ČLOVĚČINY: Těžký život diváka aneb tohle mi prosím nedělejte

Kde jsou ty zlaté časy, kdy romantický film tvořily postavy Hrdinky, Hrdiny, Bídáka a stáda ovcí, umístěné do malebné krajiny Cornwallu. Kde Hrdina přeběhne přes pastvinu plnou ovcí s rozhalenou hrudí vyholenou do posledního chlupu, nemá na obuvi jediný kravinec, ani ovčinec a uchvátí do náruče vonící, čisťounkou hrdinku, právě vyšedší z chléva plného nejrůznějších dobytků.

 

Prostovlasou dívenku, oblečenou v květovaných šatech s rozparkem, tadyhle nabraných, tuhle proštepnutých, nadrhnutých v pase, obutou v rozkošných naleštěných gumákách. Kromě výše zmíněných se v příběhu vyskytují v rozumném počtu služební duchové, otec, matka, přechytralí haranti a další havěť, jejíž existenci lze zapomenout v okamžiku, kdy zmizí z plátna a srozumitelnost děje to nemá nejmenší vliv.

Kdepak, ty časy jsou pryč. Jakmile se schéma příběhu osvědčí, nasypou do něj investoři mnohem větší ranec peněz, aby byl příští příběh košatější, hrdinové interesantnější, hrdinky hrdinštější a tak vůbec, aby byl zisk ještě větší, ba dokonce největší. Nevím, jestli to tak doopravdy funguje, neboť nejsem investor tohoto kalibru. Ba dokonce s lehkým uzarděním mohu přiznat, že nejsem vůbec žádný investor.

Takže bych si dovolil nastínit, jak situaci finančně napumpovaného romantického filmu vidí nezainteresovaný divák, který ještě ke všemu nepatří k cílové skupině, protože je to bohapustý chlap. Skoro dědek. Ne, muž v nejlepších letech. Ano, to je správná formulace. Nezainteresovaný muž v nejlepších letech. Kterého přátelsky začíná zdravit místní hrobník, ale to s příběhem nikterak nesouvisí, takže tuto irelevantní informaci může laskavý čtenář či čtenářka zapomenout.

Zde námět, který by vyhovoval nízkorozpočtovému filmu: Lord John má dceru. Svobodnou, ublíkanou, úplně placatou, úplně blbou, chudou, prdelatou, obdařenou navýsost odporným puchejřem v holčičím podání. Jeho soused, lord Petr má syna. Vysokého, urostlého jako jedle, s oříškovýma očima, úhledně sestřiženými hustými kaštanovými vlasy. Syn nechce převzít otcovy otěže – tedy usadit se na zámku o rozloze půl hektaru a začít farmařit na malé domácí farmičce zvíci velikosti hrabství Lancastershire. Místo toho se chce stát číšníkem v londýnské restauraci pro nižší střední třídu.

Získání skromného domku lorda Petra, spolu s výše zmíněnou zahrádkou za domkem o rozloze hrabství Lancastershire, je cílem zlodušice Pandory, inteligentní, vysoké, štíhlé, stále dobře oblečené, obdařené takovými křivkami, že i arcibiskup z Canterbury by kvůli ní shodil komži, zpronevěřil westminsterský poklad a zmizel s ní na opačný konec zeměkoule za účelem nezřízeného života. Neboť zlodušice Pandora, v područí svého vilného chtíče, touží lapit do svých slizkých sítí mladého lorda.

Rozpadající se zámek starého lorda, který cihlu po cihle vlastnoručně stavěly nesčíslné generace lordů Petrů, chce prodat bezohlednému americkému developerovi za nepředstavitelný ranec dolarů a jako lady Petrová hodlá v obrovském, superhypermoderně zařízeném bytě v Londýně s mladým lordem prosouložit zbytek života, a nízce získané dolary rozházet za odporné diamantové tretky, nemravné hadry, které by slušná žencká na sebe nevzala, chce pít kdovíjak stará vína, jíst plesnivé sýry a polosyrové maso, chce jezdit autem bez střechy a spolu se svým manželem se chce každé léto válet v bůhvíjaké chýši, od které se musí brodit dobrých dvacet metrů jemným prohřátým pískem pokaždé, když se chce vykoupat.

Příběh samozřejmě dopadne dobře, neboť mladému lordovi spadnou šupiny z očí, odmrští tuto zmiji a zjistí, že jeho celoživotním touhou je vzít si svobodnou, ublíkanou, úplně placatou, úplně blbou, chudou, prdelatou svobodnou matku, obdařenou nejméně jedním dítětem. Kteroužto promptně dodá lord John na stříbrném podnosu s hranolky, tatarkou a velkou oblohou. Svatba, odchod ruku v ruce do zapadajícího slunce, doprovázený rozverným poskakováním odporného puchejře v růžových šatečkách s volány. V pozadí stojí dojetím slzící lord Petr, jehož přátelsky poplácává po zádech rozesmátý lord John. Všude kolem radostně bečí ovce. Tečka. Puntík.

 

 

A teď si představte, co se stane, když investor otevře štědrou dlaň a na scénáristu se začne sypat zlato za šustotu stodolarových bankovek a cinkání diamantů. Scénáristu popadne pýcha a začne si vymýšlet. Lord Petr má místo retardované dcery retardovaného syna. Dceru má taky – Pandoru. Je to úžasná, chytrá, krásná, zrzavá kočka a ještě k tomu je nymfomanka. Stvoření, při jehož spatření by výše zmíněný arcibiskup vyl nadšením jako australský dingo.

Lord John není osamělý vdovec, ale má manželku a matku, přičemž obě čarodějnice vypadají, jako by vypadly čertovi z jednoho kadlubu. Má relativně normálního syna a dvě dcery, obě blbé, ploché jako prkno, ošklivé a frigidní. Starší dcera je provdána za Bídáka, který si své ploché, blbé, ošklivé, frigidní zákonité manželky vůbec nevšímá, ale naopak obhospodařuje nymfomanickou Pandoru.

V okamžiku, kdy se i alternativně inteligentní divák začne ptát, jestli lord John má ty dvě dcery díky umělému oplodnění, protože na jeho manželku by střízlivý člověk nesáhl ani ebonitovou tyčí, se dozvíme, že jeho druhá dcera není jeho. Že si ji lady Johnová, která svého manžela bezmezně miluje, počala v okamžiku drobné deprese s kolemjdoucím americkým turistou, když si jí manžel půl dne nevšímal z důvodu pracovního zaneprázdnění.

Ihned po překonání deprese a vystrnadění turisty, pokračuje duševně osvěžená lady v bezmezném milování svého manžela a v péči o šťastnou rodinu. Štěstí rodiny lorda Johna je maličko zkaleno tajemstvím nemanželského původu mladší dcery, které zná úplně každý mimo lorda Johna, neboť pod příslibem mlčení to lady Johnová okamžitě vykdákala tchýni a ta kdekomu.

Mladší nemanželská dcera je maličko, ale jen opravdu maličko, mešuge. Za deště vybíhá z domu, nechává se promoknout durchumdurch a následně propadá depresím. Lord John tráví chvíle rodinného štěstí za volantem Jeepu, když po pastvinách za deště hledá nemanželskou dceru. Nemanželská dcera má poměr s mírně retardovaným synem lorda Petra. Jejich schůzky je obvykle konají za deště. Mladý lord Petr tráví romantické chvilky hledáním své milované v deštěm promáčených vřesovištích, následným transportem pod střechu a chápavým pozorováním milované dívky propadající se do nejtemnějších depresí.

Bídák se chce stát předsedou správní rady, takže donutí tchýni, aby donutila lorda Johna, aby donutil správní radu, aby Bídáka zvolila předsedou. Jako předseda má ještě více energie, aby mohl ještě častěji obcovat v pracovní době s nymfomanickou Pandorou v přístěnku na košťata ve své kanceláři ředitele správní rady. Nymfomanka je nejlepší kamarádkou Bídákovy ženy a v kavárně spolu velmi často řeší Bídákovu nevěru a dumají, s kým Bídák zahýbá.

Ze Spojených Států přilétá americký turista, jemuž umřela americká dcera na americkou rakovinu. Po osmnácti letech ho totiž napadlo, jestli náhodou nemá dceru v Cornwallu, kde si před osmnácti lety tak pěkně zasouložil. Tumáš čerte kropáč, ledva vystoupí z taxíku ve městě, kde hříšně obcoval se vdanou bezmocnou ženou v depresi, potká svou dceru, okamžitě ji pozná a z radosti nad shledáním se opije v místním pubu a vyžvaní dávnou historii kdekomu, především Bídákovi.

Na plese pořádaném lordem Petrem opilý Bídák prozradí lordu Johnovi dávné tajemství, lord John řekne lordu Petrovi, že jeho dcera je děvka, lord Petr suše konstatuje, že lord John to poněkud přehnal, turista vše pozoruje v pozadí, obě čarodějnice – tedy manželka a matka lorda Johna přiznávají barvu, rozprší se a turista své nově nalezené dceři říká, že má puzení chodit v dešti po liduprázdných plážích…

 

Máte pocit, že mi hrabe? Ne. To je mírně modifikovaný scénář jednoho existujícího filmu, do kterého byl napumpován ranec peněz. Proto takto horlím. Nejsem Číňan s fotografickou pamětí a zálibou v desítkách navzájem příbuzných hlavních postav. Ve filmech z mého Cornwallu miluju ovce, miluju záběry na pobřeží, miluju kvetoucí vřesoviště, miluju zámky s jejich parky a zahradami, miluju květy obsypané domky, neuvěřitelně čistá městečka. Miluju naprosto jasné a předvídatelné situace. Jako třeba:

Klasická Hrdinka, poněkud mdlého rozumu, trpící sníženou schopností komunikace, jede “roztomilým modrým vozítkem” po cornwallské silnici a houslový part orchestru se pozvolna začíná měnit v basové brumendo, věštící katastrofu. Jen tak pro sebe podotknu: “A teď by ta kráva blbá mohla do něčeho vrazit.” A Hrdinka to v tom momentě napálí do kolemjdoucí krávy.

Tak to má být. Tak je to správné. Tomu já říkám dokonalé souznění scénáristy s divákem. V takových okamžicích propadám absolutní nirváně, je mi blaze a vím, že kdybych chtěl, mohl bych být také slavným scénáristou, protože mám úžasný cit pro vyvrcholení příběhu.

A sakrapes. Teď jsem se prozradil. Nojo. Je to tam napsané a zpátky už to nevezmu. Já vlastně na ty filmy civím hlavně kvůlivá Cornwallu. Tomu vysněnému. Kde skoro pořád svítí sluníčko, kde se dá bloumat v tričku s krátkým rukávem po pláži s drobnými vlnkami, kde se dá chodit po hranách útesů a civět daleko předaleko na oceán, kde žijí čisté a voňavé ovce, které nedělají bobky, kde jsou krávy ve správnou chvíli na správném místě a kde žijí oddaní služební duchové.

V tom tříhodinovém superhypermegagigafilmu skoro nic takového nebylo, což mě podprahově dožralo a musel jsem o tom napsat fejeton. Ve Spojených Státech bych za takovouto katarzi vyplázl pár tisíc dolarů psychoanalytikovi a ještě bych se na psychopohovce svíjel, plakal a přerývaně volal „Nenávidím svého otce!“, či „Maminko, cos mi to udělala!“.

Ale protože se podprahově psychoanalyzuji tady v Kotlince, máte z toho užitek hlavně vy – čtenáři a čtenářky. Doufám, že se vám moje povídání líbilo.

 

 

Aktualizováno: 16.11.2012 — 15:08

121 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. :D :D

    Ptakopysk by se možná v Emerice svíjel na pohovce a volal, že nenávidí svého otce, já se ovšem zde v Prahé svíjím pod stolem a volám: Miluju Ptakopyska a jeho fejetony (rofl) (clap)

  2. OT – naši prďolové i přes nepřízeň osudu rostou jak z vody http://montdesoleil.rajce.idnes.cz/Vrh_D_-_26.den . Máma už se uzdravuje, zánět se už téměř celý částečně vstřebal, částečně vytekl. Fleur se o štěňata stará, párkrát za den si k nim vleze a nechá je pít, takže s lahvičkou už neběhám. Prďoši byli dost „na silu“ naučeni baštit z misky – hlad je hlad, no a to maso s rýžovou kaší taky není k zahození…V každém případě se to naučili o víc než týden dříve než štěňata z předchozích vrhů.
    Ale můžu říct, že jsem na chvíli vyléčená ze štěňátek – Fleur byla jednou packou v hrobě, já jsem víc než týden dělala náhradní psí mámu, a po tom všem ještě přemýšlím, co budu dělat s osmi štěňátky, jedno je už rezervované.

  3. Vidím, že se Ptakopysk zase trefil – smála jsem se u článku i u diskuze (rofl) Já věděla, proč to schovávám na sobotu – myslím, že jsme všichni potřebovali přijít na jiné myšlenky, jen jsme vyměnili Pilcherku za Ptakopyska :P

    Jinak divák nejsem, takže ony pověstné filmy podle Rosamundy opravdu neznám, ale četla jsem některé její knihy. Například v mém nejoblíbenějším Zimním slunovratu nejsou ani šlechtici, ani zámky, neřku-li hrady :) Je to moc hezký komorní příběh a ty miliony nepodstatných detailů? Protože jsem to četla v angličtině, tak jsem si a) vylepšila slovní zásobu těch nejběžnějších slovních spojení, jako „postavila konvici na čaj“ a b) po nastěhování na anglický venkov jsem ocenila řadu faktických informací, které mi pomohly (spolu s know how z románů Miss Read) rozkrýt některé pozoruhodnosti zdejšího uvažování (wasntme)

  4. Dvě zprávy- čím začít- dobrou, nebo ještě lepší? Vyberte si :
    Likvidaci www jsem konstatoval na upozorění Vave. Po horečnatém úsilí byla nalezena alespoň část- v době, kdy jsem zkoušel Google drive jsem pár věcí od www tam uložil. Přes fakt, že mi odešel desktop, něco z dřevních začátků tam je. Pokud bude „ctěná žádost“, přepošlu. Bohužel, většinou jsou tam odkazy na původní blog. Vidím to dodržení tradice- sobotní pohádky na přání.
    Druhá – spíš vzpomínka pro pamětníky. V 60.létech, kdy mi zeměpisně šťastnější sledovali na 2metrovém dipólu vysílání z Ochsenkopfu a nebyli odkázáni na „ideologicky hodnotné pořady ČT“, při první návštěvě u tetky v NS ,jsme byli málem považováni za pomatence, když jsme se nemohli nabažit přepínání mezi pro nás nepochopitelnou spoustou kanálů. „Co na tom máte- jeden je blbější, než druhý“ Nějak bylo to příbuzenstvo pár desítek let před námi. Ale- každá TV má vypínání. Na druhé straně- zkuste denně naplnit nepřetržitých 24 hodin vysílání- to je snad horší, než sledovat předvánoční rejdění MLP. Obojí je“na bednu“!

    1. Pane Kadlusi, jak píše níže Kaa, má prakticky kompletní archiv příběhů www. Dokonce velmi uspořádaný. Takže pokud www vysloví svůj souhlas, bude možné vystavět nové stránky s jeho příběhy.
      Byla bych moc ráda; dnes jsem si vyhledala Apoštola pro třetí tisíciletí a ono je to možná ještě silnější, než před těmi bezmála šesti lety.

  5. Teda dámy/tam dolu YGA a kol/som rada,že ste si to zapamatali a je to podľa tak obľúbených komunistov p.Krakonoša:ani slovo/zrno/nazmar.Pilcherka je dobrá-keď zajtra prídem domov po32hod.šichte/a to prosím sa už vyplácajú soc.dávky,takže si viete predstaviť to spektrum mojich pacošov/tak xchcem len problémy boháčov,žiadne“mámo co dáme jesť našim 10 deťom,čo im obujeme,začína mrznúť.Ne,ne.Ja chcem počuť aký kaviár si dáme na toustík a čím to zapijeme…..A vážne: ak mám voliť medziRudá zaře nad Kladnem alebo Láska nad útesom no tak vyhrava ten útes v Cornwale.Nemám rada dejiny rob.hnutia nijako,ani vo filme.

    1. ÓOO milá Vave a milá Kaa – děkuji, děkuji velice (rofl) – právě jsem se pokochala u oběda (polívka byla trochu slanější než obvykle), teď si ještě jednou utřu nos a vyrazim zase pracovat (wave)

        1. Tak mě to zase sežralo (posledně když jsem chválila 105 a psala o přehozenejch ručičkách na Bílý věži v HK)

          Kaa našla něco jiného, koukni se taky (rofl)
          díky (f)

          1. Koukám – jeden skvost větší než druhý. (y)
            Ale tentokrát mě to rozbrečelo doopravdy, zastesklo se mi po dobách, kdy nám www vyprávěl nejen ke kafíčku.

  6. Tak tohle nemá chybu. Někdy, když v debilbedně, při utíkání před reklamami, kousky tohoto ,,umění“ zahlédnu, si říkám, jak dělal bolševik dobře, když takovéto umělecké skvosty do médií nepouštěl. :D

    1. Jj, Krakonoši, on nám bolševik pouštěl úplně jinou iluzi, takovou až z ní lidi blili nebo zblbli. Ale to jistě není Váš případ. Tak honem, šup do Němec na vánoční nákupy za babku, hlavně ať Vám po cestě nechcípne českej kapr. 8)

    1. Jůůůůů, to byl neohrožený pejsek, hrdina! (chuckle)
      Áji II. to trvalo skoro půl roku, než se za námi vydala do schodů. Nechtěla jsem to hrotit, chuděrka si prožila dost. (h)

    2. dolů Beta chodí vždy a neohroženě. Za to nahoru je to složitější. Neprůzorové schody neřeší nikde. S výjimkou těch dvou jednodenních případů, kdy jí opravdu zradila Páteř?? či klouby??…
      Domácí strmé průzorové od malička chodí nahoru blbě. Pokud je zcela fyzicky a psychicky dobře naladěná, chodí je sama a dokonce chodí nahoru i když je sama doma. Jindy pískne pod schody, já jdu za ní a povzbuzuju ji: „šikovná, pomalu, hezky jdeš“ Tak to funguje většinou. Stačí malá psychická podpora (nebo jeden piškot) a je to. No a když má horší období (třeba tento týden), tak je nahoru taky vyleze, ale chvíli si to rozmýšlí a je lepší ji nejprve „rozejít“ na zahradě. Rozleželá z pelíšku se tváří, že ji máme vynést. Ale tato tři období (chodí bez potíží – chodí, ale chce dozor – chodí, ale blbě) se střídají v různě dlouhých intervalech celý její dosavadní život… Jinde se žádný problém nevyskytuje (wasntme)

  7. hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Vstááávat a cvičit (wait) , to se tady večer dlouho kouká na filmy nevalné kvality a já jsem tu ráno sama (chuckle) (rofl)

    1. Náhodou ;) , já mám už vyšůrováno po štěňatech, navařenou kaši pro tu hladovou smečku a za chvíli to jdu krmit

  8. Jako někteří diskutéři, já též sledování děje vzdala už dost v začátcích. Nevadí, stejně jsem se pobavila a živá představivost také udělala své.:D

    Kolébkou telenovel je asi Amerika, někdy v 50. letech. Jsou to (a myslí, že stále jsou), tzv. “Soap Opery”. Během jejich vysílání běžely reklamy na mýdla a prací a čisticí prostředky, jelikož se na tyto ságy dívaly během dne především ženy v domácnosti. O kvalitě evropských nemám ponětí, ale předpokládám, že to bude stejné a nekonečné. Jen díky oblibě dopoledních “mýdlových oper” vzniklo veledílo “Dallas”. Dopolední soap opery jsem nikdy nesledovala, ale Dallas ano i když spousta dílů mi unikla a prošlý děj jsem se pak musela “nutně” dozvědět od jiných.

    Když k nám jezdila maminka, vozila mi české knížky od kamarádky. A jedna z nich byla přávě od R. Pilchner “Hledači mušlí” (v češtině). Není to možná vysoce kvalitní četba, detailní popisy mě dost nudily, ale měla napínavou zápletku a líbilo se mi to. Pak jsem zjistili, že je to i film, kde hl.roli hrála naše oblíbená Angela Lansbury, tak jsme si to půjčili. Děj hodně vykradli, zkrátili a dost změnili,holt tam toho bylo moc na dvou hodinový film. Ale nebyl to špatný film, kdo neznal knihu, ani si chybějícího děje nevšiml i když kniha byla lepší. Nic dalšího jsem už od R.P. nečetla ani neviděla, ani jsem netoužila zkusit některou její knihu v originále. Ale někde jsem tenkrát četla, že její knihy se snadno převádějí na plátno. Právě pro autorčiny detailní popisy každé prkotiny. Ano, až únavně popsané zařízení místnosti, co měla která dáma na sobě, co se jedlo atd. Prý to velice ulehčí práci všem na filmu spolupracujícím – stačí jen převést do reality co už je na papíře. Podstatně to zkrátí natáčecí dobu, filmy jsou oblíbené a proto téměř všechny její knihy byly zfilmované..

    A jak napsala Karolína, také nechápu, proč se stále točí filmy plné násilý (čím dál tím realističtější), s různými mimozemšťany, zrůdami, nebo lidmi, kteří se v ně promění, nebo se jim “roztečou” obličeje před zraky diváků. Stačí mi, když před našim filmem na DVD vidíme různé ukázky. To pomalu zoufám nad vkusem lidstva a nechápu, kdo se může dívat na celý film. Odpověď je asi jednoduchá – asi stále hodně, protože se točí dálší a drastičtější. Takže myslím, že filmy R.P. jsou proti těmto příšerným blábolům neškodné “pohádky pro dospělé”. Ony dneska ani ty pohádky pro děti nejsou kolikrát to co bývaly. (proč by jinak byly ty staré klasické tolik oblíbené?).

    A Renáto pode mnou – vtipně provedené losobání (clap) :)

    Přeji všem hezkou neděli.

    1. Mňo… četla jste někdy prvorepubliková vydání pohádek Boženy Němcové, nebo třeba bratrů Grimmů, nebo ruské pohádky? Tam je třeba hledat základy dnešních kruťáren ve filmech. (rofl) (rofl) Třeba já jsem tyhle „poklady“ „hodnotného“ písemnictví dětem vůbec nečetl, protože by se zjevily strachy. Děcka různě umrzlá v závějích, usekané ruce, či nohy, princové zkamenělí či sežraní, čarodějnice škvařící se v oleji, pečené za živa v pecích, hektolitry prolité krve, atd. atd…. To vám připadá normální? ;)

      1. :) (blush) Touché !!! S výpisem pohádkových hrůz jste mě opravdu dostal (whew) Dokonce mám dojem, že tady kdysi na téma pohádek pro děti už nějaká diskuze byla. Ono je to asi tím, že dítě si ve věky, kdy pohádky opravdu prožívá neumí tu způsobenou bolest při potrestání zla dobře představit (oproti nám dospělým, kteří si teprve z odstupem času ty krutosti uvědomujeme). Jde mu jen o tom, že dobro zvítězilo nad zlem. Když jsem byla opravdu malá, nad šoupnutím Ježibaby do pece jsem asi jásala, a ač milovnice zvířat, nevadilo mi, že devítihlavý drak přišel o všechny hlavy, to mi připadalo spravedlivé, „přeci žral “pincezny”. Na druhé straně, když jsem v trochu pokročilejším věku zkusila číst H.CH. Andersena, tak o dívence, která vyškrtala zápalky a zmrzla – o tom se mi zdálo dlouhou dobu, bylo to příliš realistické. A roztaveného statečného cínového vojáčka (a jeho panenky) mi také bylo líto, bratr takového měl doma, takže i to jsem si uměla živě představit. Přestala jsem ho číst, protože tohle už podle mého vůbec nebyly pohádky, nekončily dobře. Pohádky s dobrým koncem jsem milovala , v dětství nebyly Vánoce, abych pod stromečkem nenašla pohádkovou knížku. Mám je ráda stále, ale je pravda, že už je čtu očima dospělého a dost toho kouzla se z nich vytratilo. On je také myslím velký rozdíl v tom, jaký “obraz hrůzy” si při poslechu (nebo čtení) pohádek nevinné dítě vybaví ve svém “nepopsaném” mozečku a jaký obraz mu (třeba už navždy) do hlavy vtiskne filmová pohádka ztvárněna dospělou představou o zlu.

        1. On je také obrovský rozdíl ve filosofiích jednotlivých civilizací. Ať už vezmete třeba anglosaskou – takový Pán prstenů, kterého vyprávěl Tolkien svým dětem působí na plátně poměrně hrůzným způsobem, o jakém se Tolkienovi ani nezdálo. A to byl přitom hodně redukovaný příběh. Nebo Rowlingová se svým Potterem. Číňané ve svých příbězích milovali barvité popisy mučení odsouzenců a jejich současná filmová produkce se defakto skládá jenom z kopání do hlavy, vražedných chvatů a přerušované střelby. Japonská manga taky nejsou z devadesáti procent nic láskyplného (tedy až na manga péčko – to je prozměnu poměrně slušná perverze). Prostě je to o tom, že čtený, nebo vyprávěný příběh si v hlavě uzpůsobíme sami sobě a ostré hroty otupíme. Když je nám příběh kompletně naservírován i s vizuálními vjemy, nemáme prostě kam uhnout před scénami, které jsou nám servírovány.
          P.S.
          naprosto nejhorší predátor všech dob je Hloupý Honza. Když si spočítáte jenom těch draků, které zlikvidoval… (sweat)

    1. :D :D :D :D :D
      Renato, děkuji Tobě i „nevinnému Zvířetníči“ (se zakrytým zrakem) za rozjasnění dnešního dne.
      Tomu říkám dokumentace losování! :D :D :D

      Samozřejmě blahopřání vítězce a čest „poraženým“ :)

  9. Milý Ptakopysku,
    velmi jsem se bavil při čtení popisu filmové předělávky (remake). Ano takto to obvylkle bývá. Musím však konstatovat, že tato předělávka je asi tak 15 let stará. V nové by totiž Lord John měl jednoho syna homosexuála d ruhého černocha, přičemž by se autor úzkostlivě vyhýbal vysvětlení toho jak může být syn černý :D .

    1. Budete se tomu možná divit i ušima, ale u nás se v 70. letech narodil úplně bílému manželskému páru krásný a dokonale černý černoušek. Dlouhým šetřením se pak zjistilo, že jde o genetický kotrmelec po dávném prapředkovi. Ostatně, když se obyčejné domácí mouraté mindě může narodit kotík s vizázží peršáka, proč ne? :)

  10. Ale přece jen mi to nedá… každý máme svoje, já zas koukám na sporovní přenosy, to je taky někdy pěkný dráma (chuckle)
    Mám příbuznou, která má dost náročné povolání. Ač celkem inteligentní, na podobné typy seriálů a filmů hledí. Proč? Protože u toho nemusí přemýšlet, normálně vypne.
    Něco na způsob Daniely Kolářové ve Vratných láhvích “ a žehlil si někdy?“

    1. vaše příbuzná je určitě sympatická dáma. Já se totiž dívám na tyhle tyhle příběhy a čtu je ze stejných důvodů. Tedy četl jsem je ze stejných důvodů, ale přetrvává to doteď, i když už nedělám v počítačové branži a muzejnictví je mnohem klidnější. Právě proto, že jsou ty příběhy tak dokonale předvídatelné. Se stejným zájmem hledím na Arnošta Švócenegra, Bruse Viliže, či Dolfiho Gangréna. U tohoto žánru si navíc připadám svalnatej. A děvenka moje starostlivá po osmi vteřinách odchází do svého budoiru koukat na tučňáky v Antarktidě a já se sklenkou huísky chrastě kostkami ledu zachraňuju svět. (ninja)

      1. Ptakopysku vy jste zvíře, nebývalých rozměrů (whew) Bruce Vyliže a Dolfi Gangréna ,jsem teda fakt neznala. Maximalně Michala Trubku (chuckle) (chuckle) a pravda že děj těchto filmů jest, též lehce předvídatelný a hlavně co všechno ty klucí zvládnou….

      2. Pravdu díš Ptakopysku, pravdu díš. Kam se hrabe Jánošík. Tihle neprůstřelní hrdinové jsou na vypnutí mozku přímo skvělí. Člověk je maličko napnutý, jak že kterého padoucha sejmou, ovšem o ně se bát nemusí, protože reakce takovýchto hrdinů na ránu ocelovou tyčí se omezuje na pronesení hlášky a pokrčení obočí znázorňující zdravé naštvání a předestírající brzký konec mrzkého padoucha.

        1. Ono i takováto blbost se dá natočit na úrovni, viz Limonádový Joe. Jenže komerce a úroveň jsou dvě naprosto neslučitelné věci.

        2. Díky své odborné deformaci mám u těchhle filmů ještě druhý rozměr zábavy – totiž, že do těla nedostávají jen padouši, ale i fyzikální zákony. Viz: Arnold se samopalem v jedné ruce, kterak posílá olovo do padouchů a ti odletují, zatímco hrdina ani nezakolísá (flex) , případně ladně nesoucí na rameni kládu, s kterou by měl problém bagr (flex) , Vilík Smifů skákající z mostu na rychle jedoucí autobus padající místo naznak na nos, úžasný pochod dvou hlavních hrdinů pirátské ságy po dně mořském s člunem nad hlavou místo batyskafu atd. atd. atd. atd. atd. … Jen mám problém chodit na něco takového do kina – kde davy žasnou, tam kvílím „proč, proboha, proč?“ :O :D

    2. Tatínek nikdy nechápal, jak se můžu učit a studovat vleže na koberci s puštěnou hlasitou muzikou. On potřeboval klid na své psaní a na svoji práci. Prostě ticho. Já ne.
      Zvuková kulisa, ať jakákoliv, mi pomáhala. Pomáhá i dodnes.
      Když jem začínala s podnikáním, bylo to náročné. Musela jsem se hodně učit a hodně toho nastudovat. Bývala jsem tak vyřízená z těch odborných textů a dalších aktivit, že jsem se potřebovala nějak odreagovat.
      Tak jsem četla Harlekýnky. Bylo to nenáročné, vždy se to obrátilo v dobré a vždy si hrdinové našli toho pravého. To mi tehdy moc pomáhalo, i když doma jsem se s kladnou odezvou nesetkala. „Ty čteš takové braky???? Ty???????“
      No, jo, četla. A svým způsobem jsem si i „čistila hlavu“.
      Pak se vše ustálilo a já Harlekýnky mám zasunuté někde za trámy na chalupě a už se k nim nevracím. Zase čtu něco jiného.
      Ovšem situace se zkomplikovala a tak si „odpočívám“ u Rosamunde Pilcher! Nic si z těch blábolů nepamatuju, kdybych ten film viděla víckrát, stejně bude „nový“, ale něco na mě doma u počítače mluví, občas na to mrknu a občas se zasměju, myslím si o tom své, ale pořád je to pro mě lepší, nežli koukat na sci-fi, mimozemšťany nebo na krváky a akční filmy, kde teče krev a kde se kvílí a řeší nějaké vraždy.
      Pokud se chci dívat na něco z historie nebo na kvalitní film, tak u toho nepracuju. Pokud si chci vytvořit svojí kulisu odreagování se od skutečnosti, pustím si klidně tento blábol.
      Jestli to někomu připadá nenormální, budiž. Ale je spousta lidí, kteří si tím pomáhají vytvořit iluzi, že svět není ještě tak zlý, jaký je.
      Nikterak tyhle výtvory nechci obhajovat, ale např. staré filmy s Adinou Mandlovou, Burianem………, miluju a to je, v jiné podobě, vlastně to samé.
      Jsou to sice svým způsobem příšernosti, ale někdy pomůžou se odreagovat od jiných příšerností.

      1. No jo Karolínko, já zas vím že za spoustu užitečných věcí denní potřeby vděčíme SG 1 a Hvězdné bráně. (chuckle) (chuckle) (chuckle)

        1. Ale jo – dyt já se na to asi taky dívám, kdyz vím, ze prumerny Corwallan zije v domecku se stopeti okny a dvema vezemi, ten domecek je obklopen deseti áry ruzové zahrady, deseti hektary pastvin (s beloskvoucími netrousícími oveckami) a morské útesy, po kterých se Hrdinka prohání na koni (poprípade se chce z nich vrhnout nebo aspon spadnout a je zachránena Hrdinou) jsou soucástí panství; permanentne tam jaro prechází v léto a Hrdinka si vzdycky vezme majitele panství … nebo galerie. Hmmm – není spatné být Corwallankou.

          A jinak – jednou nám Verenka ríkala, ze to taky cte – jak osvezující se zamýslet spolu s Hrdinkou, zda není prílis vulgární brát si diamanty na matiné (chuckle)

      2. Karolíno, já mám poněkolikáté film „nový“, i když to nepoužívám jako zvukovou kulisu (naopak mi strašně vadí, když to takhle někdo má), ale pozorně ho sleduju :O

        a lepší už to asi nebude – naopak :( (n) (chuckle)

  11. Ptakopysku, a to je uz fakt natocené? Já myslela, ze to je celé tvoje … uz jsem se divila, proc se zivís jako chudý kustod, kdyz byses za takovéhle scénáre mohl válet na Bahamách (nod) .

    Vzdycky s napetím ocekáváme, cím se Hrdiné a Hrdinky ziví – zjistili jsme, ze bud jsou majiteli nebo zamestnanci galerie nebo jsou malíri – pokud pracují „rukama“, tak jsou to zahradníci. Jinak v kazdém díle je nejaká schudlá rodina, která je nucena prodat rodinné sídlo (tady se projevuje Jendova deformace profesí a VZDYCKY zacne vypocítávat tepelné ztráty v onech domeccích a na kolik je tak asi vyjde topení). Jeste se nestalo, aby on fáral do dolu a ona chodila do krávína … jak podivné (chuckle) !

    1. Ygo,
      no… v tom prostředku je část mé fantazie. ;) Úplně přesně to tak natočené není, protože kdybych napsal čtenářský deník tak, jak to natočené je, odvezli by mě bez milosti k Chocholouškovi a nevymluvil bych se z toho. A hlavně – nikdo z čtenářů by to nepobral.

      1. Ono zapsat jeden díl Mladí a stupidní to by taky bylo maso. Ne že bych snad někdy viděl celý díl, ale z toho co jsem viděl to vypadalo, že obvyklá délka scény je třicet vteřin a pak je střih úplně někam jinam, na úplně jiné (samozřejmě také mladé a také neklidné) lidi řešící úplně něco jiného. Nesledoval jsem to dost dlouho na to, abych zjistil, jestli se alespoň někteří členové jednotlivých skupin vzájemně znají.

    2. Když nějaký šikula koupí práva na Dispečera, nebo jinou podobnou budovatelskou ságu, chvíli počká, až bude veřejnost růžovkami dokonale otrávena a s bombastickou reklamou to hodí v zahraničí do médií, možná že sklidí větší obdiv, než Harry Potter. U nás s tím díru do světa neudělá, maximálně u debílků, demonstrujících proti výsledkům regulérních a demokratických voleb, (kde tito blbečkové byli, když se volilo?), ale tam, kde socík nezažili na vlastní kůži…

  12. Ptakopysku, je tě škoda. takové kvality. Vždyť ty hravě Rosamunde Pilcherovou překonáš. Máš slušně nakročeno. A jedno voko nezůstane suchý. Teda, to moje hlavně od smíchu (rofl)

  13. Slovem klasika “ to je blbý ,to se bude líbit“
    a ještě by se to mohlo nabídnou půjče od KB.
    Řvala jsem u toho jak píchlá, ten článek nemá chybičku a Ptakopysku, máš pravdu. Ze studijních důvodů se má shlédnout vše, aby člověk věděl (clap)

      1. Uaaaaau. (nod) Mi připomělo…. V dávných dobách mobilní dřevitosti, mi začal zvonit mobil. Začala jsem splašeně hledat ,kde že se přístroj nalézá a zvonil a zvonil… a pak se s televize ozvalo“Ó, Jose Armando to jsi Ty??Další dialog přes ten řev nebyl slyšet (rofl)
        Náš vztah vydržel do dnes, kdykoli zazvoní u nás telefon všicni víme kdo volá :D :D :D

  14. Milý Ptakopysku, článek jsem si musela přečíst postupně asi 3x, protože jsem se nějak ztrácela, ale ve finále tleskám. Přiznám se, jeden čas jsem vyhledávala tento typ literatury (ne filmy, na to nebyl čas), ale už dlooouho se k němu nevracím. I když dokážu pochopit, že své diváky má, a ne málo. Romantika v této době – to je asi dost zajímavé téma.
    Ptakopysku – proč zanedbáváte své stránky a nepíšete o Betyně??? Prosím, můžete alespoň občas doplnit info o vaší smečce?

  15. Ptakopysku, já se ztratila v okamžiku, kdy investor otevřel štědrou dlaň a lord Petr měl najednou místo retardované dcery retardovaného syna. Neboť v tom prvním, nizkorozpočtovém příběhu má syna krasavce nikoliv dceru :O ;) :D :D :D
    Takže pak už jsem se ty ploché, blbé, ublíkané (proboha, co je to ublíkaný?? :O :O ) syny, dcery, tchýně a manželky ani pochopit nesnažila. Ještě že aspoň ti lordové zůstali relativně normální a jen dva. Protože kdyby měl některý z nich dvojníka, tak to už by byl úplný zmetek … eeeee chci říct zmatek 8)

    Nicméně, bavila jsem se při tom popisu dobře. :D :D :D

  16. Ptákopysk dokonalý, Ptákopysk ženyjální, Ptákopysk brilantní, Ptákopysk skvělý.
    Miluji Ptákopysk.

    1. Ptakopysk jest vskutku geniální, moc jsem se pobavila (rofl) , vzpomněla jsem si na jeden milostnej románek od www (bohužel ho neumím najít – ty stránky, kam jsem na něj chodila asi umřely), ten byl taky pjeknej (rofl)
      Jo a z jiného literárního hrnéčku držíme palce Io a Severinkovi (y)

  17. Kdyby to bylo společensky přijatelné ( jakože není) mohla bych napsat, že jsem se smíchy málem, ale fakt jen málem počůrala. Miluju Ptakopyska ! Chci s ním běhat po pastvinách a snivě mu hledět do oka nebo obou…

    1. Ach Lenny – uz jsem z toho volajaká zmatená – já cetla, ze „… Chci s ním běhat po pastvinách a SVINE mu hledět do oka nebo obou …“ (chuckle) Jsem se lekla, kde se tam vzala prasnice, kdyz Ptakopysk hovorí o oveckách

      1. :D :D YGO Ty jsi taky nejlepší… dnes jsem se královsky pobavila nad článkem i komentáři. Taková hnusná ( i když sváteční) sobota a jak je panečku veselá. A pan prézident říkal, že internet je zkratkovitý, tak jsem se zastyděla jestli nejdu intelektuálně nějak dólu, to bych vopravdu nerada… (rofl)

  18. Ale stejně asi nejvíc se mi líbí tenhle kousek:
    Jako předseda má ještě více energie, aby mohl ještě častěji obcovat v pracovní době s nymfomanickou Pandorou v přístěnku na košťata ve své kanceláři ředitele správní rady.
    (rofl) (rofl) (rofl)

  19. Ptakopysku, tohle je genialni : D hykam tu smichy a prdola v brisku kope a kope, copak je tu venku tak zajimaveho:) slibila jsem mu, ze mu to pak prectu nahlas : D
    A jinak se pridavam k nazoru, ze tohle jsem nevidela, neuvidim, ale tys na to musel koukat!!!!!!!!!!
    Jak jsem vcera vecer precvakavala programy, tak mne uplne odrovnalo jmeno Rosamunde Pilcherova- ja to nemuzu nemuzu a nemuzu dostat z hlavy. Takovehle dementni jmeno muze vymyslet pouze scenarista kalibru tveho filmu:)))

    1. Touché! (y) Kdybyste byla bývala vytrvala u tohoto filmu, který byl čtvrtým dílem opusu magnum který mě inspiroval, viděla byste, wo čom to celé je. Já jsem si to pustil ze záznamu, protože jsem byl zvědaf, co je to zase za ptákovinu. Mě ani ve snu nenapadlo, že by to bylo pokračování.
      Neuvěřitelná hustokrutá hlína!
      Sir Edmund se sirem Árčím mě málem zabili. A když jsem zjistil, že ze z psychického vypětí Lauře vyrazil milostný román a že asi bude spisovatelkou… Vydržel jsem až do konce, ze kterého plyne, že to bude mít minimálně jedno pokračování.

      1. Bohužel jsem se ztratila v textu. Trochu se to vymyká i ryze české staromilské červené knihovně, kde Ona byla bohatá a On chudý nebo naopak , po veškerých nesnázích se vzali a byli šťastní až do smrti. Komplikované dnešní osudy Cest do růžových zahrad mne již nedojímají. Natož ty cizácké evropské bludy. (rofl)
        Ptakopysku, díky za upozornění na skvělý zábavný pořad asi ho budu studovat, sejdeme se v Bohnicích. (rofl)
        Nó, taky jsem koukla na Program TV, ono je to tam inzerovaný jako produkt VB/N, takže si myslím, že si VB dělá z N zadel. (chuckle)
        Něco jako Žhavé výstřely v N.podání. (chuckle) (rofl)
        Kdysi se jeden diktátor zamiloval do Disneyho kreslených filmů a chtěl vytvořit od svých soukmenovcům něco podobného, ovšem bohužel, byla to jedna hrůza. Prostě je tam v genech úplně jiné nastavení. 8)
        Moje osudem stíhaná kamarádka, co je tak trochu na hlavu, tak zblbla z pilčrovek, že si šla na radnici pro tiskopis na vdávání. Když jsem se jí ptala koho si bude brát, tak prej ještě neví ale určitě se nějaký ten hrdina objeví a ona bude připravena na osud, který by ji jinak mohl překvapit. Ona má úchylku, že se na nic jiného než na Rosamundu nemůže dívat. (rofl) Chtělo by to tedy producenta,scénář je hotov. (chuckle)

        1. mňo… nedalo mi to a z čistě vědeckých důvodů jsem si půjčil jednu Pilčerku v knihovně. Měl jsem totiž podezření, že autor je chlap, protože něco tak pitomýho by ženská nemohla napsat. Nene, je to určitě ženská. Protože z děje, který by vydal na útlý svazek epických veršů ve stylu „Pec nám spadla, kdopak nám ji postaví“ to stvoření napsalo pětisetstránkovou bichli, kde výše zmíněný děj citově rozpitvává z pohledu jedné každé ze zúčastněných hlavních postav. Jen jediné věci mi bylo líto – mezi hlavními postavami chyběl pes jeho pohled mohl být obohacující. Musím si povzdechnout, zlaté Hárlekýnky z konce a přelomu století. S Pilčerkou dostala hrůza nový rozměr. Ale lidi to čtou. U nás v knihovně mají Pilčerky věrtele. Skoro tolik, jako Daniely Steele…

          1. To jsem teď jen tak náhodně (neptejte se jak se mi to tu ocitlo!) otevřel Svítání nebo Stmívání nebo jánevímjaksetoupírskésoftpornojmenuje … zrovna řešili … slovy vzletnými a slohem zamotaným … jestli si dotyčný upír užil tak jako dotyčná, pro kterou to byl nejsilnější zážitek života, země se zachvěla a tak dále a tak podobně. Neměl jsem sílu ten rozhovor dočíst, ale předpokládám, že pokračoval ještě nejméně tři stránky. Aouch.

            1. tak na Stmívání jsem nikdy nenašel dost odvahy. Ale Stmívání je dílko psané pro poměrně úzkou cílovou skupinu. Já jsem jednak opačného pohlaví a druhak jsem od toho věku vzdálen skoro čtyřicet let.
              Myslím, že je to totéž, jako kdybych chtěl pochopit, proč se téže cílové skupině líbí Justin Bieber. (rofl)

              1. Já to taky nehodlám číst. Nikdy jsem nehodlal.
                U toho filmu je aspoň občas na co koukat, jen to chce mít v ruce ovladač a valnou většinu toho přeskočit.

          2. Tak vám to jeste trosku zamotám – totiz Píclerka (jinak se její jméno u nás nevyslovuje) je jak zenská tak chlap, neb se synek pomamil (wait) . Bylo mu líto, ze po mamincine smrti by ctenári prisli o krásný svet Corwallu …

            1. Ha! Tak přece jenom chlap! Já to říkal, že něco tak giganticky pitomého nemůže ženská napsat! (flex)

      2. Tedy ptakopisku- ja to trefila 8-) ja toto idiotske jmeno zaregistrovala uz driv (beda mne tedy sokovala s temi uz cca 20 filmy) ale NIKDY jsem ho poradne neprecetla – jen jsem registrovala nejaky divny shluk pismen s R na zacatku a er na konci. Ale vcera poprve jsem se tem dvema slovum venovala a jsem z toho uplne mesuge- ja si to furt rikam, nechapu, jestli je v tom mimozemstany zakodovany nejaky podprahovy vzkaz, ale proste mne to souslovi ne a ne pustit….:(
        Videt to, tak asi nespim nekolik noci :D

    2. Heduš, a to z pera této dámy už dávali těch filmů bezpočet (netroufám si to odhadnout, ale MINIMÁLNĚ vysoce přes 20 to bylo) – furt to někde v programu vidím

      leč ne dost na tom!!!!! podle jména jsem myslela, že je to německý, ale ouha – je to z anglicky mluvící země a teď se podrž: to jméno se čte rousmand pilčr!!!!!

      bomba, což? (rofl) (rofl) (rofl)

      1. Bedo, s tou výslovností se nenech mást. V jedné evropské provincii taky říkají Šüršííl, a myslím, že dotyčný tam nijak nekořenil ba ani nevětvil.

  20. Ptakopysku, radost číst (clap) (rofl) !
    Jink ovšem se s tvým názorem na současnou kinematografii plně ztotožňuju.A ani to nutně nemusí být Cornwall, pamatujete na Cida – co já se pak natoužila po Španělsku (a to překvapení, když pláže nad Barcelonou vypadaly tak nějak… jinak :P ).

  21. panebože, už někde v jedné třetině jsem se totálně ztratila, navíc nevím co to je „ublíkaná“ :O , tudíž teď nebudu aspoň dvě noci zvědavostí spát (headbang)

    hezký ošklivý víkend všem (y) (h)

    1. pojem „ublíkaný“ se používal u nás na Podblanicku celkem hojně někdy v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Pojem „ublíkaný“ popisuje vzhled obličejové části xichtu člověka, který vypadá, že si ráno nemyje obličej, nečeše se. Patrně důsledkem rozumu mdlého a vychování mizivého.

  22. (chuckle) Hezký den, Ptakopysku podivný. Ten Tvůj článek nemá chybu! (clap) Sedím u počítače na psychoanalytické židli a jsem úplně psychofit. Díky. (wave)

  23. Ptakopyskuuuuuuúúúúú! (rofl) (whew)
    Doufám, že jsem dostatečně naznačila, jaký dopad na mě měla Tvé elegie. Pro pořádek bych měla dodat, že vyděšené košky se sešikovaly za Ankou, která bojovně vyrazila směrem k balkónu, že si to s nepřítelem vyřídí, ať už je to kdokoli. (chuckle)
    Jisté je, Hollwoodský talent máš a škoda zakopané hřivny, a že vysněný Cornwall vidíme stejně. (Fuj, z rozrušení jsem napsala vydíme, hanba mi. (blush) )

    Milá Io (inlove) , jsem ráda, že na žížaly přece jen došlo. Bylo by škoda, kdyby takový úžasný tvor zůstal literárně nedoceněn. A ten trik s tím skoro stejným jménem je dobrý, nutí čtenáře se stále vracet a znovu zaníceně pročítat potřebné pasáže. Ostatně, mně stačí nějaká japonská, čínská či severská jména, abych po objevení 23. postavy nevěděla, kdo je kdo. Eh, po pravdě, někdy dokážu poplést i Petra s Pavlem. (blush) (chuckle)
    Přeju všem krásný den. (h)

    1. Čísnká, japonská nebo severská jména ještě jdou. Horší je jistá nejmenovaná česká autorka sci-fi, která s oblibou používá jména naprosto nevyslovitelná a tudíž absolutně nezapamatovatelná.
      V téhle oblasti v tom není sama, někteří autoři mají pocit, že emzák se musí jmenovat nějak jako Kgsghfgjqrrkt’skfdsq.

          1. Ale to je hluboké nedorozumění! Pravodružka zmíněného středodruha Kgsghfgjqrrkt’skfdsq se jmenuje Kgsghfgjqrrxdf’wqvxvv, zatímco levodružka nosí jméno Kgsghfgjqrrffň’iiuiaz. (Následují dvě stránky úvodu do přechylování a skloňování v jazyce xkghfhrklpmpnpbbch.) Tihle emzáci mají totiž tři pohlaví, pro jednoduchost můžeme mluvit o levém, středním a pravém (v originále xdfrhhdhhhl, ktllshdx a ffňmďpť) a jejich rodová jména získávají koncovku podle pohlaví a věku dotyčného. Pravý potomek Kgsghfgjqrrkt’skfdsq, Kgsghfgjqrrxdf’wqvxvv a Kgsghfgjqrrffň’iiuiaz tak bude po narození nosit prvních 7 trfkrulů rodové jméno Kgsghfgjqrrbzbzq, následujících 6 trfkrulů jméno Kgsghfgjqrrhdfgs a pak až do obřadu hsrfdtcxbnskv jméno Kgsghfgjqrrtdhqqz. Po obřadu získá jméno stvořené kombinací s rodovými jmény svých druhů.
            Někteří autoři jsou magoři.

            1. Vážený Jendo, několikrát jsem přečetla tvůj fundovaný rozbor, ale jedno mi není jasné: ta tři pohlaví má každý jednotlivý exemplář emzáka??

              1. Šlaka ono to tak skoro vypadá z toho jak jsem to napsal :-)
                Ne, tihle emzáci jako živočišný druh mají tři různá pohlaví.
                A to ještě nic není, v jedné povídce se vyskytoval druh emzáků, který měl pohlaví asi osm. A ti všichni se museli sejít, aby mohli zapracovat na potomkovi!
                Představte si, že byste neměli po svatbě jednoho tchána a jednu tchýni, ale 56 tchánotchýní!

                1. hrůzná představa takové smečky příbuzných (think)
                  Tak mě napadá jeden cintát (v přibližném znění):
                  „To je nezákonné, tolik Židů pohromadě. Příbuzný, rozejděte se!“
                  Kdo a v kterém literárním díle vyřkl tato slova?

                  1. Je to mozne, ja uz nevim. Jenom si pamatuju, ze ti emzaci malem vymreli, protoze se nechali zblbnout a misto svoji efektivni reci zacali mluvit anglicky a jeste se na zaklade jakehosi romantickeho filmu jedno z pohlavi zacalo obetovat v pripade, ze skupinu pripravujici se k rozmnozovani napadl nejaky potvor. Takze museli vyrobit dalsi film, kde se obetovali pro zmenu ostatni. Neco v tom smyslu. Fakt netusim kdo to napsal a kde se to odehravalo.

                  1. Ano prosím, autor William Tenn, vyšlo v antologii Pozemš´tamé a mimozemšťané v r 1981, nakl.Svoboda, teď tu na to čumím.
                    A je to o producentovi a scénaristovi takže to vůbec není OT :-)

                    1. Jsem si hned myslela, ze Jenda prehání … kdepak osm pohlaví (fubar) ! Sedm je tak akorát – pro venusany. A stejnak si myslím, ze SEMTAM se najde emzák, který má vsech sedm pohromade … (chuckle)

  24. Jo tak Cornwall?! Tak to joooo!!!
    Já se totiž nesmála …. vůbec …. málem mi slzy kapaly nad ouplně zblblým ptákopyskem, co je na starý kolena tak perverzní, že 3 hodiny čumí na ublíkanou, úplně placatou, úplně blbou, chudou, prdelatou a další přidružené potvory.
    Jsi statečný muž! Já bych to nezvládla, natož abych si pamatovala která z placatejch a prdelatejch byla ta krásná a co tam vlastně dělala…
    (clap) (chuckle)

  25. hezkou sváteční sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Dóóóst dobrý (rofl)
    Koukám, o co přicházím, když nekoukám na filmy (chuckle)

  26. Ptakopysku, díky! Úspěšně jsem se ztratila u čtvrtého dítěte plochého jako prkno. Doufám, že to byl některý ze synů. :)

    MImochodem, právě pracuju na Žížalkách (mávám, Vave (inlove) ! Boha, cos mi to vymyslela za téma??? Že já ti na to skočila??? Za čokoládu! Sodoma…) a právě včera mi bylo šetrně naznačeno, že mít jednoho syna padoucha a kruhýho klaďase a nechat je oba jmenovat se skoro stejně je… ehm, poněkud náročné na pozornost čtenáře. (Říkala jsem, že to bylo šetrný.)
    Že bysem se zamyslela?
    Nebo tam dodala amerického tůristu plochýho jak prkno?
    Nebo to spraví canterburský arcibiskup odhazující komži v dál? (devil)

  27. Pane Ptakopysku, prochechtala jsem u Vašeho článku dobrou půlhodinu, Junior s manželem se mě pořád ptají, cože mě tak pobavilo.
    Musela jsem jim Váš fejeton přečíst, takže teď se tady všichni svíjíme smíchy. Děkujeme moc

  28. OT!!

    Opět krmíme – tentokrát pejsky – na spechato.cz.

    Kdo se zaregistrujete (nebo již jste), můžete každý den kliknout na všechny psíky. Je to méně přehledné, než minule u kočiček, ale kdo obětuje denně 2 minuty, pokrmí.
    Mezeru pro jistotu činím mezi www. spechato
    – čili za tečkou.
    Tak hup hup!!

    http://www. spechato.cz/naplntemisky/canis-centrum

    1. O O O OPRAVA!!

      Dneska jsem přišla jinudy a vidím ČTYŘI stránky zviřátek ke krmení, včetně kočiček, uff, tákže!
      Klikat na žlutý nápis NAKRMIT vpravo nahoře u každého stvořeníčka, dokud nezšedne a neobjeví se NAKRMENO, a hlavně zcela dole vpravo pak přejít na další stránku.
      Udělejte si k tomu kafe, to zabere víc času. :-)

      http://www. spechato.cz/hledat/1?FullText=nakrm&btnSubmit=Hledat

    2. Komentáře mizí, neva, eště informovanější příspěvek dodám: krmí se po 20 zviřátkách ze tří útulků, dvou psích a jednoho kočecího, je třeba naklikat všechny klienty do nakrmena, aby útulek dostal tunu krmiva, uff.
      Úvodní stránka zde
      http://www. spechato.cz/naplntemisky/azyl-pes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN