PSI: Povídání pro princeznu, co zbyla

Poslouchej, princezno, nedělej na mě ty tvé oči. Na zadnici jsi dostala po zásluze. Dobře víš, že kočičí záchod je FUJ. A kočičince slušné dámy nežerou! Netvař se tak. Samozřejmě jsi moje krásná holčička. A taky bys mohla být poslušná holčička. I princezny musí poslouchat, víš?!

 

 

Neříkej, že už jsi zapomněla, jak jste mě vytočily ještě se ségrou Cácorkou, když jsem vás načapala, jak máte v těch vašich sladkých tlamičkách rozmatlané Feliniho bobany. Že bych vás tenkrát seřvala málo, když jsi tam teď tu tlamu nenechavou strčila zas? Fůůj, ja si tedy moc dobře pamatuju, jak jsem vám je z těch zubatých hub vytřásala. Ještě teď to cítím i vidím v barvách! Nechápu, co ti na tom voní? Jó nerozumím tomu, aha…

Ale umíš to se mnou, princezničko. Když tak sedíš a koukáš, špičkou ocásku vrtíš. Vidíš, jak jsi šikovná a učenlivá. Ten ocásek jsi odkoukala od maminky, že? No ano, pomazlím tě! Počkej! Na hlavu mi nelez! Miláček jsi, tulítko moje. Jen mě nekousej do ucha! Ještě že už nemáš žádný mléčný špičák. Stisk máš na pořádného psa a zuby jsi měla ještě před pár dny jak děrovačku. Jééé, strašně funíš a asi mi uchem vylízneš mozek. Ja ti dám, že tam stejně nic nemám!

A jsi přepraná! Nemel se, nemrč, máš to marné. Hezky zůstaň na zádíčkách, pohladím ti pupík. No vidíš, jak se ti to líbí. A tlapátka, ty ti taky pohladím. Ještě pořád je máš krásně heboučké. Štěněcí… Když jste byly malinké štěničky, měly jste tlapičky jemné a hlaďoučké a tak malinké! A čumáčky jak nazrzlé knoflíky. A zrovna ty sis je vůbec nechtěla nechat mazlit. Bylas štěnice dračice! No, a už jsi mazlítko. Jsi moc šikovná holčička, pochopilas, že hlazení je fajn. Ale že to trvalo…

 

 

Když jste byly štěničky, všechny ségry na mě spokojeně spaly a funěly a jen ty jediná jsi pořád někde lozila, šlapala jim na hlavy, na bříška, kousala je do uší, všemožně jsi je rušila a ještě jsi u toho vydávala to tvoje mrčení. A mě jsi taky kousala. Ne, nepletu se. Proseděla jsem mezi váma hodiny, pamatuju si každou z vás. Princezno je ti půl roku, to v lidském čase není žádná dlouhá doba. Paměť mi slouží mnohem déle. Fakt nekecám!

Holčičko moje, byla jsem s váma od prvního nadechnutí. Maminku Aurumku jsem od večera držela za tlapku a vodila ji ven, když potřebovala. Čekaly jsme spolu, kdy to přijde. Byla krásná srpnová noc. O půl čtvrté ráno bylo jasné, že už to přijde, Aurumce odešla plodová voda, ve které jste v jejím bříšku byly jak v peřince. O půl šesté ráno byla na světě první z vás, poslední se narodila o půl jedenácté Cuketka.

Ne, Cuprum, nevím, která ses narodila ty. Byly jste všechny malinké, úplně mokré a úplně tmavé. Než jste oschly, tak jste byly všechny proužkované jako malí kanečci. Nesměju se ti, princezno, usmívám se. Krásné jste byly a hrozně šikovné! Hned od začátku. Cuketku si pamatuju, protože si dala na čas a hlavně byla proti vám ostatním obrovská. Silné nohy, veliká hlava, nedala se splést. Taky byla největší hladovec a klidně vás všechny převálcovala, když se drala k cecíku.

Taky přesně vím Cácorku. Doslova vypadla na svět třetí v pořadí. Zadečkem napřed, bez obalu a myslím, že ani Aurumka nevěřila, že tohle hubené nehybné nic se dokáže nadechnout. Úplně mi ji nechala… To byly napjaté okamžiky. Ale Cácorka to dokázala, nakonec lapla po dechu, vyfoukla bubliny a pak už hned věděla, že se musí přicucnout k cecíku. No jo, ona byla skutečně moje holčička. Nemrč zas, ona určitě věděla, kdo jí vnutil život. Moje prsty musely být to, co poprvé ucítila. Taky mi první cucla malíček, než se dostala k cecíku.

Tys byla od malinka krásná a ona zas skutečný mazlík. Ona a ještě malá Ciri. Ty dvě se vždycky snažily uložit se mi na klíně, spinkaly spokojeně na zádech a vůbec byly moc hodné. Ježiš nefuň mi na krk! Děsně šimráš! Dyď ja vím, že už jsi taky tulítko. Ještě ti mám vyprávět? Jak jsem vás rozlišovala, když nemám žádný čich? To máš pravdu, čich mám mizerný i na lidské poměry. Ale dobře vidím a taky ráda pozoruju.

Od malinka jste byly každá jiná. Cuketka obřík, ty tmavá jemná kráska, Cácorka vás brzy dohnala velikostí, ale tu jsem měla prostě v oku a navíc měla bílou špičku prstů na jedné zadní tlapce. Cesmínka byla světlounká a s jiným tvarem očí, Cecilka byla taky světlá, ale mohutnější a s šišatou hlavou, měla jiný tvar mozkovny. Ciri byla tmavší a drobná.

Taky jste měly každá jinou povahu a tím, že jsem mezi váma trávila tolik času, celkem brzy jsem vás spolehlivě poznávala. I když tedy jak jste houfně drancovaly zahradu, nebo se na mě praly úplně všechny, tak jsem občas některou poznala až na druhý pohled. Pro jistotu jsme vás měli ještě označené. Malým štěňátkům se musí zastřihávat drápky předních tlapek, aby mamince při mléčném kroku při sání nerozedraly bříško.

No a vy jste měly zastřižené špičky i na zadních tlapkách, každá jinak. Je to spolehlivější a pohodlnější, než nějaké bavlnky či obojky. A vám to vůbec nevadilo. Drápek je jako náš nehet, cvakne to, ale nebolí, vždyť víš. Horší je udržet neposednou štěničku chvilku v klidu, že? Hlavně pro štěnice-dračice je chvíle klidu za trest, o tom něco víš, viď?

 

 

První dva týdny jste jen cucaly mlíčko a spaly. Přebatolit v bedně okolo mamči byl vrcholový výkon. Byly jste neskutečně hodné a nezvykle tiché. Vyloženě spokojené štěničky. Bříška jste měly pořád pěkně natlakované, Aurumka o vás pečlivě pečovala. Každý večer jsem seděla u bedny, někdy s některou z vás na klíně, jindy jen tak okouzleně sledovala vaše hemžení, vaše sny.

Potom jste prokoukly, rozlepily se vám ouška, objevily jste, že umíte nejen kňourat, ale i štěkat. Byly jste legrační, jak jste začaly vidět a s tím i hlídat a štěkat na každého, koho jste uviděly přes okraj bedny. I na mě. Záhy na to jste se naučily nadšeně vrtět ocásky, když jste zjistily, že narušitele dobře znáte po pachu. Ve třech týdnech vám byla bedna malá a vypustili jsme vás z ní do celého výklenku v obýváku.

Potom se už jen zvedalo hrazení, jak vám rostly a sílily nožičky. Čtvrtý týden, nejkrásnější období, kdy jste ještě neměly zuby jak jehly, ale už jste byly pěkně akční štěničky a snaživě cupitaly a hrály si spolu, jsem odjela na týden na dovču. I když jsem vás nechávala pánečkovi s těžkým srdcem, dovču jsem si užila. Ale domů jsem se těšila jak nikdy. Bála jsem se, že vás po týdnu nerozeznám.

Zbytečně. Byly jste prostě moje holčičky. Jen jste zas víc vypadaly jako pejsci. A měly jste mnohem víc zubů. A Aurumka už po vás všechno neuklízela. Potom už ten čas rychle utíkal. Přikrmování, uklízení, odpolední „pasení“ na zahrádce, když přálo počasí, večerní vysedávání ve vaší ohradě a hraní si s aportem v kuchyni. To jsem ti začala říkat Uaua, protože tys dělala největší kravál ze všech, když jsem si s jednou z vás hrála s aportem a ostatní jste byly v ohradě. To UA ti bohužel zůstalo. Umíš hrozně ošklivě vřískat, víš to?

 

 

Princezno, ty spíš! No, to nevadí. Teď už zbývá jen to méně veselé vzpomínání. Strach, jestli vás vůbec někdo bude chtít a strach, jestli to budou ti správní lidi. Po posledním očkování a tetování se sestřičky začaly rozjíždět do světa. První říjnový víkend jste zbyly jen tři. První šla hned v pátek Cuketka.

Na tu se pánečci přijeli dokonce dvakrát podívat. Bydlí kousek od Bohumína, však víš. Už tady byli párkrát ukázat, jak roste. Pěkně jste se vždycky na procházce zmydlily. Holčička se má očividně skvěle. Měla jsem z nich dobrý pocit hned, jak přijeli prvně. S Cuketkou, která byla dost nezávislá a díky své velikosti a dravosti mezi váma dělala pěkný rozruch, jsem se loučila nejsnáze. Taky hned večer bylo poznat, že je v ohradě o její louže a bobky méně a všechny jste byly mnohem víc v klidu. Asi jak vás ve spaní neválcovala.

Druhá šla hned v sobotu moje malá něžná Ciri. Někam ku Praze. Zrovna o Cirušce mám nejméně zpráv. Sice na mě nepůsobili noví pánečci špatně, ale kapku informací bych ocenila. Snad je s Ciri vše v pořádku. V neděli odjela Cecilka až do Ústí nad Labem. Přijela si pro ni naprosto fantastická mladá rodina. Hledali náplast na bolest po umřelé maďaří fenečce. Myslím, že se s Cecilkou mají naprosto skvěle.

Zbyly jste tři. Po pravdě, byla to docela úleva. Nejspíš i pro vás. Přece jen vás už bylo ve výklenku plno, a co jste dokázaly v šesti vyprodukovat za dobu, kdy jsem byla v práci… Ke štěňátkům to patří, ale občas jsem měla pocit, že už jen krmím a uklízím. Jen vám třem se dalo mnohem lépe věnovat. A k tomu zas ten strach, jestli vás někdo bude chtít a kdo to bude.

Cesmínka odešla bydlet před posledním říjnovým víkendem. Zůstala v Bohumíně, v rodině se dvěma klučíky a s pečlivou, zodpovědnou maminkou, která si ji okamžitě zamilovala. Však je potkáváme často. Vždycky se spolu uhoníte téměř do mrtva. Z Cesmínky mám taky radost…

 

 

Zůstalas ty a moje Cácorka. Ty kráska a Cácorka miláček. Ty jsi rostla do krásy a z Cácorky se začal stávat můj závisláček. Páneček měl jasno. Pokud má některá z vás zůstat doma, máš být pokračovatelkou rodu ty… Snažila jsem se usilovně najít alespoň pro Cácorku domov. Nakonec jsme se dohodly s kamarádkou, Renčou musherkou.

Navzdory vlastním starostem, o tvou sestřičku moc stála. Čerstvě tříměsíční Cácorku jsem jim tedy osobně odvezla na novou chaloupku. To byla zatím ta nejtěžší předávka štěňátka. I když jsem byla přesvědčená, že pro ni dělám to nejlepší, že ve veliké Mackovic zvířecí rodině ji čeká hezký život, nebylo to vůbec jednoduché.

Cesta vlakem zpátky bez ní byla zoufale osamělá. Navzdory přesvědčení, že pro Cácorku jsem udělala to nejlepší, co šlo. A navzdory tvé stálé přítomnosti u nás doma. Nejsem si tak úplně jista, jak je to s tím, že jsi zbyla, princezničko. Ale my dvě jsme si zbyly určitě. Alespoň zatím…

Nakonec ta nejnešťastnější bez Cácorky jsi byla ty. Nemělas s kým se poprat, neměla jsi se ke komu přitulit na spaní. Ve výklenku sama v obýváku jsi nechtěla už vůbec být… Zrušili jsme ohradu a přestěhovali tě k nám do pokojíku do velké kenelky – vaší porodní bedny. Akorát s horním dílem a dvířkama. Noci byly hned v klidu, stačilo ti, že je nás okolo tebe plný pokojík.

Horší to bylo s tvým UA ve dne. Ale jsi holčička šikovná a chápavá. Možná nechápeš, proč nemůžeš volně řádit v bytě, když nejsme doma, ale pochopilas, že vřískat jak na lesy není to, za co bys dostala pochvalu. Jsi správná citlivá maďarka, nemáš ráda, když se na tě křičí. Smířila ses s pelíškem – bednou., pochopilas, že příchozí tě vždycky hned vysvobodí, když nevřískáš, vezme vyčůrat, nechá proběhnout.

A když v noci potřebuješ vyvenčit, stačí lehce zakvílet a panička se hned hrabe z pelechu, aby princezničku netlačilo. Jen by mě zajímalo, jestli skutečně každou noc potřebuješ ven, nebo je to jen finta. Čurneš vždycky, ale taky tě vždycky pomazlím, uložím zpátky do bedny. Jestli ty to neděláš, aby ses ujistila, že nejsi na světě sama. Podezírám tě, že kdybys směla spát pod peřinou v posteli, ani čůrat nebudeš potřebovat.

Jenomže, princezno, nás už je v posteli moc. A dobře víš, jak nevrlý je děda Borek a ještě horší je strejda Alík, když spí. A mě by trefil šlak, jak by tě poloprobuzený zvrčel. Taky si dovedu představit, jak bys vystartovala, kdyby si ti na hlavě ustlal kočkour. Kdepak, jsi nejmladší, musíš se smířit s podřadným pelíškem v bedně.

 

 

Moc bych ti přála, holčičko moje, abys měla něco víc, než ti můžu dát ja. A páneček? Nevím, holka, jestli tě chce nebo ne. Když jsi prý zbyla… Je to s tebou nějaké podivné. Přála bych ti nějakou takovou rodinu, jako mají tvé sestřičky. Myslím, že žádná z nich nebude lovecká, většina nikdy nebude běhat v zápřahu o zlom krk, ale budou veselé společnice, ochotné kdykoli vyrazit ven nebo donést aportek, vyčenichat klíče a stejně tak ochotné přitulit se ve slastném nicnedělání ke svému člověku. Jsi učenlivá a chytrá holka, vím, že pro svého člověka brzy budeš ochotna udělat cokoli a až dospěješ, budeš rozumná dáma…

No nic, princezno. Nerada tě budím, když tak hezky odfukuješ, ale už mám z tebe dřevěné nohy a žebra topení se mi snad propálily do zad. Vstáváme! To je hodin! Je čas probudit velké kluky, mamču a jít počůrat zahrádku na noc. No jo, krásná jsi. A máš dlóuhé nohy, když se tak blaženě protahuješ. A nech toho kocoura! Teda jak můžeš být hned tak živá po probuzení? A ten záchod je FUJ!!!

 

Telefon pánečka, kdyby někdo zatoužil po rezavé princezně: 776590206

Alba rodiny Cácorky: http://ledovastopa.rajce.idnes.cz/

 

 

Aktualizováno: 1.2.2013 — 18:29

73 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Paní Petro,to je krásné povídání o tom jak jste je jako malinké princezny rozpoznávala, jak rostly a potom o smutných odchodech. Ta princezna, která u Vás zůstala je kouzelná, ještě má modrá očička? Moc Vás zdravím a těším se s videi koníků,co mi odposílala Petula

  2. Na verejnoprávnej telke dávali zábery z pretekov psích záprahov, kt.sa konali v Oravskej Polhore. Zvíťazil český masher (meno si nespomínam) s 9 – záprahom KRÁTKOSRSTÝCH pesov. Vraj je to novovyšľachtené plemeno a nazýva sa Európsky ťažný pes. Sú to štíhli pesovia, podobní princezničke.

  3. No to je krásná holčička! (inlove) Úplně úžasná! A ještě k tomu to krásné povídání…Milá AP, moc krásně se to čte a ještě lépe kouká na fotky! Moc zdravím celou smečku včetně koníků, taky jsem četla, jen nebyl čas reagovat.

    1. Ahoj Lucko! Je krásná a hodná, co má druhé zuby, tak už vůbec nekouše, jak ji tady pomluvila Ešusová :) ! Ještě pořád nepotřebuješ ohaře? Ani dospělého flekatého ;) ? Jsem pokušitel…a páneček by i flekatého dal.

  4. To je ale krásné povídání. Princezničku bych brala hned, mít něco většího než panelákový byt :( . Je úžasná a ty Ap taky. (h)

  5. Jéé vižlí pižly! Teda pižlí Vižly :D Peti, tak jsem si to celý pěkně prošla znovu a včetně detailů :) . Proč já nemám ten domek? Bylo by o zrzku doma víc. Vím, že když bych chtěla štěnítko – tak jedině od Tebe.

    1. Peti, kdyby to šlo, přilepím ji pindíka a myslím, že by jste neodolali. Je strašně hodná a proti Ešuskovi velmi klidná (inlove) . Právě mi spí za zády na gauči jako mimino.

      1. (rofl) (rofl) (rofl) mám šípkovo-jablkovej čaj v klábosnici :D .

        Hodňoučká jo?? A kdo Ti ondynoj při tydlifounování ukous málem hlavu?? Myslim, že Alibabička to nebyl, Borek to nebyl, Elsa to nebyla…. kočkouři to taky nebyli… kdo to kurnik mohl být? nevíš?? :D

  6. OT: Trochu dříve, o to rychleji a bezproblémověji.
    MAWAR DNES PORODILA!
    Pavilon je uzavřen, takže fotečku mimíska nenesu. Můžeme jen gratulovat mámě a tátovi Padymu a přát, ať je to zdravé, ať už je to, co je to. Ať je to, co je to, je to v každém případě orangutánek narozený v Praze po více než 40 letech. Prý vypadá zdravě, pije, Mawar ho už ukázala ošetřovatelům. (hug)

      1. Říkala jsem si, Vaví, jestli ještě nemám poslat mejlík, když máš pro orangutany takovou slabost – ale pohlédla jsi sem hbitě.
        Bude mít Gempa na rošťačení ségru nebo brášku a jestli to tak půjde dál, mohou za chvíli po pavilónu pobíhat mrňata i tři i čtyři. Mawar i Padang jsou v ideálním, ba v případě táty až mladistvém věku, můžou vyrábět děti do aleluja. Tohle spojení se povedlo.

        Ale nervům není konec, vedle Kamby se blíží i sloní porod a to dycky děsnej risk.

  7. Jo jaro. Nám tu všechno spláchl déšť ale už máme slíbený další sníh. Nevím jestli hlavně na severu nebo bude zasněžené i západní pobřeží. Zima je to prapodivná, střídá se chlad s teplem velice rychle a náhle. Ledovky a zátopy. Už bych nejraději hodila podivnou Zimu Zimici do moře.

    Předevčírem jsem šla s Garykem koupit mu pršiplášť s nohavicemi. Máme jen takový co kryje záda a tak je Garyk stejně celý zmáchaný. Pršiplášť není zrovna decentnost sama je jasně červený ale byl za půl ceny. Ostatně panička „čevrenou“ miluje od dětství. Když nepotěší psa tak rozhodně paničku. Doufám že to bude s novou pláštěnkou jako s deštníkem, když jej mám sebou rozhodně neprší. Ale raději budu psa z ní svlékat a vláčet ji sebou na procházkách než aby pršelo. ;) (chuckle)
    A koupila jsem konečně Flexi vodítko ale je jen pětimetrové. Ty s páskem nedělají delší a šňůru nemám ráda. Při Garykových pokusech uprchnout si popálím dlaně.
    V druhém obchodě měli zlevněný pelíšek. Máme jenom plyšové deky a ty si Garyk hravě ustele a pak leží na zemi. Ve sklepě je beton a v obýváku dlaždice. Nechci aby měl příliš velké trápení s klouby. Ale kdo myslíte že pelíšek objevil nejdříve? Hned jak jsem jej vyndala z pytle už tam ležela Tindra. Je to však velký pelech, celých 90cm. Garyk je pidikolie a kočičky jsou pidikočičky, vejdou se tam hladce všichni tři. Jde jen o to aby se porovnali. Garyk je někdy na princezničky zlý. Když nakazuji „Kočička nééé!“ tak po nich zle chňape. Bývá to Tindra co chce zdrhnout ven a často se jí to daří neboť Velká kočka už není tak mrštná. Ale na štěstí se Tindra zarazí na schodech z domu. Buď je sníh a nebo prší. Horší je to vždycky v létě ale zatím ji Garyk pokaždé vyhledal. Přes to všechno toužím po jaru a létě. (sun) Pokud se ovšem trochu vyvede, vloni to nestálo za nic. Na rozdíl od vás jsme si tepla pranic neužili. :( :S

    1. Ap, držím krásné fenečce palce, aby našla stejně milující doma, jako její sourozenci (tedy jestli je to opravdu pánečkovo přání). :)

      Veklá kočko. My jsme také nejprve měli Flexi vodítko s „páskem“ a „šňůru“ jsme odmítali ze stejného důvodu jako ty. Jenže postupně nám vadilo, že se ten pásek zničeho nic přetočil, tak i zajel do pouzdra a někdy nešel zase vytáhnout, bylo to k zlosti. Navíc oba psi (Sadie i Trixie) páska lákala k překousnutí (snad že byla širší a více viditelná). Tak, když už jsme kupovali třeti Flexi, zkusili jsme to se šňůrou a jsme s ní spokojeni. Kdybys časem potřebovala koupit nové vodítko, ta šnůra opravdu není tak zlá (spálit se stejně můžeš u obou). A Garykovi přeji nový pláštík i pelíšek.

      1. Milá Maričko, vyzkoušela jsem obojí. První jsme měli osmimetrovou šňůru. To vodítko přežilo Brumlu i Einsteina a to z jednoduchého důvodu, měla jsem je málokdy připnuté. Zničil je až Garyk. Ještě dva se šňůrou se mu podařilo rozbít ale to byla vodítka coby přídavek ke granulím takže žádná kvalita. Pak jsem koupila osmimetrové s páskou a byla jsem daleko spokojenější, nechodila jsem se spálenými dlaněmi. Teď máme to pětimetrové s páskou a myslím že budu spokojena ty 3 – 4 roky, víc asi nemohu počítat že Garykovi vydrží. :( :O

  8. Byli jsme se psima za poledne venku a zapadali jsme po kotníky do bahna. Psice byly jak čuňata, Borůvka navíc na chlupech na břiše přinesla vzorek veškeré místní flóry- do těch mokrých chlupů se ty větvičky, mechy a spol. zamotávají mnohem lépe, než do suchých. Takže pokud to trošku zmrzne, plakat nebudu.

    1. Ach ano, podepisuju všema šesti končetinama – dvěma mýma a čtyřma Beruščinýma – dostat z ní bahno a větvičky je náročné a příšera černá nespolupracuje ani maličko (whew)
      Na jaro je brzy. Vždyť je teprve začátek února – máme mít ještě aspoň čtyři týdny zimy. Nerada vidím to oteplení nejen kvůli bahnu, ale hlavně kvůli rostlinám, které to mate a pak mrznou. Teď bych chtěla sníh a mráz a v březnu rychle sluníčko a teplo (sun)

      1. Milá Dede, nakoukla jsem jen na skok…ale na Tvé stesky na zmazanou chlupatou psovou musím reagovat :) . Taky máme blátíčko, taky máme špinavé psy, ale údržba je velmi snadná. Každou tlapku postupně vyčváchat v kyblíčku a pak jen pečlivě vytřít ručnikem včetně podvozku ;) . I „malinká“ to už zvládá hravě, pravda. Tak mě napadá, Ty máš ráda stojaté ušiska, ale co Tvůj skvělý muž? Nechtěl by on zrzavou? Klidně i do postele (rofl) ! Navíc už si vyzkoušela postroj a geny se nezapřou, bude to umět…On určitě ještě neměl svého osobního štěkavce ;) . No nic, musela jsem to zkusit.

        1. Já ti dám, strkat mu zrzku do postele! (rofl) Popatřil a pravil – uši tomu leží a nemá to kožich, byť to kouká opravdu roztomile (inlove) Tak prý že děkuje, ale že zůstane u mně a těch vlčích uší! (blush)

        2. Kyblíček, tlapička … hm. Roňas nenávidí kyblíček s vodičkou. Ochotně vstoupí do vany, odbahnit se nechá (za odměnu si můžu umýt koupelnu) ale nohu do kyblíčku teda nee. Takhle převrhnout ho, to by mohl …
          :D

          Tahavá zrzka, říkáš … hm … no jo, v některém z příštích životů…
          Ale hezká je, ta na ocet nezůstane ;)

  9. Prošly jsme se všechny tři krásně, po mrazem zpevněných cestách, i listím cestou necestou. V lesích bylo moc krásně, soucítím se všemi čvachtajícími slanými břečkami. To u nás když je břečka, tak je alespoň čistá. Jenom bláto (chuckle) . Ale myslím si i když mně leckdo ukamenuje, že na jaro je brzy, příroda by měla ještě spát pod sněhovou peřinou. Uvidíme!

  10. Milí priatelia, dovolím si jednu “ citaci“:
    Mýlit sa je lidské, ale dokonale něco zašmodrchat lze jen za pomoci počítače !!!
    howgh!

  11. Bodré podoledne všem. (h)
    U nás jemně sněží, takový poprašek co zase zakryl tu tající
    hmotu.Venku je příjemně, nefouká,pod nulou je trojka, takže ideální na prochajdu. Už se těším, po obědě vycházíme.
    Přeji všem krásný pohodový den a připojuji se k mantře Xerxové. (wave)
    Jdu mrknout na Betí deníček. (dog) (wave)

  12. Dobré ráno. U nás na Slovensku síce nie je tak pekne, ale čvachtanica aspoň trošku primrzla.
    Mmch. Technické služby mesta Brezna majú „svojráznu“ predstavu o úprave zimných chodníkov. Keď sa oteplilo a verejné chodníky sa pokryli 10 – 12 cm zmesou poloroztopeného snehu a vody, riešili to tak, že posypali chodníky kamienkami. Výsledok – kamienky sa v čvachtanici utopili a efekt žiaden. Dnes nad ránom, keď čvachtanica trošku prituhla, pobehali chodníky traktorom s pluhom. Výsledok – odhrnuli, čo sa dalo ( samozrejme aj s kamienkami), zvyšok vyhladili, ten ešte lepšie primrzol a vznikla neposypaná kĺzačka :( .Človek si fakt kladie otázku, že ČÍM tí kompetentní ľudia asi rozmýšľajú. Hlava to asi nebude (doh) .

    1. V době oblevy u nás čistili chodníky – sundavali hrably sníh z míst, která jsou NA OKRAJÍCH, ale uprostřed ta břečka zůstala. Obešli pečlivě kopeček, pokrytý namrzající břečkou, který příšerně klouzal, aby pečlivě uklidili oblast kolem parkových lemů, kudy chodí možná tak psi, člověk tam nemá důvod vkročit. Výsledek byl – uprostřed chodníku namrzající břečka, okraje překrásně čisté a udržované. Chápete tu logiku myšlení? Já teda ne.

      1. Viete,najviac človeka s…e nasledovné: fyzické aj právnické osoby majú POVINNOSŤ očistiť chodník pred vlastnou budovou, alebo prevádzkou. Takže ak idete do mesta na nákup, pred každým obchodom je čisto, keď idete popredu, alebo pozadu náš činžák, tak je čisto. Ale skúste ísť popred úradné budovy ( napr. Úrad práce), alebo po verejnom chodníku, kt. majiteľom je mesto,tak:
        – buď sa pošmyknete a zlomíte si nejakú končatinu
        – alebo v lepšom prípade prídete domov v premočenej obuvi.
        Zodpovedné orgány sa vyjadrujú, že nie sú peniaze. Ale je tu armáda nezamestnaných- až 14 percent. Ak cestári nestíhajú upratať cesty a chodníky, nedalo by sa vrámci aktivačných prác vybaviť nezamestnaných náradím a poslať ich upratovať sneh?
        Tejto zimy už minimálne 10 ľudí zahynulo na cestách na Slovensku z príčiny neupravenej vozovky. A to hovorím len o tom, čo uviedla TV JOJ. Ešte stále u nás platí “ gumený komunistický zákon“, že “ vodič je povinný prisposobiť rýchlosť vozidla povahe a stavu vozovky“. Koniec-koncov, tak to urobili aj vodiči na horskom prechode pri Bretislave, keď sa im nedalo ani pohnúť, a ak vystúpili z auta, museli sa ho držať, aby nespadli :D .
        Bohužiaľ, u nás stále ešte nie je veľmi vyvinuté právne povedomie občanov. Keby v USA niekto spadol pred sídlom nejakej inštitúcie, zlomil si ruku a zažaloval inštitúciu za to, že nebol odprataný sneh, tak vysúdi státisíce dolárov. My na to zatiaľ nie sme zvyknutí (yawn) .

    1. U nás sa hovorí, že na Hromnice medveď vylezie z brlohu. Ak je pekne a teplo, tak sa vráti do brlohu, otočí sa na druhý bok a spí ďalej, pretože zima bude ešte dlhá.
      Ak je však škaredo, chladno, padá sneh a fúka vietor, maco sa do brlohu už nevráti, lebo zima sa čoskoro skončí.
      Pravda je však niekde úplne inde. Medveďov je na Slovensku tak veľa, že mnohí ani nezaľahnú na zimný spánok a vyžierajú smetné nádoby vo Vysokých aj Nízkych Tatrách.
      Medvede sú stále chránené zákonom, ale príroda už pre nich nestačí a nikto ich nechce.
      Sú zdokumentované prípady, keď medveďa kúpili do moravskej reštaurácie a tam usporiadali medvedie hody :( .
      Niekedy dávno žili medvede v Nemecku, Rakúsku, Švajčiarsku, alpskom Francúzsku, ale tam ich vystrieľali pre sposob tamojšieho hospodárstva. A z tej istej príčiny ich tam viac nechcú. Takže podľa mojho skromného súkromného názoru sa stav medveďov musí regulovať.
      Tým nehovorím o obyvateľoch obce Čierny Balog: Jano Medveď, Fero Medveď, Jozef Medveď… :D . Preto každý Medveď v Balogu, má tzv. PRÍMENIE. napr. Ján Medveď Horný, Ján Medveď Ušatý, Ján Medveď Dolný… (call) .
      Neviem, či také niečo existuje aj v českých obciach, kde každý s každým je príbuzný ;) .

      1. Aby ne, Yetti. Třeba bývalý spolužák z výšky je z Louky, a tam je to zase samý Maňák. Takže jsou Horní, Dolní, možná i Ušatí. Ten můj spolužák je Angličan (think) , on musí mít vždycky něco extra (no a taky se živí jako domácí učitel (chuckle) ).

  13. Hezké nedělní ráno. Je chladno, takřka mrazivo, není takové rozčvachtané bláto a tak vyrážíme s Evou a Waiky kam? Do lesů, přece!

  14. Dobré ráno, hurá hurá, vylézá sluníčko a je mrazivo, ale procházka byla příjemná. Snad už konečně začne být líp. Pěknou neděli všem.

  15. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Vrátila se zima. Bílo, umrzlo. Psice ještě oddychuje pod peřinou, že prý se ven chodit nemusí (chuckle)

  16. Milá Ap, moc doufám, že se Cuprumce podaří najít nové páníky a spokojenou rodinu (inlove)
    Kolikrát už jsem si říkala – proč jsem na vlčí uši a ne na flety (od EvyŽ) nebo na ohaře (maďary od vás)? Takové zdravé vymazlené štěně je kolikrát k nezaplacení už proto, že si do života vnese plno dobrého, co vlastně novému majiteli ohromně usnadní život. :)

    1. Nejlepší je fotka č. 2 s rozčeřeným čumákem :) Jen ať ti to, milá Beto, ještě dlouho s páníkama běhá! (inlove)

  17. Jedno malé OT: Teď, když je všude kolem nás šedohnědo, (možná, že někteří mají okolo sebe jenom bílo :) ) konečně jsem se dostala k vytvoření alba na Rajčeti z hýřivého, barevného podzimu. Jedná se o procházku Novodvorskou alejí, která byla vítězkou soutěže roku 2011. Posuďte sami, jak jí to sluší, než ta barevná krása opadá! Pokochejte se barevnou přírodou!

    http://dig.rajce.net/Novodvorska_alej.

    1. krásné fotky (nod) Ano – i lípy ze stejné aleje různě na jaře raší, různě se barví a různě opadávají… Individualita stromů existuje (nod) Čas si určují po svém. (koukala jsem na jednu lipovou alej z okna celé dětství)

      1. včera zmizely zbytky sněhu (až na hromady uměle vytvořené) a proto dneska už zase máme bílo… Zatím jen poprašek, ale klouže to slušně (devil)

      2. U nás je už hnědo-šedo-špinavo-blátivo, ale alespoň že padá nějaká voda ;) , celou noc i přes den pršelo!!!

  18. Zdravím všechny! Musím uvést na pravou míru jednu drobnost. Ja nejsem chovatelka! A nikdy jsem nechtěla být! Jednak si víc rozumím s psem – klukem, jednak bych dobrovolně nešla do těch strachů okolo štěňátek, protože s mojí povahou to je tedy výživné… Chovná stanice je pánečkova a krom mého Alíčka a mamči Darka je celá smečka jeho. Štěňátka taky. Akorát ja jsem opatrovatelka,nebo tak něco. A skutečně nevím, jestli Cu zbyla, nebo ji chtěl nechat doma, netuším, jestli ji prodá, když se najde někdo vhodný, někdo, kdo nechce maďara jen jako módní doplněk. Proto je pod článkem jeho telefon. V tomto vrhu jsem si umístila „moji“ Cácorku, konečné rozhodnutí, jak to bude s Cuprukou je na něm.

  19. Krásné povídání, ale bohužel, sama vím přesně, o čem Ap píše. Štěníky krásné čistokrevné s pp po perfektních rodičích jsem měla jednou, urodilo se jich rovnou devět, pět bylo zadaných ještě před narozením, a přesto mi dva kluci zbyli skoro do čtyř měsíců… Naštěstí všichni našli své báječné doma, ale ty nervy už prostě zažít nechci – a to loučení s odrůstajícím štěnětem, které mi bezmezně věří a já ho musím předat komusi cizímu už taky ne (u) . Rezavé princezně teď přeji hodně štěstí a nějakou báječnou rodinu, ve které jí bude dobře! (y) (h)

  20. Já fakt nejsem chovatelka. Když se vidím, jak lustruju nápadníky naší mladé, tak budoucí zájemci by nedopadli o nic líp. Přeju, aby si zrzulka našla svoje doma, holčičky se snad prodávají líp? Ka kavalířím webu jsou v inzerátech častěji psi než feny, ty bývají rozebrané hned.

  21. Prosím za prominutí, milá Ap, dovolím si sem dát jedno OT.

    Plním si jeden sen a organizuji šití Peška. Už mám pět šestic, ale přihlásila se další dvě děvčata, takže hledám ještě další zájemce. Tak úplně nečekám, že je najdu mezi Zvířetníky :) , ale je třeba vyzkoušet všechny cestičky. (nod)

    Víc informací o akci Loudavý Pešek 2013 najdete tady:
    http://vaverika1.blogspot.cz/2013/01/loudavy-pesek-2013-vyhlaseni.html + v dalších příspěvcích na tomto blogu.

  22. To je nádherný povídání. (h)
    Tak nevím, asi bych neměla na to, mít chovnou stanici. Nechala bych si je všecky… (makeup)

    1. Asi nenechala – u některých štěňátek si člověk oddychne, že jsou z domu, přesně jak to psala Ap – jsou příliš samostatná, hodně temperamentní, destruktivní…, no a nakonec vždy zvítězí zdravý rozum – zahradu máme jen jednu, příjem není neomezený, čas také ne…Ale první a poslední štěně vždy obrečím.

  23. Krásná smečka zrzounků. Přeji všem hodné rodiny a té poslední holčičce ať jí všechno krásně vyjde.
    Ach, jo,prožila jsem tohle loučení jen jednou a vím, že na to nemám. Moje životní role je být zachráncem.
    Teď zrovna řeším s moji kamarádkou, jak dostat buldočku z Košic na Moravu. Jednu už jsme zachránily z množírny.
    Je u nich doma ve vile,dole bydlí dcera, ta má taky buldočku a 2 bordeaux dogy, všechny jsou velmi socializované.
    V loňském roce jim umřel buerbuel, taky byl zachráněn ze Slovenska, měl moc nemocné srdce a miloval melouny.
    Tak hodně štěstí zrzavečci. (inlove) (wave)

  24. Krásny článok a krasni pesici :) . Kerry, mopsica mojej priateľky považovala za najlepší „sacher“ kuracie hovínka :( .
    OT: Mala som tu napísaný pekne dlhý komentár, ale tento blbec mi znova napísal, že píšem príliš rýchlo :@ .

    1. Yetti :) já vždy text kopíruji před odesláním, právě pro tyto případy. Někdy stačí použít šipku „zpět na předchozí stránku“, komentář většinou zůstane zachován a opravit součet protispamových čísel.

  25. Milá Ap , svým článkem jsi mě dostala. Je nádherně napsaný a plný lásky.

    Držím palce malé princezně, aby našla to své doma – myslím, že ten domov na ni zcela určitě čeká. Právě pro to všechno.

    Přeju všem krásný den se srdíčkem – zase mi nejdou dávat obrázky.

  26. tak si Kosatice užila – vyvezli jsme ji za město k Machnínu na louky a vyrazili na čmuchací procházku. Užívala si to maximálně – bohužel ji občas popadla bláznící tryskací a skákací nálada (tmi) já hystericky řvala, ať toho nechá… naštěstí se nic nestalo. Byli jsme venku jen chvilku – ale pro psici báječné vzrůšo. Fotky budou typicky Kosatčí…
    V trysku, cvalu a překvapivě i v klusu je bezchybná. V pomalé chůzu je ale vidět, že stále hodně blbě chodí.
    Doma již druhý den zkouší chodit bez ponožek – sice jí je dávám, pokud je nějaký šrumec (návštěva, jídlo, vaření) , ale už se dokáže přemístit sama od sebe tam, kam potřebuje.

  27. :x O.T. K včerejší kytičce pro Jajku.Pravdu má Marska, je to _Řebříček bertrám_Achillea ptarmica. :x

    (chuckle) Doma tomu bertrámu říkáme celá léta – knoflíčky. (chuckle)

    1. Dík za upřesnění, já v tom viděla květy keře, který mám na zahradě. U mne je to Spiraea prunifolia.

  28. Ap, krásně napsaný článek. Umíííš! Vím, jak Ti je, když jsi psala tenhle článek a moc a moc držíííím, aby to vyšlo. Pomazli za mne princeznu a Puncíkovi a Zorce pusu na čumáky.
    Jo, a Klérka, také naše princezna, ráda vyhrabávala na zahradě kočičáky. Pro psí princezny je to dezert, asi jako Sachr (wave) .

    1. Chňá, to mi povídej, to bylo to první co Daník naučil Áju II. Musela jsem vymyslet umístění kadibudek tak aby tam kočky mohly a psi utřeli hubu. Potfory jedny mořský. :) (wave)

    2. Borůvka je chodila vyžírat z kočičí kadibudky, dokud jsem jí jednou nevymyla hubu mýdlem. Pak toho nechala.

      1. To já jsem napravovala: mýdlem taky,jodosolem vystříkala držtičky, zubní pastu natlačila,tantumverde zkusila ale zdá se, že jim ty enona chutnají pořád stejně,blééé. (chuckle) (tmi) (rofl) (wave)

  29. Milá Ap, zcela chápu tvé pocity a ten strach. Taky jsem sedávala nad těmi devíti prcky a brečela, že je nikdo nechce. Poslední klouček odešel ve třech měsících, moc jsem to obrečela, ale u nás by mu asi nebylo nejlíp, přeci jen tři feny hárají minimálně pěkrát v roce a to by pro něj bylo peklo. Možná jsme měli štěstí, ale v některých stanicích, hlavně na Moravě, mají ještě stejně staré štěníky a nemohou je udat. A bohužel to není problém jen jednoho plemene, obecně se lépe prodávají malá plemena, o středňáky a velké moc zájem není….

  30. Z toho povídání pro Měděnou princeznu na mne padl smutek… připomnělo mi to dobu,kdy jsem se loučila s Bářinými štěňaty…3 x a potoky slz mi tekly..celý jejich rod už běhá za Duhou…a já věřím, že se tam všichni našli a že je i přesto,jak je to dlouhá doba, až tam jednou dojdu i já,poznám….a hlavně, ž enebudou na nerv z toho,že se družím i s kočkama (angel)

    princezno Cuprum,jestli máš zůstat tady doma, tak si to užívej, jestli poputuješ do jiného doma, ať máš stejně dobré a hodné lidi kolem sebe…. (h)

  31. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Krásný vrh rezavců (inlove)

    Třeba se ještě najde skvělý páník, který nechce úplně malé štěně, ale juniora (inlove) DRžím palce mocmoc (nod)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN