomu se rozezní i tenké kostičky a drobet úhledné svaloviny, někdo se musí mít, jak tu někdo ohromně trefně poznamenal „do čeho nadechnout“. Zrovna koncem června měla v Praze koncert bývalá sólistka Metropolitní opery – před časem ji vyhodili, že sice krásně zpívá, ale je tlustá. Zhubla. Hodně. A hlas je pryč, na letní Prahu to podle jejího manažera zřejmě stačilo, ale podle kritiky ani ne. Takže je to těžký.

    1. K fyzice. Vysoké tóny se vytvářejí hlavou. Myslím to doslova. Rezonují v těch samých dutinách, co v nich bolí rýma. Když se to umí, jsou tóny … chce se mi napsat kulaté a hladké :D Ty pištivé nebo ječivé soprány jsou jen „z krku“. Nebylo by je slyšet bez zesílení technikou.
      Hrudník rezonuje u delších vlnových délek, teda hlubokých hlasů. Ale vždycky jde o kombinaci obojího, v člověku není přepínač :)
      :) Tlumení a zesilování různých vlnových délek … člověk je složitý hudební nástroj :)
      Ale schválně, zkuste někdy zadržet dech na stejnou dobu jako zpívající zpěvák :D

    2. Hm, co jsou to dneska za opery, bez kastrátů!

      (Hlas Farinelliho v tom filmu prý nějak uměle namixovali. Nevím, neviděl jsem.)

  5. Hlásání :)
    Dnes mizím opět na cesty za dobrodružstvím (hm, letíme do Norska, jak překvapivé:)). Využíváme toho, že je doma Marek – vlastně takhle naposledy, takže psi nemusejí do psího hotelu. Dedeník bude vycházet v dovolenkovém módu – neboli nabídnu vám Povídkové léto (inlove)

    Na každý den jedna povídka, které znáte z Nedopovídek, ale na tomhle serveru zatím nevyšly. Bubu potěšena, když do komentářů napíšete své dojmy ze čtení… prostě vás na Dedeníku vždy ráda uvidím. (angel)

    Tak se tu mějte pěkně – můj výlet začíná v královédvorském nádraží za hodinu a něco… (wave)

    1. Šťastnou cestu, milá Dede, příjemný pobyt a šťastný návrat a – když říkáš, tak i nějaké to dobrodružství, s happyendem samozřejmě! (wave)

    2. No, já už s „křížkem po funuse“, ale věřím, že nám Dede šťastně dojede, užije si svého babičkovského štěstí a ještě šťastněji se nám vrátí.

  6. Na operu chodívala hlavně moje babička a mamina – tam to byla vášeň, hlavně u babičky. Já jsem chodívala s nimi a většinou jsem se bavila, až na představení Rusalky ve Smetanově divadle v Praze. Přišla jsem tam po celodenní šichtě u koní, scéna byla velmi zelená (s výjimkou zámku:)) a od árie k árii strašně daleko. Pamatuju si jen, jak strašně těžké bylo odolávaz spánku… prakticky celé čtyřhodinové představení jsem se soustředila hlavně na to, abych měla oči oteřené :P Pak už se mi na opery nechtělo, ráda jsem zůstala u rozhlasových pořadů, kde hráli jen vybrané árie.
    Jinak mám ráda klasicky zpracované opery – prodaná nevěsta pobíhající kolem v džínách mě prostě nebere. Pokud zpěvák skvěle zpívá, nevadí mi baba místo dívky – ona operní libreta bývají (podle mého!) neuvěřitelně pitomá a jsou tam jen proto, aby bylo na co zpívat – takže poslouchám hudbu a je mi celkem jedno, o čem to je:))
    Jak nemám ráda tzv moderní úpravy klasických her, tak výjimkou je zpracování Kouzelné flétny do doby první světové války – viděla jsem to jako film, jehož název si nepamatuju. To bylo úžasné.
    Balet mám ráda, ale já obecně miluju tanec, takže to není překvapivé. S dějem je to stejné jako s operou – v podstatě mě nezajímá. Miluju souznění hudby a lidského tance a když někdo umí, tak já bez dechu zírám a po představení kreslím tanečníky:))
    Díky Bubu za tvůj článek – jak už jsem psala, moc ráda poslouchám tvoje stručná shrnutí dojmů z představení všeho druhu a doufám, že si je nebudeš nechávat je pro sebe (inlove)
    Mimochodem, kdybyste někdy slyšeli, jak umí Baty komentovat třeba ples v opeře… to je taky svého druhu umění (chuckle)

  7. Baryton pro jeho resonanci a alt pro jeho hebkost.
    Dost nerada mám koloraturní soprán, přestože oceňuji jeho obtížnost.

  8. Tak za mňa dnes nič, ja som prepytujem rocker (blush) pri klasike v podstate dosť trpím :D (až na výnimky, ako napr. rapsódia v modrom, ale to už zas až taká čistá klasika ani neni …)

  9. Na živé opeře už jsem nebyla … asi tisíc let. Škoda. Mám ráda klasický zpěv, i když mráz na hřbetě mi přivolá spíš mocný sbor než árie :)
    V posledních letech jsem absolvovala nějaké muzikály. V Kalichu. Decibely boulily stěny, zpěváci hulákali do více či méně skrytých mikrofonů, světelná šou a poskakující balet … jo. Ten tanec by šel.
    Takže za mě, sopranistka jako almara mě netrápí. Ostatně vždyť se musí někam nadechnout, věřte mi. Fakt, že dnešní interpreti neumí čistě zazpívat ani stupnici, docela jo.

  10. Tak my jako rodina teda opery můžeme :) Některé se mi líbily víc a některé míň, ale konec mě obvykle rozčílí :P Míním tím operní konec druhu „a všichni šťastně umřeli“. Jak sakra mohla Aida zalézt za Radamem do hrobky a šťastně tam s ním umřít, když měla před hradbama vojsko? Takovej potenciál! Tak sakra vezmu vojsko, roztřískám hrobku na kusy, vytáhnu z ní toho praštěnýho chlapa a odtáhnu do západu slunce!
    Jinak za jeden z nejlepších vynálezů současnosti považuju titulkovací zařízení nad jevištěm. Sice tím pádem opery trochu ztratí na kouzlu- texty jsou často pitomé- ale aspoň se ví, o čem je řeč.
    Na balety občas chodím s Kačkou (dělala balet, balet s dobrou muzikou mám docela ráda, Louskáček miluju. Třeba u Spartaka nebo Ivana Hrozného mi nebylo úplně jasný, o čem tam tancujou a některé baletky by měly mít sukénku vždycky, aby bylo jasné, kde je předek a zadek a že to je ženská. Poslední balety, co jsme viděly, byla Bajadéra (zas tam oba šťastně umřeli) a Louskáček v novém provedení a ten se mi líbil moc. Ale i Bajadéra měla pěknou hudbu a nebyla nudná.

    1. Napadá mě kacířská myšlenka, jestli oni neubezdušili ubohé hlavní hrdiny proto, aby jim z toho následovníci nedělali seriály …
      (devil)

  11. My s manželem máme už léta předplatné do našeho divadla J.K.Tyla a do Nového divadla.

    Miluju činohry, operety a muzikály. Naposledy jsme byli na muzikálu Freddie – the king of Queen a to byla bomba. Nádherné a hlavní představitel zpíval skoro jako Freddie blahé paměti.

    Opery moc nemusím. Jako 12-ti letá jsem byla na opeře Don Giovanni od Mozarta v originále. Ještě teď, když si na to vzpomenu, mám osypky. Jenže v rámci předplatného máme i opery. Tak jsem do toho po letech šla. Byli jsme na Tosce od Pucciniho a La Gioconde od Potchelliho. Asi jsem k tomu léty dozrála. Mě se to líbilo. A navíc plzeňská opera má zvuk.

    Ještě přidám perličku. Když bylo mým synům 8 a 10 let vzali jsme je s mojí mami do divadla na Rusalku. Mladší Pavel začal cca po 15 minutách šoupat nohama. Nejvíce ho zaujal vodník vylézající ze studny. A když jsme šli domů, pronesl tuto větu : “ Až na tu hudbu, se mi to líbilo. “ Podotýkám, že jsme byli na opeře.
    M.

    1. Plzeňáci s Toscou tu byli nedávno, viděla jsem to a bylo to výborný. Jen jsem si vzpomněla na jedno hodnocení téhle opery: jo, Tosca? dobrý… skočila z hradeb.
      To je taky jedna z těch oper, kdy se žádná hlavní postava nedožije konce. Jak to, že pak má kdo chodit děkovat? ;-)

      1. Přiznám se Bubu, že jsem celé představení přemýšlela, jak hlavní představitelka skočí. Skočila směrem do zákulisí, ale to byla šipka. Obdivovala jsem hlavní představitelku Ivanu Veberovou, jak to svižně skočila.
        M.

  12. Jó Nabucco – tak to nás vloni minulo o chlup. Měli jsme lístečky, měli, ale zrovna ten den se na Lednici přivalala letní vodní pohroma. Kdyby pršelo normálně, zahradní deštíček, ale ono chrstalo jakoby na nebi pořádali hasičské závody, bouřka stíhala bouřku a hromy bily jak nad Tatrú. Proč nás toto počasí odradilo od návštěvy představení? No protože se to hrálo na frajplacu pod zámkem. A myslíte, že bylo představení zrušené? Sice přes clonu deště se nedohlídlo na jeviště, přes hromy nebylo slyšet vlastního slova, natož nářek Židů, ohňostroj byl udušený hned v zárodku a ani velbloudi se nekonali, ale pro VIP diváky (ti měli nad hlavou stan) se představení konalo. Bodejť ne, když byly vstupenky vyprodány měsíc dopředu – kdo by vracel vstupné!

    Tak to mně mrzelo, že jsme tuto operu propásli. Jinak ale operu moc nemusím, ženským rozumím úplný prt, chlapům jenom některým (pokud aspoň pějí česky či slovensky), árie bývají na můj vkus moc rozvláčné a Rusalka v mém věku a váze mne fakt už nedojme. Na druhou stranu si ráda poslechnu výběr operních hitů – takže Znám jednu dívku či Rusalko bledá nebo zbor Židů anebo tamto z Lazebníka Sevillského můžu, ale s mírou, s mírou!

    1. Ygo, takhle já jsem před dvěma lety přitáhla bouřky do Litomyšle… Bubu pak přemýšlela, jestli ta třecha na nádvoří „moji vinou“ ulítne, nebo vydrží (chuckle)

      1. Neulítla….

        Ale jednou jsem tam zažila fakt vichřici příšernou. To se o přestávce přihnala taková bouřka, že se druhá část představení nedohrála. Tehdy to byl fakt mazec, v zámajdě (zámecké zahradě) popadalo spousta stromů, půlka aleje vzala za své, zatřešení nádvoří sice neuletělo, ale zkřivilo se, takže pro zbytek Smetanky muselo být zatažené. Tehdy to bylo opravdu šeredný. My se stihli schovat v jízdárně, většina lidí se mačkala v arkádách.
        Ta bouřka s Dede byla slabej odvar :-)

  13. Není mi sice úplně fuk jakej má chlap hlas, ale nezáleží mi na tom, jestli je to teror nebo barvytón. :D Operu moc memusím a hudebníkům symfoňákům jsem přišla na chuť až když jsem je slyšela v kooperaci třeba s Omegou. :)

    1. Ahoj Akeretto :) Tak si říkám, kam zmizel Alasdair? Už jsem ho tu dávno nezahlídla… že by opět cáral někde po divočině? (wave)

        1. Chudák Alasdair – doufám, že složité období brzy uplyne a bude zase dobře. Tak ať se kluk drží! (y)

          1. Umřel mu bráška a po něm zůstala žena a dvě ne moc dospělý děcka. Al je teď má na aspoň pár dní u sebe.

  14. Já teda opery můžu. A taky mám problém s tím, když Aida je paní přibližně padesátiletá, je to baba jako jarmara a jelikož to má být vnadná mladá otrokyně, má kostým s prostřihy na bocích (samozřejmě podloženo látkou v tělové barvě). Pod tím je narvaná v korzetu od podpaží pod boky a tím pádem se, když musí, otáčí jako tanker. Jo, zpívala přenáramně, ale můj nejdražší byl z ní poněkud perplex a vlastně ani nestíhal sledovat, co a jak zpívá.

    Eduard Haken byl úžasný. On byl nejen výtečný pěvec, ale taky strašlivě charismatický chlap. Zažila jsem ho několikrát naživo a poměrně zblízka na koncertech v Malé scéně v České Třebové. Vždycky to bylo skvělé.

  15. Tak to jsme jednou s Bimbem dostali lístky do Smetaňáku, už ani nevím na co, ale když už sadarmo, tak proč ne. Operu můžem oba, i když ji nijak nevyhledáváme. Když jsme došli do divadla – bylo to před cca 35 lety – byla změna programu a dávali Fausta a Markétku, v hlavní roli Peter Dvorský…. To jeho Margaréto slyším pomalu i dnes, celý večer mi stály všechny chlupy jak vojáci v pozoru. Takže na operu kvůli muzice a interpretovi a to už je jedno jestli tenor, bas, baryton, byť ty tenory asi nejméně. U ženských asi taky radši alty, asi i proto, že jsem ho leta zpívala a soprány byly naše úhlavní nepřátelé…
    Co se týče baletu, tak tomu jsem neporozuměla a na chuť nepřišla, takže muziku ano a ty tajtrdlíky ne

    1. Doufám, že to bylo jen neobratné vyjádření. Nebo to špatně chápu. Protože pokud by to znamenalo, že když jsem nepřišla na chuť baletu, označím baletky a baleťáky za tajtrdlíky, tak tomu nerozumím zase já.

      1. Je tomu už dvacet roků zpět, kdy jsem byla v Janáčkovým na Labutím jezeru – klasika nejklasikovatější, žádná moderna, ale poctivá ruská škola. Dodnes na to vzpomínám, bylo to krásné – a to jsem byla vážnou hudbou, o baletu nemluvě, téměř nepolíbená.

        A na chuť výrazovému tanci mne přivedly mé neteře – však taneční skupina Balanc, ve které svého času tancovali, si před pár roky (no ono to bude už asi deset roků – letí to, letí) přivezla z Las Vegas titul vicemistrů světa – ani tady bych neřekla, že se jedná o tajtrdlíky.

      2. Prosím, nechytej hned za slovo, klidně bych místo pěvci napsala kanáři. Prostě to vidíme a slyšíme každý jinak, když holt eště porád máme hen tu demográciu

  16. Milá Dede, tak to si moc nepokecáme..já ta velká díla nedoceňuji..asi jsme k nim ještě nedorostla. Takže u mne tak operety..miluju Polskou krev a nejvíc tu naši televizní, kde v hlavních rolích excelují Josef Abrhám a Kateřina Macháčková, sice nezpívají,ale pro mne to je takové pohlazení a klid…z oper snad jedině Rusalku, ale nesmí ji hrát někdo,kdo je jednou nohou v penzi,takže Hakenova vodníka jsem milovala víc,jak prince Žídka a jeho vyvolenou… a v SSSR jsem byla na baletu – na Lebedinnom ozere, to ve mě zanechalo hluboké následky…od té doby koukám labuťkám pod pernaté sukně, jestli mají svoje nožičky s blánou nebo baletní piškoty… ale ty padouchy máme společné..klaďasové jsou nudní :D
    PS: další kapitola je, pokud někde ve filmu použijí hudbu z této klasiky..to pak na dotaz z čeho to je, slyšíš u Wagnerovy Valkýry – nó, to je z toho americkýho vojenskýho o válce ve Vietnamu…a nevíš,jestli se máš smát nebo brečet.. (think)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD