PTÁCI: Kohout Bedřich

Náš starý kohout nepřežil zimu, ačkoli v největších mrazech mu bylo dopřáno pobývat v teple kotelny. Na památku jsem si ponechala pár jeho peříček a náležitě jsme ho pohřbili. Slepice zůstaly samy. Bylo ale jasné, že ne na dlouho.

 

 

Slepice nevypadaly vůbec znepokojeně. Kohout nekohout, bylo jim to jedno. My lidé jsme ale začali pozorovat, že v kurníku panuje bez kohouta mírný chaos. Nikdo jim večer nevelel, že mají jít okamžitě spát a slepice se domů trousily postupně a neorganizovaně. I během dne se ve výběhu pohybovaly neobvykle neuspořádaně.

Sotva se trochu oteplilo a ze silnic slezl sníh, začali jsme prohledávat inzeráty. Chtěli jsme kohouta zajímavě vybarveného a zdrobnělého, jako byl ten předchozí. Malého, ale šikovného. Nějakého, který by se postaral o našich pět ovdovělých slepiček.

Od smrti kohouta uplynul zhruba měsíc, když jsme objevili toho pravého. Rok starý, okroužkovaný, čistokrevný kohout zdrobnělé wyandotky, zlatý s modrým lemováním. Byl krásný.

 

 

Vydali jsme se na cestu pro nového člena našeho slepičího hejna. Na kraji města, ve čtvrti vilek a rodinných domků, nás k té správné zahradě neomylně dovedlo hlasité kejhání, kokrhání a kdákání. Dvorek plný drůbeže, nádhera.

Hned mě napadla otázka, jaký mají majitelé takového hospodářství vztah se sousedy, ale raději jsem se zeptala na něco jiného. Jakým způsobem kohouta se slepicemi spřátelit? Paní se usmála, a zatímco nám dávala kohouta do krabice, řekla, že to nebude problém. S novou slepicí by se muselo opatrně, ale kohouta jim tam můžeme vypustit a bude to bez problémů.

Rozradostnění a natěšení jsme se vrátili domů. Co na něho budou holky říkat? Takový vznešený krasavec… „Slepičky moje, hele, koho jsme vám přivezli!“ volala jsem.

Kohout nejistě vystoupil z krabice a rozhlédl se. A pak to začalo. Vrhla se na něho první slepice, zobákem ho rozzuřeně chytala za hřebínek a za lalůčky. Pak se na něho vrhla druhá, neméně naštvaná slepice. Pak třetí, čtvrtá, až do chudáka kohoutka zobaly všechny. Během přestávek v boji se jim kokrháním snažil naznačit, kdo je tady pánem, ale marně.

 

 

Po chvíli jsme vypozorovali, že nejagresivnější je světle hnědá slepice, která zřejmě převzala po starém kohoutovi dominantní postavení. Přesto na něj zpočátku útočily úplně všechny.

Dočasně jsem slepice překřtila na krávy a litovala jsem, že jsme chtěli kohouta zdrobnělého a hodného. Přála jsem jim teď spíš nějakou obrovskou agresivní obludu, kohouta bojového plemene šlechtěného pro kohoutí zápasy.

Když už jsme se na zbídačeného a vysíleného kohouta nemohli dívat, podařilo se nám ho zahnat do kurníku, kde jsme ho zavřeli. „A vy, krávy, budete venku!“

Uklidňovala jsem sama sebe vzpomínkou na přednášky z ornitologie. Ptáci mají metabolismus i krevní oběh tak rychlý, že každé zranění vypadá mnohem horší, než ve skutečnosti je. Každá rána vypadá zle, ale okamžitě se zatáhne. Tedy, vrtalo mi hlavou, aspoň by to tak mělo být…

V hospodě jsem se ptala jedné místní zkušené chovatelky drůbeže: „Přivezli jsme si nového kohouta a jedna dominantní slípka je na něho agresivní, co s tím…?“ Paní se srdečně zasmála a odpověděla: „No, to je přece jednoduchý! Buď kohout, nebo slepica!“ „Hm. Tak pěkně děkuju.“

 

 

Nevím, jak to dokázal, ale druhý den odpoledne už byly slepice zcela jeho. Pestrobarevná pírka měl ještě pořádně pocuchaná, hřebínek skoro černý od zaschlé krve. Slepičky mu poslušně zobaly u nohou. Už bylo jasné, že je náš a náš zůstane a dostal jméno Bedřich.

Teď už ho slepice respektovaly a on si je pouštěl k tělu hezky postupně. Nejdřív hnědou. Zobali spolu z jedné misky, po výběhu chodili ve dvojici a něžně si ozobávali peříčka. Všechny ostatní slepice Béďa odháněl a ony se ho k mému překvapení bály, utíkaly před ním a já jsem jim to, potvorám, přála. Za pár dnů dovolil i zbývajícím hnědým slepicím, aby se k němu přiblížily. Skamarádit se s kropenatými mu trvalo déle než týden.

Dnes už jsou slepičky opravdu rády, že mají kohouta, který je malý, krásný, hodný, statečný a dává na ně venku pozor. Kohout je rád, že má slepičky, které jsou mu podřízené a poslouchají ho. A my jsme rádi, že to takhle dopadlo.

 

 

Aktualizováno: 21.6.2012 — 12:58

78 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Děkuji všem moc za krásna prani a za všechny palce, je opravdu fajn moci takovou s vami sdílet (inlove) vazne jsem se těšila az to tu řeknu :)

  2. Uááá, to je legranda. Vybavilo se mi dětství u babičky a kohout Fešák, který mě chránil před agresivním lilipuťákem Pepíkem. Díky :)

  3. Se slépkama nemám žádný zkušenosti, akorát jsem jako malá somrovala u známejch v dědině kohoutí péra do indiánský čelenky a muchlala malý kuřátka, když měly bydlík za pecí (a jednou zdrhala před husou), ale když tady čtu takový povídání, ještě bych se do té zvěře zamilovala. :)
    Akorát kdo by těm slépkám kroutil krkem, hm? U mě by fšecky pošly na sešlost věkem. I kohoutci. Nebo by se kohoutci požrali vzájemně. :-D

    1. Io, ja jsem pred husama zdrhala skoro celou 2. tridu. Musela jsem do skoly pres naves; na navsi byly husy. Na ostatni decka ty husy neutocily; ale na mne jo. Tak jsem zacala chodit do skoly nebezpecnou oklikou. Pres humna a podle hlavni silnice z Olomouce na Prerov az k vesnickemu hrbitovu, tam jsem se otocila a dosla do skoly hus prosta. Az jednou tata jel sluzebne do Prerova a vsiml si osameleho ditete u silnice. Pak se mnou chodil par dnu do skoly pesky, drzel mne za ruku a vysvetloval mi, ze tem husam nesmim dat najevo, ze se jich bojim. V podstate mne asi ucil mnohem vetsi vec, nez ty husy. Situace na navsi se mnou a s husama se tehdy uklidnila, ale stejne se jich furt krapet bojim.

  4. Krásné povídání, tak ať se králi Bedřichovi dobře panuje :)
    Já už tuhle u žížalího povídání od Vave vzpomínala na dětství a slepičky – jak jsem kamarádkama žížalkama krmila kamarádky slepičky (a nějak mi to nepřišlo divný, asi mi nepřišlo, že by to těm žížalkám mělo nějak vadit). Ale když jsme kdysi měli kohouta Alfonse, kterýho jsme s bráškou děsně milovali, tak to nám mamka musela slíbit, že neskončí v polívce (ale stejně si myslím, že jsme ho snědli).

  5. Pěkné povídání o slepicích a kohoutovi, hlavně, že už teď vládne spokojenost.
    A těším se na nového zcestovalého zviřetníčka :)
    Včera jsme večer vyběhly s Arinkou do parku na kopec a potkali jsme se s malým štěníkem Ťuldou. Arina se většinou malých štěňat trochu straní, ale tady ji to bylo houby platné, protože mrňous byl drzý a neodbytný, až ho nakonec musela adoptovat a úžasně si hráli do doby, než přiběhlHarry – taky štěně, ale podstatně jiné váhové kategorie, takže jsme společnost raději rozpustili, aby nebyl Ťulda zalehnut a rozmašírován. Nevydržela jsem a ačkoliv nebyly vůbec vhodné podmínky zkusila jsem pár fotek a videjko, jenže to nějak na rajčeti zlobí, zkusím opravit až doma. http://asteris.rajce.idnes.cz/Podvecerni_cervnove_venceni

  6. Milí Zvířetníci, já i kohout děkujeme za milé komentáře :) Plánujeme za měsíc pořídit ještě dalších pět slepic, takže se hejno Bedřichovi rozroste. A taky jsme poučení, výběh bude rozdělen napůl a do druhé půlky bude postaven provizorní kurník pro nově příchozí. A slépky sestěhujeme, až si na sebe zvyknou ;)
    Jen tady prolétám, ráno jsem pomáhala chytat křečky (a chytly se nám mláďátka! Neuvěřitelně roztomilý (hug) , až opráším svůj účet na rajčeti, hodím sem odkaz ;) ) a večer jedu zase pomáhat křečky telemetricky zaměřovat. Dnes mám takový křeččí den :D

    1. Ivano, se slepicemi není problém, když se mezi ostatní přidají večer nebo v noci, když spí na hřadu. Dáváme je na střídačku stará – nová. ráno už jdou spolu :D

  7. Milá Ivano (inlove) , Tvé milé povídání se mi četlo jako pohádka, měla jsem chuť na konci volat „ještě, ještě!“ (clap)
    Uvědomila jsem si, že slépky s kohoutkem na dvorku jsou pro mě symbolem klidu a domácí pohody. (nod)
    Babička přeslicová slepice nechovala nikdy, ale její sousedé ano. (O tom, jaké jsem s nimi měla kvůli své tuposti střety – vítězné nikoli pro mě – jsem už vyprávěla ne jednou.) Babička mečová slepičky mívala, jen když jsem byla malá. (nod)
    Takže nejvíc informací o slepicích mám z knihy Vejce a já; pohled Bety je ovšem celkem pochopitelně poměrně zkreslující. (chuckle)
    Přeju všem krásný den! (h)

  8. Pěkné povídání, díky ! Kohoutek je švarný jak mladý ogar. Tak ať se drůbeži u vás i dál dobře daří a plní kontingent. (h) (wave)

  9. Blahopřeji Bedřichovi k novému domovu a spořádanému hejnu poslušných slepiček.
    On pro slepice je kohout velmi důležitý. Jednak kvůli již zmíněnému chaosu, který nastává po jeho odchodu, ale hlavně kvůli ochraně před nebezpečím. Naši známí měli velmi svědomitého a zodpovědného kohouta, který padl při obraně svých svěřenkyň zobákem zákeřného sokola. Oni totiž bydlí na samotě u lesa a najít kohouta, který zvládne útok káněte, případně dokáže řvát jako splašený při vniknutí lasičky či kuny do kurníku, není vůbec jednoduché. Takže až několik kohoutích adeptů skončilo v polévce než byl nalezen ten správný odvážlivec, který dokáže splnit všechny povinnosti a to, že své hejno chrání i před nezvanými návštěvníky z řad lidí, je mu tolerováno.

  10. Zdravím všetkých! Podľa mojej mamy ako batoľa ma tiež vraj napádal kohút a ochraňovala pred ním fenka vlčiaka, asi tam vznikol vzťah ku psom.
    Ináč – v najväčšom teple – som chytila nejakú virózu, ako by nestačil parkinson. Tak som ležala a potila sa až kým sme si nekúpili klímu – a to je lahoda – aj pes to oceňuje.
    Ibaže teplo vražedné zrazu zmizlo, na potvoru. Len blbý kašeľ nechce odísť. (dog)

    1. Len blbý kašeľ nechce odísť. (dog)……….

      zkus pít bezinkový a lipový čaj.Hlavně ta bezinka pomáhá.

      1. YGO, konečně díky Tvým fotkám vím, jak vypadá divizna. A ty vlašáky, taky je jíš syrové (bílé), než začne ta slupka vevnitř schnout a hnědnout?

        1. Jasně, tehdy jsou nejlepší – v září nosím v kapse rybičku a jak vidím ořechy, utrhnu, rozloupnu, oloupnu a mana nebeská. A teď mám u nosu celou ořechovou alej – juchůůů, to bude dlabanec.

    1. Víš, já Ti ty dvě krasavy flekatý opravdu, ale jako že fakt závidím. Aúúú já bysem chtěla psa, říkala naše Anička, když do bytu přišla třetí kočka. Děti jsou v háji, kočky jsou čtyři a já někdy zasněně koukám na Borůvku, Světlušku případně Rozárku ( i Beta Obrovská mě často dostává) a v hlavě mám gramofon se škráblou deskou… já bych móóóc chtěla psa, já bych móóóc chtěla psa, já bych móóóc chtěla psa…

      1. No ále kavalír je skoro stejně velkej jako kočka, obvykle mají tak kolem 9 kg. Ten by se v davu koček zcela ztratil, rodina by si ani nevšimla :) – pamatuju si nějaké poznámky o zazvěřené domácnosti…

      2. Leny a jak moooc by chtel psa Samik (rofl) to bys koukala! (nod)
        Kosi bratri (cat) (cat) po Kuliskove prichodu rozvinuli do plne sire i sve zatim netusene schopnosti, vlohy a talenty :D
        Psa doporucuju, pro geny nasich kocourku idealni plysova hracka (chuckle) a relativne nerozbitna… i kdyz u kavalira nevim, jestli by u Samika obstal (rofl)

        Ja bysem ted zas chtela kachne (Donalda od LuckyV), mangustu (ten samy zdroj), miniprasatko, agamu fousatou, ovecku, pantera a na balkon ihahaka (chybi tu vobrazek aspon toho kone!) (wasntme)

        1. Já nevím, jak s kocoury, ale s kočkou vychází feny výborně (pokud se nechystá maso na lince, to pak Borůvka na kočku výchovně bafne „na konec řady!“. Pokud se Maceška zařadí na konec fronty, je vše v pořádku a můžou fasovat všechny.) Rozbitnost kočky testuje Světluška, když do ní občas šťouchá a mydlí tlapkou, ovšem kočka si to nechá líbit jen do určité míry. Odrzlou Světluchu setřepe, případně jí jednu vlepí a odejde středem.

        2. Já jsem věděla, že se ozveš :D Samík by především potřeboval takovej ten stroj co mají na kurtech na tenisový míčky. Já z toho aportování brzy zešílím. Kde proboha tohle ty kluci vzali ? Vydrží to několik hodin a chce to složitý ! Žádný jako rovně přes místnost, nebo dolů ze schodů, ale nejlíp, do knihovny za knížky do police za rádio. Ostatní kočky si klepou packou na čelo, ale Samík NE ! Samík stejně jako v Cimrmanech celým tělem řve : „Házej…tak už SAKRA házej ! “ A pes… jediná překážka je, že jsem celej den v tý blbý, pitomý práci a Samík asi pesa venčit nebude. Ale právě proto, že je to nemožný, je moje touha pesí tak veliká.

  11. Jak psala Heduš nerady se slépky vzdávaly nezávislosti, aspoň člověk pro příště ví, že může zvolit třá na první den oddělený výběh, nevím jestli by to pomohlo, ale třeba by se přes plot rozkoukal, našel dočasnou šefku a zvolil vhodnou strategii. Naši mají kohouta útočného, do výběhu chodíme s klackem, tak dá pokoj. Na druhou stranu dokázal sundat slépce ze zad dravého ptáka sice v souboji přišel o ocsní pera ale vyhrál. Tak má pardon, pěknej moc není, schopnej jo.

  12. krásné povídání.
    A jsem ráda, že Bedřich uhájil holý život.
    Ale baby zvládl a to je dobře.

    Míša

  13. „A vy, krávy, budete venku!“

    :D :D :D :D:D:D :D :D :D :D :D :D

    pomoct! mám bylinky- fšadééééé :D

    Díky Ivano, mám hubu kolem celý hlavy

    P.S. Doufám, že se dneska můj příspěvek zobrazí, poslední dobou mě to tu nechce, buď mi to příspěvek rovnou odmítne vzít (devil) a nebo, jak jsme zjistila tuhle, ho to vezme ale, pak už tady není vidět :O (devil) . Tak nevím co s tím.

      1. no jo, když já nemám čas to furt odkopávat právě. a navíc třebas to zjistím až dodatečně, že se to nezobrazuje :-(. tak mám pak velkou absenci.

  14. Moc ráda čtu povídání o drůbeži. Je tam pro mě vždy něco nového. Nejsem „slepičí“, i když bych i celkem ráda byla, ale rozměry pozemku (a umístění v zástavbě) tomu moc nepřejí :)
    Já bych asi nevydržela a kohouta vrátila. A jak je vidět, udělala bych chybu :) Každý druh (živočišný) má holt svoje postupy seznamování. Takže, Bedřichu, bravo! Jsi pašák, že jsi to zvládl :)

  15. To by člověk neřekl, jak zajímavé mohou být projevy slepic (a nemyslím tím jen vajíčka). Bedřich je krasavec.
    Jinak hlásím, že jsem už zase v provozu. Měnili jsme okna a malovali (obývák). Při čemž jsem zjistila že 1. člověk už nevydrží to, co dříve 2. má zbytečně moc věcí, které je mu líto vyhodit (knihy jsou nechutně těžké) a 3. když se musí, tak se zvládne ledacos. Jsem celkem bez velkých škod na zdraví. Ještě že jsme byli už dlouho přihlášeni do Brna, že jsme si v sobotu udělali nucenou přestávku. Tělo se stačilo částečně zregenerovat.

    1. Ještě jednou blahopřeji k úspěšnému brněnskému vystavování. Moc se nám tvoje holky líbily a Terka si mírně postěžovala, proč jsi neměla štěníky, když NUTNĚ nějakého potřebovala, mohla mít krásnou a milou psí holku, která by se dala vystavovat, tak má debila (chuckle) , ale milovaného – zrovna při vašem účinkování v kruhu si vzpoměla, že je vlastně ještě malinkaté štěňátko a že stará panička by mimi mohla pochovat – jeden by nevěřil, jak se čtrnáct kilo pronese a jak ty nohy všude trčí.

      Ad “ …že 1. člověk už nevydrží to, co dříve 2. … “ jsem četla „že jeden člověk už nevydrží to, co dříve dva“ a tak jsem se nad tou životní filosofií zamyslela, že až po chvíli mi došlo, že je to „za prvé“ a „za druhé“ (chuckle) (chuckle)

      1. Nojo, kdybych tušila, že nutně potřebujete štěňátko, tak bych si pospíšila ;) . Vám by byla radost ho svěřit. I když zrovna tihle majitelé „našich“ štěňat jsou moc fajn. Seznámili jsme se přes psy a teď se kamarádíme a navštěvujeme. Do Brna jezdíme hlavně kvůli Blekýsovi a jeho rodině. Pro nás je to dál. Tentokrát jsme ale jeli kvůli Tie (to je Derči sestra). U nás nám rozhodčí nasadil brouka do hlavy, že by mohla udělat junior šampiona. Tak jsme ji přihlásili a výsledek – 2 starty 2x CAJC a BOJ (nejlepší junior z psů i fen). Máme půl roku na to zkusit urvat třetí titul, nutný k udělení šampiona. V sobotu to jdeme zkusit do Klatov.
        Derča proti Tie vypadá jak mladší sestra. Je holt opožděná, ale také z ní roste hezká holka. Je holt typ, co se dodělává později, zatím nás ségra poráží (a vůbec mi to nevadí).
        Brůča je hezká holka (Terezka ještě hezčí). Holt pinč je magor (flet taky, ale jinak). Škoda, že nebylo víc času pokecat, musela jsem se věnovat programu, bylo by blbé se zakecat a prošvihnout posuzování.

        1. Evož, je mi jasné, že při vystavování není toho času nazbyt – já jsem byla ráda, že jsem vás vyděla v kruhu a že vám to tak dobře dopadlo. A taky jsem trošku pokecala s Pájou a stejně tak mne potěšili i jejich výsledky.

          Holt jste naše hvězdy (*) – třikrát sláva a hurá

  16. Situace s Bedřichem mi tak trochu připomíná pracovní kolektivy :) ale málokde to nakonec dopadne tak dobře :P

    No nic.

    Už je to oficiální, takže mohu i zde….začátkem prosince se narodí malá Heduš nebo malej Hedušák, to se ještě neví :) tak jsem tu radost chtěla sdílet i s vámi všemi (f):* (inlove)

    1. Tak první příspěvek spadl asi do spamu (bo další jsem odeslala moc brzo), tak to zkusím znovu :)

      Heduš, to je krásná zpráva! (h)
      Gratulaci si nechám až na prosinec (pověrčivost ;) ), ale radost teda sdílím :)
      Tak ať vše probíhá jak má a hlavně v klidu! (h)

    2. NE? JÓÓÓ!!! Velikananánské blahopřání – to budete mít krásný dáreček pod stromečkem. (inlove)

      P.s.: Hedušák ne-e, Hedušek, to je hezký (clap)

    3. To je hezkýýý! (h) Tak ať to dobře dopadne. Gratulaci taky nechám až na prosinec, ne kvůli pověrčivosti, ale tohle je teprve začátek, ne?

    4. Děkuji moc za přání (dance) Příští týden končím 4.měsíc (těhotenský), ale lunárně jsem v pátém (vůbec, než člověk pochopí všechno to počítání v těhotenství, to aby na to měl druhou vysokou :D ).
      Všechny testy a UTZ jsou v pořádku. Nejsem tedy zkušená, ani zasloužila matka jako je Týna :) ale cítím se dobře a věřím, že bude vše ok :)

    5. Srdečně blahopřeji a držím palce, ať to rychle uteče a malého okatého mimíska máš co nejdřív v náručí… (rose1)

    6. Milá Heduš, raduji se s tebou. To byl můj nejšťastnější čas, to bylo krásné čekání. Ať je to tak i pro tebe. (h) (inlove)

      1. děkuji moc :) bříško roste, ale zatím jsem přibrala jen kilo, takže teď očekávám „explozi“ :D
        A nemohu zatím hodnotit více, ale je to krásný „jiný“ stav, moc si jej užívám. (h)

    7. Heduš, to je báječná zpráva! (h) (y) (h) Držím palce, abyste s Hedušátkem zvládali těhotenství co nejlépe. :) (y) :)

      1. Zatím vše v pořádku :) rodiče malého Hedušátka dost cestují, tak cestuje se mnou i Hedušátko.
        V dubnu (to bylo vše hodně čerstvé) bylo se mnou v Římě, ale to jsem se docela dost bála. Nicméně ode mne to byl dárek mamince k 60.narozeninám, tak jsem prostě jela. Narvaná Sixtýnská kaple, chrám sv.Petra, atd. všude mraky lidí, chrchle kam se podíváš a nic se (klep klep na zuby, stůl) nestalo.
        Minulý týden jsme se vrátili z 10 dnů v USA.
        Zítra letím na tři dny do Itálie a příští týden frčíme s Danem do Lisabonu.
        Pak už teda nic :) ale na zaučení mrňouska v cestování to pro začátek stačí :)
        Musím ale říct, že jsem před prvním letem prostudovala veškeré dostupné informace a kdybych našla nějaké jasné zákazy, nebo mi to zakázal lékař, tak bych nikam nejela…

        1. Páááni, Heduš! :O :) (h) Hedušátko toho už teď nacestovalo asi stokrát víc než já za celý život. (y) (chuckle)
          Jste pašáci. (nod) (y)

        2. držím palečky mocmoc… (inlove) A nepřeháněj to !! Naše Františka toho nalítala ažaž – a s ohledem na to, že prý (stejně jako Vilém) bude děsně mrňavej novorozenec, tak už má mamina nařízený klíííídek. Docela mi spadnul balvan, že už jsou „pod dozorem“ a další cesty se nekonají. Zbývá jim 6 týdnů… snad to zvládnou co nejlíp

          1. Létat později už pak nechci. Ono se to tak sešlo, že jsme měli původně to USA vymyšleno na srpen, ale představa jak se v šestém/sedmém měsíci 10 hodin mačkám v letadle a pak někde ve 30st.C, nene :x
            Ten duben byl koupený už v říjnu a červencový Lisabon byl dárek k Vánocům :) takže je neplánovaně jen to USA (už za námi) a zítřejší Itálie (ale na tu se těším, jak pes na drbání).
            Ony letecké společnosti tě už pak od 27 týdne ani nepřepraví, natož aby tě pojistila pojišťovna….riziko předčasného porodu a náklady a komplikace s tím spojené si nechtějí „lajsnout“… Což chápu a ani nikam chtít nebudu, slibuju (nod)

    8. PARÁDA ! (hug) Hedušů nikdy není dost !
      (dneska mě matematickej pánbůh šetří, mám poráde za 14, abych se nevysilovala) :)

    9. Heduš! (h) To je nádherná zpráva! (inlove)
      Je vidět, že všechno snášíš dobře, když si tak dva v jednom, totiž v jedné, lítáte po světě! Ať to tak vydrží až do prosince, až se Hedušátko vyklube! Jé, to budete mít krásné Vánoce!

      1. já myslím, že letošní Vánoce budou spíš takové, jak to správně nazvat…víceméně hektické (emo) (nod) :D
        (ale asi se nebudu muset starat o cukroví, salát a tak :P )

  17. hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Jééé – tady mají nového kohouta (nod) . A krásnýho (nod)
    Maličkýho, ale šikovnýho (chuckle) Tak ať se mu dlouhé roky spokojeně „kohoutí“

  18. Milá Ivano, jakého krasavce za nového představeného vaše slepičky dostaly. Dobře že agresivita zmizela a kohoutek má slepičky pod palcem, tedy pod pařátkem.
    Já mám před kohouty respekt, to je od dob kdy jsme měli doma kohouta který nás děti napadal. Ovšem tím byl jeho osud zpečetěn. Už jsem tu o tom jednou psala jak doskákal přes Duhový most bez hlavy.
    A o nejmenším kuřátku které přežilo hody pani kuny a dorostlo v bílou slepičku Tilinku jsem už taky vyprávěla. To byla naše nejmilejší panenka. Ležela nehnutě na zádičkách v kočárku a my ji vozily sem tam po dvorečku. A ona si jen pokvokávala, naše panenka Tilinka. :)

  19. Vzpomínám si na jednoho kohouta u dědečka. Do slepičího dvorku jsem mohla vstoupit pouze ozbrojena vidlemi, na nohou těžké kožené holínky s okovanými špičkami (jakýsi válečný přebytek). Ta potvora byla tak agresivní, že člověk stěží zachoval holý život a vybrat vejce byl boj na život a na smrt. Šlo o to, abych vychytala pár vteřin, kdy si nakopnutý kohout čechral peří před dalším útokem. Asi po roce kohout skončil v polívce, dokonce i dědečka to přestalo bavit :)

  20. Starého kohouta je mi líto, vzpomínám si, když jsi v zimě prosila o palečky. A tohle je moc hezké povídání o příchodu nového „pána slepičího harému“. Bedřich je náramný krasavec, jsem ráda, že si svůj harém srovanl pod křídla a přeji mu dlouhá a spokojená léta.

    My už od loňského podzimu máme místo sousedky Kris (co má fenku Sadie) nové sousedy. Je to mladý pár s asi ročním chlapečkem (druhé mimi je na cestě). Zdají se milí, tišší, vzorně se starají o pozemek a mají kokršpaněla. Ale také si přísně chrání svoje soukromí a my se rozhodně nevnucujeme a považujeme si, jaké jsme v tomto směru měli na sousedy štěstí. Takže se s nimi vlastně moc neznáme. Při jednom ze začátečních „seznamovacích“ hovorů nám mladý pán ukazoval malé kuřátko v dlani a říkal, že chce chovat slepice – koupil jich několik, ale prý zatím neví, jestli jsou to slepičky nebo alespoň jedno kuře bude kohoutek. Jsme typická am. domková čtvrť a pokud vím, nikdo další tady slepice nechová, takže nás jeho rozhodnutí dost překvapilo. Ale nemyslím, že je to zakázané, tak proč nemít opravdu ekologická a čerstvá vajíčka, že? No a teď už skrze ploti vidím, jak se mu po zahradě promenádují 4 nebo 5 dospělých slepic, kterým vévodí kohoutek. Vidím ho, jak rozvážně kráčí po trávníku, slépky v různém počtu za ním. Všichni opeřenci vypadají velice spokojeně. Jsou to nějaké menší druhy, říkal nám jaké, ale já to zapomněla. Kohoutek ráno a někdy i během dne roztomile kokrhá – je to jakoby se o kokrhání neuměle pokoušel člověk (takové trochu chraplavé). Není to nijak hlasité a netrvá to dlouho, takže mě osobně to vůbec nevadí, ba naopak, už moooc dlouho jsem kokrhání neslyšela a poslouchám to ráda. Jako kurník májí velkou zakrytou klec, kam je pán na noc zavírá a celou klec zakryje. Zatím jsem neměla možnost se zeptat, jestli i poctivě snášejí, ale předpokádám, že ano (prý dospělé snáší jedno vajíčko ob den). A po pravdě mu ty slepičky také trochu závidím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN