PSI: Jak se žije s cvokýšem jménem Sissi

Noo, že by to bylo jednoduché, to se říct nedá, ale s tím se z části počítalo. Ale ať jsou problémy sebevětší, jsem šťastná, že tahle potvůrka je moje parťačka.

 

 

 

Je mi jasné, že Eva Ž se bude uchechtávat, protože je to asi tak rok, co jsem jí na její fletí nabídku říkala, že si na velkého psa netroufám a že k Lindě nemůžu do paneláku pořídit druhého psa. No, k Lindě to opravdu nešlo, protože jednak by ve svém věku asi těžko snášela mrně doma (mrně, které by bylo podstatně větší než ona), druhak poplatky za dva psy v paneláku jsou už dost vysoké a to bych si nemohla dovolit. Kterak jsem přišla k císařovně, už víte, takže můžu v líčení našeho společného života pokračovat.

Sissce je už rok a měsíc. Paní doktorka stanovila datum narození úředně na 1.3. Že by císařovna dostala rozum, to se rozhodně říct nedá. Ale na druhou stranu – není možné, aby panička cvok měla normálního psa aneb jaký pán takový pes. No, že bych vyváděla tak, jako to moje pometlo, to zas ne, ale přeci jen mám těch křížků na hřbetě o dost víc, tak už jsem maličko klidnější. Utěšuju se tím, že psi velkých plemen dospívají až kolem druhého roku a že i kastrace by mohla způsobit lehké uklidnění. Jen dumám, jestli tu dobu přežiju aspoň částečně ve zdraví – duševním.

Ač není Síssule čistokrevný knírač – je šmrncnutá českým fouskem, její povaha je dokonale kníračí. Velice dobře se učí, je to neskutečný komediant a palice paličatá. Vím, že možná zdvihnu vlnu protestů, ale cvičák já nerada, takže se snažím Sissku vychovat tak, aby nebyla nebezpečná sobě, ani svému okolí. Říkám rovnou, že není vycvičená a na své vychování s oblibou zapomíná.

 

 

 

Když chce, dokáže jít vzorně na vodítku u nohy, přiběhne na první zavolání, sedne a chová se jako roztomilá pejska. Když jí ale chytne rapl, ohluchne a přivolání slyší až na potřetí, ty holuby prostě musí prohnat a pak se dostaví ke mně s údivem v očích, proč se jako čílím, když ona přeci přišla, že? Švagr mi vytýká, že povely dávám moc potichu a málo důrazně, já namítám, že musí umět poslechnout i na zašeptání.

Na ranní procházku vyrážíme kolem šesté hodiny a asi by mě lidi mohli chtít zavraždit, kdybych jim pod okny vyřvávala na psa. Jeden čas měla tak hezké a poslušné období, že stačilo zamlaskat a už se ke mně hnala. Prostě poslušnost venku, nebo když jsme spolu doma, není problém.

Malér nastává, když musím odejít od Sissky do práce. Ráno jí hodinu vylítám venku za jakéhokoliv počasí. Bezva je, když se potkáme se spřáteleným psem, to je vylítání podstatně intenzivnější. Nejen že se vyběhá, ale taky musí poslouchat, neb opakování jest prý matka moudrosti. Zase – moudré knihy praví, že co se knírač jednou naučí, už nikdy nezapomene a není třeba každodenního drilu. Buď moudré knihy kecají, nebo se Sisska vymyká pravidlům.

Nasnídáme se a já se chystám do práce. Síssa má připravenou žužlací kost a hromadu svých hraček, interaktivní hračky s ňamkami. Pokud se mi nepodaří vyklouznout tak, aby o mně nevěděla, přetahujeme se u dveří, aby mě pustila ven, případně mi zdrhne na chodbu. Jakmile se mi podaří zaklapnout dveře, čubilka stojí za nimi a tichoučce pláče. Co se děje potom, vím z nahrávky na videokameru, kterou jsem dvakrát nechala puštěnou a také „překvapení“ čekajících mě po návratu ze školy.

Nevěřili byste, kolik pohankových slupek se vejde do docela malého polštářku a kam všude zaletí, když u něj Síssule ukouše růžek a lítá s ním po bytě a mlátí s ním. Podotýkám, že pohankové slupky se fakt blbě uklízejí, neb se zapichují do koberce a navíc na ně působí statická elektřina, takže je vysajete a pak položíte hubici a slupky vypadají zpátky na koberec. Demonstrační fotku přikládám.

 

 

Jindy to je petrklíč rozkousaný na nepatrné kousíčky (původně stál v kuchyni na stole), její zatím nejhorší a nejdražší kousek je rozkousaný rok starý mobilní telefon s navigací, který jsem chránila jako oko v hlavě a ta můra si vyskočila na stůl a sundala si ho z police, která je asi tři čtvrtě metru pod stropem. Na té polici je kalkulačka, budík, kalendář, prostě taková kancelář v malém a u toho ležel v pouzdře a vypnutý onen mobil.

Té bestii nestačilo, že ho rozkousala, ale vytáhla z něj i baterii, kterou prokousla a tekutina z ní vyteklá vypálila v koberci díru. Čert vem koberec, ale kdyby to spolkla, bylo nejspíš po ní. Ano, zvykala jsem jí na pobyt o samotě postupně, jenže krátké chvilky jí nevadí, ty zvládá v pohodě. Pak nastala v naší rodině vážná změna a ona prostě musela zůstávat doma celé dopoledne.

Nejdřív jsem jí chodila venčit s dětmi po desáté hodině, potom za ní chodila kamarádka a dobu jsme postupně prodlužovaly. Nic z toho nefungovalo a každý den byla doma nějaká nová katastrofa a já chodila domů s hrůzou, co na mě po otevření dveří bafne. Koncem listopadu začala hárat a já měla najednou vzornou a poslušnou Sissku, která nic doma neničila, nevyváděla, prostě skvělá čubajzna. Ač to vypadá divně, kastrace byla naplánovaná na leden, ale kvůli nemoci paní doktorky a pak zase mojí se nemohla uskutečnit a když jsme šly na určený termín v únoru, zjistila paní doktorka, že Sisska stále hárá, má zvětšenou a překrvenou dělohu, takže operace se opět musela odložit.

Jakmile tohle období skončilo, do císařovny vjeli všichni čerti a musela si své vzorné chování vynahradit a vyváděla o to důkladněji. Takže než jsem odcházela do školy, zabarikádovala jsem pracovní stůl v obýváku jedním sušákem, stůl v kuchyni druhým sušákem, před knihovny jsem dala kartony, aby nemohla vytahat knížky a DVDčka, k rohoži na chodbu stavěla štafle, pohankový polštář ukryla za barikádu ze sušáku a modlila se, aby si nenašla jinou zábavu. Už jsem z toho všeho byla fakt zoufalá, nechci jí pořád trestat.

Hledala jsem v poradně pana Desenského (jeho knížky mám přelouskané tam i zpátky) a poprosila o radu Lucíška. Nakonec jsme společnými silami dali dohromady něco, co zatím docela funguje – mám klacek, který je MŮJ a večer si s ním pohrávám a nepůjčím, než odejdu, „zapomenu“ ho na křesle nebo na zemi, na gauči jí nechávám vyřazené tričko, které neperu, naopak se do něj utřu, když přijdeme z procházky a do krabice od mléka jí dám játroví.

Krabici dostane na hraní těsně před mým odchodem a zabaví se s ní tak, že nepostřehne, že jsem odešla. Od sousedů vím, že občas zapláče, ale už to není tak zlé. Klacek jí spolehlivě zabaví po zbytek kritického času. Kritický čas je totiž půl až tři čtvrtě hodina po mém odchodu – to pláče a provádí nepřístojnosti. Potom zalehne na křeslo nebo gauč a spokojeně spí až do mého příchodu.

 

 

Dneska jí paní doktorka vytahala stehy po kastraci. Strašně moc nás chválila, jak jsme to obě zvládly, nedala jsem jí totiž ani jednou límec, nechtěla jsem jí s ním stresovat. Jen jsem jí ušila z tričkoviny kombinézku a v té vydržela celý den. Když jsem byla ve škole, Sissku hlídala moje mamka. Venkovní teplý overal ale nesnášela a vždycky jsme se při oblékání popraly, ale bez něj ven nesměla a já už se nemohla koukat na otráveného a nevyběhaného psa. Oblékat hada do svatebních šatů by bylo jistě snazší. Dneska odpoledne zůstala poprvé po deseti dnech sama doma a krabice a klacek zase fungovaly, tak uvidím, jak to bude vypadat zítra. Zase nechám spuštěnou kameru.

Tak jsem si to po sobě přečetla a vypadá to, že si jen stěžuju. Není to tak. Vím, že Sisska je velká závislačka na mé maličkosti a hrozně trpí, když jí nechám samotnou. Zlá zkušenost, kdy jí pán uvázal u stromu a nechal jí tam jako mrňouska, zanechala těžké následky a ona pořád ještě úplně nevěří, že se jí vždycky vrátím.

Známá, když viděla, co Síssa vyvádí, prohlásila, že by jí už dávno dala zpátky do útulku, tak jsem se otázala, jestli by dítě dala do děcáku, když by zlobilo. Zarazilo jí to, ale patrně nepřesvědčilo. Sisska je moje láska chlupatá veliká, hodně mi v těžkých chvílích pomohla a pomáhá, NIKDY bych jí neopustila ani neublížila. I to potrestání bolelo víc mě, než ji. Mám radost z každého malého pokroku, umí mě rozchechtat, když dělá své oblíbené kašpařiny.

Dneska ráno, než jsem se vysprchovala, svlékla se z trika a přinesla mi ho a ukazovala celým psem, že je konečně nahatá. Tlamajznu měla rozchechtanou a očíčka jí jen zářily a na seštupované bříško ani nesáhla, tak byla mohutně chválená. A když odpoledne absolvovala procházku a lítání po parku bez toho hnusného hadru, její radost a štěstí nebralo konce a metala ve sněhu kotrmelce.

A ještě z jedné věci mám neskutečnou radost, ale to jsem možná psala už minule. Když vítá mě, nebo jinou dospělou osobu, je to zbraň hromadného ničení a musí se hodně uklidňovat, ale když přijde k dítěti, je něžná, opatrná a pozorná. Vodím jí do školy a děti si s ní mohou dělat cokoliv, válí se po ní, lechtají jí na tlapkách, drbou jí, mazlí a ona leží s blaženým výrazem a rozesmátou tlamičkou.

Samozřejmě nemusím říkat, že vše se děje za mého bedlivého dozoru, ale je to pro mě strašně důležité, že mám konečně psa, který zbožňuje děti.

 

 

 

Aktualizováno: 3.4.2013 — 17:48

121 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Včera jsem si zajásala, že sem můžu. Předčasně. Stále smím jen na chvilku. Pak to spadne a rozjede až po restartu a vymazání historie prohlížeče. Někdy. No aspoň tak. Dnes je to třetí pokus. Tak uvidíme.

    Zdravím zvířetníci.

    Sissinka je půvabná, že je ničitelka? Argo podobně řešil samotu taky, stálo to dost,ale přešlo ho to. Kéž jí to přestane bavit a brzy pochopí, že na Myš je spolehnutí a nemusí se bát dlouhý samoty.
    Blážo krásná zpráva, hlavně ať se to pro hocha dobře dokončí (y) .
    Ivanám i Ivám přeju vše nejlepší k svátku.
    Jovo pejsek má páníka, kterýmu by nestačilo ani kdyby snášel zlatý vejce?

    Taky poprosím o palec pro koně Barona co si dnes na vyjíždce prodělal velkej pád, po kterým nechtěl vstát. Ležel na sněhu, hlavu položenou ,zavíral oči ani nohama nehrábl, vypadalo to zle,chlapi ho zvedli na nohy po víc jak půl hodině silou vůle, paží a řevem, je to kůň jak stodola,170 v kohoutku,trochu norik, vstal pěkně naštvanej a kulhal na přední, doktor mu nohu stáhl, snad jen naražená, je ve stáji pod dekou tak ať je noha brzo dobrá a ať se nenastudil. Pro naši Aňu to byl šok velikej a to jela na Megy, z Barona slítla její kamarádka. Ta je snad ok, jen vyděšená.Padat umí, ale než dorazili zvedači a i pak prožily si holky spoustu strachu o koně.

    1. Moc držím Baronovi pěsti a děkuju za povzbuzení, že to ničení Sissku snad přejde, taky tomu věřím.

    2. Uf, Radko, to musel být pro holky ošklivý zážitek a pro koníka taky! Tak hlavně ať je Baron v pořádku, držím (y) !

  2. O.T. Milí Zvířetníci! Zázraky se dějí! A to zcela nepochybně díky Vašemu přísunu pozitivní energie, kterou jste neváhali posílat pro jednoho nemocného kluka! Já vám jménem příbuzných nesmírně děkuju!!!
    Kdo si nevšiml a nebo neviděl včera ve zprávách, mrkněte… od 33min je tam zpráva o chřipkové nákaze a je tam Honza…tedy Jan Kraus… je to ten sedící pacient!!! Už je odpojen i od dýchacího přístroje, tak snad plíce budou fungovat!!!

    http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/

    I přes tuto velmi pozitivní zprávu vás poprosím, ještě úplně nepouštějte palce! (inlove)

    Děkuju! (sun)

    1. Milá Blážo, to je skvělá zpráva. Často se mi nepodaří se přes dráty procpat s komentářem, ale palce a tlapky jsme drželi. A pomohlo to…

  3. Koukam, Mysko, ze se s princeznou Sissinkou nenudis. Moc se mi ten strapaty kukuc libi. Preju vam obema hodne peknych zazitku, zejmena nedestruktivnich. (h)

  4. :) R O Z V E R N Í Č E K . :)

    Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem.
    „Tak co to bude chlapče?“ Ptá se řezník žertem. „Chtěl bys masíčko?“ „Haf!“ štěkne pes. „Hmm“, přikývne řezník.
    „A co to bude? Játra, slanina, roštěná…“ „Haf!“ přeruší ho pes. „A kolik té roštěné chceš? Půl kila, kilo…“ „Haf!“ oznámí pes.
    Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze. Když pes odchází, řezník se ho rozhodne sledovat. Pes vejde do činžáku, vyjde do druhého patra a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi nadávat.
    „Proč na něj křičíte?“ ptá se užaslý řezník.“Tak chytré zvíře jsem v životě neviděl!“
    „Chytré?“ opáčí muž. „Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!“

    (coffee) Hezký večer všem přítomným, klidné sny a pěkně se vyspinkejte. (coffee)

    1. Jééééé JoVo, já neznám vod řezníka nic.
      Jenom ten z hlubokej totality, jak tam vleze pán, svlíkne zimník a hodí ho na pult i s korunou.
      Von jak viděl ty prazdný háky, tak si to spletl se šatnou!

      1. Chichi, jste dobří oba! (y) (clap) (inlove)
        Ovšem vzpomínka na prázdné háky je drsná, když si vzpomenu na ty děsné fronty a prázdné krámy, tak se ve mně všechno sevře. Hlavně z toho, jak si málo lidi pamatují. :(

  5. Náš golden je také 10ročné teliatko, bradac bol chytry, ked bolo treba, ostrý a chytrolin veľký. Na toto plemeno nedám dopustit. (dog)
    ..

  6. No, v baráku máme napríklad ratlíka, o ktorom nevieme, ale aj argentínsku dogu, ktorá vyje ako pes baskervilský. Ratlík je doma v pohode sám a doga vyje hocikedy sviatok – piatok, pritom je s ňou doma minimálne stará pani, ak nie aj celá rodina. Takže tak.

    1. Milá Editko (inlove) , dodatečně přeju důstojnému panovi (cat) k úžasným narozeninám a přeju mu hodně hodně zdraví a pohody. (h) (h) (h)

  7. Milá Myško, nevím, jak na ty destruktivní nálady, ale vím, co zabralo u kamarádčina psa, který po odchodu pána a paničky do zaměstnání protestoval proti samotě vytrvalým vytím – v paneláku to byl dost problém. A to nebyl žádný útulkáč s nejasnými osudy, ale milované štěňátko zvykané na osamění postupně – střídala se celá široká rodina, byli zapojeni i prarodiče, kamarádka si v práci domluvila prodlouženou obědovou pauzu a jezdila navštěvovat pejsánka domů. Nakonec pomohlo až pořízení kočky :) , starší klidné dámy, s níž pes získal jistotu, že není doma sám.
    Zřejmě jste ale už na dobré cestě, jak Sissi jednak zabavit,aby zbytečně neprožívala paničky odchod, a jednak ujistit, že se panička na každý pád opravdu zase vrátí! (inlove) Držím palce, ať to jde!

    1. Hančo, naštěstí Sisska nevyje vytrvale, jinak by sousedi asi protestovali. Ono i to občasné zavytí nemůže být nic příjemného, ale pořád věřím, že si zvykne. Když to jde, chodím pro ní hned po vyučování domů – mám školu dvě minuty od baráku a ve třídě si zabrala své křeslo a je tam hodná.

      1. Nevím – Brůča přišla do rodiny, kde byl jak kocour tak pejsková (kteří nebyli ničitely) a přesto téměř dva roky musela být v nepřítomnosti lidí zavírána v polstrované cele (chuckle) (chuckle) (chuckle) – stačila malá nepozornost a měli jsme o zábavu postaráno. Ale teď už maximálně vyžere Zikimu misku (chuckle)

  8. Milá Myšičko, ono je všude něco a těžko říci co u našich miláčků snáz akceptujeme.
    Já pokládám za nejhorší mít dva psy v jednom jako je to s Garykem. Normálně se chová úplně normálně a poslouchá a to až do chvíle kdy něco bouchne. A to může být jakékoliv bouchnutí ne zrovna střelba či rachejtle. Někdo klepe koberec a nebo něco kladivem zatlouká. A v tu ránu po takové ráně ( (chuckle) ) už Garyk normální není. A definitivně nespoléhá že ho ochráním. Zřejmě má svatou pravdu, těžko bych ho ochraňovala před takovými hrozbami, že ano? A tak on prchá vědom si toho že já s ním prchat nemohu, vždyť sotva jdu se zanícenou levou patou a artrosou v pravém koleně. Moji tři koliáci běhali vždycky jen na volno a radostně honili míčky. Tenhle poslední trdlín, naše poděšené potěšení, má opravdu život těžký. Je neustále přivázaný. Sehnala jsem to osmimetrové Flex vodítko ale co to je pro ovčáckého psa. Je mi to nepředstavitelně líto, byl takový už když jsem ho dovezla tříměsíčního domů. Asi jsem ho měla hned vrátit. Za 8.000 SEK by měl mít pes s papírama lepší vlastnosti. Už to spolu dožijeme ale musím se přiznat že často ztrácím trpělivost když se začne chovat nepříčetně a vláčet mě za sebou. (envy)
    Před lety jste mi radili abych ho dala někam jinam z hlučného města. Ale to už byl pár let starý a už bylo pozdě. Tedy hlavně pro mne bylo pozdě. A na nového psa už bych neměla peníze.
    Ostatně 2.dubna mu bylo 6 let. Garyk náš aprílový žert. Zdá se mi to neskutečné. Máme pana psa v nejlepších letech a stále stejného poseru. (whew) (inlove)

    1. Velká Kočko, Sisska se naštěstí žádných ran nebojí. Ani střílení myslivců v lese, ani ohňostroje. Když jsem s ní šla poprvé do městských sadů, odmítala mezi stromy vstoupit a dalo mi hodně práce přesvědčit jí, že se mnou se jí tam nic nestane. Teď už tam chodí moc ráda a lítá jak splašená ať už sama nebo s psími kamrády. Myslím si, že se jí vybavilo to její přivázání v lese u stromu bez jídla a pití a bez páníka. Třeba má Garyk taky nějaký takový dávný zážitek, který ten velký strach způsobuje. Moc držím pěsti, abyste to spolu zvládali.

    1. Velká kočko parádní odkaz,už teďvím že si tam pobudu i když lecjaký pohled znám na vlastní oko, na č.46 se dívám na svý zimní působiště :) jo a Mumlavky jsou mmch krásný i v zimě.

  9. Ha,ha,ha. Knírač nebo Vetaj všechno jedno. My zas asi dva roky měli na chodbě patchwork. Béžový základ a tu zelená záplata, červená, tu nádherný květovaný vzor. Škoda že jsem to nevyfotila, srdce nad tou krásou plesalo a návštevy šly do kolen :D A taková nakousaná péřová deka…jak Perinbaba, co sype na zem snih, jsem byla.
    A vždycky při příchodu domů na dotaz „Ty zmetku, kdo to byl?“ pesík přčinlivě proběhl byt pak si sedl přede mne a hlásil „Já fakt nevím, nikdo tu není“ (think)

    1. Perinbabo, to musel být úžasný pohled!! Teda pardon, ale to se nedá s vážnou tváří. Péřové deky ani polštáře naštěstí už dávno nemám.

      1. Ještě k té Tvé známé… měla jsem podobnou demoliční jednotku v podobě svého syna a neteře. Né oni nezlobili, jen se jim vždycky něco „podařilo“. To by bylo na zvláštní článek,nicméně taky jsme je nedali do děcáku (chuckle)

          1. Tohle je přeci Zvířetník… i když zvířata to teda byli. to jo (whew) Důverně nazývaní Calamity Jane Demolition Man (happy)

            1. Jooo – Myš má pravdu (však je taky paní učitelka). Ty sis ještě nevšímla, že tady se píše aj o inačích věcech (chuckle) ?! No a v podstatě aj my jsme zvířata (nod) (nod)

              1. Taky pančelka umí hezky psát (bow) Já myslím, že každý kdo kdy vychovával či hlídal, víc než jedno dítě (i to jedno je někdy víc než dost),si to dožáže představit (whew)

                1. No, dokáže, ale nic nepotěší víc, než počtení, že i druzí maj doma zvěř, která přivádí k šílenství. Vždycky na konci prázdnin nebo na začátku školního roku čtu s oblibou Robina II, nebo Otcem i matkou proti své vůli aneb Hýtu a Batula, abych si uvědomila, jak hodné dětičky na mě ve škole čekají :D :D :D

  10. Hm :Sissy či Sissi?U nás pravdepodobne s y.Ak nie,tak som urobila hnusnú hrúbku.No fuj mi.
    A k tomu 8+9.

  11. Tak u Vás je dnes Ivany?Všetko najlepšie našim Ivkám Ivankám, Ivuškám,veľa šťastia a radosti.
    Dnes je to zase veľmi pohodové,nehnevajte sa na mňa kočičí ľudia,ale psi su lepší.A ta Sissy- ta je!!
    Trochu OT:už druhu hodinu celý integrovaný zachr.,systém/poliši,hasiči a zdrav.záchranari za pomoci policajného vyjednávača rokuju s jedným iqáčom,ktorý sa polial zvonka benzínom,zvnútra hojne alkoholom a vyhráža,že sa podpáli.Sedím pri webphone a koordinujem to.Nemôžem napísať,čo si myslím.

    1. Verenko, tady je to Sissi.
      A jinak klobouk dolů před tvou prací. Nedokážu pochopit, co člověka dožene k takovému činu.

      1. alkohol a vymlátený mozog drogami.Proste IQ tykve.Inak pred chvíľou to skončilo,prezliekli ho a vezú na psychiatriu.Večer bude hviezdou tv novín a reg.spravodajcovia budú mať kopu plkov o jeho nešťastí./všetci to zaplatíme,som zlá,ale ľutujem a urobím všetko pre chorých,lenže títo…

        1. Verenko, totéž jako včerejší případ. Svět se točí díky takovým, jako jsi ty. A plně s tebou souhlasím v obou situacích.

        2. Verenko, nebičuj se, svoje názory navzájem známe a souhlasíme spolu. Svůj názor také nemohu napsat.

  12. Všechno nejlepší Ivaně, Ivě i všem ostatním Ivankám. (f) (h) (f)
    Milá Anonymní s Kačenkou (inlove) – když pošleš Dede vyprávění o Kačence s fotkami, uvidíme je všichni!
    Milá Zdeno (inlove) – Bonynka hodinářka mě dostala, uáááá! (rofl) (whew)
    Milý www (inlove) – co strašného Ti starý Holáško provedl a jakého že má pejska? (chuckle)
    Milá Petro K (inlove) – jasně, že nemáš v okolí nikoho, kdo jásal nad snížkem. Všichni dávno umrzli nebo jati severským smutkem spáchali samovraždu. Kdo přežil, je jasně Snížková královna. (wait) (tmi)

      1. Se s dovolením taky přilípnu,teď jsem dolezla od rána domů a fakt už v hlavě nemám docela ale docela nic.
        Škoda, že nejsem jak ředitel zeměkoule, to by mně určo něco napadlo. (chuckle)
        Sisinko (inlove) Myšičko (hug)
        Ivanky (handshake) (d)

  13. krásné fotky a nádherná pejsková. Inu pravá císařovna.
    A Myško i kočičáci umí dělat nepřístojnosti.
    Náš Honás byl přistižen v noci, kterak sedí na televizi na vratkém reproduktoru a chystá se ožírat tulipány.
    Jedem po kytkách, jak slepice po f……..
    Byvše přistižen, tvářil se, že si chce k tulipánům pouze přivonět.

    Míša

    1. To je hezké, Míšo, dostala jsi mě, úplně ho vidím a ten údiv v očích taky. I kočky dovedou být komedianti.

  14. K tématu mám zatím jenom tolik, že starej Holásko je blbec a už se s ním nebudu bavit.
    A přeju mu rozkousanej mobil i pevnou linku. A taky ten jeho pitomej klobouk, co se vněm naparuje a myslí si, že na něj všechny důchodkyně letí!!

  15. Lidi, já se královsky bavím. Jsem ráda, že nejsem sama, kdo má bláznivého psa a kdo má čas od času zdevastovanou domácnost. Ale to přitulení je k nezaplacení a ten pohled vzorného psa taky.

    1. Myško, je mi jasný, že v reálu to občas až taková legrace není, ale z tvého vyprávění čouhá láska na všecky strany (inlove) !

      1. Vždyť bych se doopravdy na ní zlobit fakt nemohla. Stačí, aby se na mě podívala a natočila kebulku a jsem odepsaná. Když rozkousala ten mobil, nemluvila jsem s ní až do rána a ona pak na mě zkusmo sáhla tlapkou a když poznala, že už jí neodstrčím, byla nedomazlení. Málem jsem přišla pozdě do práce. Pak byl docela dlouho klid, věděla moc dobře, že přestřelila.

  16. Jupííí Sisska je kanystrterapeutická fenka!! Máš doma svou vlastní kanystryni (y) .
    Ale jako styling oblečení niiic moc, pro císařovnu teda, to si řekněme upřímně, na tom bys Myši měla krapítek zapracovat. Nedivim se Sissce, že tohle teda nosit nechce (rofl) .

    Ale jste fakt šikovné, že jste to zvládly bez satelitu. Taky jsem měla tehdy obavy, když měl Ešátor operovanou tu tlapu rozříznutou, jak to půjde, ale dali jsme to taky bez toho. Možná i díky tomu, že ho od malička furt do něčeho oblíkám /zrovna včera jsme si hráli na kuchařku – navlíkla jsem mu svojí zástěru, moc mu to slušelo, chodil se vokazovat páníčkoj (rofl) , tak tetkon už jen ten guláš, kdyby za mě dodělal :D

    Na tu samotu -ještě bych doporučila všude s ní cvičit „odložení“ neboli, že bude někde muset zůstat sama a bez tebe. Po malých chvilkách, nejdřív s tím, že bude uvázaná na vodítku a ty jen poodejdeš, pak dál, zase dál, dál, za roh (abys na ní viděla, do krámu, abys na ní ale pořád viděla…) a pak se to prodlužuje. Tímhle cvičením se pes nejen obrušuje a zvyká si na to, že se nic neděje, ale také mu díky tomu roste sebevědomí. I doma bych to procvičovala – bude na místečku, ty odejdeš do jiné místnosti a budeš postupně prodlužovat dobu, kdy ona bude muset na tom místě zůstat a zvykat si. Zase je to takové velmi nenáslidné cvičení k uklidnění psa, k uvykání na to, že nemůže být pořád člověku za zadelí. Pochopitelně každé cvičení pořádně pochválit a pak si pohrát. Opravdu tohle psům pomáhá, je to vyzkoušený. A vy jste šikovný, tak to dáte.

    1. Hele, ženská, nevíš, kdo to tady jásal na snížkem? To máš u mě schované jak v špárkase! (doh)

      1. Nikoho takovýho, kdy by jásal na snížkem ve svým okolí vůbec neznám :D :D, ale zkusim se zeptat, jestli někdo neví :D

      2. Já bych navrhovala, abychom se složili a Ešusovou poslali šupem na Jižní pól, třeba by ji ta láska ke sněhu a zimě přešla ;)

        1. já myslim, že v tendle moment stačí poslat mě tak někam k Beskydům, podle toho co mám za informace, je tam momentálně mnohem hůř než za pólem a ušetříte tak na nákladech (rofl) (rofl) (rofl)

            1. vypadá to, že dosah mám asi dost velkej (wasntme)

              no ale, když mě pošlete za pól tak tam se spíš ohřeju, než zazimním, páč tam teď je naopak evidentně víc teplo, než je zdrávo a to způsobuje tyhle posuny tu.

    2. Peťo, odložení před obchodem nebo na poště není vůbec žádný problém, to zvládá a nebrečí, ale doma to nefunguje. Na povel sedni a zůstaň sice sedne, ale než se otočím, abych poodešla, šlape mi na paty. Ze začátku jsem jí měla za patama pořád, ať jsem se hnula po bytě kamkoliv, teď už si chrupe v obýváku a já něco kutím v kuchyni, jen mě někdy dojde zkontrolavat, či nedělám nečo poživatelného.

      1. Myši – hm, tak halt asi jedině víc se soustředit na to pilování odchodů, po malých kouskách, minutu po minutě. Před odchodem bych jí nechala i třeba „hlídat“ dobrůtku v krabici, tak aby se právě na ten moment mýho odchodu těšila. Klidně právě i tu dobrůtku dát do vícero krabic, ať se tím ještě víc i uvolní její demoliční nálada, než to vydobude no a ty máš šanci přijít ještě před tím momentem, než ona spustí pískání.

  17. Ahoj Myško, mluvíš mi z duše.
    Pře tímto magůrkem jsem měla Fídu. To nebyl pes, to byl člověk. Pomazlil se, fláknul s sebou na gauč a byl spokojený. Bylo mu 9 let, taky po něm pořád truchlím, i když už to budou dva roky, co mě dost nehezky opustil(měl rakovinu).
    Fído měl 52 kilo a za 3 měsíce měl 32 kilo, hrůza, neumíš si to představit.
    Zařekla jsem se, že už žádného psa nechci, že mi stačí kocour Majda.
    Už jsem taky osoba se skoro šestým křížkem na krku, co kdyby se se mnou něco stalo a tak, magořila jsem. Nejdřív jsem se ujistila, že moje mladý by pejska do útulku nedali
    Moje zařeknutí trvalo 12 dní, sedla k netu a už jsem jela.
    Sehnat čubinu, malou a mladou, nebylo nic lehkého. Všude mají kluky a hovada, jak říká pan Neff.
    Až v útulku v Příbrami jsem uspěla, překřtila jsem ji na Kačenku.
    Říkali jí Crazy, no jeden doma stačí, ale to jsem se šeredně spletla.
    Jsme dvě!!!

    Bez psa já prostě žít neumím, všechny Vás zdravím a přeji hodně štěstí Jana Vágnerová
    PS: nejdnou vložit fotky, nebo to spíš neumím Vg

    1. Jano, fotky se vkládají přes nějaký foto-albový server. Dost nás tady používá Rajče, u iDnes.
      A do kolonky pod „odpovědět uživateli“, si zadej svého nicka, jinak budeš stále anonymní ;) (wave) !

    2. Jano, já jsem se nezaříkala, věděla jsem, že bez psa už nebudu moct být, ale že ho budu hledat hned druhý den, to jsem fakt neplánovala. A ač to není často jednoduché, vůbec nelituju.

  18. Myško, šmánkote, já bych málem přišla dnes o Tvůj článek s císařovnou.
    Jako bych všechno viděla před sebou. Přece jenom TŘICET SPOLEČNÝCH LET se třemi knírajdami už je nějaká zkušenost (wave) . Tak jak píše Pitrýsek, knírač se srovná, když ne za deset, tak za devět let (chuckle) . Ne, neboj opravdu přeháním, navíc je VELKÝ ROZDÍL v povaze s chováním malého knírače, střeďáka a potom u velkého knírače! Dokonce jsou rozdíly i u černého střeďáka nebo středního p+s (ti jsou větší potrhdíla, mnohdy neukecatelní). Velký knírač má v sobě víc své vlastní kontrolovanosti (stejně tak i černý střeďák). Víc jak dvanáct let se kamarádím s Evou a ti už mají třetí černou střeďačku, takže to srovnání vidím každý týden. Opravdu knírač, co se jednou naučí, už s ním nemusíš opakovat. To platí 100%-tně. ALE, i když jsou to zdravá, odolná, kvadratická plemena, s drátovitou odolnou srstí, velmi málo se používali na služební práci. To proto, že knírač, když ho napadne, že není zrovna nutné tuhle činnost dělat, tak na něj není spoleh. A tam, kde jde policistům nebo vojákům o život to nebyly moc dobré vlohy. Proto také u nás v Brně bývaly speciální kníračí cvičáky, protože se také na ně musí jít jinak než třeba na ovčáky a to za totáče byl problém, když Svazarmovská cvičiště byla plná NO. Knírač je velmi samostatné, samostatně uvažující plemeno. Kdysi se mi poradce chovu, pan docent svěřil, proč on chová knírače a propadl jim. „Stále nutí člověka přemýšlet, jak na něj „vyzrát“ !“
    Moc neplatí kynologické poučky a výchova je individuální „kus od kusu“.
    Cvičák bych nezavrhovala, protože u dobrých výcvikářů (a těch už je v dnešní době celkem dost) by jste se mohly se Sissinkou více sblížit a porozumět si. Knírač, je Myško, opravdu vyjímečný pes!!! Vynikající pes!!! Úžasný pes!!! Hi, hi, opět vážně – kníračí povaha je přátelská! NIKDY, při puštění na volno se nám na kníračím cvičáku psové neporvali, tu a tam zabrblali, vytvořili si okamžitě skupinovou hierarchii toho odpoledne a velmi rádi si spolu, celá obrovitá smečka různých velkostních rázů a barev hrála a honila se. A o tom to je. Knírač je vlídné, přátelské plemeno, ale dost společenské a to sociální cítění mu můžeš dát (kromě i těch málo správných „cviků“) jenom ve společnosti mnoha a mnoha psů, kde? Na „cvičáku“ nebo kynologickém klubu, nebo jak se to bude jmenovat. Najdete si se Sissy psí kamarády, které ona moc a moc potřebuje a ještě bude jako knírač potřebovat, než úplně „dozraje“! Mávám a jsem Ti vděčná, že dávaš životní šanci takovému potrhdílu, které je mému srdci tak blízké (h) !

    1. já si taky myslím, že cvičák právě není špatná volba, spešl pro pometlo mladý, který tam najde habakůk kámošů a dostane možnost, jak vypustit svou neutuchající energii, to je jeden z přínosů který ve cvičáku pro psa a potažmo i páníka vidím. Člověk nemusí být nikde organizovatný, nemusí být profikynolog, který tím žije,stačí si zaplatit nějaké ty hodiny, ale v tuhle dobu pubertální je to investice k nezaplacení. Pes se tam naučí na páníka reagovat ve velmi rušném prostředí, které se jinde nenasimuluje. Páník se tam naučí líp komunikovat se svým pesanem,tak aby pro něj byl co nejlépe čitelný. Ono to dnes není všude o drilu a výcviku. Jsou i socializační cvičáky, kde se „probírá“ zákldní výchova. jak se psem prostě fungovat v dnešní přecivilizovatný společnosti, pesan se učí fungovat ve větší společnosti lidí a psů, získává lepší ovladatelnost.Fakt to není žádnej armyshop :) . Tak nejsem cvičákový člověk, ale s novým pesanem počítám, že tam zase zavítáme, ať si to užije.

      1. Bať, bať, Petro, moje souznění!!! Já jsem i na těch svazarmovských cvičácích končila někde u revíru, na obranu jsme se ani nedostali (wave) . Spíš hlavně poslušnost (ovladatelnost) ve velmi rušném prostředí na přivolání. A to odložení také nemá chybu. Vlastně i ten armadril ;) ,obraty se psem na místě i za pochodou, potom přinášejí obrovský úspěch v normálním každodenním životě. Jako když je najdeš! Pouštět psa na ulici na volno, pokud není dobře ovladatelný na vodítku, to jde psovi o život. Budu-li mít dalšího psa, pošupajdíme na cvičák i když dnes po tolika letech bych zvládla psa vychovat sama. Ale on OPRAVDU potřebuje to psí společenské prostředí. V každém městečku existují kluby, kde nemusí být člověk členem, chodit na schůze a na brigády, ale zaplatí si nějaký balíček, nebo hodiny od hodiny a účastní se výuky.

        1. Přéésně tak, Alex, pesovi to opravdu prospěje. Mě to taky nějak moc nebralo, ale viděla jsem, jak se tam vždycky těší a jak ho to baví.

          …….a Alex – ne Budu-li mít dalšího psa, Ty ho mít budeš, budeš, budeš. :)

        2. Mluvíš mi z duše. Sarin taky plánuje, že až se oteplí, navštíví s Jessou cvičák. Jork sice „svazarmovský“ výcvik nepotřebuje, ale přivolání od psů bez psů nenacvičíš :D

    2. Děvčata, já vím, že cvičák by v ledasčem pomohl, ale chodíme kolem něj často a nevím proč, ale Síssule kolem něj prochází se staženým ocasem pod sebe a vedle mé nohy, když tam probíhá výuka. Když tam nikdo není šupajdí si v klídku okolo. Jinak ona není konfliktní pes, s každým se ráda kamarádí a chce si hrát, na volném prostranství jí to vždycky dopřávám a samozřejmě cvičíme odvolání od kamaráda. Ne vždy je to úspěšné, ale občas se zadaří. Zatím jí cvičákem nebudu stresovat.

    3. Já mám se cvičákem jen dobré zkušenosti a tak jsem radila hned od začátku cvičák. Naučí se tam hodně nejen pes, ale i páníček! Také bych se za cvičák přimlouvala (inlove) Nikdy není pozdě.

  19. Doporučuji všem chovatelům psích miláčků,přečíst si desatero psí mámy.
    Desatero psí mámy:
    1. Dopiluj svůj nevinný pohled k naprosté dokonalosti. Potom Ti nedokážou nic odříct.
    2. Pomalu krouži kolem svého jídla, znechuceně se v něm hrabej čumáčkem, určitě potom dostaneš něco lepšího!!!
    3. Vrť tak dlouho ocáskem, až tě pustí do své postele, ze začátku se tam tolik neroztahuj, ale později se natáhni tak, jak potřebuješ, tak abys měl hodně místa a mohl pohodlně spát.
    4. Na všechny povely se tvař velmi hloupě a reaguj na ně jen tehdy, když za to bude nějaký pamlsek.
    5. U jídelního stolu si vždy sedni k tomu, kdo nedojídá, uvidíš, že mu vždy pro tebe něco upadne.
    6. Nikdy nelov a nepronásleduj sousedovu kočku a slepice, ale vždy jen ty opravdu cizí.
    7. Spřátel se s řezníkem, zůstaň způsobně stát před výlohou jeho krámu a vrť pěkně svým ocasem a tvař se velmi mile.
    8. Nevyhrabávej díry ve vlastní zahradě, nebo se u toho nenech nachytat.
    9. Nelov králíky, běžce, cyklisty a auta, protože jinak na tebe čekají doživotně procházky pouze na vodítku.
    10.Doveď svého pána nenápadně k cukrárně a dej mu jasně najevo, že právě vanilková zmrzlina je tvoje nejoblíbenější

    1. JoVo, ty patříš do parlamentu.Krásně formulováno, tisknu si to a zkusím se také podle toho chovat.
      Některé body budu muset trochu upravit, ale základ je vhodnej i pro člověka. Díky.

    2. Jovásku, tohle všechno Sissce její maminka zajisté předala a Sisska se to jako pilná žákyně dokonale naučila a chová se dle toho. Co ještě neuměla, to jí nějak telepaticky předala zpoza duhového mostu Linda, neumím si jinak vysvětlit stejné kulišárny.

  20. Myš a Sissi prominou: Připomínám 3.DUBENÍ..ve SLATIŇANECH U CHRUDIMI 27.4. 2013….hlaste se do konce příštího týdne…na Hadech, děkuju…..
    (že by Bětulásková zaspala, když to má kousek od baráku???) (angel)

  21. (envy) sežralo mi to komentář, tak znovu:

    (rofl) pěkné! Jsi šťatsná, máš šťastnýho psa a to něco stojí. Tak holt si chvilku popláče a sem-tam něco potrhá, když jí to necháš zapomenutý… Jak píše Pitrýsek, za pár let se to spraví. Zlé zážitky z dětství vymaže jen čas, kdovíjestli…
    I naše čubizna, česká strakatá slečna Bony, si poplakala a roztrhala boty, kabelku, ohryzala stůl a židle – občas to z legrace zkouší dosud. A to bylo prosím pěkně výslovně hýčkané a rozmazlované štěňátko!! Dodneška jí nosíme klacky domů, aby si měla co naštěpkovat. A ona, mrcha, nikdy neštěpkuje na linu, vždycky jen na koberci.
    A psala jsem, jak likvidovala v pubertě budíky? Kulatý, mechanickým nad postelí zapomenutý? ne?
    Když jsme zapomněli uklidit poránu budík, našli jsme na přehozu postele budík rozložený na prvočinitele. U toho náramně provinilýho psa.
    A umíte si představit, jak na mne zíraly ty prodavačky, když jsme každej tejden chodila kupovat stejnej budík? A jak se šklebily, když mi vypisovaly záriční list a poučovaly mne o DVOULETÉ záruce? Jednou to jedna neustála a začala se chcechat a říkala „No pro vás to asi nemá smysl, co?“

    1. Zdeno! (Jo, poznali jsme tě (nod) ) Budíky??? Opravdu budíky? (rofl)
      Bony je opravdu velmi svérázná strakatá slečna a jsem moc ráda, že bereš svoje zpravodajsmé povinnosti dostatečně vážně, abychom se měli čemu smát (angel) Teď jsem si maně vzpomněla, jak jste ji měli na střeše stodoly, kam vylezla za kočkou (chuckle)

  22. Myško, jak dobře vím, „vo co go“! Jako bych četl o naší Cindy – zahradní hadice, několikery boty, skleněné zavařovačky pod kterými se chytaly růže, zahradní solární lampy vytrhané ze záhonů a rozebrané na prvočinitele… Ale ten pocit, když se přitulí! (h) Před pár dny přišla večer domů (do tepla chodí obě venkovní holky jen za mrazů a sněhu), vyjela oba kočičí záchůdky a pak hodila šavlí přes půl koberce v obýváku. To byl puch, že se mi až kroutily nehty na nohou!
    A včera si lehla vedle mojí postele a já ji musel hodinu drbat než konečně usnula.
    Jo a tvá Sissy je děsně podobná Nelly – tomu druhému štěněti, které jsme vytáhli z Dětmarek.

  23. Jéééé mám hu…ústa kolem celé hlavy jak se tady usmívám. Neboj, ono se to uklidní, aspoň trochu určitě. 7-mi letá Yumminka mi už v podstatě odečítá přání z očí. Přesto jsou chvíle, kdy se mě rodina nevěřícně ptá: „Tak tohle je ten pes, co má zkoušky z poslušnosti?!“ Knírač totiž opravdu nezapomene co se jednou naučil, ale celý život zkouší jak by mohl splnění povelu obejít, nebo si ho aspoň upravit po svém.
    Moc zdravím a přeji aby císařovna brzy pochopila, že ji nikdy neopustíš (h)(h)(h)

    1. AD „… celý život zkouší jak by mohl splnění povelu obejít, nebo si ho aspoň upravit po svém.“

      No – a hlavně dumá, jestli jsi vůbec tento povel chtěla vyslovit, protože ona nejlíp ví, co je pro všechny dobré. Zkrátka, přemýšlivějšího psa nad knírače není. Říká se, že u malého musíš myslet za roh a u velkého za dva ;)

      1. Přesně:-) . Paničko, nespletla jsi to? Opravdu jsi chtěla říct „aport“ a ne „pojď se honit“? Jo, ony jsou to zkoušky…. to na mě nesmíš moc řvát, viď? Tak to já ještě zaběhnu pozdravit pana rozhodčího a pak se stavím, jo?
        Ne, nezabila jsem ju, miláška mojeho :-)

  24. Zdravím a přeji všem pěkný den.Oslavencům ať si svúj den užijí a přeji jim pohodu do příštích dnů jejich bytí.
    S knírači mám bohaté zkušenosti,mám třetí střední kníračku za sebou a můj první pes v dospělosti byl knírač velký.Je faktem že střeďáci jsou z kníračů nejtvrdohlavější,ale taky se jim musí přiznat i vysoká inteligence.Oni přece nejsou tvrdohlaví,jen chytří a mají na věci svůj názor.Každá z mých holek byla jiná a přeci stejná.To když měly něco udělat a ony na to měly jiný názor.Ale všechny poslouchaly dobře od ukončení puberty.A to i když první chodila na cvičák,druhou jsem necvičila,“jen“ vychovávala a třetí taky není cvičená,ale chodíme na agility.Ze začátku to byl horor a teď se na cvičení těší a běhá s radostí.Občas si pozmění trasu a když jí nutí běžet do té správné překážky tak se urazí a neběží a odejde z parkuru.Ale jen na závodech,při výcviku to nedělá,to nemá odpovídající publikum.Už jsem říkala,že budeme na závody jezdit dělat kulturní -komické- vložky co může jeden pes vymyslet za blbiny a ještě si to užívat jak panička a Lucka,která s běhá,jsou na mrtvici.

  25. Ještě musím říct, že mě těší, že v těch malérech s praštěným psem nejsem sama, že jsou i další postižení. Včera nahrávala kamera Sissčinu činnost – dostala krabici na hraní a nepostřehla, že jsem odešla. Když jí rozhlodala, začala mě hledat a plakat, nejdřív potichu a pak si hezky nahles postěžovala zavytím, potom se věnovala „mému“ klacku a za chvilku zase běžela ke dveřím přivolávat pláčem tu nevěrnou Myš, zase odběhla si hrát a pak znovu hlasitě zavyla, no a potom už zalehla a spala. Potom ještě z košíku za křeslem vytáhla deku a nějaké to moje klubíčko a byl klid.

  26. Lidičky, teď trochu mimo téma – právě mi psala Zana, jaká nádherná částka mi přibyla od vás na účtu Myšátek. Strašně moc vám děkuju a jsem vám za vaší štědrost neskutečně vděčná. (h) (h) (h)

  27. Protože ve slečně Sissi stále vidím mladou Anku, tak je mi jasné, že to nemáš vůbec jednoduché, milá Myšičko. (h)
    A to Anka nebyla žádný ničitel, jen prostě knírač. (nod) (whew)
    Ale vy dvě to všechno zvládnete, neznám trpělivější, důslednější a laskavější učitelku a vychovatelku, než jsi Ty. (y)
    Přeju všem krásný den. (h)

  28. Ech – milá Myši – sežraný nový mobil, rozkousaný a roztroušený polštářek, sežrané NOVÉ botky (ale i odkuslé myši od kabelu – tři, načatý další mobil, módní úprava riflí – staly se z nich chaparos či jak se to píše – nohavice na pásku bez rozkroku a sedu, rozhlodaná kočičí konzerva na prvočinitele, … ) – kde jsem to jen VIDĚLA?! (chuckle) (chuckle) (chuckle)

    Jo – a strach otevřít dveře od bytu – tak to znám taky na vlastní kůži! Navíc venku absolutní hluchota, neb zde navíc nefungovala ta závislost na člověku ;( .

    Jediné, čím tě můžu utěšit, že po dvou a půl letech se to chování stalo téměř snesitelným – velkým problémem je stále odpadkáč (tudíž při odchodu z domu se musí uklidit do předsíně a ten koupelně pevně zavřít) a venku musí být pod stálým dozorem (ale už ne na vodítku). A cvičák nezavrhuj – letos na něj u nás prý taky dojde (ale tady hlavně kvůli socializaci, neb potkávání se psy je stále problém).

    Brooke si stokrát zasloužila návrat k chovatelce, ale když se kolem vás to černé zlato ovine, tak mu po stoprvé odpustíte … a naštěstí, není to MŮJ pes, ale Terčin (chuckle) (chuckle) (chuckle) . No ale přesto člověka potěší, že ta naše debilka není jediná na světě (rofl)

    1. Ygo, naštěstí u nás zatím funguje závislost na mě i venku. Letí na obzor pole, tam se zastaví, zjistí, že jsem nebezpečně daleko a už se s plácajícími ušmami vrací, čuchne ke mně a běží zase propátrávat lány.

    2. Také mi to něco nápadně připomíná (chuckle)
      A odpadkový koš? Ten si (zatím) ještě malá otevřít neumí. Zato zcela pravidelně chodí vybírat kočičí záchodky, i když moc dobře ví, že se to nesmí. Úžasné pak je, když se štěňátko přijde brzy ráno do postele přivítat – možná by to i bylo roztomilé, kdyby z něj nebylo jasně cítit, kde se hrabalo před tím :P |-(

      1. Zcela OT – všecko nejlepší k svátku! Stejně jako dalším dnešním spoluoslavenkyním, pokud tu nějaké jsou.

          1. Všechno nejlepší (inlove) (f) (sun) (^) (d) (party) našim Ivanám a té křeččí navíc ještě pizizubí přání (heidy) (to je náhradní křeček 8) )

          2. Taky se přidávám, všem Ivanám všechno nejlepší a ještě lepší! (h) (rose1)
            A vzpomínku kamarádce, spolužačce, od loňska už tady není… (u)

  29. Milá Myško, štěstí mívá různé podoby, a to tvoje je momentálně kapku demoliční, no (blush) Ale ono ji to (nejspíš :P ) přejde – chápu, že někdy je těžké být trpělivá, ale pro štěně, které už má za sebou to, co Sisska, musí člověk tu hranici trochu posunout. (inlove)
    Jinak Eva má pravdu s těmi povely – houknutí v pravou chvíli dokáže divy (chuckle) a pak se může zase šeptat :)

  30. Milá Myško, jako bych se koukala na Majdu, jen ten nepořádek doma nedělá. Než pochopila, že na tom dvorku je jenom když nejsme doma, pomalu prokousala dveře. Dobře rok jsme řešili hysterii z toho, že se nevrátíme. Po dvou letech u nás konečně neřešíme problém opouštění.
    Jinak venku i ve třech letech máme buď závisláka na povelech, nebo hluchouna. Hluchouna máme bohužel všude v blízkosti vodoteče a že se u nás nedá nikam jít aby tam něco neteklo. Jeden hodný pán před lety vypustil do Blinky několik kachen – dneska jsou i na náměstí. Nepoučitelnost lidská je známá, takže jiný pán vypustil do přírody několik nutrií. Teta nutrie je pro Majdu zvíře hodné seznámení a protože se nutrie nebojí , vycházejí normálně přes den a jsou prostě všude. Snad mi to Matka Příroda odpustí, ale Majda halt slouží jako nácvik strachu před predátorem.

    1. Inko, nutriím to pomůže, když si zachovají ostražitost, tak Majdě tu radost odpusť… (angel) Ostatně by tě neměli ani prudit myslivci – řekla bych, že na tu situaci, tedy vypuštění chovného zvířete, které do naší přírody nepatří, by měli reagovat jako první oni, měli ji nahlásit na příslušné úřady a snažit se o řešení. O zodpovědnosti onoho pána, který je tam vypustil, se už radši nezmiňuju (devil)

  31. Ách, culila jsem se celou dobu :) Borůvka si tyhle vylomeniny víceméně odpustila, vzpomněla bych si jen na jediné kožené lodičky s ohlodaným páskem přes patu, když poprvé hárala. Světluška si mé kožené korkáče nosí do pelechu od štěněcích dob, ale nikdy do nich nezaťala ani zub, jen si s nimi podkládá hubu. Ovšem asi před půl rokem měla období hryzací na hadry- v jednom starém tričku mi vykousala díru, ohlodala roh jednoho povlečení a naše zásoby látkových kapesníků silně prořídly, protože kapesník by neměl mít příliš zakulacené rohy, že. Ale Světluch vlastně nikdy nebyla doma sama. Sice s Borůvkou neleží na jednom pelechu a v ideálním případě každá střeží jedno patro domku, ale jsou tam obě.

  32. No to ještě jde. Si vzpomínám, jak moje máti chodila hlídat kamarádce boxera, kterého si vzala z útulku. Musela ho vodit všude sebou, ale např. k zubaři to fakt nešlo.
    Takže když přišla domů, zjistila, že pejsek v zoufalé snaze se za paničkou dostat, vytrhal dlaždičky v předsíni….
    (sun)

  33. Opravdu se pochechtávám, protože sis tedy fakt moc nepomohla. Knírač je ještě větší třeštiprdlo, než flet a fousek v tom přidá tvrdosti a paličatosti. Ale bylo ti to takhle souzeno, tak se spokojeně tlemím nad štěstím jedné čubajzny.
    Sissy je opravdu číslo. Naše Ája si kdysi také chtěla zavolat, ale ta jen prokousla displej a nějak poškodila zvonění. Navíc mobil byl starý a laciný, takže zásadní škoda nevznikla. Nejvíc mě naštvala, když jsem si kopila drahé kožené botky a měla je jednou v práci. Pak jsem se zula a šla uklidit nákup. Jedna bota nějak odešla ven a byla jí ukousána pata…
    Ginny ničitel nebyla vůbec, Derča je nespolehlivá doteď. Vždy se povalovaly boty v předsíni. Už dva roky je uklízíme…. Ovšem takovou spoušť se jim udělat nepovedlo. I když si umějí otevřít všechny nezamčené dveře, tak není nic úplně jistě schované, ale kromě bot (pantoflí) už Derry dlouho nic nezničila.
    Tak ti přeju dlouhý a spokojený život s císařovnou. Zdá se, že ta tvoje je větší charakter, než její urozená jmenovkyně.
    Jo a s těmi povely – nezáleží na hlasitosti, ale na důrazu. U štěněte někdy musíš přidat i na hlase. Nelze stejným tónem chválit i velet. Člověk musí být trochu herec. Na zašeptání poslechne až pes po nějakém výcviku. Štěně málokdy.

    1. A zase jsem přišla, se svým příspěvkem, pozdě. Eva to zásadní řekla za mne. Knírač říznutý lovečákem, toť hurikán křížený tsunami. Ale neboj, za takových deset let se to zklidní ( :D neboj, drobet přeháním už za devět). Ale stejně, bude to moc hezká fenka. Obě plemena jsou kvadratická s dlouhýma nohama a vousatou tlamkou.
      Po zkušenostech s pudlíky jsem byla překvapena, jak jsou knírači nedestruktivní. Neznám roztrhané botičky ale za to odrásané dveře. Jen střeďáček Chrisík, když měnil zuby, upravil nohy křesílka a růžek na kuch.lince.
      Evo, píšeš, že si holky umí otevřít nezamčené dveře. Taková dovednost může být, v některých případech, dost nebezpečná. A zkusili jste otočit o 90° kliku? Fakt by mě zajímalo, jestli fletice na tu fintu přijdou.

      1. Eh, když tady čtu o úžasných schopnostech teriérů, pinčů a kníračů zvlášť, tak vím, proč se zbaběle ulejvám u ovčáků (chuckle)

        1. Ba ne Dede – knírači jsou zlatíčka. Podívej se na Toyu – a JAKÝ JE TO KNÍRAČ! S ní jsem neměla žádné problémy – proto mne ty pinčoidní destrukční činnosti vždycky překvapily (chuckle) !

          1. Milá Ygo, zlatá Toyenka je jako její uši – je výjimečná! (inlove) Takže platí: podle Toyi nesuď, nebo budeš překvapená (chuckle)

      2. U nás si otevíraly dveře kočky, všechny kliky jsou otočené a do jídelny jsme museli dat kulatou kliku,
        protože vedle dveří je kotel a tam nepomohla ani otočená
        klika.

    2. Evo, hraju jak profík, ale jsou chvíle, kdy mi to není moc platné. Když chodila ven v kombinéze kvůli seštupovanému bříšku, vodila jsem na vodítku protivnou kozu, sotva hadr svlékla, je z ní zase moje poslušná pejska v rámci možností její ztřeštěnosti. Po poli letí balistická střela, Myš pískne a šmouha sedí přede mnou s otázkou v pozorném oku. Samozřejmě taky občas zařvu, ale to si nechávám pro takové okamžiky, jako je snaha císařovny chytit a aportovat třeba vláček motoráček. Bohužel vlak a autobus jsou monstra, která je třeba ulovit a přinést v zubech ;(

      1. lov velké a hlavně hlučné techniky (hlavně traktory, sněžné frézy a skútry, ale i motorové pily) způsobil, že naše první doga – Arona – chodila vždy na vodítku… Prostě v některých případech neviděla a neslyšela… Neměla jsem na to nervy a tak dáma měla s volným lítáním mi¨mo zahradu smůlu.

        1. Podle silnice je Sisska vždycky na vodítku, tak dobře jí vychovanou ještě nemám. S Lindou šlo chodit jen na volno, ale Sisska je jiný kalibr a já uznávám zasadu, že jistota je kulomet.

          1. jenomže traktor se může vynořit i v lese, na louce… lesák s motorovou pilou či zahrádkář s křovinořezem… Neee – v těch chvílích Aruša měla „vypnuto“ a tak byla vodítková. Ale vodítko měla dlouhé, trvalou chůzi u nohy jsme po ní nevyžadovali, zahradu na lítání měla velikou, kilometrů nachodila mocmoc… tak si snad stěžovat až tak nemohla.
            Zajímavé je, že Xerxes i Beta byli se „stejnou“ výchovou vždy odvolatelní a v přírodě vždy na volno.

  34. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Myšičko, Myš, bojuješ dobře. Místo císařovny máš zatím jen rozpustilou divokou princezničku, ale věřím, že jí alespoň ve chvílích nutných důstojnost a etiketu do hlavy dostaneš (chuckle)
    Jsi přece báječný učitel (wave) a vychovávat děti a psy je skoro stejné a fungují obdobné věci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN