PSI: Už jí byl rok…

0617bub1_1Komu? No přece Rózičce. Ano, strašně to letí, Róza, Rózička, Rozárka už slavila první narozeniny. Je jí patnáct měsíců. A pořád stejný prdlouš a pometlo. Ona snad bude štěně už napořád. Že by to souviselo s tím jménem? Já vím, že mne zdejší zvířetnice a zvířetníci varovali. Jenže ona si o to jméno prostě řekla. A sedí jí.

 

 

Rózička je prostě temperamentní a hyperaktivní torpédo. Možná má v zadku vrtuli. Ocasem často vrtí tak, že dělá kolečka. Možná je to tryskový motor. Rozhodně má sklon spíš k řidšímu případu. A možná malý jaderný reaktor. Nepřejte si zažít, když její zažívání začne potravu zplyňovat. Zamořit celý dům jí nečiní potíže.

Ovšem kypí zdravím. Žere jako kyselina. Hlídá. Je chytrá. Pálí jí to. Potřebovala by víc zaměstnat hlavu. Snažíme se, ale té příšeře by snad nestačil ani Einstein…

 

0617bub1

 

Je to pravá ženská. Miluje boty. Je z nich přímo u vytržení. A já mám pak z boty vytrženou stélku. Naposledy mi čórla oblíbenou zahradní botku. Sice obnošenou balerínku, ale na zahradu pořád dobrou. A koženou. Neváhá si povyskočit. Ty botky totiž byly uloženy nejméně metr dvacet vysoko.

Je to pravá ženská. Zvědavá až hanba. Náhodou si dopoledne zdřímne a musí se tedy přesvědčit, jestli náhodou neprošvihla něčí příjezd. A tak nakoukne oknem do kuchyně. Ovšem pod oknem jsou necky s rajčaty. Nevadí. Malý černý chlupatý zadek se vejde i mezi rajčata.

Je to pravá ženská. Velmi přesně zná moc pohledu raněné laně. A ovládá ho dokonale. Já jí na to moc neskáču (jsem taky ženská a tuhle fintu taky znám), ovšem páneček… ten jí to vždycky slupne i s navijákem.

 

0617bub2

 

Ale abych ji pořád jenom nehaněla, Rózička je taky docela šikovná. Vyzkoušela jsem s ní kladinu. Zvládla ji okamžitě a skvěle. Občas spadne, ale spíš proto, že musí blbnout, než že by byla nešika. Závratí teda rozhodně netrpí. Nos má taky docela dobrý. Zkusila jsem jí zahodit omatlaný klacek do vysoké trávy a našla a přinesla. To nejdůležitější, přivolání, funguje. Učí se snadno. Je chytrá. Vyhodnocuje a pamatuje si. Jednou zkusila prohnat zajíce, ale nedoběhla ho. Vyhodnotila a od té doby jí jsou ušáci šumák. Co by se špónovala, že?

Nemá ale Bářinu empatii. Bára třeba ví, že by se měla posunout, abych mohla zamést i místo, kde leží, a přeleze si na pelíšek nebo na gauč. Rózku musím natvrdo navelet na „Místo!!!“. Bára si vedle mne vyskočí na gauč a usadí se zadkem přesně vedle mne, tak natěsno, aby to bylo pohodlné nám oběma. Rózka si vyskočí, někam sebou plácne a je jí putna, že se uložila na moje nohy. Bára přesně pozná, kdy ji volám jenom z cvičných důvodů a že se třeba někde zapomněla. A kdy ji volám, protože o něco jde (třeba jede auto). Možná je Róza jen ještě mladá a třeba k tomu časem dozraje.

 

0617bub3

 

Zatím nám nedorostla do správné labradoří fazony. Měla by být statnější. Vysoká je dost, kostru má pevnou, svaly má vymakané, chutná jí, ale jak je věčně v pohybu, je pořád velmi štíhlá. Jestli chceme zkusit nějakou výstavu, budu ji muset vykrmit. Pro porovnání: Rózčina sestra Roxy měla koncem dubna 36 kg a Rózka jen 27 kg (váženo veterinářem kvůli narkóze; nechtěl věřit, že jsou z jednoho vrhu). Rentgen loktů a kyčlí kvůli dysplazii dopadl skvěle (s výsledkem A-A a 0-0).

 

Tak takhle roste naše Róza.

 

0617bub4

 

 

A na závěr foto nazvané: přistižena při činu :) Fotka je kamery…

 

0617bub5

Aktualizováno: 13.6.2013 — 21:28

100 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. Ech, pár hodin skluzu je snad ještě v toleranci…

      Milá Io, všechno nej! Hodně pohody, radosti, úspěchů psacích i ostatních, ať se ti sny plní! (f) (sun) (f)

    2. Milá Io, objevila jsem tvé včerejší narozeniny teprve teď. Pozdě ale přece, všechno nejlepší ti přeji. Ať ti všechno vychází a sny se ti plní, stařenka i mladice ať ti dělají jen radost (však taky nic jiného neumí) a domeček makový ať vzkvétá. Omlouvám se že i to překvapení bude tak opožděné, něj
      ak jsem nestíhala.
      Myši mi utekly, tedy neutekly ale vzdorují a já od dnešního dopoledne posunuji šipku po monitoru klávesami číslic, klávesou Tab a šipkami. Zkrátka dobrodružství. Ale hlavně že se dostanu do hospůdky Zvířetníku a že jsem ti mohla opožděně popřát. (inlove) (h) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

  1. Mam veľa práce,ale poctivo po nociach čítam.Hladím všetkých,ktorým odišli ich zvierací kamaratí,zavidím Bubu jej Rozku a moc moc blahoželám Io k narodkám.

    1. Verenko, já se pod tebe (dneska celá upachtěná)s dovolením připojím, včetně toho nestíhámí. Vyjádřila jsi všecho i za mne.

  2. Bubu, koukam, ze Rozarky je vsude plno. Aspon se nenudis, ze jo? Pri te prilezitosti jsem si ovsem vzpomnela na Baru, jak jsi jednou vzala na Brneni a jak byla neuveritelne hodna a klidna. (h)

  3. Bubu, kouzelné povídání. Rozinka bude skvělý pes, zatím je to jenom bláznivé štěně. I do objemu se „dodělá“, neboj. Lepší pomalu než rychle a potom by byly problémy s klouby. A moc jí to sluší. Zvlášť na té fotce z kamery… , budou letos u vás rajčata???

  4. Tak jsem navečer jela k vetovi a vrátila se poněkud rozladěná, byl názoru, že hlavní škoda vznikla olizováním, Kora dostala injekci ATB, prášek na bolest a doporučení dúsledně límec. To ji neviděl, co s tím límcem vyvádí. Tedˇpo prášku chrní, nic nelíže, mezi stehýnka si nechala vložit polštářek, aby rána měla luft (nevím, proč mi nejdou vkládat smajlíky?) Ona totiž, hérečka, u veta se tváří pokorně a trpělivě, jen dodat svatozář. Je to s podivem, protože jinak chlapy vůbec nemusí a je na ně hnusná. Takže na noc dám límec a na alergickou vyrážku tu kalciovou mast. Ráno uvidím, odpoledne se máme zase přijít ukázat.

  5. :) R O Z V E R N Í Č E K . :)

    Manželé spí v prvním patře rodinného domku.
    Najednou manželku něco vzbudí.
    Posadí se tedy, chvíli poslouchá
    a pak zalomcuje manželem:
    „Pepo, dole chodí zloděj. Vstaň a běž vzbudit psa! “

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer a hezké sny. (coffee)

    1. Chichi, Jovásku! (chuckle) Ovšem čím to je, že mám pocit, že v mnohých rodinách je to dneska obráceně?

      … Manžela něco vzbudí, chvíli poslouchá a pak zacloumá manželkou: Máňo, dole chodí zloděj, běž vzbudit psa!

      (chuckle)

  6. Milá Io, hodně a hodmě zdravíčka, štěstíčka a radosti. Tím, že jsi se narodila rozdáváš i radost ostatním. (dog) (dog) (rosel)

    1. Já to čtu zpětně, ale pochopila jsem, že Io, má nějaké jubilééum. Takže hodně zdravíčka a spokojenosti, milá Io (f) !

  7. Hehe, Rózička je bezva puboška, doufám, že napřesrok pojede. A ty různý zážitky popisovaný dole taky nejsou marný (chuckle) .

  8. Bubu, rozhodně v tom nejsi sama. Moje dvojka ve složení geniální hluchá – praštěná mladá je taky supr. Například o víkendu absolvovaly cestu Praha a zpět. ke konci už byly tak utahané, že jsem je umravňovala slovy: „Melly, nešil – Penny, koukej ťapat!“
    Máš príma akční štěně. Teda skoroještěštěně. :) Vono možná dospěje. A zmoudří. Tak asi kolem desátýho roku věku…

    1. Io, jestli se Velký Bratr nemýlí, máš dnes narozeniny – a to si nemůžu nechat jen tak pro sebe ;)

      všechno nej nej (h) (f) (y) (rose1)

          1. Uf, hlásím se z víkendového výletu, honem dočítám. Takový úžasný články tu byly!
            Vřele gratuluji všem oslavencům

            Milá Edito a Zkumavko – hladím po tlapkách.

            Blahopřeju všem těm spoustám lidí, co touhle dobou slaví. Doufám, že slavíte zodpovědně!

            YGO, ani ne že bych tak chtěla být solidární, ale marodím s tebou. To zase byl výlet… Kašleš?

  9. Xerxová – nevěřila bys, ale už jsem ti 2x odpovídala. Poprvé jsem posílala příspěvky moc rychle a podruhé mi spadlo připojení, komentář v čoudu a na stejném místě byla i má chuť psát to celé znova :)
    Snad se Pudlíková nebude zlobit, když napíšu za ni, že pudlíci se k dětem mají hezky. Nicméně je k nim úplně nepouštíme, přeci jen Rafael dovede vyrvat hrst vlasů mně, natož, kdyby takhle chytil pudlíka… Pudlíci si k nim čuchnou, ale jdou dál.
    Tonda ale měl už snad šestou bouli po těle (u pudlů je to prý časté, ale toto není velký výsev), měl teď jednu na noze a na uchu. Obojí pomohl odstranit pídr Herčík, ke kterému pudlíková jezdí. Jen mu to podvázal a boule po čase upadla. Je to ale velmi nemilé, protože frekvence boulí neustává, ba naopak.
    No a Jimík – to je kapitola sama pro sebe. Zase se mu zhoršila ta krční páteř, do toho povodně, už dávno předtím ale „trestal“ Pudlíkovou (asi za mimino a úbytek pozornosti) kaděním v domečku. Teď naposled s ním prý byla 3x venku během krátké chvíle, navíc otevřené dveře na zahradu a hle hovnisko v obýváku.
    Takže má veselo a opravdu se nenudí.
    Tobiášek je navíc asi ozářený jadernou elektrárnou, protože v necelých 7 měsících nejen, že zcela profesionálně a rychle ťape po všech 4, ale už se neméně profesionálně staví (u čehokoliv a kdekoliv) a snaží se chodit…. takže Pudlíková nestíhá nestíhá a nestíhá….
    Ve středu přijede do soboty ke mně do Prahy, tak se těším, protože klukům je spolu fajn a my si taky hezky popovídáme :)

    a hele, zase to spadlo, ale tentokrát jsem si to už zvládla zkopírovat. Takže odpovídám po čtvrté :)

    1. Je to jenom živé dítko, měla jsem něco podobného. Honza se narodil na konci července a následující rok mi zlikvidoval v únoru přísadu rajčat na okně – stoupl si v postýlce a rostlinky pěkně jednu po druhé vytahal. V deseti měsících si sám bez opory stoupl, aby mohl shodit věž z kostek a v deseti a půl už bravurně chodil… Postupně ho ta akčnost přešla a teď ve svých skoro dvaadvaceti je línej jak vandrák.

    2. dík za zprávu o stavu pudlí smečky. Nemá to Pudlíková s kluky jednoduché. Ale ona to zvládne (nod)
      Já jsem narozena v půlce září a mám fotky, jak bravurně chodím sama a v puse mám kvetoucí pivoňku. Urvala jsem ji. Kdy kvetou pivoňky ?? … v červnu – na devíti měsících jsem byla k neuhlídání a chodila.
      Synovec na půl roce lezl jak fretka a u všeho se stavěl. Přesto sám začal chodit až na roce. To lezení mu vyhovovalo.
      Kluci mají fajn, že jsou stejně staří. Bratranci určitě budou skvělá dvojka (wave)

  10. Koza Roza pěkně vyrostla :) a máš pravdu, že to letí, Rafaelovi bylo včera půl roku…kdo by to řekl :)
    Hafinka je to krásná, chytrá a fotka, jak sedí v rajčatech, aby viděla dovnitř je za všechna slova ;)

  11. Ještě pár rad k péči o pooperační rány.
    Pokud to mokvá, tak se doporučuje „na mokré – mokré“. Mokvavou plochu otřít a nechat uschnout. Čím otřít záleží na okolnostech. Pokud je tam zánět, tak i trochou desinfekce. Pokud je to klidné, stačí bylinky, i jen umýt. Zánět se pozná, že jsou zarudlé okraje rány a je to naběhlé. Jen „ospalky“ na kraji rány není hnis. Na mokré nemá přijít mast. I na hnisavé jsou lepší vlhké obklady a pak nechat uschnout.
    Na jód je alergie (u lidí) častá. Omývání je dobré (lidským pacientům se doporučuje ránu sprchovat- je to i masáž.)

    Olizování: Pes by neměl lízat ránu intenzivně a neměl by si trhat nebo kousat stehy. Jemná masáž jazykem neuškodí, ale lze to psa nechat provádět jen pod dozorem. Mám zkušenosti, že vyrovnaný pes pozná, jak moc potřebuje rána péči. Nervózní dokáže udělat paseku. Naše KOrina si dokázala vyndat stehy tak, že je jazykem rozvázala. Nepřekousala, nevytrhala, prostě tak dlouho a jemně si s tím hrála, až uzly rozvázala. Tehdy se šilo nití teď se používá monofil. Jenže ona měla pod tím hnis a steh potřeboval uvolnit. Tak mi ušetřila práci.
    Když jsme měli kýlu u štěněte, feny si toho nevšímaly, dokud byla rána klidná. Jak se jeden steh zanítil, masírovaly, ale netrhaly. Vše se zahojilo bez problémů. Takže olizování záleží spíš na nátuře psa.
    Jinak přeji brzké zahojení.

  12. Moc hezký povídání, milá Bubu. Opravdu ti není dáno zlenivět. A to je dobře. Vony pak krní svaly i mozkové buňky a celkově čék chátrá, takže Rózička se skutečně pečlivě stará o tvé tělesné a duševní blaho (chuckle) .

    No, ano, je úlevný vědět, že v každodenních radostech s akčními drahoušky jeden nelítá sám. Jen houšť s historkami, prosím pěkně, ty, Marska, Dede i ostatní podobně zocelovaní.

    Ehmm, k zahrad ničení musím pravdivě podotknout, že pokud už u nás něco nezdusají mastodonti (včetně JarkyF :P ) nebo si Benýš z květeny neudělá kandelábr, dost si s likvidací zeleně vystačím sama. Jak nemám žádnou zkušenost a přišla jsem do vybudované, leč zanedbané zahrady… tu vyrvu jakousi planou mrkev a vony to byly ušlechtilý kopretiny v zárodku, onde opakovaně rozeseju a zapomenu, takže na jednom místě se postupně sejde skorem fšecko, netřesky nechca plesknu do budoucího stínu (kdo měl tušit, že ty mrchy lísky tak obrašej, žejo) a táák…

    1. Musíš se rozhodnout, jestli chceš okrasnou zahradu, nebo psy. Náš tankodrom snese stromy (přece jen vzrostlý strom sice podhrabou, ale nevyhrabou.), pár odolných keřů. Trávník má kolečka (vyčůraná od fen), díry (vyhrabané od týchž). V období štěňat stavíme Metro (jsou kvalitnější stavbaři než v Praze, na rozdíl od srovnatelně velkého tunelu Blanka ten náš se nepropadl…). Na kytky jsme rezignovali (tuhle mě překvapilo, že vyrazily sněženky a přežívají 2 odolné růže a pivoňky – zbytek růží, co nepomrzl, okousala štěňata – ani trny je neodradily). Takže máme zahradu ehm „ekologickou“ a na okrasu čuby. O mých zahradnických schopnostech raději pomlčím. Hele – takový pes je výhoda. I to, co zničíš sama, na ně můžeš svést.

      1. No, já vim, že upravená zahrada s čoklidy není slučitelná a moje pěstitelské ambice proto vskutku nejsou veliké. Ráda bych právě nějaký ten strom a maliní vostružiní na zobnutí. Jenže stromy dožívají (teď zrovna kvůli podmáčené stráni a vichřici jeden sám spadnul), mladý stromky nemají příliš šanci a trní, jak správně podotýkáš, není překážkou ničeho.
        Takže jak už jsem nadhodila před časem, čím dál víc inklinuju k bezzvířetnu, k pokojné a nedestruktivní smečce vycpaných plyšáků :D .

        1. Hele a nebyla by to nuda? Jen jestli bys pak nekrněla. chichichi
          My teda rozhodně nekrníme. A zahradu se snažíme udržovat okrasnou i užitkovou, ale občas i na tunely Blanka dojde. A když se sejde Temperamentní mladej pes, stará čuba, co ráda poradí a ukáže, a ještě k tomu jeden pilnej krtek, tak zahrada vypadá jak po motokrosu. Vloni to bylo tak, že co neuhryzla nebo nerozhrabala, to zválela. Letos toho tolik neodhryzla a nerozhrabala, zato se zjara přidal krtek a včera jsem zjistila, že si k nám zas chodí srna. Na jahody. Začínají červenat a svině zrzavá si k nám chodí jak do cukrárny. Mezi tím okousala jednu větev u švestky a jednu od višně. V největším „okně“ mezi křáky už jsou natažené provázky a okolo sadu trousím průběžně vyčesané psí chlupy. A nic platné. Znáte něco účinného? Já už jenom takovou tu dvojku (kule-brok). Jenže nikdo z nás není ani nimrod ani myslivec…

  13. Ale Bubu, vždyť by ses nudila :-) Rozka je prima, pozdravuj ji. A piš o ní i o Báře, rádi si počteme.

  14. Správná pejsková, my teď řešíme zahrad ničení, kdyby jen to štěně ale ob i Luxík. O upraveném karafiátu jsem psala. Teď byl upraven i druhý a včera se honili a Luxík nevěděl nic jiného než mu utéct do růží, právě to tam bylo nakypřené, a zahrabat se tam ovšem malý za ním vletěl a chtěli se tam zahrabat oba. Ti ale odtud letěli! V sobotu za mnou do kuchyně přišel malý divočák-náš Legy. Byl celý obalený bahnem až do huby. Podařilo se mu zvrhout kýbl s dešťovkou a udělat z toho bahniště a vyválet se v tom. Musel vany a náramně si sprchu liboval. Vůbec se nenudím. Do každé lumpárny se přudá i tříletý Lux.

  15. Krásná pejska – hlavně, že je zdravá a chutná jí. Potrhlost se určitě řeší lépe, než špatné klouby.
    Po delší době jsem nahlédla a apoň stihla přečíst komentáře, že je jich zatím málo. Od 1. května jsem v penzi a moc jsem se těšila na chvíle u Zvířetníku, ale je to nějaké divné, nestíhám a nestíhám. Moc ráda bych si přečetla nějaké povídání z Křivonosky, fotky shlédla, ale zatím jsem v té rychlosti nenarazila na žádný odkaz.
    S Korinkou jsem si naplánovala nejdřív zkoušky, to jsme dopadly jak hokejisti ve Švédsku – princezna si zarputile sedla pouze tak, že držela zadek 20 cm nad rozbahněným terénem, při odložení si hlasitě postěžovala na nucené strkání bříška do mokré trávy – o 3 body nám uteklo absolutorium. Příště budu muset zařídit konání zkoušky u nás v obýváku. Chtěla jsem ji uchovnit, těšila jsem se na štěňátka, ale vzdala jsem to, když vidím, že i zavedené chovky mají problémy s udáním štěňátek. Protože měla po každém hárání problémy, nechala jsem ji minulý týden vykastrovat. Zatím to nese dost těžce, neumí chodit s límcem, když ji pustím na zahradu vyvenčit, místo aby chodila pomalu a opatrně, chce utéct té divné věci, co jí píchá do břicha a lítá jak pometlo a kvílí, pak sebou práskne do pelíšku a s kňouráním vystrčí bříško – honem nějaký hojivý obkládek! (Dávám odvar z řepíku nebo heřmánku, na drvetem doporučený Jodisol se objevila nepěkná alergická reakce – budu muset zkonzultovat něco jiného).

    1. Kimi,na jod jsem alergická i já,prostě mi to tu kůži spálí….používám na hojení jizev calcium bepantotenikum..mastičku,maj ji v každý lékárně za 50-100 kaček. kLidně ji pejskový kup taky…..

      1. Díky, já jsem se s touto alergií zatím nesetkala, opravdu to vypadá jako spálenina nebo od nějaké žíraviny – na tmavé kůži světlá skvrna rudě podbarvená. Chystám se stejně do lékárny pro gázu, tak mast koupím. Dáse mast dát i přímo na ránu, na to sešití? Dnes totiž jakoby začala trochu hnisat.

        1. Zdravím.
          Jen malou poznámku k ošetřování po kastraci.Zkušenost mám,holky kastrace prodělaly,včetně koček.A to v rozmezí 20 let.Ani psí holky ani kočičí nenosily límec.Vše se dá ohlídat a zvíře není stresované.Na ránu jsem nedávala nic.Je ošetřena vetem.Už vůbec ne máčet.Lidem po operaci také nikdo rány nemáčí.Právě pro to máčení to začalo asi mokvat.Nevím jak dlouho je po operaci,ale dala bych pouze aseptický zásyp,lehce překrýt gázou a dát síťovanou košilku.Navíc teď v těch vedrech se to může hojit hůře.Držím palce.
          P.S. v noci jsem pacientky hlídala tak,že jsem s nimi spala a měla jsem na nich položenou ruku.Jakmile se pohnuly,byla jsem vzhůru.J.

          1. Kastraci jsme řešila onehdy. Límec nebyl, byl obleček. Vet na ránu nastříkal stříbro a rána nedělala nic, nemusela jsem ji nijak ošetřovat. Třetí den už byla psice vysmátá a nic neřešila. Obklady jsem žádné nedávala, nemáčela bych to. Já bych zavolala veterináři, obzvlášť pokud to začíná trochu hnisat. Aspoň náš vet by to chtěl vidět. Jestli by nebyl lepší místo jodizolu peroxid, když už teda něco? Ale tomu vetovi bych zavolala.

          2. Taky jsem měla jezevku kastrovanou a Kimča absolvovala dvě onkologické operace (odebrání mléčných lišt) a nakonec i nucenou kastraci, ale obě holky to snášely líp, řepík i heřmánek se mi na hojení osvědčily. Korinka je hrozná cíťa a přitom potrhlo, takže je s ní těžká domluva. Rekonvalescenci tráví vleže,vleže se i krmí, na venčení nebo stěhování pelíšku, místo aby opatrně vstala, vyskočí na všechny čtyři. Ty bylinky nenechávám na bříšku dlouho, jen otřu a chvilenku podržím. Připadalo mi, že jí to dělá dobře, protože vždycky to bříško vystrčí. Na operaci jsme byli ve středu, čtyři noci jsem měla pelíšek u postele a taky ruku na ní. Dnes poprvé jsem jí dala límec na noc, jinak jí ho dávám, jen když musím odejít. Hlídám ji, jak to jde, ona co chvíli vyletí a začne si ránu olizovat, na povel toho nechá, ale nevím, jestli je dobré jí v tom úplně bránit – olizovat rány velí příroda.

            1. Vet tvrdil, že olizovat by si to neměla. Prý to rozlíže, mokvá to a rozleze se šití. Nevím, my jsme kvůli tomu dávali ten obleček :)

          3. Jiřino, přesně tak jako ty, jsem řešila všechny psí operace, i odebrání celé lišty mléčné žlázy a zhojilo se to perfektně. Ale hlídat, hlídat a zase hlídat i s tím spaním, jak jsi popsala (clap) .

        2. Na mokvavou ránu by se mast neměla dávat. naopak – sušit na vzduchu. Lidským pacientkám doporučujeme namydlit, osprchovat a nechat uschnout. U pejsky bych to udělala stejně.

        3. dostala jsem ji po operaci, kdy mi zjistili tu šílenou reakci na jod..měla jsme spálený podbřišek a stehna… , mazala jsem i jizvu, mastička je na rozkousaný prsní bradavky a podobné „legrácky“, takže asi do rány nevadí..mě to vyhojilo jak tu spáleninu,tak tu jizvu, která se ne a ne zahojit…nekrofilní tkáň tam byla taky, ale postupovala jsem dle rady doktorky-když budu ležet a nebudu se zakrejvat-tak okolo jizvy peroxid a ránu nechat dýchat…spláleninu namazat několikrát denně… do jizvy nedávat suchej septonex ani nic jiného, až se vyndaj stehy-postupně, tak se to zhojí…měla pravdu….

    2. Problémy po každém hárání jsou dost blbé. Myslím, že jsi udělala dobré rozhodnutí. Tak držím palce, ať se brzo a dobře zahojí.

  16. No konečně! Milá Bubu, moc lituji, žes neměla Rózu na Křivonosce (vím, že měla akčnější víkend). Moc rád abych se na ni koukla na živo. Má krásnou hlavu. Výsledek kyčlí a loktů je skvělý. Je to normální zdravé štěně (ano, pořád je štěně i když jí byl rok). Ostatně naše Derča si půjčuje moje (ale jen moje) boty dodnes. Teď už jim většinou nic neudělá (stejně radši neriskuji a schovávám je). A to jsou jí 2,5.
    Labradora přes hlavu zaměstnáš jen výcvikem. Jestli bys měla zájem, písni, třeba najdem kolem někoho, skdo by vám pomohl. Potřebuje dodělat a trochu nabrat, ale zas ne tak moc. Je docela vysoká, vypadá, že bude pomaleji dospívat. 27 kg je zatím opravdu málo, ale pokud žere hodně, tak to neřeš. Výstavní válce, to už u většiny rozhodčích není pravda (i když najdou se všelijaké pozoruhodnosti), už jsem zažila, že rozhodčí snížil známku za to, že pes má místo svalů tuk. Opět, nabízím radu (ale chovatelka bude také vědět, tak by také poradila).
    Krmení – nevím jak Róza, ale naše holky si občas vylepšují jídelníček čímsi, co najdou. A puchance jsou nevyzpytatelné – určitě nemáme tak jednoduchou úměru jako Petra. I když žerou totéž (obvykle maso a teď většinou i ve stejném množství), smrdí na střídačku. Nechápu proč. Nikdy jsem v tom nenašla žádný systém. Ale zamořit prostor, to dokážou. Zejména pokus se synchronizují a zplynují všechny (naštěstí je to vzácné).

    1. Evo Ž, prosím, včera mi paní chovatelka volala, že si vzpomněla, že máme do bytu schody. Ptala se mě kolik, já i když je stírám tak jsme honem nevěděla. Pak z ní vylezlo, že bych měla štěně po schodech nosit do jeho 9 měsíců aby nemělo špatný postoj. No, nos si pak 20kg do prvního patra! Nemáme prvního psa a žádný nešmajdal, byla jsem z toho nějaká zmatená, nikdy jsem to neslyšela. On se ani nosit nechce. A je těch jejích „rad “ víc.

      1. No, o těch schodech se to mezi chovateli traduje, ale když jsem se na to ptala MVDr Ekra (oficiální vyhodnocovatel DKK pro choďáky), tak se jen smál a říkal, že je to blbost. Spíš je to dobrá výmluva, když klouby nevyjdou….

      2. zdravému štěněti schody neublíží. Neboj – dogy nejsou nositelné poměrně brzy a problémy nemívají…

        1. Dík, já si to myslím taky. Pokud by se na ty schody necítil tak to dá znát. Mají volný přístup z baráku ven a domů a lítají jak chtějí. Jak píšu pod BuBu přišel zprasený po schodech až do kuchyně. A když nejsou dveře otevřené tak mu je otevře „brácha“ Lux

          1. Kdyby platily všechny pověry o kloubech, tak musím mít doma 3 zcela chromé psy. Bydlíme ve 3 podlažích – do baráku 9 schodů, nahoru do ložnice (spí na podestě nebo v ložnici) asi 16 schodů, dolů do sklepa 14. Lítají za mnou, kam se hnu, štěňata chodí po schodech od zhruba 6 týdnů (jakmile si troufnou). Venku lítají bez omezení (jsou dobře osvalené). V 8 měsících jsme Áju honili na běžkách (cca 15-20km ve sněhu). Derču na cvičáku neustále obtěžoval asi 35 kg nápadník, ona lezla po předních, zadní jí podklesávaly, pes na ní visel, dokud jsem ho neshodila. Vše zakázané – všechny mají kyčle bezvadné (Ája ani v 8 letech nemá artrózu….).
            Pár schodů bych neřešila. Už ve 3 měsících mám se svými zády problém velkého psa nosit. A stejně si nedovedu představit, jak bych mu zabránila po schodech chodit (to by musely být v kleci). Dobře osvalený, nepřetloustlý pes je většinou bez problémů. Za problém bych považovala běh u kola a extrémní jednostranou námahu. JInak pohyb zdravému zvířeti neuškodí.

            1. Já si to myslím také, i proto jsme pořídili Luxovi kamaráda. Zdálo se nám, že je až moc klidný, jen občes na prochajdě uteče za srnčím nebo po stopě zajíce lítá dokolečka. Teď si to vynahrazuje s Legýskem. Hrají zubatou honěnou a podobně. Jsou lepší než televizní program. Luxan je zatím takový kliďas, že si od malého nechá vzít kelímek s tvarohem a ani na něj nezavrčí. Ale byl to taky velký plašan a hlavně poděs bázlivý. Tak holt musíme přežít i to blbnutí Legýskovo. Jsou to zlatíčka!

      3. ono to platí zcela jistě u bassetů, jeden dva schůdky asi nevadí, ale 4 poschodí bez výtahu jsme nosili opravdu až do 3/4 roku – ani ne tak kvůli kloubům, ale aby se neublížilo páteři. těžkotonážní ušaté tramvaje mají prostě svoje specifika :-) opět konzultováno s vetem. nosila jsem do schodů pejsánka ši-tzu, dokud byl mrně, ale tam to bylo jasně dané – chlupatá kulička velikosti králíka prostě schody nevyskáče :-) takže klid, pohodu, Zvířetník :-)

    2. Děkuju, za pochvalu i nabídku, o rady si napíšu.
      Róza je o kousek vyšší než Bára (a tu jsi v Křivonosce viděla, ona taky není prcek). V kohoutku tak o dva prsty. Ty kila holt nabere časem. Nechci moc tlačit na pilu, kloubům a jejímu druhu pohybu jistě vyhovuje, že je štíhlá.
      To zplyňování není moc časté. Zatím mi to připadá, že má prostě háklivější trávení než Bára. Vepřové kosti nemůže (ani vařené ani syrové), po těch blije. Hovězí kosti (syrové) může. Maso může syrové i vařené a všeho druhu. Má ráda daleko víc druhů zeleniny, než Bára. Třešně mi spásají obě. Rozka je někdy okusuje a pecku pak rozchroustne a vyplivne. A když mají třeba zeleninu z polívky, tak prostě prdí. Ale dobrou náladu jí nic z toho nekazí.

  17. Zplyňování a řidší případy – to zní že jí moc nesedí krmení. Obecně (zatím fungovalo u všech psů stejně) konzervy = smrad neuvěřitelný, granule = občas to zasmrdí, maso = OK. Samozřejmě různé granule = různá intenzita a stává se, že konkrétní, byť jinak dobrá značka, psovi nesedne. Možná by stálo za to trochu experimentovat.
    Vůbec bych ale neřešila že je psová štíhlá – pro její klouby jen dobře. Móda výstavních válců je příšerná, radši bych na výstavy kašlala než si kvůli nim překrmovat psa, ale když už vykrmovat, tak aspoň počkejte až opravdu dospěje.

    1. Právě že jsme dost měnili granule. Báru jsem krmila v podstatě skoro celý život jehněčím s rýží od Chicopee. Občas maso, vařené i syrové, kosti spíš syrové, od vařených pečených nechávám odkousnout kloub. Bára má v 9 letech zuby bez kamene, je vcelku v kondici (až na bolavý pravý kotník – má tam už rok bouli, atb nezabírají, kloub samotný je v pořádku, artroza to není, na chvíli zabraly kortikoidy píchnuté poblíž boule) a zažívání má takové, že se s mírnou nadsázkou dá říct, že tráví úplně vše, i matky do velikosti M9. I když občasné zplyňování se také dostaví. Ne nijak výrazné.
      S Rózkou jsme dostali pytel nějakého super krmení pro mimina. Ten dožrala a dávala jsem chicopee jehněčí s rýží junior (nedalo se dávat každé něco jiného, musela bych je krmit každou v jiné místnosti, takže žraly obě juniorské a Bára dostávala míň). Jenže jsem měla pocit, že mi čuby nějak víc smrdí. Ne, neprděly, jenom byly víc cítit psem. Tak jsem zkusila cosi od Natívie (štěněcí) a Rózka měla ne průjem, ale měkké bobky. Tak jsem zkoušela ještě cosi a to jim zase nechutnalo. A teď mají Royal Canine pro labrouše, Bára normoš a Rózka ještě jeden pytel juniorských (jsou tučnější).
      Nevím… možná se vrátím k dospěláckým jehněčím od Chicopee.
      A Rózčinu váhu moc neřeším, ona už na výšku neroste a tak se pomalu dodělává i na šířku. A na to její hopsání je lepší, když je lehčí. Když naroste na 30 nebo 33 kg (svalů, ne sádla), bude mít naprosto akorát. Taky nemám ráda ty tlusté válce se hřbetemjak karetní stolek.

      1. No, myslím, že kvalita stolice a plynatost není přesně úměrná zda konzervy, granule nebo maso. Majdu krmím stabilně jedna dávka masa s troškou rýže a druhá granule střídavě TOTW a Acana bezobilná. Jeden den výstavní bobky, druhý hovénko měkčí, jindy i koláč. Plynatost kupodivu neřešíme, buď chodí odvětrat ven nebo neplynuje

        1. hmm, pokud v mase neudělám chybu (nedávno jsem dala moc jater – to byla jízda) a pokud neslupnou nic venku, tak opravdu není problém. Na granulích (Belcando) bobky ok, občas nějaký ten prdík. Když dám konzervu, nedá se vedle nich druhý den existovat (bobky pořád ok). Dobrý bobek u nás naruší jen sežrání něčeho venku, nebo když mě výrazně ujede ruka a dám moc kostí nebo naopak něco projímavého. Když jsem kvůli Vaškovi po operaci maso vařila a mixovala, tak to taky nebylo nic moc. Naprosto stejnou zkušenost jsem měla s choďákem – tedy poté co se mu zažívání vzpamatovalo z čtyřletého žraní Acany. Štěník mi na granulích (Eukanuba) dával první bobek tuhý, další čím dál řidší. Prostě pro něj ty granule byly špatné (celkově si o téhle značce nic dobrého nemyslím).
          Pohyb psů u nás nemá vliv, tam je podle mne rozdíl jen když se vytáhne ven kotcový pes. Pes zvyklý se denně hýbat nemá problém když má najednou pohybu víc.
          Obecně řidší bobek = příliš „nabušené“ krmení, které pes nevyužije. Přitom je potřeba vzít v úvahu konkrétního psa – Vaškovi přidávám denně lžíci sádla, jiný pes by se po takové dávce po***.
          Bubu píše že dělá změny, zkouší co psině nejvíc vyhovuje, což je podle mne dobře (y) . Jinak když dávám granule, má každý pes jiné – Barda Senior, Vašík Active, misky mají vedle sebe a není problém, tu chvíli než to zdlábnou nad nimi stejně stojím.

          1. Teď už taky mají každá své granule a misky vedle sebe. Jako štěně měla tendenci přecházet a vyměňovat si misku. Navíc nechci podporovat řevnivost u misky. Aby mi psice na sebe vrčely kvůli žvanci… To fakt nechci. Takže tak jako já jim občas hrábnu do misky a do tlamy, tak je nechám, když si koštnou od kámošky. Obě vědí, že mají dost. A mlsků a odřezků od vaření mají stejně. A velmi jasně si umí říct o přídavek. Bára ani nechce, odejde od misky k vodě. Ale Rózka stojí a čučí do misky a na mne… Tak jí tam ještě tak 20% přidám. Třeba včera chtěla nášup, protože jsme byli celou sobotu na výletě a hodně plavala a běhala…

  18. Nojo, Rózičky! (chuckle) To jsou dárečky chlupaté, o tom něco vím. :) Ještě se sem vrátím později, chichi.

    Přeju všem krásný den. (h)

  19. Bára tě má nakoukanou víc- je starší, a tak je empatičtější. Až se Rózka trochu uklidní, začne si taky víc všímat. Na druhou stranu, Rózka tě udržuje ve stálé psychické svěžesti a v pohotovosti- a tak se nediv, že stále mládneš :)

  20. Máš doma zdravou puberťandu a že v tom fofru nějaký ty kila poztrácí, se nelze divit. Ona to dožene! :)

    1. Pokud jde o to něco, či někoho dohnat, tak na to ona je kadet. Dožene skoro všechno. Jenom ti kosáci a špačkové, co nám chodí na třešně se dohnat nedají. Oni ti šmejdi umí lítat! A ona ne… Takovej podraz!

  21. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Gratulace veliká. K šikovné a hlavně zdravé psí holce (nod) Že je krapítku živější?? Alespoň máš vzrůšo (chuckle) A že je jiná než Bára ?? Alespoň se nadají pořád srovnávat (nod)

    1. Ty víš sama nejlíp, že každý pes, byť stejného plemene, je jiný (Kosatka je zářný příklad). Já mám feny, které jsou jedna rodina – 3 generace a vypadají, že jsou každá z jiného chovu.
      I když většinou zůstávám věrná plemeni (1x jsem změnila plemeno), nemám problém srovnávat. Každý pes je natolik odlišný a svébytný, že nevnímám nového jako náhradu předchozího, ale jako pokračování.
      I když poslední pokračování není třetí opravené, ale spíše nepovedené vydání. Je to náladová mrcha. Občas odmítne se se mnou bavit a tváří se jako ubohý, týraný pejsek, který opravdu netuší, co po ní chci. Je to herečka. Skvělá. Párkrát jsem jí na to naletěla. Začínám to vychytávat. Když ona nechce dělat, já se s ní přestanu bavit. Případně si vezmu jiného psa. Zatím se zdá, že by to mohlo zabírat. Kdyby ta mrcha nebyla jindy tak šikovná, tak jí na to skočím.

      1. Jasně, že jsou každá jiná. Ani jsem nečekala, že budeme mít druhou Báru. I když by mi to nevadilo. Bára je opravdu vyjímečně příjemná a klidná a milá dobračka.
        Rózka je šibal, chytrá, ale rošťanda. A při tom svém temperamentu občas něco blbě nebo zbrkle vyhodnotí.

        1. včera mě Kosatka vytočila. Jdem lesem, psice navolno daleko před námi. Proti nám jde banda 4 mládežníků, vedou i koloběžky. Betka trochu zvolní. Já velím klidně „čekej“ , že ji dojdu, prst zaháknu symbolicky za obojek a hned, co skupinku mineme, ji zase vypustím. Prostě jako vždy. Dáma nic – jde dál. Houknu hlasitěji „čekej, ty neslyšíš??!!“ Letmo na mě pohlédla a kráčela dál. Minula skupinku (vůbec je neřešila, nevšímala si jich) a s výrazem – já je neřeším, tak mě nech být a neruš… pokračovala dál…
          Mládežníci se posmívali mému pedagogickému umu, Betka dostala facku… a stejně si myslela své.
          P.S. – fakt slyší…

          1. Jako bych ji viděla, čůzu svéhlavou! Po tom facanovi se určitě zašklebila a myslela si něco jako „abysisenepotento…“
            Jojo, jako by mi to něco připomínalo….

            1. Když dostane (velice zřídka, vzhledem k těm očím a uším) facana Penny, udělá překvapenou: „Jo, tak tys to myslela vážně? Jsem teda netušila.“ (chuckle)
              Melly mlaďaska bere facana, když je to jenom takový lehký poplácání po držtičce, jako „Aha, OK, to asi bylo blbě.“ Facana bere jako katastrofu z čistýho nebe, vyčítací kecy jako šum listí v dáli. Ale hurá, našla jsem to ono mezi plnokrevným vyliskáním a pustým žvaněním vyčítacím, co už chápe jako pokárání a ještě ne jako katastrofu. Jó, radosti s nalezencema.

          2. Čím to je, že starší pes „zapomíná“ poslouchat? Jako by si řekli „už jsem se v životě naposlouchal/a dost, už vím, co mám dělat, nak nevotravuj. Pozorovala jsem to u všech… Ája už to zkouší také. Většinou to opravdu začíná s věkem „veterána“ po osmém roce (+- rok). Ne že by do té doby byli moji psi strojově poslušní.

            1. To přesně sedí. Kyselý ksicht a „Neotravuj s povelama, já přece VÍM“. Na jednu stranu nechci dědka buzerovat, ale občas mám chuť ho přizabít.
              A rozlítané pako? Včera jsme byli na skále s pozůstatky hradu – Čáp (Kokořínsko), už jsme odcházeli, chyběl Vašík. No, šla jsem skoro najisto – byl v hradní cisterně. Hladké dvoumetrové stěny, nic čeho by se dalo chytnout. Hupsla jsem za ním, vyhodila psa, mě musel přítul vytáhnout vodítkem, sama bych neměla šanci a Vašek už vůbec ne. No, ještě že to nevzal ze skály…

              1. To je teda pako, ten Venca…. :O No já bych měla potíž. 27 kg neuzvednu, natož abych ji „vyhodila“. Maximálně podepřít zadek, když se hrabe do kopce.

                Ale v sobotu jsem měla strach o obě čuby. Byli jsme na výletě v Lipnici a obešli jsme si národní památník odposlechu. Krásné malé zatopené žulové lomy a ve skále vytesaný reliéf (cca 3 m velký). Když jsem se šla podívat přímo k Bretschneiderovu uchu, muselo se přelézt pár šutrů (žádný velký problém, ale pár metr vysokých „schodů“). Ne, nemohly se čuby ráchat ve vodě, musely se jít podívat se mnou. A jelikož páneček zůstal na druhé straně lomu, běhaly sem a tam. A to pako potřeštěné to bralo tryskem. Řvala jsem „pomalu, ty krůto pitomá, něco si uděláš a jak tě odtud potáhnem?!“
                A nekecám http://bubusa.rajce.idnes.cz/Sazava_-_Lipnice/#44.jpg

              2. Jo, potvrzuju – plus doplněný o: „takhle se mává ručníkem, mladá,“ doprovázený neskutečně pohrdavým výrazem směrem k mladé, když jí už asi tak čtvrt hodiny nejde do hlavy, co že to na ni člověk pořvává. :-D
                Kupodivu, Jelítko Melítko si taky skočilo na místním zámku do (suchý a fest hluboký) asifontány, takže to bude nejspíš taky jeden z obecných triků mladých pitomců a sebevrahů. :-)

                1. Hele, platí to i na lidi? LJ si prý při návštěvě hřbitova coby dítko mezi 3-4 roky hupsl do místního jezírka (skoro dvoumetrová hladká jáma, t.č. asi bez vody). Jeho tatínek prý tam pro něj skočil, vyndal ho a pak řešil, jak se dostane ven sám. No, zvládl to. Do týdne prý přibylo kolem jezírka zábradlí …

              3. Starší fena na hulákání odpovídá lehce svraštělým čelem „jenom to dočuchám, dyť nehoří…“ následováno rozchechtanou držkou „ale slyšela jsem tě dobře, už jdu!“, zatímco mrňa stihne doběhnout ke mně, doběhnout k té starší, kde se teda loudá,a doklusat s ní zase k mně… :)

              4. Čap je hezký (nod) Tam to Betka taky prochozený (nod) A Vašík je pako bláznivý – ještě že to dobře dopadlo. Beta má taky pár skalních zážitků (poslední ten pád na Štědrý den), naštěstí vše vždy přežila bez úrazu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD