ČLOVĚČINY: Prolínání aneb příběh nejen o mopsovi

Milí Zvířetníci, ráda bych se s vámi podělila o jeden podivuhodný příběh. Nepochybně by si zasloužil lepšího vypravěče, protože vážnější poloha mému stylu psaní nesvědčí, ale nešť, spoléhám na vaši čtenářskou shovívavost.

 

 

Již drahně let mám známou, říkejme jí třeba Eva. Vídáme se jen zřídka a pracovně, ale padly jsme si do noty a tak pokaždé, když se sejdeme, dojde i na osobnější hovor. Pochopitelně brzy přišla řeč i na psy. Vyšlo najevo, že Eva svého času měla mopse. První a jediné životní zvířátko.

Mopsí holčička se jí přihodila až v dospělosti, když byla na mateřské dovolené se svými dvěma dětmi. Mopsinka okouzlila celou rodinu natolik, že když se její čas naplnil a ona v krásných nácti letech odešla za Duhový most, byla bolest ze ztráty tak veliká, že už ji nikdo z rodiny nechtěl prožívat znovu.

Když jsem viděla vzpomínkami prozářené oči a špatně skrývaný tesk, nedalo mi, abych k pořízení nového psího kamaráda mírně neponoukala. Ale nesouhlas bylo rezolutní, podpořený spoustou rozumných argumentů o dlouhé pracovní době, neochotě ustupovat z vlastního pohodlí atp.

Až jednou. Stačil pohled mezi dveřmi a bylo nad slunce jasnější, že od minule se něco přihodilo. Uvítala mě Eva, celá omládlá a energií sršící. Než jsem se stačila zahloubat co, nebo spíš kdo zapříčinil tuto očividnou proměnu, významně kývla hlavou k rohu místnosti, kde na pelíšku spokojeně odpočíval… mops.

Nic neobvyklého, možná říkáte si. Nadšeně jsem přidřepla k pejskovi a jala se ho muchlit, vyzvídajíc, kterak k němu přišla.

 

Před časem si Eva vyšla se svou přítelkyní do hospůdky na víno, by si vzájemně poplakaly na rameni a postěžovaly, kterak potomci naráz vyletěli z hnízda a do duše se vkrádají opuštěnost s prázdnotou a vůbec je ten život šedivej a bezútěšnej. Když byly v nejlepším, náhle se o nohu známé otřel mops. „Jéé, ty seš krásnej, kde se tady bereš, hošíčku, tebe bych si hned vzala,“ bezprostředně vyhrkla Eva.

„Myslíte to vážně?“ ozvalo se od vedlejšího stolu. Ukázalo se, že vedle sedí rovněž dvě přítelkyně, zarmoucené, s ustaranými hlavami v dlaních. Majitelka mopse před sebou měla čerstvé laboratorní výsledky, které neúprosně sdělovaly, že její šestiletý úporný boj s tou hnusnou chorobou zdaleka není u konce a čeká ji další vyčerpávající martyrium chemoterapií.

Zoufalá majitelka si po předchozích zkušenostech uvědomovala, že nyní už nebude mít dostatek sil k péči o svého milovaného jedenáctiletého psího druha, a proto s přítelkyní v duchu probíraly široký okruh známých, hledajíce, kdo z nich by byl ochotný a schopný se o pejska trvale postarat. Nenacházely nikoho vhodného a nešťastně se proto ve svých úvahách dostaly až ke krajní možnosti – útulku. Přesně v tomto okamžiku zaslechly „Jéé…“.

Slovo dalo slovo. Dvě ještě před chvilkou naprosto neznámé ženy se domluvily, že se za pár dní sejdou a předají si pejska, veškerou jeho výbavu a pořádně si spolu promluví. Pes se však přilepil k Eviným nohám a odmítl se hnout, celým svým miniaturním tělíčkem oznamujíc, že co se jeho týče, má zcela jasno. On jde domů… Původní majitelka jen bezhlesně a statečně, byť s hrdlem sevřeným, podala přes stůl vodítko.

Mopsíkovi by tolik let nikdo nehádal. Rozkvetl, zdravě zhubnul, užívá si na své plemeno a věk neobvykle dlouhých procházek po lesích a především nespouští oddaný pohled ze své vyvolené.

Udiveně jsem vrtěla hlavou nad právě vyslechnutým příběhem, po těle mne lehce mrazilo a myšlenky se rozeběhly a bylo v nich více otázek než odpovědí… Nebojte, ušetřím vás svých úvah a dedukcí :- ) Předávám jen, jak jsem získala.

 

 

Aktualizováno: 24.1.2013 — 21:12

104 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Děkuji vám všem za přáníčka, bohužel jsem byla nucena oslavit nanáviděným shopováním, ach jo

  2. Doškobrtala jsem se až nyní k Noťáčku, otevřu Zvířetník a ejhle jsou zde oslavenci!!!
    (f) Všem přeji hromadně hodně zdraví a štěstí (f)

  3. Mila Louk, snad nebude vadit OT na odlehceni – kdyz je nedele v podvecer napnuteho vikendu. Minulou nedeli jsme meli kazdorocni setkani kamaradu z kapely, ktera prestala existovat asi pred 26(?) lety – holt zamestnani a hrani po nocich se prestaly slucovat. I kdyz se rada z nas vida v Columbii a obcas se neco odehraje pro radost, asi pred 5 lety se zacala delat hromadna akce jednou za rok kolem Chetovych lednovych narozenin. Prijede i jednotka z Virginie, ucastni se fandove kapely. Letos nas z ruznych duvodu bylo min, nicmene se to bylo fajn. Podarilo se mi ( (rofl) ) nahrat dve (jenom) pisnicky. Budiz mi omluvou, ze fotak, ktery mi byl vtisknut do ruky, byl maly a zaludny – malinkate cudliky, ktere jsou schopne udelat cokoliv, kdyz se do nich usilovne a se znalosti macka, a navic v dome u kamaradu nebylo moc svetla. Ale stihla jsem dve dobre. :) http://hanaw.rajce.idnes.cz/Hromadne_oslavy_sedesatin_-_hudebni/

    1. Tedy, Hanko, proč jste se při výběru zaměstnání – koncerty rozhodli přesně obráceně, jak jste měli (rofl) ? Ten foťákový záznam není akusticky nic moc, ale je slyšet, že pánové UMÍ!!!

      P.S.: Na co hraje Chet?

    2. Hanko, pěkné. S dovolením jsem si prohlédla i to předchozí album, muselo to být bezvadné. Jednu z těch písniček tam uvedených (tu variaci na Mika Oldfielda) hraje občas na večírčích i naše příležitostná oddílová kapela „Doo when blade“. ;-) Nahrávku bohužel nemám, ale jsou moc šikovní.

  4. Louk, to je silný příběh – kéž dopadne pro všechny dobře (h) (h) (h)

    a nemohla jsem si nevzpomenout na Li a její Dračice… (inlove)

    1. Inko a Zuzko z hor – vsecicko nejlepsi. (^) (sun) OT pro Zuzku: vzpomnela jsem si na tebe hned 2x v poslednich par dnech. Jednak jsem zas udelala kotel madarskych zelnych zavitku z kucharky tve babicky, a jako obvykle hudebni spolecnost to velmi ocenila. Druhak sice nevim, kde presne zijes, ale vim ze nekde kolem Xerxovic, ale vejs. A kdyz jsem cetla, jaka je tam ZIMA, tak jsem ti venovala vzpominku.

      1. (h) Děkuji všem za přání i za nádherné JoVovic foto. Jenom prolétám, ale vězte, že na vás všechny moc myslím. (h)
        A Hano, u nás taková zima nebyla, jako na Jizerce. My měli o 5 stupňů míň (sun) , takže pohoda. Jsem ráda, že se recept určený pro rodinné a jiné sešlosti, osvědčil. Tak a já opět pádím za buk. (wave)

      1. S dovolením se přilípnu, oběma oslavenkyním přeju vše nej nej nej. Taktéž i všem z minulého týdne, nějak nestíhám.

    2. Na tak krásné přáníčko se nezmůžu, ale přeji oběma oslavenkyním štěstí, zdraví, dlouhá léta a spoustu pohody.

    3. Milá horalko udatná, všechno nej! Zdraví, pohodu, studijní úspěchy a tak fšecko (inlove) .

      Milá Inko, tobě samozřejmě taky všechno nej! (f) (^) (d)

    1. tak já se z dovolením připojím do řady gratulantů… všechno nejlepší,hodně zdraví a pohody Ti Inko přeju…. (h) (hug) (rose1)

  5. hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Dneska jsem vstávala na děsivý Betí kvil a následné jemné brečení… Nebojte – rychle mi došlo, že venku štěká Cézar a Betka (hárá vždy poměrně krátce) přichází do těch nejlepších háracích dnů… A tak již ve třičtvrtě na šest jsme byly na zahrádce… Od té doby kníká a kňourá… ale je vyvenčená, tak má holčička smůlu – doma a v teple bude.

    Slabě nasněžilo, zataženo, jen mínus devět

      1. teď jsem se vrátili z podPilcberku. Beta dneska byla mnohem aktivnější a lépejdoucí než v pátek. Ušli jsme o 100 metrů víc – a vrátila se k autu v pohodě.

        Takže dvacetiminutovka dobrá, i když počasí nicmoc.

  6. Dojemné vyprávění milá Louk. Doufám, že se obě dámy v hospůdce loučily možná se slzami v očích, ale s pocity, že vše je jak má být. Nemocná paní s úlevou a jistotou, že její miláček jde do těch nejlepších rukou a novou majitelku zase mohl hřát pocit, že pomohla ve chvíli nejtěžší a sama si udělala radost. (h)

    Tady se tihle psi jmenují „Pugs“. O tři domy dál v ulici bydlí náš „dodavetel“ cementových laviček a kašniček, obrubníků atd (má obchod jinde, ale co koupíme, přiveze nám domů ve svém voze – má to „při cestě domů“). Už léta vlastní mopsíky právě tam jsem kdysi viděla prvního naživo. A hned štěně. Šli jsme kolem jeho domu, on byl právě venku a dali jsme se řeči. Najedou z jeho garáže vyrazilo něco světlého, malinkatého, s vykulenýma černýma očima,s rozpláclým čumáčkem, který byl černý až po ty oči, jakoby mrňě ponořilo hlavu do sazí. Radostně funící se mi to přiřítilo k noze, oňuchávalo mi boty, kulilo na mně ta svoje obří kukadla a rotovalo mi to kolem nohou. Neuvěřitelně rozkošné štěně, musela jsem se chechtat a společnou konverzaci vedle jen choť, já od toho mrňouse nemohla odtrhnout oči. Teď už je mposíkovi 12 let, ale je stále plný energie. Jezdí s páníkem denně do práce, takže jak souseda, tak malého puga teď už vidíme pouze tehdy, když si jedeme koupit něco cementového, což zase není tak často. Ale roztomilý pejsek je to furt – páník ho musí před zákazníky zavírat, protože ne každý prý jeho radostné hopsání ocení. Před námi ho ale nezavírá (na moji žádost). :)

    1. Tak pugs. Jojo, Maričko, to jsou přesně oni (happy) . Asi jsou fakt všude stejní – viz Bobík, kterého tak výstižně popisuje Bětuláskovo :) .

  7. Tedy – to je ale příběh! Obdivuju jak původní, tak novou majitelku. A držím všem palce! A Louk, díky, žes to tak působivě sepsala

  8. http://drporkert.com/dogy/images/beta/0113/index.html

    aneb Betí týdeníček vyšel…

    Jinak tu odpoledne byli tři hodiny mládežníci a Beta to zvládla docela s přehledem. Já jí nechala rozmrazit kus hovězí velekosti – takže dlouhý čas v klidu hlodala, ale stejně toho nachodila a nastála hodně. Ťuk, ťuk, ťuk… žádné trysky a rozjíždění tlapek se nekonalo. Jen kotrmelce nám zase zakázala… a na Fáninu deku se natáhla…

  9. CD se vytáhla.
    Obě paní a mops taky!
    Ať původní mopsí paní bitvu vyhraje, nová mopsí paní má dlouho radost a zjistí, že se prostě mops vrátil. (h)

  10. Co dělá Vítr, když nefouká?
    Holkám pod sukýnky nekouká.
    Co dělá Vítr, když nefičí?
    Asi se ukrejvá v jehličí.
    Co dělá Vítr, když nevane?
    Můj není. Tvůj není. Koho je?

    1. BĚTULÁSKOVO, BRAVO!! VÍTROVI JSI NA ROZLOUČENOU A NA CESTU ZA DUHU POSLALA MOC PĚKNOU BÁSNIČKU. VIDĚLA JSEM HO NAŽIVO JEN JEDNOU, ALE TAKY JSEM SE VELICE BAVILA NAD JEHO LÍČENÍM ŽIVOTA S PIŽĎUCHEM. NETUŠÍTE NĚKDO, CO S PIŽĎUCHEM BUDE DÁL?KRÁSNÝ ZBYTEK VÍKENDU VŠEM

  11. V téhle souvislosti musím doporučit Atlas mraků – já viděla film a byla jsem uchvácena jako nikdy předtím. Na knížku se chystám. Jinak paničce držím palce v boji s nemocí a psíčkovi přeji spokojený život s novou smečkou.

  12. Až mě mrazí. Fakt je, že mezi nebem a zemí není jen lustr.
    Obdivuji původní pejskovu paničku, že se dokázala rozhodnout hned na místě. Muselo to být pro ni nesmírně těžké. (h) Věřím, že svůj boj s nemocí vyhrála.

  13. Mila Louk, velmi silny pribeh, ktery mi bude dlouho lezet v hlave. Jednak ten instinkt psa, a jednak ta starost, co s se zviraty, kdyz prijde na ty veci posledni. Kockoury bych jeste zaopatrila, ale Jakeyho – nevim, nevim……

    1. Hanko, než jsem si jela pro Jollieho, domluvila jsem se se svou kamarádkou, že kdyby něco trhlo, tak se postará.
      Instinkt pejska hovořil celkem jasně – panička má zcela jiné vážné starosti, než aby se mnou kamarádila jako dřív. Díky bohu bylo pséko zjevně dobře socializované.
      Zažila jsem průšvih, když si můj strýc s manželkou vzali 6-letého kavalírka po jednom dlouho nemocném starém pánovi. Pséko v podstatě žilo samo s pánem a 2x denně ho krátce vyvenčil soused.
      Pejsek se všeho bál, nikam se s ním nedalo jít, moc nekomunikoval, za to při každé příležitosti hysterčil…
      Trpěli všichni dva roky, než pejsek umřel a řekla bych, že v podstatě na pocit osamění.

      1. Umřít sedá na ledacos. Znal jsem jednoho pána, který dělal v Lovosické Secheze, což je chemička, vyrábějící umělá hnojiva a možná ještě něco navíc, ale to už je jiná kapitola. Dělal tam od vyučení, celý život ty jedy a smrady inhaloval a nikdy nezamarodil. Do důchodu odešel na svou chaloupku v horách, kterou celý život pilně zveleboval a těšil se, jak si užije čistý vzdoušek. Jenže ouha, než se druhý rok naplnil, zemřel. Při pitvě vyslovil lékař hypotézu, že organismus, ochuzený o pravidelné dávky svinstev nápor čistého vzduchu nevydržel.

  14. tak slůňo (sun) bylo jenom dopoledne. Pak přišla smogovka peřina nejprve dolů na Liberec, pak i k nám. Nic moc – zima a šedo, občas poletuje sníh. A fouká, takže zima jak na Sibiři…

  15. Milá Louk,to je tedy silný příběh. Eh, co, jsou věci, mezi nebem a zemí, kterým nikdy neporozumíme. Ztratili jsme instinkty, zvířata je stále mají, učme se od nich.

    Mně se Ája taky totiž vrátila, ať si říká kdo chce co chce.
    A mám radost, Daníček při ní pěkně okřál. Ty , víš taky své.
    (h) (wave)

    1. Ono by kolikrát stačilo naslouchat a nepřekážet :) .

      Prima, žes zpátky a celá, že tě prkýnka nezmohly (wave)

  16. Jůů, děvčata z Praha a šírého českého okolí, co si takhle uspořádat vlastní Valentýnské autorské čtení s Dede? Prosím jen AŽ PO 14. únoru, neb ten den mám vražedný audit. (whew)

      1. Jsi skvělá , milá Zano, jako vždy máš v merku to podsttané. Děkuju moc – stále mi nejdou smajlíky, jinak bych Ti poslala kytičku. :o)

  17. Jsou věci mezi nebem a psem…
    Sestřina snacha před pár lety vnutila babičce – sestřině tchyni – mopsíka. Mopsík Bobík se stal babiččinou (cca 86 let) absolutní láskou. Už jsem o něm parkrát psala: pochovat se to nedá, jak se to blažeností hemží, vycvičit se to taky nedá, ale s babičkou soužívá co na slovo, i jen na gesto. Má v jejím pokoji své spací křeslo se svou ultraextrajemnou dečkou a noci tráví přirozeně u paničky v posteli; když babička vaří, protože ona je stále v kondici, sedí jí u levého kotníku, a když na něj promluvím, přiřítí se s veškerou vášní, prozobne mi drápkem punčocháče a nadšeně mi celou vahou stoupne na palec u nohy. Prostě mops.

  18. Obě strany se zachovaly statečně, kéž jim to dobře vyjde. Samozřejmě hlavně té nemocné neznámé (y) , ale ona i ta tvoje známá bude muset trošičku zabojovat.
    A nakonec i od tebe, Louk, to byl určitě krok do neznáma, sepsat příběh, kterému se člověk jaksi podvědomě brání věřit.

    1. Musel to být báječný večer, ze všech fotek dýchá pohoda (inlove) .

      Díky, Alex! Za dokumentaci a hlavně včasnou dodávku :D .

    2. Čtení bylo úplně bezvadný, slyšet ty povídky Dediným hlasem je ještě o něco lepší, než si je číst potichu. (h)

  19. Mrazí a dojíma z tohto príspevku.Hlavou mi beha spústa otazok.Snáď Ten,kto to zariadil, doprial tej statočnej žene víťazný boj.
    Vitr-a som nepoznala,sviečku zapálim a budem spomínať pri starších obrázkoch/snď ich najdem/ Mohli by ste prilepiť odkaz.
    Mrzne aj tu dolu na juhu,Nevyleziem z bytu,budem upratovať/!?/ a sledovať tv-výsledky volieb.

  20. Není to jen o mopsech, je to o neuvěřitelné chápavosti našich chlupatýchz kamarádů. Svěho prvního vytouženého pejska jsem měla před Kubou a náš vztah byl velmi zvláštní a intenzivní. Když jsme se měli najednou stěhovat na sídliště do malého 2+1, Bimbo nebyl příliš proto, abychom s sebou vzali svobodného mladého loveckého psa. Hledali jsme mu novou rodinu a našli jsme čerstvé důchodce – a tehdy byli čerství důchodci plní elánu – kteří nechávali svůj byt dětem a stěhovali se do Orlických hor na chalupu. Toužili po kocourovi a jejich dcera oslovila Bimba. Nakonec o Velikonocích na zkoušku odváželi Gastona. Do auta nasedl jako frajer a ještě po 28 letech vidím jak se otočil a jeho oči říkaly “ neboj, já se budu mít dobře“. A měl, pán byl celoroční houbař a se psem trávil celé dny. Jak věděl, že chceme pro něj to nej, to nevím

  21. Louk, děkuji, že jsi se s námi rozdělila o mopsí příběh. Říká se tomu „Vyšší režie“. Ta nemocná paní je velice statečný člověk a moc doufám, že dokáže vybojovat ten nerovný boj. (h)

  22. Cením si odvahy a okamžitého rozhodnutí té paní, co podala přes stůl vodítko. Myslím, že každý by se snažil tu chvíli ještě oddálit a nějak se s novou (byť v tu chvíli skoro zázračnou) situací srovnat, ale ona to dokázala a doufám, že vyhrála i druhý velký boj.
    Jsou věci mezi nebem a zemí, kdy v určitou chvíli se stane přesně TA věc a je na nás, abychom ji poznali….

      1. Tak tak.

        Dlužno ovšem ocenit i statečnost druhé strany. Nová majitelka dobrovolně vykročila vstříc do situace, které se tak dlouho a tak moc bála. Odříkaného krajíce nejvíce…

  23. Milá Louk, děkuju Ti za tento příběh. Čím jsem starší, tím víc vidím život jako cestu od některé z možností k možnostem dalším. V tomto příběhu obě zúčastněné zjevně šly těmi správnými cestičkami až k sobě.
    Vždycky mě fascinuje, jak to posléze vypadá jako zázrak, ve skutečnosti je to ale důsledek množství malých správných voleb. Třeba jako Podivné dědictví, či Jessfígl na Cvrlikách.

    Přeju všem krásný den, se srdíčkem – nejdou mi bohužel vkládat obrázky.

  24. Život mně naučil, že něco nad námi je, ať se tomu říká osud nebo jinak. A zvířátka se k nám dostávají za odměnu, i když někdy mám pocit, že i za „odměnu“.

  25. Z toho mne taky mrazí…. jsou to prostě v životě takové situace, ale prý se nic neděje náhodně (shake)

    1. Šestý smysl? Jinak bych si dovolil skromně doporučit náplň vydavatelství Trigon Brno, konkrétně díla Thirsday Lobsanga Rampy. Ono se to sice tváří, že je to o náboženství, ale obsahuje to překvapivě hodně racionality.

  26. Louk, díky za připomenutí téhle příhody. Je to skutečně neskutečné!

    Včera jsem se pozdě vrátila z autorského čtení, fotky jsou ještě na kartě, ale slibuji, že se vynasnažím, abych je rychle umístila na zeleninu.

    U nás mrzne až praští, je tma, jasná obloha se sluncem se nekoná :^) .

  27. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Zázraky se dějí (nod) A to mops nepatří zrovna k nejběžnějším plemenům (wave)

    Zimáááá – mrzne až praští, Betka se vyvenčila rychlostí blesku…

    1. To byla snad úplně první myšlenka – kolik mopsů běhá po městě?

      Aj, i do úrodných nížin dorazil pořádnej mráz. V mužstvu zavládla mimořádná shoda, nikdo nevystrčí ven ani chlup, říkají :) .

      Aspoň si nemusíte dělat vrásky s vycházkou, zima pobídla ke klidovému režimu (wave)

  28. Promiň, Louk, tohle smutné OT:
    Dnes ve 13 hodin se rozloučíme s jedním báječným Zvířetníkem.
    Účastníci Aukcí ho znají – nebo spíš neznají – jako Anonymního dárce.
    Zvířetnická veřejnost ho zná prostřednictvím jeho basenji Pižďucha.
    Používal nick VITR. Vítku, osdpočívej v pokoji.
    http://renatae.rajce.idnes.cz/pro_VITRa

    1. Viděla jsem Pižďucha při agility v Losince – letěl tak, že dělal čest nicku svého dvounohého kamaráda. Celý život jsi Větru utíkal, teď poprvé utekl on tobě – je mi to tak líto.

      V jednu hodinu se zastavím a vzpomenu si. (rose2)

    2. Renato, díky za nádhernou kytici. V jednu hodinu zapaluji svíčku a vzpomínám na svoje jediné setkání s Vítrem v Losince.

    3. Achjo, těch pár dní od smutné zprávy se mi před očima stále vybavují obrazy Vítka s Pižďuchem v Losince. Škoda je tě, Vítku, veliká škoda. R.I.P. (rose2)

      Díky za krásnou kytici, Renáto.

    4. Vzpomínám a tečou mi slzy, bylo to mé první zvířetnické setkání a byl tam Vítr s Pižďuchem. (u)
      Pokoj Tobě,Větře (h)

  29. ….po těle mne lehce mrazilo a myšlenky se rozeběhly a bylo v nich více otázek než odpovědí… ….

    Mops je tak trochu jiný pes :) umí se vcítit, abych to tak řekla. Je spousta věcí mezi nebem a zemí, které nějak zafungují. Zrovna tak jako umí zamíchat kartama CD. Přeju paní, která bezhlesně a statečně předala přes stůl to vodítko, aby měla hodně sil a svůj boj vybojovala.

Napsat komentář: Bětuláskovo! Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD