PTÁCI: Ptačí noclehárna aneb kam ptáci chodí spát

O večerním hřadování ptáků asi většinu z vás slyšela, možná i měla možnost ho sledovat na vlastní oči. Především vy, kteří bydlíte na vesnici. Mně se možnost pozorovat z blízka tento zajímavý úkaz naskytla až teprve zde v Alabamě.

 

 

Jedním z míst, kam jezdíme s fenkou Trixie na procházku je pole asi devět kilometrů od domu. Pěstuje se na něm střídavě bavlna s buráky a v jeho středu stojí veliký strom. Na pole jezdíme pouze v době, kdy už je úroda sklizena – tedy od podzimu do jara. Většinou mezi třetí a pátou hodinou odpoledne. A právě během nejkratších zimních dnů se ke konci procházky stáváme svědky hlučného sletu ptáků.

 

Procházku začínáme ještě za sluníčka, buď napříč polem, nebo po jeho obvodu, který je lemován stromy, keři a divočinou. K autu se snažíme vrátit, než slunce zcela zmizí za obzor. Pak rázem padne tma a škobrtat po poli s černým psem na volno není zrovna slast. Když na západě ještě svítí sluníčko, ale na opačné straně oblohy se už rýsuje průsvitný, bělavý měsíc, k poli se začnou slétat ptáci. Ze všech stran, ale největší hejna přilétají z východu, i když nevím proč. Jsou jich stovky ba tisíce, převážně špačci a cowbirds (vlhovec hnědohlavý), někdy se mezi nimi míchají i robins (drozd stěhovavý).

 

 

Ti první přilétají ve skupinkách nebo houfech a v tichosti usedají na vršky okolních stromů. Jak ptáků přibývá, sílí i jejich štěbetání, které je slyšet přes celé pole. Jakmile se slunce začne sklánět za stromy, je to povel pro hlavní hřadování. Ptáci se z okolních větví houfně zvedají a za hlasitého štěbetání přelétají na strom uprostřed pole – jejich noclehárnu. A zároveň z dálky přilétají další a další skupiny, teď už přímo na strom. Je to fascinující zážitek a jsem vždycky ráda, když jsme na poli v tu správnou dobu.

 

Ptáků přilétají mračna, vrhající na zem pohyblivé stíny, já stojím s hlavou zakloněnou, točím se dokolečka, abych nepropásla ty největší skupiny a marně se pokouším nafilmovat alespoň jejich část. Moc se mi to nedaří, létají příliš rychle. Ptačí štěbetání je ohlušující a koruna stromu se rychle zaplňuje. Během často krásně barevné západní oblohy se ptáci podle nepsaného zákona a za zvláštního černého vlnění ještě chvíli na stromě přemisťují. Každý usedá na to svoje správné místo a je neuvěřitelné, že se při tom nesrazí a nepadají na zem jako švestky.

 

 

Slunce mizí za obzorem a my musíme přidat do kroku. Cestou nás z dálky doprovází ptačí štěbetání a občas nám ještě nad hlavami přeletí hejno či skupinka opozdilců. Než dojdeme k autu, slunce zapadne a ptáci jako na povel utichnout – šli spát.

 

Jak se dny prodlužují, z pole se vracíme ještě za denního světla, tedy příliš brzy na hřadování. Někdy ještě zastihneme alespoň jejich slétání na okolní stromy, někdy ani to ne. Je mi jasné, že večerní slet ptáků, který zde vídáme my, je jen malý odvar těch, kdy se po obloze přelévají ohromné černé ptačí mraky. Ale i v malém měřítku je to krásný zážitek a vděčím za to vlastně Trixie. Bez jejích procházek bychom o tomhle stromě ani nevěděli.

 

 

Hřadování ptáků, je pro mě hned vedle jejich návratu ze zimovišť, dalším zázrakem přírody. Jak jich ty tisíce najednou vědí, že nastal moment jít spát? A hlavně kam? Jak se dohodnou, že to bude právě tenhle strom? A protože přilétají z různých vzdáleností, jak vědí, kdy vyrazit, aby stihli doletět do západu slunce? Podle měnící se barvy oblohy? Podle chladnější teploty vzduchu? Podle klesajícího slunce? Já to nevím, ptáci ano a předávají si tohle tajemství po generace.

 

Je zajímavé, že jsem pod stromem nikdy neviděla bílý nános trusu. Při takovém množství nocležníků by to jeden čekal. Dočetla jsem se, že hřadování podléhá přísné ptačí hierarchii a hustá pospolitost je nejen chrání před nočními dravci, ale pomáhá jim udržet si na noc více tepla. Možná instinktivně ani tím trusem na sebe nechtějí upozorňovat, a odnesou si to s sebou, mimo strom při raním odletu. Zajímalo by mě, zda existuje podobné přednostní právo třeba jen v obyčejném kurníku – zda večer sedí kohout na nejvyšší příčce, obložen svými oblíbenými slepicemi? Třeba to někdo z vás popíše.

 

A tady je několik fotek a videjka

http://marickac.rajce.idnes.cz/Kam_ptaci_chodi_spat/

 

 

 

Aktualizováno: 3.2.2012 — 20:51

73 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Studovala jsem vysokou školu a k tomu ještě dítě, rodina… No prostě tři roky jsem nechala naše tři balkony a terasu jen tak a když pršelo, tak jsem je umyla od holubího trusu. Udělali si hnízdo pod klimatizací a za čtyři roky se u nás narodilo asi 300 holubů. Jenže teď už nestuduji a holubi se vrací stále tam, kde se narodili. Nedělám nic jiného, než že lítám od jednoho balkonu, ke druhému a odháním je. Zajímalo by mě však, kdy chodí holubi spát a jestli létají v noci?

  2. Chtěl bych se zeptat kam chodí spát holuby ? existuje nějaký holubník nebo spí zaletu a nebo v bezdomovských ubytovnách nebo tak ?

    1. Dobrý večer, tato stránka obživla po pěti letech :)
      Holuby spí v korunách stromů a nebo v dírách nějakých objektů:))

      1. a nebo v nose… každopádně jsem se chtěl zeptat kde spí ty poštovní holuby a pokud by dokázali přenést nějaké těleso jako třeba psí jídlo

  3. Zdravím všechny Zvířetníky, včera jsem jela vymrznout na DUOCACIB do Brna, vsomrovala jsem se k EvěŽ a fletkám, a držela palce Páji a její Nastěnce. Myslím, že obě jmenované napíší samy, jak dopadly, ale fletí omladina běhala v kruhu moc pěkně.
    No a dnes jsme s MLP sebrali psice, do batohu brusle a vyrazili na budoucí mokřad, kde je nádherně zamrzlá obrovská plocha.Tedy bruslit zhruba po 30-ti letech je dílo, a občas mít mezi nohama zaklíněnou některou psici ještě horší.Ale bylo to super, psů nakoec byli tři, jelikož tam přijela rodinka s dětmi a krásnou kolií. Psiny lítaly a klouzaly po ledě a ohromně je to bavilo.Škoda, že moc fučelo a po půlhodině jsme to vzdali a šli obejít Pavlovice přes vinohrady dom. (rofl)

    1. To mi povídej, s tím bruslením. Nejhorší je, když létama změní jednomu těžiště. (chuckle) (rofl)
      U nás je nádherně zamrzlej rybník, ideální bruslení ale ty kreace, to je dílo. (chuckle) (wave)

  4. úplně se vyjasnilo, měsíček a (*) (*) (*) září, teploměr klesá a klesá… Teď jsem s Betkou dorazila z poslední venčící procházky – je mínus sedmnáct… dost jsme obě spěchaly… (chuckle)

  5. Dobré odpoledne, díky za poznatky ohledně zimního venčení. Páníček je úzkostlivý (zdá se, že víc prožívá psa než kdysi svoje vlastní děti :) ), protože Denis jako štěně prodělal zápal plic. Ale já myslím, že už se za dva roky stačil otužit (pro jistotu ťuk, ťuk).
    Dnes opět slunečno, mírný sněhový poprašek a vlídných -5, tak jsme se krásně prošli – vyběhali.

    1. Sníh by byl prima- teda trocha. Tady není ani poprašek, mrzne- momentálně je mínus 9- a strašně fučí. Sluníčko to nijak výrazně nevylepšuje.

      1. Je to legrační, ale Modřany jsou asi jediné místo nejen v Praze, ale vůbec široko daleko, kde je sníh už skoro 14 dnů. Děti bobují v protipovodňové nádrži a na trávě je přemrzlý sníh. Pravda, chodníky jsou suché, ale mimo ně sníh a místy i led prostě je. Před nedávnem sněžilo v Praze pruhem a tak holt máme tu zimu. Myslím, že to mám za tu 105. (chuckle)

        1. Jo, a fascinuje mě potok. Normálně je to vlastně stružka, ale led je do šířky až čtyř metrů. Jsou to vrstvy nad sebou, jak tekla voda po prvním ledu. Už je skoro úplně zavřený, dnes jen sem tam nějaký otvor – a Anka z něj samosebou musí pít. :O

  6. Tak dneska další úžasný výlet. Mlýnský vrch nad Břehyňským rybníkem – součást rezervace Pacopala (kde to údolí získalo svůj název se neví, už dááávno – ani historické prameny to netuší). Krásná skaliska, krásně prastaré buky a duby. No a pak zase Betku do auta a objet celý břehyňský rybník – nějaký ten kiláček na bruslích to byl… A na celé ledové ploše bylo cekem devět bruslařů… prostě paráda (nod)

    1. Už se těším na fotky. Ty z Bornýho si musím nechat na velkej počítač, na tomhle vidím z každý jen půlku, můžu si vybrat, jestli napřed horní a pak dolní, nebo naopak.

      Jsem dneska nějaká zmožená.
      Přidávám do galerie divných ptáků:
      Před okny se nám motá a přeletuje hejno (tak třicet?) Poměrne velkej foglů
      , figura jako kos, stejně velký nebo trošku menší než holub. Mám je proti světlu, barvu nevím jistě, určitě jsou tmaví, světlejší břicho.

          1. Kvíčaly v posledních pár letech u nás vytlačily „normální“ drozdy. Jsou tady hojné celoročně. Jeřáb na zahradě je jejich velmi oblíbený strom – hlavně na podzim (kvůli jeřabinám) a v zimě (vhodná poloha blízko krmítek)

            Jinak jsme dorazili domů… a od té doby byli bez proudu. Přes dvě hodiny, už jsem měla strach, aby to doma moc nevychladlo… O nás nejde, ale babča s dědou moc pohybu nemají…

            1. Br, to by teď nebylo příjemný – jasně – babča s dědou, ale ono třeba taky voda…
              V Praze drozdi nejsou už dávno, řekla bych, že posledního jsem viděla tak v deseti.
              Teď si uvědomuju, že tyhle kvíčaly už jsem někdy v zimě u nás určitě viděla – jenže v zimě, to znamená cestou z práce, na chviličku. Dneska jsme měli příležitost je docela pozorovat (akorát že proti světlu). Připadaly mi velikánský, spíš třeba jako hrdlička, ale jsou jistě načepýřený na maximum.

  7. Přeji hezkou neděli. Včera jsme plesali a ač jsme se navrátili v pro nás v nekřesťanskou hodinu 4,00 hod, jsem již od osmi hore. No – šoupnu kuřecí paličky do trouby a vezmu Toyu ven.

    Maričko – moc hezké povídání i fotky a videa (ptáci křičeli tak hlasitě, že je hluchuška Toya slyšela).

    Kdysi – pět šest let nazad – v Břeclavi u Dyje zimovávali havrani. Jejich přelety byly úchvatné – před setměním se na obloze vyvalila široká a nekončící řeka, jejíž proud směřoval od západu k východu. Stávala jsem s hlavou vyvrácenou a toto divadlo pozorovala tak dlouho, dokud se ptačí veletok neztenčil na pramínek. Škoda, že toto velkolepé divadlo skončilo – další roky už taková hejna nepřiletěla, ač toto zimování trvalo aspoň pět roků po sobě. Cesty ptačích křídel jsou nevyzpytatelné.

  8. Dobré ranko všem Zvířetníkům. U nás se výrazně oteplilo,je -12. Včera byla navzdory EU obecní zabíjačka, pořádají myslivci,zima nezima,všechno se snědlo a odneslo domů,odneseni byli i někteří muži. Slivovice a svařáku bylo dost. Děti, které se přišly podívat na prasátko měly dotazy a tak jsme musely povídat kam ten boží tvor odešel. Většina prcků to vzala hrdinně ,ale některá děcka s řízkem v něžné ručce plakala. No, tož tak to tady chodí.
    Přeji všem krásnou neděli a teplé pelíšky.

    1. Jenny, ja bych si tak rada dala zabijacku. (inlove) Pravda, ne vsechno z toho musim, jako napr. bez jelita a te polevky, co se v hanackych koncinach podivuhodne zove pr**lacka, se klidne obejdu. Zato takova dobra jitrnicka, ovar s krenem… A pak se mi na tom libi ten komunalni spirit. 2x za zivot jsem se zucastnila a vytvarela zabijackove pochutiny.

      A krasna vzpominka: 1.ledna 1994, kolem sedmi rano, na letisti v Praze cekame u stojanky na odlet do USA. Nekolik cetujicich vypadalo, ze byli presprilis prejasany a prepity. A na televizi zacali ukazovat Postriziny. Ta uvodni zabijackova scena udelala divy pro par lidi po opici. (rofl) Chet se neuveritelne bavil – protoze film uz znal.

      1. No, jasně, Hano, na Postřižiny musíš jít do kina jedině po jídle a pokud sleduješ doma, nejlíp zamknout lednici. (rofl)

        Mno, a ty pochoutky jak o nich píšeš, u nás se tomu říká šperky, tak ty jsou v lednici, ovšem jen v menším množství. Škoda, že nejsi v Česku,určitě bych se podělila a ráda. (wave)

      2. Hani,tak se jí říká i ve Východních Čechách a i v Severních…..pak je ještě ovarová- světlá, do ní se zavářej taky kroupy, ale i s mrkví a nějakou zelenou natí (cerel,petržel)

        1. A u nás se říká obarnica, někde i obarovica. Taky ji moc nemusím, ale když je hlad a když je v ní kapku česneku a majoránky, tak se taky dá. A takové dobré jelítko s čerstvým chlebem se taky jednou za rok dá. Ovšem dobrá itrinička a ovárek, tak to je jiná klasa, to se dá i častěji.

          1. U nás bílá polífka. A dvakrát ji nemusím. V podstatě ani černou ne. Ale jitrničky a tlačenku, jsou-li dobré, to teda můžu. Jen v tlačence nemám ráda „bílá oka“, t.j. viditelné kusy tuku. To neee…

  9. hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Připadl cenťáček prašanu, je mínus patnáct.

    K tomu chození ven v mrazech – pokud je pes v dobré kondici (není nemocný nebo vychrtlý) – pobyt venku v mrazech mu neublíží – jasně – nesmí se nechat bez pohybu (odložit na cvičáku do odkládačky, přivázat před krámem, stát vedle vykecávající se paničky se známými)
    Pokud je v pohybu a netváří se zmrzle (viditelně se neklepe, má zájem o pobyt venku, nezvedá zmrzlé tlapky…), nic neřeším – občas sahnu na hranu uší – nejsou-li ledové, je to O.K.

    Včera na Mácháči bylo mínus devět, na vrcholku Borného nepříjemně foukalo a bylo jistě ještě chladněji – Beta se vůbec netvářila, že by jí byla zima – a to je rozcapenec spící přikrytý duchýnkou… Venku byla přes hodinu – ani uši, ani břicho (to má úplně nahaté) neměla studené.

    1. Našim psům mráz nevadí, dokud svítí sluníčko – to i Kazanovy bolavé klouby neprotestují a tak mám desítky fotek psů lítajících po zasněženém umrzlém poli v nekonečných tahanicích a hrách. Kazan se naučil při hře odpočívat (okusuje Berry v leže :D ) a tak si pořád užívají – na rozdíl od doby bahnité, to se spíš vláčel než chodil.
      K nám přišly v noci mraky a maličko nasněžilo, takže ráno bylo příjemných -12. Berry se zacvičuje na tažného psa a chodí s klukama na běžky. Běhá volně i tahá. Na zmrzlé cestě včera Martinova gps naměřila, že ho táhla rychlostí 28 km/hod, v hlubším sněhu ale směrem k srnám dosáhla slušných 25 km/h. :D
      Zatím to jsou první pokusy, ale baví se. Takže když já teprve začínám po chcípu chodit ven, ona má pořádnou zimní fyzickou přípravu (inlove)

      1. Světluše se snadno roztřese zimou a Borůvka sice vypadá jako lední medvěd, ale té pajadavé tlapce zima vadí. Po pobytu v mrazivém větru (tady skoro furt) večer kulhá. Jinak už skoro přestala, to musí dlouho lítat v oranici po hluboké orbě, aby jí to něco dělalo.

  10. Jsme doma z divadla. Byla to komedie k popukání – „39 steps“ – taková parodie na známý Hitchcookův starý film stejného názvu. Jen 4 osoby, ale dvě z nich během přestavení vystřídali každý snad dvacet převleků v neuvěřitelném tempu.

    Nám v Montg. nepršelo(bylo tam +20) ale když jsme dojeli sem,byly všude louže, takže asi lilo a možná byla i bouřka. Cestou jsme se zastavili na menší nákup a tak zatímco to choď vyndaval, já šla „zajistit“ zvířata. Trixie, na verandě spala, ale jakmile jsem rozsvítila, už seděla v pozoru a lepilo nos na dveře. Tak jsem nejprve šla do ložnice chvilku se pomazlit se Smoky (ta měla celou dobu po domě volna, ale našla jsem jí na posteli), která vrněla jak traktůrek a chtěla se mazlit. Na to jsem měla jen chvíli času(ale zastoupil mě pak choť, když se šel převléci), na řadě byla Trixie. Sotva jsem jí otevřela, vřítila se dovnitř, radostí celá zauzlovaná. Kus deky u otevřených dveří verandy byl mokrý, takže asi nejen lilo ale asi i foukal vítr. Trixie dostala svoji večeři s kousky salámu a sýra (což pak byla naše studená večeře),aby také měla „v puse“ chuť toho co v kuchyni cítila a nežebrala. Normálně k nám chodí až po večeři, tyhle divadelní a podobné odjezdy z domu jsou vyjímkou, kdy s námi i večeří. Ale byla moc hoadná, lehla si nám v jídelně blaženě k nohám, zatímco my večeřeli (já stále „ve slavnostním“, ani jsem se nestačila převléci). Pak popadla svoji oblíbenou hračku, poskakovala s ní po domě a vytřásala z ní duši – prostě šťastný pes, že nás má zase doma. Teď leží v obýváku na svém polštáři.

    A já jsem pořádně unavená, ale i vychechtaná¨a půjdu se namočit a uvolnit do vany.

    ALE !!!! (h) Mockrát vám všem děkuji za pochvaly a komentáře. (bow)(bow)(bow). Teď už jsme na tom poli víc jak týden nebyli. Nejprve rozsekali zbytky keříků po bavlně a pak to zaorali. Jenže z hlíny teď čouhají všelijaké ostré kousky větviček a asi to Trixie píchalo, protože po tom odmítala chodit. Pak na to napršelo a bylo to navíc bahnité. Tak musíme počkat, až to zaroste trávou, jako je to vidět na té první fotce, která je z loňska.
    DĚKUJůůůůůůůůůůůůů (h)

  11. Moje zimní úvaha.
    Všichni píšete o mrazech v Čechách. Já nemám žádný fungující venkovní teploměr ale podle zpráv je v Göteborgu kolem minus 14. Jižněji je asi -10, na úplném severu kolem těch -30, ale to tam je asi každý rok. Nikdy mne to moc nezajímalo, nejezdím tam. Po tom dlouhém podzimním počasí je to trochu šok a zažívám ten mráz jako velmi nepříjemný. Ten pocit se ještě zhoršuje když fouká. Na internetu je možnost zjistit jak se teplota ještě snižuje když fouká vítr, teploměr tedy nemluví zcela pravdu. Těch minus stupňů je vlastně daleko víc. Já zmrzlík teď opravdu strašně mrznu. Garykovi zřejmě stačí jeho kožich, jinak by se snad nezastavoval každých deset kroků aby četl pesemesky od hárajících Frantorpských fenek. To mě zrovna netěší. A pak zase vyrazí a žene a táhne mě za sebou a já dělám co mohu abych neuklouzla po zledovatělých cestách. A záda reagují na to táhnutí a na protest děsně bolí. Nerada chodím na procházky s Garykem. Když jsem přemýšlela o Sašence bylo to spíš přání Garyka vyměnit za kočku. Kdyby mi Einstein nezemřel asi bych si už čtvrtého psa neřídila. A pravděpodobně jsem čekala podobnou osobnost jako byl Einstein když jsem věděla že nové štěně bude Einsteinův příbuzný. Garykova maminka byla vnučka Einsteinovy maminky. Nevím co byl záměr naší mocné CD. Asi abych se naučila trpělivosti a po Garykovi nic nežádala a od něho nic neočekávala když je tak nevypočitatelný plašan. Její vize se mi těžko splňuje, viď Garyku? Ale teď už to spolu doklepeme. Ale lehké to zrovna nebude. (think)

    1. AHOJKY, VELKÁ KOČKO,MYSLÍM NA TEBE I GARYKA.TADY MRZNE SICE DOST SILNĚ, ALE UŽ 2.DEN KONEČNĚ NEFIČÍ LEDOVÝ VÍTR. I KDYŽ VENKU SLUNÍ SVÍTÍČKO, MŮJ TEPLOMĚR VE 2.PATŘE A NA VENKOVNÍM ZÁPADNÍM OKNĚ PANELÁKU SE NEHODLÁ VYŠPLAHAT DÁL NEŽ K -10.HOKIN PROTESTUJE, VENKU HO ZA SEBOU TAHÁM PO ZADELI A SE ZAPŘENÝMA VŠEMA ČTYŘMA, I KDYŽ MÁ OBLEČENÝ TEPLÝ SVETŘÍK A PŘES NĚJ JEŠTĚ NEPROFUKUJÍCÍ VESTU S FLEECEM. NOŽKY PRÝ ZEBOU FEST A VENKU JE ZIMÁÁÁÁÁ.BOHUŽEL TU NENÍ SNÍH A TEN POPRAŠEK, CO ZDE NĚKDE LEŽÍ, NIC NECHRÁNÍ JAK BY MĚL. VÍM,ŽE UŽ V MINULOSTI BYLY I VĚTŠÍ MRAZY, ALE SNÍH LEŽEL A CHRÁNIL, CO BYLO POD NÍM. ASI LETOS KYTKY(HLAVNĚ CIBULOVINY) NA MÉ ZAHRÁDCE KRUTÝ HOLOMRÁZ POPÁLIL JE JASNÉ, ŽE BUDE HNED ZJARA U NÁS VELKÁ BÍDA O VODU, I KDYŽ PŘED PRUDKÝM OCHLAZENÍM PRŠELO DOST. MÁM TU JÍLOVÉ PODLOŽÍ VŠUDE, VODA SE NEVSÁKNE.BRBU GARIČKA A TEBE MOC ZDRAVÍM . JDU SE ZVODOROVNIT.

    2. Milá Velká kočko, asi to není hezké, co teď napíšu, ale neuvažovala jsi, zda nenajít Garykovi novou rodinu? Ze zdravotních důvodů – tvých? Já vím, že pohyb potřebuješ, ale nechat se vláčet potenciálně pořád vystrašeným zvířetem tu po ledu tu v jiném marastu už asi pro tebe není. On navíc o tvých bolestech ví a nejspíš je to další věc, která přispívá k jeho neklidu. Je to dost šílené rozhodnutí, já vím, a bolelo by, ale někdy člověk taková rozhodnutí udělat musí. Kočičí princezny ti dělají společnost, mohla by sis ušetřit bolesti a třeba Garykovi najít domov někde na venku, kde by ho tak neděsily všelijaké pazvuky města a průmyslu. Dovedu si představit, jak je to zlé, ale pokud by k tomu někdy mělo dojít, tak by bylo lepší, kdyby byl Garyk mladší než starší.
      Ono něco doklepat přes bolesti a úzkost nemusí být ta nejlepší varianta – i když se jedná o milovaného psa. Zkus si o tom s někým promluvit, třeba se synem a promysli to… (h)

      1. Milá Dede, kdyby to bylo v Čechách, tak bych si už dávno pro Garýčka dojela. To víš, kolie jsou naše srdeční a hlavně rodinná záležitost. Vím, že tady nejsem za žádnou jedničku ale našeho vystresovaného Luxíčka jsme si už tak vymazlili, že je to úplně jiný pes. A navíc naši psi jsou velmi snášenliví. Mrzí mne, že nemohu Velké kočce pomoci. (h)

  12. Moc pěkně povídání, Maričko. Umíš hezky pozorovat přírodu.
    K nám chodí na pole spávat havrani z širokého okolí. Lítají naporsto pravidelně ráno směrem na Brno a odpoledne se před čtvrtou vrací. Množství havranů sedících na poli bývá takové, že mi na mysl přichází horor Ptáci. Vůbec netuším, co by se stalo, kdyby dvě malé psice vběhly mezi ně, a proto je kolem havraní nolehárny vodím uctivě na vodítku.

  13. Maričko, ptačí strom je úžasný! Co všechno člověk objeví díky procházkám se psy.
    OT k procházkám – chci se zeptat, jak dlouho v těchto mrazivých dnech pobýváte se psy venku? U nás dopoledne svítilo sluníčko, při odchodu teplota -8 st., při návratu -6 st., strávili jsme s Denisem venku asi hodinku – a páníček se na nás škaredil, že to přeháníme, že jsme venku dlouho. Aby bylo jasno, samozřejmě se nestrachoval o mě, ale o psa. Přitom na louce a tudíž na sluníčku – a tam jsme šli asi polovinu cesty – se mi zdálo celkem příjemně. Nemyslím, že by Denisovi byla zima, lítáním se zahřeje, horší může být ten ledový vzduch do plic – aby lítal se zavřenou hubou mu nevysvětlím. ;)

    1. Ráno hodinu (-20 stupňů), odpoledne dvě hodiny (-8). Pikan měl obleček, Norka bez, panička čaj s rumem v termosce. :D ale pravda je, že jdeme ostrou chůzí, na nějaké postávání to není. A nezdá se, že by psíci trpěli. Jen pro otrlé – kamarádův fletík se koupal v těch mínus dvaceti ( maniak), tak jsme trnuli že umrzne – s ním to ani nehnulo. Asi je to lední medvěd.

    1. Parádní fotky, milá Xerxová, poklona fotografovi (inlove) Jinak ta fotka, jak se zdá, že ti Betka pohltila ruku, tak to se fakt jen zdá??? (angel)

  14. OT – právě jsem zjistila, že mi outlook na velkém počítači už několik dní neodesílá zprávy, ale poctivě si je hromadí. Dlužím tak odpověď Ioannině, Karolíně, jeden mail kvůli Podmitrovu a pár dalších. omlouvám se a pokusím se to odeslat znovu (blush)

    1. Někteří lidé od počítadel tomuto mrkvosoftímu produktu říkají Mrkvosoft Utlouk. A vědí proč. Kupříkladu nenastavitelná nemožnost otevírat a ani ukládat přílohy, které by hypoteticky mohly obsahovat viry dělá tento produkt téměř nepoužitelným. A ten program se navíc řídí příponou a ne testem , či spoluprací s antivirem.
      Jesliže na zašroubování žárovky je třeba 6 policistů. Jeden stojí na stole a drží žárovku. 4 drží stůl a běhají dokola a konečně ten 6. dává ve dveřích pozor, zda nejde prod. Tak od Microsoftu je potřeba jen jeden. Ten prohlásí tmu za standard.

  15. Milá Maričko, další typicky Maričkovské povídání – a s krásnými fotkami. (h) Moc se mi líbí způsob, jakým nahlíš na svět – tolik porozumnění, trpělivosti a laskavosti rozhodně není obvyklé (inlove)

    V této souvislosti mám ornitologický dotaz – když jezdím na našich okreskách, tak občas hřaduje na stromech u silnice obrovské množství ptáků velikosti… no pěnice? Připadají mi šedohnědí, ale nevím přesně. Vždycky jich je strašně moc, před projíždějícím autem hejno vzletí, ale ne nahoru, ale nad silnici a strašně se pletou. Pokud je nevidím zdálky, znamená to dupnout na brzdu, nebo by to byla ptačí jatka a kdo ví, kde bych skončila já. Co to může být za ptáky? Nepamatuju se, že bych to někdy dřív zažila – určitě ne v tomto množství…

    1. pochopitelně nevím, tady taková hejna ptačích sebevrahů u silnic nemáme… ale velká hejna malých ptáčků… mohli by to být čížkové. Ale fakt jen hádám – u nás jich hejna jsou, jsou mrňaví, hodně přelétaví… ale na silnicích je nepotkáváme

  16. Tak mi to Maricky povidani pripomnelo jeden krasny vylet. Byli u nas tehdy na navsteve moje neter a jeji pritel. A jeli jsme do Savannah, Georgia (krasne stare mesto u oceanu, zname z knihy a filmu Pulnoc v zahrade dobra a zla – Midnight in the Garden of Good and Evil) a na noc jsme kempovali. Najali jsme si dreveny srub za mestem u jezera a k veceru sedeli na malinke verande, klabosili se sousedem z vedlejsi chatky, a najednou se zacaly sletat bile volavky na strom na kraji jezera. Napocitali jsme jich snad padesat (a to nejsou mali ptaci) a taky tam sedely na noc jak v panelaku. To byl takovy prijemny vecer a souzneni dusi, a Grizzlinka chtela ty volavky honit, tak jsme ji umravnili, a volavky si daly hlavy pod kridla, a rybnik byl tak klidny, ze se ten strom s volavkama obrazil ve vode…..

  17. Krásnou ptačí „nocležnu“ jsem viděla jednou v létě na řece Drině, v místě kde tvořila mnoho let hranici mezi MLR a Jugoslávií. Tenkrát tam nikdo nesměl, později tam udělali přírodní park kvůli ptactvu, které se tam zabydlelo – hlavně kormoráni. Podle řeky byla divočina, ohromné stromy a keře a navečer se osazenstvo slétlo a na každé větvi sedělo několik kormoránů. Jeden strom jsem zkusmo přepočítala a bylo jich tam 50. Smáli jsme se, že mají vlastní paneláky.

    1. Kormoráni nejsou moc pohlední ptáci, naučili se létat na zimu i na menší toky a decimují rybky, kdyby se tím jen živili tak jim to odpustím ale oni ne. Když povolí mrazy tak plave po hladině spousta poraněných ryb od jejich zobanů. I když sedí na stromě tak vypadají velmi ponuře.

  18. Maričko, moc jsem se tou krásou pokochala. Je to moc zajímavý „úlovek“ přírodních krás. Sláva Trixie, i díky ní jsem zase o něco bohatší :)

  19. Milá Maričko, tohle je fascinující. Já jsem o ptačích noclehárnách nikdy neslyšela. Co se všechno člověk na stará kolena nedozvídá. A nebýt Zvířetníku a tebe která jsi sem napsala tak nic nevím. ;)

  20. Byla jsem s Ankou venku a proti nám šel pudlík s náhubkem, zastavil se a koukal. Tak jsem Anku radši přidržela, ale úhledná starší panička na mě volala:
    My nekoušeme! Košík máme, protože žereme svinstva!
    (y) (rofl)(rofl)(rofl)

    1. Jé, jak se jeden ztotožňuje se svým čtyřnožcem. Syn mne na to už mockrát upozornil že říkám „my“ když jde o psa, že se k němu tak samozřejmě přiřazuji. A moc se chechtá, tím pádem se ovšem chechtá „nám“. :) :D

  21. paráda (nod) Sedli jsem do auta, odjeli na Mácháč – nejprve zdolali vrcholek Borný (děsný kopec) a tím zcela unavili sebe i Kosatku – pak ji dali do auta (měla s sebou deku na přikrytí) a šli si na půlhoďku zabruslit. Úžasné – celý Mácháč jak zrcadlo… Beta se na ledě bojí, na břehu v rákosí by zmrzla – v autě počkala móóc ráda.

    1. To musela bejt krása! Když jsme tam byli před pár lety, tak led už tál, prý jsme to asi o týden minuli.

  22. Milá Maričko (inlove) , to je krásné povídání i obrázky.
    Ptačí strom je něco nádherného, tolik života pohromadě!
    Umíš nádherně pozorovat přírodu a psát o ní. (y) (h)
    Přeju všem krásný den. (h)

  23. Milá Maričko, krásné fotky a nahlédnutí do přírody. Podívejme se na to, když není v okolí jiná možnost nastane souhra druhů, tedy mhm, aspoň u ptactva. To se mně moc líbí. (clap) Díky!
    U nás nocuje na jehličnanech kalous ušatý,sova,pozná se to podle válečků ,ze kterých trčí ledaos,spadlých pod stromem.Vývržky. Pak když hodně vyvrátíš hlavu,rozpoznáš ve větvích nalepené cvibochy sov. Na přelomu února a března pak odlétají hnízdit do okolí.

  24. Všetci pridávate hlásenie o počasí.Tak ja neviem.Mám pyžamový deň a užívam si ho.Ale pohľadom z okna moc ľudí nevidím a tí,čo ich vidím,sú v divnom predklone a držia si ruky na nose.takže milý Watsone,asi mrzne a je i veterno.

  25. Maričko,to je niečo úžasné!!!Krásne,príroda,inštinkty,nemám slov,len zírám./a budem sa viac dívať a naučím sa dívať na okolitý svet/

  26. Maričko, krásný povídání. Ty totiž o přírodě píšeš krásně a zasvěceně a taky tě napadají ty správný otázky.
    Spací stromy znám taky, ale jen pro havrany. Je to úžasný zážitek – pozorovat ty jejich večerní přesuny a strategie.
    Moc by mne zajímalo, kdyby se tu objevil někdo, kdo o tom ví něco navíc.

    Počasí: ráno tu byl proti většině pozorovatelů bezvýznamný mráz (kolem -10), ale po dlouhé době jinovatka a je hodně oblačno.

  27. Jste všichni žabaři, tady v Pejřimově bylo -20 heč! Ale je nádherně a sluníčkovo. Takže si užijte krásnový den!

  28. Milá Maričko, krásná sobotní procházka a zamyšlení. A ty fotky!!! (inlove)

    U nás se oteplilo na mínus osmnáct, heč! Příjemnou sobotu všem!

  29. Krásne sobotné ráno všetkým! U nás holomrazy, aj v garáži -10. Astorovi to vôbec nevadí. Vtáčiky krmíme o dušu, teraz sú chúdence. Ani havrany, ktoré sú tu celú zimu, teraz nevidno. Ktovie kde sú.Asi v lese. (coffee)

  30. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Krásný článek, úžasné fotky. Prostě Marička a její okýnka do přírody Ameriky (nod)

    Snad nejvíc ptáků na stromech jsem viděla před více než rokem. Byla zima, mrzlo a my večer chodili po Drážďanech (na někoho jsem tam čekali ;) ) Slůňo zapadlo, nebe bylo plné růžových fleků a na staré stromy na břehu Labe se slétali ze všech stran hejna havranů a holubů.

    Teploměr ukazuje jen mínus 17, napadla minivrstvička omrzlice, dvorek je šedivý…

  31. Maricko, krásně napsané. Velmi často žasnu, jak je příroda úžasná a jaký je to zázrak. Doufám, že se divadlo vydařilo, jaké to bylo představení?

  32. Přeji všem krásnou sobotu s mírnějšími mrazy.

    My pojedeme do divadla. Jezdíme na dopolední představení, ale protože to tam máme dvě hodiny, je z toho pomalu celodenní výlet. Tak se předem omlouvám, kdybych se sem ráno (tedy u vás už odpoledne) nedostala.
    Ale já se vráááátííímm a ozvu se buď večer, nebo v neděli. (~)

    Jano, tvého kohoutka je mi moc líto, s tou kotelnou to vypadalo tak nadějně (u)

  33. Maricko, to je presne jako, jako od…. no prece od Maricky!!!! Ty umis prirodu pozorovat a tazat se (h) .

    Ja taky kdyz jezdim domu v urcitou rocni dobu a urcity cas, tak tam, kde konci mesto a komercni strip a zacina venkov, vidim, jak se srocujou tisice malych cernych ptacku. V tomto pripade ne na jeden strom, ale do bambusoveho lesika, ktery je husty a neprostupny a asi jsou tam vic v bezpeci. :)

    1. Hanko děkuji. A to co ty sleduješ může být právě to „předhřadování“ v okolním porostu. Třeba tam někde také mají pak svoji hromadnou noclehárnu.

      Jak dopadl vlasový sestřih – nechceš se veřejně pochlubit?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN