MLSOTNÍK: Whisky na schodech – Pain de viande

Ach, kdeže jsou ty kormutlivé časy reálného komunismu, jenž měl s realitou tak pramálo společného, kdy jsme mívali možnost vídat na ulepených umakartech bufetových stolků pracující, kterak hliníkovým příborem krájí sousta hnědočervené hmoty, nazývané sekaná.

 

 

 

Tato ohavnost, která pocházela ze státních zařízení, eufemisticky nazývaných „Výrobna lahůdek”, byla sice k nepozření, leč levná a ve všech vyvařovnách pro chudé chutnala stejně.

To se ve výrobně během týdne schraňovaly zbytky různých mas, kůží a jiných odpadků, vše se semlelo, přidala se sušená vejce, mouka a sůl, něco málo koření, ručně se vyválely šišky velikosti míčů pro americký football a vše se upeklo v průmyslových troubách. Náklady minimální, odběr zaručen a dělný lid nasycen. Jak prosté, neboť o zisku se v těch dobách neuvažovalo.

Ale sekaná zisk přece jen přinášela, a to zejména zlodějům ve funkcích vedoucích restaurací a hospod. Vlastní slovo hospoda bylo zapovězeno a nahrazeno výrazem „Pohostinství” a návštěvník takto zpotvořené špeluně si jako host mohl připadat skutečně málokde.

A soudruzi vedoucí vesele mleli neevidovatelné zbytky, míchali s přísadami, váleli šišky a prodávali za peníz, který nebylo nikde třeba zmiňovati, protože i případní kontroloři si v tom pokřiveném systému přicházívali na své… Takhle nějak jsem vzpomínal na své mládí při procházce s Whiskym po břehu potoka hrdě nazvaného Cammock River.

Psisko šťastně zdravilo své psí kamarády, lítalo z louky na břeh a zase zpátky, v trávě se probouzely narcisy, končil únor a jaro už netrpělivě podupávalo u zádveří.

„To je nápad! Sekanou paničce upečeme!” říkám Whiskymu a on se moudře usmál a pravil: „Hampf.” A odběhl očuchat další drn.

 

 

Protože svému řezníkovi Garrymu mohu věřit, kupuji u něj libru mletého hovězího a libru mletého vepřového, cibuli a česnek mám v zásobě, o koření nemluvě, ubírám se svižně k domovu s hlavou plnou plánů, jak překvapím svou rozmilou ženu tímto prostým, leč chutně upraveným žrádýlkem.

Whiskyho uvítací rituál je tentokrát odlišný od vítání, při němž cítí jen drůbež, jak voní z tašky. Teď tajtrdlikuje vehementěji, skokem vletí na křeslo, shodí láhev a košík s ovocem se stolu, ocas blízek vykloubení vrtěním. Poté, byv seřván, vybíhá na svůj schod a s výrazem „dělej, dělej, vybaluj!” sleduje každý můj pohyb.

Dávám obojí maso do mísy a dělám, že toho psa neznám. Whisky během dvou vteřin sbíhá se schodů, šťouchne mě čumákem do lýtka, vybíhá zpět na schod a s mlaskáním se olizuje a polyká sliny.

Jsa ukecán, odloupnu od každé cihličky mletého kousek, a abych toho zvířáka poškádlil, podávám mu ho trochu z dálky. Whisky natáhne krk jako žirafa, dvakrát s neslušným čvachtotem žvýkne a chutná sousta jsou ta tam.

„Tak, kamaráde, a máš po ftákách.” pravím žoviálně a bez odkladů se pouštím do nanejvýš odpovědné práce s mícháním těsta na tu vysněnou dobrotu.

 

 

Připravené maso posypu jemně nakrájenou cibulí, přidávám třený česnek se solí, papriku, trošku jemné hořčice, ale jen málo, neboť fajnšmekři vědí, že hořčice je médium nadmíru aromatické a silné. Půvabnou hromádku zpestřuji drceným kmínem a majoránkou, kterýmižto ingrediencemi nikterak nešetřím. Nadrobno nakrájené rajčátko a dvě celá vejce zdobí vrcholek toho vábného kopečku a popepřením získávají vzhled pepita bambulí na dětském kulíšku.

Psisko má hlavu dva centimetry od hlavy mé a slyším jeho pomlaskávání jakoby do rytmu, když se energicky pouštím do míchání té barevné hmoty. Během mísení přisypávám žluťounkou strouhanku, ochutnám, přisolím a míchám tak dlouho, dokud masové těsto nemá správnou konzistenci, ani moc řídké ani moc tuhé, a správně vypracované ho nechám půl hodinky odpočívat.

Mezitím si připravím pekáč, dno pokryju tenkou vrstvičkou sádla, rozpálím troubu a přikročím k tvarování šišek sekané.

Nožem rozděluji připravené míchané maso na dvě stejné části, jednu po druhé tvaruji šišky velikosti macatých knedlíků a uhlazuji povrch rukou namočenou ve vlažné vodě. Položím obě umělecká díla vedle sebe na pekáč, okolo přidám na osminky nakrájenou cibuli a pár půlených stroužků česneku, na hřbety těch uhlazených šišinek přidávám ještě zrnka celého kmínu, podlévám a šup do trouby, rozpálené zhruba na 220°C.

A už se nám to peče, už se nám to škvíří.

Zapadající slunce kreslí francouzským oknem zlaté ornamenty na stůl, ozdobený vázou právě rozkvetlých narcisek, do tichého rytmu nostalgické písně Cata Stevense se začíná vkrádat božská vůně sekané a Whisky v zoufalství skáče do svého košíku, kde se jme demonstrativně hryzat tam ukrytou, suchou kůrku.

Má předobrá žena po dvaceti minutách předstíraného nezájmu nevydrží a už nakukuje skleněným okýnkem do trouby a hlásí že „už to bude!”, a pobízí mě k podlévání a polévání té dobroty šťávou, která se kolem těch dvou, nadmíru chutně vypadajících věcí, vytváří.

S nonšalantním výrazem maestra de cuisine se důstojně odebéřu k troubě, povytáhnu a nakloním pekáč, milostivě šťávičkou polevám sekanou, pošoupávám po pekáči sem a tam, aby se zbytečně nepřichytla, a podlévám horkou vodou.

Po nekonečné třičtvrtě hodince vytahuji pekáček z trouby, krájím na plátky, pěkně od patičky, tu lahůdku s kůrčičkou barvy starého zlata a pokládám na talíře, kde už čeká hedvábná bramborová kaše vonící dobrým mlékem a máslem.

Přikrajujeme k tomu sladkokyselé cornichons, zapíjíme červeným jihoafrickým merlotem z výborné loňské sklizně a s pozdviženým obočím varujeme Whiskyho před případným louděním, nebo, nedejbože, nemístným kníkáním.

A protože je to opravdu výjimečně slušně vychovaný pes, odkráčí mimo náš dohled do pokoje, odkud se za vteřinu ozývá zvuk ohlodávání bůhvíodkud ukořistěné hovězí kostičky.

Jak málo stačí k radosti… s pohnutím vzpomínám na babičku Táňu, která vždycky, když pekla sekanou, na otázku co bude k obědu, odpovídala: „No přeci pavouk na víně, necejtíš jak to voní?”

Tak dobrou chuť!

 

 

(Ke správné přípravě pavouka na víně používám: půl kila hovězího a půl kila vepřového, dvě vajíčka, dvě střední cibule, několik hrstiček strouhanky, kmín, majoránku, pepř a sůl, jemně nakrájené zralé rajčátko, láskyplný vztah ke strávníkům, radost z vaření a smysl pro vyváženost surovin. Podávám nejlépe s bramborovou kaší a sladkokyselou okurčičkou. Je to prosté!)

 

 

 

Aktualizováno: 25.4.2013 — 20:37

104 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. eh..pardon, mili pratele zviretnici, je tu nekdo, kdo by mi vysvetlil zde casto uzivanou zkratku „OT“ ?
    Vsiml jsem si ze je to vzdycky jako upozorneni, kdyz nekdo pise mimo misu…to bych, pri sve retardaci celkem chapal, ale co ta dve pismena skutecne znamenaji?
    Diky i za vsechny Rozvernicky, a dovoluji si pridat jeden sprateleny k nedelni snidani:

    „Osem z desiatich Slovákov žije v strese.
    Zvyšní dvaja žijú v zahraničí.“

      1. Chaaaa…ja vedel ze jsem taky OT (chuckle) (fubar)
        dekuju mockrat za pomucku k prozreni…odmalicka me sr…stvalo, kdyz jsem videl, cetl nebo slysel nejakou zkratku a nevedel jsem co to, herrgott, je! I-)
        Nejlepsi asi byla serie: HOSIP a UHOSIP…a taky CSTP…to byval napis na vsech krabickach cigaret, namatkou – zn. LIPA, Globus, Start a vsech ostatnich. A na dotaz po vyznamu te zkratky jsem obdrzel nasledujici odpoved, muj ded Beda vece:“ CSTP?…to je snadny – Ciste Seno Tabaku Proste…!)
        …doslo mi to samozrejme mnohem pozdeji. Zrovna jako to zpropadene OT :) Love the shortcuts! (chuckle)

  2. Včera jsem byla mimoň, dnes jsem dočetla,mám hlad jako vlk, to se nedá vydržet a ty chutě, oujéjéjé, musím jít na to.
    Krásné psaní a fotky, to je miluša, Whisky,jak se nakrucuje a jak je něžný. Paráda. Díky Borku !
    Dnes dělám špenát se žampiony a k tomu kuřecí křídýlka.

    1. To je velice zajimava komposice; spenat se zampiony! Diky za inspiraci, mila Jenny. Vyzkousim…jen je skoda, ze muj synacek Johan houby nezere, ale nest!…sezerem to sami! (wave)

    1. Jak španělské mimi? Vždyť je to dce ra Moji České, hihi, tak je to napůl Čech/Češka jak poleno, hihi.

      Děkuju, Lásková, krásné video. Ale že ho ta Mojka natřásá jak polštářek – dělá to takhle Kička? Nikdy jsem to nikde neviděla.

        1. No, já na to taky zírala, ale prej to trochu dělávala Kamba, když o Mojku pečovala, tak jestli až tak si pamatuje… :-)

  3. Milý Borku, tys mi ale nadělal chutě! Taky mám vcelku spolehlivý obchod, kde mohu mleté maso kupovat, tak se do té sekané zase jednou pustím :P (to je olizovací!)
    V podstatě jsem ji dlouho nedělala taky proto, že když přijedou v úterý v rámci trhů na Dvorské náměstí řezníci, tak u dvou stánků prodávají „domácí“ sekanou. A od obou prodejců je výborná, byť každá chutná jinak. Já vím, chce to dost velkou víru, ale tak si říkám, že když budou prodávat hnusy, tak nebudou mít šanci, protože lidé jsou hodně nedůvěřiví a jak se jednou zklamou, podruhé nepřijdou – u trhovce určitě. … Doufám (chuckle)
    Velká kočko – mamina dělala sekanou na mřížce ze špejlí… asi podobný systém, jako u tvojí tchýně. Bylo to proto, aby se nepřipalovala, když se pomaloučku pekla :)

    1. Ano, mila Dede, je to skutecne jen otazka duvery a odhadu, kde co vybrat a koupit. Je fakt, ze uz leta chodim k jednomu reznikovi, casem se z nas stali pratele, a Gerry nikdy nezapomene na par kosti pro Whiskyho. A rad pripodotknu, ze i s paradnima kouskama masicka…nekdy mam chut mu to sezrat sam!
      Tu mrizku pod maso,( nejen pavouka na vine), pouzivala i ma mila babicka Tana, kdyz pekla v te bajecne vonici troube kamnove, stale citim v nose tu vuni dreva a borovych sisek, kdyz ten ohynek rozdelavala…
      (ach, kde ze ty stary hnusny zlaty casy jsou??)

  4. Vzpomínám na to jak babička Dušková, tedy moje tchyně Marie, pokládala při pečení sekané na dno pekáčku dřevěné špalíčky na které sekanou položila. Nikdy jsem nepřišla na to proč to tak dělala ale taky jsem se jí nezeptala. Ty šišky sekané stejně ležely částečně na dně pekáčku, špalíčky maso od připálení nemohly chránit. Tak tedy proč? Znáte někoho kdo pekl sekanou stejným způsobem?

    1. jestli pekla v kamnech-v troubě, tak podložení rozumím, protože by se to připeklo ,spálilo a uvnitř by to ještě bylo syrové..to byl takový sichr,že to šlo lépe vyklopit, že se to nepřilepilo rovnou..ona tam skulinka byla a při podlévání nasáklo i to dřevo a tím se nepálilo….

    2. V troubě kachlových kamen se to takhle dělalo běžně.
      Buď na dřevěných špalíčcích nebo jsme měli speciální mřížku. Jinak by to nešlo.
      Přesně tak, jak to popisuje Šárka.
      Sekaná by se připekla zespoda a uvnitř by byla syrová.

    3. Jo, u nás se dávaly špejle křížem, na to se daly tenoučké plátky vysokého uzeného špeku a teprve na to se dala sekaná. Ta se nejdřív nechala zapéct, pak se potřela rozšlehaným vejcem a nakonec se I nahoru daly tenoučké plátky na jedné straně prořezaného špeku (nekroutil se, propekl se a byl ozdobný a stráááášně dobrý).
      A maso na sekanou si melu doma sama, vím, že je čisté, bez šlach, špíny a kdovíčeho. Sekaná, stejně jako svíčková, je v Čechách přebornice co se počtu receptů týče. Nikde jsem nejedla takovou, jako dělala moje máti, ale I já ji už dělám jinou, jak jsem v běhu života přibírala koření, která ona nepoužívala, případně odstraňovala ta, která mi neseděla (muškát). Dovolím si dát v plen svoji verzi, kterou dokonce vyžadují přátelé I na domácí oslavy, I na svatbu jsem ji už dělala. Jen to nebude kolik čeho, protože to nevím, jsem „vodvokařka“, ale to by neměl být problém, prostě musí být vidět, že se jedná o maso. Tak tedy:
      Asi kilo masa, půl na půl Rochátko s Milkou, podle toho, jak je tlusté prase dát špek, cibuli, česnek, velkou nebo dvě menší syrové brambory, 2 namočené vymačkané rohlíky, česnek podle toho, jak ho kdo snáší, umlít. Klasika sůl, pepř, majoránka. A pozor, teď přijdou ty finty! Přistrouhat citronovou kůru, přidat mletý koriandr, dobromysl, mateřídoušku nebo tymián, dneska není problém. ProhŇácat, k tomu je vždycky třeba přidat trocha vody, ale pozor!,nesmí to být řídké. Já na to kilo masa dávám tak hrst vody. Trochu Solamylu, asi tak kávovou lžičku. Teprve potom přidám dva žloutky, opět důkladně propracuji a podle toho, jak chci buď masovou sekanou nebo masovou buchtu /I takovou zakázku jsem měla)přidám strouhanku s tím, že musím počítat se sněhem z těch dvou bílků nakonec. No a pak to jde na ty špejle a to už bylo nahoře, tak aby to nebylo jak Pes jitrničku sežral…. Tak dobrou chuť.

  5. :) R O Z V E R N Í Č E K . :)

    Žebrák vyloudil dolar a hned se přiřítil do lahůdkářství pro bagetu s uzeným lososem. Dárce jej naštvaně sledoval. „Nedal jsem vám peníze, abyste je rozházel za luxusní pochoutky!“
    Žebrák odsekl: „Když jsem švorc, nemůžu si lososa dovolit. Když peníze mám, podle vás je nemám za lososa utrácet. Tak mi, milej pane filozof, pěkně povězte, kdy si mám toho lososa dát?“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer, hezké sny
    a pěkný víkend. (coffee)

      1. Jó, Vave, už jsem opravdu starej! Mám dva bypassy a umělej kyčelní kloub a koleno, bojuju s rakovinou prostaty, s cukrovkou, jsem napůl slepej, neslyším nic tiššího než startující letadlo, beru čtyřicet různých léků, z kterých jsem malátnej a mám vokna.
        Demence na postupu, mizernej krevní oběh, v rukách a nohách nemám cit. Už si nepamatuju, jestli je mi sedumdesátdevět nebo vosumdesátvosum. Už jsem přišel o všechny přátele.
        Chválapánubohu, že mám aspoň ten řidičák.

  6. Borku kraaaaasne napsano! Poezie chuti a slov!
    Ja sekanou delala zrovna minulou nedeli. Dvě varianty-pro sebe bez cibule a cesneku (ano, davam ho, ale jen strouzek, dva), aby nam neuletel kojenec :)
    Jen to maso jsem si nechala specialne umlit, to vakuovane je „masny vyrobek“ a to je bleeeeeeeeeeee.

  7. Samo čtení je lahůdka; skoro by se jedné chtělo říct, že je pak úplně jedno, co vaříš. (wasntme)
    Já do sekané cibuli melu, jako dítě jsem byla nucena pojídat sekanou s velkými kusy cibule, což se mi neobyčejně hnusilo – stejně jako se mi hnusila cibule ve španělských ptáčcích. Zatímco dnes cibuli z ptáčků oblibuji, v sekané musí být neviditelná. Takže melu cibuli, česnek, dobrý nahatý špekáček a nakonec mlýnek vyčistím tvrdým rohlíkem. Dávám hojně majoránky, soli přiměřeně a pepř spíš jen symbolicky, nebo vůbec. Dám celé vejce a bílek a strouhanku a dlouze hnětu, pak nechám nejlépe hodinu odležet. Nakonec potřu žloutkem a pokladu slaninkou, která u nás doma také záhadně mizí, dokonce už během polévání během pečení. (blush)
    A vůbec, proč už jsme dlouho neměli sekanou? :)

  8. Borku,čítam to už snaď po piatykrát,bezva.Jedlo i vtipná čeština.Doma robievam často takto i podobne upravené mäso,ovšem bez Wiskyho.Odkážte mu,že nie som sketa a Ja by som mu dala žvancov viac-možno reemigruje.Doma naša mama dávala do bochánkov pred pečením celé natvrdo alebo na hniličko uvarené vajcia-volalo sa to svätoštefánska sekaná-podľa čoho,netuším.Vajec bolo viac ako dve..A navrch hrebienky udenej slaniny.Tc,báseŇ-i toto prečítajte Wiskymu,pretože niektoré útlocité a štíhle baby v našej rodine s odporom odtiskovali túto vysoko kalorickú časť na kraj taniera.
    OT-popoludňajšia teplota sa blíži k 29 celziovým stupnom

  9. Milý Borku, tahle tvá vaření se psem já mám moc ráda. Whisky musí být silná inspirace. Tedy pes Whisky.

    Nám to s Garykem moc nevychází. Posledně, když si podal se stolu kus syrového hovězího i s miskou, to dopadlo moc zle. To co ožvýkal vyzvracel a ještě měl průjem. Může totiž žrát jen Hill´s i/d, jinak nic. Chudák pes a chudák já.

    Moc se těším na další „vaření se psem“ aneb Whisky a já v kuchyni.

    Smajlíci se dál flákají.

  10. Borku, opět úžasné, slintám a Whiskymu závidím. A pochvala za sloh, tohle číst je pohlazení na duši! (y)

  11. Borku a zkusil jste už sušená rajčátka? Do sekané? to je lahoda….a nebo sušený rajčatový prášek…to je taky dobré….

  12. Borku, Borku! Kam se na mě hrabe Pavlovův pes. ;) Co já se té sekané napekla. Když bylo „vysoké datum“, tak to byl i nedělní oběd. U nás byla milovaná nadívaná. Na mokré podložce jsem udělala plát z umíchané mleté a vyložila párkem, okurkami, cibulkami i tvrdým sýrem. Vzhledem k tomu, že nadívací nápady přerůstaly možnosti zavinutí, balila jsem šišku do alobalu, aby se mi nerozpadla. :) Ale rajče mě nenapadlo.

  13. Borku, dík za další pěkný popis obyčejného jídla, úplně jsem na nějakou tu „sekačku“ dostala chuť.

    1. Myslela jsem si totez, co Aida. Poezie a jednoduchost. Prijde mi, ze i jednoduche jidlo udelane s laskou a porozumenim ingredienci je maly zazrak. Ona i takova ceska klasika jako pecene veprove muze byt dost hnus, kdyz se to spravne neochuti, trouba neni na spravnou teplotu, a tak. Takze i ta klasika ma siroke spektrum od fuj po MNAAAAM. Mozna neco z tech farmaceutickych rodinnych genu se ve mne chytlo, protoze jsem vysazena na technologii. Ted mi vsak technologie hapruje, protoze prednostovi se musi varit bezlepkove. Nejdou mi smajliky, abych mohla obrazne vyjadrit sve pocity. Ty mouky nejak nespolupracujou.

      1. Hanko, v případě celiakie není problém. Dá se i bezlepkově. Maso umeleme a dáme do hnětače. Lze osolit i opepřit. Přidat nakrájenou slaninu i cibuli, česnek, nasekanou petržel či jiné koření dle chuti a pustit hnětač. Přidáme trochu mléka a necháme stroj pracovat. Po cca 10 minutách se stane zázrak. maso se spojí, nechce li bylo málo mléka, a to bez jakékoliv mouky. Takže bez lepku. Pro ty, kteří chtějí maso alespoň trochu nastavit lze vmíchat rýžové burisony. Urobíme šišky, poklademe plátky slaniny, navrch dáme pár lístků vavřínu (bobkový list) a šup s tím ve vymaštěném pekáči do tepla. Potom, co se nám maso zatáhne podlijeme. No a bezlepková sekaná se už jen těší na závěrečný chod. (sežrání).

  14. Borku, sekaná nezklamala, čeština nezklamala a Whisky rovněž ne. Docela rád vařím, a číst vaše povídání o vaření mě moc moc baví. Díky. Jo, a k té sekané: používáme spíš housky v mléce namočené, slaninkovou dekoraci (taky mizí záhadně cestou do jídelny…), ale nikoliv česnek. Ta rajčata mě zaujala, to neznám a může to být zajímavá variace. Teď nedávno jsem zrovna sekanou vyráběl, a místo mletého klasického hovězího v ní byl kus mletého buvola. Dokonce BIO-buvola :-) Měl trochu výrazněji „hovězí“ chuť, mám dojem, že zrovna k tomu by se ta rajčata hodila. No jo, jenže kdy já se zase dostanu k BIO-buvolovi :-)

    1. Biobuvola bych moc rad vyzkousel…ale jak se k nemu dostat?
      Dokazu si predstavit to bajecne hovezi smrncnute divocinou. Tedy pokud jste mel na mysli buffalo! (wave)

  15. ani nevím, jestli se mám přiznat, ale mně ta sekaná chutnala :P (chuckle)

    jj, mám sekanou ráda, některá zdejší vylepšení zkusím, jen ten kmín teda já ne-eeee, a moc mi do ní chutná koření od Rojíka s názvem Domácí sekaná, je výtečné (inlove) (y) (clap)

    a musím smajlíky vypisovat, bueeee

  16. Ó, krásně napsáno! Děkuju.
    Sekanou my rádi. Velice. Naposledy byla z vepřového bůčku a odřezků daňčího masa. Přidala jsem něco divokého koření (jalovce a tymiánu) a byla výtečná.
    Jinak ji děláme podobně, jen u sekané vynecháváme česnek (ten patří do karbanátků) a tatánek k ní má rád hedvábnou bramborovou kaši a dušenou mrkev (žádný kydanec rozdušené zahuštěné strouhané mrkve, ale půlkolečka na másle podušená a maličko zaprášeno moukou, jen aby na nich šťáva pěkně držela).

  17. Já snad začnu měnit svůj vztah k vaření! Nejen sekaná, ale i recept je umělecké dílo. Nechystáte náhodou knihu receptů v tomto stylu? Ze by si člověk alespon početl, než by si namazal chleba máslem.

  18. Vážený, spletl jste si dobu. To, co popisujete, je smutnou realitou ve většině současných podniků. Mohu to dobře posoudit, za minulý rok jsem po ČR najezdil přes 20.000 km a navštívil různých hospod, motorestů a podobných ,,osvěžoven“ spousty. K horšímu se změnila nejen kvalita podávané stravy a sortiment, (čest velmi vzácným výjimkám), ale hlavně ceny. Za nejzábavnější pořad, alespoň pro mne, pak považuji Potravinového inspektora (TV Nova). Když vidím, co všechno do zákazníků řetězce cpou, podívám se na své zásoby, přivezené z bývalé NDR a porovnám ceny, velmi dobře se bavím. A pokud jde o p. Pohlreicha; Měl by si hlavně hledět svého vlastního podniku, který je před krachem, protože na svíčkovou na smetaně za 250 Kč těžko někoho naláká.

    1. Já si nemyslím, že je to smutná realita většiny podniků, dá se u nás najíst dobře a cenově přijatelně. No a 250 Kč za svíčkovou pokud je opravdu dobrá není přemrštěný požadavek. Uznávám, že neuvěřitelný počet stejků a minutek z kuřete a panenky a ostatní jen tak okrajově není zrovna sortiment který by zaujal, ale všude je nějaká ta hospůdka či něco lepčejšího, kde se dá opravdu famózně nažrat a člověk finančně nevykrvácí.No a do těch špatných podniků nechoďme a ony skončí samy

        1. Ovšem Aido, to jsi zabrousila do snad vůbec nejdražšího (neříkám, že nejlepšího) podniku téhle třídy v Praze… Tam se zve partner na oslavu nějakého toho „kovového“ výročí svatby, nejlepší kamarád u příležitosti kulatin nebo pokud třeba získá Nobelovu cenu za chemii… :-)

        2. No prvak je to Sapík a druhak je to v té vyšší cenové hladině a kvalitě, ale zdaleka ne nejvyšší. A věřím, že to můžre být příjemný kulinářský zážitek

          1. a to je pravda, onehdá jsme od něj jedla bílou držkovou a bylo to naprosto jedinečné..kam se hrabe ambra a podobné…. :P

          2. kdo chce „levnějšího“ Sapíka, tak hurá do Klokočné
            http://www.klokocna.cz
            ňam ňam ňam

            A krakonoši co se Pohlreicha týče, tak Café Imperial je stále natřískáno k prasknutí. Tam si uděláte rezevaci v odpoledních/večerních časech + víkendy nejdřív za týden (několikrát osobně zažito). Podotýkám, že jsem tam jedla nejlepší telecí líčka na celém široširém světě.
            A do jeho Divinis jsem byla pozvána jen jednou a bylo to MŇAAAAAAAAAAAAAM.
            Ten nezkrachuje, protože umí.

            1. Tak prej kvíkly. No dobře. Chtěl jsem poděkovat, Heduš, za skvělý typ. Zrovna jsem se po něčem takovém poohlížel, dobré jídlo, klidné prostředí na pokec s dlouholetým ( a delší dobu neviděným) dobrým kamarádem… Kamarád je abstinent, takže doprava autem za Prahu nevadí (budu držet basu a pít Mattoni :-) ) a vypadá to úžasně. Tak doufám, že to vyjde.

              1. Terro jsem moc rada, ze jsem inspirovala! My tam byli nekolikrat a nikdy nezklamali (tedy krome kachny-ta byla takova chutove nijaka) :) naposled jsem se tam nacpala v 8.mesici tehotenstvi gulasem s 6ti knedliky a malem pak praskla :)) vesnice je to taky krasna, ale jen ta cesta…napoprve jsme se celkem slusne ztratili :D

      1. Obdivuji váš bezbřehý optimismus a značnou dávku štěstí. Já jsem kdysi dávno jednu hospůdku u Berounky našel, vařili tam opravdu dobře, ale když jsem po 14 dnech zašel znovu… Nový majitel, noví zaměstnanci a jídlo dobré leda pro prasata. A 250 Kč za svíčkovou na smetaně s pochybnými knedlíky je nehoráznost! Za tento peníz se u číňana na Odře výborně najíme dva! V úterý jedeme k lázním Bělohrad na vstavače bledé, jsem zvědav, co potkáme, jaká to bude hrůza a o kolik nás zkusí oškubat, pokud vůbec u cesty něco najdeme, kromě motorestu v Sukoradech.

    2. Krakonoši, já si nemohu pomoci – vy jste do roku 1989 žil v jiném státě než já… A že se kvalita hospod a v nich podávaného jídla změnila k horšímu? To snad nemůžete myslet vážně. A nebo – promiňte – začínáte trpět ztrátou krátkodobé paměti. Já vím, když je člověku 30 – 40, voní vzduch jinak, jídlo je chutnější, ženské vlídnější, jen tu stovku na čas kupodivu tenkrát běhali pomaleji než dnes :-) No, nic ve zlém, prostě s vámi opět jednou nemohu souhlasit. To se stává.

      1. Jezdil jsem po montážích, od Aše až po Čiernou nad Tisou, takže jsem byl odkázán výhradně na hospody, kromě občasných výjimek, kdy jsme pracovali spolu s kabelovou četou a byli pozváni na ,,srnečka na česneku“ (před přejetím zřejmě na tu jejich vejtřasku se zuřivým štěkotem zaútočil, ale to jsme neřešili; doma jez co máš a jinde co ti dají). Takže v nějakém jiném světě, čili domov – práce a zpět, jste žil spíš vy. A jestli souhlasíte, nebo ne, je mi šumafuk. Já sklerózou netrpím a protože často a daleko, (loni přes 20.000 km) vyjíždím dodnes, mohu porovnávat a když prohlásím, že celkový trend je sestupný, můžete mi věřit. (Ale nemusíte, když nechcete, jenže to je jen a jen váš problém).

    3. „zásoby, přivezené z bývalé NDR “ ??! :^)
      To je snad lepší právě upečená sekaná z masny…. na Letné mají fenomenální.

      1. S masem je to tak, že ho na našich jatkách za dumpingové ceny skoupějí řetězce a odvezou ho do Německa, včetně té bývalé NDR. To nejlepší jde na pulty tam, z toho méně kvalitního se vyrobí konzervy pro zvířátka a ten odpad se prodává tady. Takže si nechte chutnat, já nejsem prase, takže odpadky kupovat nebudu, zejména když jsou dražší, než to kvalitní zboží v Německu! A pokud trpíte střídavým pominutím smyslů a myslíte si, že nabídka v našich obchodech je kvalitní, doporučuji pravidelně sledovat potravinového inspektora na Nově. Škoda, že kontroluje jen ovoce a zeleninu; plesnivé maso, vyrobené v Polsku a přelepené štítkem Czech made by bylo také ,,zajímavé na pohled“. A pokud jde o ty kapsičky; jak je možné, že náš kocourek má po českém kitekatu průjem, zatímco po německém, (který je za necelou polovinu naší ceny) ne?!?

        1. A proč tedy nežijete v Německu?? Alespoň by jste nebyl permanentně na.ranej a kecama neotravoval ostatní.
          A prase opravdu nejsem!! (swear) (n)

      1. Bloudit? To neznám. Ještě se mi nikdy nestalo, že bych se nedostal tam, kam jsem se dostat chtěl a nejen v ČR. A pokud jde o ty hospody: podniky, kde za několik stovek ušpiní talíř trochou čehosi opravdu nenavštěvuji, chci se najíst a ne se kochat kuchařskými kreacemi. A právě tenhle typ osvěžoven, kde se vařilo dobře a host se za levný peníz nasytil, rychle vymírá, (průměrně jedna denně).

  19. Nedávno jsme o sekané rozjímali a nakonec na ni nedošlo, budu to muset napravit. Ale já jsem nějaká divná asi, já mleté zásadně kupuji čisté hovězí, nějak mi to nejvíc chutná. Slaninka či špíček na vrchu je ovšem úžasná a je jasné, že nemůže dojít až na stůl, protože by cestou moc vychladla a to už není ono. Taky dělávám jednu malou šištičku bez vajíčka pro Rysíka a někdy to neodhadnu a je moc malá. Ale u něj člověk nikdy neví, jeden den mi ti dva snědí i moji porci (obvzlášť, pokud je ryba) a jindy nesní ani svojí.
    Jéje, já mám chuť na sekanou.
    Palce průběžně držím, oslavence vzpomenu, ale psaní je moc zdlouhavá činnost (zvlášť, když se připočítá kvívkli), tak moc nepíšu. A těším se na zítřek.

    1. karakal-co kdybys dojela jen do Pardubic a přestoupila do auta? Máš to na Hadech..Beda mě děsí,že s tebou jedou děti, ty můžu dát do kufru,sedačky nevlastním a hodím na ně deku,aby nebyly vidět..jinou možnost nemám (angel)

  20. Zrovínka jsem hned ráno posílala jednomu kamarádovi recept na grilovačku:

    Mleté maso – pokud možno směs vepřové + hovězí, hovězího může být víc
    mléko + housky (nebo veka nebo co je při ruce)
    cibule + česnek + muškátový květ + Vitana směs koření do mletých mas + sůl podle potřeby, až nakonec
    prášek do pečiva – na 1 kg masa 2 ks
    lze přidat nastrouhané brambory, pokud nemáš housky v mléku máčené, nebo pokud je to moc slané

    žádná vejce!

    Housky namočím v mléku, rozetřu a vmíchám do masa a koření. Cibuli dávám syrovou, ale samozřejmě je lepší jí i s česnekem osmahnout na trošce oleje.
    Celou tuhle hmotu prošlehávám hnětacími metlami šlehače, míchám dlouho a do hladka. To je na tom ta nejdelší fáze přípravy. Mělo by to pak pár hodin ležet v ledničce, já to obvykle míchám v pátek večer a grilujeme v sobotu.

    Ideální na lávový (žulový) kámen!
    Dobrou chuť!

    1. Jo jo, já koukala večer a posílala MLP. On byl totiž pozorovat s dalekohledem někde za městem. Ale nějak byl skoupý na slovo, nevím pořádně co viděl.

      1. MLP vzkazuje, že ta hvězdna není hvězda, ale Saturn. V dalekohledu mu jsou krásně vidět prstence. MLP někdy bere i Rysíka a kupodivu to i takovýho prcka baví.

  21. Milý Borku – slintám jako Whisky, jezusky domácí sekaná nemá chybu. Já tuhle koupila koření na Staročeskou sekanou a je fakt dobré. A to rajčátko taky zkusím, to neznám.

    Jinak dneska úžasné psí fotky.

  22. U nás by prošla sekaná jen podle tchýně a tu já neumím- nevím, jak to dělá, že je to taková hutná záležitost, tipuju na metrák rohlíků. A do toho se mi nechce. Tak ji nedělám. Z mletého občas uplácám kuličky nebo v sezóně naplním papriky a tvořím to s rajskou omáčkou.

    1. asi to dělá jako moje matka – do masa jen strouhanku a vejce, žádné mléko ani měkké rohlíky… je to tuhé a kompaktní

    2. Jé milá Matyldo! Tak se můžeš chlubit že vaříš švédské jídlo. Myslím tím ty kuličky z mletého masa, švédsky „köttbullar“. To je tak děsně švédské jídlo že se musí jíst i na vánoce (jejich pověstný stůl kde je servírováno všechno na světě) a jejich oslavy Svatojánské noci čili „midsommarafton“, svátek kdy se všechno ve Švédsku zavře a všichni jen slaví a opíjejí se. Tak jsou z toho příchodu léta na větvi.
      Musím se přiznat že jsem „köttbullar“ nikdy nedělala a držím se paličatě karbanátek. No a sekané.

      Smajlíci, kluci jedni líní, zase odpočívají.

      1. Velka kocko, ja jsem si ty svedske masove kulicky pred mnoha lety oblibila. V takove huste smetanove omacce s koprem nebo s novym korenim a muskatem, kdy ty kulicky jsou huste obalene mackou a muzou se vybirat paratkem. Nebo s vic omackou, kdyz se zasedne ke stolu. Ale delam je ze smesi krutiho a veproveho mleteho masa. Tak 2/3 krutiho a 1/3 veproveho. Prijde mi to jemnejsi, anebo je to proste tim, ze bez hoveziho se v poslednich letech obejdu. Ta smetana zajisti, ze to potesi na dusi i na jazyku.

        1. Milá Hano tak Švédové jedí masové kuličky bez omáčky a nebo možná s tou jejich hnusnou hnědou kterou nevím jak dělají. Se smetanovou omáčkou bych si je dala taky. Jinak jsou vlastně velmi suché. Na to příště pomyslím.

          1. Nové koření a muškát nezní jako švédský způsob kořenění. Muškát se tu těžko shání, oni používají muškátový oříšek. A jedí masové kuličky (köttbullar) s bramborem a brusinkovou marmeládou. Tu si dávají i k jakési krevnici (blodkorv).
            Můj manžel zažil největší kulturní šok když si tu jejich krevnici koupil a měl v představě prejt. Takže nakrájel cibulku, polil krevnici octovým zálivem a s potěšením zasedl k jídlu. Po prvním soustě letěla krevnice, a to nejen ta na talíři ale zakoupená celá, rovnou do odpadků. Blodkorv je totiž nepředstavitelně sladký a nekořeněný.
            Když jsme po sedmi letech dostali švédské občanství koupila jsem synkovi blodkorv a když přišel ze školy dostal jej k obědu. Pochopitelně to bylo z legrace. Kluk se taky velice divil. Ani on nezařadil tuto potravinu do svého jídelníčku a vaří si docela jiná jídla.

  23. Moje maminka dává do sekané tvaroh, prý je šťavnatější. No, zkusila jsem a nic moc rozdíl nezaznamenala. Jinak cokoli mletého miluji, takže jednou za čas koupím hovězí pupek a vepřový bůček, doma na starém mlýnku nameleme, dám do pytlíků zmrazit a ty potom mizí jak v bermudském trojůhelníku

    1. Inko, pupků je na mletí škoda, to by mi u mých dam neprošlo :-) Ovšem bermudský trojúhelník míváme doma taky.

      1. No, nechci kazit radost, ale pupek, stejně jako další dnešní módní hit – líčka, je bohužel snad to nejpodřadnější maso, dřív to bývalo výrobní maso čtverka (IV. kategorie) a do prodeje to snad ani nešlo. Já vím, teď to hrozně frčí, lidi jsou tím okouzlení, ale řezníci se té módě smějí a kuchaři a majitelé hospod vlastně taky (jen z jiného důvodu). Jojo, lidi se dají zblbnout jednoduše. Podobná je situace u brzlíků, dřív málem odpad, dneska delikatesa za 700-900 Kč/kilo.

        1. Aido, v našem případě to není móda, ale existence jednoho v rodině mimořádně oblíbeného jihoamerického jídla, řečeného sobrebarrigas. To je na tomhle typu masa založené. Na nic jiného je nepoužíváme, už proto, že nám je náš spřátelený řezník musí vždycky opatřit „na objednávku“. Ale sobrebarrigas (jídlo v podstatě kotlíkové) u nás mizí po litrech… Módě v jídle podléhám opravdu minimálě :-)

            1. Dík za odkaz, úplně mi to vypadlo z paměti.
              Jo a brzlík, ten já naopak moc ráda, ale za ty peníze si ho taky ráda nechám ujít.

        2. aido, pupek je pro mne jedno z velice dobrých mas…mívala jsem ho u našich často, maminka ho uměla velice skvěle upravovat… stýská se mi po telecích mozečcích…

          1. Kajícně doznávám, že tyhle „roztřesené“ substance moc nemusím – tedy brzlík, mozeček, slezinu a ještě asi plíčky… Pokud jde o vnitřnosti, jsem dost nesnášenlivý :-)

            1. Slezinu a plíčky taky nejím, ale obalovaný mozeček je moc dobrý, dělávala mi ho babička, když jsem byla malá.

  24. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    Sekanou mi rádi. Teplou i studenou. Z vepřového i ze směsi vepřové a hovězí. Někdy namelu vařené hovězí z polívky a vmíchám do syrového vepřového… Kombinací dost…

  25. Díky za inspiraci, to s tím rajčetem to musím vyzkoušet. Jinak do sekané dávám anglickou slaninu nebo mleté odřezky ze šunky, a někdy take trochu Worcestershire sauce. Občas dělám sekanou svíčkovou.

  26. My jsme dnes pozvaní na sekanou k mamince. Od ní jsem se ještě naučila do sekané namlít i kousek špeku a povrch šišek též plátky špeku dekorovat. Špeková dekorace vždy záhadně vysublimuje na cestě mezi pekáčem a talířem :)

    1. Nase mama to dela podobne, akorat ja nemam tady ten pravy spek, ale velmi kvalitni anglicka slanina poslouzi. Tedy ne ty mokre tenke kousky, na ktere je vetsina Americanu zvykla. Ja jsem to jeste vyladila tak, ze ty bochanky zlehka obalim ve strouhance a potru bilkem – ono to udela nadhernou krusticku. A ta slanina mi taky nejak sublimuje cestou ke stolu. Jinak sekanou delam obcas ve velkem mnozstvi mensich bochanku na ruzne hudebni seslosti. Podavam studene a bochanky pripravuju uzsi nez pro domaci vyuziti, aby to tak bylo jenom na zobani s nakladanou zeleninou a horcici zjemnenou majonezou. Ale stejne to zmizi fofrem. Jo, a obcas dochucuju korenim divocinka – jedna ze dvou ceskych korenicich smesi, ktere mam moc rada. Ta druha je staroceske koreni.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN