PSI: Máme doma Fíka, jmenuje se Bessy a říkáme mu Ájo (2)

Tento článek jsem rozepsala na Velikonoce, k dokončení se dostávám až na Vánoce, ale snad to nevadí.

 

 

 

 

Velikonoce: Bessy roste, ale určitě ne z vody, dělá čest pověsti bernardýnů Bohoušů, sežere vše, nač přijde. Rychlost růstu se naštěstí přibrzdila, v osmi měsících má 56 kilo. Už si dokáže i pořádně zalítat, ale pořád je to úžasně fajn pes. Velmi tvárná. Samozřejmě začíná zkoušet, co se stane, když na zavolání hned nepřijde, když ještě chvilku bude zkoumat to zajímavé místo.

Uplatňuji metodu třikrát a dost – běžné zavolání, povel zvýšeným hlasem, zařvání, kdy slabší povahy padají do zákrytu. Pak už jdu na věc. Tedy běžím si pro psa. Kříženkyně z útulku už dávno jasně ví, o co jde, tváří se velmi provinile a netřeba ji trestat. Ovšem Ája? Ta když zjistí, že se k ní řítím, začne mávat ocasem a radostně mi běží naproti. Nevím, zda chápe, že to cloumání za hřívu a mumlavé vrčení je trest.

Nucena pořádně ji potrestat jsem byla, zatím, jen jednou. Také se začenichala na poli, ale na přivolání poměrně dobře reagovala, jen mi bylo divné, že se nijak nesháněla po pamlsku, který po takové reakci obvykle následuje. Pozorně jsem se na ní zadívala a všimla si, že něco převaluje v hubě. „Pusť!“ Ája nic. Zanořím ruce pod pysky: „No fuj, to je něco dost odporného“ (byl to, jak jsem identifikovala později, mumifikovaný krtek :) )! „Tak pusť!!“

 

 

Hafan se však nevzdává. Stisknu jí tedy spodní čelist hmatem umožňující otevření tlamy, Bessy však sklání hlavu a (možná?) zavrčí. Docela jsem se lekla. Naštěstí mám reflexy pejskařky a veterinářky. Za burácivého povelu „pustíš to!!!“ jsem Bessy vyťala takový políček z pravé strany, až jí krtek levou stranou vylítl z huby ven. Protože se mi ho vůbec nechtělo znovu brát do ruky, začala jsem ho rychle zakopávat do změklé půdy, v čemž se mi naše odrostlé štěně pokoušelo samozřejmě zabránit.

Tak jsem jí do té uslintané tlamy nacpala připravený piškot. Uznávám, výchova cukru a biče šla za sebou příliš rychle, naštěstí se účinkem neminula. Na pusť Bessy reaguje, i když má zrovna takovou pěknou kost a okolo jsou další ze smečky, co by jí to mohli vzít.

Ověřila jsem si to na Velikonoce. Protože u nás na vesnici chodí opravdu hodně malých koledníků, zavřela jsem Bessy do jejího kotce. Aby jí to zas ale nepřišlo líto, dala jsem jí tam velkou hovězí kost. Jenže občas nějací koledníci po odříkání předepsané básničky a výběru vajíčka či pamlsku si vzpomněli i na naše štěňátko. „My si chcem pohladit bernardýna!“ Pokud to jen trochu jde, vyhovím. Tak jsem několikrát otevírala kotec, vyvolávala Bessy z boudy, brala ji kost a nechala ji omatlávat dětskými ručičkami. Při třetím opakování to nakonec dopadalo tak, že kost jsem za jeden konec držela já, za druhý Bessy a děti kolem. Bez jakýchkoli problémů.

 

 

Vánoce: Dnes je Bessy již osmnáct měsíců a sklánět se k ní opravdu nemusím – cca 90 cm v kohoutku (nemám kohoutkovou míru), hmotnost jsme nezjišťovali už dávno, na osobní váze ji skutečně nezvážím. Známá kolegyně, dlouholetá chovatelka německých dog, nám ji pochválila, že vyrostlá a stavěná je pěkně. Doufám, že ta slova nebyla vyslovena jen z přátelství.

Nikdy s bernardýnkou zatím nebyly starosti. Ani se štěňátkem, ani s dospívajícím puberťákem (máme za sebou první hárání). Jak jsem byla proti pořizování plemene psa typu bernardýna, dnes pro ně horuji. Je pravda, že dlouholetému chovateli německých ovčáků (například) můžou bernardýni připadat hloupí, prostě není tam ta reaktivnost ovčáckých plemen. Zavoláte, pes zvedne hlavu, pak se teprve rozejde a přichází klidným krokem. Naučila jsem se počítat do pěti, než začnu povel opakovat.

Na procházky ovšem chodíme bez vodítka, když je potřeba, aby šla lépe u nohy, položím ji ruku na kohoutek, když si chce jít čuchnout k pejskovi, který není příliš nadšený, přidržím ji za kůži na hřbetě. Zvěř nehoní, přivolání je devadesátiprocentní, umí sedni, lehni, pusť, zůstaň. Myslím, že vychovaný pes. Za plotem si zaštěká, ale na lidi neskáče. Miluje vodu. V létě jsme spolu chodili plavat, nedrápe, jen někdy se podaří. Zde je problém, že nezůstanou jen škrábance, ale podél nich se táhnou stejně dlouhé modřiny šíře půl centimetru.

 

 

Jednou z rozvernosti hrábla tlapou po naší druhé fence (kříženec teriéra, hmotnost nanejvýš deset kilo). Pejska zmizela pod hladinou. S bernardýnem se samozřejmě nemohu chodit koupat do čistých údolních nádrží obležených rekreanty. Pokud se bernardýn oklepe, je zasažen kruh o poloměru tři metry. Chodíme se koupat do lesního rybníčku. Břeh je písčitý, ale voda není úplně průhledná.

Okamžitě jsem se vrhla pod vodu a šmátrala po fence. Byla metr a půl pod hladinou. Když jsem ji vytáhla, hlavičku držela nakřivo, opravdu jsem se bála, že jí bylo nějak ublíženo. Naštěstí to byla jen voda v uchu. Dál spolu plavou, s mým doprovodem i bez něho. Teď, v zimě, se koupe jen Bessy. Ta se koupe vždy.

Nedávno jsme šli na procházku podle potoka. Já a malá fenka po cestě, Bessy tři metry pod námi potokem. Cestou tam jí to šlo dobře, cesta zpátky byla obtížnější, musela proti proudu. Ale nevzdala to. Myslela jsem, že takový vztah k vodě mají jen novofundlaňdáci. Možná, nelze zevšeobecňovat z jedné empirické zkušenosti.

Bessy je úžasným spáčem. Když usne na dvoře před oknem, chrápe nahlas, jak starý chlap. Když spí na slámě za koňmi, voláním ode dveří ji neprobudím, musím si pro ni dojít. Takže na našem dvoře je to klasika. Máme malého psa, aby vzbudil toho velkého.

 

 

 

 

Aktualizováno: 15.1.2013 — 18:26

103 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ája je krásná a moc pěkně vám vyrostla! Líbilo by se mi kráčet s rukou položenou na psím hřbetě (ale zase by mi asi večer nelehával v klíně, že jo).
    Bernardýny jsem viděla snad jednou jedinkrát – kupodivu ve svatobernardském průsmyku. Měli jich tam několik, nevím,jestli jen jako turistickou atrakci anebo jestli byli využívaní i pracovně. Soudek na krku neměl žádný z nich. ;)

  2. Fuky, jak clanek, tak stenatko Fik/Bessy/Aja se mi moc a moc libi. Odstranovani mrsiny ze psi tlamy nema chybu. Mam pocit, ze takovy mohutny klidas by se hodil k memu statnemu junakovi. :)

  3. Bezva článek, a moc krásná Ája. Pro obříky já mám slabost (inlove)
    Teď hlavně dogince Betynce držím všechny pěsti, ať se zase dá rychle do pořádku.
    Já mám už dlouho rozepsaný článek o jednom mém dávném Fíkovi, i když to byl naopak minipes. Možná bych to měla zkusit konečně dopsat…Třeba se mi to podaří, když to slíbím takhle veřejně :)

  4. Fuky, moc hezké a milé psaní. Ája je bezvadnej Bohouš,moc se mi líbí. Tak si všichni ještě moc a moc dlouho užívejte, čekájí Vás určitě velká dobrodrůža . (h) (wave)

  5. ještě dotaz.
    Co je lepší ? Tedy obě možnosti jsou blbé, ale která víc…
    Venčit na zahradě Betu na volno – riziko, že vyrazí lítat podle plotu (i když nikdo nejde – jde jen o sport a radost z pohybu), ale nechat pohyb „na ní“ (jde o krátká venčení, jsem s ní vždy venku)
    A nebo i na zahradě venčit na vodítku a riskovat, že stejně vyrazí (pokud uvidí psa nebo chodce…) a já s ní trhnu (i když jsme ihned při potížích vytáhli kšíry a schovali obojek). Navíc o vodítko se chce přetahovat a blbne a skáče…

    Teď jsme byli venku, vyšla v pohodě, pak měla slabší chvilku (motala všechny čtyři, ale neupadla a nebyla to taková hrůza jako v šest), pak si dala let podle plotu, pak se přišla přitulit neb opět hledala nohy… pak se v klidu vyčůrala a když jsme nedovolili průzkum kompostu tak uraženě odkráčela domů a 4 vstupní schody vůbec neřešila.

    1. Tady je dobrá rada drahá. Aja I. měla velké problémy s klouby už od raného věku. Záchvaty měla také, to se většinou skřípl někde nějaký nerv, netrvalo to dlouho ale bylo velmi bolestivé,hlasitě naříkala. Většinou jsme zaklekli a masírovali jemně tělo. Při pohybu si nedala říct a tak klid musel být na vodítku a tvrdě přidržovat všechny pohybové choutky.
      Nevím jestli ti to nějak pomůže, třeba ještě někdo bude vědět lépe. Myslím na Vás. (h)

    2. Nechápu tu nárazovost. Ta okamžitá zhoršení a pak skoro hned zlepšení. U Kazana je to typická páteř, s bolestivostí, zvraty, které jsou náhle horší a pomalu se vylepšují. U Betky je to jako vypínač. Radu nedám – nech to na svém citu, znáš ji nejlíp.
      Mně to připadá, jako by to přicházelo nezávisle na tom okamžitém pohybu. Souvisí to s předchozí únavou? Počasím? Teplotou? Zablýsknutím v mozku? Podle toho poznáš, jestli má cenu ji trápit vodítkem. Zase je fakt, že na vodítku ti neuteče z dohledu a máš trochu kontrolu nad tím, kam ti běží…
      No, prostě držím palce, furt.

    3. S běháním neporadím, ale když jsi psala, že Betce padají protiskluzné ponožky, tak mám radu, pokud ještě chceš dál používat. Já Trixie dávala večer v domě ponožky, když si furt na packách kousala a dráždila vyrážku (už jí nemá). Také furt padala, tak jsem ke každé ponožce zavíracím špendlíkem připnula dlouhý kus gumy a pak to na zádech zavázala. Ponožky nepadaly, při pohybu gumička pérovala a Trixie nic nenamítala. Ale to byly podkolenky, takže bys asi musela ty Vilíkovy ponožky něcím nastavit, nebo přetáhnout před podkolenky.

    4. Xerxova, moc na vas myslim a drzim, co mam. Ono asi fakt ty prasky potrebujou nejakej cas nez zaberou. Ze zkusenosti vlastni, tedy na sobe, muzu rict, ze nektere neurologicke problemy, jako napr. vyjeta pater, muzou mit nahle vykyvy, vcetne naraz bolest a neco jako ochrnuti. A pak to zas muze odejit… Jestli je to neurologicky, co takhle akupunktura? Tady jsou nejaci veterinari, co tohle provozuji. Jako se vsim, zalezi na cloveku, jestli je v tom dobrej nebo jen taha penize z kapsy.

      1. Xerxová, držím, co mám. Já se zas trápím s Borůvkou, v pondělí bufetila v Kaččině tašce a vytáhla patku bagety zabalenou ve strečové fólii. Tu roztrhala a nejspíš i kus sežrala. Nevím kolik, nedalo se to poznat. V úterý v noci zvracela asi pětkrát, pak si lehla a spala do rána. Dneska přes den lítala na poli, blbla, v poledne dostala trochu nudlí s masem a ty asi udržela (nikde jsem je nenašla), ale večer jí Kuba dal granule (i když dostal jiný příkaz) a ty zase vyzvracela. Tak nevím, jestli nemůže mít tu fólii v žaludku?

        1. MATYLDO !
          Plast je velmi nebezpečný, zejména plastové, silonové sáčky,mohou zablokovat trávicí systém. Dočetla jsem se to na webu organizace, která chrání mořské živočich, k nimž patří i někteří savci.
          Zkusím to znovu najít a poslat odkaz.

        2. Mám takovou zkušenost s naší první retrievřicí – zhltla na stolku ponechaný rohlík i s igelit. sáčkem. Celá vytřeštěná jsem volala na veterinu a pan doktor mi poradil kysané zelí. Megyna zhltala skoro celé 1/2 kg balení a druhý den spatřil světlo světa potrhaný sáček už bez rohlíku. Naštěstí se vše obešlo bez následků ale ty nervy /moje/….. (bat)

        3. Náš bígl také zhltnul balíček šunky zabalené v igelitu. Telefon na veterinu následoval, uklidnili mě, že igelit z něj zase vyjde, jen to mám pohlídat. Další den se to povedlo, zrovna na vycházce. Seděla jsem na bobku a klacíkem kuchala, co pejsek vytvořil. Ta radost, když uprostřed vykoukl igelit, se nedá popsat. Ovšem mladík jedoucí okolo na kole sledoval moje počínání dost udiveným pohledem.

          1. No, upřímně, když jsem dneska šťourala klacíčkem v Borůvčím bobku, nedůvěřivě na mě zírala sama tvůrkyně. (chuckle)

  6. Xerxová, držím palce a myslím na Vás na všechny, tam nahoře, na severu. Vím jak Ti je. Věřím, že bude líp. Dyť je Betynka moravská puga!

  7. Fuky, ta je nádherná. Že nám o ní zase někdy napíšeš. A koukám, že jsi pěkně nepřející. Pejska se stará o řádný přísun bílkovin a ty ….. (shake)

  8. OT – dneska odjel do Rajchu šmudlík Dirk, a nějak z toho nemám vůbec radost ;( ;( ;( , docela mi chybí to jeho radostné vrtění ocáskem a štěkání.

      1. Kdybys ho viděla, tak taky podlehneš. Ti Němci si pro něj jeli až od Norimberku, tak moc se jim líbil. A já tu celé odpoledne brečím…Navíc mám „nervy v kýblu“ – během těch tří měsíců, co jsme měli prcky, se mi několikrát servaly Aira s Ellie, a to tak, že tekla krev. Předposledně i páníkova, snažil se je od sebe odtrhnout a v zápalu boje jeden kousanec chytil i on. Stále víc se mi jeví, že to byla chyba, že jsme Aiře nenašli nového majitele. Všichni mi říkali, že se to usadí, že si to jednou spolu vyříkají a bude klid. No, vyříkávají si to čas od času dva roky, ale rešení je v nedohlednu.

        1. Já jsem nesměla podlehnout – je to kluk a to bych Kazanovi nemohla udělat. :)
          A Airou… podle mě byste měli hledat nového majitele. spousta lidí dá přednost dospělému psu před štěnětem a Aira je čistokrevná hezká fenka (která potřebuje vlastní teritorium) a tak byste jí mohli najít dobrou rodinu. Zkus zase promluvit s přednostou – když byl kousnutej, třeba bude mít nový pohled na věc…

          1. S ním je to těžké, tvrdí mi, že se začaly rvát, protože na ně bylo málo času, že se musí zase pocvičit. Možná má částečně pravdu, ale já nemám ani odvahu ani sílu je od sebe odtrhávat.

  9. držte palce Betuši, prosím…

    V posledních dnech začala divně chodit na „zadek“. Neurologický problém. Dostala „kouzelnou“ tabletku (včera), dneska se výrazně zlepšila. Já měla radost velikou (a napsala to Dede…) a před pár minutama Beta na kratičké venčící procházce dostala záchvat. Chvilková křeč všech 4 – mlátící se pes na zemi, který chce jít a nohy neposlouchaj. Po chvíli se zvedla a došla (ještě stihla okouknout kompost)
    Telefon na veterinu – lék dostala včera (ještě plně nezabral), podpora B (dostala Milgammu už dneska ráno) – tudíž ji nikam nevozit a nechat v klidu. teď leží v posteli a spí. A já se hrozně bojím. Že se zase budu koukat na zděšené zvíře, které chce ode mě pomoc a já jí pomoc nemůžu…

    1. Xerxová držíme všechny (já + Chipsy) a všechny (palce a pěsti). Protože Betušku máme moc rády, neboj, Tebe samolitr také. Léčba určitě zabere. Vzpomínáme….

      (y) (y) (y) (y)

    2. Xerxová, spolehni se, že držím! (h) Vydrž, trocoxil chce svůj čas, určitě 24 hodin, než začne opravdu fungovat. Zítra by mělo být líp!

      1. ale ona ho dostala už včera v poledne… Ale plný nástup prý až 4 dny… Uvidíme. Zatím stále leží.

    3. Xerxová (y)(y)(y) Samotný pipis situace mě vylekal, tak si umím představit, jak ti asi bylo (a je) v reálu. Tak ať tabletky zaberou a Betka se zase pevně postaví na svoje dlouhé nožky. (y)(y)(y)

    4. Začínam čítať ako je mojím zvykom najskor diskusiu,držím držím palce Betke,ktorú naša Terezka pozná z deníčku podľa fotiek a hovorí jej nadšene Ďoďo.Bude dobre,musí byť dobre.

    5. Dnes nestíhám, jen jsem sem nakoukla, a tady takové nehezké zprávy – Betynko, držíme palce, tlapy i tlapky, ať lék naplno zabere a zítra, a pak už pořád, je jen dobře (h) . (y) (y) (y)

    6. Držím palce krásné modelce Betce. (inlove) Nechť mají medicíny zázračnou moc a postaví Betynku na nohy. (y) (y)

    7. Uff, to byla moc ošklivá chvilka – pro obě! (h)
      Držím (y) ze všech sil, aby kouzelné pilulky zabraly co nejdříve!!!

  10. Krásný obří dobrák, který jen tak z radosti z plavání pleskne kamarádku a ta zahučí metr a půl pod hladinu. :D:D Jinak mi ale tahle plemena někdy připadají jako psí lenochodi – pohybují se pomalu, rozvážně, jsou povaleči, ale všechno sledjí, vidí, slyší.

    Já mám na tyhle chlupaté obry dva dávné zážitky a než bych je popisovala, dovolím si na ně dát odkaz z r.2000 v Dumce.
    http://dumka.info/pet00/00/0223pet.htm

    A krásné slovo „začenichala se“. Co by se asi řeklo u lidí? Třeba když jdu kolem pekárny a pozastavím se, abych tu vůni do sebe nasála. Taky se mi nechce hned jít dál, když se tak krásně začenichám.

    Naše Trixie, většinou na povel pustí, co má v tlamě. Aůe když se rozhodne, že něco nevydá, žádné čelistní manévry, domluvy a přetahování nepomohou. Nikdy nezavrčí, má z toho spíše legraci a její pohled mi jasně říká „vzdej to, máš to marný, já nepustím“.

  11. Napsala jsi tuze příjemný článek, milá Fuky (inlove) , rozjasnil mi den. (sun)
    Mně se velcí psi líbí, dlouho byl naším kamarádem Fík Dick, obrovský bobtail. Když zemřel, pořídila si jeho panička westíka – Dick byl dlouho hodně nemocný a zlé zkušenosti s převážením a léčením obříka udělaly své. Paní Dicková, nyní Honzíková, překvapeně konstatovala, že zatímco se Dikoušek do panelákového bytu krásně vešel, pouze občas zablokoval potřebné dveře (chuckle) , tak pro Honzíka je byt malý, a oni ho mají ho stále pod nohama. Takže možná tvrzení, že velký pes do paneláku nepatří, není tak úplně pravdivé.
    Přeju všem krásné odpoledne. (h)

  12. Krásná Ája, jako malá jsem jednoho bernardýna znala, moc mě lákal. Jednou se tak nějak otočil a máchl prdelí, já letěla pár metrů a už mě tak nelákal. Obdivovala jsem už jen z dálky (přesněji výšky, vylezla jsem na strom).

    Snad mi Fuky odpustí, ale u poslední fotky střapatice jsem chvíli dumala, jestli je to fotka zepředu nebo zezadu? To je úplný zrakový klam!

  13. Před nějakými lety měli takovouhle bernardýnku naši sousedé. Byla jsem s naším tehdejším psem u veta, když tu se najednou rozlétly dveře a dovnitř přiduněli pochodovým krokem hasiči v plném munduru. Tvář staženou do starostlivých vrásek, nesli nosítka, na nosítkách se pyšně rozvaloval bernardýn a za nimi poskakovala naše napůl slzící a napůl smějící se sousedka. Cekárnou to zašumělo a ozval se spontání potlesk. Záchranářům se ve tvářích nehnul ani sval, levá pravá, a Barynka byla v takové pozici, že chybělo jenom královské kynutí medvědí tlapkou.
    No stalo se, že kolohnátek Barynka při svém rádoby neposedném poskakování spadla ze schodů do sklepa. Naštěstí si jen natloukla, ale sousedé ji pro její objem a váhu nemohli dostrkat nahoru. Umoření museli nakonec zavolat hasiče no a tak jsme se sešli na veterině.
    Barynka už dávno doskákala, dej jí panbůh věčnou slávu a pozor na schody do sklepa!

    1. K tomu řeknu jedno, naši čeští hasiči jsou moc bezvadní a ochotní kdykoliv pomoci. Za všechno co i pro nás u nás udělali jim píšu jednóšku s hvězdičkou. (h)

  14. No konečně kamarádka pro Majdu plnohodnocenná. My už si můžeme hrát jenom s pevně stavěnými psy typu amstaf a podobnými. Kamarádka švýcarská honička je silně submisivní a lehá si před Majdou na záda a ukazuje pupík. No a Mařena po ní hamtá svejma momentálně 55 kilama a my všici trneme, že Pebe zaklepe bačkorama. Takže musíme stodolu držet na vodidle. Mají u nás nádhernou devítiměsíční neapolskou mastifku, je to kus hovada, ale bojí se ji pustit, prý neposlouchá, tak na Majdu štěká za plotem. Kačka stále škemrá, ať pořídíme kamaráda, ale k nám už se nic nevejde. Kdepak že se Ája producíruje?
    Myší a krtčí tatranky jsou stále největší lahoda…..

  15. No a pak že to nejde, malý a obrpes dohromady!!!
    Jinak děkuji za velmi milé přivítání do zvířetníku a slibuji časem i nějaké povídání a fotky. Já tedy do počítače umím jen čučet, ale snad pomůže i někdo z rodiny a dočkáte se. Protože mám příjmení dlouhé a nesnadno se reprodukující, raději bych se tu zveřejňovala jako Lída.

    1. Klidně, milá Lído, pokud vím, žádnou jinou tu momentálně nemáme (inlove)
      Mívali jsme naši Li, ale té už dnes máváme jen za duhový most (h)
      Určitě napiš, budeme se těšit :)

      1. Máte nejméně jednu, jenže se tak nepodepisuje, takže je to jedno :). Navíc se to o ní do dneška moc neví, takže se to opravdu plést nebude. Kukám z poza buku a běžím spořádat děti, perou se o ovládání od videa.

    2. Ahojky Lídu, máš jméno jako moje maminka. Jména jako Lída, Liduška už nejsou moc vidět a slyšet, Tak Tě vítám – Lído!

      1. Vítej Lído v této pohostinné hospůdce.
        Lidušky máme doma hned dvě. Švagryňku a neteřinku. A ještě jednu Lidunku a to švagruščinu nevlastní sestru. Potom aby se v tom jedna vyznala. (chuckle)

        1. Pitrýsku, promiň, u Vás je přelidováno, u nás ( v našem okolí) neee. Sobecky jsem pomyslela jenom na nás.

    3. Vítej, milá Lído, zpoza buku, před ním je o moc líp (vím, o čem mluvím, neb je to 13 měsíců, co jsem vylezla taky :) ). Teď k už úplnému začlenění zbývá jen spáchat článek (nejlépe formát *.txt, Times New Roman 12 pt – ale Dede rozchodí i ledacos jiného :)) a objevit se osobně na nějaké akci.

      Zrovinka 25.1. má Dede v Brně na Skleněné louce autorské čtení (což připomínám pro všechny (inlove) ).

  16. pejska je moc krásná, taky se mi líbí hlavně huňatí psi a asi spíše velcí než malí – kdo to tu napsal, že „stodola“? (chuckle) … ostatně Darlenka byla moje veliká láska (inlove)

    přeju vám mnoho šťastných společných let (h) (h) (h)

    1. Bedi,to já napsala „stodola“, ale domnívala jsem se, že mě všichniuž dost znáte, aby bylo pochopeno, že je to oslovení vrcholně láskyplné. Vždyť co je špatného na stodole plničké voňavého obilí?

      1. Pitrýsku, však já to taky pochopila jako označení láskyplné – ostatně sama píšu, že jedna z těchto „stodol“ je mou láskou převelikou (h) … a vůbec, pes má být veliký a hodně huňatý (inlove)

  17. Páni, ta Ája je tedy nádherná mladá dáma! A vůbec nevadí, že se pokračování trochu zdrželo, na pěkné počtení si člověk rád počká. Tak hodně krásných dnů a co nejméně olezlých krtků – přece jen… fackovat dámu, i když je to bernardýnka?
    Ke svému vlastnímu mírnému zděšení se někdy přistihnu, že se mi vlastně líbí velcí a mohutní, a třeba i trochu těžkopádní chlupatí psi. Máme spřáteleného bernského salašníka jménem Barney, o kterém jeho panička velmi dlouho tvrdila, že nesnáší vodu. Pak byl ovšem s touto paničkou a MLP na dovolené. Mno, vodu snášel znamenitě, líp než panička. A nejlepší prý byla Vydra, tam se dalo skvěle skákat po kamenech nad vodou… Panička na mrtvici, psina na vrcholu blaha – a mezi tím MLP jako záchranář :)

  18. Milá Fuky, odstranění placatého krtka z mlsné huby nemá chybu.
    Bessy je nádherný zástupce svého plemene a věřím, že tahle povaha jí zůstane, když žije v takové bezva multi-kulti smečce.
    Prosím, mám dotaz, ten pádící střapáč na poslední sněžné fotce je kdo?

    1. Hádám, že ta teriéří kříženečka z útulku, co ji Fuky zmiňuje v textu – jak ji Ája z rozvernosti zašlápla metr pod hladinu…

    2. To je moc krásný střapáček. Já si pod pojmem teriérka zašlápnutá pod vodou představila něco jako Dášenku Karla Čapka. Furt si na takové ty teriéry jako je třeba Tibetský, nemůžu zvyknout :) .

      1. Kousek od nás teď bydlí dva bráškové Skotové – tedy, skotští teriéři. Páneček (už se mu taky říká „pan Brian“ – můžete hádat, jak se jmenuje ten méně poslušný skotský bratr)tedy, páneček je Čech jak poleno. A díky skoťákům se moje představa teriéří hlavičky tak nějak „zrozsochatěla“ – podle vzoru pana Horníčka a jeho slov o „rozsochaté ženě…“ :)

  19. Tedy, jezdecký pes Besy-Ája je moc parádní kamoš. Vždycky se mi takové „stodoly“ líbily, ale nikdy jsem si nějak netroufla si takovou pořídit. Oni rodiče, ani potom mistříček, dlouho mé lásce ke psům nepřáli. A tak jsem si uhádala aspoň ty menší prcky. Ale vodní hrátky znám velmi dobře. Jak obě pudlinky tak i erdelinka Aidinka vodu milovaly. Nezapomenutelná byla Aidina silvestrovská koupel u břeclavského splavu zahájená skokem z ledu. Kdysi byl ten splav nebezpečná past s každoročními oběťmi na životech. A tehdy jsme psa krkolomně lovili plazením po ledu. No, bylo to drámo, naštěstí s dobrým koncem. Přeji hodně krásných, společně prožitých, let Fuky.
    Moc se mi líbí ta malá šmudlinka, jak peláší ve sněhu.

  20. Milá Fuky, Bessy/Ája/Fík je nádherná psová a krásně vám zapadla do smečky (inlove) Taky jsem musela jednou odstranit Kazanovi z tlamy placatou myš nalezenou u zemědělského družstva a on nechtěla vydat. I chytla jsem čelisti a vyklepávala myš. Držel ji jazykem, ale já byla vytrvalejší. Přihlížející paní byla v šoku, co si to k psovi dovolím :P
    Ale uznávám, že tvoje metoda je podstatně rychlejší! :D

    1. Placatá myš nalezená u zemědělského družstva! Komu se to kdy naskytne! Taková rarita a ty mu ji odebereš. No toto!
      :(

  21. Jéžiš, Fuky, ta Ája, co se jmenuje Bessy a ve skutečnosti je Fíkem, je krásná. A povaha se mi moc líbí – to bych taky chtěla někdy zažít.

    Stařenka Toya se čímdálvíc povahou blíží malému knírači – začíná být tvrdohlavá jak oslík a tuhle jsem ji dvěma žduchanci musela vysvětlit, že ještě pořád bych měla velet já (chuckle) . No a Brooke nám – po roce a půl – zase vzala dráhu – naštěstí to už nebyly čtyři hodiny jako minule, ale dobrá půlhodina to byla (whew) (když jsem konečně uviděla u lesa podezdřelou černou čmouhu, pohybující se rychlostí světla, tak jsem zařvala Brůůůůk tak hlasitě, že mě slyšel i Jenda, který vartoval o dva kilásky dál u auta (think) ).

    Ad „Za burácivého povelu „pustíš to!!!“ jsem Bessy vyťala takový políček z pravé strany, až jí krtek levou stranou vylítl z huby ven. “ Tak to bych chtěla vidět (rofl) (rofl) (rofl)

    1. Tak to bych moc chtěla umět – vyndat placatého krtka z tlamy. Ještě bych potřebovala nějaký fígl, jak to udělat na dálku.

  22. Krásný bombardýn. :) To zimní koupání mně fascinuje, viděl jsem jednou německého ovčáka jak za mínus desetistupňového mrazu stojí v potoce všema čtyřma, voda mu olizuje břicho a on spokojeně chlemtá. Umrzal jsem jen jsem to viděl. Mimochodem, předloha Fíka byl opravdu bernardýn, já myslel že bobtail?

    1. Zase mi byl příspěvek sežrán. No jo, smog nad nejjižnější Moravou nepustí moudra ven.

      Já jen chci doplnit, že také majitelé Polského ovčáka nížinného (zkr. PON) se hrdě hlásí k tomu, že mají doma předobraz Fíka. Když se podíváte na obrázky, tak opravdu, jakoby PONík Fíkovi z oka vypadl. Akorát, že ve skutečnosti, nedosahuje jeho impozantní velikosti (max.50cm).
      http://www.google.cz/search?q=polský+ovčák+nížinný&hl=cs&tbo=u&tbm=isch&source=univ&sa=X&ei=x1v2UM7YIsXKhAey94DIDQ&sqi=2&ved=0CDEQ

      1. Pitrýsku, zatím sežranej není (koukala jsem), ale ještě se podívám později.

        Polského nížinného ovčáka jsme znávali ještě s Maxem. Byl to pěkný pes s nepříliš milou povahou a s Maxem se strašlivě nenáviděli. Pan Cyr (Cyr se jmenoval psík a páneček se holt v pejskařské komunitě jmenoval po něm, já byla paní Maxová :) ) byl sympaťák, ale neměli jsme šanci si promluvit, když jsme šli se svými pejsky. Jen jsme si na dálku signalizovali: Vy tudy a my tamtudy! (chuckle) Ale hezkej pes to byl, to zase jo :)

        1. Jako paní Aidová (jak mi říkaly děti v domě) se ptám. Cyr byl zlý, nebo jen nevychovaný? Já osobně jsem se s PONem tak nablízko ještě nesetkala. No ovčák, to bude nějaký samorost.
          Jinak se mi moc líbí. Já mám slabost pro ty chllupáče.
          (chuckle)

          P.S. první příspěvek nech padnout do stínů. Objevila se mi tady chyba při načítání.

          1. Nevím přesně, ale vím, že napadal psy a kousnul i doma. Z pohledu svých dnešních zkušeností bych řekla, že to prostě byl nezvládnutý dominantní pes, který doma šéfoval.

      1. Asi před dvěma lety jsme s kamarády kráčeli procházkou v okolí Kamennéhu Újezdu. A tam v jedno statku s koňmi, pobíhala docela zajímavá psiska. Šedobílí obříci ostříhaní jako teriéři. Fousatá hlava , kahotky a zbytek nakrátko. Moc jim to slušelo. Nelenil jsem a šel se zeptat co je to zač. Překvapivě bobtailové. Prý se jim hrozně přehřívali když doprovázeli koně. To by člověk nevěřil, jak teriéří střih sluší bobtailovi.

    1. Nojo, konečně tvoje velikost :P . Taky bys krom rozplývání nad bernardýním mamutkem mohla sepísat o svých děvenkách.

      Jj, krásná pejska. A úplně nejsympatičtější je mi její pojetí spánku (happy) .

      1. no jo, to by teda MOHLA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 8-| (kde je nějaký smajlík typu „ty ty ty“?)

        případně i místo motání růžových deček |-( (chuckle)

  23. hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Hezky se to čte (nod) – i když jsme si teda na pokračování museli dóóóst dlouho počkat… (wave)
    Krásná holka vyrostla z té koule chlupů

  24. Dalším plemenem, které miluje vodu jsou choďáci. Ty naše prdliny jsou schopné zalehnout do každé kaluže, velmi rády plavou. Pokud se pořádá výlet s chodskými psy, tak cestou MUSÍ být nějaká voda – psi se rochní v potoce, skáčou do rybníka, žádný nezůstane na břehu…

    1. Ano, potvrzuju! Odstrčit plovoucí led a jít si zaplavat, nejlíp honit kachny – Kazan by mohl vyprávět (chuckle) A obávám se, že jeho klouby také (fubar)

      1. Zeptejte se Báry a Rózky, která voda je vhodná ke koupání. Přece ta, co teče. Tedy není zamrzlá. Labruše se taky koupou celý rok.

        A bernardýnka je krásná. Miluju psy, co se k nim člověk nemusí shýbat, když je chce podrbat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN