PTÁCI: Kubíci

Jako většina rodičů, podlehli jsme i my dětskému naléhání v té správné době, kdy je dítko na prvním stupni ZŠ a nejčastější, co od něj slyšíte, je: Maamii, já bych chtěl zvířátko. Kočičku jsme mít nemohli kvůli mé alergii, pejska jsme do paneláku nechtěli, s rybičkama se jeden nepomazlí. Rodinná rada se nakonec usnesla, že nejlepší bude něco opeřeného, s čím by se dalo případně i pokecat. Volba padla na andulku.

 

Prvního ptáčka jsme, prosti všech zkušeností, zakoupili ve Zverimexu. Byl žlutý jako kanárek, bez klasického andulčího vlnkování, krásný, roztomilý, i když ne úplně krotký. Dostal jméno Kubík a brzy se stal platným členem rodiny. Ze začátku vřískal od časných ranních hodin, ale brzo se naučil, že na komunikaci je čas, až když ti velcí vylezou z postele.

Oslovoval nás „Kubíčku pípáčku“ a moc rád si povídal s ptačím kamarádem v zrcadle. Promlouval k nám velmi moudře, většinu svých mouder pochytil při našem komentování synkových domácích úkolů – například „neumíš počítat“ a šlo-li do tuhého, došlo i na „tě zabiju“.

 

 

Vášnivě rád vylizoval skleničky od piva (zavěsil se drápky na okraj skleničky, předvedl hluboký ponor až ke dnu, kde párkrát olízl zbylou loužičku a cestou zpátky ještě pěkně vytřel načepýřeným peřím zbytky pěny, čímž se i patřičně naparfémoval) – nebo takový hrnek od sladkého kafe, to bylo něco!

Žlutý Kubíček s námi strávil nějakých 7-8 let, nepamatuju si přesně, ke kolikátým narozeninám jsme ho synkovi pořizovali. Pak najednou ztratil plachost – ještě jsem se, já blbka, radovala, že se konečně nechá pohladit. Ale bylo to zjevně nějakou nemocí a za pár dní jsme ho našli na dně klece, jen hromádku žlutého peří – Kubík už byl za duhou.

Zanedlouho nám ale bez ptačího štěbetání začalo být doma smutno, a tak jsme přinesli pípáka dalšího – tentokrát vymazlené, ručně dokrmené mimi od chovatelky, které se lidí nebálo, naopak bylo nejspokojenější na člověčím rameni, ze začátku dokonce i v dlani – no, chovejte dvě hodiny v ruce ptáčka, který se od vás nechce hnout a v kleci je viditelně nešťastný.

Ani nespal po ptačím způsobu na bidýlku, to až později – ze začátku uléhal k spánku na dně klece, dělali jsme si legraci, že mu pořídíme postýlku pro panenky. Nový člen rodiny dostal opět jméno Kubík, plným titulem Kubík II. modrý.

 

 

Oproti svému předchůdci byl náramně mazlivý a velmi brzy se rozpovídal – kromě variant jeho jména bylo častým slovem Neštípej! – jako kdybychom snad štípali my jeho. Štípal ale decentně, ne jako Kubík žlutý, který se dokázal zahryznout do živého jako aligátor, zejména když bylo z nějakého důvodu nutné chytit ho do ruky.

Uměl pozdravit Ahoj, hlavě rodiny říkal Tati, případně se dožadoval pozornosti slovy „Pusu! Pusinku na modrý bříško!“, otázkami „Co chceš? Co čumíš, vole?“ (posledně jmenované ho s velkým nadšením a vytrvalostí naučil náš adolescent) a pak i různé splácaniny zaslechnutého, které měly ovšem také svůj půvab, jako třeba „do smrti mlíko“.

Dokonce si pamatoval situace, kdy některá slova říkáme, a opakoval je – takže třeba přiletěl na moje rameno a rovnou se ptal: Co chceš? Nebo mi přistál na hlavě a hlásil: Pačesy! (dobře věděl, že na hlavu nesmí, ale stejně to pořád dělal – v tomhle byl tak trochu kočka). Povídal pořád, byl hotové Rádio Jerevan.

Jenže před pár týdny mluvit přestal a přestal se mazlit. Ale protože normálně jedl a proletět se taky občas šel, přisoudili jsme jeho zamlklost a mírnou nedůtklivost období pelichání. I přes tu první zkušenost se žlutým Kubíkem jsme změnu chování opět nevyhodnotili správně a říkali si, že až přepeří, přejde ho to. No, nepřešlo. Nebudu to psát znovu, prostě se opakoval stejný scénář včetně ptačího pohřbu.

 

 

Jsme ve fázi bez ptáčka a jsme smutní. Snažíme se přijít na to, co jsme udělali špatně – tedy kromě toho, že jsme mu nezajistili odbornou pomoc, to je nám ex post jasné a tíží nám to svědomí. Ale jinak jsme se o něj starali dobře – měl dostatek volnosti, kvalitní krmivo, ani jsme mu neubližovali člověčím jídlem a pitím, o které se na rozdíl od decentního alkoholika Kubíka žlutého v podstatě nezajímal.

Oba naši Kubíčkové byli tvorové milovaní a opečovávaní, ale nejsme žádní ptačí odborníci. Proto chci poprosit vás, milí Zvířetníci, protože mezi vámi jsou i lidé ptačí – nenapadá vás někoho, jestli jsme těm dvěma našim opeřeným potěšením nemohli něčím ublížit?

Třeba tím, že sdíleli místnost s wifinou, nebo třeba vařením na plynu nebo používáním teflonových pánví (to si nevymýšlím, manžel dostal od kolegy článek o škodlivosti výparů z teflonového nádobí pro ptáčky, což mě fakt překvapilo – a občas na teflonu kus masa nebo palačinky spáchám) – nevím, ale když vám během jednoho roku odejdou podobným způsobem dva ptáčci, přičemž ten druhý byl mladinký a až na poslední měsíc zdravý, vitální a neskutečně přítulný, tak se prostě bojíte pořídit si dalšího, aby to nedopadlo stejně.

Budu ráda za jakoukoli radu.

 

 

Aktualizováno: 19.2.2013 — 19:17

151 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. mam doma papouška amazonana tet už dva dny nic nezere a porad dela dopredu hlavou jako bi chtel neco vzvratit a porad spi

  2. Máme od mala kavku,začala létat,je nějaký způsob jak křídla,ne zastřihovat,nějak ….. aby nelétala než dospěje,poradte díky

  3. Zdravím, měl bych dotaz, můžu podávat papouškovi nádhernému hlávkový salát? Není kupovaný, ale domácí takže obava z přehnojení (v hnojivu se nachází dusičnan) padá. V případě pozření dusičnanu, jsou nějaké symptomy, nebo něco jak bych poznal, že má papoušek otravu, nebo něco podobného, ještě předtím než umře?
    Případně mi pište na mail raynorgp@gmail.com
    Mám o něj jen strach protože ho mám jenom chvíli (půl roku) a nechtěl bych o něj přijít.

    1. Vlasto, normálně ne, al ezáleží jestli ji někdo nenamočil do nějakého chemického prostředku a nesnažil se ji umýt ..
      ony ji nežerou,ony si o ní brousí zobák…. teda alespoň ty co jsme znala, ji nežraly..jen do ní klovaly a brousily si zobák….

      1. Naše ten obroušený prášek olizovaly a polykaly, byl to pro ně i zdroj vápníku.

        Pokud to byla sépie opravdu z moře vytažená, musí se zkontrolovat, jestli je už dobře vylouhovaná (žádné zbytky ani pach původní vlastnice). Pokud je ještě cítit, doporučuje se ji nechat namočenou v čisté vodě a pak ji nechat důkladně nejlíp na sluníčku vyschnout, případně postup opakovat. Pokud smrdí formalínem, nedávat ptákům! Sépiová kost má být bez jakéhokoliv zápachu, pak by měla být v pořádku, před podáváním možno opláchnout čistou vodou, ale není to nutné.

        1. Mě právě nenapadá nic jinýho z čeho by se mohlo stát,že obě naráz běhěm pěti minut uhynuli. Ráno se byli ještě proletět potom začali strašně rychle dýchat,spadli na dno,zatřepali se a bylo po nich. A jediný co bylo jinak za poslední dny byla právě ta kost.

          1. Nevím. Otravy z jídla u andulí se projevují nepřehlédnutelným blinkáním a vodnatým, až zeleným průjmem, tyhle příznaky by tam měly být. Pak ještě bývají příčinou úhynu respirační onemocnění, ale to se taky pozná, pták kýchá, teče mu z ozobí a kašle, nebo mrtvičky mozkové a srdeční. Ty příznaky vypadají na to poslední, ale dvě najednou? Je to divné. Nějaká otrava nadýcháním se, například rozžhavený teflon nebo ředidlo nebo něco tak?

            Jestli té kosti nedůvěřujete, vyhoďte ji, klec včetně bidýlek a krmítek důkladně vymyjte horkou vodou se saponátem a pak neméně důkladně vše opláchněte čistou vodou. Pokud nebyl průjem, krmení je asi v pořádku, tak může zůstat.

            Andulek je mi líto, ale aspoň se netrápily dlouho. A z vlastní zkušenosti vím, že nejlíp tuhle bolest léčí nový ptáček.

              1. Teflonové výpary jsou pro papošky opravdu vražedné, i když postarší nádobí už nebezpečné není. A všichni ptáci jsou velmi citliví na nedobré ovzduší, kanárci se dřív v dolech používali jako indikátory přítomnosti důlních plynů.

              2. Takto mi kdysi zahynuly andulky, ale to zůstal teflonový hrnec s vodou na plynu celou noc. Kuchyně byla vedle mého pokoje. Teflon se ze dna tenkrát prakticky vypařil. Andulky mi zahynuly, já to přežila s třeštící hlavou a strašným šokem. Bylo mi asi 15-16 let.

  4. Dobrý večer,prosím o informaci,která by vedla k objasnění náhlého úhynu našeho mladého papouška Kakariki,Pepíka. V neděli jsme si Pepíka přivezli domu a všechno bylo v pořádku. Rychle si na nás zvykl a byl fajn a moc učenlivý.Jedl potravu pro střední papoušky a dostával jablíčko. neměl problém s konzumací a byl čilý a aktivní.I včera létal a jedl.Ve 12.15 hod.včera se ale najednou načepýřil a uhynul nám. Nevíme možnou příčinu jeho smrti. Za Případnou odpověď moc děkuji.Hana Zemanová.

  5. Milá HannoH, s ptáčky společně žijeme už mnoho let, každý je unikát a každý asi má tu svíčičku života jinak krátkou. Všichni naši opeřenci se mnou sdíleli kuchyni, kolikrát jsem měla strach, že se mi pták uvaří v polévce…. Koupali se v mokrém salátu, koledovali si o uříznutou nožičku či zobák, když mi kradli mrkev zpod nože na prkénku. Ptáček Pepa I., který se dožil skoro 10 let, nebyl jen decentní alkoholik, ale museli jsme si před ním zakrývat rukou frťany, víno i pivo, zatímco čaj a kafe považoval za tekutinu ke koupeli. Nevím, jak to poznal. Rána pak míval po těchto úletech „šátečková“, koukal po nás kalným okem a sekal zobákem.
    Taky se nám stalo, že bez varování a bez příčiny nám umřel roční ptáček. Jeden z Pepů nám frnkl a po týdnu jsme ho dostali zpět od rodiny z vedlejší, tři kilometry vzdálené vesnice. Je dobré, když se pták umí představit :D
    Momentálně máme dvě andulky, ke staršímu Pepovi jsme si přibrali Marcelku, která se narodila bez křidélka a skončila by jako krmení pro hady. Pepa je slušňák a milovník každým coulem, Marcela je hysterka a štěkna, máme italskou ptačí domácnost, proso je úplně všude, ale je s nimi veselo.

  6. To je náramné vyprávění a fotky ještě parádnější (clap) Myslím, že by Svijany uvítaly fotku s Kubíkem pivařem. Je skvostná. Věřím, že po dnešku bude i Kubík III a parádní vyprávění i o něm. (sun) (inlove)

    1. Určitě by se jim fotka líbila, musí být nadšeni, že jejich pivo chutná i papouškům. Byla by to dobrá reklama. Podle piva jsem taky odhadovala, že naše nová zvířetnice musí být tady někde z okolí. A ejhle! MB je co by kamenem dohodil a zbytek doběhl. Vyprávění o Kubíčcích je moc pěkné.

  7. HannoH vítej mezi námi. Mmoc hezké povídání a jak ostatním, tak i mě se náramně líbí fotky. A též si myslím, že Kubík I. se dožil docela hezkého věku a u druhého to mohla být prostě smůla – dostal do vínku jen krátkou svíčičku života. A kuchyň nepovažuji za extra nebezpečnou. Vždyť tam se nejvíce rodina soustřeďuje a je tam živo – a to andulky ke spokojenému životu téměř potřebují. Také jsme s manželem měli 2x andulky a kdyby to šlo, hned bych měla další, ale to už bych tady provokovala osud. Kdysi jsem o té naší poslední napsala do Dumky http://dumka.info/pet00/00/0221pet.htm
    V Praze u maminky andulka žila spokojeně další dva roky a pak nečekaně zemřela – jedno ráno ležela na dně klece mrtvá. Maminku to moc mrzelo , skoro se nám to bála říci, ale určitě za to nemohla o ptáčka se starala skvěle.

  8. Když se tu píše o mluvících ptácích tak jsem si vzpomněla jak jsme s tatínkem jezdívali k jednomu hodináři. Na pracovním stole mu skákal ptáček a povídal. Myslela jsem že to byla kavka ale když jsem teď hledala na internetu tak jsem se o povídajících kavkách nic nedozvěděla. Tak co to mohlo být? Byl černo šedý a jako kavka rozhodně vypadal. (think)

  9. HannahH, pošli to foto s žluťoškem ve flašce výrobcům piva, úspěch zaručen.
    Nás si v létě vybral andulák Pepito,načetla jsem jen obecné odborné rady, zatím si nestěžoval.Původně jsem myslela, že je to ona a nééé. Zase chlap. Bydlí nahoře na kuchyňské lince, nedostupné kočkám. Každý druhý den čistíme klícku, je to prase, ten pták, kočky chodí na to čumět. Usadí se vedle jako v kině do první řady a čekají až procedura skončí. Na tento film chodí opakovaně, je tedy úspěšný. Zda ptáček dožije nějakého věku nevím, protože neznám datum narození. Slyšela jsem v patře řev a ony dvě (cat) (cat) ho tenkrát upravovaly. Tak jsem ho zachránila.
    Když večer rozžhnu (pro Prahu -rozsvítím) nejbližší světlo lustru, Pepito se domnívá, že vyšlo slunce zlaté a jásavě řve,než mu zhasnu.
    (wave)

    1. Noo, napadlo mě to :-) zrovna jako když muž a syn vyrobili odpalovací raketu z obalů od oplatek Manner (využít slovní hříčku Waffeln/Waffen) ale nikdy na to nedošlo

    2. Jinak u andulek se pohlaví snadno pozná podle ozobí, holky mají růžové a kluci modré. Potíž je jen u těch jednobarevných variet, jako byl náš první žlutý Kubík (žlutá nebo bílá bez vlnkování), u těch se to prý pozná jen podle velikosti hlavičky, ozobí mají dohněda bez rozdílu pohlaví. My vlastně dodnes nevíme, jestli jsme meli Kubíka nebo Kubíkovou.

      1. Ten tvar hlavičky je jistější, pokud to člověk umí poznat. Ono totiž ozobí může zhnědnout i po nárazu hlavou např. do dna klece, což se mladé anduli stane jedna dvě … (inlove)

        1. No, na to jsme nebyli dost kvalifikovaní. Předpokládali jsme, že je to kluk, spíš podle toho, jak nám agresivně ožíral uši a taky že toho tolik namluvil.

          1. A že byl na to pivo (chuckle) .

            My taky kvalifikovaní nejsme, chovatelé bývají, já jen viděla, jak rychle se umí přebarvit ten naražený zobák :) .

            1. Jo, tohle mě ani jako kritérium na určení pohlaví nenapadlo :) asi že jsme ho už dávno brali jako kluka.

  10. Nádherné fotky a poutavé vyprávění o Kubících jsem zvládla už ráno, ale napsat jsem už nestihla.
    Milá Hanno (inlove) , s ptáky nemám zkušenosti, naopak jsem se sama dneska hodně poučila, tak Tě alespoň přivítám mezi námi. (wave) :) Doufám, že nezůstanete dlouho bez nového Kubíka a že se brzo dočkáme nových krásných fotek a vyprávění. (nod)

    Xerxová (inlove) , doufám, že v pelínku ještě zůstaneš, však Ti sníh ještě napadne (chuckle) (bohužel (tmi) ).

    1. Děkuju – asi nezůstaneme :-) byla jsem už napůl rozhodnutá, ale vaše reakce mě dost postrčily – myslím, že zítra volám chovatelce

    1. Díky. Brno mám dost daleko, ale v případě potřeby by mi to bylo úplně fuk, jen kdyby to pomohlo.

          1. Mladá Boleslav – v uvedeném příspěvku byl odkaz na ptačího veta v Kralupech na Vltavou, což je pro nás za humny, ale kdyby šlo do tuhého, beru klidně to Brno – jen když by nám tam pomohli

            1. Zítra se poptám znalejších kolegů (nebo prohledám stránky Komory) a ozvu se, možná radši u nového článku, aby se to neztratilo.

    2. Co s andulkou? Nevím. Rozhodně koupit další, protože je bez nich fakt smutno. A od chovatele, kterého vyzpovídáte, kde je jim nejlépe. Naše andulky (a že jich od mých dvanácti pár bylo) sešly buď věkem, nebo zahly kramle, nebo srdeční či mozková mrtvice v pokročilejším věku. Jednou nebo dvakrát smrt krátce po přínosu ze zverimexu – taková záhadná jako ty vaše, změna chování, průjem, přesun z bidýlka dolů a konec. Současný fógl, co žije u našich, si zvykl výchovně seřvávat kluky (asi aby se dostal ke slovu, když tam oni jsou :) ).

      Doporučuji odstěhovat ptáka z kuchyně (pachy, průvan – ten taky moc nemusejí) nejlíp do obýváku na místo ve výši očí, klec mu před znovuobsazením pořádně vydrbat a dezinfikovat horkou vodou, krmit kvalitní krmnou směsí s maximem prosa, mimíska možná na ruce senegalem (na co je zvyklý), dát horkou vodou přelitou a usušenou sépiovou kost kvůli minerálům, pravidelně měnit vodu a zbavovat pítko vodního kamene (některá andulka je čuně), zelené krmení jen dobře oprané a prověřené (psí moč a hnojení na list) – salátek, mrkev, pampelišky, žebříček, jílek vytrvalý, pochoutky typu vajíčko, piškot, tvaroh jen tak jednou za dva týdny nebo ještě méně. Andulky bývají zdravé, pouze mohou nastydnout (prochlazení nebo chytit respirační potíže od lidí). První pomoc je heřmánkový čaj a pak vet nejspíš poradí aspirin.

      Ten Tukač z veteriny je opravdu šikovný, léčil tři naše andulky (po řadě), věděl, jak je vzít, co s nimi, dokonce si ho netroufli ani klovnout, ačkoliv je držel v hrsti a prohlížel ze všech stran. A nedělal žádné rozdíly mezi domácí andulkou za pár desítek korun a mezi špičkovým papouchem za tisíce, k oběma přistupoval velmi profesionálně.

      Ta první andulka dopadla přes veškerou péči špatně. Popadlo ji snášení vajec, jedno se v ní zaseklo a i přes pečlivý chirurgický zásah tam byla sepse, se kterou si tělíčko neporadilo.

      Druhá měla tendenci se předklonit a otočit hlavu tak, že bradu měla tam, kde mělo být čelo. Naše diagnóza „šašek počmáraná“ se ukázala jako chybná, když jsme si všimli, že si neumí sednout jen na jednu nohu a s tou překroucenou hlavou občas spadne z bidýlka. U veterináře podle všech pravidel nic, až když jsem pečlivě přednesla všechny příznaky, konečně to předvedla. Bylo nám vysvětleno, že je to neurologický problém, který léky buď upraví, anebo nemá cenu ptáčka nechat trápit, protože to bude horší. Léky zabraly a andula u nás šťastně pobývala ještě několik let.

      Léčba třetí andulky byla největší legrace. Ze začátku to tak nevypadalo, protože zdravému ptáčátku zničehožnic krátce po příchodu k nám kolem zobáku slezlo peří a objevily se kožní výrůstky. Pan veterinář mě napřed uklidnil, pak proklel ten zverimex (vzhledem k tomu, že se pořádně vyptával, který to byl, možná u slov nezůstal) a oznámil mi, že fógl má svrab. Dal nám na to olej ricinový a názornou instrukci, jak to patlat kolem zobáku. Upozornil, že andula bude mít parádní hnačku a snížené sebevědomí, nicméně prý nám po zmizení svrabu zase obroste. No, měl pravdu, peří na hlavě vypadalo po hrstech a časem zase narostlo. Mezitím jsme byli majiteli malého supíka s tenounkým růžovým holým krkem, na kterém seděla obrovská růžová hlava, které zůstaly na temeni slovy 3 peříčka. Ta gestikulovala tak, jak se staví peří na normálně obrostlé anduli při změně nálady. Ona snížené sebevědomí moc neměla, protože jsme před ní poschovávali všechna zrcadla, ale nechápala, proč se můžeme uřehtat …

  11. Snad HannaH promine OT. Vzala jsem si zdravotně-výchovnou dovču a tak zbyl čas na pár nových fotek z aktuálního zdejšího sžívání, kdyby někdo chtěl mrknout: http://louk.rajce.idnes.cz/07_Benikovy_prvni_fotky/#IMG_8971.jpg

    Džespoděs stále urputně hájí domácí teritorium a když jí to neprochází natvrdo, vymýšlí lumpárny a poťouchlosti a fantazii má tedy náramnou. Potvora žárlivá. Kdyby Beník nepřišel, nikdy bych neměla příležitost tuhle loztomilou stránku její povahy poznat, a to bych fakt byla ochuzená :D . Celkově je to hodně zajímavý a poučný. A samozřejmě taky náročný na pozornost. Stále se nejvíc vyplácí klid a odlehčení. A drobné naschvály Jessce na oplátku :) .

    1. ano – leknínovou limonádu doporučují tři dogy ze tří (chuckle) Hele – ale leknín JE plevel. Kvete každoročně, limonáda nelimonáda…

      Fotky dobrý. Ještě vyladit vnitřní prostor (to se brzo poddá, když je to venku takhle o.k.) a bude pohodička pohoda. Dovolenou chválím, na odklízení sněhu se hodí (rofl)

    2. Krásně jsme se sešly. :)
      Jessfígl a Benedikt jsou nádherní. (inlove) Úžasný je, jak si spolu hrajou. To moje holky zatím nedělají (naráží to na Penynu, která už hůř vidí, a tak jí lítání moc neříká). Pozorovat dva lítající psy je jeden z nejhezčích pohledů na světě! (inlove)
      (Jenom k nim člověk přitom nesmí být přivázanej vodítkem. ;) )
      Pch, rostliny… no tak vyrostou znovu, no… ;)

      1. Penuška cupká a docela si s tím vystačí, i tak je rychlá jako blesk :) . Viděli jsme dneska na procházce kokršpaněla a mě došlo, že Melinka má kokří pohyby – takový dlouhý a vláčný a klouzavý krok, zvlášť když přidá do kroku. A to ten kokr vypadal už v letech, tak jí to třeba taky vydrží dlouho.

        1. Vona je totiž asi kokrošpicoretrívr, zvaný ko-špi retro. (chuckle) Já ji viděla vedle retrívra, toho „na kachny“, a má dost podobný uši, asi to, co by to udělalo, kdyby se retrívří uši chvilku snažily vstát jako u špice a pak to vzdaly. :-D
          Charakteristika plemene ko-špi retro: pes je KOuzelný, ŠPIcový, po průletu bahnem pěkně ŠPInavý a obíhá v kruzích tam i zpět, čili občas je i RETROgrádní. :-D

      1. Má krásný obličej, hned na první fotce mě zaujal jak se směje. (inlove)

        Louk, držím palce ať se brzo všechno utřepe a jste v pohodě!
        (wave)

    3. Milá Louk, já ti teda nezávidím, já ti to fakt přeju. (chuckle) Určitě jsi celý život toužila po takové dvojce a teď ji máš doživotně přidělenu, tak jako já kočindy a ty dva Áju s Daníkem. Jen ta CD se ke mně zachovala vzhledem k mému věku ohleduplněji neb Daník je naštěstí menší jak Ája a přednosta, Toho posledního zaplaťpánbu musím jen krmit bez venčení. (rofl)
      Moc na tebe myslím, pořád přemýšlím, jak se vejdete na koště až se budete nějak přemisťovat. Jinak neboj, oni se srovnají, zajímavé je, že u nás Daník velí Áidě a já ho v tom podporuju, Ája ho sice zlobí ale repektuje,hiearchie musí být. Samožebaže, šéfuju já. (chuckle) (inlove) (wave)

    4. Fotky skvělý, jako vždycky – simtě, to jsi tak bleskurychle pohotová nebo jsi vybírala z deseti tisíc?

    5. Milá Louk, já jsem tak ráda že je Beník u tebe. Dokázala jsi v okamžiku změnit jeho posmutnělý pohled a je to vidět na fotografiích na dálku ani není zapotřebí portrétu zblízka. Radost on vyjadřuje celým tělem. Jsou oba moc krásní, Beník i jeho pokušitelka. Tak se navzájem užívejte!!! (happy) (clap)

    6. Louk, to jsou nádherné fotky !!!!! A Beníka je téééda kus, jen co je pravda, na fotkách u článku od PetryK zase takhle mohutný nevypadal. A toho místa, co mají k honičkám !!! Mně by se nikdy nepovedly takhle akční fotky, já bych z nich měla jen šmouhy. Moc ti je oba přeji (h)

      1. Nojo, Maričko, to bude tím, že u tebe by lítali v prostoru po rovině a unavená bys byla jen ty, jak by ses točila s foťákem. Louk má zahrádku, na které je v létě podle západoalpské klasifikační stupnice stupeň .F – snadné, sklon 30° a v zimně .PD – použití maček a cepínu nezbytné. A v tomto terénu se utahá i tak pohybově nadaná dvojka, jako si pořídila Louk. (inlove)

    7. Ještě na upřesněnou. U jezírka jsem zcela výjimečně netrnula kvůlivá leknínům, ale hrůza mě jímala, že se ty dva halamové proboří a ten neohrabanější z nich uvízne v kýblech s rostlinstvem. Představa, kterak volám hasiče, aby vyprostili psejčka nebohého… (whew) .

      Ovšem Beník den ze dne očividně přidává na rychlosti a obratnosti. V tomhle terénu (a s takovou praštěnou prudičkou za zádí) to jde rychle. Bych si často přála mít čtyři :P .

      Focení je nebezpečnej a nevděčnej podnik, to víte, že na většině fotek jsou akorát čmouhy. Jo a Maričko, na podrobnější psaní do článku zatím nějak není prostor.

      Áno, Rputi, na podobné hrátky stavení není stavěné :D , zkusit to, tak nejspíš bydlím v kůlně.

      Jojo, Beník se začal smát (inlove) . Mám radost, že má radost a že je to na něm znát.

      Jenny!!! Ty seš zasejc ve formě! Rozsekalas mě už popisem opeřence, od bio trháku po překlad (rofl) . Ehmmm. Snila jsem, to ano. Kterak se zlehounka pohupuju v hamace, oddaný psík zdobně leží opodál, popíjím kávičku, pokuřuju a kochám se růžemi (fubar) :D . No a s tím šéfováním ještě uvidíme, Džes je „domácí“ a hlavně megera s vysokým IQ (děsná kombinace), Beník se zas postupně vylupuje, sic flegmatik, ale zjevně žádný ořezávátko… takže samožebaže ;) vrchní velitel je daný, další pozice si netroufám odhadovat, protože souhrnem sil a schopností budou drahoušci asi dost vyrovnaní, uff (whew) .

      Díky za komentáře, tu i na rajským, a hezký večer všem :) .

      1. Louk, psiska jsou bezva. A fotky tradičně veelmi zdařilé. Jen se zeptám : bych si přála mít čtyři – psiska nebo nožky? A nebít, (headbang)

        1. Marsko, nohy!!! :D Pravda, nepovedená formulace k čtyřpsímu výkladu vybízela :) .

          Ech, ale když jsem byla pro Beníčka, tak se ke mně měla kouzelná pejsinka, celá bílá, Sunny jí pro slunnou povahu říkají, dvoukilová, krátkosrstá, tak trošíčku s buldočkovitým výrazem… Po roce a půl ji vrátili do útulku, protože líná (fubar) . By se ti čtyři sešli v domácnosti, ani by jeden nevěděl jak :) . Ale ne, milá CD, zdejší kapacita je naplněna vrchovatě.

          1. Ano, ano, už jsem si říkala, že CD bosou noho drážditi – ni koutečku ve vlastní posteli nemíti. :-D

            Vrátili ho, že líná??? (fubar)

              1. (think) To budem muset ke štěňatům přibalovat takový ty letáky s hláškama jako Varování: Může způsobit lokální navlhnutí podlahy, Může se pohybovat mimo vymezený rámec a Může vydávat hlasité zvuky… (fubar)

                Leda dobře, že ti zrovna tihle lidi štěně vrátili, těm do ruky pes nepatří. (bat)

  12. OTík: Krátké hlášení o stavu černé smečky.
    Melly už konečně pochopila, že doma není kotec a že se čůrá venku. Celý včerejšek vydržela. Dneska jí to trochu zkazila Penny, která začíná trucovat, takže se mi demonstrativně pos… v předsíni. Melly jen koukala, jestli i Penyna dostane nařezáno, jako by dostala ona. :D
    Melly se permanentně snaží vlichotit mně (což jde snadno) a Penyně, což je obtížnější, protože Penny není tak taktilní jako Melly. Ale když Penynu zároveň drbu i já a když to Melly s tím rytím čenichem do břicha nepřehání, už nám Penny nezdrhá.
    Venku se začínají zrcadlit. Jde jim to dobře, protože mají podobnou stavbu těla. Ostatní psi je tím pádem začínají registrovat jako smečku, čímž je přimějí, aby se na sebe koukly… a zrcadlení si zopakovaly.
    Vedou tichý, nenásilný boj o to, kdo kolikrát položí tlapu na moji postel. :-D
    Podrobnější hlášení večer v Domečku, až když zjistím, co provedou, když tu budou pár hodin samy.

  13. Mé kamarádce umřel anduláček po té, co mu chtěla přilepšit a koupila mu hlávkový salát. Byl to únor, kdy se začínají první hlávkové saláty na pultech objevovat. Salát byl určitě plný dusičnanů, což ho nejspíš otrávilo…

    1. Teda to je drsný – hlávkový salát baštili oba, žlutej měl rád i nať z mrkve. Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna tohle by mohlo dopadnout špatně.

      1. On zrovna ten salát je trochu atypický v tom, jak zachází s dusíkem. Učili nás kdysi, že mladé rostliny si „nakřečkují“ dusík do zásoby a pak z něj poměrně dlouho žijí, takže poměrné zastoupení dusičnanů vzhledem ke hmotnosti hlávky vlastně klesá. Čím starší salát, tím míň dusičnanů… Některé kytky prostě už takový metabolismus mají. Jo – a samozřejmě skleníkový salát má dusičnanů obecně víc než letní záhonové (pokud je člověk příliš nedopuje). Fyziologie rostlin je prostě věda :)

    2. Koupený salát byl osudný našemu morčátku. Taky ho zabil.
      Morče byl krásný rezavý chlapeček s „virvel“ kožíškem. Teď nemohu přijít na české slovo. Vířivým? Já nevím.
      Ve svém krátkém životě zažil jednu hrůzu a to když naše kočička přišla o obě koťátka. První se narodilo s dvojitou hlavou a než to přišlo na svět to druhé už bylo přidušené a moje pokusy ho nezachránily. A chudák kočičí mamina si chodila lehat k morčátku a nastavovala mu bříško s cecíčky. Morče vždycky ztuhlo a jen se chvělo hrůzou. :O Nedivila jsem se mu i když kočička byla tak vlídná.

        1. Ano, typicky: vezmu věc do zobáku, docupkám s tím ke kraji stolu, kouknu na člověka, počkám, až zařve, že nesmím, a natáhne po mě ruku, a v tu chvíli s tím s gustem třísknu ze stolu, přičemž jedním okem pozoruji padající těleso a druhým nasmoleného člověka (rofl) . Oblíbená zábava opeřenců (chuckle) .

  14. Ano, ano, jak pravili předřečníci – dopíjení piva nemá chybu! :D
    O ftácích nic nevím. Akorát jsme jednou na jednom latinským semináři odchytili malýho pitomýho brabce, co nám vkráčel do jídelny. Tak jsme ho kolektivně krmili a učili lítat a on se nám odvděčil tím, že pak visel na závěsech a děsně na nás pokřikoval, ať jdem za ním. (inlove) Byl zlatej.
    Pak seminář skončil, my jeli domů a brabec šel ven.

    1. My sme už mali v bývalej spálni rodičov všetko možné (vrabec,sýkorka,lastovička) – všetko mladí puberťáci,kt. ešte nezvládali letovú techniku a vleteli rovno do miestnosti. Keď zistili, že sú tam ľudia, v panike sa schovali pod skriňu a tam vyrevúvali na maminu. Vytiahnuť ich spod starodávnej nízkej skrine bolo fakticky nemožné, tak sme si na operencov vybudovali vlastnú taktiku: jednoduch sme opustili izbu, nechali otvorené balkónové dvere a zatvorili dvere do chodby. Vtáčia maminka si svojho uvrešťaného potomka vždy vyzdvihla.
      Horšie bolo, keď sa nám na balkóne uhniezdili holuby. Ja som ich chcela zlikvidovať, ale ocko nedovolil, kým nevysedia a nevychovajú mladé. Ako potom vyzeral náš balkón, to nechcite vedieť (doh) . Raz sa nám do suchej fazule nasťahoval netopier, ale keď som krabicou poriadne potriasla, tak si to rozmyslel a odletel :) .
      Ale aj tak, najlepší boli susedovci, u kt. jedného dňa pristála na balkóne krásna korela a rozhodla sa, že bude u nich bývať (rofl) . Operencovi kúpili vybavenie a všetko by bolo v poriadku, keby vták nezačal s prvým slnečným lúčom vrieskať (yawn) . Potom rodine niekto poradil, aby na noc prikrívali klietku. Zabralo. Pozdejšie sa najstarší syn oženil a rozvrieskanú korelu si vzal so sebou. Zaujímalo by ma koľko rokov žije korela?

      1. Může docela dlouho – kamarádka ji pořizovala dceři jako asi ročnímu miminu – dceři bude 21 a ptíca je pořád členem rodiny

      2. Jo, holuby jsem měla na balkoně dvakrát. Teda oni se tam snažili každoročně, ale dvakrát to dotáhli až k vejcím.
        Poprvé Penny zblajzla vejce.
        Podruhé se už stihli vyklubat, takže jsem Penyně říkala, že je necháme. Jenže co s tím, když tam byly i kytky, který na jaře fakt potřebujou i nějakou vodu?
        Inu Penny vyřešila za mě. Prosmykla se mi pod konví a zatímco já tichoučko našlapovala, abych nepoděsila ptáčátka, Penny rovněž tichoučko našlapovala, aby jí nefrnkli a nezačali vřískat dřív, než je slupne.
        Byla úspěšná. (angel)
        Pak jsem ji naučila holuby plašit, zejména když usedli na náš balkon, a milé ptícy se odstěhovaly do klidnějších částí světa.
        Melly sama od sebe zvedá holuby a kosáky. Havrany ne, ti jí kazí srandu – odkráčejí před ní vážným krokem dřív, než ji napadne na ně vtrhnout. :-D

        1. Odkedy som vo vlastníctve mojej Levice, problémy s neželanými operencami nemám :) . Ona má totiž „hrozne rada“ vtáčiky. Najlepšie aj s perím (devil) .

  15. Vítej, milá nová autorko!
    O opeřencích toho moc nevím – MLP měla anduláka jako studentka, já ho zažil jako starouška, pak jsme ho dochovali do jeho cca 12 let – ještě se stihl naučit úplně nová slova. Legrační bylo, že mě si oblíbil a hrál si se mnou, zatímco ČTN (která ho měla několik let doma a krmila ho) nenáviděl a kdy mohl, tak jí sekl. (rofl)
    Připadá mi to lae, že Kubík žlutý opravdu odešel sešlostí věkem, zatímco Kubík modrý měl prostě dáno, že se dlouhého života nedočká.
    Určitě bych neházel flintu do žita a zkusil to znovu.

  16. Jo – a musím se pochlubit: zamořil jsem domácnost svého kamaráda dvěma peruánskými morčaty. Jeho dítka, nakažená naší kočičí smečkou, se dostala do shorauvedeného stavu „Mamí, já bych chtěl zvířátko.“ Kamarád zamítl rybičky, dítka prozměnu ptactvo. Kočka ani pes nepřicházeli v úvahu (12. patro paneláku), neprošli by přes „paní domu“. Zvážil jsem zadání a přinesl pár fotek černobílých peruánků. Už u nich bydlí… :) No, a nejvíc je rozmazluje ta původně striktně „nezvířecí“ paní domu… Osud si najde každého :)

    1. Mňo, je sice fakt, že osud si najde každého, afšak vy (dvě, pro mě prakticky zaměnitelné, polovice s terrou-san) pomáháte velmi zdatně, jen co je pravda (inlove) . Jen CD ví, co všechno máte na svědomí. Zamoření nezvířecí domácnosti peruánky mě vskutku nepřekvapuje :D .
      Ať se celé smečce dobře vede a letošek vynahradí perné loňské chvíle! (wave)

    2. Gratluju, lidičkové nápomocní mocné CD! (y)
      Tak to chodí, že původně totálně nezvířecí člověk nakonec ty zvířata rozmazluje nejvíc – když zjistí, že oni na jeho starost *reagujou*… (bat)
      Morčata jsou super, skoro jako psi. :)

      1. Je to tak, Io – kamarádova polovička na ně napřed nahlížela jako na směšný úlet, pak jako na úžasně legrační třeštidla, pak se přistihla, že je vydrží sledovat dlouhé minuty a děsně si při tom odpočine… A když už je sledovala, tak proč by je nepohladila… Kuííí, kuííí! pravila morčata a přivinula se. No, nedávno mi přišla otevřít s oběma chlupatci v náručí a vítězně hlásila, že už mají obě přes půl kila… :D

  17. Dobrý den, HannoH., a díky za povídání o Kubících :) Ten průzkum pivní sklenice je naprosto úžasná fotka, ale to asi nenapíšu nic objevného, to se prostě musí líbit.

    Moji rodiče mívali andulky po léta – vystřídali se u nás celkem čtyři „Kubíci“. Ačkoliv jsme měli vždycky i kočky (sic!), ani jeden nezahynul v jejich čelistech. Dožívali se v průměru 8-9 let, ale je pravda, že nebyli v kuchyni (tam byly kočky), ale jen v místnostech v poschodí domu, kam chlupatci nesměli.

    Ten teflon se i mezi chovateli považuje obecně za riziko, ale asi jen za určitých podmínek. Výpary, které poškozují dýchací cesty, se totiž z nádobí uvolňují až při vyšších teplotách – nad 250 stupňů. To už ale většinou není „kuchyňská“ teplota, protože to už olej na pánvi obvykle čoudí (může i chytnout plamenem) a v takovém režimu nikdo příčetný řízky nesmaží… :) Takže buď připálená pánev nebo trouba se „samočistícím“ režimem, kde je kritická teplota překročena po delší dobu… Otrava papouchů zplodinami z teflonu prý mívá hodně rychlý a fatální průběh (uvádí se i v řádu hodin), zabránit uhynutí se prý téměř nedá stihnout…

    Narozdíl od svých rodičů nemám nervy na společný chov papouchů a koček, takže jsem sám žádného opeřence doma neměl, ale podle všeho bych se přikláněl k řešení: vzdát se teflonu alespoň na nádobí (on je i leckde jinde, ale tam se snad alespoň nepřehřívá), vrátit se k nerezu, smaltované litině a keramice, a pořídit Kubíka č. III…
    Nic rozumnějšího k tomu asi nedodám. A doufám, že až bude nový Kubíček, dovíme se tu o jeho lumpárnách.

    1. BOhužel musím potvrdit zhoubný vliv teflonu na život ptáčků, jmenovitě andulek. Mívala jsem v dětství a za středoškolských studií tři andulky (můj chovný pár + jejich syn)ve svém pokojíku vedle kuchyně. Pokojík měl do kuchyně průchozí dveře. Bohužel jednou jsme přes noc zapomněli na plynu teflonový hrnec s vodou. Táta to vypnul až ráno, kdy byla všechna voda pryč a teflon odpařený. Z klíčové dirky u kuchyně vytekl nějaký divný hnědý čůrek. Všechny 3 andulky byly mrtvé a mě bolela hlava jsko střep. Navíc jsem byla v totálním šoku z jejich úhynu. Vlastně vůbec nechápu, jak mě tenkrát rodiče dokázali poslat do školy – ubrečenou, s třeštící hlavou, přiotrávenou. Kdysi dávno jsem to popisovala ještě na Dumce. A já pitomec do té školy šla a jen schytala mizerné známky. Koukali na mě jak na zjevení.
      A sice jsem si pořídila další andulky, ale po tomhle šoku to už nějak nebylo ono, tak jsem je postupně udávala, až jsem s jejich chovem skončila natrvalo.

        1. Ještě mě s tím teflonem napadlo, že se používají žehlicí prkna s teflonovým povlakem nebo teflonové deky na žehlení. Však je doma mám. Ale nemám představu, jakou teplotu dokáže taková žehlička vyvinout, ale na „trojku“ to asi bude přes dvě stě???

    2. Terro, můžu se na něco (možná blbě) zeptat? Co znamená slovo (sic!)? Četla jsem, že takhle s vykřičníkem jde o označení doslovné citace, ale ve Tvém/Vašem příspěvku mi to tak nepřipadá – znám to slovo spíš ve významu „nebo“ – jako že nesahej na mě, sic ti ruku urazím :) narazila jsem na to už mnohokrát a nechci být nadále za debila

      1. Doslova to znamená „tak, takto“. Takhle s tím vykřičníkem se to používá jako „fakt přesně takhle to tam stálo / to řekl, je to neuvěřitelný, já vím, ale nekecám, na mou duši, na psí uši“ – akorát jak je to ta latina, tak to vypadá tak nějak… tooo, jo, věděčtěji. :)

        S úctou a láskou,
        Ústav pro jazyky zamotané

  18. já jsem měla nejdříve andulky (samozřejmě v kuchyni), nejdříve jednu klec, pak už dvě, třikrát mi chráněnci vyvedli mladé (ty jsem rozdala dalším zájemcům), žili kolem 5-7 let, takže kuchyň jim zřejmě svědčila.
    Pak jsem měla korelu (řádila stylem, že se pověsila za nohy na bidýlko hlavou dolů, roztáhla křídla, chvíli jimi mávala a přitom pokřikovala), pochodovala po bytě, hlavně po záclonové garnýži a lustru (měla ráda přehled), jednou ráno zase mávala křídly s hlavou dolů na rozloučenou a po návratu z práce jsem ji našla ležet na dně klece. Do té doby žrala a řádila – nevypadala, že by jí něco bylo.
    Chvíli jsme si dali pauzu, rozdala jsem klece, krmítka, koupelnu a jiné a pak jsme si pořídili psa. S tím byla lepší komunikace a mohli jsme ho brát na výlety sebou.

  19. Ten žlutý ptáček vypadá, jako by skočil ze skokanského můstku do hodně malého bazénu :O Je ale šikulka, že se dokázal vysoukat zase zpátky.
    S chovem neumím poradit, ale jsem ráda, když si můžu přečíst, jak může být život s papagájem příjemný a zábavný. Bohužel se mi spíš donesly otrávené hlášky typu „řve“, „dělá bordel“, „všude peří“, a ani náznak potěšení. Takže díky, HannoH :)

    1. Někteří skokani do velmi těsných bazénů tam lezou, i když je ve sklenici vyšší vrstva tekutiny. Pak si glgnou, pustí se drápky okraje a zoufale se snaží postavit na dně bazénu ne na zobák, ale na nohy … v této chvíli zasahuji a tahám provinilce ven za ocas – on je ku podivu dost pevně přirostlý, takže na něm lze celou andulku zvednout, ale ty kydy, co při tom trousí (rofl) . Nejlepší řešení je prevence: sklenice má být buď plná, aby se z ní panstvu dobře upíjelo, nebo prázdná, ale nic mezi tím ;) .

  20. Milá HanaH. To je zaujímavé, že máš alergiu na mačky, ale na vtákov nie. Ja som kedysi dostávala tabletky – Dithiaden proti svrbeniu (nefungovali) a injekcie na desenzibilizáciu (prach, perie, roztoče). Ani to veľmi nepomáhalo, ale povedala som si, že sa musím prisposobiť. Okrem toho peria. Keď som jedného dňa vytiahla zo slepačej tlačenky asi 10 cm brko, takmer som hodila šabľu. Odvtedy kedykoľvek vidím nejaké perie, postavia sa mi všetky vlasy do pozoru (doh) .

    1. Já mám tu alergii na kočky takovou nevyzpytatelnou. Obvykle neodolám kočku pomuchlat, když je nějaká nablízku – a někdy oteču a někdy ne. Dithiaden jsem brala kdysi na sennou rýmu a byl úplně bez účinku, jen jsem po něm spala :)

      1. K těm kočkám – MLP se občas objeví alegická reakce, když jí „venkovní“ kočka zatne drápek – stačí při mazlení.

  21. Bohužel neporadím, nám kdysi umřel Josef Modrý na nádor na hrudníčku. Zádný vetrinář ho nechtěl operovat, tak mu nakonec dali něčeho čuchnout a zbavili ho trápení.

    Josef nemluvil, prý měl mnoho volnosti, takže neměl čas se vzdělávat. Ale kolegyně měla anduláka, většinou v kleci a ten kecal, jak byl den dlouhý. Jednou jsem ho měla asi týden na hlídání a místo díků se mi dostalo vypeskování. Přeháním, samozřejmě. Ptáček mimo jiné neustále zdravil God dag (dobrý den) no a já jsem ze slušnosti odpovídala. Jak byl ptáček chytlavý naučil se god dag s mým akcentem a protože to mělo nové tony, mlel to pořád dokola k velkému zděšení nebohé kolegyně. Holt jsem mu zprznila norštinu.
    Och och,ted mám dojem, že už jsem tu jednou o tomhle psala. Jestli ano, budte schovívaví(é). God dag.

    1. To je krásná příhoda!
      My měli akorát na týden na chatě půjčenou andkulku od sestřenice. Snažila jsem se ji naučit nějaký skladby pro flétnu, ale ta potfora radši napodobovala naše včely. (party) Byla pověšená na verandě a když spustila, člověk se honem rozhlížel, kde ten roj je. :-D
      Teta se včel docela bojí, takže když se andula vrátila dom, byl to tak trochu boj. :-D

    2. Někde kousek od nás hnízdil kos. Jak známo, i kosi jsou ptáci na melodie chytlaví. Na doslech kosího hnízda bydlel soused s mobilem. Kos pochytil vyzváněcí melodii a vytrvale přivolával souseda k mobilu, který – pochopitelně – mlčel jako hrob a nezaznamenal ani žádné položky v kolonce „zmeškané hovory“. Dost dlouho trvalo, než soused objevil souvislost s kosem a pak pronesl cosi o pořízení flobertky. Nakonec ale usoudil, že změnit vyzvánění bude jednodušší a kosi v klidu vyvedli mladé…

      1. Terro, to tedy kosáci umí. U nás u provozovny /dílničky/ je taky chytrý kosák. Máme tam stroj, který při zastavení provozu zapíská a ten pták se to pěkně naučil a píská kdykoli.

        1. Kousek od mýho balkonu roste modřín a na něm bydlí kos. Toho pro změnu štvu napodobováním jeho melodie já. :) Má výdrž, ještě se neodstěhoval. :)
          Ale dlooooouho trvalo, než se nechal uvidět, má to tam pěkně zamaskovaný.

    1. Diky – angličtinou příliš nevládnu, ale kouknu se a využiju syna a google translator – přestože před časem Brno překládal jako Chicago :) Mr. Google, ne syn.

  22. Hanko, vítám Tě mezi nás. Bohužel Ti nemohu poradit s ptáčky, těm moc nerozumím. Ale věřím, že se u Vás měli moc a moc dobře a první, se domnívám, se dožil při kvalitním papouchovském životě hodně let a ten druhý, nu, je to osud a nedávej vinu ani sobě (snad jenom výparům z teflonu) ani ničemu jinému a jděte hned do dalšího opeřence. Už máte nějaké ty pořádné zkušenosti, třeba si pořiďte nějaké většího papoušího opeřence, co nejsou tak křehcí. To ze mne mluví sobec – bo si my poté budeme vychutnávat láskyplná veselá vyprávění ze světa ptáků (wave) . Hluboký ponor do sklenice od piva to je jednička (y) .

  23. Milá HannaH, taky jsme měli ptáky (kanáry, andulky, chůvičky i zebřičky) a většina z nich žila v šťastně v kuchyni. Někteří vydrželi dlouho, jiní, pro nás záhadně, umřeli dřív. Těžko říct – ten drobek ptáček toho moc nenaznačí a kromě vitamínů jsme nikdy nevěděli, jak by se asi dali léčit. Asi bych zvážila ten teflon a pořídila si dalšího ptáčka – proč vám má být smutno po ptačím zpěvu (vřískotu? (chuckle) ) když nemusí? (inlove)

  24. Andulky jsem měla mnoho let a jen tu první v kuchyni, další pak léta metr od kuchyňského koutu a ostatní v dětském pokoji, nejdéle asi žily ty první dvě- kuchyní to asi nebude. Nepssávnou výživou asi taky ne, protože nejdelšího věku se dožila andulka, co milovala chipsy, jogurt, špenát a bramborový guláš. Jiné velmi ochočené andulky zemřely brzy- bohužel mám dojem, že andulky jsou dnes náchylné k infarktu a nádorům. Nádor prokazatelně měly dvě ze šesti, tak asi ne tak úplně málo.
    Pokud jde o odbornou péči- je strašně málo vetů, co rozumí ptákům. Zkusila jsme to s jednou obyčejnou vetkou a ta vůbec nechápala, uměla jen psy, kočky a snad morčata. Ptáci jí neříkali vůbec nic (ptactvo a podobné tvory na veterině studuje málo lidí, přednášející vybere z každého ročníku jen pár jedinců, rozhodně to nestudují všichni, jak jsem se dozvěděla). Nakonec jsme v případě potíží chodila v Brně na kliniku na veterinární fakultě. Tam byla šance.

      1. Tak nějak stejně, včera jsme ji viděla venku skákat z hromady dlažby na zeď a dost žere, ale pořád kulhá a dost spí.

        1. Držím všechny (y) – hlavně ať se zjistí co to je. S nafouklým nebolestivým břichem u kočky není sranda!

        2. mě včera vyděsilo to břicho a ta vetova věta, že je na FIP stará, asi neměl den… doufám, že to Maceška zvládne, břicho splaskne, větry odvanou a nohu si vyléčí..spánek posiluje, tak uvidíme..palce nepouštím (h) (y)

  25. Jj – nejlépe se zeptat chovatelky a zejména na to, kde se vyskytuje dobrý vet přes papouchovité.
    Co dítko, jsem měla andulek 7, taktéž v kuchyni a dokonce vyvedly tři mladé. Takže kuchyní to nejspíš nebude.
    Kuba-alkoholík ve stoji na hlavě ve sklenici je skvost!
    :D

  26. Jj, kouzelná fotodokumentace (clap) . Andulky jsme sice měli, ale taky žádný odborník nejsem. Oba pípáci se u vás měli báječně a přijde mi, že Kubík II. prostě mohl mít vyměřený kratší čas, aniž by se dalo jeho brzkému odchodu zabránit. Však to známe od psů, koček a ostatní – někdy sebelepší péče, včetně veterinární, nepomůže. Ale samozřejmě chápu, že se chcete ujistit a získat co nejvíc informací.
    Jinak všechny naše andulky žily byly rovněž v kuchyni a poměrně dlouhověce.
    Vítám novou autorku a doufám, že pobude před bukem častěji (inlove) .

    1. Teda podívala jsem se až teď, z práce nemůžu – to je fakt krásný. Vynalézavost ošetřovatelů je obdivuhodná.

  27. Já teda nevím, ale přijde mi, že první ptáček umřel stářím (i když – průměrný věk uvádí různé zdroje 7-12 let, tak se v tom vyznejte), u druhého to mohla být nějaká nemoc – možná to spolu prostě nesouviselo. Já mám anduláka Pepíka (celým jménem Pepan Retardér) prakticky celý život v kuchyni a všechny andulky jsme měli v kuchyni a nic jim nebylo…pravda ale je, že teflon je pro papoušky smrtelně jedovatý (hlavně pokud se koupí nové nádobí a to se poprvé použije), a taky pravda je, že já teflonového nemám téměř nic (až na letité pánve, ale ty stejně používám minimálně). jinak Pepan získal minulý týden kamarádku Pepinu andulku a Bedřicha korelu (neboť jsem po dvou letech usoudila, že je vskutku neochočitelný a když se pokaždé upřímně vyděsil, když mě spatřil, bylo rozhodnuto navrátit ho hejnu). Hejno teď dlí ve velké voliéře a na jaře půjde ven, neboť se už nějak nevejdeme do baráku :-) Takže zkuste dalšího opeřenečka chovat mimo kuchyň, nebo vyhodit teflon. Nic jiného mě nenapadá… držím palce!

    1. Děkuju za povzbuzení – problém je, že v mírně přebudovaném malém panelákovém bytě máme propojenou kuchyň s obývákem :( takže fakt jedině vyházet teflon a přejít na keramiku.

  28. hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Krásná fotodokumentace (nod) Pták „zcepenělý“ v pivní skleničce nemá chybu (chuckle)

    Neporadím, ptačí nemoce neznám.

    A padá a padá a padá…

    1. Áno, padá a padá. To bílý svinstvo, pro který už schody zase nejsou vidět :) .

      Prozraď, milá Xerxová, zda jsi odolala hrablu?

          1. Ví, proč mlčí :D Kdo ví, kdo by si to přečetl (rofl)
            Jo, taky nám tu právě projel ten (cituju) sviniar s pluhom :) aneb traktorista konečně protahuje po včerejšku cestu, takže beru lopatu a jdu odházet bránu a branku.
            Konec konců, pořád je ještě únor. Ale po víkendu má začít obleva – radost pro měšťany, bahno pro nás, vidláky… Ale v březnu by to už mohlo jít k jaru, tak to beru statečně :P

            1. náhodou se mám báječně. Počkám, až mi z práce přivezou lejstra k podpisu a hned poté půjdu co?? Půjdu spinkat (chuckle) Kdyby mi někdo řekl, že vydržím spát i 20 hodin denně … Teď už tedy tak spavou nemoc nemám, ale ještě hodně využívám azyl u Betky v pelínku.

              1. Však jsi to taky potřebovala, vždyť ten tvůj tryskomyší turborežim by nevydržel ani pár slonů… (inlove)

  29. Hani, neporadím, možná by pomohla pitva,aby se zjistilo proč, je dobré se poradit s chovatelem, ne s množitelem…zkus zajít na nějakou výstavu exotů nebo najdi nějaký spolek chovatelů ptactva a zeptej se jich…….Mívala jsem jako dítě harcké kanárky, všichni zemřeli stářím. Pepiška a Zuzanku jsem dostala jako dospělce, byli se mnou 9 let, pak Pepíčka solitéra, ten o partnery nestál, byl s námi 6 let. kanáři se dožívají okolo 5-8 let, někdy i více…na ptačí věk je to asi moc.
    Andulky měl bratranec, jemu prakticky neumřela žádná, byl děsně šikovnej,takže mu povětšinou uletěly…
    O škodlivosti pobývání ptactva v kuchyních jsem taky slyšela..snad , že jim ty výpary z vaření nedělaly dobře na peří (to teflon u nás ještě nebyl) a moji bydleli v krásné kleci u mne v pokojíčku.. když jel někdo do ciziny, vozil mi na moje přání sepiové kosti nebo nějaké krmení pro ně, které tady nebylo (f)
    Popsala jsi soužití s nimi velice pěkně, i když už jsou za Duhou, myslím, že se tam čepejří pýchou,jaké stopy ve Vaší rodině zanechali…. (h)
    A všem přeju krásné ráno a pěkný den….. (rose1)

    1. Díky – zkusím se zeptat chovatelky, od které jsme měli modrého Kubíka.

      Jo, krmení :) s láskou vzpomínám na ten neskutečnej bordel, kterej vyráběli nadšenou šrotací klásků senegalskýho prosa :)

      1. Dobrý den,
        měla jsem 14let agapornise , který měl absolutní volnost a často pobýval v kuchyni. Jedna z jeho nejmilejších činností byla olizovat teflonové pánve, které zůstaly na sporáku a byl v nich třeba ješte olej. Tohle mi dělali i oba kakariki, které jsem měla potom a dožili se věku okolo 12 let, takže i když jsem o tom teflonu taky slyšela nějak se mi nechce zdát že by to byla pravda. Ono je spíš pravda, že obecně jsou papoušci docela náchylní k různým nádorům a tady nevím jestli by operace u tak malého tvorečka byla řešení.
        Jinak nevím odkud jste ale dobý ptačí vet je pan Tukač z Veteriny v Brně. Je to myslím největší kapacita v Česku,jezdí k němu i z ciziny a navíc je příjemný i v osobním kontaktu(což tedy nebývá někdy zvykem)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN