AKVARISTIKA: Rostliny v akváriu

7 fotoI když kořeny akvaristiky sahají daleko do minulosti, jak o tom svědčí chov zlatých rybek v Číně, kde se již před tisíci lety okrasné rybky chovaly ve velkých porcelánových nádobách a zahradních jezírcích, počátky akvaristiky v dnešním pojetí spadají teprve do první poloviny 19. století.

 

 

 

Akvária nebyly ani starořímské pisciny – nádrže v nádvořích domů bohatých Římanů, kde se chovaly ryby určené pro spotřebu. Ostatně i u nás se dochovala zpráva z druhé poloviny 14. století, kdy za vlády Karla IV. si saský kurfiřt nechal nedaleko mostu na Malé Straně zbudovat rezidenci, v níž byly ve stropu skleněné desky, a ze spodních místností bylo vidět ryby proplouvající přímo nad hlavami diváků. Tato ve své době jistě mimořádná pozoruhodnost zřejmě nesloužila pouze k dekoraci a udivování návštěvníků, čemuž nasvědčuje její dobový název „sklenný rybník“.

Ve skleněných nádobách, v nichž se v 18. století v Evropě rozšířil chov zlatých rybek, se musela voda měnit denně, jinak by rybky ve vodě zkažené výkaly a rozkládajícími se zbytky potravy uhynuly. Objev kyslíku a vzájemného vztahu mezi rybami a vodními rostlinami je spojen s francouzským fyzikem Lavoiserem (1743 – 1794) a anglickým přírodovědcem Priestleym (1733 – 1804). Teprve jejich objevy a pokusy prokázaly, že ryby přijímají kyslík vylučovaný rostlinami, a rostliny spotřebovávají kysličník uhličitý vydechovaný rybami.

 

1 foto

 

V roce 1841 anglický přírodovědec Ward zřídil první sladkovodní akvárium, kde byly nejen ryby, ale i rostliny a předvedl, že voda zůstala dlouho čistá a nedošlo v ní k hnilobným procesům. O rok později demonstroval stejný pokus s mořským akváriem anglický přírodovědec Johnston. V zoologických zahradách vznikala veřejná akvária. Samotný název akvárium poprvé použil anglický přírodovědec Gosse v roce 1853 pro pojmenování skleněné nádrže s rybami a rostlinami. Ten název se bleskově rozšířil po celém světě.

V roce 1856 napsal Gosse akvaristickou příručku „The Aquarium, or Unveiling of the Wonders of the Depth“. Okamžitě následovaly četné akvaristické publikace v Německu, Rakousku aj. Jak rychlý byl nástup akvaristiky, ukazuje to, že ve stejném roce 1856 zřídil první akvárium v Praze J. E. Purkyně, který postupně na univerzitě vytvořil větší počet akvárií a celou kolekci nádrží rozšiřoval. V krátké době akvária z pracoven přírodovědců pronikla do širší veřejnosti a to je počátek moderní akvaristiky jako zájmové činnosti.

 

 

2 foto

 

Úloha rostlin v akváriu je nezastupitelná. Jsou sice akvária bez rostlin, kupř. pro odchov velkého množství ryb, kde vše potřebné obstará technika. Rovněž některá akvária zařízená na chov určitých ryb vyžadujících vysokou teplotu (např. terčovci) jsou bez rostlin, které by při trvalých teplotách kolem 30 stupňů Celsia uhynuly. To jsou však výjimky.

Rostliny vytvářejí nejen krásnou dekoraci akvária a přispívají k jeho přirozenému vzhledu, nýbrž jsou významným prvkem pro udržení biologické rovnováhy. Tu sice v omezeném prostoru sebevětšího akvária nemůžeme nikdy dosáhnout, nicméně usilovat o její maximální dosažení je nezbytné. A základem biologické rovnováhy jsou dobře prosperující akvarijní rostliny. V akváriu dodávají rostliny asimilací kyslík a spotřebovávají kysličník uhličitý, jehož zvýšená koncentrace by ryby zahubila.

Žádný živočich nedokáže to, co umí rostliny – přijímat různé minerální, tedy anorganické látky a za pomoci světla procesem, zvaným asimilace, vytvářet organickou hmotu. Rostliny se tak obejdou bez živočichů, jejichž existence by však bez rostlin byla nemyslitelná.

Činnost rostlin je závislá na světle. V průběhu dne a noci dochází v akváriu k biochemickým procesům. Tyto velmi složité procesy lze s velkým zjednodušením rozdělit na asimilaci a disimilaci. Při denní asimilaci (fotosyntéza) produkují rostliny kyslík, který dýchají ryby. Současně rostliny spotřebovávají rybami vydechovaný kysličník uhličitý. V noci, ale také v nedostatečně osvětleném akváriu nastává disimilace – rostliny, stejně jako ryby, přijímají kyslík a vydechují kysličník uhličitý.

 

3 foto

 

V akváriu s přiměřeným počtem rybek, dobře osázeném rostlinami se lze obejít bez technických pomůcek. V praxi je ale vhodné filtrací zabezpečit pohyb vody a tím její okysličování. Dostatečný přísun kyslíku je důležitý pro proces zvaný nitrifikace, při němž se exkrementy ryb, hnijící odumřelé části rostlin a nespotřebované zbytky potravy za pomocí mikrobů rozkládají na minerální látky, jimiž se živí rostliny. Voda v akváriu je čistá. Pokud by při nedostatku kyslíku a nahromadění odpadních organických látek toto aerobní kvašení ustalo, došlo by k hnilobným procesům, jehož produkty jsou zejména čpavek a sirovodík. Jestliže se tento proces nezastaví, následuje úhyn ryb i rostlin.

Technické pomůcky jako filtrace a vzduchování nám mnohé usnadní, spoléhat na ně zcela ale nelze. Zatímco v přírodě je biologická rovnováha, v akváriu o ní musíme trvale usilovat. Je několik zásad, které by se měly dodržet. Především mít v nádrži dostatek rostlin a nepřeplnit ji neúměrným počtem ryb. Potom nepřekrmovat, aby nedocházelo k hnití nezkonzumované potravy. A také dbát na údržbu akvária a pravidelně odkalovat dno a vyměňovat část vody.

 

4 foto

 

Samostatným tématem je hnojení akvarijních rostlin a používání reaktorů, dodávajících do akvária kysličník uhličitý. Pokud jde o hnojiva pro akvarijní rostliny, lze jejich aplikaci doporučit při založení akvária, kdy je ve vodě málo minerálních látek.

Zařízení vyrábějící kysličník uhličitý a jeho přidávání do vody je módou posledních let. Spousta akvárií se bez něj dobře obejde. Umělé přidávání kysličníku uhličitého do akvárií může snadno vést k náhlé otravě ryb. Používání těchto zařízení je namístě zejména v hustě zarostlých akváriích tzv. holandského typu s náročnými rostlinami, které jsou zpravidla bez ryb nebo jen s malým počtem ryb. Chce to pak ale vydatně v akváriu svítit, neboť bez dostatečného osvětlení je obohacování vody kysličníkem uhličitým zbytečné – k asimilaci nedojde.

Dříve se předpokládalo, že i akvarijní rostliny přijímají živiny pouze kořeny. Ještě v akvaristické literatuře z 50. let minulého století se proto doporučovalo dát pod písečné dno jíl, hnojivy obohacenou zeminu apod. Vycházelo se z toho, že tropická půda v domovině akvarijních rostlin je velmi bohatá na živiny. Pak se ale ukázalo, že tomu tak vůbec není, že půda v tropech je chudší než půda v horských oblastech Evropy. To, že tropická vegetace je tak bujná, není způsobeno množstvím živin, nýbrž vysokou teplotou, vlhkostí a schopností rostlin dostat ze země i ty nejnepatrnější části živin. Proto se zásadně akvarijní rostliny sázejí do vypraného písku. Živiny přijímají nejen kořeny, ale především povrchem listů.

 

 

5 foto

 

Starší akvaristická literatura také zdůrazňovala správné situování akvária vzhledem k tomu, jak do místnosti přichází denní světlo. Není správné postavit akvárium tak, aby na něj přímo svítilo sluneční světlo, tím by velmi rychle zarostlo řasami, jinak je ale můžeme umístit, jak to situace v místnosti nejlépe vyhovuje. Může být i na docela tmavém místě.

I akvárium v dosahu denního světla musíme uměle osvětlovat, protože denní osvětlení nebude rostlinám stačit. Jestliže u nás se délka dne v průběhu roku pohybuje mezi 8 hodinami (21. prosinec) a 12 hodinami (21. březen), délka tropické noci a tropického dne jsou takřka v rovnováze. Akvarijní rostliny tudíž vyžadují celoroční osvětlení o délce 12 hodin. Mnoho akvaristů si stěžuje, že jim rostliny neprospívají, a když se pak zjišťuje příčina, ukáže se, že osvětlení je nedostatečné.

Pokusy prokázaly, že není důležitá intenzita osvětlení, tj. zda svítíme kupříkladu v 50 litrovém akváriu zářivkou 20 W nebo třemi zářivkami o celkem 60 W. Rozhodující je délka osvětlení. Je lépe svítit zářivkou 20 W po dobu 12 hodin denně než kupříkladu 6 hodin zářivkami o 60 W.

 

6 foto

 

O sortimentu akvarijních rostlin je na internetu spousta informací. Pokud se někdo o tuto problematiku bude zajímat, lze doporučit publikaci Vladimíra Sadílka Akvarijní rostliny z roku 1965 a knihu Akvaristika začíná u rostlin od Karla Rataje z roku 1977, která se dočkala opakovaných rozšířených vydání. Akvarijní rostliny je téma nejméně tak obsáhlé a náročné jako jsou akvarijní ryby.

Někdy je lépe spokojit se s dvěma nebo třemi druhy rostlin a ty ve větším počtu vsadit do skupin. Opačnou cestou je osázení akvária větším množstvím druhů rostlin. Záleží vždy na tom, jakou máme o svém akváriu představu. Vždy je dobré zjistit, jakých rozměrů ta která rostlina doroste, jaké rozmezí teplot snáší a znát požadavky na kvalitu vody. Většina rostlin se dokáže na vodu v akváriu dobře adaptovat. Hodnota Ph, tvrdost vody a její teplota (u tropických rostlin v rozmezí od 20 – 27 stupňů Celsia) až na výjimky zas až takovou roli nehrají.

S určováním akvarijních rostlin si často nevědí rady ani odborníci. Je běžné, že jeden druh akvarijní rostliny se v různých podmínkách může značně lišit a bude považován za dva druhy. Navíc v obchodech se nabízí množství dříve neznámých druhů a také kultivarů, takže situace je víc než nepřehledná.

Někdy ani při koupi akvarijní rostliny nevíme, zda byla vypěstována submerzně (tj. pod vodou) nebo zda jde o rostlinu vypěstovanou na souši (emerzně). Pak se může stát, že velká krásná rostlina levně koupená v obchodním centru nám brzy uhyne. Neplatí to o všech akvarijních rostlinách vypěstovaných emerzně, v každém případě je ale dobré nakupovat akvarijní rostliny tam, kde znají jejich původ a způsob vypěstování.

Někdy se také akvarijní rostliny prodávají pod nesprávnými názvy. V únoru jsem v jedné akvaristice uviděl v prodeji plovoucí kapradinu nabízenou pod názvem Salvinia natans (český název nepukalka plovoucí). Je to u nás velmi vzácná vodní rostlina, vyskytující se v pomalu tekoucích vodách, na Ostravsku kdysi kupř. v mrtvých ramenech Odry. Je to v naší přírodě kriticky ohrožený druh.

Salvinia natans to ale být nemohla, protože v zimě odumírá a objevuje se až na jaře. Krabičku s mnoha lístky plovoucí kapradiny jsem koupil a doma zjistil, že skutečně nejde o nepukalku plovoucí, nýbrž o americkou plovoucí kapradinu nepukalku obtížnou (Salvinia molesta). Oba druhy jsou si velmi podobné a liší se jen v detailech. Obě vyžadují mnoho světla a pak se na hladině rychle rozrůstají.

K zajímavostem mezi akvarijními rostlinami patří rostliny masožravé. Někteří se na jejich pěstování specializují. Masožravé rostliny se obvykle pěstují ve velkých nádobách, které jsou kvůli temperování vody ponořeny do větších nádrží. Pokud by si někdo myslel, že jde o rostliny z exotických krajin, není tomu tak. Jde především o rostliny z našich vod. Nejsou nijak vzhledné a do teplovodních akvárií se příliš nehodí.

Některé jako např. bublinatka menší – Urticulatia minor Linné (v ČR silně ohrožený druh) by byly nebezpečné menšímu rybímu plůdku, který by mohl být chycen do jejích měchýřků. Nepůvodním druhem masožravé vodní rostliny uměle vysazeným v rašelinných tůních a rybnících na Ostravsku a kolem Třeboně je plovoucí bezkořenná Aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa Linné) pocházející z jižní Asie.

 

8 foto

 

Nedávno jsem v útlé knížce Akvarijní svět vydané Státním pedagogickým nakladatelstvím v roce 1964 našel zajímavý návod, jak si do akvária opatřit rostliny. Stačí za teplého letního dne vyjít do přírody a vydat se podél břehu říčky. Stulík žlutý, rdest kadeřavý a rdest světlý, vodní mech zdrojůvka , stolístek klasnatý, parožnatka a plavín štítnatý to jsou vodní rostliny, které se tehdy doporučovaly do akvárií.

Všude v naší přírodě se prý dají nasbírat rostliny, které lze pěstovat v akváriu. Kvůli aklimatizaci se doporučovaly malé rostliny, ty pak stačí jen omýt, desinfikovat octem a dát do akvária. Prý se pak dají v akváriu udržet i několik let. Dokonce některé suchozemské rostliny rostoucí na březích rybníků, jako vrbina penízková lze trvale zvyknout na vodní prostředí, v němž se změní ve zcela jinak vypadající rostlinu.

Jistě, lze zde oprávněně namítnout, že nabídka tropických rostlin byla tehdy co do počtu druhů velmi malá, což platilo i pro akvarijní ryby. Také byty se v zimním období nevytápěly na teplotu, jaká je dnes obvyklá. Za ta léta mnoho dříve odolných akvarijních rybek chovem v přetápěných akváriích zchoulostivělo a naše domácí rostliny by se při teplotách kolem 23 stupňů a více neměly šanci dlouho v akváriu udržet.

Nepřeberné množství akvarijních rostlin původem ze všech tropických oblastí, které nabízejí specializované pěstírny, nám dává možnost zařídit naše akvárium podle nejrozmanitějších představ. Je to příležitost i pro zajímavé experimentování. Nikdy nebudeme přesně dopředu vědět, jak se nám ta která rostlina ujme, jak se jí bude dařit a jak se bude rozrůstat.

Někdy jsou s akvarijními rostlinami potíže. Může se stát, že rostlině pokládané za nenáročnou, se v našem akváriu nedaří a rostlina, která je považována za náročnou, bude ve stejném akváriu skvěle prospívat a dokonce tam vykvete. Něco se dá zjistit z literatury, něco se musí prostě vyzkoušet. Je to ostatně stejné jako s rostlinami na zahradě. Nic není definitivní. I v tom spočívá zajímavost akvaristiky.

 

Foto: autor

 

 

Aktualizováno: 11.6.2013 — 15:17

54 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. A příště bude o řasách v akváriu? A taky ve venkovních rybníčcích?
    V poslední době, kdykoli se dostanu k nějakému rybníku (podle mapy s koupalištěm), koukám do té vody a opakuju si základní akvaristické poučky: přiměřeně ryb a nepřekrmovat. Jenže když vidím ty násypky na krmivo, chápu proč je voda taková … rybníkovatá ;)

  2. :) E O Z V E R N Í Č E K. :)

    „Honzo, jak se říká akvárku, kde jsou rostliny,
    řasy a ryby v rovnováze a není třeba do něj zasahovat?“
    „Fungující, Evičko, fungující!“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer
    a hezké sny. (coffee)

    1. Jménem smečky přejeme všechno dobré a ještě lepší, zdraví a spokojenost – a nějaké to splněné přání navíc… třeba.

      (rose)

  3. Tenhle přírodopisnej koutek je moc príma (f) !
    A historky níže přímo vražedný…
    Jinak hlásím, že do neděle nebudu na příjmu, jedeme na výlet (a začíná mě bolet v krku, vauvauvau).

  4. A zcela OT – Aleši, moc se vám omlouvám:
    máme doma (dočasně, doufám) kotěcí školku 4 rozjívených britských koťat jmény Mičiko (kočička), Mintou, Mahé a Matisse (kocourci). Je to dílo! Zatím to berte jen tak, že jsem si musel postěžovat, dají-li mi ty mrňavé potvůrky čas, nafotím a představím, pokud nebudou námitky ze strany chovatele… Mňááááúúúú!

    1. Tak to určitě, chtěla bych to alespoň vidět, hned tak si asi koťátko nezažiju, Bimbo je značně neoblomný a Majda mu sekunduje

    2. Milý Terro, všechno na světě Ti budu věřit, jen ne to, že by sis doopravdy stěžoval na kočičí školku. :) Vždyť Ty z nich musíš být celý na větvi, ehmm, možná někdy doslova. (chckle) Dovedu si Tě živě představit, jak spolu s Ebonym na mrňounky důstojně shlížíš z bezpečné výšky (a tajně se královsky bavíš), aby ses vzápětí zapojil do kotěcí rvačky na zemi. (h)
      Doufám, že své zkušenosti se školkou brzo zúročíš v dalším půvabném kočičím článku. :)

      1. Vave, nejlepší kotěcí strýček je Dalí. Stačí aby některý z těch sígrů zakvílel, a už tam letí, čistí, uklidňuje… A ono jestli Ruby byla poltergeist ( za pár dní jí budou tři a trochu zbrzdila), tak tohle je mrňavý šedomodrý uragán Kyrill (tedy, s černou šmouhou, neboť Mičiko je černá). Pokud mi to bude povoleno, určitě popovídám…

        1. Chichi, já jsem nepsala, že by snad Ebony řádil, psala jsem o Tobě. (chuckle)
          Dalí je úžasný kocour, takový mohutný dobrák to je, už o Rubinku se úžasně staral. (h) Z mrňat musí být úplně hotový. :)
          Doufám, že Ti bude povoleno vyprávět, moc se na to těším.

    3. Mám jednu indiskrétnu otázku. :-) O koľko sa rozšíri penzión u CEDRu? :D O malých briťákoch viem svoje. CEDR pozdravuje Simba a Viking

      1. Edito, přinejmenším Matisse a Mahé už jsou zamluvení, rozšiřovat se opravdu nebude… Ale máš pravdu, jsou to živlové. Zdravíme tebe, jakož i Simbu a Vikinga (wave)

  5. OT – už vám takhle někdy v půl dvanácté spadnul do talíře kocour?
    Mám zvířenu vycvičenou, že dostanou podíl z kořisti, ale musí počkat, až se Alfa nabaští a nesměj otravovat. Takže po dobu oběda se nic zvláštního nestalo. Stačilo ovšem složit příbor a zvířena zařvala sborem: „Vždy připraven!“ a vyskočila do haptáku.
    Evelín též vyskočil do haptáku, ale ujely mu nohy a on se skutálel přesně do toho talíře, který jsem kladla na podlahu. Vyrazil mi talíř z ruky, tento, i se zbytkem šunkenfleků, dopadl na záda Žolíkovi, který se lekl a uskočil. Talíř sklouznul na zem, čehož využil Filip a s radostným svitem v očích a výrazem: „A teď si dám!“ skočil doprostředka.
    No nepřežil to talíř…
    Za mohutného řevu „uhněte blbouni bláznivý“, jsem zametla zbytky talíře a šunknfleků, provázna vyčítavými pohledy …. „proč to vyhazuješ, paničko, vždyť to tak krásně voní….“
    :D

    1. Nevím proč, Rputi, ale ten popis mi připomněl jiný padající talíř: to takhle kolega v albertovské menze důstojně kráčel s tácem. Na tácu spočíval talíř, na talíři maso. Kolega zakopl, upadl, ale jak se snažil zachránit oběd před zkázou, podařilo se mu vybalancovat tác: ten dopadl naplocho na zem, z něho vyskočil talíř a z talíře flákota. Kolegovi, tácu ani talíři se nic nestalo, jen to maso bylo nepoživatelné…

      1. Na Rputinku a na Terru nemám ani s těmi štaflemi. Ale jednou jsem vařila jahodové knedlíky, dávala jsem je na talíř, děti chtěli čtyři. Ten talíř mi sklouzl z linky a padal. Já jsem se lekla a do ruky jsem chytila ve vzduchu ty čtyři knedlíky a talíř spadl na zem a rozbil se. Kdybych chtěla tak se to nepovede. Mám mnoho takových příhod, všechno vlastní výroba na kolegy to nesvádím. :x

  6. Aleši, tvé akvarijní články ráda čtu, i když akvárium nebudu mít asi nikdy (zdá se mi to vééélmi pracný koníček s nejistými konci – hlavně u mne). Ale ráda se do akvárií dívám, jsou to pro mne takové živé obrazy.

    P.s.: o víkendu jsme byli na výletě na Slovensku. Tož tady jsou fotky, kdybyste se chtěli podívat, ale rybu tam nenajdete, akorát na jedné pulce (rofl) .
    http://yga.rajce.idnes.cz/2013_Vylet_Slovensko

    P.s.s.: a všem moc děkuju za přání ke svátku, opravdu mne potěšilo.

    1. Jejda, Ygo, to musel být nádhernej výlet! A hledání chcíplé myši mě dostalo (rofl)
      Fotky parádní, koukám pečlivě – my bychom měli je na dovolenou do Osturne (Zamagurie, Pieniny), pro mě zatím úplně neznámý kraj. Bereme psy i komplet příbuzenstvo, bude veselo :)
      A všechno nej ke svátku – myslím, že jsem se tehdy moc nevyskytovala (inlove) (f)

      1. A já už nevím, jestli jsem se k přání dostala, nebo ne, tak Ti radši teď popřeju hodně zdraví a pohody a radosti ze života. (h) (f) (sun)

        Ke článku se dostanu až odpoledne, přeju všem krásný den. (h)

      2. Dede, tak teď mnou cloumá ta správná zvířetnická „přávist“ :-) Osturňa je malá a útulná, kraj kolem chudý a strašně krásný, Pieniny jsou moje dlouholetá láska, jezdil jsem tam na vandry léta letoucí, pomáhali jsme čistit Dunajec (PIENAP se sídlem v Červeném klášteře), učili se plavit na pltích (přežili jsme my i pltníci…), prolézali Haligovské skály. Teď jsem tam léta nebyl, život šel prostě jinudy. Přeji tu nejkrásnější dovolenou a hlavně dobré počasí – protože déšť a zima v Pieninách jsou příšerně depresivní (i když otázka je, jestli v našem případě za tu deprasi nemohlo spíš spaní pod širákem…)

  7. Díky za bezvadně podaný kus užité biologie… myslím, že kdyby se takhle vyučovala na školách, neměla bych takové problémy přesvědčit svoje mužstvo, že biologie je zajímavá a občas i velmi napínavá vědní disciplina! (inlove)

    A ještě něco – fotky máš, milý Aleši, díl od dílu lepší! :)

  8. Velice obdivuji fundované psaní o akvaristice. My jsme akvárium nikdy nezvládli, vždy jsme si zavlekli nějakou chorobu, nebo nám z neznámých důvodů rybičky pošly. Po několika pokusech jsme to vzdali. Ale pohled do krásného akvária mě fascinuje stále.

    OT k včerejší diskusi o zákrocích u psů. Souhlasím se všemi, kteří říkají, že bychom měli poznak, kdy má ještě cenu zvíře operovat a kdy už je to jen trápení. Jinak podobné zákroky (operace kolene, i endoprotézy) se u nás dělají na více místech a jejich cena je daleko nižší, než v Austrálii. Má to cenu u mladších zvířat. U stařečků je to otázka.
    „Naši“ veterináři jsou velmi rozumní a netahají nám zbytečně peníze z kapsy. Ája kulhá (s přestávkami víc než rok). Má nárok, je veteránka (bylo jí 8). Pro jistotu jsem nechala vše zrentgenovat – má klouby jak mladice. Vet byl trochu zklamaný, že na nic nepřišel (přece jen rentgen za dost peněz a bez diagnózy…), ale já jsem spokojená. Šlacha nebo sval může pobolívat, ale nezchromne. Po rozumné zátěži se to zlepší, občas dostává prášky.
    A ochrana proti klíšťatům? Nejhorší je to u psa, který je nejméně 20x za den ve vodě prakticky bez ohledu na počasí(pokud je to fyzicky možné – tedy pokud je voda v dosahu a není zmrzlá) Spoty a postřiky nefungují. Obojky – „přírodní“ vůbec, ostatní málo a krátce. Letos jsme zkusili příšerně drahé Foresto, které nesmrdí. Zatím měsíc a půl a zatím jsme bez klíšťat (před tím cca 60 za procházku). S hodnocením počkám do konce sezóny.

    1. Včera jsem to minula, tak přidávám pro přehled: psi neustále venku, ale málo ve vodě (v dosahu máme jediný rybník a nechodíme k němu až tak často – je hodně bahnitý), chlupatí: dávám spot Advantixu, psi jsou bez problémů a s minimem klíšťat. Před lety jsem dávala Frontline, ale mám dojem, že naše klíšťata už jsou proti němu odolná, aspoň u nás moc nefunguje. Co jsem dávala v Norsku a v Anglii nevím ale něco ano (blush)
      Protiklíšťové obojky míval Max, ale po jednom mu bylo strašně zle – asi jako psala Clea, tak jsme tehdy přešli na spoty a zůstali u nich.

  9. Hm, taky jsme prošli obdobím, kdy prý bez CO2 v akváriu nic neporoste. Mně přišlo, že rostlo i tak. Některé rostliny se nedařily a jiné se strašlivě přemnožily. Mušketýr s tím bojoval, protože potřeboval, aby akvárium vypadalo tak jaksi výstavně, mně to bylo jedno, já jsem byla spokojená, že tam vůbec něco roste. Rostliny jsme v prodejnách kupovali metodou pokus-omyl, prostě buď pak poroste nebo ne. Název jsem si zapamatovala u málokteré. Spíš mě vždycky mátly ty různé druhy zářivek- nikdy jsem nepřišla na to, jestli je barva světla důležitá pro růst rostlin, nebo to akvárium jen lépe vypadá :)

    1. Je to záhada. Kdysi jsme do písku zahrabli valisnerie na jednu stranu, kryptokoryny na druhou a rostlo všecko. Pod sklem a pod žárovkou. Dnes hygrofily zvedají kryt a pak hromadně zajdou, echinodor buď vytlačí ostatní rostliny nebo ho sežerou ancistři. Pořád se něco překopává a není tam klid. Začínám uvažovat o té změně teploty. Vždyť jsme žili bez termostatů.

    2. Matyldo, kdybys chtěla být hodně přesná, tak charakter světla zářivky je důležitý pro rostliny – stručně řečeno, fotosyntéza má „ráda“ jen některé vlnové délky, převážně v červené části spektra, takže je lepší světlo, které vnímáme spíše jako „teplé“.

    3. Dobrý den,
      barva světla je pro růst světla důležitá. Ultrafialovou a fialovou část spektra rostliny nevnímají, reagují od modré, zelené, žluté až po infračervenou část světla. Dříve se používaly klasické žárovky s nažloutlým světlem. Nejsou vhodné žárovky s jasným bílým světlem ani s namodralým. Ze zářivek (ty se dnes převážně používají)jsou vhodné zářivky s označením „denní světlo“, pak ty s nažloutlým světlem nebo načervenalým. Dobré je i kombinovat – např. jedna zářivka 20 W denní bílé světlo a 15 W zářivka s lehce načervenalým světlem (třeba RedTropical).Toto by mělo stačit i na 100 l akvárium.

      1. Pardon, Aleši, pletl jsem se vám do řemesla :-) Ale alespoň můžu prohlásit, že se mi vaše články moc dobře čtou, ač neakvaristovi… díky.
        Jen drobná poznámka – pro světelnou fázi fotosyntézy jsou rozhodující vlnové délky mezi 400-750 nm (červená až modrofialová oblast), chloroplasty zelenou takřka komplet odrážejí – a jsou proto zelené :-) Jiná přídatná barviva mají více méně jiné funkce.

  10. Aha, takhle je to s tím CO2. Před pár lety se to objevilo a v každé akvaristice mi tvrdili, že bez toho mi v akváriu nic neporoste. Dodnes mi vrtá hlavou, jak jsme to řešili před tím :-) no a dnes už to neříkají.
    Díky za článek. O osvětlení se toho napsaly mraky, stejně se mi zdá, že za žárovek to nějak fungovalo líp. A přetopená akvária – vida – to je zajímavý nápad.

    1. Ale vždyť tepelné koule se pořád dají sehnat, když si někdo neudělal včas zásobu. Jen se tomu nesmí podle nařízení sojuzu říkat žárovka.
      Bez obav … něco se prodá pod jiným jménem a něco se holt propašuje. Dokud nemusíme pašovat a pod rukou nakupovat bůček a schovávat ho před stravovací kontrolou, tak je pořád ještě dobře.

    2. Ono je to s tím CO2 – když se do toho člověk zabere – docela nejednoduché. Rostliny totiž současně dýchají (vydávají CO2) a fotosyntetizují (spotřebovávají CO2), pouze na světle fotosyntéza převažuje nad dýcháním a v celkovém objemu vyloučených plynů převažuje kyslík z fotosyntézy, zatímco potmě převažuje dýchání a fotosyntéza je velmi slabá – takže to vnímáme tak, že rostliny „vydechují“ CO2. Všechne CO2 ovšem nemusí zůstat rozpuštěný ve vodě – je tam jako hydrogenuhličitanový ion a koncentrace závisí m.j. i na aktuálním pH vody… Ne, konec. Tohle není kurs fyziologie rostlin, terrouši. :X

  11. hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Moc pěkně jsem si početla o podvodním kvítí. Dík za rozšiřování obzorů (nod)

    Betka včera byla na houbách, našli jsme jednoho jediného kozáka (chuckle) takže fakt úspěch… Já chtěla vyhledat Betce pohodlnější cestu než velmi strmou stráň plnou balvanů, potůčků, popadaných kmenů (fakt se tam hodně špatně chodí) a ona vyrazila tryskem do té stráně (tam se přece vždycky chodilo na houby) … a tak jsme šli tedy za ní, protože vracet ji nemělo smysl…

    1. To děláte dobře, protože Ti pesani si sami určí co mohou. Já to vím podle Donečka, i když už byl věchýtek tak třeba z auta vyskočil sám. Do auta jsme mu museli přidržet zadek a pomoct mu. Dám na album kde s Janou a Luxíkem chodili. Jenže Betynka sametová není žádný věchýtek. Co se jí občas zapletou nožičky- to se stane ledas komu staršímu. Mě se např. zapletly nožičky když jsem uklízela po malování. Lezla jsem ze štafliček a stoupla jsem na mokrou podlahu, podjela mi PANTOFLE! a už jsem byla na zemi. A nejen to, zvrhla jsem na sebe kýbl s vodou a dala jsem si do palice o skříň. Dostala jsem záchvat smíchu protože jsem nevěděla jestli mám uklidit mokrou podlahu nebo se jít dřív převlíct. A pak se div psisce když má čtyři nožičky a já jen dvě. (rofl)

      1. Šmánkote, Marsko, to bylo štěstí, že to byla jenom voda :P . Ale vážně – štěstí, že to dopadlo takhle dobře a mohla jsi se smát.

      2. Promiň, milá Marsko, ale když vím, že to dobře dopadlo (píšeš, tedy jsi přežila :o) ), tak se tady směju jako blázen. Třešničkou na dortu je v těchto situacích přítomnost psů, kteří kolem člověka poskakují, olizují ho a celým psem dávají najevo svou účast. (chuckle) Pro tu jejich „pomoc“ se člověk ani zvednout nemůže. A někdy Anku podezírám, že se celou situací náramně baví, potvora jedna. :)

  12. No, nedočetla jsem celé povídání, je to natolik odborné, že mi to v této hodině hlava nebere. Ale počtu si ráda zítra dopoledne, akvárium sice mít nikdy nebudeme, ale rybičky se mi vždycky moc líbily a člověk se má o všem poučit.
    Zajímalo by mne, jaký máte názor na ty nové „objevy“, maličká kompaktní akvária bezúdržbová, max. s jednou či dvěma rybičkami, jen tak, pro dekoraci….. myslím si, že je to pro ty rybky utrpení. Vidím je v prodejnách pro zvířátka, ale moc dobrý pocit z toho nemám.

    1. Dobrý den,
      o těch miniaturních akváriích jsem na Zvířetníku v Akvaristice psal 30. ledna – Miniakvária, jejich možnosti a meze. Bezúdržbové by to mohlo být snad jen s rostlinami (dolévala by se vypařená voda a čistilo sklo od řas), jak tam ale budou živočichové (krevetky, ryby), údržba bude nutná. Zejména častá výměna vody. Máte pravdu, že to může být týrání zvířat. Pouze některé druhy rybiček se dají chovat v miniakváriu. Bohužel se z toho stala módní záležitost a všude se prodávají ta malá 8-12 litrová „bezúdržbová“ akvária.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN