AKVARISTIKA: Koljuška tříostná – tajemství nejzajímavější české rybky

5_1V počátcích akvaristiky bylo často problémem exotické ryby udržet na živu. Odolnost vůči různým pohromám v akváriu byla vlastnost, která se cenila. První z tropů importované nebo v pěstírnách rozmnožené rybky nebyly levné a proto akvaristé pátrali po dostupnějších rybkách, které by se daly v akváriích chovat.

 

 

Při hledání pěkně vybarvené, odolné a také dostupné akvarijní rybky padla volba na koljušku tříostnou (Gasterosteus aculeatus). Tato rybka s nápadně velkým okem a třemi kostěnými trny na hřbetě může dorůst až 10 cm a svým vybarvením se vyrovná mnohým tropickým rybkám. Hřbet má zelený nebo hnědý nádech, někdy je mramorovaný nebo modročerný. Středem těla se táhne nažloutlý pás. Samička je olivově hnědá. Samečci mají v době tření zářivě zelený hřbet a jindy bílé břicho je oranžové až červené. Oční duhovka je svítivě modrozelená. Samička má při tření břišní část stříbřitou nebo šedozelenou. Oko má stříbrné nebo načervenalé.

Mnozí považují koljušku tříostnou na naši domácí rybu. Vyskytuje se u nás v mírně tekoucích vodách a především v malých tůních, kde by se jiné ryby dlouhodobě neudržely. Také některé akvaristické publikace považují koljušku tříostnou za domácí rybí druh, který naše vody obývá od nepaměti. A zde začíná kolem původu koljušky tříostné v našich vodách záhada.

V knize známého přírodovědce Antonína Friče České ryby z roku 1859 koljuška tříostná není. Někdo by mohl namítnout, že 27 letý autor, který se vedle zoologie zabýval spoustou dalších oborů jako botanika, geologie, paleontologie aj. snad mohl koljušku nedopatřením přehlédnout. S tím lze ale sotva počítat. V roce 1908 vydává Antonín Frič publikaci České ryby a jejich cizopasníci a opět v ní koljušku tříostnou nezmiňuje.

 

1 koljušky tříostné

 

Vysvětlení jejího výskytu najdeme v akvaristické literatuře z počátku 20. století. Akvaristé k nám koljušku tříostnou přivezli od pobřeží Severního moře a od Baltického moře, kde tato rybka žije jak v moři, tak v ústích řek. Její rozšíření je obrovské – zahrnuje japonské ostrovy, vody kolem Grónska, pobřeží Barentsova moře, obě strany severního Atlantiku a proniká i dost na jih. Nejjižnějším místem výskytu koljušky tříostné je africké pobřeží Středozemního moře.

Koljušky žijící trvale ve sladké vodě mají tělo hladké. V mořské vodě se koljuškám vytváří boční pancíř z kostěných destiček. Proměna trvá několik generací a ve sladké vodě se pancíř časem opět ztratí. Občasný výskyt koljušek s destičkami v českých vodách ukazuje na to, že jde o formu koljušky pocházející z pobřežních mořských vod. Zřejmě tak jsou stále do přírody vpouštěny mladé koljušky odchované v akváriích z rybek importovaných z mořského pobřeží.

Teoreticky se k nám mohla koljuška tříostná dostat přirozeným způsobem ze Severního moře Labem nebo z Baltského moře Odrou. Okolnosti jejího nenadálého objevení tomu ale nenasvědčují. Její první a současně masový výskyt zaznamenaný po roce 1914 v tůních kolem Prahy ukazuje, že ji tam vysadili akvaristé. Koljuška tříostná se v akváriích dobře rozmnožuje a z jednoho výtěru může být několik stovek jiker. Odchov plůdku je snadný. Koljušky se dokáží přizpůsobit nejrůznějším podmínkám, a když je akvaristé vpustili do volné přírody, dále se úspěšně rozmnožovaly a šířily. Živí se především larvami pakomárů, buchankami a perloočkami, kterých je v našich vodách vždy dost.

 

2

 

Pamětníci popisující tůně a jezírka s koljuškami ve 20. letech minulého století hovoří o obrovských hejnech těchto rybiček. Koljušky se dokázaly prosadit především v malých vodních plochách, které jsou pro ostatní druhy ryb nevhodné. Pak se ale něco muselo změnit a koljušek v našich vodách výrazně ubylo. Kdybychom se zeptali rybářů, zjistíme, že všichni koljušku tříostnou sice znají, málokdo ji ale viděl na vlastní oči.

Občas se koljušky tříostné nabízejí na akvaristických burzách. I když jsou akvaristé, kteří koljušky chovají, většinou půjde o rybky odchycené v přírodě. Současné rozšíření koljušky tříostné není u nás podrobněji zmapováno. Mnoho malých vodních ploch, kde byla rozšířena, zaniklo a koljuška se objevila na nových místech. Někde se dostala i do tekoucích vod. Hospodářský význam tato rybka nemá a svým případným rozšířením v různých tůních a jezírcích jiným druhům ryb nekonkuruje.

V akváriu se koljušky chovají v páru nebo jeden sameček na dvě samičky. Ve staré akvaristické literatuře se píše, že akvaristé chovali koljušky ve dvanáctilitrových akváriích. Nádrž by ale měla být rozhodně větší, alespoň 60 litrů. Dno z jemnějšího písku, štěrku a hustým porostem rostlin. Koljušky lze bez problémů celoročně chovat v akváriu s vodou teplou do 22 stupňů Celsia. Odchov však vyžaduje přezimování při teplotě vody kolem 10 stupňů. Jinak se na jaře nevytřou. Koljušky získané na jaře odchytem v přírodě se v akváriu rozmnoží snadno.

 

3

 

Sameček postaví z kousku řas a rostlin na dně hnízdo, které pokryje pískem a kamínky. Hnízdo má jeden, někdy dva otvory. Do něj pak láká samičku, která v hnízdě naklade jikry a pak z hnízda prorazí otvor, kterým unikne. Sameček jikry oplodní, uzavře otvor proražený samičkou, ovívá jikry ploutvemi a hlídá je. Z jiker velkých 1,5 mm se potěr líhne za 8 až 14 dnů. Za dva dny vylíhlé koljušky spotřebují žloutkový váček a snaží se z hnízda vyplavat. Sameček je chytá do tlamky a dává zpět, po určité době na tuto péči o mladé rezignuje a opouští hnízdo. Pak je nezbytné mladé rybičky dát do samostatného akvária. Při dostatku potravy rychle rostou a v 9 měsících jsou pohlavně dospělé.

Koljušky si na život v akváriu rychle zvykají, nebojí se brát potravu přímo z ruky a při krmení vyskakují z vody. Na krmení náročné nejsou, přesto je vhodné krmit živým krmivem, kousky masa a postupně vyzkoušet, které suché krmivo přijmou.

Předpokládá se, že původně koljuška tříostná žila na severu v ledových vodách oceánu a po odeznění poslední doby ledové se adaptovala na zvýšenou teplotu, pronikla z mořské vody do řek a jezer a ze severu se rozšířila až do okraje subtropického pásma severní polokoule. V různých sladkovodních prostředích žijící koljušky tříostné jsou tak přizpůsobivé, že vytvářejí nejen mnoho rozdílných forem, ale liší se i způsobem života.

 

4

 

Foto: autor

 

Pozn.: obrázek koljušek z publikace Akvarijní rybky, Zdeněk Vogel, nakl. Orbis, 1965

 

5

 

 

 

Aktualizováno: 11.9.2013 — 17:32

13 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Díky za velmi zajímavý článek. A teorie o umělém vysazení akvaristy mi připadá docela pravděpodobná.

  2. Díky za zajímavý článek. Asi bych si moc fandila, kdybych napsala, že jsem se kdysi s touhle rybkou setkala naživo v moři. Ale fakt je, že jako děti jsme u Usedomských pláží v moři hojně chytali medúzy. Jen tak do rukou, bylo jich tam mraky a na rozdíl od svých jižních příbuzných vůbec nežahaly. A taky různé drobné rybky. Malé, co vypadaly jako jehly byly moc rychlé, ale ty ostatní se chytit daly. Jednou jsem chytla asi třícentimetrovou rybku a než jsem se stihla pochlubit ostatním, rybka vztyčila asi tři nebo čtyři ostny. Trochu mě to píchlo do dlaně, lekla jsem se a rybku pustila. Kdo ví, třeba to byla mořská verze koljušky :-)

  3. Díky panu Alešovi se alespoň můžeme seznámit s životem rybek a ostatních živáčků v akvariu. Do té doby jsem jen mohla konstatovat, že na akvaria se hezky kouká a že je to asi moře práce.

  4. Aleši,
    netušíte proč se jí říká zrovna rusofilně koljuška?
    A jak se tedy rozmnožují v přírodě když potřebují přes zimu 10stupňů Celsia?
    :) dík za odpověď.

    1. Dobrý den, to je dobrá otázka – ten název je opravdu zvláštní. Jedna rybí čeleď (Gasterosteidae) se česky jmenuje koljuškovití. S tou ruštinou máte pravdu. „Koljučka“ v ruštině znamená osten, trn. Všechny ryby té čeledi se vyznačují tím, že část hřbetní ploutve je proměněna v ostny, takže název byl převzat z ruštiny. Nejspíše má v ruštině pojmenování podle ostnů, ruský název koljušky se mi ale nepodařilo zjistit.
      Teplota 10 stupňů Celsia pro přezimování je maximum, aby se na jaře rozmnožily. Snesou ale klidně 2 – 4 stupně.

      1. Aha, takže záhada téměř rozluštěna. Koljušky se do našich krajů prvně dostaly zřejmě coby dar spřáteleného ruského akvaristy a názevpřizpůsoben a počeštěn.
        Protože jinak by se mohly jmenovat rovnou Nikolajky. :D

      2. ruský název koljušek https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BB%D1%8E%D1%88%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D1%8B%D0%B5
        no a teď by mě zajímalo, jestli tohle projde a půjde rozkliknout. Pokud ne, tak si prostě najděte na Wikipedii koljušku tříostnou a v levém sloupečku najděte mezi jazyky ruštinu a je to. Každopádně to je koljuška i rusky.
        A článek je pěkný, ke koljuškám mám osobní vztah. Jsou jedním z druhů, kterým vděčím za svůj titul.

        1. Pokud jde o původ koljušek v našich vodách, nezmínil tu nikdo možnost, že vypadly z regálu některé knihovny. Koljuška je totiž rybka od poloviny devatenáctého století velice literární, protože v Turgeněvovi,Čechovovi, Buninovi, když si někde vaří někdo v kotlíku nějaké šči, tak do něj každou chvíli háže přehršel koljušek.
          Jsem moc ráda, že jsem měla dnes možnost seznámit se s touto rybou osobně.

          1. Jo tááák. Ne že bych byla nějaký odborník na ruskou literaturu, ale přece jenom jsem na to někdy musela narazit – jinak fakt nevím, odkud by mi to jméno mělo být povědomé…

            1. Chichi, bylo povědomé i mě, ale znám strašidelné zákruty své paměti (no, spíš nepaměti), tak jsem se to tušení rozhodla ignorovat. Co mám já co dělat s rybičkama, že? No, s rybičkama ne, ale s ruskými klasiky jo… (chuckle)

  5. Díky za další zajímavé povídání, milý Aleši. je to úžasné, jak si příroda dokáže najít cestičky a některé druhy prosperují a třeba i expandují, zatímco jiné hynou. Z tohoto povídání mě nejvíc zaujal ten fakt, že rybky zvládají slanou i sladkou vodu, a jak se na to konto objevuje a mizí onen pancířek :)
    Přiznám se, že sama od sebe bych se do akvaristické literatury nezačetla, ale tvoje články čtu ráda. Je v nich hodně znalostí a zjevná úcta k životu (inlove)

    1. Přesně tak, to, co píšeš o akvaristice, je ohromně zajímavé – a sama od sebe bych na to nenarazila.
      Díky (y) !

Napsat komentář: abyt Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD