MLSOTNÍK: Whisky na schodech: Ragoût de bœuf et pommes de terre en purée

0510bor1_1Takto, s nonšalancí vpravdě feudální, lze beze studu nazvat jednoduchou, báječnou krmi, v našich zemích spíše známou pod názvem dušené hovězí s bramborovou kaší.

 

 

 

Při dopolední procházce s Whiskym podél řeky Cammock, která je ještě o něco užší než slavná podblanická Blanice, zatímco psisko kontroluje své styčné body a tajné schránky se zprávami od ostatních čtvernohých přátel, ponořím se do vzpomínek na dětství a hned mi vytane na mysli obraz babičky Táni a jejího nedostižného dušeného hovězího s kaší.

Whisky vesele pobíhá, z pohledu odzadu připomíná přeplaceného fotbalistu při pokutovém kopu. Taky střídá levou a pravou zadní nohu ve snaze, aby mu vyšel krok. Poskakuje takhle deset, dvacet krát o třech nohách a zpočátku nám to působilo starost. Jakmile jsme si všimli, že ty zadní hnáty střídá a dělá si z nás šoufky, pochopili jsme jeho fotbalistickou náturu. Předvádí to i při sbíhání schodů a vypadá při té konvergenci jako baleťák po rheumatickém záchvatu. A tak, díky dosud fungující paměti, je rozhodnuto a už se těším, jak to babiččino famózní jídlo uvařím.

 

0510bor2

 

Žádné přijatelné maso doma nemám, vydám se tedy na nákupy do Dunnes Stores, kde mívají znamenité hovězí irské produkce za akceptovatelné ceny. Po chvíli rozhodování objevuji nádherný špalíček round steaku, barvou připomínající ruský prápor, takže bude čerstvý a zaručeně kvalitní.

Zato brambory pěstované ve vnitrozemí zeleného ostrova jsou k uzoufání. Místní Keltové totiž evropský způsob přípravy neznají, a podezřívám je, že ani neuznávají. Jsou určeny pouze k pečení v troubě nebo na ohni, moučnaté až hrůza a tím i nevařitelné. Nedá se ale vyloučit, že je prostě správně připravit neumím a ač původem Kelt, ani mi valně nechutnají. Dobře že se zde už najdou obchody s evropskými bramborami, pevnými, vláčnými a specificky vonícími tak, jak je známe.

Vše ostatní, potřebné k přípravě hostiny, máme pohotově a tak pouštím hudbičku, pobaveně pozoruji rozčileného psa, který v předtuše chutného sousta tančí na schodech tarantelu. Pro aktivaci i dobrou funkci vlastního chuťového ústrojí otevírám lahvičku předloňského Bordeaux a s vlající zástěrou a vztyčenou vařečkou pílím ke sporáku.

 

0510bor11

 

Sabattier se zaleskne, když přejíždím ostří ocílkou v rytmu písně Les Champs Elysees od Joe Dassina, málem se pořežu při úleku z dotyku studeného psího čumáku v uchu, rozbušené srdce rychle uklidním douškem vína a začínám s úpravou masa. Je velmi dobře opracované od řezníků, leč má solidarita velí dát tomu dychtivému psisku kousky blan a loje, které na povrchu toho krásného kousku zbyly a které hbitě odstraním, aby se mi později maso nezkroutilo do tvaru velbloudího ucha.

Na sporáku, v hluboké, rozměrné pánvi, pění nadrobno nakrájená cibule na sádle a já odpovědně krájím maso na silnější plátky. Když cibulička začíná růžovět, míchám ji bez přestání a přesně v okamžiku, kdy zlatavá barva přechází do kaštanové, zalévám vařícím vývarem, přiklápím těžkou, skleněnou poklicí a nechám rozvařit tak, aby částečky cibule nebyly vůbec patrné.

Plátky masíčka osolím, posypu tymiánem, pepřem a šalvějí, a když se šťáva začíná tvářit hotově, vkládám opatrně do pánve.

Přidám celý pepř, nové koření na dobré trávení, přiměřeně bazalky a oregana, špetku drceného kmínu, pak přiklápím a nechávám dusit s půlkou najemno nakrájeného rajčátka. Jakmile šťáva kolem masa zhoustne, podlévám horkou vodou tak, aby plátečky byly pěkně ponořené, a na mírnějším plameni dusím ještě slabou třičtvrtěhodinku.

Vůně koření a dušeného masa nás se ženou nutí často vstát od stolu a hlasitě čichat kolem přiklopené pánve, Whisky sedí na schodech přímo ve směru vlajících záchvěvů té vůně a blahem přivírá tmavé oči, opisujíc čumcem tvar ležaté osmy.

 

0510bor12

 

Po nekonečné době asi padesáti minut, jemným popíchnutím masa zjišťuji, že je měkké, opatrně vyjmu plátky z pánve, zahustím omáčku troškou mouky rozkvrdlané v hrnku se studenou vodou, nezapomenu na malinkatou lžičku octa, nechám 10 minut povařit, přidám kus másla a vracím maso zpátky do hnědavé tůňky toho báječného sauce.

Za zvuků nádherných melodií Joe Dassina, během dušení hovězího, má předobrá žena oškrabala brambory, rozkrojené na osminky a propláchnuté je osolila a taktak ponořené ve studené vodě dala vařit.Po 15 až 20ti minutách zjišťuji, že brambůrky jsou zralé na přípravu kaše, bez prodlení slévám vodu a začínám s magií tvorby této oblíbené přílohy.

Svařím v hrnku mléko, nakrájím na plátky máslo, zvednu pokličku a zahalen vůní vařených brambor, začínám postupně míchat systémem „máslo-míchymíchy-mléko-míchymíchy-máslo-šlehšleh-mléko-šlehšleh” až do doby kdy je kašička kyprá, našlehaná, ani dost málo řídká, ani příliš tuhá a bez jakékoli stopy po nerozšlehaných hrudkách.

 

Na talíři pak kaši přejedu houpavým pohybem lžíce, abych tak dal vzniknout proláklinám, v nichž se utvoří jezírka té zlatohnědé omáčky, přidám plátky měkoučkého, křehkého masa a po přípitku, dedikovaném našim předkům cítím, jak se nad námi vznáší babiččin duch s dobrotivým úsměvem v tváři.

Ó, ta jemná chuť, ta krásná vůně!

Jezte prosím, pomalu, ať vám dlouho vydrží!

 

 

 

 

(Babička Táňa použila k přípravě Ragoût de bœuf kvalitní zadní hovězí, krájené na silnější plátky, okořenila tymiánem, bazalkou, šalvějí, pepřem, novým kořením, k vaření omáčky nakrájela cibuli najemno, usmažila ji na sádle, zalila vývarem a dusila masíčko do měkka. Vždy na konec přidala kapku octa. Podávala s bramborovou kaší vyrobenou z dobrých brambor, másla a mléka. A u plotny si prozpěvovala: A já sám, dycky sám, svý koníčky vokšíruju… Dobrou chuť!)

 

 

Aktualizováno: 6.5.2013 — 21:27

116 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Šmánkote,přečetla jsem a mám nejen chuť ale i hlad.
    Hovězí poezie s brkaší, nó tohhlencto, co to,mňam.
    Musím kouknout co mám uloženo za masíčko ale flákotku čerstvého, mírně zaleželého to nenahradí. Jj, tohle nesmí přednosta číst nebo jedu ráno pro maso. (chuckle) (wave)

  2. Ani jsem tu papací poesii neměla číst. Protože dokud mi nebudou v domku fungovat přístroje pomáhátka jen mě to rozesmutní že si nemohu pořádně uvařit.

    Už to vypadalo že je jaro i tady ale s dešti se ochladilo. Předtím bylo teplo a začaly se přebarvovat na zeleno mrazem spálené trávníky a do té doby holé keře i stromy. Sasanky se nemusely choulit a miliony bílých hvězdiček svítilo na stráních a loukách. Ovšem dnes se zase před deštěm schovávaly.

    Ve středu jsem rehabilitační sestru Karin nenašla na jejím pracovišti. Byla to ona kdo mi tenkrát pomohl se zánětem pravé paty. Ona přešla na jiné pracoviště a bohužel hodně vzdálené. Ale ujala se mne její kolegyně a objednala mne hned na pátek, tedy na dnešek. Byla jsem tam po poledni a ještě teď jsem „high“. To já vždycky po akupunktuře. Lampou mi tu bolavou patu zahřála a nakonec ji přelepila páskou, to mi taky moc pomáhalo. A včera jsem začala brát medicínu proti zánětům, uvidím jestli to žaludek vydrží. A budu vám zase jako křepelka. To tedy opravdu doufám. Podnikneme delší procházky s Garykem, s tím mým ubohým věčně uvázaným ovčáckým psem. (dog)
    Ale jestli máte možnost, podržte mi palce. To pomáhá zcela určitě. (y) (y) (h)

    1. Milá Velká Kočko – kdyby nikomu, tobě vždycky ty palce podržím. Doufám, že medikamenty zaberou a že se i sluníčko k vám zase vrátí a ty budeš čupr holka. (h) (h) (h) (h)

    2. Velka Kocko, palce drzim a akupunkture fandim. Moc mi pomohla a asi na ni zacnu zase chodit, protoze jinak bych mohla ublizit na tele memu neurologovi. Coz by zas nebyl tak velky vykon, protoze je kratsi nez ja a asi tak polovinu vahy. Ale testosteronu, toho ma, ze mu to snad leze uz i na mozek. (devil)

  3. Kdyz uz jsem teda zminila ty fialovy brambory a Rput a Borek a dalsi se bavili o barve hoveziho. Tak jsem vyhodila par fotek z fotaku na Rajce. http://hanaw.rajce.idnes.cz/Fialove_brambory_a_ribeye_steak./

    Ten steak je jinej nez pravy biftek ze svickove, tedy Chateaubriand, coz z dobre kravy stoji tak 20 zelenejch penez na sotva pul kila. A chutna mi lip, jen se to v te tloustce musi udelat spravne, aby byl medium rare, tedy krasne stavnaty. Coz mi pripomina manzelku jednoho kolegy z Prahy, jejiz dcera zila nejakou dobu na Floride. A ona (manzelka) mi vola cela rozcilena, ze „ti Americani jsou tak pitomi, oni ani nevi, co je steak.“ Zklidnovala jsem ji, ze jednu dobu v Texasu muselo byt vic krav nez lidi, takze to asi prece jenom maji zmaknuty. :O

  4. :) R O Z V E R N Í Č E K . :)

    Přijde zloděj do bytu a začne loupit.
    Vtom slyší: „Ježíš tě vidí!“
    Zloděj se rozhlíží, nevidí nikoho a tak
    pokračuje v práci.
    A znovu slyší: „Ježíš tě vidí!“
    Zloděj se rozhlíží, nevidí nic a tak celý rozčílený řekne: „No a co, já na něj stejně nevěřím.“
    A po chvíli zase: „Ježíš tě vidí!“
    Zloděj se rozhlédne a konečně vidí – papouška.
    S úlevou řekne:
    „Tak ty jsi Ježíš?“
    Papoušek odpoví: „Ne, já jsem Gabriel. Ježíš je ten pitbul za tebou…“
    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer a hezky prožitý víkend. (coffee)

    1. JoVo, no tohle_!
      Já jsem si Krista už představoval všelijak. Jednou, ještě v pubertě jsem si dokonce říkal, esli se mi trochu nepodobá. Ale jako pitbula? To tedy rozhodně ne !!
      Já teď prostě neusnu, já budu pořád myslet na toho nešťastného zloděje, který se sice vyděsil, ale zároveň, si později jistě řekl: „když takhle vypadá Kristus, tak se nemám za to, že jsem prostý zloděj co stydět !!!!

    2. Dobry, Jovasku. Pripomnelo mi to, kdyz jsem si naposledy obnovovala ridicak. To se tam jeden musi nechat vyfotit a pak cekat, az tu celou karticku daji dohromady. A pak vyvolavaji jmena; jestli je jmeno ponekud cizi, tak pouziji krestni. A tak tam cekam, a tu se od okenka ozve mocnym hlasem: Ježíš (vysloveno Džízez)! Nebyl to hystericky vykrik prepracovane urednice, jen volala zakaznika. Džízez se nehlasil. Znova: Je tu nekde Džízez?! Nic. Po chvili (jeste vic nahlas): Potrebuju Džízeze urgentne k okenku c. 10. I vstal muz hispanskeho puvodu, ukazal na sebe a rika: Já? Já Chesus!

    3. Teda lidi, vy mi dáváte! (chuckle) Jeden lepší než druhý než třetí. (y)

      Konečně nám zprovoznili internet a televizi, od pěti to nešlo, protože po výpadku proudu zůstalo mimo provoz napájení zesilovačů, nebo alespoň to tvrdilo UPC. Ta televize mě ani nebolela, protože hokej byl spíš k pláči, ale internet mi chyběl moc. (nod)

    4. Jo JoVo – tento zloděj sice rozuměl, ale nedbal. A co chudák zloděj cizinec?! Tak ten si musí vzít tlumočníka:

      Policajt: „Kde jsi schoval peníze?“
      Tlumočník: „Kde jsi schoval peníze?“
      Zloděj: „Neřeknu.“
      Tlumočník: „Neřekne.“
      Policajt: „Když neřekneš, zavřeme tě na 10 let.“
      Tlumočník: „Když neřekneš, zavřou tě na 10 let.“
      Zloděj: „Neřeknu.“
      Tlumočník: „Neřekne.“
      Policajt: „Když neřekneš, zastřelíme tě.“
      Tlumočník: „Když neřekneš, zastřelí tě.“
      Zloděj: „Zakopal jsem je v kuchyni.“
      Tlumočník: „Že prý stejnak neřekne.“

      1. (rofl) YGO, ja snad musim nekdy napsat, jak jsem tady v J. Karoline prekladala do a z polstiny ve vojenskem vezeni. To bylo hutny. Ale penize jsem nenasla. :)

  5. ještě jsem nečetla diskusi, ale mám zásadní připomínku… dušené hovězí? JEDINĚ s rýží!!!!

    tak – a teď mě zbijte :D

      1. P.S.
        a brkaši mám stejně jako Marička ráda hutnější, případně i s kousíčky – takovou tou skoropěnou mě nikdo neuctí (shake)

    1. když mi do té šťávy-omáčky, přikrájíš nadrobno kyselý okurky a uděláš z toho znojemskou,tak tu já jím jedině s rýží!!!!

  6. Já mám hlaaad! Právě jsme dorazili, nohy mám ušoupaný až k pasu. Ale pršet začalo, až když jsme vystoupili z vlaku a měli jít bydlet. Chvíli lilo děsně, ale pak jsme to přešli, suším věci a mám hlaaad! Chci masíčko s bramborovou kaší…

    1. tady (rain) od rána stále a neustále. Ale mělo by to ustat. To vám asi bude padat voda i zítra…
      Těším se na fotky a rozcestníček…

  7. v posledních dnech tady nepršelo, bouřky nás obcházely, bylo moc hezky a přitom žádné vedro. I v noci to ještě vydrželo. Za to dneska od rána leje a leje a leje. Betka se tváří naštvaně – jako že za to já můžu. Včera se válela s hovězí kostí na vysluněném trávníku a dneska nic.

    Vzpomínám – loni touto dobou jsme se koupali v moři, chodili tou obrovskou botanickou zahradou na Monte Calvu i Lesem stínů a vůbec si užívali parádní týden na Gargánu…

    1. Moc hezky, mila YGO. Az na toho vandala. Ja jeste snad pochopim, kdyz nekdo neco ukradne. Ne, ze bych to schvalovala, ale aspon z toho neco ma. Ale co absolutne nechapu je touha jen tak neco znicit… (devil)

  8. Tak nevím, Borku, budu se muset opatrně zeptat svého chotě, jestli náhodou neznal vaši bábinku Táňu :-) To, jak dělá tohle dušené hovězí, se skoro shoduje s tím jejím… včetně trochy octa. Jen bez rajčátka a toho koření je – tuším – méně druhů. Na brkaši jsem určeným kuchařem už dlouhá léta já :-) a taky nedám dopustit na ruční výrobu.
    Ad brambory: i když to tu asi nikdy nebylo tak děsné jako v Británii a „varné typy“ se více méně rozlišovaly, někdy byl takový pytel brambor „na zimu“ docela slušná sázka do loterie. Teď se to rozlišuje ještě důsledněji a mám z toho opravdu radost, protože naše domácí kuchyně je hodně bramborová a když se ty zpropadené erteple zachovají jinak, než očekávám, jde mě vzít čert :@
    Takže znovu a zřejmě nikoliv naposledy, Borku, díky za voňavé a kuchařsky zamilované povídání – nevím, co bych provedla při doteku studeného Whiskyho čumáku v uchu (jsme domácnost kočičí), ale představivost mi napovídá :D

    1. Srdecne zdravim, Terra-san, co se mi malem stalo kdyz mi ten cumec strcil do ucha poprve, (delava to casto), jsem velice eufemisticky popsal…stejne se pokazdy malem po…smeju (chuckle)
      To rajcatko vyzkousejte, je to dobrej zvyraznovac a konzervant, vim ze se opakuju, ale fakt, je ze kdyz se vyvari rajce treba v hovezim vyvaru, nebo jakekoli jine polevce, tato vydrzi nezkazena o tri-ctyri dny dele, nez normalne. Nekdy si s tim rajcetem pripadam jako hrabe Stroganoff…ten do vseho daval smetanu, ja zase rajce :D (wave)

      1. Každý máme nějakou úchylku, Borku :-) Já zase zřejmě nedovedu vařit bez (alespoň malého) kousku dobré anglické slaniny nebo špeku… Nedávám ho snad jen do buchet…
        (chuckle)

    2. Nejhorší na brkaši jsou škrobnaté brambory. Já trpěla v Němcích jak zvíře, protože za celou dobu se mi jedinkrát nepodařilo vyrobit normální kaši – vždycky z toho vyšel ševcovský pop …. tedy lepilo to dobře, to zas jo … :D

      1. Takhle mi jednou „vznikly“ škubánky zajímavých elastických vlastností – právě z takového pytle „brambor na zimu“ nepříliš jasného původu… Po vykrojení lžící by se s nimi dal dobře hrát tenis. Bylo to ještě v dobách studentských a tak jsem chybu přičítala spíš sobě – teprve později mi došlo, kdo/co za to mohl…

        1. Borku, Maricko, terra-san: uplne presne vim, o jakych bramborach mluvite. Bile, moucnate bez chuti a pri vareni se rozpadaji. Dlouhou dobu se tady nic moc jineho nesehnalo, jeste akorat tak takove ohromne z Idaha , ktere nejsou zas tak spatne na peceni vcelku a pripadne necim naplnit. Pak se zacaly objevovat male v cervene slupce. Docela dobre. Ale globalizace pracuje, a tak uz leta muzu koupit, aspon zde v hlavnim meste, brambory tuhe, krasne zlute, z Aljasky nebo Colorada. A ted nejake lepsi ksefty maji i rohlicky na bramborovy salat nebo malinke pevne brambory ruskeho stylu, co se davaly napr. ke slaneckum. Mela jsem i fialove z Peru. Teda k dusenemu veprovemu to vypadalo divne, ale byl z toho moc pekny bramborovy salat. A chutny, protoze tyhle mely neuveritelne zemitou chut. Nekde jsem cetla, ze v Peru maji/meli asi 100 druhu brambor a ze je ted lidi zachranuji jako kulturni dedictvi.

          1. Peru by podle toho, co vím, mělo být právě tou zemí, odkud se brambory rozšířily do Evropy. Kukuřici znali i Aztékové, ale brambory byla incká záležitost. Dokonce tam měli, podle historiků, takové malé černé, co je sušili (dodnes to dělají), a jistý čistě bílý druh, co směl jíst jenom panovník.

            1. Peruánská specialita aneb co s brambory:

              brambory se rozhází po dvorečku a nechají se tam tak měsíc. Za tu dobu v noci namrznou, ve dne seschnou a změní chuť (podle mého asi zesládnou, ale ten Peruánec, co to vykládal své manželce, která to vykládala mě :) , na ni nedal dopustit – na chuť i na manželku). Takto upraveným bramborům se říká libozvučně „čuňo“ :D . Udělá se z nich něco na způsob bramborové kaše (tady poskytovatel informací odmítal zabíhat do detailů s tím, že je to národní dědictví a nevyloudíme to z něj ani po dobrém ani po zlém) a prý to všichni úžasně milují – taky se to jídlo nazývá čuňo.
              Dokonce to vešlo i do přísloví: „až rozkvete čuňo“ = nikdy.

                1. Jenomže bacha, vona má pravdu!
                  Držela jsem v rukách chuño z těch super bílejch brambor – vypadá to tak trochu jako papírová koule motaná za mokra, o průměru asi tak 2 cm.

                  Jo a ještě to není nic proti jejich tradiční výrobě chichy (čti čiča :D ). To si sednou ladné, zdravé, krásné a mladé dívky (ne 4 druhy dívek, ale dívky těch to 4 vlastností) ke košům kokových listů (nebo kukuřice? nebo možná obojího? ksakru, proč mám tu knihovnu pořád v těch balíkách…) a surovinu žvýkají a žvýky plivou do velkých nádob. Ty se pak zakopou do země a obsah se nechá kvasit a pak zrát a za rok je z toho alkohol, že by lamu porazil. :)
                  Ale fakt! Nekecám!

                  1. Jasně že nekecáme! To bychom Zvířetníkům přece neudělaly! 8)

                    Ještě nám do výčtu lahůdek zbývá cibetkové kafe, ale to je tuším trochu jiná destinace :) .

        2. Cheche, podobně jsem si naběhla v devatenácti u bramborových knedlíků. Ony se mi jaksi skoro rozpustily ve vodě. (wasntme) Taky jsem to přičítala tomu, že jsem „kuchařka až po praseti“. Přesně těmito slovy hodnotil mé pokusy v kuchyni jeden profík.Roky jsem se těch br.knedlíků bála. Až když mi někdo prozradil, že není brambora, jako brambora, tak jsem zpětně zjistila, že to nebylo rukama.

      2. Já tady byla z brambor zoufalá. Teď už se sežene jaký druh si přejete ale trvalo to. Tedy ty moučné brambory to byla hrůza hrůzoucí. Mám dojem že takové se pěstovaly v Čechách k výkrmu prasat. Možná že jsou nejlepší k výrobě pálenky. Tady totiž zemědělští dělníci dostávali místo výplaty pálenku. Potřeba byla tedy veliká. :O (tmi)

  9. Takovéhle dušené hovězí s brkaší taky můžu. áááách.
    A octu se nedivím, jenom té jemné nakyslosti dociluju jinak. Třeba troškou hořčice. Citronu. Vína. Kyselé smetany…. Ta navinulost hovězímu tuze sluší. Nádherně popsáno, hned bych si dala s vámi. A hebábnou bramborovou kaši mám moc ráda.

  10. Dítko už ve třech letech prohlásilo „maso na cibuli“ nejlepším jídlem „ze všech na světě“. Když je teď o čtyřicet let starší, tak jí udělám při nejbližší příležitosti octíkem vylepšenou verzi a jako dezert dostane přečíst tenhle článek, který super ocení jako já.

  11. Teda Borku, tohle si přečtu až po obědě, nebo začnu drancovat zásoby. I fotky vypadají báječně. „Brkaši já můžu. Jo, tu mi lékař doporučil“ To je rodinné úsloví na cokoliv, co je mňam. (sun) (dance)

  12. Malé OT k včerejšímu tématu- pokud se vám doma povalují klubíčka vlny a nevíte, co s nimi, tak domov důchodců, kde bydlí i naše babička, má zájem o materiál tohoto druhu. Taky látky od půl metru délky a víc. Takže pokud třeba pojedete na Setkání, mohla bych převzít a předat… Děkuji.

    1. Matyldo, na zvířetnický sraz nepřijedu, ale doma mám spoustu klubíček a látek, které je mi líto vyhodit, ale které asi nikdy už nepoužiju. Můžeš prosím uveřejnit adresu na kterou bych je mohla poslat, nebo telefonní číslo, kde bych se domluvila co a jak?

  13. a hovězí už bublá (nod) Kus polívkový se vaří, kus omáčkový se dusí…
    Betka dnes vzorně dodržuje klidový režim. Po procházce zalezla pod deku a že když je hnusně a prší, bude klidně i hodná (chuckle)

  14. Stejně jako Matylda mám ráda hovězí pečení, nejraději na celeru, nebo jako na svíčkovou, mňam! :P
    Ten trik s octem nebo citrónem neznám takhle obecně, i když na některá jídla ho používám. Je vidět, že u vaření moc nepřemýšlím, že zkrátka nejsem ta pravá mlsná huba. (blush)
    Přeju všem krásný den! (h)

  15. K Vaření: to je zase tak sugestivně napsáno, že začínám slinit, byvše po snídani!!
    Ten ocet – nebo CITRÓN – u nás dáváme skoro do všeho, co je potřeba dochutit. Zejména CITRÓN, při vzpomínce na řecké dovolené. Říkal mi kdysi jeden vyučený kuchař, že ta kyselost dotáhne chutě, dosolí pokrm, který se pořád zdá málo slaný, ale z opatrnosti ho nechceme přesolit. Dokoření omáčku, která by ještě něco chtěla, ale neumíme určit, co.

    A to dušení- zvolna, v koření, ve rozvařené cibulové šťávě – tak to opravdu zkusím, zas na chalupě, až se bude celý večer topit, tak na kamnech se bude dusit hovězí…

  16. Blážo!!
    To je super, ten náhubek-kačera bych opravdu chtěla, kde se to dá sehnat?!
    když si představím naši Bóňu s tímhle na držtičce…

        1. Fšecko nejlepčíííí a zdraví a pohodu a lásku a krásné nápady a vůbec. Splnění tří nejtajnějších přání. (inlove) (f) (sun) (dance)

    1. Celá smečka stojí v řadě a přeje Bubu krásné narozeniny (i všechny další dny, co přijdou po nich). Na zdraví, Bubu (d)

    2. Milá Bubu – užij si krásné narozeniny a splň si jedno tajné přáníčko (no, nejsem tak přející jako Zdena b.p. – ale já aby ti zbylo i na příště (chuckle) ). Činčin dámo z prvorepublikového plakátu (jéžiš, teda né že by ti bylo tolik, však jsi pětadvacítka jak lusk) (f)(f)(f)(f)

    3. Milá Bubu, všechno nejlepší a ještě lepší! Přeji tunu štěstí, zdraví a lásky (a splnění tajných přání k tomu)! (h) (rose1) (d) (cash)

    4. Všechno nejlepší, milá Bubu, hodně jabloní a spoustu včel na nich, ať máš teď inspiraci na šití a na podzim i jabka. :)

    5. Bubu preji ti vse nejlepcejsi k dnesnim krasnym narozeninam!!!! Hlavne zdravi, zdravi a zdravi a taky splnene prani ( minimalne jedno!) :):)

    1. Zajímavý článek, milá Blážo. (y) Ty lidi s kočičími průlezy jsem viděla v nějaké reportáži v televizi i v nějakém článku na internetu. Ukazovala jsem to Vaškovi, ale nějak pro probourání panelů a vybudování všelijakých kočičích průchodů a visutých lávek neměl pochopení. Škoda, mohli jsme to mít doma hezké. (chuckle)

  17. Koukám, že s dušeným hovězím se asi neshodnem.

    Čerstvé a červené jak ruská fangle asi ne. Ono to zralejší maso holt trochu ztmavne.
    Když dusit, tak nechat zatáhnout na cibulce s trochou zeleninky a dusit v celku, že aby šťávička neutekla. Pro vylepšení možno kostičku, zejména morkovou, přihodit.
    Vyznávám zásadu, že maximálně tři druhy koření, aby se netlouklo. Takže pepř, nové koření a tymian či oregano dle chuti. :)

    1. Rputi, nemáš pravdu, tmavé hovězí nemusí být tmavé odležením, ale může pocházet ze zasloužilé krávy. Jasně červené bude nejspíš z mladého kusu, alespoň podle popisu přípravy to tak vypadá, dusilo se poměrně krátce.

      1. PREPÁČTE KÁMOŠKY A KÁMOŠI ale dnes už ani to červené hovězí nemusí byť celkom mladé. Nepočuli ste nič o afére s potravinárskym farbivom ?
        Ja viem, že som skeptik, ale je len otázkou času, kedy na svet vyletí ďalšia potravinová aféra.
        Najistejšie možno je, keď vám tú „surovinu“ porazí hospodár priamo pred očami na dedine.

        1. Mně tu naštěstí nastražili kousek od firmy farmářskou prodejnu – je to past, protože nejsou nejlevnější, ale pěkný kousek hověziny na tu dnešní Borkovu laskominu bych tam pořídila i s datem narození a porážky nebohého doytčete… Takže čas od času do té pasti ráda spadnu.

      2. já nepsala, že je tmavé výhradně odležením. Samozřejmě, člověk si musí dát pozor. Nesmí zas být tmavé moc.

  18. Jen ještě k tomu poskakování psiska. Nechte mu zkontrolovat pately. Hodně malých psů na to trpí a projevuje se to právě nošením zadní nohy ve vzduchu. Často jen na chvilku nebo při určitém pohybu či v určité rychlosti. A často bývá na obou kolenou – pak nohy ve vzduchu střídají…

    1. Pod to se podepisuju. Sice to poskakování vypadá vtipně, ale bohužel vyskakující patela je docela bolestivá věc…

  19. Hovězí mám moc ráda- nejradši pečeni na spoustě zeleniny podlité džusem. A s brkaší. Ovšem tenhle recept vypadá velmi jedle, asi vyzkouším.

  20. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    ňam, ňam, – brkaše s omáčkou. To já můžu. Klidně si dám na kaši i zbytek guláše… No, plánovala jsem na dnešní oběd (mám ještě dovču) vepřové kostky v zeleniny a šťouchaný brambor s pažitkou, ale asi vyndám hovězí :P

  21. Slin plnou hubu. brkaše s hovězí plátek na česneku,to fakt můžu…
    cca před 14 dny jsme někde četla jak špatně všichni brkaši děláme, že ta správná je z brambor vařených ve slupce, pasírovaná a pak vyšlehávaná metličkou s máslem a smetanou a ještě se to nějak prováří na plotně…..ta představa mne naprosto odrovnala, hlavně,když tam ten super hvězdičkovej kuchař (ne Pohlreich a kupodivu ani Babica) psal,že je zvěrstvo ji dělat v mixéru (já ji nemixuju-já hnětám a šlehám)…můj ruční hnětač a šlehač – bez něj si už neumím výrobu kaše doma představit…z 3 kil brambor…a že jsme dříve šťouchadlo používali…no ještě je v šupliku….
    a dneska, milí zlatí..dneska budeme hodovat, máme francouzskej večer: šneci,mušle, vínečko….
    a na oběd guláš z býčích žláz…a k němu šťouchaný brambory s vopichem ;)

    1. Tak dneska bys mě Šárko neuctila, ačkoli jindy bych si u Tebe dala, ani jedno jsem ještě nikdy nevzala do hu.. úst. Vínečko, to jo. Asi tu hubu mám moc venkovskou. A šnekú různých velikostí a barev mám plnou zahrádku

      1. To já bych nesnědla ani ty brambory, jak cítím libeček, tak se mi zvedá žaludek. Je to dědictví z dětství, babička do mě nutila polévku s drobením (1.bléé) dochucenou libečkem (2.bléé), pro mě zcela nepoživatelná kombinace.

        1. (chuckle) na žádné jídlo se bléééé nedělá. I když ti nechutná (chuckle)
          Libeček dávám občas do brambor i do polívky – i když petrželku i pažitku mám radši.

          1. Já už jsem dost stará, tak můžu ;) , už mi na zadek nikdo nenaseká. . Já jím skoro všechno, ale některé věci, namátkou čočka na kyselo, zmíněná polívka, mátový čaj a mořské potvory jsou pro mě opravdu blééé. Omlouvám se citlivějším osobám (blush)

                1. Právě že moc kyselá být nemusí, a to skoro vůbec.

                  To si čočku klasicky namočíš, sliješ, přidáš bobkový list a nové koření a cibulku nakrájenou nadrobno a trošku tymiánu. Uvaříš do měkka, osolíš, přidáš mléko (dle chuti) a jíšku (na omáčkovou hustotu) a necháš přejít varem. Naliješ do toho smetanu a ochutíš trochu octem (výsledek nemá být kyselý, jen má dobře chutnat a čistě mléčná chuť je moc nudná). K tomu podáš vejce na oblíbený způsob a bacoušek (pekáček, …), který se peče z klasického kynutého buchtového těsta a je drobet sladký.

                  Tak co, zkusíš?

  22. Naštěstí jsem asi hodinu po večeři, takže se mi sliny nehrnou. Ale lákavě to vypadá, to ano. Čisté hovězí nekupuji zase tak často, když už, tak na šp.ptáčky nebo na guláše (kari či ten český. Steaky doma nedělám, neumím se trefit a tak na ně si chodíme do restaurace, kde je to vždy přesně podle přání). Ale tenhle recept je tak provoněný kořením, že to asi zkusím.
    Ale Borku – připomnělo mi to ty anglické brambory! Když jsem se po svatbě vystěhovala do Anglie a prvně vařila brambory ve vodě, byla jsem z toho zoufalá. Ty ve slupce, mi vždycky !!! pukly a rozšklebily se a byly děsně moučné. Ty bez slupky ve rozvařily tak nějak nestejnoměrně – kousky na padrť, kousky tuhé. No hrůza, měla jsem z toho mindráky. Nebyla jsem tenkrát zkušená kuchařka, ale myslela jsem si, že alespoň brambory snad uvařit dokázu.
    Já dělám „brkaši“ spíše jako šťouchané brambory, právě ty kousky v ní máme rádi. Asi proto, že ve zdejších restauracích často prodávají tak hladce vyšlehanou kaši, že se dá pomoalu jíst lžící. Já mám ráda alespoň trochu pocit, že do kaše „kousnu“ Tak doma dělám tu více „na hrubo“. Také přidám mléko a máslem do ní rozhodně nešetřím. A ono něco na tom octě je. Často, když dělám omáčku, tak koštuju, koštuji, ale furt mám pocit, že jí „něco“ chybí, jen nevím přesně co. Nakonec kápnu trochu octa, nebo přídám lžíci majonézy – a hned vím, že to chtělo právě tohle.
    A líbí se mi, žes nechal červené fr.vínko před večeří „breathe“ (vydechnout). Náš londýnský kamarád Petr (bývalý manželův šéf, co sem s manželou jezdí každé září) je na tohle pedant. Bydleli jsem po svatbě s Sussexu, ale do Londýna jsme za nimi jezdili často. Petr a Chris nás vždycky po příjezdu zvali na večeři. Petr asi hodinu předem zavolal do rest. vybral červené víno a nařídil ho odkorkovat (to let it breathe). Po našem příchodu láhev čekala na stole a číšník hned nalil do sklenic, aby se ještě více rozvinulo „wine bouquet“ než začneme pít. Mě to tenkrát připadal děsný snobismus (o kvalitě vín jsem nevěděla nic), ale časem jsem zjistila, že „vydýchnuté“ červené opravdu chutná lépe. Tedy především francouzská vína – jsou pak taková „hladší, teplejší“ – prostě se to pozná. Když k nám každoročně naši přátelé jezdí, Petr nikde nezapomene nechat víno před večeří vydechnout. Já už to dávno nepovažuji za snobské, protože manžel to celorodně dělá též, i když večeříme jen sami dva.

  23. Mě by moc zajímalo, nač je tam ten ocet?
    Jako obvykle skvěle vtipné a úsměvo- a slinotvorné psaní!

    Moje prababička dělávala… ona tomu říkala přírodní řízky a ono to bude podobné. Vezmi červené maso, nakrájej na tlustší plátky, trochu naklep, osol, opepři, opaprikuj, okmínuj, obal v mouce a zlehýnka opeč. Pak přidej cibuli, podlej vývarem tak, aby to bylo taktak potopené, zakrej pokličkou a dej na tu část plotny, kde to nebude vařit klokotem. Nech to tam a běž na pole. Až se vrátíš, otoč to, případně trochu podlej, a dej dělat brambory.
    Já se na tomhle jídle učila pracovat se sporákem na dřevo a nekonečně ho miluju. To jídlo i ten styl vaření – nech to tam na místě, kde to nebude vařit, a nech to v pohodě dojít. Z ničeho jinýho není tak bezvadné maso, jako ze sporáku na dřevo!

    1. Zdravim v pozdnim veceru, mila Io, slova chvaly od vas mne potesila dvojnasob.
      Ocet v malem mnozstvi rozehraje ten akord chuti k dokonalosti a krome toho pusobi i jako mirny konzervant, babinka Tana ho davala kapicku i do gulase. Je to recepis nejmin stolety a funguje neomylne.
      Preju vam a vsem zviretnikum pestry weekend bez stressu a plny dobre nalady! ;) (wave)

      1. No jo lidi, ona kapka octu obcas nezaskodi. Napr. rada pridam trochu na konec do bramboracky s houbama. Nejak to celkove pozvedne celou tu kompozici. I kdyz hovezi omacky spis radeji ozivim trochou citronove stavy a pripadne lehkym strouhnutim citrove kury. (makeup) – to je oblizovaci smajlik.

      2. malou kapku octa i do vývarů..a jak to zvedne chuť, i když na koňáček v hovězí polévce s játrovými knedlíčky-jak to vařívala Jiřina Štěpničková, to je darda… ta chuť je také excelentní… říkávala-náprstek koňaku…tak kdybyste to někdo zkoušel… (angel)

        1. Sharko, koňáček ano, ale já jak mám tak trochu slabost pro španělskou kuchyni, tak občas dělám silný (a tmavý) hovězí vývar se sklenkou sherry – tak jako v okolí Jerezu… Taky můžu doporučit :-) Má jen jedinou nevýhodu – pokud někdo nerad čistý vývar – žádná „vložka“ mu není dost dobrá, snad jen s výjimkou obzvláště zdařilých játrových knedlíčků. Vším ostatním se dá tak nejvýš zkazit…

          1. Teda, lidi – díky za obsáhlé dovysvětlení, včetně těch rajčat nahoře, Borku! S dovolením poznatek o rajčatech použiju někde u Severina, on je na to experimentování a v tom jeho 16. století si lidi mysleli, že jsou rajčata na okrasu…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN