ZVLÁŠTNÍ PSÍ ŠKOLA: Jarní hlásání o přítomných Myšatech

Teda lidi víte, ten čas se nedá přibrzdit!!! Po vánocích jsem se chystala napsat povídání o tom, jak jsme prožívali s Myšátky předvánoční a vánoční čas a najednou je tu březen a tohle povídání by znělo asi hodně nepatřičně. Ale nezlobte se na mě, nějak je poslední dobou ve škole „úřednické“ práce víc, než je zdrávo a na spoustu užitečnějších věcí proto zbývá jen opravdu málo času. Dnešní povídání tedy bude spíš takové shrnutí toho, co jsme prožili, naučili se a na co se ještě chystáme.

 

Možná si pamatujete, jak jsem si na začátku školního roku medila, jakou mám bezva třídu – 6 dětí a jen dvě oddělení – druháky a třeťáky. Tady se potvrdilo, že se Myš nemá radovat předčasně, protože vzápětí mi přibyla jedna druhanda Lada a než se nám jí podařilo naučit našim zásadám, že kamarádům se neposmíváme, ani jim neubližujeme a nežalujeme, že při hodinách se pracuje a nefňuká se, že to „neumím“, přibyla k nám prvňanda Anetka a jelo se na novo.

Ty děti si ze základek kvůli svému postižení přinášejí drobná či větší traumata, protože jsou často oběťmi posměchu a ubližování a pak totéž zkouší tady a chvíli trvá, než se jejich dušička uklidní a než pochopí, že tady jsou na tom všichni stejně a že jsme kámoši všichni. Takže nás je osm a zase máme dohromady 1., 2. a 3. třídu. Musím ale říct, že za těch pár měsíců už jsme zase docela sehraní a všechno funguje tak, jak má.

 

 

Od podzimní návštěvy v ZOO v Praze jsme toho opravdu hodně zažili. Učení jde dětem bez nějakých výrazných karambolů a musím Myšátka moc pochválit, protože se snaží pilně pracovat, baví je to a mají radost z dobrých známek a pochval. Ale hlavně vědí, že když bude všechno tak, jak se sluší a patří, mohou čekat nějakou tu odměnku.

Úplně senzační odměna byla, když jsme se byli podívat v kynologickém klubu na výcvik pejsků a pak následné mazlení s nimi a zkoušení, jestli pesani budou poslouchat i je. No, poslouchali, tak se piškotky poctivě rozdaly všechny.

V listopadu za námi zase přijel pan Hořák se svými zvířaty a tentokrát přivezl i takové, že některým se ježily vlasy na hlavě – to byla třeba Evička – pavoučí miminko. No, miminko – nebyla úplně nejmenší, a když mi pochodovala po ruce, bylo to heboučké a lechtací. Samozřejmě nás pan Hořák poučil, jak se pavouk chová, když je vydrážděný a co předchází útoku a kousnutí.

Byl za námi i činčilí stařeček Cipísek, který jel na návštěvu školy už naposledy a teď už si užívá klidného stáří doma. Obrovská albíní krajta, jméno už z mé sklerotické kebulky vypadlo. Potom s námi pan Hořák seděl ještě hodinu ve třídě a měli jsme ho sami pro sebe a mohli jsme se ho na spoustu důležitých věcí vyptat, a on ochotně odpovídal.

 

 

Ještě v listopadu se u nás objevili členové cirkusu Berousek. Přivezli sebou i čtyřletou dcerku Džínu a ta tak zapadla mezi Myšátka, že se jí odtud ani moc nechtělo. Představení bylo moc pěkné – když pan Berousek balancoval na noži nádhernými skleničkami, tak se nám tajil dech a cvičení jorkšírkové neměli chybu.

Samozřejmě spoustu smíchu bylo při vystoupení klaunů. Jedno si ale moje Myšata uvědomila, když zpovídala paní Berouskovou – vystupoval pan Berousek a jeho dvě dcery – holky, kterým je asi tak 15 a 16 let – a to, že vůbec není snadné se naučit takové cviky, že ta děvčata musí poctivě dřít a musí si odříct spoustu zábavy, kterou si užívají jiné děti a že v podstatě jim není co závidět.

No a pak už přišel očekávaný prosinec a s ním Mikulášská nadílka a sliby některých, jak už opravdu budou hodní. Ale ona ta moje Myšátka povětšinou hodná jsou, mám velkou radost, když je chválí paní uvaděčka v divadle a v kině, jak pěkně se umí chovat, to je pro mě takové pohlazení. No a v prosinci začali třeťáci chodit na plavecký výcvik.

Tentokrát už si všichni troufli do velkého bazénu, sice někteří ještě s páskem, ale i ten postupně odložili a udělali všichni veliký pokrok a jsou z nich už docela slušné kachny. Protože jedno plavání nám pro marodění odpadlo, čekají Myšata závody a následné mokré vysvědčení až 26. března. Samozřejmě nesmím zapomenout na přípravu dárečků pod stromeček pro rodiny dětí – takže jsme pletli košíčky (na to, že měli třeťáci pedig v packách poprvé v životě, se jim košíčky náramně povedly), udělali jsme voskové obrázky, krásný svícen a ještě další drobnosti – no nesly si toho děti domů plnou krabici.

No a vyvrcholením prosince byl bezvadný výlet do Jindřichova Hradce, kde jsme se byli kochat Krýzovými jesličkami, což je světový unikát a nám se to moc líbilo. Do Hradce jsme jeli vlakem, dokonce jsme omylem vlezli do luxusního vagónu 1. třídy, ale pan průvodčí byl moc hodný a nechal nás tam. Po prohlídce celého muzea jsme se stavili i ve městě, aby si děti mohly koupit něco na památku a „utrhnout drápky“ korunkám od rodičů.

 

 

Dali jsme si báječnou horkou čokoládu s pořádným kopcem šlehačky. No a pak už přišel všemi očekávaný Štědrý den ve škole. Díky vám byl opravdu štědrý a kluci našli pod stromečkem stolní fotbal, holky zase moc pěkné puzzle a všichni dohromady krabici společenských her s Patem a Matem. Samozřejmě i nové pexeso a omalovánky. Ani my jsme nezapomněli na vánoční nadílku pro zvířátka v našich sadech a tak jsme tam dovezli kárku plnou dobrot pro srnky, zajíce, veverky i ptáčky.

Celý leden jsme opravdu pilně pracovali, aby to vysvědčení bylo co nejlepší a docela se to Myšátkům povedlo. Chodili jsme každou středu na plavání. Taky jsme byli bruslit. To byla docela švanda, protože mnohá Myšata stála na bruslích poprvé. Já jsem bohužel svoje brusle už neobula, tak jsem se domluvila s údržbářem, umyla jsem si boty, abych na led nenanesla kamínky a písek a „bruslila“ jsem s dětmi jen tak v botech. Že ze mě jen teklo, snad ani nemusím říkat.

Pořád jsme si slibovali, jak půjdeme bobovat, ale na to jsme malí páni, abychom poručili mrazu a sněhu, takže bobování se nám splnilo až v únoru. Mysleli jsme, že snad boby vůbec tenhle školní rok nevytáhneme, protože nejdřív nebyl sníh, když napadl, druhý den do něj napršelo, konečně napadal krásný běloučký sníh, ale zase mrzlo, až praštělo, a pak konečně mráz na chvíli trochu povolil a my vyrazili na kopec.

No lidičky, to byla legrajda. Myšátka se vyřádila a já nakonec docela taky, když jsem běhala nahoru a dolů za Majkem, který stavěl pozorovatelnu a rval na sebe tak obrovské koule, že jsem mu běhala pomáhat, aby se nestrhl. Potom se na nich usadil a pozoroval šrumec na kopci. Ještě jsme si došli dvakrát zabruslit a je vidět obrovské pokroky, tentokrát už jsem na ledě nebyla potřeba.

Ono to vypadá, že se pořád jen bavíme a nic neděláme, ale musím říct, že děti fakt pracují naplno a tohle jsou jen takové třešničky na dortíku školního života, které si postupně vyzobáváme za odměnu. Za dva dny končí jarní prázdniny a my se zase vrhneme na práci jako draci. Čeká nás začít nacvičovat na každoroční akademii, dokončíme projekt o přírodě a začneme nový o knížkách.

 

 

Samozřejmě další třešničky na nás čekají – návštěvy divadla a kina, výlet do ZOO (Brno nebo Praha k Lucce??? To zatím vážně nevíme.), cesta vlakem do Tábora a návštěva nové ZOO s výukovým programem. Samozřejmě taky výroba spousty pěkných věcí.

Vypadá to, že můj život s Myšátky je jen zalitý sluncem, ale bohužel mi to sluníčko nedávno zakryl pořádně zlý mrak, když jsem se dozvěděla, že umřela moje bývalá žákyňka Simonka, autorka známého výroku „ Uf, to jsem udýchaná!“, který pronesla, když jsem jí na kočáru vytlačila do šíleného kopce a teklo ze mně, jak z v….

Myslela jsem, že to se mnou praští, ale výrok se vžil aspoň v naší rodině a Kačka ho s oblibou používá. Simčino nemocné srdíčko nezvládlo boj s infekcí. Byla to pro mě strašná rána a pořád se z toho nemůžu vzpamatovat. I když neměla moje jméno, bylo to moje dítě, stejně jako všechny ostatní.

V písničce, kterou jí hráli na pohřbu a kterou si s pláčem zpívala i její malá sestřička, se zpívá „ pane Bože dej, ať smolařům je hej…“. Simča měla obrovské štěstí – měla báječnou rodinu, která pro ní udělala všechno, co bylo v jejích silách a teď tím nemyslím umetání cestičky – naopak- připravili jí do života tak, aby byla schopná se o sebe z větší části sama postarat.

Je to strašně důležité – moje děti mají tu smůlu, že do života dostaly nějaký handicap a na rodičích a nás učitelích je, abychom je naučili se tím handicapem vyrovnat a žít pěkný život. Tak PANE BOŽE DEJ….

Nezlobte se, za ten smutný konec, i to patří k životu…

 

 

Aktualizováno: 18.3.2012 — 20:34

69 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milá strašně šikovná Myšičko,
    zaplať bůh za takovéhle paní učitelky, ozdoby našeho školství (rose1) . Přesně takovou bych si představovala pro své děti, až jednou dorostou do školního věku. Takže posílám spoustu (sun) (sun) (sun) (sun) (sun) a (h) (h) (h) (h) (h) a ať to to nadšení a síly vydrží.

  2. Milá Myško, z tvého psaní čiší tolik optimismu i přes tu smutnou zprávu. Jsi člověk na správném místě a Myšátka mají opravdu veliké štěstí, že Tě potkaly. Já jsem se už dávno chtěla zeptat na Bertíka, ale vždycky na to zapomenu. Tak jak se má Čertík Bertík? Je tu jaro a tak budete teď mít ještě víc příležitostí chodit ven za sluníčkem a za novými zážitky. Přeju Tobě a Myšátkům jen to dobré! (h) (f) (sun)

  3. Milá Myško, Ty jsi prostě neuvěřitelná, jak to s dětmi dovedeš a kolik jim toho dáváš. Jsem moc ráda, že Tě znám. Je to moc smutné, že Simonka odešla, ale Tvojí zásluhou měla ten krátký život šťastný a spokojený… (h)

  4. Myško Myšičko, Tvé zprávy o Myšátkách jsou vždy pohlazením, tentokrát mi však konec vehnal slzy do očí. ;( ;( ;( Zpráva o Simče nějak dorazila vše, co na mě poslední týdny doléhá … no nic, má to tak asi být, měla bych si uvědomit, že ač mám dojem, že se nějak vše se.e na jednu hromadu, že by mohlo být hůř, že je nám vlastně hej.
    Takže Pane Bože dej …. (h)

  5. Vždycky, když si přečtu tohle „Myší hlásání“, tak moc lituju, že takových pančelek Myšek není víc – že se třeba nedají klonovat, protože takovou Myšku by si zasloužila nejen její Myšátka, ale v podstatě každé dítě vstupující do života s čistým srdíčkem na dlani (inlove) A až k vám zase přijede pan Hořák, tak se prosím hlásím taky, protože já mám tak strašnou arachnofobii, že jen z pohledu na tu fotku s mimi tarantulí se třesu jak ratlík. A mám dojem, že ve vaší třídě bych se možná té fóbie zbavila (sun)

    1. Ty hrabošky nemají chybku (clap) Ale nějak mi uniklo, že máte ještě Bekyšku, myslela jsem, že máte jen Ginušku, ale je vidět, že si to holky spolu krááásně užívaly (y)

      1. Beky není naše, ale umřel jí pán a nemá s ní kdo chodit ven, tak jsme ji adoptovali aspoň na to venčení. (sun)

        1. To jste moc hodní, že to Beky dopřáváte a na fotkách obě holky vypadají, jako že jsou „jedné krve…“ To labrouška a leonbergřice ve vlastnictví mých dvou švagrovek spolu na vycházku nesmějí, protože si neustále vyjasňují teritorium. A přitom s naší Polčou a Bekčou nebo jinými menšími psicemi si užívají vycházky bez problémů, ale zřejmě je to tím, že ty malé přehlíží jako kolchozní lány a o své teritorium se neobávají (chuckle)

    1. Dodatečně se přidávám s blahopřáním a gratulace patří i všem ostatním Josefům (beer) (d)

      Snažím se to odeslat už nejméně dvacátým kliknutím, furt to nejde. Tak doufám, že pak nenaskáče všechno najednou. Jestli ano, omlouvám se.

  6. Milá Myšiško, vy jste Tak šikovní. Zasloužili byste metál za všechno co dokážete. Dík velký Tobě a všem kdo Ti pomáhají ve školičce. Myšátkům přeji hodně úspěchů. (h) (handshake)
    Ze srazu jsme přivezli úžasné kočičí hodiny, misečky, hrníčky, prostě samé krásné věci bez kterých jsme nemohli už dále žít. Jsou moc milé a ta práce co je za tím vidět, nádhera. !!! (inlove) (h) Těším se na jarní obchůdek , bude-li. (sun) (wave)

  7. Milí Zvířetníci, moc vám děkuji za vaše povzbuzování a hlavně za velkou pomoc. Bez ní bych totiž nemohla uskutečnit většinu akcí a prací. Momentálně na tom nejsem tak, abych třídu mohla finančně podporovat tak, jako dřívávejc. Takže jsem vám hrozně moc vděčná. A nemyslete si Myšátka o tom taky vědí a myslím, že si všechno užívají a váží si toho. Snažím se je k tomu vést, že to všechno, co mají a prožívají není samozřejmost. Děkujeme moc vám všem.

    1. Milá Myši (bože – musím se vrátit do školy – napsala jsem MIŠY) – a taky musíš myšátkům zdůraznit, že poměrně dost penízků si děcka vydělala sama svýmí výrobky, které nám ostatním dělají velkou radost. Myší obchůdek na srazu je velmi milé a barevné místo a doufám, že letos ho někdo stačí vyfotit dřív, než bude zase téměř vykoupený.

  8. Milá Myši, přeju tobě i tvým Myšatům, ať se vám dílo daří, ať se hlavně naučej, že lidi si můžou a mají pomáhat, ať jste všichni co nejvíc zdraví a špatnejch zpráv je co nejmíň (h) (y) (h)

  9. OT o VERAM – Myška jistě promine. :)

    Ozvala se mi Mira, omlouvá se za prodlevu. Stav Veram je bohužel stále nezměněn, i to je důvod, proč se Mira neozývala, moc ráda by nám dala lepší zprávu, ale bohužel zatím to nejde. Ke Kronice píše Mira píše toto:

    „Jednou z věcí, kterou ke komunikaci používám, je úžasná Zvířetnická kronika. Moc za ní děkuji já i Veram. Když je dobrý den, čtu mámě z kroniky jednotlivé kapitoly, přeskakuji v čase i prostoru a občas mám pocit, že ačkoliv jsem vás osobně nikdy neviděla, jsem součástí té party lídí a zvířátek i já. Sice se ve spleti přezdívek občas ztrácím, takže nevím, jestli se v mluví o páníčkovi nebo o pejskovi či kočence, ale většinou to do konce pochopím :). Ukazovala jsem kroniku i sestřičkám a ony vůbec nevěřili, že něco takového, spolek, který se původně poznal jen virtuálně, dokáže společně dělat tolik skvělých věcí.

    Vave, poděkujte, prosím všem Zvířetníkům a jejich zvířecím kamarádům, prostě za to, že JSOU a že na Veram myslí.“

    1. Veram, tolik moc jsem Ti chtěla ukázat další krásnou část okolí Pardubic… tak příště…ono to tu na Tebe počká…. (h) (hug)

    2. (h)(h) Veram jistě bojuje, jak může, tak snad jednou (brzy) přijde ten den, kdy se vše k lepšímu začne obracet. (y) (y) (y)

      1. Teď nedávno jsem na podobné dvě hvězdičky cestou z práce koukala (jestli to i u nás může být venuše a jupiter) a na Veram vzpomínala. (h)

    3. to je mi moc líto, že stav veram se nelepší… aspoň že prostřednictvím Kroniky můžeme být s ní, snad se jí čtení líbí a přináší jí potěšení (h) (h) (h) (h)

  10. Výborná učitelka/učitel v dětství je nejlepší dar na celý život.
    Myši, jsi úžasná, tolik třešinek… Simonka se s Tebou měla bájo a navíc po sobě zanechala vpravdě nesmrtelnou hlášku (rose1)

  11. Dnes slaví svátek všichni JOSEFOVÉ. Tak vše nejlepší Pepíkům, Pepům, Pepíčkům….. i Pepinkám. (d) (rose1) (^) (h)

    1. A taky mají svátek Jovásci i Rozverníčci! (h) (f) (sun) (f) (h) Všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví do Plzně přeje smečka z Modřan. (h)

      1. Všechno nejlepší všem Josífkům ! (h) (f) (sun) (d)

        Vzpomínám na ty tři moje, dědečka mečového,tatínka a bráchu. Jednou si popřejeme za duhovým mostem. (h) (rose2) (h)

    2. Milý JoVo, všecko nejlepší, hodně zdraví a štěstí a legrace (^) (beer) (^)
      A dále všecko nej páníkovi od Bety (d) (y) (sun)

    3. Mílí naši Josefové, Jožkové, Pepové a JoVásku – krásný sváteční den vám přeju, hodně sluníčka a pohody a dobrých lidí kolem sebe. (f) (f) (f)

        1. Aj ja sa pridávam k rade gratulantov všetkým Jozefom,/Dodom,Jojom,Pepom…./Nech máte len slnečné dni-také,ako je tento.

          A naďalej držím všetky palce potrebným/Pu,Veram,terra-san a vlastne všetkým/
          Nechce mi to prejsť,že mám spomaliť./!/

    4. Tak přemýšlím, kolik těch Pepků námořníků u nás máme – vydedukovala jsem čtyři až pět – JoVo I., MLP Xerxové, Joss od Dede, Junior od Bubu (a tady logicky předpokládám, že i Senior od Bubu je Choséé). Kdo přidá?

      A víte, že i mému taťkovi říkají Pepa, ačkoli dneska rozhodně svátek neslaví, protože je křtěný Petr (chuckle) . Ale Jožka byl můj kmotr – tož kmucháčku, hezky si to dnes v nebi užijte, ty gatě pro svatýho Petra došije aj zejtra (nod)

      1. Mám dojem, že Jožinkové nejsou „Bubáčci“ ( ;) ) ,ale „Epulkáčci“, ale popřát jim můžeme všem.

        Všechno nejlepší Josefům, Pepíčkům a Jožkům a JOVÁSKOVI (rose1) (d) (sun)

        1. Pepíno Epulkáč moc děkuje za přání. Včera jsme byli na výborné zmrzlině a vůbec jsme si udělali moc hezký den. I navzdory tomu, že padaly kroupy

  12. Myšičko, myš ta tvoje myšátka mají neuvěřitelné štěstí že tě mají a já myslím že oni to vědí, když jsou tak pilní. Máš ty správné vyučovací metody, všechno nelze naučit ve třídě. :)

  13. Když si představím, že tohle Myšátka stihnou ještě k normální výuce, tak klobouk dolů. Dostávají tak víc, než si dokážou představit. Jsi nesmírně zdatná Myš, když s nimi tohle všechno dokážeš zvládnout. (h)

  14. Pane Bože dej – všem smolářům i Tobě, Myšičko. (h)
    Jsi skvělá úča a Tvé děti mají obrovské štěstí, že dostávají tak kvalitní základ do života. (sun) A jsem ráda, že i my Zvířetníci k tomu můžeme maličko přispět. (nod)
    Přeju všem krásný den. (h)

  15. Kéž by se všem potřebným dětem dostalo takové péče. (h) Skláním se opravdu v hluboké úctě a jsem udýchaná jenom z popisu aktivit.

  16. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Myško, jste prostě báječná sestava Myšátek se svou velkou šikovnou Myší (inlove)

  17. Milá Myško, takové pančelky, jako jsi Ty aby pozlatil (h) . Tvoje shrnutí vašich aktivit se čte opravdu krásně ale (ne)dovedu si představit tu haldu práce, která všem těm úspěšně vydařeným akcím předcházela – jak z Tvé strany, tak ze strany Myšátek. A je úžasné, kolik hodných lidí je ochotných přijít Myšátkům něco ukázat, udělat jim radost.

    Při čtení o holčičce Ladě se ve mně zvedala vlna vzteku. Já tááák nesnáším dětskou šikanu (punch). A nějak se mi zdá, že jí v poslední době spíš přibývá než naopak. I tady je tohle téma teď velice akutní. A jsem neskonale ráda, že u vás ve škole jsou na to velmi přísná pravidla, která se musí naučit všichni bez vyjímky. Hurááá.

    Odchod Simonky je moc smutný, zvláště, když měla přes svoje postižení od rodičů skvělou podporu a láskyplné zázemí.

    „Pane Bože dej, ať smolařům je hej“ (h) (h) (h)

    1. Maričko, ono přibývá nejistoty a ty děti to zneklidňuje. Z jejich psychické lability se pak rodí šikana, více šikany více zneklidňuje a neurotická spirála se roztáčí… (doh)

      1. Tady před 30 – 40 lety nešlo o nejistoty a děti ve školách se chovaly odporně ke spolužákům. A nejen děti, já byla vystavena šikane (tady se říká „mobning“) a zaměstnavatel, což byla obec, to řešil tak že vyhazoval ty co byli tomuto násilí vystaveni. A byla jsem bez práce. Stejně tak ve školách, trápené dítě se muselo přestěhovat, ne ti co zlo působili. Zloši tak dostávali naprosto mylné signály a nikdo je nezastavil.
        Je to o toleranci a empatii.

    2. Rputi, máš zcela pravdu. A já musím upřesnit, co jsem včera asi špatně vyjádřila. Můj vztek za šikanu rozhodně nepatřil postižené Ladě, ale byl směrován zdravým dětem v její dřívější škole. Chování Lady mezi Myšátky byla jasně reakce na to, co si dříve prožila. Proto jsem si tak ráda přečetla, že si Myška dala práci s její „převýchovou“ na ta správná pravidla mezi Myšátky.

      A Velká kočko – je mi líto, že jsi musela něco podobného sama v cizině zažít. A obávám se, že podobné přístupy, jaké popisuješ zcela ještě nezmizely.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN