ČLOVĚČINY: Křtiny

Jak jsem se už několikrát v těchto povídáních zmínil, tak poslední čtvrtletí v každém roce je v naší famílii ve znamení různých rodinných oslav. Abychom snad nevyšli ze cviku nebo naše zažívací orgány snad nezlenivěly, tak na Martina, tedy 11. 11. se odehrávaly křtiny nejmladšího člena rodinného klanu, Tomáše Josefa.

 

 

Babička křtěňátka, tedy moje žena Míla, zorganizovala pěknou svíčku s plným jménem křtěnce vyvedeným v blankytně modré barvě. Pak ještě několik dnů před událostí trávila čas v kuchyni přípravami dobrot, včetně velice chutných koláčů. Mě bylo řečeno, že památnou svíčku nutno vyfotit, což jsem bez odmluv provedl, protože kdyby ne, tak by mě bylo odepřeno přecpat si žaludek nachystanými dobrotami. Také došel balík od kamarádů a v něm mimo jiné i vzácný dárek pro Tomáška, kterého si bude moct užít, až mu bude 18 let. Litr výběrové, doma pálené, slivovice. Takže hoch má dobrý základ do života. Ještě mu není půl roku a už na něj čekají 2 litry ohnivé vody z moravských švestek. Tu první flašku od kamarádů dostal, když se vylíhl.

Máme tu u klokanů jaro v plném proudu. Před domkem nám kvete a za bzukotu včel voní lípa, co jsme kdysi sázeli. Sice pár dnů, tedy 9. a 10. listopadu, bylo pošmourno, honily se bouřky, pršelo a u nás v horách jsme byli dokonce i v mračnech, ale nedělní ráno, 11. 11. nás na modroučké obloze přivítalo sluníčko a na tuto roční dobu nezvyklé chladno. Bylo jen 7°C. Evidentně si to umí, ti co to počasí na tento den zařizovali, tam nahoře spolehlivě obstarat. No, není nad důvěrné a úzké styky, že ano.

 

 

A tak ještě za ranního šera jsem vyšel do opuštěných ulic i s oběma Habsburky na procházku, které se kupodivu zúčastnil i Ferdinand, který v poslední době rád vynechává. No není už žádný mladík a tak se mu nedivím. Ale tento den, jako by věděl, že jeho zbytek stráví společně s Maxmiliánem v garáži, se vydal s námi. Navíc, čokli šli volně ložení, ulice byly opuštěné jako by se v noci udál konec světa, který by měl, podle různých zpráv, vypuknout až 23. prosince.

Dopoledne jsme naskládali do našeho přibližovadla spousty připravených dobrot, skládací židličky a stoleček, protože oslava po křtinách byla pánována jako piknik v pěkném parku jménem Jubilee u mořské zátoky Rozelle, ve čtvrti Glebe, kde rodinka novokřtěnce bydlí. Ostatně to je ten stejný park, kam Míla před 42 lety jezdila s Petrem, nyní tatínkem Tomáška, na procházky s kočárkem. Pod ty stejné velké fíkovníky, co tam stále rostou. Před jedenáctou jsme ustájili Habsburky v garáži, dostali každý kost na hryzání, my jsme kopli do vrtule, a odjeli směr Glebe.

Tam jsme zajeli nejdříve k mladým, vyložit z auta dobroty co by měly zůstat v chladu, jako bramborové saláty a já vyfotil převlékání Tomáška do slavnostního, sněhobílého, památného roucha. Toto bylo dodáno rodinou Kirsty a šila je Tomáškova prababička na křtiny Kirsty a jejích sester. Takže roucho dědičné, ručně tvořené a vyšívané. Po menším zápasu se Kirsty podařilo Toma do tohoto výtvoru napasovat a když toho konečně dosáhla, tak Tomášek se na tu nádheru promptně vyblinkal. Co na to řekla jeho matka, se nedá napsat, protože by vám znachověla obrazovka.

 

 

Potom jsme se přemístili ke kostelu sv. Jamese, tedy sv. Jakuba, který jsme před 42 lety navštěvovali s malým Petrem a později i Martinem. V parku před kostelem už byla rodinka naší schovanky Blanky, mladší sestra Kirsty s manželem, jinak kmotři Tomáškovi a rodiče Kirsty, tedy druhá babička a děda. Ovšem nechyběla ani rodinka Martina v plném počtu. Křest se odehrál bez zádrhelů k všeobecné spokojenosti. Tomášek byl hodný a neřval, jak se občas při těchto událostech děje. Asi proto, že byl křtěn vodou dovezenou ze Svaté Země z řeky Jordánu, což zorganizovala také Míla. Po úspěšném obřadu a obligátním focení, jsme se rozjeli k blízkému parku.

Zde se zrovna uvolnilo místo pod přístřeškem, kde je stůl a lavičky a tak byl námi okamžitě okupován. Pak se začalo snášet jídlo a pití, další židličky a deky na zem. Děti, tedy Fynn, Míša a Jana okamžitě okupovali nedaleké prolézačky a skluzavky a dospělí se začali za živého hovoru věnovat popíjení různých vín a piva za pořádání dobrot. I když bylo kolem jedné hodiny po poledni a sluníčko se snažilo, seč bylo, tak bylo až chladno, bríza od moře rozhodně teplá nebyla.

 

 

Po spořádání studené mísy, tedy chutných masíček a uzenin s čerstvým chlebem zalitým Bernardem, Kozlem a různými víny, odešli Petr s Martinem k barbecue udělat sausages. Tedy grilovat přinesené syrové masové výrobky, které mají od klobásů a nebo jitrnic hóóódně daleko. Grilovací zařízení je standardní vybavení parku, je to elektricky vytápěná nerezová deska, která po stisknutí knoflíku začne hřát. Zadarmo.

Po vypití dvou piv bylo vše hotovo a přineseno ke stolu. Teď přišly na řadu zelené i bramborové saláty a další tekutiny. Korunou všeho pak byly 2 dorty, štrúdl a koláče. To už bylo po páté odpolední a po několika hodinách ládování žaludků jsme všichni jen odfukovali. Tomášek byl po celou tu dobu hodný v kočárku a o ostatních dětech jsme ani nevěděli, jak byly zaměstnány na atrakcích pro ně stvořených.

Akce se povedla, počasí přálo, a kolem půl šesté jsme se začali rozjíždět do svých domovů. My jsme domů dorazili až skoro o půl sedmé večer, vypustili Habsburky na zahradu, vyložili věci z auta a jali se pracně trávit dobroty za odpoledne spořádané. Staršímu organizmu to dá jaksi více zabrat. Teď už nás čeká jen příští víkend, oslava Míliných 70. narozenin a pak hned ten další, abychom snad nevyšli ze cviku, oslava dvojitých narozenin kamarádů u jednoho na farmě. Takže na kvapně se blížící Vánoce a Silvestra budeme mít těla patřičně trénovaná.

 

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Tomaskovy_krtiny_11._11._2012

 

 

 

Aktualizováno: 19.11.2012 — 21:46

61 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Mily Jiri, z rodinneho vypraveni Svehlova klanu vzdycky na jednoho dychne spokojenost a radost. A Tomasek vypada jak vekej pohodar. (h)

    Moje krtiny byly pry ponekud dramaticke. V tech letech se mne nasi bali pokrtit v kostele, tak jeste v porodnici mne krtili v nemocnicni kapli. Slouzili tam jeste jeptisky a jedna mne u toho krtu drzela, ale asi ne dost dobre, protoze jsem pristala hlavou na dlazdickach. Do takovejch dvou let si nasi obcas obavali, jestli mi nenastala mozkova ujma, protoze az do dvou let muj slovnik krome mama a tata spocival ze dvou slabik – kaaa bylo pro dobre a gaaa bylo kdyz jsem se nastvala. Taky jsem moc nechodila… Meli ty rodice strach.

  2. Georgi, gratuluji ke krásné rodině, vidím, že se ten australský strom života nádherně košatí, a že české geny se nezapřou. Všechny děti jsou nádherné, a jezulátko je k zulíbání. Doufám, že z něho vyroste takový báječný mladý muž, jako jste byl Vy v těch dávných českých trampských dobách.

  3. Krásná reportáž, Tomáškovi všechno nejlepší do života (f) a ať vám dělá jenom radost.

    Líbila se mi věta: „Co na to řekla jeho matka, se nedá napsat, protože by vám znachověla obrazovka.“ Tak jsem si řikala, že by záleželo na tom, v jakém jazyce to pravila – tuhle jsem chroustala nějakého Irwinga v angličtině – červenala jsem se obvykle spíš nad slovníkem (rofl)

    1. Jojojo, ta věta je naprosto skvělá (stejně jako schopnost dětí zničit jakýkoli sváteční šaty :-D ). A no tak by zrudnul i slovník, no. :-D

  4. Krásné křtiny. A to Jezule v dědičném rouchu mne dojalo.
    (angel) (h)

    Přidám jednu historii křtovou. Při mém křtu mi byla kmotrou kamarádka mojí maminky, Olga. Jejímu synovi zase byl kmotrem můj tatínek. Narodili jsme se oba v jednom roce a dva měsíce od sebe. Naše rodiny se stýkaly celá léta. Můj tatínek i jeho tatínek byli souzeni v jednom procesu v 50.letech a oba zároveň rehabilitování, bohužel pro oba, po smrti.
    Nakonec kvůli emigraci jedněch a úmrtí dalších, jsme ztratili na sebe kontakt. Díky sociálnímu servru, jsme se po letech našli a také již setkali. Můj kamarád z dětství a mládí žije v Německu, je velmi úspěšný hudební producent, skladatel,spisovatel atd.
    BTW, napsal dětskou zfilmovanou prózu O skřítku Racochejlovi,Malé víle Plavuňce a další a další. Mám velkou radost, že ta dvě křtěnátka takhle dopadla a potkala se. (h) (y)

  5. Jirko, krásná reportáž z velice důležité rodinně oslavy (party) Moc hezké fotky, hezký kostelík, bohatá slavnostní tabule, milé seskupení lidí. ALE ti ostříhaní a obarvení pudlíci v parku, tak ti mě dostali (wasntme) Tedy ten hnědý má sestřich, který se mi docela líbí, dělá mu na nohou faldíky že se tak trochu podobá šarpeji. Ale ti dva obarvení (shake) (shake) (shake)

    A víte co mě též rozesmálo :) Na odkazu na fotky jsou křtiny bez háčku. Takže je tam „Tomaskovy KRTINY“ – takovýhle prcek a už si dělá kopečky. Holt v češtině hlavně háček může význam slova zábavně pozměnit.

  6. Tak to je zase krásná rodinná reportáž. Umět udělat a prožít slavnost není jen tak, to se musí kultivovat a pěstovat a pak se tím nádherně obohatí život. Tomáš Josef Švehla je mrně kouzelné. A ti tři – to je správný spolek, dáma mu vévodí. A nerezový funkční gril v parku – u nás by se k tomu mohla přidat ještě ta o Červené karkulce.

    1. … a tu o Sněhurce, plosím, plosím…
      (think)
      Ale tiše přávidím, že ne všude jsou nenechavé ruce, ale naopak, že lidé dovedou ocenit věci, které slouží všem a neničit je pro ty další.

  7. Pěknej kluk a upřímně závidím to počasí. Tady sice vylezlo slunko, ale obzory jsou šedivý a inverze s enás asi pořád drží.

  8. Eh, malá poznámka OT ke knihám a dobírce:
    Jak jsem zjistila dnes na poště, byla jsem velmi naivní, když jsem tam byla teoreticky rozebírat ceny poštovného a slečna mi dala dvě čísla – padesát a sedmdesát. Nějak mi nedošlo, že pro zasílání dobírkou, musím tato čísla sečíst a odečíst devět korun (vliv zaokrouhlení).
    Při pohledu na můj šokovaný výraz mi laskavě vysvětlila, že zatímco běžně relativně malou knížku posílám v bublinkové obálce jako doporučený dopis, tak jakmile je to dobírka, změní se stejně lehká obálka v balík a výsledná suma za zaslání je vyšší, než půlka ceny oné knihy!
    Chvějící rukou jsem si přesto vzala příslušné „složenky“, ale ráda bych tímto ctěné čtenářstvo upozornila na to, že budu muset v e-shopu cenu za dobírku změnit. Takže při plánování nákupu knížky bude nejspíš vhodné co nejvíce používat síť osobních odběrů nebo zvážit platbu na účet. Protože tady mi připadá, že poštovní sobi mlaskají příliš… (whew)

    1. No Dede – já posílala vydražené ponožky (váha 0,335 kg, pojištění na základ) jako prostý balík a zaplatila 102,– Kč … závratná částka!

    2. Kdysi jsem také posílal hudební CD poštou. Dnes je to o tom, že poštovné je dražší, než náklady na výrobu CD, takže jsem s tím přestal a: Chceš CD? pořiď si Skype a dostaneš to přes Skype chat zadarmo! A pokud chceš mermomocí placku, tak si pro ni přijeď osobně. Skype nemá chybu, minulý týden jsem do Brna posílal celkem 8 CD v plném formátu, t. j. 7000 MB/kus a trvalo to něco málo přes 20 minut; celkem přes 5 GB dat. S poštou už nechci mít nic společného, jsou to zlodějové a ničitelé zásilek. Několikrát se mi stalo, že CD, ač v bublinkové obálce, došlo rozlámané.

            1. Nápodobně. Takže doporučuji vzít do každé ruky hřebík a strčit do zásuvky! A teď k věci: Pokud pošlu CD jako hudební soubory po Skypu, (mailem to nejde, 700 MB je moc), dostane příjemce CD max. do 20 minut po tom, co s odesíláním začnu a oba nás to stojí nula peněz. Pokud budu vyrábět placku, zaplatím při jejím nákupu výpalné naší zlodějské cOSA nostře, dále musím koupit bublinkovou obálku, jít na poštu, vystát tam v nevětrané dusné dvoraně frontu a zaplatit dobírku. Adresátovi přijde druhý den obálka s několika střepy, takže já vyhodím peníze do luftu a on nic nemá! Došlo?

              1. Vy jste nahrál nějaké CDčko? Krakonoš vypráví? Nebo Eva a Krakonoš, Budovatelské písně?
                Protože pouze v takovém případě máte právo ho komukoli poslat, ať už v jakékoli formě. Pokud jste si to CDčko koupil, pak šířením jeho kopií v podstatě kradete. Ne že bych si snad myslel, že by vám to vadilo.

      1. Bedulko,a to nejsou ještě zprivatizovaný, počkejme až to přijde, to se budeme teprve divit kdo bude mlaskat.
        Tak mně napadá, když nám to předávání knížek a dražeb atd. tak jde, že bychom té počtě,co tak dobře počítá, začali konkurovat aspoň zatím mezi Brnem a Prahou ?!
        Navrhuji předběžný název “ DEDEX“. (chuckle) :)

  9. Jám mám ty vaše oslavy velmi ráda – je z nich cítit taková radostná spokojenost a pohoda. Všechna vnoučátka jsou moc šikovná – ta se opravdu povedla. A taky se mi líbí ty plné stoly – jojo, dobrou náladu je fajn podšprajcnout i výbornou baštou a pitivem v dostatečném množství.

    Ehmmm – a tchyňa Jaruna – tedy Kirstyna maminka – je jinak hodná ženská, viď. Na fotkách vypadá tak přísně (nod) .

    1. Ta budoucí Petrova tchýně je bezvadná, pochází z Nového Zélandu, žije tam celá její rodina. Měla kdysi škaredou dopravní nehodu a obličej je trochu takový stažený. Před nedávnem jí spravovali koleno a letos zase kotník – ne příliš častá operace. Dlouho nemohla chodit, tak se s křtinami počkalo až bude zase pohyblivá. Moc pěkně jsme si popovídaly – vzpomíná na rybíz a angrešt, co má velice ráda a co tady u nás neroste (zkoušela jsem – bezvýsledně). Za rodinou dost často jezdí – teda lítává. A vůbec má velice „české“ chutě. Jo a jejich rodinná doktorka bývala „naše Bohunka“. A jsme stejně staré.

      1. Jejda – tak to jsem nevěděla. Ona totiž na těch fotkách opravdu vypadá přísně (jenže taky vím, že fotky dost klamou – já taky jsem na fotkách taková … jak to říkal Ptakopysk … jo, ublíkaná – ne Jenny,nebudu říkat jako neprané držky, to už je moc (chuckle) ).

        A to mne zajímá – angreš na Novém Zélandu roste a v Austrálii ne? Tak nějak jsem si myslela, že to bude podobné … což je blbost, já vím.

  10. Milý Georgi, je radost tohle číst (inlove) Jednak to vaše Jezulátko, jaro, dovádějící děti a rodinná pohoda nad plně prostřeným stolem (mňam :P – ten je olizující) a potom Tomáškovo přesně načasované blinkání (rofl) Přenesla jsem se do časů, kdy chlapečci vypadali čistě a nažehleně maximálně dvě minuty poté, co jsem je pečlivě dostrojila pro nějakou slavnostní příležitost :D Člověku se to nějak vrací… ale tvůj prapotomek byl ještě ohleduplnej – miminka se totiž obvykle zamyšleně vyblinkají nejen na svoje čisté oblečení – ale i na rameno nebo záda rodiče, který ho právě, slavnostně ustrojen, drží… (chuckle)

  11. hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Krásné děti, krásná rodina (inlove)
    Ehmmm – poblité (případně prosr..né) dítko celým oblečením v nejnevhodnější chvilku umí naše Františka předvést dokonale…

  12. Huš, Georgi! (wasntme) Jsi už horší než ta Bubu, co má mlsnou hubu. (nod) To se po ránu nedělá jedné, co jde na krev a nesmí ani životodárné kafe s mlíkem, natož pak suchou skývu. (tmi)
    Nekřtěnátko (ještě dosud) na fotkách je ovšem kouzelné a jak tak koukám na něj a na ostatní půvabné dětské hlavičky, tak si říkám, že blonďáček Jettísek je k nalezení všude. (nod)
    Akce to byla tradičně náramná (nod) (y) , ale ačkoli mám hlad, asi vám nejvíc závidím to jaro. A taky ten společný gril na elektriku, který nikdo ani neukradne, ani nezničí.
    Přeju všem krásný den! (h)

    1. Milá Vave,
      dovolím se připojit. Taky se mi líbil právě ten gril, jaro a mimčo.
      A ty vydrž, chuděro. Jestli tě potěší cizí neštěstí, tak si vzpomínám, jak mě v těhotenství hnali na zkoušku, zdali nemám cukrovku (to se nedá jen tak zapomenout). Na lačno jsem se dostavila do porodnice, byla mi odebrána krev (to je u mě záležitost přímo detektivní, neb žíly se při uzření jehly poschovávají hluboko do ostatních tkání) a vnucen mi krýgl přesyceného cukerného roztoku. Následovně jsem byla vyexpedována, ať nejím, nepiju, neb..ju a neomdlívám a přijdu za hodinu na další odběr. Takto ještě dvakrát. Seděla jsem v parku a dočítala práci, na kterou jsem měla napsat posudek. Tak mizerně napsaný text už jsem dlouho neviděla (a že se mi večer zdál vcelku dobrý 8) ). Oni mají doktoři zvláštní smysl pro humor …. (wasntme)

      1. Jo, tento test jsem v těhotenství absolvovala též. A byl jeden z nejprotivnějších. Vzhledem k tomu, že jsem čúrací trémistka a vyčúrat se na povel mi nejde, vydržela jsem vypít 1,5 l té sladké ble tekutiny a… a prostě ani jednou. Smůla. Krev jim musela stačit. Zato ten fofr, když mě propustili z péče a já vyšla ven. :O
        :)

        1. Něco podobného se páchá i při vyšetření funkce ledvin. Je to také sladké, ale je v tom jakési svinstvo, které je vidět na rentgenu. Vypijete to, po chvíli vás posadí do takového spešl křesla a koukají rentgenem, co se v ledvinách děje. Samotné vyšetření se vydržet dá, ale potom… Ideální by bylo převtělit se tak na půl dne do psa a moci zvedat nožičku u každého rohu. :D Jo a renální kolika je prevít. Dost to bolí.

            1. To vyšetření je pohoda, ale to odpouštění vypitého produktu následně… Pokud to stihnete domů do 20 – 30 minut, tak to jde, ale pokud je to na déle, tak by to psí převtělení bylo nejvhodnější řešení, i když nevím, jaké zaříkadlo dokáže udělat z ženské pejska – kluka. :D

        2. Byly jste na gastroskopii? Dělali vám kontrastní rentgen střev?
          A to jsou pořád ještě vpodstatě neinvazivní testy …

          1. Gastroskopie ano, střeva možná časem (ale radši bych si to odpustila, kolonoskopii mi vylíčil v barvách můj milý tatínek, takže si myslím, že úplně všechno mít nemusím). Gastro je opravdu hluboký zážitek … :P .

            1. Ještě se mě ten komik zeptal, jestli se nechci taky podívat.
              Rok cca 1990, žádná prťavá pidisonda, pořádná hadice až do žaludku.

              1. Já jsem si vyžádala, jestli se mohu podívat, sama (angel) .
                Holt čím se tam má člověk bavit, když jen tak leží a slintá … (wasntme) . Pidisondy jsou požehnání – zkusila jsem oboje a nedá se to srovnat …

            2. na kolonoskopii byl Franta. Děsně, ale fakt děsně se jí bál. Pak konstatoval, že ta příprava (prášky na průjem) je teda nechutná, ale samotný vyšetření byla brnkačka.
              Nicméně to myslím fakt spadá do kategorie „nemusím mít všechno“.

    2. U nás v rodině jsme nekřtěňátka všichni; já, manželka, děti i vnoučata a nijak tím nestrádáme. Být to někde jinde, (Polsko, USA a další)…

            1. Vadí? mě, ani mému okolí ne. A že náboženství a rituály s ním spojené nejsou naprosto nutné pro klidný a spokojený život je už dávno naprosto pregnantně dokázáno. Já jen doufám, že příští vláda zákon o církevních restitucích novelizuje a provede okamžitou odluku církví od státu, takže církve se budou muset postarat samy o sebe a nebudou mít čas ani energii k tomu, aby se montovaly do života bezvěrcům. A pokud chcete někdo tvrdit, že to nedělají: Vzpomeňte si na obstrukce a nenávistnou kampaň proti zákonu o registrovaném partnerství! :P

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN