MLSOTNÍK: Whisky na schodech – De dinde à graisse

Logo_BorekNeboli krůtí na špeku nás napadlo při inspirativním nákupu. Tak totiž má předobrá žena nazvala naše výpravy za objevováním nám předem neznámého pokrmu, který nás napadá právě při prohlížení chladících polic s nabídkou všemožného čerstvého masíčka.

 

 

 

I zajásali jsme a zakoupili dvě balení lákavě vyhlížejících krůtích drumsticks, což jsou jednak anglicky paličky na buben nebo také stehýnka. Ale ani tento překlad není zcela relevantní, neboť nabízená potravina nebyla stehýnka, ale spíš krůtí předloktí. Zkrátka ta spodní část hnáty s menším svalem, než je stehno, že by lýtko?

Nalákala nás zeleňoučká sekaná petrželka, jíž byly ty paličky posypány a v neposlední řadě velmi kulantní cena.

Ve vedlejším krámě se zeleninou, zvaném Get Fresh, vybíráme dva pytlíky italských brambor, protože jak známo, irské jsou na vaření vachrlaté a ujíždíme k domovu, já s hlavou plnou plánů na kulinářskou orgii, které se oddám při pečení té slibné pochoutky.

Špek, tak jak ho známe, tady k mání není. Děkujeme tedy za polské obchody, kde naopak k mání je a to hned v několika variacích. A není to samozřejmě špek polský, alébrž ruský a je více než srovnatelný se špekem, který se prodává ve střední Evropě.

Špek, tu báječnou pochutinu a výbornou součást všech možných šťáv a omáček, na ostrovech neznají a v normálním irském řeznictví ho nekoupíte za žádných okolností. Vinou dávného překladatelského omylu se slovo špek, spisovně česky také slanina, vžilo pod anglickým pojmem bacon, což samozřejmě se špekem, potažmo slaninou, nemá pranic společného.

Bacon je prachobyčejné solené vepřové a je poživatelné pouze po několikerém povaření v čisté vodě, když jste pokaždé tu předchozí použitou vodu vylili. I tak při požití chutí nejvíc připomíná zamaštěnou koženou kovářskou zástěru, vařenou v mýdlové vodě. Ale veškeré dostupné slovníky tvrdošíjně omílají, že bacon = slanina. Je to chyba lávky, a nejsem zdaleka sám, komu dost dlouho trvalo, než pochopil.

Při návratu z objevitelské nákupní výpravy nás Whisky radostně nevítá tak, jak jsme si u něj zvykli, má totiž poraněnou levou přední packu po líté unfair rvačce se sousedovic Rubym. Ruby je potměšilý, zrzavý promenademischung, který má inteligenci a výzor natupírovaného smetáku a Whiskyho rafl v momentě, kdy jsem ho držel v náručí v naději, že tím šarvátce zamezím. Zlehka ten zmetek vyskočil a tlapku Whiskymu zbaběle prokousl. Zřejmě mu chtěl oplatit tu potupu, když při předposlední bitvě Whisky Rubymu skoro rozcupoval ucho a požvýkal stehno. Celkem vzato se nic moc nestalo, soused se omluvil a rozešli jsme se jako přátelé. Na rozdíl od našich psích svěřenců, u nichž aktivní nepřátelství nadále přetrvává.

Takže náš pejsánek s výrazem těžce raněného bojovníka zůstává ležet na mém křesle a třepotá se mu jen koneček ocásku na znamení, že si nás všiml a že doufá, že i my si uvědomujeme jeho svízel, díky níž nás nepřivítal s patřičnou pompou a obvyklým halasem. Stejně mu to nedá a o třech nohou přihopsá k tašce, aby do ní mohl strčit svůj zvědavý nos.

Sledujeme ho lítostivým pohledem, ač vypadá srandovně, když hopká kolem o třech s levou tlapkou vytrčenou vpřed, v póze právě umytého porodníka. Bolístka mu zjevně nebrání v tom, aby bujaře vyhopkal na své schodištní stanoviště a nenasadil pohled velitele štábu.

 

0712bor2

 

To už totiž krájím voňavou slaninku na kostičky, sypu na pánev a nechávám pozvolna škvařit. A má milá, předobrá žena zase pláče, protože krájí cibuli nadrobno a protože si nedá vysvětlit, že cibule se krájí vestoje, a když ji krájí nadrobno, neznamená to, že se na ten proces má dívat vsedě a jakoby drobnohledem, jako hodinář na ciferník.

Všichni zkušení pokrajovači cibule dávno vědí, že pálení v očích je způsobeno toliko používáním tupého nože, a tak se nesnaží sledovat řez, jako neurochirurg, hodně zblízka. Nic naplat, utírám jí slzičky, pochlácholím, pustím Proud Mary od Creedence Clearwater Revival a naliju sklenku dobrého vína. A tomu uslzenému, vděčnému pohledu se nic nevyrovná!

Ale to už je slanina do hnědoučka, kolem sádlíčko a pánev se nemůže dočkat naplnění tou čerstvě nakrájenou, oplakanou cibulí. Jakmile to zasyčí, zapění a začne pobublávat, ruče přidávám nešetrně máslo a nechávám na tom základu, ať se sám činí. Vůně, jež zaplavila v ten okamžik kuchyni, je démonická a já si dovoluji ji ještě kmínem umocniti.

Jakmile se začne cibulinka červenat, vylévám celý základ na připravený pekáček a vkládám ty krůtí končetiny, předem po všech stranách posolené. Vsypu na plátky nakrájený česnek, čerstvé rajčátko a na tenoulinká kolečka nasekaný pórek, mé milované grilovací od soudruha Vitany, pepř z mlýnku a nešetřím bazaličkou.

Pár kuliček nového koření zajistí prodloužení výsledné chutě vzadu na patře a ruku v ruce s jemnými plátečky másla, které pokládám šetrně na ta kořeněná, necudně obnažená krůtí lýtka, velí: „Šup do trouby!” Uf!! Celou operaci musel jsem totiž stihnout dřív, než mi ten slanino-cibulově-máslový základ vystydne… to by mi pak muselo být skutečně stydno.

Jakmile, při začátku pečení, máslo rozpustile sklouzne dolů s masa, podlévám trochou vývaru, přiklopím a nechávám osudu. Pár desítek minut klidu. Neboť víno ve sklence rudě žhne, tichá hudba a slunce v zahradě podtrhují pocity, které v nás vzbuzuje líbezná vůně chystaného pokrmu a Whisky se navíc tváří, jako kdyby krájel cibuli. Nedostal totiž, kromě kousku másla, nic odměnou za své bdělé pozorování, protože pozapomněl podat včas hlášení. Voják na správné beobachtungstelle musí holt hlásit všecko!

Po delší půlhodince odklápím horní část pekáče, podlévám maso a přemístím o jedno patro v troubě výše, aby ta kůrčička zčervenala a šťáva dostala barvu a šmak.

Brambory ze severní Itálie pomalu měknou v kastrůlku na mírném ohni, má předobrá žena prostírá talíře a příbory naší oblíbené značky Každejpesjináves, kterážto kvalita stává se prý běžnou a oblíbenou i v daleko snobštějších a honosnějších společenstvích, než je to naše.

Pak už zbývá jen oloupat brambůrky, hezky jimi obložit čekající krůtí nožku, přidat malinkatá rajčátka pro potěchu oka i půnebí, a servírovat.

Ó ta sevřená, kompaktní chuť masa, šťávy a ve slupce vařených brambor! Lehoučké rosé Pinot Grigio z oblasti Pávie jen báječně doplňuje požitek z každičkého sousta.

 

Bon apetit!

 

 

0712bor1

 

(K tomu, abychom se mohli tou vynikající, výraznou chutí odměnit potřebujeme pouze 4 až 8 krůtích nožek, slaninu, cibuli, česnek, rajče, kmín, pepř, nové koření, bazalku, pórek, grilovací směs, ostrý nůž na tu cibuli, jemně sekanou petrželku, radost ze života a potřebu nakrmit své nejmilejší něčím výjimečným. Tak odhodlaně do toho!)

 

 

 

Aktualizováno: 11.7.2013 — 16:47

188 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. U nás ve vesničce nestřediskové, malé ,moravské, máme tři farmy na krůty. Dělám je stokrát jinak, vždy dle momentální nálady a intuice.Mám je moc ráda, masíčko je super.
    Borku,to jsou zase chuti,tak teda jó, vytáhnu stehýnka z boxu a půjdeme na to.Jen vinko bude jiné.
    A zase mám s krůtama trochu problém, když je vozí farmáři na porážku,stojí v takovém klecovém vozíku, jedna vedle druhé,krky natažený nahoru, trochu štěbetají a mají děsně smutný oči. (tmi) (wave)

    1. Ja ti rozumim, Jenny. Taky kdyz na silnici vidim klecovy prives, tak ho fofrem predjedu. Vim, ze je to do jiste miry iracionalni, ale je to tak. taky cim jsem starsi, tim vice inklinuju k rybam, krevetam a jinemu morskemu potvorstvu.

      1. No, jo, a zas jdyž vidím langusty jak pochodují po mořském dně, jakoby se držely jedna druhé, tak je taky nemůžu sežrat, to je jasný.
        Hano, máš pravdu, čím je jeden starší, tím víc ctí vše živé a přírodu vůbec.

  2. :) R O Z V E R N Í Č E K . :)

    V kupé vlaku se cestující již delší dobu hádají o slavných osobách v dějinách s rabínem:
    „Schopenhauer,“ pokračuje muž. „To byl Žid,“odvětí rabín.
    „Freud!“ „Taky Žid.“
    „Marx!!“ „Jistě, známý Žid.“
    „Einstein!!!“ „Taky Žid.“
    „Ježíšmarjá!,“ vybuchne muž.
    „Taky Židi,“ zní suchá odpověď.

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný nedělní večer a hezké sny. (coffee)

  3. Všem oslavencům za poslední týden všechno nej nej nej- byli jsme na dovolené ve střední Itálii, v letovisku oblíbeném Italy, kteří si s sebou dovezli i své psy a kočky. Čechů bylo opravdu hodně málo :) Jenže vézt strakatice 1100 km se nám nechtělo, a tak je hlídali moji rodiče u nás a o víkendu je vozili na chalupou, kde jim pejsinky vyhrabaly několik tunelů, jedly s nimi třešně (obě už umí vyplivovat pecky, dneska jsem prostě zírala, když jsme si je tam jeli vyzvednout)a hlídaly hranice zahrady určené jen mezí, protože plot prostě není. Na pokusy o útěk se vykašlaly a ořvávaly jen toho drzého psa, co jim chtěl vlézt na“jejich“ zahradu. Myslím, že se to líbilo všem :) ale příště bych je možná radši vzala s sebou, mně se po nich hrozně stejskalo…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN