PSI: Den D

Tak a je to tady. Naše březí kavalírka Henriet z Panství Lomnice je nervózní, v noci hrabe a chystá si pelíšek pro miminka. Celou noc se budím a hlídám jí, ale vím, že může hrabat i dva dny dopředu.

 

 

 

Hm, takže v noci nic, ani přes den to nevypadá na porod, asi se chystá na další noc, když už nemá panička spát tak ať nespí. Večer jdu do postele s nervama jak na drátkách a říkám si, jestli to všechno zvládnem. Veterinář na telefonu a já nervóznější než když jsem čekala na svůj porod. Ale Henry si lehla a dělá, že nikdy o žádným porodu neslyšela.

Dobrá ,takže jsem se celkem vyspala – vzhůru jsem byla asi jen třikrát když se prošla. Ráno kolem páté byla potřeba jít na záchod silnější, takže jsem šla a Henry se mnou, a pustila jsem jí na zahradu vyčurat, přeci jen chudák těhulka, už jí to tlačí a spokojeně jsem si pak zase zalezla pod peřinu, že se ještě chvilku vyspím.

Henry si lehla na peřinu na mé nohy a taky chrupkala, když v tom druhá fena začala čuchat k mé peřině a já si sedla a šáhla pod Henry a koukám, odtekla jí plodová voda. No, čert vem mokrou peřinu, je to tady, vstala jsem, nasnídala se (kdo ví kdy pak bude čas jíst) , vzbudila manžela, zavolala babičku na hlídání dvouleté dcerky – nemusí všechno vidět a manžela potřebuju k ruce a uklidňování a čekala co se bude dít.

 

 

Pro jistotu jsem si zapnula počítač a hledala instrukce k porodu i když jsem je měla přečtený asi tak dvacetkrát a jeden porod naší fenky už jsem měla také za sebou, ale člověk nikdy neví.. Takže do dvou hodin po prasknutí plodovky by mělo první štěně být na světě. Doprčič, budou to už dvě hodiny a nic.. Tak že jsem to já, nervák největší, hned jsem volala pro radu veterináře. Říkal, že ať počkám do těch dvou a půl hodin a když nic ať dojedeme – máme ho deset minut cesty. Dobře tak čekám.

Manžel, že si skočí ještě na záchod. Jen co odešel, během chvilky Henry začala tlačit a zabrečela tak, že to muselo být slyšet na měsíci. Říkám fajn, manžel na záchodě, dítě se určitě vzbudí, babička nikde a co já tu – navíc ve mně hrklo – štěňátko jde obrácenou polohou napřed. Co když se zasekne, co když nepůjde ven, byly vidět zadní nožičky a ocásek a šlo to strašně pomalu.

A já vím co v takových případech nastává – buď se štěně zasekne a musí se jet k veterináři, nebo se většinou narodí udušené či se zlomeným vazem kvůli obrácené poloze. Henry utekla do pelíšku a už koukám, štěně bylo na světě, mezitím přišel manžel, já ho začala dirigovat – nůžky, utěrku. „Doprčič Lukášku, je to chlapeček, ale nehýbe se!“

 

 

Snažila jsem se kloučka masírovat, Henry pomáhala, ale bohužel se nám nepodařilo ho přivést k životu. :( No dobře, teď hlavně, aby byla Henry v pořádku. Chlapečka jsem odložila do kyblíku, co jsem měla nachystaný na placenty a šla hladit Henry a chválit jak byla šikovná. Do toho dorazila babička a mě pořád zrak utíkal k tomu krásnýmu klukovi co tam tak leží. Nevydržela jsem a zařvala na manžela, ať ho okamžitě odnese někam pryč, že se na něj nezvládám koukat.

Malá dcerka i po tom jekotu Henry naštěstí pořád spala takže jsem se stihla vypovídat babičce a čekala co Henry. I když většina fen rodí rychleji, Henry začala tlačit zase po dvou a půl hodině. Na telefonu byla i majitelka krycího psa takže jsme to prožívali spolu. Manžel byl už při ruce, takže Henry držel, protože ona u toho přecházela, tak aby nezalezla někam, kde bychom jí nemohli pomoci a už jsem viděla kousek miminka.

Ale NEE! Jde zase zadečkem napřed. A jde to zase pomalu. Hladila jsem Henry a do toho se mi koulely slzy po tváři, protože jsem si říkala, že další štěňátko se narodí zase mrtvé. Když se narodilo a já viděla, že se nehýbe tak jsem byla na pokraji zoufalství, ale nic, zkusit se to musí – honem nůžky, utěrku a jdeme spolu s Henry masírovat (ona jazýčkem, já utěrkou), nic se nedělo a tak jsem stejně jak u klučíka šáhla na srdíčko s tím, že zase nic neucítím a světe div se, ono tlouklo!!!

 

 

Honem jsem masírovala čím dál víc a v tom se (jak už jsem zjistila holčička) pohnula a začala lapat po dechu. Maličko jsem se zaradovala, ale ještě nemáme vyhráno – byla dlouho v porodních cestách a má jistě nalokáno hodně plodovky, vytření pusinky nepomohlo tak jsem začala s odsáváním pusou (babička u toho málem omdlívala, ale co se dá dělat, jde o život). Nevím, jak dlouho jsem se snažila, jen vím, že ty minuty byly nekonečné a mně hlavou probíhalo jediné – ona mi tu stejně umře.

Když se poprvé sama nadechla nosánkem tak jsem vykřikla radostí a honem jí dala k mamince, aby se nabumbala mlíčka – zájem měla, takže jsem doufala, že už bude v pořádku. Tak a teď zase čekat, podle ultrazvuku tři miminka určitě, možná i více.

Já se ještě klepala, Lenka na telefonu (majitelka pejska na kterou jsem málem tím stresem zapomněla, že jí mám na drátě) říkala, že ani nedýchala když slyšela, co se u nás děje. Do toho se pak vzbudila dcera, ale jak byla s babičkou, tak byla moc hodná, přišla se podívat na štěňátko a šla si zase hrát. Já, že je ještě čas tak jsem šla na záchod s tím ať babička hlídá Henry, že jsem hned zpátky – ani nevím, kde byl manžel.

Přišla jsem a koukám, babička vedle si hraje s malou a Henry v pelíšku není, tak jsem zařvala: „Kde je Henry?!“ Babička: „Aha, nevím. Jo tady je s náma, ale tlačí.“ :D Mě málem omývali. Naštěstí Henry mě uslyšela, přišla za mnou, dvakrát zatlačila a štěňátko bylo na světě.

 

 

Další holčička, konečně správná poloha, takže stačilo utřít, vytřít pusinku, ošetřit pupíček a dát mamince, aby se nabumbala. Už to byl hezký pohled, dvě holčičky. Krásné princezny jak říká Lenička – majitelka krycího psa. Když ani po třech hodinách se už nic nedělo, jeli jsme s Henry na kontrolní ultrazvuk a zjistili, že je vše v pořádku a máme dvě holčičky.

Pořád mě mrzel ten klouček a asi mrzet nepřestane a ten den jsem si říkala jestli mi to tohle všechno za to stojí – ty nervy kolem, strach o fenu, strach o štěňátka.. Ale když se dnes koukám na ty dva cvalíky v pelíšku a spokojenou maminku, která se o ně vzorně stará tak ano – stojí mi to za to. :)

Tak a i když jsem v den porodu říkala, že další vrh už asi mít nebudu, hledám pro svoji druhou chovnou fenu toho správného ženicha – hlavně zdravotně vyšetřeného a exteriérově správného, aby mi na tu moji holku pasoval. Tak snad se poštěstí a nějakého najdu.
Ale teď si jdu užívat těch prcků co tu mám. :)

 

 

Aktualizováno: 24.1.2013 — 13:22

114 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Slečinky princezničky mi připadají na fotografiích mírně napučené, někdo asi nevyhověl jejich přání a ten koš se jim absolutně nezdál pro princezny vhodný. Moc se mi líbí jejich mamina kterak rozpačitě zívá zřejmě chválena za potomstvo. Caparti jsou caparti i když princezničky. Tak všechno nejlepší do života děvenky!!! (y) (y) (inlove)

  2. nezmrzněte (wave)
    Na zahradě mínus jedenáct, Jizerka hlásí právě teď sedmnáct. A to není jasno… večer se nějak zatáhlo, měsíc se schoval. Jestli se vyjasní, tak ráno bude opravdu zimička (chuckle)

    1. Polabí , okolí Peček nyní -16. Fuj to je klendra. Asi mně to odnaučí kouřit. Doma to nedělám.

  3. Lilinko, jak že jsou ta miminka stará? Počkejte, počkejte, až se dožijete dvou měsíců a něco, budete se modlit, aby si už ty holky někdo vzal. I když, jsou jen dvě. Ale, když člověk kam šlápne, tam je štěně. V noci to vříská PAPÁÁÁÁT aspoň šesti hrdélky, to už je pěkná brnkačka na nervíky.
    Ale ať tak či onak, stejně budete všichni brečet, až půjdou juniorky z domu. (A to můžou jen přes šestikilometrový lesíček, že YGO.) Nikdo Ti, pro ně, nebude dost dobrý. On pan Čapek měl Dášeňku pěkně prožitou. Co slovo, pod to se mohu podepsat.

    :)
    Vracím se k článečku, kterým jsem vzpomenula své padesátileté psí výročí.
    Drahá Dede, děkuji Ti, že jsi jej přijala a předhodila mé srdce Zvířetnictvu. Učinila jsi tak způsobem nanejvýš šikovným. Já počítala, že budu přilepena k nějakému světobornějšímu tématu. Ale ne, Ty jsi z nás učinila hlavní téma dne. Tož ještě jednou dík.
    A Vám, milí (-é) Zvířetníci (-e) děkuji za vlídné přijetí, lakavá a povzbudivá slůvka. Pokud to vydržíte, tak zase, někdy (cca za 2roky?) něco sesmolím. Děkuji všem
    P.S. Omlouvám se některým, vč. zabukistky L.B., že jsem ještě neodpověděla na e-meil.

    1. Promiň Lili. Z následujícího textu jsem vyrozuměla, že jsi zkušená chovatelka. Za rádoby rady se omlouvám.

      1. Tak tohle je vrh C takže zkušená opravdu nejsem.. (chuckle) Holky se narodily 3.prosince, je s nimi pěkná sranda. (inlove) Vím jak to bylo když jsem prodávala první vrh-Áčko zůstalo, byla jen jedna fena takže Beatrice (Světluška) a další dvě fenky a jeden pes. Snažila jsem se být statečná a nebrečet, ale bylo to hrozné. Naštěstí teď když vím, že se mají všichni báječně a se všemi se zatím pořád vídáme je to strašně moc krásné. Jinak Matyldo Zuzka jede s Belindou do Brna na Duocacib-já tam budu 3.2. takže když dojedete budu ráda.

        1. Tak to zrovna nemůžu- ten den přijede k nám malej Holanďan na týdenní výměnný pobyt a já budu muset doma hrát vzornou anglicky hovořící matku.

    2. Pitrýsku Haničko, tvůj článek byl od srdíčka a moc hezky se četl. Potřebovala bych radu ohledně krmení, můžu na meilík?

  4. vrrrrr . Napsala jsem dlouhý text a neuložila… vrrrr (devil)

    O.T. – dole se Eva ptala na Betku. Takže Betí hlášení:

    Dneska byl úžasně krásný slunný (sun) mrazivý den. Takže o polední pauze jsme Betu vzali na první procházku. Do auta nastoupila úplně normálně. Úplně normálně i řvala celou cestu k lesu („kdyýýýý úúúúž tááám bůůůdéém“) Úplně normálně čenichala a zajímala se o svět kolem. Ne zcela normálně chodí… Hezky kluše, ale při pomalé chůzi si škrtá zadními drápky. Nechtěli jsme ji přetáhnout, tak jsme byli venku na sluníčku na lesní prohrnuté neposypané lesní cestě jen asi čtvrthoďku. I tak nám připadala ke konci unavená. Ale nastoupila zase v pohodě, i výskok z auta v garáži si nerozmýšlela. Podmínka paní doktorky je zatím žádné vodítko – takže Betu (navíc ještě hárající) nesmíme venčit kolem domu, ale musí si užívat výletů s osobním řidičem (chuckle)
    Je výrazně lepší, než minulý týden. Ale do normální Bety má stále daleko. Doma nemůže chodit na dlažbě bez ponožek, bojí se, nevěří si. A hodně odpočívá.
    Zcela jistě se časově setkala pravidelná zimní „klouzavost“ zadních a neurologická potíž předních tlap. Jen nikdo neví a netuší, co bylo za tím děsivým kolapsem z minulé středy. Ten tam totiž až tak moc nazapadá… Nezbývá než doufat, že už se to takhle pohromadě nesejde.

    1. Můj švára jednu dobu dogy choval a vím, že konec může přijít nenadále. Ty zas víš, že sis zvolila plemeno, které neužije tolik let, co jiná. (Zas užije víc dění, s Tebou rozhodně. Nebo – vnímá čas jinak.)
      Ať to Betynce ještě chvíli šlape. (y)

    2. Skoro by se zdálo, že se na vás Betka s paní doktorkou domluvily. Anebo že by nějakej úplatek? (chuckle) Každopádně naordinovaný režim je náramně povedený :D .

      Furt držím (y) (y) (inlove)

    3. Betušce přejeme hodně sluníčka a výletů. Náš Doník škrtal zadními drápky o asfaltovou nebo tvrdou cestu taky a ještě dost dlouho /alespoň dva roky / chodil na procházky. Jistěže se nedalo počítat s mnoha kilometry ale na 14 letech ušel docela v poho třeba 9 kilásků kolem Valdštejna, v patnácti, to už jsme měli Luxe, tak z Kacanov přes Kopicův statek na Janovu vyhlídku a zpět. Betí je vysportovaná, určitě se jí bude na světě líbit ještě dlouho. Moc moc držíme palce a tlapky. MMCH: Ale letí ten čas rychle, Luxínek bude mít zítra třetí narozeniny, no on to zcela určitě ví a bude slavit (fubar)

      1. Garyk zdraví Luxíka a blahopřeje mu. Já se přidávám. (inlove)

        A Garyk coby aprílový žert bude slavit 6té narozeniny 2.dubna takže jednou tolik co Luxík.

    4. Doufám, že až Betka dohárá, že bude zase o kus lépe. Kdo ví, co ty hormony mohou všechno rozkolísat. 8-|
      Každopádně na vás stále myslím a držím vám palce. (h)

    5. Betko, nějak si přepočítej nohy, packy a drápky ať máš přehled a komando přes ně. Přejeme ti ještě hodně krásných procházek bez problémů.

  5. Když už se sem seběhli odborníci a zrovna jsem zahlídla Velkou kočku, nevíte někdo, co je to za pejska, který vypadá jako malinká kolie (zbarvení, dlouhý chlup, štíhlá maska) a našlapuje to jak baletka – i když to mohlo být sněhem…? Nebo mám jít listovat atlasy?

      1. Máš recht. Prohlídla jsem alba a asi na 30. fotce je skoro ta moje, co jsem ji potkala včera u baráku. Možná je ještě nedorostlá, protože většina šeltií mi připadá pořád moc mohutná, ale podle oček a vůbec ksichtíku jednoznačně ano.
        To je moc pěknej pejsek.

    1. „minikolie“ je opravdu šeltička. Ale jako koník našlapuje taky osrstěný čínský naháč… Říká se jim labutěnka.

      1. Ona mi přišla taková křehoučká a tak opatrně zvysoka našlapovala – ale mohlo to být krustou na trávníku. Tak jesi tu nebyla jen na návštěvě a bude tu někde bydlet, příště se jí představím. :-)

        (Já že tu už všechny pesany z okolí znám, od kavalířích sourozenců ob barák dál přes různé smetáčky až k těm dvěma černým labradorkám támhle z konce sídliště, tak jak vidím tady na výdrholci inýho psa, zpozorním.)

        1. Jo, a to pobaví autorku dnešního článku i Matyldu. Totiž jak jsem zjistila, že kavalírci jsou sourozenci.
          Matylda zrovna měla nějaký článek o Borůvce a já vyjdu ven a vidím paní, která předpisově vede dva kavalíry.
          Zálibně jsem si je odpozorovala.
          O tejdenek později vidím dítko, jak venčí kavalíra. Ihned poznávám, že je to jeden pes z těch dvou a dumám, kam se poděl druhej.
          O více tejdenků později zase vidím paní a zase s oběma a šlapou vedle ní po chodníku jak hodinky. Tak jsem se neudržela a optala (začala jsem jako, že známá – rozuměj Matylda – také má, a proč někdy jeden a někdy dva) a dozvěděla jsem se, že za
          a) jde o sourozence, bratra a sestru
          b) jsou tak svéhlaví, že děti (také bratr a sestra) je chodí venčit po jednom, protože oba naráz by neuhlídali.

          Během této přednášky oba pejsci naprosto klidně seděli a čekali, až se mnou Hlavní paní skoncuje. Takže ta neposlušnost asi nebyla v pejscích, žeáno.

      2. Onen Daník-král Šumavy, co tu o něm občas píšu, je, jak to tak vypadá, právě křížencem šeltie a jezevčíka. Nesmírně půvabný pejsek, který vyniká právě velice elegantní až taneční chůzí.

        1. JO, při chůzi tančí, to je správný popis. Jsem si myslela, že jí něco vadilo na zemi, ale možná tak prostě chodí.

    2. No jo šeltie, Garyk má jednoho takového kamaráda co přestal být kamarádem. On je starší, zažil už Einsteina, a začíná být nerudný. Jmenuje se Spajk (píši to foneticky asi je to Spike) a jsou s Garykem stejně vybarvení. Když jsou vedle sebe vypadá to neskutečně. A oba neustále řvou. Žádná moje kolie takhle neštěkala jako Garyk. Na lidi, na věci a i bez příčiny. A v jednom kuse jako nějaký malý hafánek. Strašně mě to irituje. :@

      1. Touhle dobou už taky asi nic novátorskýho nevymyslím, ale četlo se to jedním dechem. Škoda pejska, ale bohužel – i to je život.
        Přeju príma páníky pro kavalíří slečny.

  6. OT – jiné mimino pod ty krasavice. Koukněte (i když obraz je prachmizerný), jak právě dnes a teď vypadají ledníčci v Brně. Tahle fotka a dvě za ní.
    http://jdem. cz/x2ry7

    Mezera mezi jdem. a cz

    OT II. Kamba je pořád celá. Další oficiální termín kolem 13.2.

  7. Aby to nezapadlo, holčičky jsou prostě nádherné a ať zůstanou doma nebo ne, přeji jim báječný život s miskami plnými dobrého papání, se spoustou báječných vycházek, s možností běhat, norovat, pořádně se zamazat a vůbec dělat všechny ty činnosti „gaučového pejska“, které mají kavalírci rádi.
    A hlavně, že to dobře dopadlo, a že tyhle dvě krásky se mají k světu. Bráška bude příště. (wave)

  8. LILLY, ČLÁNEK JSEM ČETLA JAKO DETEKTIVKU. s ŽÁDNÝMI ZVÍŘECÍMI PORODY ZKUŠENOST NEMÁM. TA JEDINÁ ZKUŠENOST , CO SAHÁ DO MÝCH CCA 10 LET, BYLA KOČIČÍ A JÁ U PORODU JAKO DÍTĚ NESMĚLA ASISTOVAT NIKDY.Přeju tvým mrňavkám co nejlepší nové smečky a jen skvělé páníčky.
    A nyní se omlouvám, že sem, pod článeček o nádherných psích slečinkách, troufale strkám jedno OT: Mám veliklou prosbu pro všechny zdejší šikuly , piškvorkářky u další tvořivky. Ví některá z vás, kde by se dala sehnat jehla na tvorbu šitých „hadrových, tzv. waldorfských panenek? Mám už dlouho připravené 2 korpusy hlaviček, ale nemohu stále narazit na prodejce, klterý by mi sehnal tu správně silnou a dlouhou jehlu, kterou potřebuju na našití vlásků a obličejových knoflíčků nebo vyšití oček. Mám jehly buď moc silné, nebo zas sic přiměřené sílou, ale moc krátké.PROSÍM, PROSÍM, PORAĎTE, KDO VÍTE. Naše vnučka Adélka již své 1. narozky oslavila 14.1. ale tuším, že i takto opožděný dárek bude přijmut s nadšením. Vždyť taková ,s láskou ušitá , nána přijde jistě vhod i později.Mám připravená dvě tělíčka- holku i kluka, ale zatím jsou jejich hlavičky holé a nedodělané,což mne moc mrzí.

      1. JUDITH, JEHLY MAJÍ ASI TAK 10 CM DÉLKU, ALE JEN 1 MM V PRŮMĚRU, ABY SE SVRCHNÍ LÁTKA NEPROTRHALA. A NOS MOJE OPANENKA MÍT BUDE, JELIKOŽ BUDE KNOFLÍKOVÝ STEJNĚ JAKO OČKA A PUSINKA. JINAK VELICE DĚKUJU ZA TY ODKAZY A POPTÁM SE NA UVEDENÉ ADRESE.DÍLO PRO MALOU ADÉLKU ZATÍM STOV JÍ, SEHNAT JEHLY SE MI NEPODAŘILO.

    1. LENKO, NEVÍM KDE BYDLÍŠ, ALE MYSLÍM, ŽE BY STÁLO ZA TO, OBRÁTIT SE NA TYTO LIDI:

      STUDIO LAMMAS

      V ZAHRÁDKÁCH 453
      LÍNĚ-SULKOV
      PSČ 330 21 (8 KM ZA PLZNÍ SMĚR DOMŽLICE)
      TEL. 777 217 584

      EMAIL: studiolammas@centrum.cz

      1. JUDITH, KDE JSOU LÍNĚ, TO VÍM DOBŘE, JELIKOŽ PŘES NĚ ČASTRO JEDU, KDYKOLI CESTUJU DO PLZNĚ. A MOCKRÁT DĚKUJU.

      1. ASTERIS, DĚKUJU, ALE NA TOMTO WEBU MAJÍ STRAŠNĚ DRAHÉ POŠTOVNÉ, TAKŽE BY MNE STÁLO POSLÁNÍ DVOU JEHEL MOC PENĚZ.ZKUSILA JSEM NAPSAT NA ADRESU OD JUDITH

    2. Jéje, taky kus mé minulosti. Waldorfské panenky tu byly velká móda před asi tak třiceti lety. Všechny ženské takové panenky šily a kvůli tomu navštěvovaly drahé kursy. Já pochopitelně taky. Nikdy jsem tu panenku nedošila, už ani nevím proč. Ještě ji mám schovanou (materiál byl svinsky drahý) a dávno jsem zapomněla v jakém stadiu jsem výrobu přerušila. Musím panenku vyhrabat a podívat se. Ale vím že na vlásky definitivně nedošlo.
      A velice mne popuzovalo že obličej neměl nos. Já se svým velkým nosem jsem to nemohla přenést přes srdce. Nosů já si velice cením. (wait) (think) (chuckle) Jakejpak ksicht bez nosu, Michael Jackson toho téměř docílil. :(

      1. Přesně tak! Nos je zásadní artefakt! Že můj nos není normální, ale VÝSADNÍ, zjistíme, když mne vyfotíme o % úhlu jinak, než z en face. V tu chvíli je ze mne velbloud. :D

  9. Zrod nového života je úžasná vec-či ide o človiečika,alebo šteniatko či iné zvieratko.Keď rodím v teréne,jednak som strašne po—-/presne to/,ale po skončení vždy trošku smoklím,od dojatia-ten vrieskajúci uzlíček je fantastická vec.
    Ako prosila Dede nebudem o voľbách písať,ale naši v Brne sú rozhádaní-nevesty volia inak ako ich muži.-sestra je najedovaná,to teda dievčatá nemajú robiť,tá im to dá vyžrať/poznám ju/

    1. Chichi – ale aspoň je to spravedlivé a ani jeden kandidát si nemůže stěžovat, že tomu druhému se v rodině tvé sestry nadržuje (chuckle) (chuckle) (chuckle) – jak říkal gangser Kemr „fifty-fifty“

  10. Lily, moc krásní štěníci a statečná Henriett. Ať Vám všechno dobře vyjde a holčičky odplují k těm správným lidem. Je to potěcha vidět krásnou smečku. (h)

    Milá Alex, hladím po tlapce a vzpomínám na hodnou Klérku,je mi to moc líto. ;( (hug) (u) Měla krásný život s Vámi.

    AP, přeju kokosáčkovi hodně dobrotek ,ať má stále jiskru v oku.

    Pitrýsku,díky za krásné povídání o pejscích Tvého života.
    Měla jsem to štěstí, že jsem celý život, jen s malou jednou přestávkou, mohla být s pejsky. Fotka mi připomíná naše dvě drsnosrsté foxičky.

    Panu Jiřímu také díky za dobré téma – tituly, bezvadná diskuze. Jo , já jsemVKaKR, vrchní kanalizační a komunikační radová. ( (rofl) )

    Penušce a IO přeji ať se už dočkají makového domečku a žádný druhý ať je už nesužuje. Takže pozorte, diagnozu „chlap“ je nutno téměř vždy léčit již v začátcích.

    Dosjížděla jsem bujné svahy v Dolomitech,Val di Fiemme , nic se mi nestalo, jsem doma,uvítací výbor zvěře byl neskutečný, málem jsme se navzájem zadusili,hlídači fungovali spolehlivě. (dog) (dog) (cat) (cat)
    Všem zvířátkům která vlastní nějaké ty lidičky tady přeji zdraví a všem teplé pelíšky.
    Odcházím připravit volební místnost a sypat chodníky. (inlove) (wave)

  11. Já jsem psejkovou rodila jen jednou – když se spustila Arinka.
    Zrovna jsem chtěla jít nakoupit a koukám, že Arina nějak divně „sedí“ v křesle. Tak jsem přihlédla blíž a koukám – čouhaj nožičky. Samozřejmě zadní.
    Uložila jsem Arinu v kuchyni na deku, psejková si odfoukla …. a čekala, co s tím udělám :)Chvílema zatlačila, ale nic moc se nedělo. Tak jsem opatrně za ty nožky vzala a jemně popotáhla.
    Arině došlo, že by se měla zapojit a tak já tahala, Arina tlačila a za chvíli byla Betynka na světě. Rychle jsem odstranila obal, dejchla puclíkovi do tlamičky, trochu zamasírovala – a zjistila, že mě Arina se zájmem sleduje a jinak se nenechává rušit. Tak jsem jí dala štěníka k hlavě a sprdla jí, že by se taky mohla trochu starat. No, když myslíš, pokrčila Arinka ramínky a olízala to nadělení.
    Pánbůh nás miloval a bylo to jen jedno štěně. Maminka Arinka i tatínek Šmudla byli správná pouliční směs, ale někde tam v tom rodokmenu musel být hrubosrstý jezevčík, protože Betynka vypadala jednu dobu přesně tak.

  12. (f) Omlouvám se štěňátkům, že jim do téhle diskuse tahám nemoci, které – jak jim moc přeju – je nikdy nepotkají! (h)

    Ale k Bonynčiné nemoci:
    ANO, byly jsme u dr. Štrenka na klinice Jaggy, bylo to celkové neurologické vyšetření, odběry všeho včetně mozkomíšního moku a pak CT v narkóze. Léky: stejná značka jako píše BUBU. I s tou pohotovostní pumpičkou, kdyby došlo k celkovému velkému záchvatu. S tím, že byly vyloučeny disfunkce jiných orgánů, takže na vině je jen a jen její mozeček, který si dělá, co chce.

    Proč se to tak náhle rozjelo – to se nezjistí. Vyvolala to nuda? Může být, bez kocoura je doma méně zábavy. Vyvolalo to vzrušení? Koupila jsem novou pískací hračku, ale ta má ZVUK!

    Ono u strakáčů ta epilepsie není nic divného, bohužel. Zrovna vloni skončil jeden roční pes právě pro nezvladatelné epileptické záchvaty, to je skoro jedna hrůza! Já nevím, jestli to má souvislost s tím, že prapředci dnešních strakáčů sloužili v laboratořích mj. právě jako testery pro léky na epilepsii, ale je to tak.

    Tak holt musíme nastavit pravidelný režim na léky, je jasné, že i čtvrthodina by mohla hladinu rozkolísat a to nechceme i za cenu budíku na Nový rok ráno.

    Nemilé je, že podle dr. Šrenka je právě tahle forma projevů epilepsie tvrdošíjná a odolávající léčbě, klasické třesy a slinění a změna mimiky se prý dá potlačit výrazně jednodušeji. Tak uvidíme, věřím tomu, že se podaří najít správné léčení (tj. potlačení léky) a že nás ještě pár společných let s Bonynkou čeká.

    Budu moc ráda, kdyby mi Bubu napsala své zkušenosti, my s tím teprve začínáme. Prosím BUBU, napiš mi – adresu na mne prosím získej od DEDE. :*

    1. Přiběhla jsem ze školy a zahajuji víkend, tak nejdřív (y) všem potřebným a (rose1) pro útěchu a vzpomínku těm, kdo teskní.

      Přítel měl malého pudlíka epileptika. Zjistili to brzy díky všímavé mamince, která postřehla u pejska jiné chování. Jaký lék bral, to si už nepamatuji, ale pamatuji si, že tabletka musela být každý den s odpoledním jídlem, protože se vedl kalendář „zodpovědné“ osoby, tedy kdo má tabletku ten den na starost. Ono se u pejsíka muselo chvíli čekat a hlídat, jestli bobulku nevyplivne (obvykle se jezdilo na úkryt v kostičce eidamu).
      Žádné problémy a komplikace nikdy neměl, jen míval ve zvyku vrčet u misky, pokud se mu naservírovalo jídlo a lidi zůstali moc blízko (zejména cizejší lidi, jako já). Což jsme omlouvali tím, že je stejně na hlavu a tak má halt nálady.

      Úplně zvláštní na tom je, že pejska původně dostala přítelova sestra a ona je TAKÉ epileptička, akorát že už dávno regulérně uzdravená (brala léky od puberty a zhruba po deseti letech, někdy kolem porodu prvního dítěte, jí je vysadili, že už nejsou potřeba). Takže když se v domě něco připálo nebo rozbilo, říkávali jsme mamince: „to se nediv, že máš doma blázinec, když tu máš hned dva na práškách…“ :-)

    2. Zdeni, dr. Šrenk je nejlepší psí neurolog u nás, takže víc jste pro Bony udělat nemohli. Ten jistě udělal všechny možné i nemožné testy pro určení správné diagnozy.
      Tak jste na tom stejně jako my s Bárou. Prostě po kouskách zdravý pes nevykazující žádné anomálie, ale dohromady složenej má epilepsii. Co se dá dělat. Stejně jsou to naši miláčkové. Ráda ti napíšu všechny zkušenosti. Ozvi se mi na bubu.sa na seznamu.
      Co může být prvotním spouštěčem těžko zjistíme. Může to být cokoli. S Bárou je to tak, že mám o ni strach při déletrvajícím vybočení z režimu. Hlavně nedostatek spánku jí vadí. To znamená třeba několikadenní výlet. Musíme i tak dbát na to, aby měla dost času se vyspat. U prášků se mi osvědčilo si nastavit na mobilu budík a prostě mi v 6:55 a v 18:55 zvoní budík nadepsaný Bára prášek. Tenhle čas se mi jeví nejschůdnější. Ráno to stíhám před prací a večer to stíhám po práci a před případnou večerní zábavou. Šrenk nám říkal, že už 20 minut zpoždění je špatně.
      Může být, že třeba preparát nesedne napoprvé. Zkoušeli jsme i Liskantin (tak nějak se to jmenovalo). Účinná látka stejná, ale Bára po něm byla divná. Po fenobarbitalu by pes mohl být nanejvýš maličko zklidněný. Ale Bára byla po Liskantinu, jak když si šlehne nějaké povzbuzovadlo. Taková nepřirozeně rozjuchaná a přitom nervní a usínala jako přetažené malé dítě. Čili zpět phenaemalu. I dávku je potřeba vyladit. Navíc měsíc je u této nemoci krátká doba na hodnocení.
      Uvidíte.
      Jo, dávejte pozor, aby se Bony nelekla. Žádné buzení „šokem“. Když se budí nebo usíná, tak jsou ospalé i receptory, co hlídají mozek (se omlouvám za formulaci vhodnou pro malé děti, odborník se musí osypávat) a záchvat propukne snáz.
      Ozvi se a napiš. Držím palce, ať se vám tu mrchu epilepsii povede aspoň trochu pokrotit.

    3. To je mi líto, že máte takovéhle trápení. Bohužel u strakáčů se epilepsie občas vyskytuje. Tak vám moc přeju, aby se to podařilo udržet v přijatelném stavu. Arinka Bony moc pozdravuje. (wave) (hug)

      1. Jestli tam nebude hrát roli, že z úzké plemenitby strakáčci vzešli a málopočetné plemeno je to stále. Pamatuji doby, když práci na tomto plemeni popisoval p. Horák v Kynologii (nyní Pes přítel člověka). Takový primovní pejsek by si zasloužil větší zájem chovatelů. Prosím, neukazovat na Pitrýska. Ta má deformaci na chlupatá plemena. Náznak praporců na nožkách a trobet chloupků u oušek není chlupaté plemeno.

    4. Je to tak, strakáči (původně Horákův laboratorní pes) byl šlechtěn pro výskyt epilepsie a zkoušely se na něm léky a operace. Poté se šlechtilo naopak, aby se výskyt epilepsie snížil, ale je to poměrně obtížné, a proto je plemeno touto chorobou více zatíženo.
      Snad Bonnynce léky zaberou a bude bez záchvatů!!!
      Anička, Míša, Robin, Bond a Jinx

    5. Sakra,sakra sakra. Zdeno pohlaď za mě Bony a držím palce ať medikace zabere hned a nafurt, všechny palce a fest.

  13. Krásný den všem přeji! A více takových sluníčkových článků si prosím :D
    I když nervák to byl…
    U fen takové problémy (asi bohudík) neznám, z těch asistovaných porodů jsem jednou musela kočku držet za tlapku, a to prosím doslova (rofl)
    Jen mi nejde do hlavy jedna věc, tak mě prosím když tak vyveďte z omylu, neboť jsem „krávová“: u skotu i ovcí při porodu koncem pánevním je nutné co nejrychleji tele nebo jehně vybavit, i za cenu, že by se matka trochu natrhla, i když to se nám naštěstí nestalo. Je to z prostého důvodu, že se pupeční šňůra přetrhne a mládě má hlavu uvnitř a automaticky se může nadechnout plodových vod. A rozdýchávat až 80tikilové tele… děkuji pěkně…
    U psů se takto nezasahuje vůbec?

    1. Také jsem se snažila sahat dovnitř, ale jakožto nezkušená jsem se bála,abych neudělala více škody než užitku a šahala jsem asi málo-ale je fakt, že je pro mě rozhodně důležitější fenka i když mě ten klučík mrzí. ;( Veterinář mi pak řekl, že pokud jde jako první štěně obráceně u prvorodičky, většinou je mrtvé-nevím jetsli mě chtěl jen uklidnit nebo jestli to tak bývá. Říkal, že udělal cestu krásným fenkám a tak to asi mělo být. ;)

      1. Chovatelka od Rózky mi vyprávěla, že u několika porodů pomáhala štěně dostat ven tím, že za něj prostě zatáhla. Jen se musí sladit s fenou – počkat, až budou stahy, tedy netahat, když fena netlačí. U jednoho porodu bylo štěně tak zaklíněné, že se to nepovedlo. Museli pak na císaře. A vzhledem k tomu, že u fen platí, jednou císařem – vždycky císařem, nechala ji vykastrovat, protože přece nebude svou milovanou fenku trápit. Nehledě na to, že má ještě další 3 chovné feny. Vlastně už jen dvě, protože Rózčina máma Agi má už 8 let.

        1. Není pravda, že jednou císař, vždy císař. Znám několik fen, které po císaři další vrh odrodily normálně. To platí jen u deformit pánve. Pokud se „šprajcne“ špatná poloha nebo příliš velké štěně (jedináčci bývají průšvih), může to skončit císařem i u jinak naprosto zdravé feny. A příště to může jít už normálně (znám labradorku, která měla první štěně jedináčka – průšvih, císař, mrtvé štěně. Poté povila 2 nebo už 3 zdravé vrhy)

          1. Tak zrovna Henry je tím příkladem-první císař-jedna fena, proto raději císař i když si doteď myslím, že byl zbytečný, že mě tehdá ještě jiný vet než ke kterýmu chodím teď vyděsil a chtěl prostě řezat.
            Před plánovaným krytím jsem se informovala veterináře jestli vůbec můžu krýt a že v pohodě, že může rodit úplně normálně, že kdyby měla dva císaře tak by mi to v žádným případě nedoporučil kvůli riziku dalšího císaře, ale takhle v pohodě. ;)

      2. Lili, to se stává, že se narodí jedno štěnísko mrtvé, nebo zahyne chvíli po porodu. Zažily jsme. Když ona ta malá maminečka má uživit tolik plodů, nelze se divit, že se, některé, nepovede. Hlavní je, aby všechny plody i placenty vyšly ven. Doufám, že jsi jí povolila ty placenty sežrat. Je to bléé, ale pro fenku důležité kvůli tvorbě mléka. To je takový mlíčkový startér. Stejně když fenka sní smolku. Ony jsou chytré, ony vědí co a jak.
        Tak ať se psímu trojlístku dobře daří.

  14. Lily (inlove) , to jsou tak sladké čumáčky (h) , že se vůbec nedivím, že je nechceš prodat. Byl to ale nervák! Já vůbec nevím, jak bych tohle ustála, tak jsem na jednu stranu ráda, že mám zvěř kastrovanou. Protože nejdřív nervák, a pak se loučit s ňuníky, to je náročné. (nod) I když mňousci jsou sladcí. (h)

    Zdeno (inlove) , moc držím palce Bonynce, aby se to léky co nejrychleji srovnalo. (y) (h)

    1. Když mívala slečna O´Harová koťata, vypisovala jsem na ně téměř výběrová řízení a pak vypravovala jak dceru z domu.
      :D

      1. Však já jsem na Amálku musela projít přímo konkurzním řízením! Chovatelka se mě ptala na kde co. Dost pomohly fotky našich předchozích kočiček. Ale já to brala přesně tak, že vdává dceru z domu a chce, aby se měla dobře. Také jsem si tím i já otipovala chovatelku – že jí nejde jen o kšeft, ale že má o své odchovy, ale tím i chovné kočky u sebe doma, opravdový zájem.

        1. Jestli je Amálka ta nádherná koč-caríca, tak to jsou jisté „formality“ jasná věc. :)
          A co takhle dynastický sňatek, nehrozí?

          1. Ano, je to koč-caríca. Však se podle toho Její veličenstvo umí chovat. Ale ona chovat nebude. Dlouho jsem přemýšlela, za ji nechat jako chovnou nebo ne a zda změnit dohodu s chovatelkou nebo ne. Brala jsem ji totiž na mazla. Ale nakonec jsem se odhodlala i takovouhle luxusní kočku vykastrovat. Těch důvodů bylo hodně: 1) právě ty nervy s březí kočkou, porodem, koťaty – vše při plném zaměstnání, kdy nevím, jak zrovna přijdu domů a co všechno musím udělat a co tím pádem prošvihnu nebo neprošvihnu; 2) nemožnost kočku pustit ven na chalupě, protože by si tam okamžitě nabrnkla místního šviháka – on koneckonců i po její kastraci nám vlezl až do domu; 3) neschopnost ta koťata vyvdat z domu – viď Lili; 4) nutnost se zaregistrovat v chovatelském sdružení a absolvovat výstavu – chovatelka takto přišla díky infekci z výstavy o Amálčinu maminku a onemocněly jí všechny kočky; 5) koček je všude dost a nemusí se každá rozmnožovat, ani takováhle luxusní; 6) sice nerozhodující, ale přeci jen poměrně značný doplatek za chovnou kočku.

  15. Uff, to byl nervák. Ještě že je Yummča jen chovací a ne chovná. Vždyť by mě kleplo! :D
    Tak ať holky prospívají (h)

  16. Byly to nervy, ale dobře to dopadlo. Štěníka je mi líto, ale i při nejlepší snaze se to občas nepovede.
    Jsou krásné, princezny rezavé. Tak ať rostou a prospívají.

  17. No to je tedy napínák! A to si to člověk jenom čte, natož pak na živo. Moc gratuluju k princeznám a přeju jim šťastný psí život.

  18. No jo, Matylda se už onehdá chlubila, že si byla poňuchtat štěňátka …

    Holčičky máš krásný, jenom jsem byla v pomykově, která jest matičkou a která tetičkou – jsem původně myslela, že mamička je bílorezavá, teď si myslím, že ta černorezavá. Totiž Světluška se mi zdá moc podobná na bělinku, ale přemýšlím, proč štěňátka nemají černé uši (wasntme) ?! Tak ti Karli nevím …

    Jak je to s barvou u kavalírů? Například u kníračů je to jasné – pepřáci mají zase pepřáky a černoušci černoušky. Ale třebas u něměckých pinčů může být v jednom vrhu černý s pálením i červený štěňátko. A potom se v tom jedna vyznej (happy)

    1. U kavalírků jsou čtyři barvy: blenheim-to je Světluška :D, potom tricolor, black and tan (to je ta matka štěnísek) a ruby-to jsou štěňátka, ale někdy se na black and tan a ruby vyskytnou bílé znaky, ale Colettce se to krásně zatahuje-na výstavách nebude asi nikdy šampion,ale to neva, je to miláček a do chovu to nevadí. Teď už mají sedm týdnů a dokážou krásně kousat vše kolem (chuckle).

  19. Okamžik zrození je úžasný, ale také riskantní. Zvládnout to správně není snadné a já cítím úctu ke každému, kdo umí rodící mamince pomoct – ať to jsou lidé nebo zvířata (h)
    Milá Lili, pejsci jsou kouzelní a vaši Světlušku znám osobně – je to strašně milý a veselý pes. Tak ať vám to jde dál co nejlíp! (inlove)

    1. Přesně tak, je to dost riskantní záležitost a i když je to nepochybně úžasné, rozhodla jsme se, že si to (třeba zatím?) nechám ujít. Jsem nadšená majitelka dvou krásných psic, ale chovatelka ze mě nejspíš nebude :)

  20. OT – Milí Zvířetníci, nerada to dělám, ale po smazání dalšího příspěvku Vás musím upozornit, že ač máme vypjaté dny voleb, tak na Náš Zvířetník politika nepatří.
    Ne proto, že bychom neměli politické názory, ale proto, že virtuální prostor je na urážky a těžko se hojící bolestná nedorozumění ještě citlivější než reálný.
    Takže pokud si tu chceme zachovat místo, kde vládne uvědomělý mír (tím myslím mír, ke kterému jsme se sami rozhodli tím, že zbraně skládáme venku, než vstoupíme), dodržme, prosím, toto pravidlo.
    V jiném případě budu muset příspěvky mazat, což opravdu dělám velmi nerada.
    Děkuju za pochopení (h)

    1. He, he..a já si chtěla zrovna politycky poklábosit (rofl) Ale jinak souhlas.

      K předpředpřed minulé diskusi. Já vím, že to tady není o titulech.Já jen že mne na závěr dorazila JJ a LJ s těma Markýzama ze sadu (wave)

      Jo a tem můj znělej titul je „Operátor chemické výroby“ a ještě jsme dodávali ,že SK ( střední kvádr) (dance)

          1. Teď jde jen o to, zda psát OCHV. Akden, SK., či snad Och. Akden, Vsk.?

            Mně se teda víc líbí to druhé, chichi.

        1. No, tak si podejte ruku a běžte zaplevelovat diskusi jinam. Zjevně vám dělá problém chápat, co tu psala NĚKOLIKRÁT Dede.

  21. (h) No to jsou nervy! Dobře to dopadlo, držím palce, ať je vše v pořádku.

    (dog) Jak jsem psala o radu, co dělat s „lapáním much, které nejsou“- dělá nám to naše slečna Bony, česká strakatá, tak už máme za sebou docela náročné vyšetření na neurologii a je to epilepsie. SNAD se podařilo najít dobrou medikaci a SNAD se to dlouhodobě udrží, i když zrovna u těchto příznaků nejsou vyhlídky dlouhodobě růžové, prý je tohle zrovna úporný příznak, který se nechce nechat potlačit.
    Bonynce je osm a půl, první příznaky „lapání“ jsme zachytili před pěti lety a nikdo tomu nepřikládal žádnou důležitost, protože to dělala tak 1x za rok. Konzultace u VETa ani nenaznačily možný budoucí problém. Průběžně se to objevovalo ve frekvenci 1x za půl roku, ale minulý týden jsme se dostali do fáze 2x denně. Tak nám držte palce, ať se povedlo zvolit dobrou medikaci a ať to zabere.

    1. Milá Zdeno – moc držím palce slečně Bony, aby se našla dobrá léčba a Bonynka na jaře lapala už jen skutečné mouchy. O životě se psem s epilepsií ti asi nejvíc řekne Bubu

    2. Držím palce, milá Zdeno, abyste léky brzy dobře vyladili a Bony si mohla ještě dlouho užívat a když bude lapat po mouchách, tak jen po těch reálných (inlove)

    3. Milá Zdeno, je fajn, že už je určená diagnóza!!! To je ten nejsložitější krok jak pro pacienta tak pro lékaře. Věřím, že medikace bude správná a Bony si prožije dlouhý spokojený psí život.

    4. Slečně Bony strašně držím palce. Nevěděla jsem, že je epilepsie i u strakáčů. To zrychlování frekvence není dobré znamení, ale zase jde o formu, která ji snad neohrozí na životě. Tak ať najdete dobrou medikaci a Bony se uleví. No, v nejhorším budete mít psa podivína – hlavně aby se to nezhoršilo.

    5. Zdeni, je mi líto, že je Bony nemocná, ale dá se s tím žít. Bára měla první záchvat v 10 měsících a letos v dubnu jí bude 9 let.
      Jenom dotaz: byli jste na vyšetření u psího neurologa. Dělali jí taky rozbor krve? Jak mě poučil psí neurolog z kliniky Jaggy dr. Šrenk, všechny tyto záchvaty vznikají kvůli chemické nerovnováze v mozku. A ta nerovnováha může vznikat i kvůli špatné funkci orgánů – prostě některé metabolity s tím taky umí zahejbat. To že se to objevilo až v 8 letech tomu i nahrává. A tohle by šlo léčit jistě líp než idiopatická epilepsie (tu má Bára). Omlouvám se za nepřesnosti, jsem jen trochu poučený laik.
      Bára po mouchách nelapá, v záchvatu je v polobezvědomí – vytřeštěné oči, rozšířené zornice, křeče, třes, sevřené čelisti, slinění. Časem se křeč uvolní, ale packy jí nenesou, zvládá zamávat ocasem, vnímá zavolání, otočí hlavu, zamlaská, otevře tlamu a chladí se, ale zmateně se rozhlíží a často přijde ještě jedna vlna křečí. Trvá to cca 20-45 minut.
      Bere léky – phenaemal (fenobarbital) – 85 mg po 12 hodinách (Bára váží 36 kg). Je důležité dodržovat pravidelnost, výkyvy koncentrace iontů v mozku můžou spustit záchvat. Běžné záchvaty má jednou až dvakrát do měsíce, velké peklíčko jednou nebo dvakrát ročně. Naposledy letos 7.ledna. To jsem o ni měla opravdu strach, i s diazepamem to trvalo 3 hodiny.
      Při záchvatu nedělám nic, jen hlídám, aby si neublížila, nespadla, neshodila na sebe něco…. A kontroluju jestli dýchá a hlídám čas. Trvá-li to hodinu a víc, je čas na sedativa. Je třeba ji z té křeče dostat, je to příliš náročné na srdce. Pro tyto případy mám doma v lednici diazepam v rektální pumpě a v případě nutnosti aplikuju.
      Epileptik by měl mít pravidelný denní režim, neměl by být přetěžován, ale běžný život to moc neovlivňuje. Bára třeba záchvatem „odprdla“ skoro každou vodu. Tři dny vytržení z režimu jsou maximum, týden je moc. Nebo se musí zařadit oddechový den, kdy se pořádně vyspí.
      Nicméně tohle vše je značně individuální. Držím palce a myslím na vás.

      to

    6. Ach jo, moc držím palečky. (y) (y) (y)
      Na druhé straně, aspoň už víte co jí je a můžete začít s účinnou léčbou. Když Yummča začala před silvestrem ztrácet rovnováhu, tak veti na nic nepřišli. Po sérií vyšetření sice zjistili. že jí nefunguje štítná žláza, ale jestli to spolu souvisí zatím netuší. Takže podáváme hormony a čekáme jestli se to spraví….

    7. Njn – můžu říct jen to, že držím palce. Hlavně, že je známa diagnoza a tedy je i možné něco podniknout!

  22. Chudák fenka, jak má v klidu porodit, když má takhle hysterickou paničku? Co by dělala, kdyby jí fena rodila patnáct hodin?

    1. jojo, příště jí nechám zavřenou… hm, dejme tomu v garáži a pak se půjdu podívat jestli to nemá náhodou už za s sebou.. :P

      1. Tak jsem to nemyslela, ale ta nervozita se na fenku přenáší a ona rodí mnohem déle. Mám za sebou odrození čtyř vrhů, takže snad dovedu posoudit.

        1. Více než dvě hodiny od odtoku vody je už riziko (a podle mých zkušeností takové štěně často nepřežije). Kromě svých jsem odasistovala i cizí vrhy a přesto mě jistí vet na telefonu. Zažila jsem komplikaci u své dalmatinky (špatnou polohu štěněte), mrtvorozené štěně u Ginny (stejný probém jako u Liliny fenky). Průšvih je snadno a rychle. Chovatelé, kteří už točí za leta třeba druhou abecedu jsou hodně opatrní. Lépe trochu hysteřit, než přijít o fenu. Porod je vždy pro fenu zátěž a riziko a buď ráda, že šlo u vás 4x vše bez komplikací.

          1. Evo, užili jsme si dva protrahované porody, cca těch 15 hodin, porod mrtvého štěněte i porod koncem pánevním u prvorodičky. Shodou okolností s tou fenkou byli minulý týden na RTG a holka má DKK 0/0. Náš vet mě nejistí, má, zřejmě oprávněný, názor, že v 95% případů, kdy se volá veterinář, má problém majitel a ne fena. Takže tak…., kdyby bylo opravdu zle, tak bych mu asi volala nebo naložila fenu a jela.

    2. Kavalírci mají horší poměr velikosti hlavičky a pánve a rodí o něco hůře. Proto je nutné fenku hlídat (zvlášť pokud byla prvnička). A přiznám se, že porod, který by trval 15 hodin by mě už docela hodně znepokojil (Ginny rodila první štěňata, 12 kousků, asi 9 nebo 10 hodin a i když je ve výborné kondici, dostala zabrat a bála jsme se zadržené placenty nebo jiných komplikací a táhla ji na ultrazvuk). Asi bych taky dostala označení hysterka. ;)
      Paničku bych jako hysterku neoznačila.V článcích se běžně používá trocha nadsázky a sbeironie.
      Přeji holčičkám kavalířím hodně zdraví a dobré páníčky. Užij si je Lilinko, hrozně rychle to uteče. A pejska nelituj, asi to tak mělo být.

      1. Že nakouknu od koček: když rodila Pusinka, tak Babetka přišla kolem druhé odpoledne a – NIC. Pusa opečovala mimi, došla se najíst, lehla si k miminu a – furt nic a furt nic. Taky jsem měla načteno, taky jsem volala veterinářce a to dvakrát, probraly jsme, jak Pusa chová (jestli nekrvácí, nekvílí, nekroutí se bolestí nebo není neklidná) a že mám čekat dál, ještě jsem v noci esemesala stav, až jsem před druhou hodinou odpadla. Po třech hodinách spánku jsem vyděšeně šátrala v porodní bedně a co jsem vytáhla? Tygříka, kterej se v pohodě narodil s minimálně 12ti hodinovým odstupem po ségře.
        Doktorka se tomu taky divila, ale říkala, že si prostě máma potřebovala mezi porody odpočnout. A rozhodně mne nepovažovala na hysterku, naopak si vyžádala Pusu ukázat, jestli je bříško už prázdné.

    1. mně se nejvíc líbí ta „divně“ barevná rubíška s bílými doplňky. Asi to není zrovna dle standardu, ale je to srandovní (chuckle)

  23. Jj – jsou to nervy!
    Když rodila poprvé Adélka a já našla jedno kotě za komodou, druhé pod stolem, musela jsem jí zavřít tvrdě do přenosky, jinak bych měla koťata po celém baráku. :)

  24. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) (f) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (f)

    Je vidět, že rovnováha musí být. Na straně jedné Zvířetníci i zvířátka odcházejí (u) , na straně druhé se rodí nový život (inlove)

    Krásné holky. Všechny tři (nod)

      1. Jee, dohromady doma sedm s dospělákama. (chuckle) Štěníci jsou strašně správný, už to jsou rošťandy a problém mám s tím, že je nechci prodat.. ]:)

      2. Teda to byl nervák, ještě, že to tak krásně dopadlo (clap) Ať vám miminka rostou a jsou zdravá a mamina taktéž.a hodně zdaru s druhou feninkou. :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN