VEVERKY: Veveří sezóna

Pro někoho je symbolem jara první přiletivší vlaštovka, pro někoho velikonoční beránek či rozkvetlé „kočičky“ jívy. Pro mě a Petra v posledních pěti letech jaro oficiálně začíná příchodem prvního veveřího sirotka k nám do záchranné stanice…

 

 

Letos se tak stalo 6. března, kdy jsme si po dlouhé jízdě (od nás z Polabí do Věrovan u Olomouce a zpět) přivezli první letošní veveří dvojčata, světle rezavé pětitýdenní kluky. Sourozenci byli původně tři, ale jeden z nich pád z vysokého stromu nepřežil. Zbylí dva dopadli podstatně lépe, ať už v původním či přeneseném slova smyslu. Tmavší z kluků vyvázl z „parašutistického“ výkonu pouze s šokem, zatímco světlejší bráška utrpěl řadu drobných poranění a krev z čumáčku občas vyfrknul ještě několik hodin po převozu k nám.

 

 

Podle míry dehydratace veveřích bratrů byla nejpravděpodobnějším důvodem jejich pádu snaha nalézt maminku, která se k nim do hnízda už nevrátila z výpravy za potravou. Ve veveřích rodinách je to případ častý a i když jsem se s ním za roky práce s veveřátky setkala již nesčetněkrát, pokaždé mě znovu vezme za srdce a přemýšlím nad tím, kolik zbytečných smrtí se v přírodě odehraje, aniž bychom se o tom vůbec dozvěděli. V skrytu duše pak doufám, že se veveří maminka na kluky odněkud „shora“ dívá a je ráda, že to alespoň s nimi dobře dopadlo a že se jednoho dne vrátí zpátky do lesa, aby mohli pokračovat v obnově veveřího rodu a stali se tak součástí nekončící řady ušatých stromových akrobatů…

O osudech jednotlivých veveřích sirotků jsem zde psala již dříve. Jejich vyléčení, odchov a příprava na návrat do přírody s následným šetrným vypuštěním zpět do vhodné lokality je hlavní náplní naší práce a zmíněná dvojčata jen dokreslují řadu dalších podobných příběhů. Občas, i když velice zřídka, se nám ale poštěstí být součástí toho nejdojemnějšího konce smutného příběhu, v který si netroufáme předem ani doufat, a to návratu osiřelých veveřátek přímo k jejich matce. Takové happyendy jsou ojedinělé a předem upozorňuji, aby se o ně nikdo bez konzultace se záchrannou stanicí ani nepokoušel.

 

 

Devadesát devět procent veveřátek, které lidé naleznou, je skutečně opuštěných navždy a jejich ponechání na místě nálezu by bylo jen jejich odsouzením k pomalé a bolestivé smrti. Veveřátko, které spadne z hnízda na zem, prochladne a protože jedním z ukazatelů jeho zdravotního stavu je právě jeho tělesná teplota, i kdyby ho jeho vlastní matka nalezla, do hnízda ho zpět nevezme v obavě, že je nemocné a nakazilo by ostatní sourozence. Šťastnému návratu sirotků zpět k matce tak musí předcházet mimořádná konstelace řady náhod a rovná se takřka zázraku.

Za prvé musí veveří matka přijít o všechna mláďata současně, protože nepřítomnost jednoho veveřátka z obvykle pětičlenného vrhu zpravidla vůbec nezaznamená. Za druhé musí postrádat strom, na kterém bylo hnízdo postaveno a nejlépe na vlastní oči vidět, jak strom s hnízdem padá k zemi. Tím je pro ni situace na vyhodnocení zcela jasná – viděla, co se s jejími mláďaty stalo a instinkt jí velí potomky zachránit. Za třetí nesmí být mláďata prochladlá a za čtvrté musí být v místě tragédie klid, aby si vystresovaná matka troufla se pro mláďata vrátit. Samotné pokácení stromu s hnízdem pro veveří matku patovou situací není, protože má vždy v záloze několik dalších hnízd, kam může prcky obratem přemístit a bezpečně uložit. V neposlední řadě pak musí být zkušenou maminkou, která se v nouzi nezalekne a do záchrany prcků se pustí bez ohledu na riziko vlastního života.

 

 

S takovou „supermatkou“ se setkáme pouze tak dvakrát do roka a letošní rok jsme si shledání s touto vzácnou veveří osobností vybrali již v polovině března. Byla jí neznámá hrdinka z jednoho z pražských parků, která se po pokácení stromu (s hnízdem s mláďaty v koruně) vrátila pro všechna svá dosud neosrstěná mláďata a dokonce dokázala na zemi pod keřem vyhledat i jedno z vypadlých veveřátek, o kterém neměl nikdo z lidských zachránců ani zdání. Velkou zásluhu na jímavém znovushledání měl tým dřevorubců, kteří ani na chvilku nezaváhali a po pokácení osudného stromu ihned kontaktovali naši záchranou stanici, takže jsme je mohli instruovat, jak mají postupovat. Byli natolik obětaví, že zastavili na dvě hodiny těžbu dřeva a zajistili v okolní oblasti klid, aby tak umožnili nešťastné matce mláďata vyhledat a odnosit.

A tak, i když je tištěné i televizní zpravodajství plné katastrof a negativních zpráv, z nichž se může zdát, že svět neodvratně spěje ke svému konci, vím o tom své. Občas se totiž jako příslovečná „perlička na dně“ objeví Hrdina/ka a je jedno, jestli chodí po dvou nebo po čtyřech „tlapkách“, hlavně že někdo takový ještě je!

 

Pozn. red.: A ještě jedna pozvánka: 

 

 

Aktualizováno: 20.3.2012 — 22:35

72 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Nádherná veverčátka, doufám, že budou mít po zbytek života víc štěstí a že si smůlu už vybrala.

  2. Tak jeste honem nakonec: Vcerejsi Abyt vsechno nejlepsi k narozeninam, jakoz i Stetince k dnesnim a Matylde k svatku – ja vim, ale ona je stejne Matylda. (f) (f) (f)

  3. Katko, já vždycky tak hrozně ráda čtu Tvoje články a tenhle se mi četl díky nečekanému konci hodně dobře. Takže se mi, tím pádem, bude i dobře spát. Jsem ráda, že svět není úplně na houby obrácený a že se pořád najdou lidi, kterým není lhostejný osud „nějakého toho zvířete“.
    Jen ze zvědavosti se zeptám, jestli se nejednalo o kácení na Smíchově?

    Hezkou dobrou noc všem.

    1. Ten je ale malinký, a krááásnýýý, brouček jeden. Buffinka se tváří velmi seriózně, jste skvělí, všichni.

    2. Ten je ale tááák roztomilej (h)(h) (h) Lucko, tys úžasná. A proč tu není i ta fotka „v obležení“. Prosím přidáááát :)

  4. Krásny článok, ktorý ma pohladil na duši. (h) A moja hlboká úcta za snahu a vďaka za každý zachránený veveričí život (h)

  5. Milí Zvířetníci, moc vám všem děkuju za pochvalu a povzbuzení.

    U počítače jsem dnes opravdu jen na skok, protože pokračujeme ve stavbě velké venkovní voliéry, do které jsme se mohli pustit právě i díky vám! :) Mezitím odbíhám krmit veveřátka – ano, už přibyla další, k sobotu přijatým třem cca 14-ti denním holčičkám přivezl Petr včera v noci 14-ti denního kluka a 6 týdenní holčičku. Takže veveří sezóna je skutečně v plném proudu.

    S dřevorubci to bylo tak, že nás původně kontaktovala jedna paní (jméno mi vypadlo z hlavy), nejspíš manželka jednoho z dřevorubců, které z parku zavolali a ta spojení na nás našla na internetu. Takže jak se říká – „za vším hledej ženu“. :)) Osvětu se snažíme dělat na našem webu, během podzimu a zimy se účastním různých osvětových akcí – od jara do podzimu se nemohu z domova kvůli veveřátkům vzdalovat – a občas mám i nějakou přednášku. Zrovna nedávno jsem přednášela o veverkách v Praze.

    Druhý díl Veveřácké kroniky chystáme a doufám, že vyjde letošní rok v létě, nejpozději na podzim a jsem moc ráda, že se na něj někdo těší.

    K přikrmování veverek – nejjednodušší je vyrobit jim speciální krmítko. Návod na jeho výrobu a co do něj dát naleznete na našem webu veveratka.cz
    Kdyby byl nějaký problém s pochopením návodu nebo výrobou či přikrmováním veverek, ráda poradím. Ozvěte se mi případně na mail.

    A ještě musím Maričce pogratulovat k zdařilému fotografickému úlovku. Tomu se říká být v pravou chvíli na pravém místě.

  6. Mám hrozne veľa roboty,som na behu,veverky ma dojali a závidím ľuďom,ktorí sa vedia obetovať.Vlastne nezávidím,len sa cítim hnusne,že nič takéto nerobím.
    No a blahoželám všetkým oslavencom i tým včerajším /Abyt/.Dnes som práve myslela na Štetinku-dávno som ju nečítala,neviem ako zvladla tatínka,spomínate-chcel ten príves niekde zakotviť.Jo a v Tatrách na Štrbskom Plese je veveriek kopa,neboja sa ľudí,sú krmené turistami-teda orieškami od turistov.Naša Tereza na ne čučala ako puk

      1. je :P … a Štětinka má narozeniny spolu s Púem taky zítra (chuckle)

        ale to vůbec nevadí, může se klidně popřát víckrát, žejo (inlove)

        (d) (^) (f) (h)

    1. Tak to se taky ještě honem přidám: Přeji všechno nej a hlavně hodně radosti na všechny myslitelné způsoby (h) (h) (h) (f) (^) (d) (dance) (hug) (sun)

  7. Milá Kateřino, jako všichni vám podobní, má vaše záchanná stanice můj největší hlubokosklon, protože to, co vy děláte, se už dá směle nazvat posláním (inlove) Kéž by takových jako vy bylo všude víc (y) My máme na chalupě veverčí páreček, protože máme na zahradě obrovský víc než padesátiletý lískový keř, který si veverky prakticky kompletně samy sklízejí. Ale na konci zimy (letos během těch nečekaných velkých mrazů) se chodí dokrmovat do krmítka pro ptáky, kam se nacpou celým tělíčkem, takže ven trčí jen velký chlupatý ocásek, který vypadá jako když nám vítr do krmítka navál nadýchaný chuchvalec chlupů. No a v takových případech pak jim dáváme na víko od studny pod krmítkem rozpůlené vlašské ořechny z našeho druhého ořešáku, které si okamžitě transferují do svého bydlíku (heidy)

  8. Dobré odpůldne vespolek!
    Á veverky! Moje oblíbené :-) po přestěhování do Vršovic mám to štěstí a pozoruji je z okna :-)
    Děkuji za milé počtení, a přeji všem krásný prvojarní den (sun) :) (h)

  9. Mě dojmuli ti dřevorubci, jsou to správní chlapi (h) a přeji co nejmíň sirotků z důvodu, že nebudou padat z hnízda (sun)

      1. Taky se lípnu, protože nic člověka nepotěší víc, než když něco dobrého a správného udělá ten, u něhož by to jeden nejméně předpokládal (y)

        1. I já se s dovolením přilepím, díky za krásný článek. Přeju hooooodně úspěchů při piplání veveřátek.
          Zdraví (cat) Setapouch a jeho parta

  10. Vždycky se zaraduju, když u nás v parku zahlédnu veverku. V neděli to zrovna byla černá. Chtěla jsem ji vyfotit, měla jsem dokonce teleobjektiv, ale zase byla rychlejší:-)
    Ráda bych se zeptala, zda bude druhý díl Veveřácké kroniky?

  11. Katko, ti veveřáčci jsou přenádherní, úplně tu slintám nad těmi fotkami!!! (h) (h) (h)

    přeji hodně štěstí ve vaší nelehké a obětavé práci s veverkami (inlove) (y)

  12. Milá Kateřino – často chodím na vaše stránky a proto vím, že bráškové nejsou letos už sami, že tam máte minimálně další trojčátka a tentokrát holčičky. Jste úžasní a jedineční.

    Jinak u já veverky u nás vídám docela málo a proto každé setkání s nima považuju za malý zázrak.

    A hlásím, že letos jsem už viděla: v pátek netopýry. kteří lítali nad rybníkem, v sobotu první motýly, v neděli včelu a včera konipasy. Ovšem dosud jsem neslyšela skřivánka, ale snad se brzo dočkám a jaro může propuknout!

    1. Naše Ellie včera ulovila prvního letošního motýla :( , od té doby, co jí píchla vosa, nenávidí jakýkoli létající hmyz.

  13. Milá Katko (inlove) , jste s mužem úžasní a vaše práce je obdivuhodná. (y) (h) (bow)
    Jsem moc ráda, že Zvířetníci se mohou spolupodílet na záchraně tak úžasných zvířátek, jako jsou veverky. Myslím, že bychom i pro letošek mohli uvažovat o nějaké dotaci, co říkáte? Pokud vím, u Katky se buduje další voliéra pro hendikepované veverky, určitě je potřeba každá koruna.
    Světlým zrzečkům držím palce. Veverky se mi moc líbí – mmch, za poslední dva týdny jsem jich u nás v rokličce viděla víc než za celou zimu. :)
    Přeju všem krásný den. (h)

  14. To už začala veverčí sezóna? Bláhově jsem si myslela, že začíná až tak o měsíc později. Zaujalo mě, že dřevorubci věděli, kam volat- je to náhoda nebo děláte nějakou osvětu?

  15. ahoj Katko,
    děkuju za to dnešní povídání,hlavně o veverčí supermámě. Já mám dneska plačtivo. cestou do práce Pardubice-Přelouč (před Bohdaneč,Živanicve,Břehy)jsme 4 x zastavovala u sražených koček. Bohužel byly všechny mrtvé. Nejvíc mne dostal bílomourovatej kocour za Bohdančí,protože se bojím, aby to nebyl Taťulda od Iris ze zahrady. Musím se tam dneska stavit. Pokropila jsem jim slzama kožíšky, popřála krásnej život za Duhou a odnesla je z cesty…teď tu sedím a bulím a bulím…jaro se ozývá a touhy našich chlupatých přátel se nedají zastavit, kéž by řidiči byli opatrnější a zviřátka měla víc štěstí…. (h) (rose1)

    1. Když oni jsou v současné době jak pitomí, onehdy jsem taky málem srazila v noci kočku, naštěstí otočila hlavu a blejskly oči, a tak jsme dupla na brzdy a pneumatiky zahvízdaly na celou ztichlou vesnici. Kdyby tu hlavu neotočila, vůbec bych ji neviděla. A šla jak bluma, úplně mimoň.

      1. já okolo těch vesnic a přes ně,jezdím jak připos…pomalu, raději vyjedu o 20 minut dřív, ale sejmout nikoho nechci..mám na svědomí od roku 1994: 2 srnky,zajíce, bažanta a polního křečka..to mi snad stačí…jen divočák to stihnul, ale to bych byla asi na kaši i já….vím, že za chvíli budu míjet rozmašírované ježky a bude mě to moc bolet, ale 4 kočky za ráno, to je nějak až moc…jinak taky dupu na brzdu, nedokážu si jako prioritu dát svoji bezpečnost, u tak malých tvorečků…

        1. Jednou jsem asi přejela lasičku,slyšela jsem to křupnutí, musela jsem zastavit,vyblejt žal, brečela jsem ja krokouš. Už bych to nechtěla zažít.
          Včera jsem viděla několik zajdů, chudáčci. U nás se producíruje kolem cest kde co, tak raději v podvečer jezdím pomalu. ;(

      1. Víš, já si myslím, ž ekdyž jsou značky Pozor krávy, lesní zvěř, žáby…atd..že by mohly být značky i Pozor kočky…a hlavně ,že by jich mělo být víc, u nás chodí mezi Živanicema a Břehama i srnky a značka nikde…. :(

    2. To je mi strašně líto, Shari, jak kvůli zmařeným kočičím životům, tak i kvůli tobě, protože mě jeden jedinký takový zážitek (třeba i s přejetým divokým zajícem) dokáže vykolejit na několik dní ;( Já tedy MLP kdykoliv projíždíme poblíž vesnic dusím a nutím snížit na míň než padesátku, protože speciálně teď na jaře jsou všechna – i divoká – zvířata jako opilá a absolutně nepozorná :(

      1. Přejet cokoliv živého se mi naštěstí nikdy nepodařilo — asi bych to obrečela a v životě nesedla za volant. Ale jednou v létě jsme s mužem káceli v sadu starou suchou švestku, která vypadala, že v nejbližší době sama spadne a přehradí celkem frekventovanou cestu. Tak jsme si řekli, že jí pomůžeme. Co jsme ale nevěděli, bylo to, že ve výši cca 3m nad zemí je úplně malinkatá dírka, která vede do centrální dutiny ve stromě.

        Strom jsme shodili a začali metrovat kmen. Odřízla jsem první metr, objevila se dutina v poleně a v tu ránu z ní vyletělo něco živého. Plch nebo plšík. Vypnula jsem pilu a padla na zadek. Byli jsme zralí na štamprdli všichni čtyři — já, MLP, plch, který seděl na zemi, poulil očka a klepal se a druhý plch, který byl zalezlý v dutině a odmítal se hnout, jen očka mu blýskala. Vzpamatovala jsem se jako první a usoudila, že nočňátka musí do nějaké dutiny, aby se tam vzpamatovala. Naštěstí nedaleká další švestka, tentokrát zelená, měla dutou větev. Nedalo moc práce vyšokovance sebrat z trávníku do trháku na jablka a vyklopit ho do díry. A druhý putoval za ním – trhák před díru, rána na kmen a byl taky v pytli a pak ve stromě. V díře se zahemžil ocásek, čumáček, ocásek a bylo hotovo. Určitě si hned, jak jsme vypadli z dohledu, zašli do plší hospody a tam se cafrali, jak dělali asistenty Davidovi Coperfieldovi při čísle s cirkulárkou… (heidy)

  16. hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Nějak mi nedošlo, že veverčácká sezóna začíná tak brzy :O Jaro jen pomaličku klepe na dveře a miminka od veverek už jsou na světě (inlove)

    Přeji málo práce, i když tuším, že jí bude mocmoc. Tak ať se potkáte s co největším počtem rozumných a obětavých lidí, kteří pomůžou malým nalezenečkům nalézt správnou péči, která jim umožní nejen přežít, ale i vrátit se do lesa (wave)

  17. 13Milá Katko, to je krásné povídání. A ty fotky mrňousů !!! Já jsem odtud zvyklá na šedivé veverky, které mi proti těmhle nádherným zrzkům připadají jako obyčejné Popelky. Tedy mám je také ráda, nikdy mě neomrzí sledovat jejich honičky, ale tyhle cihlové veveřičky se štětinkami na uších jsou prostě úchvatné. A skutečně vás oba obdivuji, co pro jejich záchranu děláte. Držím bráškům všechny palce.

    Na naší zahradě už mláďata veverek vypadla asi 3x. Zatím vždycky se pro ně máma nakonec vrátila (i když jsem je kvůli kočkám vyzvedla na jistější posed). Možná je pro ně naše zahrada už léta „revír“, kde se cítí bezpečně. Myslím, že mláďata ve všech třech případech z hnízda vypadla „ze zvědavosti“ i když velikostí byla snad ještě menší, než zrzci na fotkách.

    A dovolím si malé OT, které se zrovna hodí k tématu.
    Jako každé úterý, i minulý týden jsem šla s manželem a Sadie na procházku do divočiny na okraji naší čtvrti. A cestou zpět (už zase v domkové části) jsme vyrušili veverku, která zrovna přenášela svoji ratolest. Žádný pokácený strom tam nebyl, ale asi se jí na prvním hnízdě něco nezdálo, tak se stěhovala. Zrovna vběhla se svým „šedivým ranečkem“ doprostřed silnice. Sadie jí spatřila první, kupodivu za ní nevyrazila, ale jen se zastavila (byla na vodítku). Veverka se bleskově otočila a vyběhla zpět na první strom. Tak jsem manžela se Sadie poslala napřed a sama chvíli veverku pozorovala. Neprve mě z poloviny stromu pozorovala, ale když jsem se nehýbala, odvážila se slézt. Přeběhla trávník i silnici a rychle vyšplnala se svým břemenem do koruny protějšího stromu. Bohužel jsem s sebou měla jen kapesní digitál, který má malý zoom (3x), což byla škoda. Takže přiložené fotky nejsou moc jasné. Ale že máma nese v zubech potomka se rozeznat dá.

    http://marickac.rajce.idnes.cz/veverka_stehuje_mlade

    1. Maričko, ale že ty máš vždycky příhodu i fotečky k právě k tématu, jako na zavolanou (inlove). V Central parku je také spousta šedivých veverek, lidí ani psů s euž ani nebojí.

      1. No Domi, ty fotky jsou už týden starý a ne moc povedený, tak jsem je původně ani nechtěla dávat. Jenže Katčin článek se k nim právě hodil, takže jsem neodolala.

        A podle fotky šedivé veverky od Xerxové (z její návštěvy) jsou ty vaše newyorské vypasenější, než ty naše „štíhlé Jižanky“. A při tom hlady rozhodně netrpí (a nemyslím že jen na naší zahradě). Ty naše se nás sice také nebojí, ale drží si zdravý odstup.

        1. Náhodou Maričko, tvoje fotky jsou super ostré – jsi úžasný pozorovatel a dobrý fotograf. Myslím, že ty bys bez foťáku vůbec neměla vycházet z domu – a pro jistotu ho nosit u sebe i doma – tleskám ti (clap) .

      2. Brno – Lužánky. ,,Divoké a plaché“ veverky si berou oříšky od lidí z ruky naprosto běžně a učí to i svá mláďata. :D

        1. Pořád ještě maminy s dětmi a penzisti udržují tuhle parádní tradici? Svého času tam bývaly tak ochočené sýkorky, že si nehybnému člověku sedaly na ruku a zobaly z ní zrníčka a oříšky …

          Velká poklona a dík veverčí záchranné stanici, ti drobečci jsou kouzelní … (sun)

          1. Doufám, že ano, naposled jsem tam byl v r. 1966 koncem května. Ale moc se mi to líbilo. Kdysi dávno byly takovéto veverky i v parku u Wilsoňáku, ale jen do té doby, než se začalo stavět metro.

    2. Maričko, máš šikovné a pohotové oko (wave) mě by ta veverucha musela bacit po hlavě a říct mi „foť“ pak možná …. |-( .

    3. Maričko, tvoje fotky jsem viděla hned ráno, protože mi rajče nabonzovalo nové album (chuckle) (inlove) …. jsou krásné a veveří matka mládě nese přesně jako ta kočičí (h)

    4. Jůůů, fakt jak kočka!
      A fandím zasloužilé veveruše statečné z článku. (heidy) I lidem kolem. Když už musí kácet stromy (což vždycky obrečím), tak to dělají aspoň s ohledem k těm, ke kterým můžou, třeba veverkám. Dobře, chlapi!

      1. Všechno živé stárne a jednoho dne umře. A kácet se občas, bohužel, musí, není žádoucí, aby se opakoval případ Zlína, kde se stromy chránily tak dlouho, až padly samy a při tom zabíjely. Před naším domem je mateřská školka, na přilehlém pozemku je hřiště a louka, na ní rostly tři topoly, výška do 7.patra, t. j. cca 25 m. Přestože na první pohled vypadaly zdravě, byly nedávno pokáceny, a bylo za minutu dvanáct! Ty stromy byly zevnitř totálně vyhnilé, v podstatě měly místo kmenu jen centimetrovou slupku pod kůrou! A teď si představte ten masakr, kdyby spadly mezi hrající si děti!

  18. Moc děkuji za ty dva ušaté kluky a spoustu jiných živých veverušek.Krásná práce za kterou patří všem velký dík.Vidím tady u nás v Praze docela často veverky,vedle je veliká,stará zahrada,myslím asi tam odtud si chodí pro oříšky do zrušeného zahradnictví.Já bych jím ráda přilepšila,ale nevím,jak to udělat,kam jím ořechy odnést,jestli vlašáky naklepat,aby se lépe loupaly,nebo rovnou jádra? Je tady množství koček,kolem se chodí venčit do okolních strání a parčíků množství pejsků.Straky křičí a jiná havěť.Někam do výšky nevylezu.Za článek díky.

    1. Zkumavko, „naše“ veverky mají rády slunečnicová semínka a ořechy. Samozřejmě dávají přednost vyloupaným jádrům, ale já jim dávám i starší nevyloupané pekanové ořechy. Jen do každého ořechu nejprve praštím kladívkem, aby se nemusely zase tak moc namáhat. Ony si ořech pak odnesou někam na větev a tam ho v klidu rozhryzají. Když mají pod krmítem jen ořechová jádra, pošmáknou si na nich rovnou tam. A veverky jsou akrobatky, takže pokud se bojíš, že by jim při hodování nějaké zvíře ublížilo, můžeš jim je zavěsit v nějaké mističce – ony si k ní cestu určitě najdou.

      1. Pekanové oříšky je zajímavé,že sem nikdy neviděla „oblečené ve slupce“,pouze vyloupané.To je jedno,tady je spoustu střech,garáže,za domem dvorečky,ale i borovice a jiné stromy.Ale docela všade mohou kočky.Veveruška je lehonká jako pírko,proběhne po hraně plotu,vznese se do koruny jasanu a je pryč.na trase ale není pro krmení nic vhodného a ona se bude i naší kočky bát.Najde ořechy úplně mimo svoji obvyklou cestu? Bude to vědět? Nemám zkušenost.

        1. Zkumavko, dejte jim ty oříšky do cesty, klidně pověste misku na strom, veverka je lehká,dojde si pro ně i tam, kam kočka nemůže….navíc, kočka ořechy nejí,takže i když k nim bude mít přístup,veverce je nevezme…

          1. Každá rada dobrá.Bohužel jsem na berlích a rozhodně nemohu na strom,do misky naprší? Zkusím je dát třeba na plot co je masivní,zděný.Kočka jím to samosebou nesní,ale nechytne tu veverušku?? jsou tak krásní,tyhle maličký naprosto úžasný!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN