Když jsme náš nový přírůstek do psí smečky pojmenovali Cinderella – Popelka, doufali jsme, že se z umolousaného štěněte vyloupne krasavice inteligentní. No, člověk míní…
Ne že by Derry nebyla hezká. Dokonce i na výstavách ji oceňují, exteriérově se docela povedla. Ale jinak je to Popelka spíš českého střihu – svéhlavá, temperamentní, žádná unylá krasavice. Někdy by se člověk, pokud by chtěl i nadále uvažovat o literárních postavách, místo pohádky o Popelce přiklonil spíše k povídce o Dr Jekyllovi a Mr Hydeovi.
Ale abych začala od začátku. Derry dospěla, alespoň fyzicky. Jinak má pořád duši štěněte. Musí na procházce strašně seřvat nebezpečnou spadlou větev, která tam posledně nebyla, nebo nebezpečnou igelitovou tašku, která se pohnula ve větru. Je nejmladší ze smečky, a proto dospívá později. Pořád se spoléhá na ochranu starších fen.
Přitom je nesmírně zvědavá. Tenhle koktejl jí způsobuje řadu kolizních situací. Vyrazí a najednou zjistí, že starší feny s ní nejdou. Tak se otočí, couvne a huláká, doufajíc, že tím ostatní upoutá a přivolá na pomoc. Ája i Ginny jsou natolik zkušené, že rychle vyhodnotí, že mladá jen blázní a nechají ji vyřešit si problém samotnou.
Doma je Derry drzá a lehce žárlivá. Když se mazlíme nebo dostávají pamlsky, cpe se všude první (v tom se tedy jméno příliš neprojevilo, rozhodně nesedí skromně v koutě). Ája s Ginny ji tolerují, jen pokud to příliš přežene, odkážou ji do rozumných mezí. Pak je z Derry pokorná hodná holčička, která si všechny udobřuje.
S našimi fenami pracujeme a tak bylo samozřejmé, že pracovní výcvik dostane i Derry. Vypadala velmi nadějně. Od dětství jsme pilovali klidové discipliny, abychom trochu usměrnili její temperament. Měla talent na pachové práce. Vše vypadalo nadějně do května, kdy poprvé hárala. Tehdy nám ji někdo vyměnil. Z veselé temperamentní holky se stalo nervózní paličaté zvíře.
Například stopy. Po louce se vleče kus něčeho zajímavého (zpočátku stačí vycpaná králičí kůže) a pes jde po stopě, kůži najde a přinese. Do května bylo vše v pořádku. V květnu najednou děs. V poli někdo je! Býval tam i před tím, ale do té doby ho neřešila. Najednou byl problém, i když tam byl někdo z rodiny. Prostě tam nepůjde a nepůjde.
Buď došla jen do půlky a začala poskakovat a hulákat, nebo se před koncem lekla, otočila a utekla. Samozřejmě bez aportu. Museli jsme začít znovu. Pomalu motivovat, prodlužovat stopy. Člověk, který tahal vlečku, nejprve musel odejít úplně, pak se postupně přibližoval ke konci stopní dráhy. Nakonec jsme docílili toho, že se několikrát opatrně rozhlídla, člověka na konci zkontrolovala, ale aport donesla.
Další problém – dohledávky. Pes musí samostatně vyhledat aporty v nějakém prostoru. Jako malá to dělala brilantně. V květnu se najednou zasekla. Na přehledném poli se ještě byla ochotna vzdálit, ale v nepřehledném terénu? To tedy ne, co kdyby ji tam někdo přepadl. A znovu jsme začali postupně odstraňovat její podivné nápady. Přitom nešlo o to, že by se bála. Mávala ocáskem, vůbec nevypadala vyděšeně.
Vyvrcholilo to vodou. Že se jí nelíbil špatný vlez, to jsem tolerovala. Ze schodů slézala pomalu a opatrně, z velkých kamenů se jí nechtělo a pobíhala po břehu a hledala nejschůdnější cestu. Jenže později Derry začala dělat to, že vlezla po kotníky do vody i na přístupném místě, tam stála, vrtěla ocasem, oči se jí vesele smály a tvářila se, že vůbec netuší, co vlastně po ní chci. Přitom pokud si holky hrály, vrhala se do vody bez zábran, nešlo o strach z vody.
I stalo se, že jednou stála Derry v rybníce a tvářila se, že naprosto netuší, co má dělat, že aport v životě neviděla a vůbec, co kdyby byla ve vodě příšera. Oči se jí samým rošťáctvím jen smály. V tu chvíli ve mně bouchly saze. Sundala jsem boty a vlítla za ní. Popadla jsem ji za kůži a těch 30 kg do vody hodila. Tak překvapeného psa jsem snad ještě neviděla.
V tu chvíli přesně věděla, co má dělat. Příště šla do vody radostně a vesele. Ještě jednou zkusila stávkovat a předstírat neznalost. Stačilo ji hodit do vody ze břehu, koupat jsem se nemusela. Od té doby se změnila a nedávno dokonce pro aport skočila, aby byla ve vodě rychleji. Neměla strach z vody, pouze zkoušela, kolik vydržím.
Samozřejmě, veškeré problémy se musely objevit na začátku zkouškového období. První zkoušky odchodila ne úplně slavně, ale ani moc špatně. Na druhých měla velmi pěkný začátek, konec jsme zvládli už trochu s problémy, ale vcelku byla velice úspěšná a získala první titul. Vše vypadalo nadějně. Jenže pak se zase Jekyll a Hyde prohodili.
Derby jsou dvoudenní, jeden den zkoušky vodní práce, jeden den podzimní zkoušky. Na východočeském Derby mi Derča odmítla jít do vody. Oba dva dny. Ostatní discipliny zvládla bez problémů, ale přesto jsme neudělaly ani jedny zkoušky. Na jihočeské Derby jsme už jeli s obavami. Ukázalo se, že právem. První den chodila výborně až do předposlední discipliny.
I do vody šla bez zaváhání. Ale na dohledávce se opět rozhodla, že ode mě nepůjde. Dělala jsem nedůstojné divadlo. Derry jen stála, občas popoběhla, aby se neřeklo a zase se vrátila. To vše až do vypršení času. Takže další zkoušky v háji. Na nedělní jsem nejdřív ani nechtěla nastoupit, ale pak jsem si řekla, že máme zaplaceno a vezmeme to jako trénink.
První disciplina mě skoro přinutila to vzdát. Derry se ode mě nechtělo, nějaké slídění v rákosí ani náhodou, ale nakonec milostivě pro kachnu došla. Další dvě discipliny vystřihla perfektně. Dohledávka kachny v rákosí zase znamenala téměř diplomatické vyjednávání, kdy jsem se naši tvrdohlavou potvůrku snažila, přesvědčit, že tam fakt ta kachna je. Jakmile usoudila, že nekecám, měla ji za 20 vteřin. Celkem nám to trvalo 4 a půl minuty a nikdo už nevěřil, že uděláme…
Přesto měla známku 4, tedy nejvyšší. Zkoušky končily naváděním na 2 kachny na vodě, kdy má pes přinést 2 kusy v určeném pořadí. Někdy je to velice lehké, ovšem pokud fouká vítr, jsou vlny a zvěř odplouvá s větrem ke břehu, může to být obtížné. Byl vítr. Před námi se dva psi docela trápili, ve vlnách nebyl aport vidět a navíc jeden kus vítr přifoukával ke břehu, kde psi nejsou zvyklí hledat.
Byla jsem přesvědčená, že je to konečná, že tohle nemůžeme udělat. Jenže Derry opět překvapila. Na první kachnu, tu lehčí, jsem ji musela přesvědčovat, aby vůbec do vody šla. Ale na tu, o které jsem byla přesvědčená, že nemáme šanci ji dohledat, šla sice pomalu, váhavě, ale velmi spolehlivě a byla nakonec druhá nejlepší ze skupiny. Prostě Jekyll a Hyde. Zkoušku jsme udělali sice ve třetí ceně, ale aspoň něco.
Další akce jsme pro letošek odvolali. Derry potřebuje psychicky dozrát. Je fakt, že zkoušky byly před léčbou šokem, tedy před epizodou, kdy jsem za Derčou skočila do vody. Od té doby se už Derunka neproměňuje, v tréninkových podmínkách je spolehlivá a šikovná. Ale nechci ji přetížit. Myslím, že jí prospěje, když bude cvičit bez stresu a kdy ji budu moci korigovat. Kromě toho moje nervy nejsou z titanu nebo aspoň ze železa.
Nebo jsou? Rozhodla jsem se zkusit s Elwoodem (to je dva a půlletý pes z našeho chovu, se kterým jsem dělala zkoušky vloni) všestranky. Měsíc před zkouškami jsme začali cvičit. Ještě si pamatuje, co jsme se naučili vloni, ale barvu šel před týdnem poprvé. Málem mě zabil.
Vlekl mě po stopě cvalem 600 m lesem vysokým borůvčím, občas mlázím, přes klacky a pařezy. Přežila jsem, zjevně nemám vážně nemocné srdce. Musím ho naučit chodit pomaleji, takový cval by nám rozhodčí netolerovali, nehledě na to, že příště bych to přežít nemusela.
No jsem normální?
Z môjho pohľadu si úplne normálna a keby som pripustila, že si praštená, tak si strašne krásne praštená 🙂 (h)
To je príma, že jsi to už (troufnu si říct konečně 😉 ? Asi netroufnu (chuckle) ) sepsala. Tak než bude další hlásání, bude snad už Derry dospělá fena bez pubertálních nápadů (y)
Promiň, EvoŽ, tomu závěru jsem se musela smát! Je vidět, jak moc tě tohle baví, když přes všechny adrenalinové zážitky si nedáš spolu s Derry pauzu a začínáš trénovat Elwooda. 🙂
Je fakt, že naši drazí chlupatí přátelé nám dokážou někdy pořádně zvednout tlak. Denis je povětšinou zlatíčko, to ale nesmí v blízkém okolí hárat fena. Což se děje právě teď, kdy hárá jedna z jeho dvou nejlepších kamarádek – labradorek. Holky jsou z jedné rodiny, ale hárání bohužel nemají sjednocené, takže po měsíci máme my opět vyměněného psa, který má úplně prázdnou makovici, krom jediné utkvělé myšlenky. Doma by na plný úvazek zaměstnal osobního dveřníka, jak stále přebíhá mezi domem a zahradou. Venku zběsile čenichá a zběsile pobíhá a má tendenci volit vlastní trasy. Dnes mě fakt naštval na cyklistické stezce (chodíme tam dopoledne a cyklistu potkáváme jen zřídka, máme ale pro ten případ nacvičeno, jak se chovat). Zaznamenávám cyklistu a volám jako obvykle Stůj! – Denis dál pobíhá a čuchá, na opakované Stůj! roztržitě zvedne hlavu, evidentně je úplně mimo, na třetí Stůj! se rozvážně rozbíhá ke mně středem vozovky, cyklista ho musí objíždět. Na můj dotaz, zda neví, co je to Stůj! jeho oči odpovídají, že to slovo ještě nikdy neslyšel. (fubar)
Tohle umí i feny, když se hárají. U psů je to horší, ti úplně ohluchnou. Zdravíme Denise, ať se mu brzy vrátí hlava 😉
Jo a jasně, že mě to baví. To by se jinak dělat nedalo. Z toho nekouká sláva ani peníze 😉 jen báječné chvíle se psím kamarádem.
Milá Evo Ž, já jenom čtu v němém údivu a neprozrazuji nic z toho Garykovi mému věčně uvázanému poděšení, což mu k sebevědomí zrovna moc nepomůže. Ale já ho nemohu nechat přejet autem když v děsu prchá. Že by ho panička chránila a ochránila před těmi nebezpečnými zvuky nespoléhá ani chvilku a záchranu bere okamžitě do svých pacek a před tou hrůzou zdrhá. Když to tak vezmu on je vlastně velmi samostatný. :O (chuckle)
Držím vaší smečce palce a ať je z Popelky Derry brzy princezna. Už tím směrem našlápla. Holka je to moc hezká a zřejmě hodně svá. (inlove)
Evi, klobouk dolů!!!! ale jednou to přijde a ta dřina se vyplatí!!!
Taky říkám Nastěnce, že není Nastěnka, že ta Nastěnka, po které se jmenuje je tichá, milá, skromná, hodná….
včera byla na tréninku agility úplně pitomá, nedala se pomalu zavolat, odmítala spolupracovat, když jsem ji přivázala a vzala Terryho tak ječela, když jsem je vyměnila tak chvilku dobré ale pak za stávka. Ještě nidky to neudělala, možná byla rozčarovaná z cizích psů, které před tím ještě na cvičáku nepotkala. Nevím.
Dneska musím pochválit Terrynka, moc hezká stopa se mu povedla,tak třeb se nám ta Zmka nakonec povede. A Nastěnka jindy bývá velice šikovná a nadšená stopařka dneska cosi tomu chybělo, šla hezky ,čichala ale nebylo to ono…..do soboty bude odpočívat, ať je pozitivně naladěna na výstavu 🙂
Jedete do Brna?! My taky. Zase s oběma holkama z C vrhu. Tia potřebuje jediný titul na získání Junior šampiona. Derča už jde do pracovní třídy, tak si nebudou konkurovat.
Jinak to, že jednou dělají jedna báseň, jindy blbnou je normální, to už jsem si zvykla. Derčin blok byl trvalejší a vážnější. Ale zdá se, že se srovnala. Na zkouškách to prubnem až za rok, teď už jsou jen vyšší zkoušky a na těch bych ji jen kazila. A do začátku listopadu máme jediný nepsí víkend.
jasan, budeme jen dvě feny, moje a šampionka tlustá s krátkýma nohama ale šampionka…uidíme co na to paní rozhodčí 🙂
určitě Tě najdu, před náma je 40 psů takže času spoustu, těším se
Ahoj, už jsem konečně zase doma, takže potvrzuju dodané maily – RenataE a Zana 🙂 a můžu se konečně pochlubit, že jsem viděla Dámu s kachnou v akci právě s Popelkou (inlove)
A viděla jsem ty ksichty, které vyráběla, když se jí nezdál být vstup do rybníka dostatečně příjemnej 😀
A potvrzuju, že Eva metá kachnou statečně a daleko (rofl)
Evo, tvůj přístup k výcviku psů se mi vždycky líbil a nakonec mi dodal odvahu taky něco zkusit. A taky víš, že jak mám problém, už žhavím horkou linku 🙂 Takže děkuju (blush)
Upřesňuji – ksichty vyráběla Derča, já ne. Já spíš vrčela až štěkala. (chuckle)
No jo, to mi nějak nedocvaklo, že člověk tou kachnou musí taky někam dohodit :O … tak to bych asi byla nepoužitelná (whew) .
Podle mě jsi normální.
Hození do vody mi připomnělo moment, kdy Penny zjistila, že je člověka tak blbá, že je lepší ji poslechnout: krásná půlhodinka ve výtahu, kdy jsem já tvrdila, že jsem vydala povel Sedni, a Penny, že už jsme dojely do našeho patra. 😀
Dede mě inspiruje k lidočuchání, Eva k tahání kachen… nechci vidět, co budu s takovýma vzorama před sebou vyvádět s dalším psem. 😀
Evi promiň malé OT¨ Prosím nechtěl by někdo párek andulek i s klecí zadarmo. Kamarád těžce onemocněl a nemůže se o ně pořádně starat. Děkuji
To je škoda, ale bohužel. Amálku by sice andulky jistě potěšily, ale nevím, jak dlouho by přežily její zájem.
Nicméně přesně takto jsem kdysi anduláčka získala i s klecí. Jenže to mi bylo 13 let. Bylo to krásné, měla jsem i chovný pár, ale skončilo to tragicky – otrávili se ptáčci a i já se přiotrávila. S novými andulkami to již nebylo pno a tak jsem ty nové nakonec postupně udala jinde. Vzpomínky to jsou takové hořkosladké. Vím, že dnes už bych do toho zase měla chuť, ale v bytě, kde nemohu oddělit prostor a s kočkou k tomu, opravdu ne.
Ale pokud jetu někdo, kdo by měl chuť a nevadí mu ranní křik andulek, pak vřele doporučuji třeba i k puberťákům.
Milá Apino,
nebála bych se toho. Andulky jsou voprsklé a brzo by začaly na Amálii dělat dlouhý zobák a jinak provokovat, protože by jim došlo, že v (nepřevrhnutelné) kleci jsou v bezpečí. Jediný problém by snad byl, kdybyste pořádaly letecké dny, to by chtělo pevné nervy a disciflínu všech zúčastněných.
Nevím, jestli všechny, ale naše andule jsou cvičené tak, že se na ně večer hodí deka a dokud se nesundá, drží (relativně) zobák, jitřní řev si odvykly po splnění výhružky „A budeš spávat v kuchyni (chuckle) .“
Poptám se doma, jenže … rodiče už jednu andulu mají i s klecí, druhá klec by byl transportní problém (pták s námi jezdí na chatu a zpět) a kdyby byly u nás, byly by doma většinou samy (kluci chodí k babičce a dědovi a klec by s sebou tahat nemohli). Je mi líto, asi ne 🙁
To jsem si zase početla. V pindělí Berry na stopách a dnes Derry házená do vody svou paničkou 😀 . Jste dámy moc a moc šikovné, fandím vám a přávidím.
chicht – já jim nepřávidím (chuckle) Já jsem ráda za plážovou povalečku s občasně turistickými sklony (chuckle) Já jsem nesoutěžní typ a tak mi důstojné klidné neaktivní psisko nevyžadující pohyb úúúúplně vyhovuje (wave) Pravda Kosatka dravá není brouček Xerxes… (rofl)
Ale tu povahu sis zamilovala…. 😉 do hlavy nééééé (shake)
Xerxová, jestli ty jsi plážová povalečka, tak to fakt nevím… vzhledem k tomu, že v 5 ráno vyrážíte na několikakilometrové tůry (říkáte jim procházky)… povalování si teda já představuju drobrt jinak 8)
tssss – poslední dovolená byla skoroplážovopovalečská (chuckle) Však už brzy vyjde popis… (wave)
Hele Xerxová, nezapírej! To tě jenom kapku brzdil Kvilík! 8)
Jenže geny se nezapřou a za chvíli bude on tahat z postelí vás výlet pod deset kilometrů bude považovat jen za jednoduchou vycházku (rofl)
OTéčko
Brněnští a okolobrněnští, nezapomeňte na zítřek a na Skorováclavské Brnění
http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?t=1982
V kolik tam budeš?
Já brzo – chtela bych jet uz ve dve hodiny (jestli nebude mít vlak zpozdení – jako obvykle – nebo jestli se zase neco nevyvrbí – jako obvykle (chuckle) ) – vzpomela jsem si totiz, ze jsem stráááásne dlouho nebyla na Petrove a tak pokud bude pocasí aspon trosku naklonené, tak … nechces mi delat doprovod? (nod)
Já dorazím trochu později, protože jedu koukat na domeček… tak mi všici nezdrhněte…
OK, mohla bych to vzít rovnou a nestavovat se pro Penny… 🙂
YGO, píšu mejlíka.
OT – DEKY Z LÁSKY
Jsou vyhlášeny dva nové projekty, šije se pro Jirku a Zuzanku, podrobnosti naleznete zde po rozkliknutí jména dítěte: http://www.dekyzlasky.cz/deky-z-lasky/
(y) TÉDA! To je něco!
Máš výdrž, čas, elán, trpělivost, důslednost – nic z toho nemám já, proto jen obdivuji.
Musela jsem se smát, jak chudák Popeluška asi čučela, když jí panička mrskla do vody!
To se tuhle přihodilo naší strakaté slečně Bony, když jí páníček přivolával, aby návštěva mohla bez nebezpečí přejetí psa vyjet ze zahrady. Bony sice š-l-a, ale šnek je rychlejší. Páníček to nevydržel, natáh‘ se po ní, chyt‘ jí za obojek a smýknul s ní, že jen civěla, packama pletla a pak se uraženě stáhla na svůj kobereček pod lavicí, že jako takhle by se s ní zacházet nemělo…
Jo holčičko, občas se poslechnout musí!
Jste dobří, ono se to poddá. I psí puberťák musí dospět a zklidní se, pochopí. Popelka si ještě užívá bezstarostnost mládí a nejmladšího psa.
My s Ájou máme taky zbystřený zrak. Na dálku odhadnu fujtajbl,zajíce tuším na sto honů,většinou ho vidím dřív než Ája. Aportky dohledávám, vodu můžu,Ája se bojí od té doby co se v zimě málem utopila.
Takže shrnuto, zkoušky bych možná udělala, můj pes nééé. (rofl)
Ať se Vám daří. (wave)
No nevím, jak bys korektně uchopila, přinesla a předala poněkud oslintaného bažanta 😉
Dohledávat bych mohla, ale do huby bych to nevzala. A obávám se, že i časový limit by pro nás byl problém. Přece jen je pes o chlup (o chlupy?!) lepší. 😀
Nééé – anóóó! Vyber si. Asi v autobuse nadáš hovor o novém vývoji událostí v Růžofce jako většina osazenstva, na druhou stranu si myslím, že na Zvířetníku taky barskdo z nás netuší,kdo s kým tam ještě nespal (chuckle) . Toš potom taky nejsme noumání Uďo!
A Popelce držím palce, aby vám všem na rok vytřela zrak (clap) .
Hele, co je to Růžofka??? My totiž ani nemáme televizi, (rofl) (rofl)
hrozně moc lidí nechápe, jak můžeme existovat 😉
Já teda teď nevjeděla kdo s kým kde spal. Sem se vyděsila, co je to tu za spolek. Jakože fšichni se fšema (whew) A huš mi to došlo,asi… myšlena jest zahradní ordinace ???
Tak to taky neznám (chuckle)
Tak to ti přesně neřeknu – nedívám se na to. Teda ne, že bych byla až takový intelektuál a na TV se nedívala vůbec, ale tyto nekonečné seriály mne už dávno nechávají chladnou … já dokonce nesledovala ani Dallas – jak to má víc, jak dva díly, je to pro mne ztracené, vůbec netuším, o co se jedná (ale na MASH a Přátelé můžu koukat furt, tam je celkem jedno, která epizoda je na pořadu dne, neboť to na sebe tak moc nenavazuje).
Ale našla jsem tady cosi, tak se mrkni, o co přicházíš (chuckle) (chuckle) (chuckle)
http://ordinace.nova.cz/
Televizi sice mám, ale tyto záležitosti neznám. Já jsem tak nepoučená!! 😀 A ještě vždycky zjistím, že existuje nějaký strááášně slavný herec, který rozdává moudra v různých časopisech. Já o dotyčném samozřejmě nikdy neslyšela, protože je to ten slavný z „Růžovky“ nebo čert ví jakého jiného seriálku. Ale chápu, na činži si musí vydělat i oni.
Poprvé OUT jsem byla, když mé kolegyně probíraly Dallas a já netušila, kdo je Džejár nebo Bobby a už vůbec jsem neznala takovou Sjůelen. Neznalosti na odstřelení. Ovšem oproti tomu, co běží teď, byl ten Dallas ještě asi docela kvalitka.
Ono je ale lepší si s Amálkou pinkat koulodráhu.
To mi povídej! Dokonce jedna z mých kolegyň se tak vžila, že pomlouvala jakousi Suelínu, 🙂 že neměla kdesi chodit a cosi dělat. Oponovala jsem ji aniž bych viděla. Říkám, Zdeni, víš proč to musela tak udělat? Néééé, odpověděla.
No protože to měla ve scénáři!!! Myslela jsem, že mně zabije a nehodila jsem se ani na hnůj. (rofl) (rofl)
Ivo, hlásím se hrdě k příslušnosti beztelevizorních lidiček. Taky televizi nemám a mít nikdy nebudu. Lidi nechápou, já už to neřeším a nevysvětluju. Nač taky by byla tv někomu, kdo toho vidí málo, že? Ale neměli jsem telku ani tehdy, když naše holky byly malé. Bylo na děti daleko víc času . Jsem přesvědčena, že každodenní rituál večerního povídání o všech událostech dne, zpívání s další aktivity daly našim dcerám daleko víc než „telkové“ pořady.A byli jsem rarita ještě tím, že počítač s internetem jsem pořídili teprve až v době, kdy obě dcery začaly studovat střední školu.No, někdo je bílou vránou dost dlouho, ale jinak to tehjdy nešlo. A holky měloy pc taky jen proto, že jim ho daroval jejich strýc. Apc bylo repasovaný, i když makalo kvalitně. Na nové věci zkrátka prachy nebyly. Skromně jíst, topit, svítit a normálně bydlit se muselo, to mělo přednost vždy.
Televisi jsem měla ale před rokem se rozbila. Od té doby nemám TV a nepostrádám ji. Jenom prošvihávám všelijaká varování jako „neotvírejte okna, v blízkosti hoří nebezpečný materiál“ či nějaká jiná varování. Ale těch nebývá moc.
Ovšem přiznám se bez mučení že přes internet čučím na Českou televizi, na zprávy a sem tam na videa. Třeba na pořad Karla Šípa a tak poznávám něčím zajímavé lidičky z Čech a ještě je k tomu spousta legrace, to ovšem podle toho kdo je přítomen. A taky sleduji 13.komnatu abych viděla že je hodně těch kteří se něčím museli probojovat a že to zvládli a to mi dodává víru že i já to zvládnu. Taky ráda cestuji po Čechách s jedním z pořadů. Vůbec mi Česká televize přijde o moc lepší než švédská, má daleko lepší pořady. Možná že to dělá jen ta rodná řeč, švédština mi nikdy k srdci nepřirostla. (shake) Stala se jenom potřebou neboť „kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti“. :S 😉
Ale na seriály nejsem i když jsem na pár dílů čehosi koukala jen abych zjistila jak moji kolegové zestárli a jak se teď ponižují.
Když jsem ještě sedávala u televise tak to úplně nejlepší byla kočička na klíně. Taková klidná chvilka pospolu. Někteří jedinci nenáviděli když jsem se zvedala a odcházela. Puňťa byl vysloveně nerudný a vždycky hlasitě protestoval. Laila byla mírnější ale taky mne nechtěla pustit. Takže televisi jo a nebo ne? Říkám jo ale pouze s kočkou. (chuckle)
Kdyby Růžofka … noumáně se mi stalo, že jsem byl na třídním srazu a netušil jsem co se stalo ve vile, co dělají Vyhulení a co Pig Brother!
Naštěstí jsem tam takový nebyl sám, takže se nám to krásně rozdělilo na dvě skupinky. Jedna rozebírala kdo s kym a proč a koho vyhodí příště a druhá na ně nevěřícně čuměla.
Jóóó – tak to už je vyšší level (chuckle) (chuckle) (chuckle)
Když slyším růžofka, tak myslím jen a jen na žrádlo. Taková dobrá růžovka ( bez kalichu (envy) ) to je pochutnání. Houbičky mám nejraději po těch bych se utlouk. (chuckle)
A jak se porovnali ti, co sledovali Vyhulené s těmi co koukali na konkurenci Pig Brother? (chuckle) 😀 To muselo být dilema. (whew)
Mám pocit, že všichni koukali hlavně na Vyhulené a Pig Brothera jen chivlku pomlouvali. Už nevim.
Tady mám mezery, holt sleduji jiné show – víte, co maluje Matýsek, co se děje na 64 ZOO Lane, případně aspoň jaké další strašidlo přibylo na Kulíkov? Tohle je jiná liga … (rofl) … našich pár minut před Večerníčkem včetně. No a pak bednu vypínám (fakticky nebo obraz a zvuk v mé hlavě) a když si chci udělat radost, kouknu na Vlak dětství a naděje nebo Na cestě po ….
stejně na to už nemám ani čas ani sílu (~) . (h)
A LENKO, POHÁDKA V POSTÝLCE MUSÍ BÝT – A DLOOOUHÁ, POKUD MOŽNO S DRAKEM NEBO PRINCEM NEBO ASPOŇ ČERT … MOMENT, VČIL VEDE KRAKONOŠ (chuckle) … ČTEME JAK SE DÁ (h) (h) (h) .
Když jsi mluvila o Růžofce, vzpomněla jsem si na Bubu a její štěnici. Na nějaký seriál jsem ani nevzdychla, to jsem pochopila až s diskuse. Ostatně neviděla jsem ani jeden díl a vůůůbec mi to nechybí. Naopak mi chybí, že jsem neviděla Růžofku od Bubu. Příští víkend uvidíme na zkouškách Růžofky tatíka. Holka je z dobré rodiny, táta se jí probojoval na nejvyšší soutěž retrívrů. Holky z té zahrady neznám a nezajímají mě. Toť moje „normalita“. S tím nic nenadělám a ani nechci.
Tak tahle asociace mě nenapadla – Růžofka od Bubu !!! Mohla by nám dát vědět, jak se jí daří. 😉
A jinak seriály – já jsem nenapravitelný případ. V podstatě jsem skončila prvními dvěma řadami Dietlovy „Nemocnice“. Ach, jaké mám hluboké neznalosti. Měla bych se nad tím zamyslet. (think)
Co vím, jedna opravdová hrůza tu ale nikdy nešla. V Itálii kdysi dávali nekonečný seriál „Beautiful“ z prostředí krásy a samých bohatých lidí a mí pronajímatelé – starší lidé (pan a paní C.) se na to dívali. Šlo to denně a já měla v pokoji tak 10 C. Byl tak leden, únor, obrovské francouzské okno s jedním sklem a plné škvír a topení tak od 16 do 18:30, kdy jsem samozřejmě nebyla doma. Tak jsem si mohla vybrat – seriál nebo mrznout. Fakt báječná volba.
Přesně, taky mě napadlo, jaký má Bubu mezery… Seriály jsem nesnášela už za totáče, snad ani Nemocnici jsem neviděla celou. Vadí mi ta nutnost, každý týden zasednout, všeho nechat a koukat na bednu…
Evo, já tvoje líčení z terénu miluju. Ale, nemáš malinko pocit, že i ty máš vlastně dvě tváře? Ta do zaměstnání je úplně jiná, než ta pravá (chuckle) (sun)
Co je normální? Podle toho co vidím okolo sebe tak čučet do ubezdušení na televizní seriály. Alespoň tak to vypadá. Podle toho teda asi normální nejsi a měla byses nad sebou zamyslet. Není normální chodit se psem 2 x denně ven když má dvorek, nedejbóže zahradu……….No a lítat s ním po lese, to už je hodně nad rámec normálnosti
Ten poslední odstavec mi připomněl tvrdou Spartu, kde se méně zdatní jedinci selektovali přeplavbou nějakého širšího toku. U vás na to máte Elwooda (rofl)
Krásní psi 🙂
Obecně mám dojem, že se mi zhoršuje fyzická kondice, ale když jsem onehdy utíkala po poli a u toho řvala: „Ne! Tam ne! Běda tobě si do toho hnusu lehnout! Světlucho! Ke mně!“ a ani jsem se nezadýchala, došlo mi, že až tak úplně zlé to se mnou nebude 🙂
Děsné je, že to s tou kondicí už fakt není takové. Jistě, člověk ve vypjatém momentu podává výkony, ktré by od sebe nečekal. Ale ty následky.. (wasntme) (chuckle)
Já hledala plíce po lese ještě půl hodiny 😀 Teď se učí chodit pomaleji a chodí lajdácky a stejně jsem na konci uštvaná.
Derča je ve své nejistotě lepší. Vše bere zodpovědně a rozvážně a paničku neuštvě. Teď žárlí, že cvičím s Elwoodwm. Tak jí říkám: „kdyby ses lépe učila, mohla´s jít na všestranky ty..“ Tváří se podobně, jako pubertální dítko po stejné hlášce 😀
EvoŽ, hlavně že jsi přežila 🙂 Zeptám se jako psí lama – oba psy najednou cvičit nejde?
Něco jde cvičit se dvěma, ale na soustavný tréning před zkouškami se dvěma psy (oba celkem začátečníci) nestačím. Takže lehčí věci procvičuji s oběma a tak 1-2x týdně si beru jen Elwooda. Derča doma teskní s Ájou. Snažím se to holkám vynahradit jindy. Všestranné zkoušky jsou poměrně náročné. Derry letos už nechávám, tak má holka smůlu. Příští rok bude ona první na řadě, Áje zbydou hony a jiné věci bez zbytečné buzerace.
A navíc se Ti v podobných případech zlepší zrak – vydedukovala jsem, že jsi ten hnus viděla na dálku 😀 Adrenalin být dobrý sluha!
Na zbytek z hromady hnoje se mi zrak lepšit nemusí, to fakt nepřehlídneš (a za některých dnů ani nepřečuchneš) 🙂
(happy) nepřečuchneš ?? (happy) to je zase výrazivo, jsem málem upadla.Smíchy. Mohu používat ??
Jistě 🙂
Matyldo, je jasné , že žiješ ve velmi podobném a ves krze vesnickém prostředí jako já.Taky hromadu hnoje vidím zdaleka, ale taková pěkně „voňavá“ hromada něčeho neidentifikovatelného, ale h pro tu naši jezevčouří příšeru velmi vábně voňavého, uprostřed lesa a hustého roští, takže nebyla vidět, to byl veliký kámen úrazu. zkus omýt takto skvěle voňavého psa, když kolem není jiná voda než zmrzlá na led v potoce. A my museli jet domů vláčkem. Musela jsem vzpouzejícího se Hokina válet ve sněhu, prorazila jsem v ledu díru a pomocí papírových kapesníčků ten hnus smývala. Bylo jediné štěstí, že vláčkem jsme jeli jen dvě stanice, vagón tehdy byl liduprázdný a průvodčí nedorazil, jinak bychom těch 15km navíc šlapali snad ještě za tmy. Zato doma jsem Hokina drbala několikrát, ale stejně smrděl několik dnů a pelech jsem prala snad pětkrát.Jsou to naše příšery chlupaté, ale milované….
víte Evo, pro mě jako pro nepejskaře a člověka, který se velkých psů dokonce bojí (bat), je to velmi zajímavý článek o cvičení psů.
Popelka je krásná pejsková.
Já jsem kočková a kočky, jak je všeobecně známo, se cvičit nedají ani náhodou. Dělají si, co chtějí.
Jen párkrát jsem s Hepinkou zkusila chodit ven na kšírkách.
Kočina chtěla chodit křovím a trním a já její zájem o tuhle procházku nesdílela.
Tak jsme to vzdali. Hepina v poklidu spí na gauči a procházky jí nechybí.
Míša
Evo, mám pusu od ucha k uchu. Moc se mi líbí Tvá práce se psy. Nikdy dříve bych nevěřila, že ty zkoušky mohou být tak zajímavé a že to může být takový adrenalin. I když tady se jeden nespoléhá jen sám na sebe, má k tomu psa, který může mít své vlastní nápady. Trochu mi to připomíná moderní pětiboj, kdy účastníci jedou na naprosto neznámých koních. Také je v tom faktor té druhé hlavy, která může mít své vlastní nápady a někdy by je člověk přizabil.
A Derry? Však ona se naučí. Vždyť s Ájou jste se učily obě dvě, Ginny má jiného vůdce a již jste byli všichni poučení a tak je z ní pravá hvězda, takže abyste si nemysleli, že je to tak jednoduché, CD do vaší smečky přidělila Derry. Je jasné, že pes má svou vlastní hlavu a někdy si myslí, že ví všechno lépe.
A Dr. Jekyll a Mr. Hyde? Tak tohle mám doma ve formě něžného strakatého chlupatého stvoření, do kterého by nikdo neřekl, že se mi dokáže proměnit během setiny vteřiny v Mr. Hyda a chce mě zakousnout. Ještě, že nemá 30 kilo, to už by se jí to asi povedlo (chuckle)
Zrovna jsem se vrátila z procházky se psy (do práce jdu odpoledne)- vyzula promáčené botasky a ponožky, vyslíkla po kolena mokré kapsáče a osprchovala úděsně špinavé psy (společenské plemeno, že? (rofl) ). Ve vinohradu se zase střílí na špačky (zvuková děla). Borůvka se střelby bojí, jenže Světluška ne. A tak chodím do vinohradu schválně. Tvářím se, že nic neslyším, Světluši je to jedno a Borůvka sice na odbočce zaváhá, ale před mrňou by si zadala, a tak lítá po vinohradu taky. Samozřejmě že je nevodím přímo kolem míst, kde se střílí, ale jako cvičná záležitost mi to připadá dobré.
Evo, mně se moc líbí tvůj přístup ke psům. Myslím, že se snažíš pro ně dělat to nejlepší a užíváte si to všichni.
Ne, Evo, vymykáš se průměrnému nudnému šedému protivnému standardu českého důchodce (rofl) . Zaplaťpánbůh (h) (clap) .
Pejsky i pejsek Ti za všechno, co pro ně děláš, budou úžasně vděčné … pokud ti to nebudou dávat najevo tak, že tě budou testovat, co vydržíš (inlove) .
Hodně radostí a úspěchů se smečkou (sun) .
Já ještě nejsem důchodce, ale jen v „důchodovém věku“. Chodím normálně do práce a tohle všechno absolvujeme po odpoledních a víkendech (nebo dovolených). Ten obrat sloužil k tomu, abych ukázala, že jsem „zralého (až přezrálého) věku“ a měla bych už mít rozum. Nemám a asi mít nebudu. A nevadí mi to. (party)
Tak to se omlouvám (blush) . Ovšem pokud všechno toto stíháš ještě k pracovnímu úvazku, tak klobouk dolů (bow) . Ať ti to dlouho vydrží (clap) .
P.S.: Moje přesvědčovací metody jsou taky dost neortodoxní. Potomek se odmítl nasoukat do kalhot s tím, že to neumí (překlad: umět nechce). Tak jsem mu ty gatě znovu strčila se slovy: „A to chceš být pirát, když si neumíš ani oblíct kalhoty?“
A šlo to. Od té doby občas vyhrožuju devítiocasou kočkou (rofl) .
Máš recht (happy) protivnej bab s rozumem znám dost (wait)
Konec konců proč mít pořád rozum? Když je jeden příliš rozumný, tak na to tak akorát zajde. Je lepší si pořádně užívat života a rozum alespoň občas pustit na dovolenou.
Milá Evo, prosím Tě, já nechápu, co je na tom nerozumného! (chuckle) , zvlášť, když to snažení je završeno zkouškou.
Škoda, že bydlíš tak daleko, ráda bych Tě někdy viděla při práci se psy. Strakáči opravdu, ale opravdu 🙂 nejsou pracovní psi, i když některé jejich schopní majitelé dovedli k různým zkouškám. Arinka není úplně hloupá, je i snaživá (když mám v ruce nebo v kapse pamlsek), ale to soustředění ji vydrží jen chvilenku. Takže my si v parku různě cvičíme, občas chodíme na agility – tam platíme za exoty: stará bába a nesoustředěný pes, ale Arinka si to tam užívá. Ale jak chceme někomu předvést, co umí, tak je to ostuda 😀
Ale roztomilá (rofl)
No jistě, že jsi úplně normální Dáma s kachnou! (y) (h)
Evi (inlove) , je vidět, že soutěž pokročila, nároky stoupají 🙂 – aneb CD Ti přece nepřidělí jednoduchou povahu, když už máš za sebou výcvik Áji. (chuckle) (y)
Myslím, že Popelka bude příští rok skvělá. Prostě jen je benjamínek a tak potřebuje víc času, aby si uvědomila to důležité „tady a teď“. Děkuju za pěkný článek, moc ráda čtu o práci se psy. (nod)
Přeju všem krásný den. (h)
Obávám se, že trochu stouply i naše nároky. Když jsme začínali, byli jsme šťastni, že jsme dokončili zkoušky. Teď už máme něco za sebou a chceme jít dál. Ale ne přes mrtvoly.
V Derče to je, umí docela dost, jen nebyla zralá na opravdu dobré výkony. Radši jsem ji nechala dospět, než abych ji honila a nějak zradila její chuť do práce. V tom byla Ginny výjimečná, že zvládla náročnou sezónu mezi 1-2 roky věku. U její dcery se to nezopakuje, ale nevadí. (h) Vyspěje za rok, za dva… a nebo nikdy, i to se může stát. Stejně je naše.
hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
No – z jedné strany jsi normální… z druhé strany jsi nenormální… Vyber si (chuckle)
Ale vážně – baví to vás i psice. A tak to má být (nod)
Někdy si říkám, že jsem asi jen z druhé strany 😉 (chuckle)
Co je normálního na ženské v důchodovém věku, která se nechá vláčet psem po lese až na pokraj infarktu.
MMCH, včera mě ten mizera Elwood naštval. Nejdřív se snažil utéci při aportu, pak vystřihl dokonalou stopu na poli a nakonec vandroval po barvě, takže jsem myslela, že ho ubezduším. Klasická houpačka. No jestli my to dojdem, tak to bude pouze díky přízni všech andělů strážných. Ale aspoň bude legrace.
Ale jo, baví nás to všechny.
OT pro Dede – šel mail, prosím, potvrď příjem.
Nee (rofl)