MLSOTNÍK: Whisky na schodech – Agneau à l’ail

Logo_BorekVe velikonoční čas je na ostrově smutno, svátek je to veskrze katolický, čili přísný, neusměvavý a černě oděný. Trošku se nám stýská po veselejším, pohanském pojetí těch svátků jara, po zvonících kolednících s pomlázkami, ale nermoutíme se a snažíme se alespoň částečně naše české zvyky dodržet.

 

 

Při barvení vajíček Whisky vydatně pomáhal, lezl mé předobré ženě na klín a strkal čumák do zapálených svíček, jejichž voskem zdobila vejce.

Ale měl i vážnější starosti, neboť musel hlídat na schodech s výhledem na dveře ledničky, kde čekalo naložené jehněčí, až se ho ujmu a udělám z něj pečeni na česneku s bramborovým knedlíčkem a špenátem. Je to jídlo velmi velikonoční, i když domorodci zde o svátcích jedí to, co po celý rok. A protože tráví svátky na modlitbách v kostelích a kaplích, snědí vše co se dá koupit v take aways v jejich nejbližším okolí, neb nevaří. Jako ostatně po celý rok.

Při představě, že bychom měli ke svátečnímu, velikonočnímu obědu pakistani, indian, nebo chinese take away na mne jdou mdloby. Navíc bych byl mou milou ženou zmrskán pomlázkou, kterou stejně nemám. Dodržuji totiž jen tu mírnější část pohanského zvyku perzekuce žen a dívek, a pouze je, po keltském způsobu, polévám vodou, aby do příštích velikonoc neuschly. Jen je to rok od roku s mou předobrou ženou těžší, protože dá práci dostat se do její blízkosti s nádobou plnou vody, připravenou k dovršení rituálu.

Letos jsem na ni vyzrál, když jsem ráno vstoupil do její komnaty se snídaní na prkénku a krajáčem, o kterém se domnívala že obsahuje čaj. Chrst! …a bylo. Čajíček čekal pod schody, v krajáči voda a žena za hlasitého jekotu pro příští období zachráněna od uschnutí.

 

0621bor3

 

„To nebylo fair!” pravila mi s úsměvem, ždímajíc noční košili. A něžně mě, za tu potopu v posteli, políbila, stejně jako každé velikonoce. Whisky během příprav k úkonu nic nevyzradil, pak ale začal jašit, skákal divoce po posteli a po celé ložnici, štěkal a vůbec dával najevo, že se taky účastní obřadu. Poté zaujal své schodištní pozorovatelské postavení v očekávání příprav k velikonočnímu obědu.

Krásný kus jehněčí kýty, koupené v Dunnes, je dva dny před přípravou naložen s česnekem a bylinkami, a čeká v chladničce na můj kuchařský výkon, zatímco Whisky, ač svou porci odřezků schlamstl již předevčírem, setrvává v očekávání. S psíma očima a výrazem „dej-mi-aspoň čuchnout” nevěří, když mu řeknu: ”Nic nebude, prcku, to už by na nás nezbylo!”

 

 

Ve staré vlasti vždy na velikonoce vyhrává z rádia dechovka a moravské, poněkud uječené, lidové orchestry, tak si pouštím něco klasiky, začínám s Mozartovou Malou noční hudbou, potom přijde na řadu Brahmsova 13. symfonie Poco Allegretto, vesměs hudbička pro sváteční náladu.

Slunce prosvěcuje záclony jarní září a já třímám v ruce pánev, hotov začít s tou magickou činností, zvanou chystání svátečního jehněčího na česneku. Na jemňounko nakrájená cibulička už pění v sádle na plotně, má rychleschnoucí žena loupe ještě další stroužky česneku a krájí na tenké plátky, kdežto já odklápím víko nádobky, v níž je uložen ten skvost, to naložené masíčko.

Po očku pozoruji hafíka, ten s neslušným hlasitým polykáním vystrkuje mordu půl metru daleko přes schody, mlaská a funí mi do ucha. Jakmile si však všimne, že ho merčím, okamžitě se s provinilou tváří stáhne zpět na pozorovatelnu.

Ale to už má cibulka správné zabarvení, tak ji bleskurychle zalévám horkým vývarem a nechávám pár minut pod poklicí. Pak ten základ přemístím do připraveného velkého kastrolu, ve kterém se dobrota bude péci. Záměrně nesejmu z naloženého masa česnek, ani ostatní ingredience a vložím do kastrolu.

A už čaruji s kořením, posypávám tu kýtu čerstvým česnekem, přidám plátky slaniny, šalvěj, rozmarýn, trochu kmínu, celý pepř, mé oblíbené nové koření, všeho však s mírou, abych nepřerazil tu, tak specifickou, chuť skopového.

První fázi příprav završuji přiklopením té dvouuché nádoby a šoupnu do rozpálené trouby. A se šťastným úsměvem si otírám čelo, chápu se sklenky červeného vína Rioja Cepa Lebrel 2008 ze slunných španělských vinic a mrknu na svou předobrou, usměvavou ženu.

 

0621bor1

 

Pan Händel nám předvádí svou Vodní hudbu a já se pouštím do další odpovědné činnosti, což jest příprava špenátu.

Na pánvi zpěním nasekanou šalotku v másle, pak přidám napůl rozmražené smotky špenátu, přisolím, připepřím a nechám na mírném ohni rozpouštět. Dělávám špenát také z čerstvých lístků, ale je letos nekřesťansky drahý a po dušení zbyde z celého sáčku s bídou jedna porce.

Ulehčím si to tedy použitím mraženého, který je nakonec stejně dobrý. Malá lžička třeného česneku dodá chuť a více netřeba, však pečeme skopce na česneku! Už se těšíme. Maso v troubě voní jak mana nebeská, jenže já vím, že  potřebuje ještě dlouho dusit a tak ti, laskavý čtenáři, povyprávím o bramborových knedlících po irsku.

 

 

Jak už se zmiňuji jinde, irské brambory se nedají uvařit po středoevropsku, ve slupce, pěkně voňavé a vhodné pro přípravu knedlíků. Dlouho jsem se zabýval problémem, jak to vyřešit. Jsa v podstatě tvorem líným, používajícím gastronomy zatracované knedlíky v prášku, koumal jsem o přirozené náhradě.

Až jednou, v dobách našich irských začátků, mi v obchodě padl zrak na pytlík sušených mashed potatoes, čili bramborové kaše a mě osvítil bůh, mající na starost amatérské kulináře. Pak nastal problém s moukou, protože irská kuchyně hrubou mouku nezná a z hladké… to tedy račte prominout, knedlíky vyrobiti nelze.

Při dalším pátrání jsem objevil krásnou, jemnou krupici, zvanou semolina, konzistencí připomínající maminkami tak oblíbenou Dětskou krupičku ze starých časů. A bylo vystaráno!

Po několika pokusech/ omylech jsem pak smísil dva sáčky sušených brambor a polovinu balení té žluťoučké semoliny, přidal jedno vejce, posolil a se studenou vodou promíchal v těsto, přesně připomínající naše milé bramborové knedlíky v prášku. Heuréka!

Povedly se krásně, vařil jsem je na zkoušku obligátních 20 minut, na povrchu hladké, uvnitř kypré a vláčné… od té doby je vařím, jsa pokaždé chválen mou uznalou ženou.

 

 

Leč pojďme rychle zpět k troubě, kde se česnek na povrchu skopové kýty začíná stydlivě červenat, jakoby se chtěl omluvit za vyrušování a že by chtěl polít šťávičkou. Zklamu ho, nepoleju, ale zato ho rovnou po hlavě strčím do voňavého, vroucího sósu na dně kastrolu.

Poté co se nasosá, znovu ho vylovím a umístím přímo na venušin pahorek jehněčí kýty. Rozpálenou pokličku opatrně položím mimo dosah a otevřený kastrol šoupnu zpět do trouby. Ubírám teplu na intenzitě a musím se po namáhavém výkonu napít zhluboka toho plnoštíhlého vína.

„Dokonáno jest! … teda první fáze, má milá!” pravim své předobré ženě a pokračuji v pečení za zvuků snových melodií pana Händela. Během toho času se mi špenátek na mírném plameni pěkně rozpustil a začíná se pomalu zbavovat přebytečné vláhy, bublaje jak jarní potůček.

Whisky sleduje pečlivě všechny naše pohyby a pomrkává na toho, kdo zrovna mluví, neposedí a občas kníkne jako kotě, protože dobře tuší co se stane s kostí, kolem níž je obtočeno to pečící se, voňavé masíčko. Leč do střehu, blíží se třetí fáze, náročná pro začátečníka, nikolivěk však pro ostříleného matadora, jenž ví co udělat, krok za krokem.

 

0621bor2

 

 

Maso v troubě už mírně nachoví a zlátne, znovu ho otáčím hlavou dolů, podlévám vývarem, opět přiškrtím plamen a rychle zavírám dvířka. V oblaku páry si připadám jako Hefaistos v hoře, mou kovadlinou je ale pouze elektrická plotna a mým kladivem vařečka.

Připravím si směs na knedlíky, postavím na plotýnku vyšší, objemný hrnec horké vody, nešetřím solí a zašpéruji poklicí. Z dobře prohněteného těsta vyválím čtyři usměvavé šišky, nechávám odpočívat pár minut, během nichž míchám špenátem a podlévám maso v troubě. A to už má barvu jaksepatří zlatočervenou, tak znovu kastrol přiklopím. Znovu zamíchám špenát.

Voda na knedlíky klokotá! Odklápím pokličku a opatrně vkládám ty bledé šišky do vařící vody. Voda začíná znovu bublat! Vařečkou pošťouchnu knedlíčky, aby se mi, nedejbože, nepřilepily ke dnu hrnce. Zamíchat špenát a nechat chvíli odklopený! Hbitě do něj rozklepnout vajíčko, rozmíchat a přiklopit!

Otevřít troubu a polít maso šťávou!

Znovu pohnout knedlemi v hrnci!

Rychle!

Kmitám na těch pěti čtverečných metrech jak dispečer letového provozu, málem zakopnu o psisko, čmuchající kolem plotny, piji tu španělskou lahodu a jsem šťasten.

Má předobrá žena se usmívá, rovnajíc talíře na zadní část plotny, aby se patřičně proteplily, neboť skopové na studeném talíři chutí rovno jest teplému uzenáči v pudinku se šnytlikem.

A už zbývá jen narovnat nití nakrájené knedlíčky na horké talíře, hutné porce jehněčího a špenátu naaranžovat tak, aby to lahodilo oku, polít šťávičkou, několikrát polknout nahromaděné sliny v puse a usednout k velikonočnímu obědu.

„Mmmmm…mmmm…” řekne má milá žena s plnými ústy a já odpovídám stejně… ach ta harmonie, chuť a vůně!

Tak veselé Velikonoce a bon apetit!

 

(K dokonalé přípravě skopového na česneku jsem potřeboval jen dobrou náladu, odhodlání a pomoc z rukou nejmilejších, jehněčí kýtu naloženou ve třeném česneku s drceným kmínem, pepřem, šalvějí a rozmarýnem, kterou jsem nechal uzrát dva dny v chladu.

Pak už jen cibuličku osmahnutou na sádle, čerstvý česnek, slaninu, nové koření, kmín, celý pepř, šalvěj, rozmarýn, horký vývar, pečící nádobu s pokličkou, dobrou hudbu a španělské víno. Bramborový knedlík a špenát je velikonoční standart a netřeba ho nijak měniti. Doufám, že vám zachutná a zavoní stejně jako nám!)

 

 

Aktualizováno: 20.6.2013 — 19:30

123 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dekuju, mili Zviretnici, za slova uznani a preju vsem krasnou nedeli.
    A jeste vzkaz pro tu pani co me tu uz ponekolikate nevahala kritizovat za pouzivani kminu – takze specielne pro vas jeste jednou pomalu: (wait)
    Kmin se hodi do kazdeho sauce pokud vubec vite jak ho pouzivat! Netluce se s zadnyma bylinkama, neb sam bylinou je! To ze vy nepouzivate koreni neznamena ze ja korenim mnoho, alebrz ze vy korenite malo a ochuzujete se tim o mnohe rozmanitosti nejen chuti ale i zivota! (fubar)
    Mnoho kulinarskych uspechu a dobrou chut vsem, pro ktere varite! :* (wave)

    1. Pane Borku, myslím, že je svoboda slova a já můžu vyjádřit svůj názor. Kmín by byl bylinkou jen v zeleném stavu jako nať, jako semeno je to koření. Zrovna tak můžete použít bulvu celeru jako zeleninu, jeho nať jako bylinku a semeno jako koření. Vařit umím, o používání koření bych i mohla něco vědět, neboť jsem vystudovaný chemik potravinář. Pokud nesnesete kritiku a očekáváte jen samou chválu, tak je to s vámi na pováženou.

  2. Se přiznám, že jehněčímu, kozímu a skopovýmu masu mi jde přivyknout ztuha. Možná se málo věnuju přípravě. Ještě jednou protančím Borkovými Veselýmivelikonocemi v černě přísné Irii a snad chytím ten šmak. Se dívím že se Whisky z vůní ještě nepomátl.Prej odřezky si sněd už před dvěma dny jak má tohle pes pochopit, přeci žije přítomností (flex) . Díky za prima povídání.

    1. Diky Radko, za mila slova a Whisky…no…ja se mu to snazim vzdycky vysvetlit, on se tvari chapave ale za minutu uz je zpet v ty pritomnosti a absolutne nedba…tak nevim :^) (chuckle) (wave)

  3. :) R O Z V E R N Í Č E K . :)

    Přijde učitel do třídy a řekne: „Tak děti tato místnost má 15m čtverečních, sluníčko sem svítí pod úhlem 20 stupňů, kolik mi je let?“ Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví.
    Přihlásí se Pepíček a řekne: „48 let.“
    Na to učitel řekne: „Jak jsi na to přišel Pepíčku?“
    Pepíček odpoví: „Já mám doma bratrance, kterému je 24 let a táta říká, že je napůl debil…“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný sobotní večer, hezké sny a užijte si víkend. (coffee)

    1. Uááááááá! To je krásná logika! (clap)

      Já taky používám logiku! (nod) Podle ní jsem někam uložila míchací hák do pekárny, když jsme kvůli sušičce strkali s věcmi v kuchyni. Ukládala jsem ho a pochvalovala si, že to je tak logické, že to prostě nemohu zapomenout, a když přece jen zapomenu, snadno to dovodím. – No, nedovodím. (blush)

      Nevíte někdo, kam jsem výsostně logicky ten zatracenej hák dala? (fubar)

      1. Kup si novej, ve chvíli, kdy ho budeš mít, tak se ztracenej najde (rofl) . Napadají mě schovky – u mouky, soli, přímo v pekárně..

          1. Ne, to píšu o sobě, mám doma někde tři pistole na tavné lepidlo, vím jen o jedné :P . Taky mám neplánovaně dvoje krejčovské nůžky Fiskars ;)

      2. (rofl) Tak tohle spoléhání, že si budu logicky pamatovat kam jsem něco dal, to znám. Tento druh logiky je naprosto nepoužitelný. Jediná možnost, která se nabízí, je zapsat si danou věc do notesu.
        Áber den koncen, kam jsem si dal ten notes? (headbang)

        1. Chichi, logika masa v lednici mě zaujala, milá JJ – že jako až budu péct maso, budu potřebovat skývu? (chuckle)

          V pekárně to bohužel nění. Ně nění, není! (rofl)

            1. Chichi. Nabízí se ještě skříň s hadry (ramínko visí na háku), nebo pomůcky na domácí práce (sekce jehlice, háčky).
              I to je železná logika! (rofl)

      3. Vave háček bude tutově někde zaháknutej. Nebo někam vyrazil voháknutej. Blusem jsem se včera s chutí a zájmem pročetla. Snad se na to někdy zajedu kouknout.Víš že mě teprve včera díky Dymníku došlo, že ukřižovaný město je Rumburk.Jojo dlouhý vedení.Na střední jsem všechny roky seděla v lavici s kamarádkou odtamtud.

        1. :) Voháknutej háček! (clap) (y)

          Nojo, já to taky nikdy nenapsala přímo, teď už ale musím. :)

          Tak, a háček mám na háku, jdu spát. Brou noc. (wave)

    2. :D :D :D

      Nováku, na vaší lavici je 7 much. Když zabijete jednu, kolik jich tam zbude?
      Jedna, ta mrtvá. Ostatni uletí.

  4. Borku,opět bezvadné a chutné psaní. Skopové můžu a ty přílohy taktéž. Špenát, s tím vyloženě experimentuji a nadívám kde co a taky přílohuji k docela dosti věcem chutným.

    Co mně trápí čím dál víc, je to, že mám s masem problém,tedy s pojídáním mrtvol zvířat. Viděla jsem na vlastní oči jak se vepříci bránili nastupování do vozu, který je odvážel na cestu,odkud není návratu. Jsem z toho špatná, bohužel však maso žeru dál, jen k němu začínám mít ambivaletní poměr.
    (wave)

  5. Borku, ty jsi básník (y) !
    Skopové mne trochu míjí, resp. u nás mi nechutná. Nevím, jestli je to předsudek, ale zdá se mi, že je moc cítit… ehm, skopovým. V jižních zemích mi to nějak nevadí. Kdysi mi někdo vykládal, že to je tím, na čem se ty ovce pasou, nevím.
    Jo, ale bramborovej knedlík, špenát – to je něco jinýho (clap) . Ty můžu i samotný, v nejhorším aspoň syrový těsto na ten knédl (chuckle) .

  6. Omlouvám se Borkovi za OT, ale víc děr víc syslů a tady se obvykle společnými silami najde odpověď na všechno (i když, pravda, letní páteční odpoledne není ideální načasováním).
    Dotaz zní – netušíte někdo, jestli se v případě exekuce na byt zohledňuje zdravotní stav dlužníka?

    1. Milá Louk,o takovém případu jsem ještě neslyšela a nenašla jsem ho ani v zákoně o exekucích. Jediná možnost by byla při doručování platebních příkazů a oznámení dlužníkovi, že by prokázal, že v době možnosti doručení byl v ústavním léčení a nemohl poštu přijat. Ale i tak exekučka jede dál,bohužel, jen by měl oporu v zákoně při žádosti o zastaveni.Chtělo by to naši právničku Zuzku. (wave)

      1. Dík, milý indošu! Exekuce už byla doručená. Dotyčný nebyl přímým dlužníkem, ale spadl do průseru kvůli společnému jmění manželů – léta od sebe, bohužel bez právního ošetření. Jedná se o trojí exekuci – na věci movité, nemovité a důchod. A otázkou je, jestli osobu o berlích, odkázanou na cizí pomoc, můžou vyšoupnout na ulici. Můžou, nemůžou, náhradní bydlení, přístřeší, přednostně pečovatelák??? Jojo, chtělo by to někoho přímo z ranku, pár zkušených právníků tu máme, zkusím dotaz kdyžtak zopakovat po neděli.

    2. paragraf 122 – 1) Zjistí-li oprávněná úřední osoba při vyklizení objektu, že se vyklizení objektu týká osoby, jejíž zdravotní stav by mohl být provedením vyklizení vážně ohrožen, není provedení exekuce přípustné. Není-li předloženo potvrzení lékaře nebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, oprávněná úřední osoba vyžádá vyjádření odborného lékaře.
      http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spravni_rad/cast2h11.aspx

      bezplatná poradna
      http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/838-strasak-jmenem-exekuce.html

    3. paragraf 122 – 1) Zjistí-li oprávněná úřední osoba při vyklizení objektu, že se vyklizení objektu týká osoby, jejíž zdravotní stav by mohl být provedením vyklizení vážně ohrožen, není provedení exekuce přípustné. Není-li předloženo potvrzení lékaře nebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, oprávněná úřední osoba vyžádá vyjádření odborného lékaře.
      http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spravni_rad/cast2h11.aspx

      1. Rputinko, díky !!!
        Jenže jsou to mrchy ti ex.je bohužel je na nich aby tento ohled brali vážně a s tím jsem se právě nesetkala.

        1. Pak musí po provedené exekuci okamžitě podat odpor. Nepředpokládám, že by byli až takové hyeny, aby nepohyblivou ženskou o berlích vynesli na ulici.

  7. Borku,sú tu vražedné teplá-dnes 36 ve stínu a tieň je len ten,čo si sám urobíš.Tak som varila a zjedla tvarohové knedlíčky s jahôdkami.boli dobré,keby som bola chválenkár,tak boli výborné.K nim ešte na voľno ˇ
    ďalšie jahôdky,kakao,kryšt.cukor/iný nejem/ a poliate pravým maslom.Fakt nebíčko v papuľke-ale len potiaľ,kým som nečítala o Tvojom zázraku na tanieri.Len to ách!!
    Korenia je primerane/podľa mňa je česká kuchyňa fádna-nebite ma/,možno by to znieslo i trošku pálivej papričky-teda u mňa určite.Ešte OT k Maričke:ano Marička
    vorař je pltník a ten na Dunajci furt opitý!!To je adrenalínový zažitok jazda s nimi-zahraniční turisti su zdesení,slovaci sa smeju v rámci našej filozofie nepije len chorý a potmehúd.

    1. Ad opilý pltník na Dunajci – Slováci se smějí, zahraniční turisti jsou zděšení a Moravákom je to jedno, neb jsou na tom kolikrát horší než pltník (chuckle)

  8. Borku, další voňavé povídání z dublinské kuchyně. Br. knedlík i špenát – miluji oboje. A ják móóc dobře znám…“málem zakopnu o psisko, čmuchající kolem plotny“…Trixie mi tiše postává za zadkem, naději v oku. Když neuspěje, s velkým povzdechem si sice lehne, ale přesně uprostřed kuchyně a ze mně se při vaření stává čáp.

    Můj názor na koření. Já někdy vařím jen se solí a papřem, někdy jen třeba s paprikou. Prostě co mi ten den „zavoní“, s tím vařím. Jednotlivých skleniček koření mám dvě velké krabice (plus ty nejpoužívanější v kořenkách více při ruce). Ale také mám řadu různých oblíbených směsí. Měli jsme kamarádku z Cejlonu (už zemřela). Když jsem jí prvně viděla vaři kari, těch skleniček, z nich odsypávala, měla pěknou řádku.. Tenkrát jsem si to napsala a krátce podle toho vařila. Pak jsem to vzdala a koupila hotovou směs (a dělám to tak dál). Stejně tak moje nejoblíbenější směs – kreolská – je složená z 10 různých koření a provencálské ho má také dost. Takže, kdybych psala recept, napíšu jen „lžíci kreolského koření“, ale kdybych to měla jednotlivě vypsat, určitě by se toho někomu zdálo strašně moc do jednoho jídla. Podle mne nejde tolik o počet druhů, jako o jejich správné sladění (něčeho špetku, něčeho půl lžičky)

    Milá Vave – krásné včerejší povídání a skvělá domumentace. A neleží tam „u Raka“ tebou zanechaný kamínek stejný, jako mám já mám od tebe? Těším se na pokračování.

    Dede, je mi moc líto, že jste museli zrušit tak nádherně vyhlížející dovolenou. Slovenský kamarád nám právě z těchto míst (kolem Tří korun) loni poslal svoje krásné video. Do té doby jsem nevěděla, že vorař je slovensky pltnik.

    1. Tééda, to je krásnej pes, takovéhle zabarvení jsem snad ještě neviděla !!! Kéž najde milující nové pány.

    2. Hele, Alex, neuvažovalas o Falcovi ty sama?
      Vono se tak občas přihodí, že si člověk nevybírá plemeno, pohlaví, věk, povahu…, že prostě CD rozhodne sama.
      Už mlčim, vůbec tu nejsem :x .

      1. Tak, tak. Taky jsem kokříka Daníka neplánovala a dnes už má staříček 13 roků, taky přišel v 6 letech k nám. A boxeří holka si nás nakonec taky našla a jsme komplet. (h)

        Ten na obrázku je krááásnej, kdyby jsme nebyli přeplnění tak už bych pro něj jela. (wave)

        1. Viď! (inlove) A proč bysme jenom my měly mít naordinováno, aniž by se nás kdo ptal (chuckle) .
          Ale vážně. Falco je jednak krásný, druhak působí mimořádně mile, navíc je dospělý, takže by nevyžadoval tolik péče jako štěndo, zůstal by ve známém prostředí, je dostatečně veliký, aby při hlídání budil respekt a přitom se dá uzvednout u veta, majiteli by se určitě obrovsky ulevilo, protože by měl jistotu dobrých rukou… prostě samé plusovky (nod) .

  9. OT – PETICE ZA OCHRANU ZOO PŘED POVODNÍ

    Petici je možné podepsat tady – nahoře je záložka „chci podepsat“. http://www.peticezoo.cz/

    Jinak gorilky už jsou vidět na obvyklých kamerách a vypadají náramně spokojeně, že jsou doma. (h)

    1. Nezlob se, ale petici nepodepíšu. To není politická záležitost, kde by se člověk mohl angažovat za dobrou věc. To je otázka pro hydrology, jestli to vůbec jde udělat za snesitelnou (schválně nepíšu rozumnou) cenu. Členitost terénu je obrovská výhoda i nevýhoda ZOO. A já tomu nerozumím natolik, abych byla schopna říci, že jde ZOO ochránit. Záplavové louky v dolní části ZOO jsou prostě záplavové. Řešení neznám, proto se do toho nehodlám angažovat (pochopitelně je tohle každého rozhodnutí, ale ze zásady se neangažuji ve věcech, které patří odborníkům. Věda, a hydrologie je věda, nehledá řešení hlasováním).
      Omlouvám se za názor, který nebude populární. Také je mi líto stresovaných zvířat a poničených pavilonů, ZOO jsme přispěli, ale možnostem ochrany proti povodni nerozumím.

      1. To je v pořádku, Evi. (h) Jen upozorňuji na petiční akci, není to žádná povinnost se podepsat.
        Já jsem se podepsala hlavně proto, aby se tím někdo začal doopravdy zabývat, udělal pro začátek seriózní studii. Ne jako posledně, kdy bylo něco přislíbeno a pak odsunuto na neurčito. Když se ukáže, že ochrana ZOO je nemožná, tak budu zase tlačit na to, aby se našlo jiné řešení.

      2. Evi souhlasím s Tebou, už někdy při povodních bylo v TV vysvětlováno, proč se bude nový pavilon stavět výše a půjde pryč z inundačního pásma. Je to tam nějak technicky špatně řešitelné, postavit účinější povodňovou ochranu. Věřím, že se odsune výš i pavilon velkých šelem.

        1. Bohužel ve spodní části nejsou jen šelmy a gorilky, také tučňáci a lachtani, a mnoho dalších zvířat. Nahoře tolik místa není. Dole je i dětská ZOO, divadlo, zkrátka to celé tvoří krásný a zajímavý komplex. Nevím, jak by se všechno vešlo jen do jedné části.
          Ono právě není úplně jasné, jestli je to špatně řešitelné, ono se hlavně nic nedělalo. V tom je největší problém. Petici vidím jako prostředek k tomu, aby se tím někdo doopravdy zabýval.

    2. Vave, už jsem také četla na netu, že se přestěhovaly. A jsou náramně spokojené. Samozřejmě, že dámy byly první, jenom pán rodu se bál (chuckle) .

  10. Borku, omlouvám se, ale tahle větička je nádherná a skrývá se za ní veliká hora dřiny a nervů.
    Na FB píše ředitel pražské ZOO:
    kdo to jeste nevi, gorily jsou dole a od zitrka bude jejich pavilon pristupny navstevnikum.

  11. Tak jo, milá YGO, přidám recept na fazolovou polévku z jehněčích žeber:
    Především žebra jsou „vopruz“, samá šlacha,málokdo je zpracovává. U nás se začne namočením fazolí (jakékoliv máte rádi, my bílé) a žebra se uvaří v papiňáku s cibulí a pepřem a novým kořením a bobklistem. Úplně do měkka, vývar se zachová, zchladí v mrazáku, odtuční a z žeber se obere, co lze. Moc toho není.
    Druhý den se samostatně uvaří fazole a zatímco se vaří, dám na olej cibuli, česnek a strouhanou kořenovou zeleninu, drcená rajčata a případně (nemám to tam ráda) na kostky brambor a to vše svařím s tím vývarem, přidám buď oregáno nebo marjánku a trochu citronu a sůl, lze i třený česnek – ale pak je to moc ostré – a nakonec dám to obrané masíčko z žeber, jemňounce krájené a vařené fazole a petrželku.

    Pomocný recept: řecká fasolata

  12. Toho psa musím zabít! (whew)
    „Žolíčkovi je smutno“, řve na mně čokl jak protrženej. Za hlasitého kvílení, neb mě šťourá revma v rameni, zafunguju jako jeřáb, vytáhnu pejska k sobě na křesílko a šoupnu si ho za záda.
    Žolíček se blaženě přitulí.
    Žolíčkovi z toho tulení začíná být horko a počne se vrtět.
    ŽOlíčkovi je ještě tepleji a začíná se drbat, při čemž zákonitě drbe taky mně. Konec konců proč ne, na záda si nedosáhnu.
    Žolíčkovi je horko strašně moc, prodere se skrz špriclíky, seskočí na podlahu a plácne sebou na dlaždičky, aby se ochladil.
    Žolíček se zchladil a řve na mě jak protrženej, že je mu smutno. Zafunguju jako jeřáb …. da capo al fine.

    Když to dělá celé dopoledne z frekvencí cca 3x za hodinu, je to na psovraždu … (flex)

    1. Ale vem si na tom to pozitivní (chuckle) – po takovém cvičení budeš mít ohebnou páteř, štíhlý dřík, sílu v rukou … a svatozář nad hlavou (rofl)

      1. No nevím, zatím mě bolí rameno, mám zpřeházený žebra, funím jak sentinel a o tom štíhlém dříku si dovoluju důvodně pochybovat … :D

          1. Dědečku náš FŠEVĚDOUCÍ (rofl)
            Vy jste děsný. Takové dobroty. Ještěže jsem to otevřela až poo ;)

        1. OT – PETICE ZA OCHRANU ZOO PŘED POVODNÍ

          Petici je možné podepsat tady – nahoře je záložka „chci podepsat“. http://www.peticezoo.cz/

          Jinak gorilky už jsou vidět na obvyklých kamerách, vypadají náramně spokojeně, že jsou doma. (h)

  13. Borku, to bylo zase skvělé povídání… a díky za to zjištění že „skopové na studeném talíři chutí rovno jest teplému uzenáči v pudinku se šnytlikem“. Potřeboval bych to vysvětlit svým milým dcerenkám, protože ty se občas chystají ke stolu jako operní diva na premiéru a nahřáté talíře stydnou (zatímco mně stoupá tlak…). Není to tak dlouho, co jsme měli půlku jehněte tzv. „se vším všudy“ a já jsem poprvně zkoušel udělat jehněčí brzlík. Trochu pracné, ale povedl se a bylo to mňam!
    Takže teď asi nějakou dobu vaši inspiraci nevyužiju, dost bylo jehňat. Ale myslím, že přijde čas. A úplně nakonec – oceňuji tu improvizaci s bramborovými knedlíky. Jedna z věcí, které nedovedu: nemám-li příslušné suroviny, propadám panice :-)

    1. Zdravim Terro a diky!
      …s tou improvizaci se to ma tak, ze jsem si vzpomnel na Jiraska,(toho grafomana) jak kdesi napsal, ze „nouze naucila Dalibora housti“ :) – takze kdyz ma clovek mlsnou hubu a knedliku je mu treba…
      A na dcerenky radim delsi bic s drevenou rukojeti, protoze tohle (!) se fakt n e d e l a !!!
      (wave)

  14. Malé OT ve stylu „líná huba….“: soused přes jedno je ve vlastnictví 3 kousků anglických kokršpanělů. Z rodinných důvodů si musí ponechat jenom jednoho, takže samozřejmě si nechá toho nejstaršího 8 let. Nejmladšího ICH. 4 roky, si berou jeho chovatelé a prostředního 6 let, modrého bělouše jménem Falco, nositele CACIBa, chce věnovat do opravdu výborných rukou.
    Falko je senza pes, nejenom je krásný, toho CACIBa nedostal jen tak, ale i hodný, je zvyklý i na malé děti, je temperamentní a mazaný jako liška.

  15. Borku, to jehněčí zní přímo božsky a tvůj básnický styl je požitek pro oko. Asi se budu muset zamyslet, co o víknedu do zobáčku… Vlasně nemusím! MLP včera přinesla kupu hřibů – praváky seberu na polívku a z modráků může spáchat omáčku. A přežeru se hub! (rofl)

    1. Diky Honzo, za slova chvaly, ty houby vam uprimne zavidim, tady se jich semtam par najde, ale to vetsinou jen kdyz hordy najezdniku z Polska, Ruska a Litvy neco zapomenou sebrat, po smazenici z cerstvych hub se mi fakt stejska…a co teprve syrovinky pecene na babiccine plotne…krasa! :) (wave)

  16. Už mám objednané skopové na podzim, v jakékoli podobě je to masíčko , které můžeme. Jednou jsem našla jakýsi starý recept na starší skopové dušené v mrkvi. Bylo to neuvěřitelně dobré. Klasika s česnílkem je ovšem také výborná, já ovšem čím jsem starší tím více šetřím s koření, takže sůl, pepř, cibule, česnek a finito. No a jakékoli mleté smíchané se skopovým dostane okamžitě jiný rozměr

    1. Inko, souhlas – jehněčí nebo skopové (i takové, co už „dost pamatuje“) je dušené v mrkvi nebo ve směsi zeleniny úplně úžasná věc… Důkazem budiž, že mi prošlo i u bratra rodného, který by třeba vepřové s mrkví vzal do pusy jen v nouzi nejvyšší. Co, že mi prošlo! Sežral mi ho větší díl! :D

      1. No, potřebovala bych více strávníků přístupných netradičním kulinářským zážitkům. Bimbo je zlatíčko, snaží se oprostit od předsudků a předložené ochutnat, než řekne ne. Jenže je prožranej a když mu chutná, tak se holt napere, mám strach, abych mu nezadělala na infarkt.

  17. Joj, jehněčí! Mňáááám. To my můžeme. Klasicky na česneku. Nebo na rozmarýnu a šalvěji. Nebo pečené v kořenové zelenině.
    Taková jehněčí kapsa, to je žrádlo. O jehněčích kotletkách na rozmarýnu s parmazánem ani nemluvím.
    Taky mám pocit, že trochu moc hýříš kořením. Není tu zvykem míchat tolik koření. Nicméně výběr bylinek je přesný. Není snad bylinka, co by si s jehněčím víc rozuměla než rozmarýn.
    Snad jen jedna drobnost – česnek nezakryje, naopak zvýrazní ten „skopovej čuch“, takže lidem, co zrovna skopové moc nemusí, doporučuji česnek vynechat, maso dokonale zbavit všeho loje a odblanit, protáhnout slaninou a pak opéct na másle, uložit do kořenové zeleniny, přidat šalvěj a rozmarýn a pomalu péct. Je to náramné. S bramborem vařeným a v pekáčku pečenou nádivkou.

    1. Přesně, milá Bubu! :) Jehněčí i skopové mám ráda co jsem objevila, že nemusí být na česneku (chuckle) Já česnek miluju v syrové podobě – na topinkách, v salátech, nebo v majdě na špagety, ale maso pečené na česneku mi odmala nechutná. (jo, a špenáty taky nejím a bramborové knedlíky jen když musím (blush) )
      Takže když jsem v Anglii objevila celoročně dostupné jehněčí a skopové, tak jsem začala experimentovat a v podstatě sama došla k podobným receptům, o jakých píše Bubu. Zatímco Berry s Kazanem se prohlodávali štědrou nadílkou jehněčích hřbetů a žeber (nabídka kostí u Morrisonů – zabalili to za pár pencí hezky na tácek :) ), my jsme zkoumali, co všechno s tím masem dá udělat. Z bylinek bych ještě zmínila mátu – to je něco, co by mě bez anglického příkladu vůbec nenapadlo. Je to dobré (v kombinaci s kořením nebo i tím rozmarýnem) a navíc je prý potom maso lépe stravitelné.
      Šiš Borku, tys mi dal! A já mám v mrazáku jen kuře :P

        1. Tak to u nás taky letělo skoro denně. Teď už jsou nad to povznesení. Ale já se můžu klidně dívat pořád. (chuckle)

  18. ANO, to je dokonalé! Jak jehněčí, tak skopové má u nás své ustálené, celoroční místo.
    Jasná volba na víkend! Mám v mrazáku ještě jehněčí hřbet…

    Jen mne fascinuje autorova rozhazovačnost co se koření týče – Já bych volila buď jedno nebo druhé… šalvěj a rozmarýn ke kmínu s česnekem?
    Už to tu někdo psal, když nás autor trápil popisem dušeného hovězího, že je tam nějaká divoká kombinace koření.

    1. S tím kmínem jsem to byla já. Když bylinky, tak k nim jen česnek a pepř. Kmín patří do bramboračky, chleba, bramboráků, zelí, masa na kmíně a na pečené maso (vepřové, králík) a na sypání pečiva…S bylinkami se chuťově tříská, ať se to Borkovi líbí nebo ne :P

      1. Já si zase myslím, že toto jsou Borkovi recepty a tudíž je píše tak, jak dle nich vaří. Nikde není řečeno, že co chutná jednomu, musí chutit i druhému. Takže, pokud to má takhle Borek rád, proč by to sem i nenapsal.

        Předpokládám, že vaše recepty budou s jiným chuťovým vyladěním – tak je sem napište (ech – nevykám, myslím to všeobecně (chuckle) ), ať víme, jak se vaří zase v jiných rodinách.

          1. Ale ale ale – to potom máte celý den veselou až rozvernou náladu (když na marjánce) (rofl) (rofl) (rofl) .

            Mě se slovo marjánka strašně líbí (proto si občas zapěju (music) Marjánko, marjánko, marjánko mááááá, zavaž mi šáteček na uzle dva (music) ).

          2. Šiš, Alex!, to mi nedělej, teď jsem se málem zalkla, vzpomněla jsem si na recept Jarky F. „Kanec na Marjánce“, myslím, že ho posílala do Mlsotníku. (chuckle)

            Jinak pro mě je v Borkových receptech na první pohled taky moc koření, ale věřím, že on to má vychytané a jídlo bude voňavé a chutné. Ovšem čte se to dobře, to ano. Vzhledem k tomu, že se snažím vařit čím dál časově úsporněji a co nejjednodušeji, jsou pro mě tyto recepty spíš krásnou literaturou, než praktickým návodem. :)

            1. Jako bys mi mluvila z duše…nějak mě nebere stát půl dne u sporáku a sníst pak za deset minut. Vařit umím, prý dobře, ale s přibývajícími roky mě to baví čím dál méně.

            2. No, on je to taky velikonoční recept. Jistě si pamatujete, jaká děsná kosa byla letos o velikonocích. To bych třeba i u tý plotny stála. V současných povětrnostních podmínkách vařím s železnou pravidelností kus chleba a zeleninu. Občas se rozšoupnu ještě na sejra :P .

              1. Jsi můj člověk – MLP měl k obědu bagetky, rajče okurku , papriku a balkán. Mlaďoch mě ukecal, že chce těstoviny s italskou omáčkou z rajčat. Jen jsem dozorovala (radila, jak), on to uklohnil sám a DOKONCE po sobě uklidil….

  19. u nás v Pardubicích v noci ani větříček, venku 27°C, uvnitř taktéž
    no hrůza, po odjezdu do práce v Přelouči hlásím – pršelo tu cca v půlsedmé ráno asi 10 minut a vidět byly 2 blesky….od té doby fouká,ale příjemně vlahý větřík a je tu 22°C….
    V Pcích nepršelo a je to 13km od sebe… ;(

    1. se přidám, no aby ne,jezdíme ze stejného do stejného, i do stejné fabriky :D
      a ještě ji pouštím na svůj počítač.

  20. V noci vedro, ráno taky- JJM se bouřky vyhnuly.
    Jehněčí mám ráda, obzvlášť s tím špenátem a bramborovým knedlíkem, hmmmm….

  21. Skvělý :-) jehněčí my rádi. V téhle verzi taky.

    to byla noc. Uf. Myslela jsem, že nám to odnese barák. Ale nakonec jsem ráno viděla jen nějaké spadlé ořechové větve, ale topoly se ohybaly k zemi. U vás dobry?

    1. Betka chodila od pelíšku k pelíšku, z jedné místnosti do druhé a stále sem a tam… od jedné do tří. To znamená, že bouřilo. A pršelo. Ale jen tak příjemně – aby se trochu zalilo a ochladilo. Žádné děsy se nekonaly.

      Teď už zase vedro vedrovaté… A to mám dvanáctku. Ale budou i stánky, takže možná dorazím dvanáctku dvanáctkou pivní (chuckle)

    2. Měla jsem dost veliký strach když předpovídali přívalové deště a Luxík si vlezl na gauč což obvykle nedělá. A když hlásili jak to řádí v záp. Čechách ale naštěstí nás to obešlo a spadlo jen trošku vody. Bydlíme pod stráněmi na potoce. Ráno, když jsem jela k doktorovi tak jsem potkala jen jeden strom, spadlý přes silnici a spoustu větví. A zase je horko a kdyby trochu nefoukalo tak je opět nesnesitelně. U vás jste si tedy asi užili ?

  22. Borku, úplně cítím tu dobrotu na jazyku!!! Mám ráda jehněčí i dospělé skopové. Za hluboké totality dost opovrhované mými spoluobčany. Ve městě byla jedna masna a tam pan řezník prodával skopové. Vždy v úterý a ve čtvrtek stála v masně fronta tehdy spřátelených Arabů, kteří v nedalekých vojenských kasárnách studovali pilně na teroristy – a já.

    1. taktéž miluji jehněčí i skopové, nejraději na česneku nebo podlévané vínem, marinovanou kýtu v jogurtu s česnekem a rozmarýnem… mana nebeská to je….. :P

      1. oboje na česneku nebo s mrkví i se špenátem je lahoda,ale pečené na rožni, to je „nebe v hubě“ a nebo na lávových kamenech…

        1. Lávové kameny jsou prima i na zádech bez jehněčího jen musí být příjemně teplé a ne nažhavené na grilování.

    2. Jo, Alex, teď (no, už před časem, je to tam asi rok-rok a půl) si ti tehdejší studenti otevřeli halal řeznictví na Vídeňce, vlastně naproti mešitě, a jehněčí a skopové tam prý mívají – ale z vlastní zkušenosti nevím, ještě jsem nějak nenašla čas a chuť se tam vypravit.

      1. Mám jeden takový obchod na dosah, dělají tam skvělé klobásky. Ale přiznám se, že mám jistý morální problém s halal porážkou… ze mne by dobrý terorista tedy asi nebyl :-(

        1. Halal porážka je to, že se zvíře vykrví? Jestli jo, tak moje mamka by byla dobrá teroristka – vykrvuje aj králíka (nod) , protože krvová pomazánka nemá chybu – bože, nejsme náhodou spříznění s Drákulou? Ale asi ne – do ní se dává stráááášně moc česneku.

          1. Ygo, vykrví, a hlavně bez předchozího omráčení, neb se nad ním odříkávají laskavým hlasem modlitby, které by mělo slyšet…

            1. a já miluju husí a kachní krev..pěkně na cibulce na pánvi…takže i tyhle chudinky,jsou halal…..

                  1. terro, kromě pláče je velebím, když tu výbornou krev ještě horkou jím,s novými brambůrkami je to luxusní… to taky nestačí? (angel)

                1. já teda nevím, ale krev se asi nechá vytéct (tzn. odkrví se) z každého masa, ne? jde o to, že jak jsem našla, při halal porážce se tak děje zaživa :(
                  jsem to radši snad ani neměla hledat….

          2. Ve Španělsku jsem měla to nemilé potěšení účastnit se halal porážky králíka. Nejdřív ho honili po dvoře. Pak ho jeden držel za uši (králík řval bolestí) a zbytek se nad ním dost dlouho modlil. Potom – králík stále při vědomí – vzali nůž a prořízli mu krk od ucha k uchu a nechali ho na zemi vykrvácet. Za vědomí, zaživa.
            Už nikdy víc.

          3. Ygo, halal (=Arabi) nebo košer (=Židi) porážka je porážka vykrvením bez předchozího omráčení, rychlým proříznutím krkavic. Je to hrozné, ale ta zvířata prý nakonec netrpí – kvůli rychlosti provedení. Důvod je jednoduchý, dělá se to kvůli klimatu severní Afriky – kde je krev, to se rychleji kazí.

            1. Jak píšu nahoře, byla jsem svědkem, když jsem bydlela v převážně muslimském domě. Podle toho jekotu se nedalo říct, že je králík nestresovaný a že netrpí.
              Pokud vím, halal porážku může udělat kdokoli, ale košer řezník musí být vyučen a dostat nějaký oficiální punc, že tomu rozumí a porážet smí. Myslím, že muslimové smějí nakupovat u košer řezníků, ale naopak ne. (Ale nejsem si jistá, že jsem to poslední nepopletla – i když to dává smysl logicky, muslimové nebývají vždycky logičtí.)
              Na druhou stranu, když krev z těla vyžene ještě fungující srdce, vyteče jí víc než při našem způsobu vykrvení (za pomoci pouhé gravitace). Maso je křehčí a chutnější.
              Ale furt mi to za to nestojí. :-)

  23. Joooo, jehněčí já můžu! :P
    Nejlepší jehněčí jsem jedla jak jinak na Balkáně a to přímo v Záhřebu. Je tam na předměstí hospoda ve starém statku. A když se vejde bránou na dvůr, jsou hned naproti veliká železná otevřená vrata a v nich asi 7patrový gril. A na každém tom železném prutu se griluje jehně. A člověk si vybere, které se mu zdá tak správně propečené a hostinský ho naporcuje a přinese.
    Samozřejmě je lepší tam nejít sám. Byli jsme tenkrát čtyři a ukrutně jsme se přežrali, neb to bylo fantasticky dobré… k tomu istrijské vínko … joj!

    1. Jój – ani nepřipomínej. Miluju Chorvatsko a miluju jejich kuchyni (kde, kupodivu, ryby a mořské potvory nejsou nejdůležitější součástí jídelníčku, spíš naopak) a jejich janjetina a svinjetina na rožni nemá chybu. Já tam chci!

    2. skopová peka..koukám, že jsme v Zagrebu byly ve stejné hospodě a cestou z ní jsem ještě škubala vavřínové listy a pak si je sušila…..

      1. No, nevím, školy nemám (jen v Chorvatsku část rodiny), ale řekla bych, že peka je něco o dost jiného. Gůglujte „jela ispod peke“.

        1. Tak jsem chvíli nechápala aido,proč se do mě tak navážíte a pak jsem si to po sobě přečetla. No jo, ono mi vypadlo velké A , takže to získalo jiný význam. Mělo tam být: A skopová peka

          1. No, netušila jsem, že když opravím zjevný omyl, tak se do někoho navážím. Osobně bych se po zjištění chyby omluvila, ale ještě se asi holt musím hodně učit…

            1. Tak určitě je vždycky co se učit, celej život. Školy mám a kdybych někoho upozorňovala na chybu myslím, že bych šetřila přezíravostí.

  24. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    ňáááám ňááám – jehněčí mi rádi. Všichni. Knedlíky bramborové taky rádi. A špenátek taky můžeme :P

    Dneska dopoledne zkoušet a od jedné velký den otevřených dveří pro veřejnost při příležitosti oslav založení školy. Do šesti… Zítra celouniverzitní výlet na Ještěd a Pláně. Takže Betka si užije páníka (chuckle) , já dnes fungovat nebudu…

  25. No nazdar! Mám to zapotřebí? Tohle?
    Včerejší snídaňo-oběd byl zbytek grilovaného kuřete – tedy to, co mi chlapečkové ráčili ponechat. Kůžičku jsem snědla já, kousek masa na mne taky zbyl, ostatní v nich zmizelo jako v propadlišti dějin. Nechápu to. Doteď grilované nebo jinak upravené kuře nejedli, přičuchli, zhnuseně odešli….., čumáčky signalizovaly: „to si teda sněz sama“, včera změnili názor a loudili tak úpěnlivě, že by se i kámen ustrnul a změnil se v kus masa. Chudáčkové podvyživení.
    Pak následoval půst až někdy do 22.00, kdy jsem se sebezapřením pozřela hambáč u Mc.Donalda, neb jsem hlady šilhala.
    A teď čtu tohle a sliním tu jak Betka. Radši to zaspím.
    Jehněčí miluju, špenát a brknedlíky také…. a nemusí to být jen o velikonocích.
    Zase krásný receptík a úžasně podaný.

  26. Borku, to je zase týrání. (doh) Žvýkajíc zde suchou skývu, se mi po přečtení, huba naplnila slinami a hned se žvýká lepe. (happy)

      1. To víš ,že chutná. Ty to umíš tak krásně podat, že normálně slyším i slintat Whiskyho. (nod) A úplně mě odbouralo zdobené vejco půlitrem piva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN