KOČKY: Zelenej bejvák

Původně jsem vám chtěla něco nadrápat o mých třičtvrtěročninách, potom ročninách, ale nějak to nevyšlo. Přitom s mladší dvounožkou jsme obě májová koťátka. Prostě mám moc práce. Ono vychovat ty dvounohé kočky k obrazu svému dá docela zabrat.

 

 

Mezi tím jsem byla také u pana doktora, ale řeknu vám nic moc. Jen mě píchali a pak mě ještě bolelo bříško. Ta mladší dvounožka říkala, že to docela šlo, prý mi na to bebí dali analgetika, a vůbec, že mě daly někam, kde pánům doktorům věřily, a tak jsem druhý den mohla skákat po skříních, až to prý bylo o strach, že si utrhnu stehy. To prý teta Micinka na tom kdysi byla mnohem hůře. Jenže já jsem malá nebohá kočička a tohle se mi nemá vůbec provádět. Zato mi ta má veliká kočka povídala, že potom mě už nebudou lákat žádní místní krasavci s klíštětem u oka, jako byl tatínek strýčka Micánka, kterého jsem nikdy neviděla. A že mě prý, až budeme v domečku, bude moci pustit do obrovského zeleného bejváku.

No, moc jsem si od toho neslibovala. Přece vím, že za tou průhlednou věcí, skrz kterou se nedá projít, jsou nějaké střechy a hluboko dole jezdí ty kraksny, do které mě také občas strčí, aby mi něco dělali u pana doktora. A skrz tu průhlednou věc se nedá vůbec projít. Navíc prý jsem jelito a při honičce do té věci kolikrát prásknu celým svým tělem, takže otevřít ji vůbec nemůže. Prý bych zjistila, že je to hloupý nápad, až bych letěla z pátého patra dolů.

Něco jsem začala tušit, až když mě ty mé dvounožky zase jednou zavřely do klece, ale tentokrát jsme jely dlouho. A když jsme přijely, byly jsme úplně jinde, až později jsem si vzpomněla, že to tam vlastně znám. Byl to domeček. Byli tam ale další lidičky, a prý si mám hlavně zvykat i tohle místo, takže prý zelenej bejvák ještě odložíme. Alespoň jsem se začala opatrně kamarádit i s jinými dvounožci. Já jsem totiž moc opatrná kočička a nedám se do řeči kdoví s kým.

 

 

Ale když byl klid, tak jsem se ukázala i tomu jejich mláděti. A skoro hned jsme zase jely domů. Pak jsme tam dojely zase jednou, ale to už vlakem, ta starší dvounožka prý v domečku chvilku bude a potřebuje tu čtyřkolou kraksnu, prý jí ta kolečka občas nahrazují nohy. Tentokrát tam byla jiná parta, ten hřmotný dvounožec, který spravoval garnýž a strašně u toho řval a já přitom tak nějak věděla, že v tom nejsem úplně nevinně. Když ona ale fakt nebyla přichycená pevně, já za to vlastně ani trochu nemohla, jen jsem tu záclonu drobet přidupla.

A měli s sebou PSA. A to já jsem malá nebohá kočička. Takže zase žádnej zelenej bejvák, prý mám pokračovat ve zvykání, že v bejváku je ten PES. No zvykala jsem si tak, že jsem se jim nakonec před PSEM schovala do jedné krabice a nemohli mě najít asi tři hodiny. Ta má dvounožka z toho byla na nervy, že bude muset zase na lov, aby byly granule, a že lovit nemůže v domečku, že bude muset jet a kdesi cosi, ale já si vlastně umím poradit. Byla jsem dokonale neviditelná a PSOVI jsem byla úplně šumafuk. Nakonec mě starší kočka našla, prý má více zkušeností s tím, jak se jí schovávala teta Micinka. Zpátky jsme nejely tou hřmotnou kraksnou, ale zase vlakem, prý se nedá nic dělat. A za pár dní zase vlakem zase zpátky. Upřímně, vadí mi metro, kvílí a já se bojím. Rychlík docela ujde, ale motorák dělá randál.

Ale tentokrát, kde nic, tu nic, žádní cizí dvounožci ani PSI. A prý to zkusíme. Vůbec jsem nevěděla, co máme vlastně zkusit. Ale najednou otevřely ty dveře, kterými se často linuly docela zajímavé vůně a ty mé dvounohé kočky otevřely i tu průhlednou věc. Starší sice pochybovala, jestli prý nemám být čistě bytová, že vůbec nic neumím. Mladší se prý také bála, ale prý že kočka má mít život kočičí, a to i šlechtična, a k tomu alespoň nějaká svoboda patří i za cenu nějakého rizika. A že to opatrně zkusíme, a že se mám učit.

Má dvounožka si udělala kafe, dala ho na stůl u vchodu a prý, ať se neostýchám, že je blízko. Tak jsem se šla podívat. Nejdřív jen na verandu, ale pak jsem to zkusila i po schodech dolů. No, já koukala. To vám byla krása. Ale trochu příliš velká… Prostě to chtělo hodně opatrnosti, co kdyby se někde něco vyřítilo? Oni tam také o podál štěkali psi, ale potom mi došlo, že k nám nepřijdou. Mluvili cizí dvounožci, ale ti k nám také nepřišli. Cvrlikalo to tam do aleluja. A má dvounožka mi povídala, že to jsou ptáčci.

 

 

Tak jsem to obhlížela, zkoušela jsem i prozkoumat alespoň kousíček toho bejváku, ale když je tak veliký. Však jsem to také pořádně obhlédla z okna, jak říkají té průhledné věci. Prý odtamtud koukával i strýček Micánek s tetičkou Micinkou. A oba prý vzorně skákali dolů, ale to jsem se nakonec neodvážila. Prostě takovéhle věci si musím náležitě rozmyslet. A také každou chvíli někde něco rachotilo, takže jsem se musela běžet hned zase schovat do domečku. Když jsem to udělala asi tak popadesáté, tak starší kočka řekla mladší, že je dobře, že nemířím do kůlny, ale do domečku, že ho snad budu mít nadále jako útočiště. A hlavně, že vím, kde jsou dveře, no jako bych nevěděla. (Apina: Amálko, ještě tě jako správnou kočku budeme muset naučit chodit oknem!)

Kůlnu já ale ještě neznám, tedy došla jsem k ní, ale nikde žádný vchod (Apina: Amálko, když nejsou otevřená vrata, ty kočky tam běžně lezou po sloupku a mají díru nahoře v pletivu, kterou poctivě udržují, jen to ještě nevíš a tohle tě ani učit nechci). Okoukla jsem i rajčata a další kůlny, líbilo se mi pod vozíkem, to je báječná střecha. Ale to už jsem byla tak daleko, že i pro mou dvounožku to bylo docela dost, a tak mě hnala zpátky jako nějakou ovečku.

Ale prý je vidět, že nemám vůbec žádné zkušenosti, prý se o kus dál promenádoval sousedovic mourek a já si ho ani nevšimla. Zato on nás prý celou dobu pozorně sledoval. Prý jako venkovská kočka musí být v mnohem větším střehu. Prý já vůbec neumím koukat okolo a budu se muset ještě hodně učit, abych tam mohla být chvilku sama.

A druhý den už jsem byla odvážnější, došla jsem až k záhonku (Apina: A já už měla vybitý foťák, takže tyto fotky zase jindy a Amálka ještě nezjistila, že do záhonu lze dělat potřebu a ušetřit tak trochu steliva) a ke stolu opodál. Když pleskla plachta od stanu nad ním, tak jsem už suverénně upalovala do domečku a nikam jinam.)

 

 

Musím říci, že ten zelenej bejvák je prostě krásnej, ale strašně velikej. Shora bylo cítit takové zvláštní teplo, prý to bylo slunce. To jsem ještě nezažila. Tak jsem se také chvíli vyhřívala. Vzdoušek je venku úplně jiný a vane tam také větřík, to je také novinka. Ale chvílemi jsem byla hodně nervózní. Jednu chvíli vítr přivřel dveře od domečku a musela jsem ty mé dvounožky hodně důrazně upozornit, aby to daly do pořádku. Co kdyby se něco stalo a já se nemohla schovat? Nakonec pochopily, ale trvalo to. Prostě venku je krásně, ale chci mít volnou únikovou cestu. Trochu jsem si zamazala kožíšek, nemám tak čistě bílé tlapičky a bříško jako jindy. Do kožíšku se mi dostaly různé drtky, lupení a kuličky. Asi ten můj kožíšek nemá zrovna výstavní fazónu, ale zato jsem byla naprosto spokojená kočka.

Mé dvounožky si myslí, že jsem strašně naivní, ale něco jsem se za ty dva dny naučila. Především vím, kudy se vrátit do domečku. Vím, že tam patřím. A zjistila jsem, že zkoumat ten zelenej bejvák musím hodně opatrně. Jen ta zpáteční cesta do velkoměsta, kdyby nebyla. Prý ta mladší byla hodně nalomená mě v domečku nechat s mou druhou starší dvounožkou, ale nakonec se dohodly, že přece jen pojedu zpátky domů, že do zeleného bejváku zatím můžu, jen když je tam ona sama. Ale jednou, jednou prý přiveze spoustu granulí a kapsiček a mávátek a hračiček a zkusí, zda by se mi tam líbilo i delší dobu.

Starší dvounožka je totiž hodně rozpolcená, neustále říká, že už nemůže mít zodpovědnost za kočičku a že je mezi mnou a mou mladší dvounožkou tak úzké pouto, že ho nechce trhat. Což je pravda, jdu automaticky tam, kam jde ta má, musím mít o ní přehled a pláču, když nepřijde z lovu v obvyklou dobu domů, i když tu starší mám také ráda a může být se mnou doma, jak chce.

 

 

Ale na druhou stranu té starší pořád moc chybí strýček Micánek a živá duše, když je v domečku. A se mnou je prý mnohem veseleji. Přitom v domečku také chce pobývat delší dobu. Rozpůlit mě přitom nejde. Tak holt budu muset často cestovat, abychom byly všechny často pohromadě a zbytek tak trochu nechat koňovi. Prý má větší hlavu a unese více starostí.

Tak se tu mějte krásně, zase se někdy ozvu.

Vaše Amálka

P. S.: A už jste slyšeli, že ten zelenej bejvák se může jednoho dne proměnit v mnohobarevnej a nakonec v bílej? Alespoň to povídala má dvounohá kočka.

 

P. P. S.: Fotečky najdete tady: http://apina.rajce.idnes.cz/Amalka7/

 

 

 

Aktualizováno: 1.7.2012 — 17:47

77 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Amalka ti roste do krasy a v te zeleni ji to naramne slusi. Ja ted prochazim opacnym procesem. Kocour Pepa, co je prevazne venku a pripadne na verande, byl v tech vedrech pritahnut do domu a byl s nama 4 dny. To se mu moc nelibilo, protoze on je zvykly mit nebe nad hlavou. Napred mnoukal a taky jsem se bala, jestli nebude bojovat s Kuliferdou. Ale dopadlo to dobre. Pepa si zahy vybral strategicke misto na nejmekcim kresle v obyvaku a Kuliferdu vicemene ignoroval.

  2. Amálka už oslavila 1. narozeniny? Páni, to to letí, vždyť nedávno se nám tu představila! Je z ní opravdu moc krásná kočička. I z fotek je zřejmé, jak se v zeleným bejváku zabydluje zatím opatrně, ale ona se jistě otrká a bude si v něm lebedit. Být kočkou u Apiny, to je vážně výhra! (y)

  3. Amálka je nááádherná. Jsem do ní celá zalubená už od začástku. Já vím, že jí bude v obyváku dobře ale stejně bych měla strach a oči furt na šťopkách. (inlove) Moc pěkně nám to kočička jedna napsala, tak ať si to užívá.

    Včera u nás byla bouřka jako z partesu. Najednou to u okna řuchlo a všechno zvířectvo prchalo po schodech nahoru se schovat.
    To byl dusot,jak sokolskej pochod ale hodně rychlej.
    Všechno se mi to nahulákalo do baráku, prej v
    peřinách je nejlíp.Funělo to a vzdychalo, jednak strachy, jednak horkem.To byla noc ! (tmi) (wave)

  4. Nezvládám všem odpovědět, ale děkujeme s Amálkou za krásné komentáře i rady. A Ivano pozdravujeme mainí smečku, ať se Kalíšek a spol mají.

  5. Milá Amálko, Tindra ti bohapustě závidí ten zelenej bejvák a po přečtení tvého vyprávění tu chodí a strašně naříká. Celou jsem ji ohledala a nenašla žádný důvod k takovému nářku. Daisy je taková ta upozaděná kočenka kterou nemohu vzít ani do náruče. Ta by snad ani ven nevyšla. Ale Tindra už několikrát vyběhla a zřejmě se jí to moc líbilo. Doma je nuda, říká svým nářkem. Ale já už se neodvážím jako dříve je pouštět tady ve městě. A sousedka pravděpodobně otrávila Lailu. Tady číhá příliš mnoho nebezpečí. Ale stejně mám špatné svědomí a strašně poškrábané nohy. Nikdy jsem neměla kočenky takhle zavřené doma. Vy těm domácím stříháte drápky? Poraďte prosím.

    A Amálko užívej si té náhle nabyté svobody ale s mírou. A že paničky moc pozdravuji, na důkaz toho do nich pěkně ducni. :) (wave)

    1. Na výstavy se kočičkám dokonce povinně přistřihují drápky. Ale škrabadlo je lepší, jen ho musí kočička akceptovat. Ty naše včetně Amálky vždy nejradši drápaly nábytek, kterého jsme si obzvlášť cenili. To totiž vzbudí okamžitou reakci, o což těm kočkám jde

    2. Sharko a Apino, škrabadel tu mají hafo a vidím princezny jak si na nich brousí drápky. To je právě to, pak je mají na mne pěkně nabroušené. (chuckle) Ty venkovní kočičky mě nikdy takhle nezřídily, Puňťa někdy když mi vyjel po zádech na ramena při otevírání ledničky. :O
      Oplachovala jsem si ruccolu do salátu a zjistila jsem že se mi Tindra do ní pustila. Nemám tu pro ně nic zeleného, musím se pozeptat po semínkách. Ale to snad bývá naklíčené obilí, ne? (think)

        1. Milá Ivo, děkuji za radu. Kde ovšem sehnat ječmen v Götebořicích to dost dobře nevím. :D
          A proč vlastně zrovna ječmen smím-li se ptát? Tady asi spíš seženu pšenici. Záleží nějak na druhu obilí?

          1. stačí vyrýpnout drn s trávou ostřicí… a dát ho do květináče a starat se..ony si to okoušou,aby se jim pak líp blily chlupy….

    1. jéééé – Špinkáááá (wave) V Kostelci mám příbuzné a jedna větev pochází přímo z břehu Špinky… Tam jsem jezdila tak před 40 lety (chuckle)

      1. Svět je malej! Já tam trávila prázdniny, potom jsem tam ještě jezdila se synem, když byl malej, hmmm teď tam jezdím na hřbitov….Ale můj neuvěřitelnej strýček Antonín (79 let) bydlí v nedaleké Úpici.

    2. Moc pěkná reportáž, nejlepší je série „tady si – asi – zdřímnu“! :) V těch vedrech mají chlupatci brzo dost, dokonce i tak akční jako Arinka. Ovšem její plavání mě nadchlo, to Denis neumí, ten do vody max po břicho a ani o píď dál!

      1. Arinka si plavání vychutnává, nejradši plave se mnou. A Broďák vlastně není oficiální koupaliště, ale kemp, a jsou k psům velice vstřícní, takže tam mohou (tedy ne na hlavní pláži) plavat. Ale ty fotky, to Arinka testuje Špinku.

  6. Apino, to je príma, zrovna jsem si tuhle říkala, že člověk o vaší Amálce nic neslyší ;) .
    Je moc krásná. A ten zelenej bejvák jí dost závidím (chuckle) .
    Dneska to až do odpoledne v Praze docela šlo, bylo krásně zataženo, trochu pofukovalo… no, už zase slunce pere (sun)

  7. Apino, díky za krásku Amálku. Za to, že když máte možnost, aby byla venku, tak jí to umožňujete. Nebojte, je to mainka a ty jsou jako přírodní. I když ten svinčík na kožíšku! Ale třeba se dá dobře čistit. Větvičky, semínka, suchou trávu…. 8-| ! A v tom horku jí je jistě mnohem líp na zahradě v trávě. A co kočičí dvířka? Uvažovaly jste?

    1. Neboj, ze svinčíku v kožíšku si nic nedělám. Vyčesám, co Amálka dovolí a amen. Tím, že jsem ji, pravda po dlouhém váhání, přece jen dala vykastrovat, už jí žádné výstavy nehrozí. Sice kočky můžou na výstavu i kastrované, ale jestli jsem se nepřemluvila dříve, teď už v tom smysl nevidím vůbec žádný. Výstava je pro mě chovatelská zkouška a má smysl, když chci na zvířeti chovat kvalitní jedince a asi má smysl nechat to zvíře ocenit co nejvýše, jak to s jeho exteriérem a povahou jde. Vystavování jen tak pro tituly, což je případ kastrovaných zkoček, je už podle mě nesmysl(klec 60 x 60 cm celý den a spousta neznámých čumilů). Takže jestli Amálka bude mít krapet špinavý kožich a v něm binec, tak to zkusím vyčesat pro její pohodlí, ale nebudu si lámat hlavu s výstavní fazónou. Hlavně, aby byla spokojená.

  8. Amálka se mi moc líbí a ten její zelenj bejvák jí moc přeju. Pro takovou šelmu je to větší zábava, než sedět doma. Však ona se naučí, jak se správná kočka venku chová, že utíká do domečku při každém šustnutí, je zatím jen dobře.
    Sem toho chtěla napsat víc, ale huláká mi tu pračka, že už doprala, tak jdu radši věšet. Včera sme přijeli z chaty a zítra jedu k našim, tak ať to všechno stihnu.

  9. OT vzkaz pro mé černé svědomí JJ (a Vave): první část barbarů úspěšně upsána do samého zániku těchto. Mátovej balonek byl vzat na milost, protože má ten špagátek, za kterej se dá tahat. :)

    1. Super! Moc se těším na barbary a je dobře, že už se taháte o balónek, však jsem taky kupovala se šňůrkou schválně :D .

  10. Jedno OT , existuje psí andílek strážný? Já myslím, že určitě. Včera jsme zažili vzrůšo s naším starým Doníkem. Byli s Luxem na dvoře, uklízeli jsme lehátka a Doník se dal na cestu. Cestoval ze dvora na louku, na kterou se musí přes lávku která vede přes jez. Ta lávka má zábradlí, nevíme jak ale Doník, jak se už trochu motá tak asi upadl a propadl mezi zábradlí pod jez. Teď naštěstí je minimálně vody ale spadl asi z jedenapůlmetrové výšky do 15 cm vody. Jana byla zděšená a vlezla pro něj, já jsem jí ho šla odebrat a on byl vzteklý a začal mě kousat do ruky. No, ať se nerozkecávám, vůbec nic se mu nestalo, jen byl trochu uválený v bahýnku a řasách. Omyli jsme ho, zabalili do osušky, dostal najíst a spal až do rána. A to už je podruhé, co měl víc štěstí než my rozumu. Asi před rokem, nebo trochu dýl si lehl za couvající auto ale podélně, já jsem na to koukala z prvního patra a nemohla jsem nic dělat, jen nepříčetně řvát.Auto zatsavilo, Don vylezl živý a zdravý– tak co, mají psi andělíčka strážného nebo nemají ?

      1. Packu, ne? když je psí :D . Amálka je krasavice….a inteligentní ( nepochybně. přeji vám krásné letní dny v zeleném bajeváku.

    1. Určitě mají:-) A speciálně nad kavalíry jich musí bdít celá rota, protože to jsou známí sebevrazi.

      1. Jako jedna jistá bílohnědá, co vlezla včera před auto, které se naštěstí teprve rozjíždělo a řidič ji i mne viděl, takže když po prvním hrábnutí po obojku uskočila, tak se už tlemil a sledoval mě, jak ji beru za kůži na krku a nadávám jí- pak si to žehlila silně :O
        Obvykle na té příjezdovce jede jedno auto za hodinu a když ustoupím do trávy a zavolám si psice k sobě, okamžitě přisviští. Jenže uvařená Světluše tam včera stála jak tvrdý Y….

        1. Jeden černý BLBUS MAXIMUS mně včera večer málem přivodil zástavu. Hověl si na vyhřáté cestě a bylo mu fuk, že jede auto. Na můj řev nijak nereagoval, já s těma holemi nastavenýma rukama a umělým oudem zatím nejsem schopná udělat rychlejší krok, takže jsem ho nemohla odehnat. Auto přes něj naštěstí přejelo tak, že zůstal mezi koly. Ještě nikdy jsem našeho Mikeška neviděla tak pelášit jako poté, co auto zmizelo za zatáčkou. A krátce nato začala bouřka práskavka, takže kočičonek byl spatřen až ráno u snídaně. Uff.

    2. tak znovu a podruhní:

      jistě že mají svoje strážný andělíky. Když mají kočičáčci:

      http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQnCynkvQKYkt4um9SVj77I2CetSACYzOUG5p4mEAaKoO9p4Qlz9NuNL0c7kQ

      tak co by neměli štěkavci:

      http://www.pet-loss-matters.com/images/Henry-AngelUpright555.gif

      a zvláštní věc… když jsem hledala obrázek psího strážného anděla, vyjelo mi hodně obrázků Saddie od Maričky (inlove) a…….. co je ještě zvláštnější, úplně nejvíc nejzvláštnější je……. že mi taky vyjeli dva obrázky ……. EŠUSA S AISCHOU (rofl) (rofl) nechápu (rofl) možná jedině, že by tam někde byli rohy (rofl)

      1. fůůůůůůůůůj hrubkáááá hrubkatá, původně jsem chtěla napsat, že tam měli rohy, pak jsem měli zaměnila za byli, ale už jsem nezměnila i za y. br. pardon

      2. Petro, díky za obrázky, Ešusek je opravdu andílek s růžky.
        Amálku skoro závidím, je to fešanda a umí krásně psát.
        Je tu vedro k padnutí, ani mi to nemyslí.

      3. Petro, díky za obrázky, Ešusek je opravdu andílek s růžky.
        Amálku skoro závidím, je to fešanda a umí krásně psát. Nám Mour odešel na pomlázku a od té doby se nevrátil. Ani jsme ho nenašli.
        Je tu vedro k padnutí, ani mi to nemyslí.

    3. Marsko, to tedy bylo!!! Uff. Asi jako když mě Klérka jela strmým svahem dolů ke Svitavě! Ten pocit v břiše znám! Když oni ti naši gerontíci dají v některých situacích víc práce a starostí než štěně. To alespoň slyší. A co vedra? V tom koliím kožichu to musí být za trest. U nás je dnes opět 32°, tak jdu Klérku osprchovat. A to kousání znám také. Jak ji začnu šprtat někam, kam nechce, tak se mně ohání po protivných rukách :) .

    4. Jedna příhoda hrůznější než druhá. Ještě že andělíčkové strážníčkové zamakali. Chudáci uhoněný, žíznivý, upocený… (angel) (angel) (angel)

  11. Vidím, že vám dnes napsala Amálka. To víte, posluha to musela odeslat, ale mám dojem, že za chvíli to ta kočka zvládne sama.
    Amálka se postupně osměluje. Včera jsem trhala zbytek třešní, Amálka se chvíli motala okolo, pak šla zkoumat okolí plotu. Tohle trojbarevné zvíře se mi dokonale ztrácelo mezi keři – prostě to házelo stíny a ona nebyla skoro vidět. Tam ji vyštěkala sousedovic Sára, tak utekla do domu. Pak už mě Amálka volala od stolu před vchodem, abych ji neopouštěla. Nakonec jsem ji pro klid všech na chvíli zavřela do domu, jinak bych těch pár třešinek (na tři a půl skleničky) asi neočesala. Ale už jde ven sama, zatím se drží u domu. Dokonce začala skákat z okna – pro klid všech, je to zvýšené přízemí a pod oknem je stůl. Pro takovou skokanku, jako je Amálka, to není problém. A hlavně tohle je asi jediný způsob, jak se může naučit, co je doopravdy vysoko, co zvládne a co už ne.
    Víkend v domečku byl dobrý pro všechny, i tak chlupatá Amálka oddechovala jako pes a měla toho hicu plné zuby. V největším vedru jsem ji nakonec držela v domě, já tam byla také. A měly jsme toho plné zuby. Ale v Praze by to bylo mnohem horší.

    1. Amálka je krásná. Trojbarevný jsou nejhezčí, říkala to Božena Němcová a klasici mají vždycky pravdu. :-D
      A když se naučí, co je uskočitelně vysoko a co už ne, zvládne pak stát v bytě v otevřeným okně? Psovi bych v tom věřila, ale u kočky nevím, nejsouc kočičí…
      Stejně je na ní nejnádhernější ten ocas!

      1. Já to v 5. patře riskovat nebudu. V bytě samozřejmě okna zůstávají zavřená (otevírám jen větračky nahoře), ale máme zkušenost se starými kočičkami, že si alespoň ke stáru dávaly velký pozor a u okna byly strašně opatrné. Prostě věděly, co můžou. Ale chci Amálku natrénovat pro případ, kdy by se dostala třeba na balkón, aby ji to trochu trklo. Balkón nemá nad sebou žádný další a tak ho nejsem schopna zasíťovat. Navíc do ulice by mi to možná ani nepovolili. Jinak mi v obýváku Amálka tak naráží do okna, že by při otevřeném mohla opravdu vyletět. Takže nejsem blázen, který kočku nechá u otevřeného okna.

          1. Když my máme ještě jeden problém, kdoví, zda tam budeme moci do budoucna zůstat. Takže zasíťuju, ale až to budu vědět definitivně – buď ve stávajícím bytě nebo až budu případně přestěhovaná.

            1. síťka stojí cca 130 kaček A POKUD NEMÁŠ PLASTOVÝ OKNA, TAK JI TAM NAPNI POMOCÍ NAPÍNÁČKŮ NEBO UDĚLEJ DŘEVĚNEJ VYNDAVACÍ RÁM (jinak suchý zip a oboustrannoou lepící pásku) a do něj napni síť asi jako když napínáš malířské plátno….a vkládej to do okna, pak stačí mít ve zdi ryglíky na zajištění toho rámu….

  12. Amálce to ovšem sluší. A tuším, že pobytem v zeleném bejváku si česání oblíbí, ať chce nebo nechce.

  13. Však ona se otrká ;) Pan Kalíšek, když byl ještě panelákovým kocourem, se taky ze zahrady každou chvíli dekoval do bezpečí domova. Postupně přišel na to, jak se v takové situaci chová správná neohrožená šelma a dnes už v případě vyrušení jen zalehne za nejbližší keř, vytvaruje se do ohromné černé placky s ušima a dělá, že tam není :D Teď už je to taky kocour polovenkovní, nebo lépe řečeno zahradní (za plot zatím nikdy nešel). A až krasavici Amálku někdo uvidí a pochválí, možná přijde na chuť i obdivu ze strany cizích lidí :) Naše mainská smečka zdraví Amálku (wave)

  14. Apino – to je napínák :) . Věřím, že Amálka si to musí náležitě užívat, i když se jí to tak zpočátku nejevilo. Však ona se otrká, protože ano, ano, ano:

    …….Musím říci, že ten zelenej bejvák je prostě krásnej, ale strašně velikej. Shora bylo cítit takové zvláštní teplo, prý to bylo slunce. To jsem ještě nezažila. Tak jsem se také chvíli vyhřívala. Vzdoušek je venku úplně jiný a vane tam také větřík, to je také novinka…….

    zelenej bejvák je skvělá věc. A svoboda, která v tom bejváku bydlí, je taky skvělá věc. Potvrdí i pernatý torpédo Kostižer, který si letos opět užívá zelenýho bejváku se svobodou a zcela suveréně opanoval celý prosto. Zažil už i jaké to je být v bejváku za deště a zmoknout tak, že do klece musel slaňovat, zažívá jaké to je, být celý, celičký den venku (a nenažrat se, takže se pak v devět hodin na noc nafutruje jako starej nedožera), řvát na sýkorky ať jsou zticha a pokřikovat na pánika, kterej pro něj přijde, jestli už nepůjde domů, že: „Seeeeš kyyyyseleeeeej!“, takže pánik secvakne paty, uzná, že ptáček ještě domů asi nechce a jde si po svý práci (rofl) . Zažil jaký to je v zeleným bejváku úřadovat na stole, oklobávat bábovku, sedět na skleničce a vykřikovat do okolí, že :“Tady se křičíííííí!“….. jojo, v zeleným bejváku se dá zažít spousta věcí, takže já Amálce přeju, ať se tam dobře rozkouká a může si ten bejvák pořádně užívat.

    1. Chacháááá … “Tady se křičíííííí!“ … Kdyby to chlapec neinzeroval, tak by si toho nikdo nevším (chuckle) (chuckle) (chuckle)

      1. Ne, pochopitelně, že by si toho nikdo nevšiml!!! Jak by mohl. Jako třeba včera ráno – si nikdo nemohl nevšimnout, že poté, co pánik vstal a vynesl na kroucenou vrbu, tak tu hubu nezavřel a ječel tak, že jedině zavřené okno zachránilo možnost pokračovat ve spánku (rofl) .

        1. Petro, no jo, když ony ty sýkory taky zobák nezavřou a to přece Kosťěj nesmrtelný nesmí dopustit, aby byly slyšet víc než on! :D

          1. Rputi- jen taková malá, malilinkatá poznámečka – NIKDO, NIKDO není slyšet víc ne ten uřvanec. Nikdo. Leda já, když už mi s tím jeho ječením dojde trpělivost :D:D:D

    2. Vzpomněla jsem si, že v Uprchlíkovi na ptačím stromě byl taky papoušek. Lítal na noc domů a přes den uděloval ptákům na stromě rady a byl jim oporou. Tak co Ty víš, třeba Kosťa na ty sýkorky neřve, ale uděluje jim rady (chuckle)

      1. Jo rady, no jistě, rady jim uděluje. Jak ho znám, řídí tam celou dopravu, je to něco jako řízení letovýho provozu :D:D:D:D:D
        V sobotu celý to jeho rejdění po stole nad bábovkou zaujalo modřinku, která to pozorovala z kroucený vrby a vůbec jsme jí tam nevadili :-)

    3. Tak konečně zase něco o mém oblíbeném Kostíkovi.
      Ale lehký to nemá … Slaňovat do klece!!! :D :D :D

      1. Měl jít dom, když sem mu řikala :“Kosťo, vole, prší, poď dom, budeš mít mokrý peří, budeš lítat jak zasažená helikoptéra.“ Neposlech, tak musel horolezčit :D

  15. Amálka je krásná kočička a jsem ráda, že může i ven. Jako správná závislačka si dá pozor. Hustý kožich je v těchto vedrech problém, psi jen leží na dlažbě a spí, ven chodíme brzy ráno nebo pozdě večer, Maceška se povaluje v psím pelechu a přes den se radši zdržuje v domě, kde přečká horko a večer zase vyrazí ven.

  16. Amálka je nádherná kočička, přímo výstavní.

    A jak snáší teď ty vedra s tím jejím luxusním kožíškem.
    Naše dlouhosrstá Hepinka docela trpí, je jí v něm vedro.

    Míša

  17. Krásné povídání, nádherná kočka!!! (inlove) Moc jí tu novou volnost přeju.(clap) My máme štěstí, že můžeme pouštět kočky ven na jejich požádání, když posedávají, nebo se ozývají za, nebo přede dveřmi.(cat) (cat) A jen ji nechte, ať se bojí! (chuckle) Je fajn, že utíká domů. Naše kočky se ani neukazují cizím lidem když jsou venku, ale jak vyjdeme ven my, z nějakého křoví se vynoří a vítají nás.(wave) (wave)

  18. Mobil ukazuje, ze muj prispevek bude prvni, tak dobre rano vsem a zejmena statecne venkovni Amalce:-) Az me to jeji ziskani volnosti dojalo, asi bych nebyla schopna mit kocicku jen domaci, ja vencila i krecka:-)

  19. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Apino, krása (nod) Jak Amálka, tak ta tvoje slova (nod) A Amálka se venku náramně vyjímá (wave)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN