PSI: Jak jsem se kvůli Bakovi stal poplašnou zprávou

Ve své domácnosti mám nepřítele. Nejsem ženat, takže manželka to není. Je to sporák. Naučil se totiž ovládat mou mysl. Ano, i když je to neuvěřitelné, je to tak.

 

 

Jakmile ho totiž zapnu a chviličku u něj stojím a čekám na ohřátí pokrmu či svařáku, okamžitě spustí v mé hlavě jakýsi vnitřní poznámkový blok, který mně připomene, co nutného jsem ještě neudělal a na co jsem úplně zapomněl. V tu chvíli jsem okolnostmi donucen odskočit si od vaření například k počítači v sousední místnosti, do nedaleké dílny nebo skladu. Vždy si říkám – bacha – vaříš, musíš se za chvilku vrátit !!!

Říkám, ale často nedbám a zaujat poznatky zjištěnými v počítači, dílně nebo skladu, zapomínám. Důsledky jsou tristní. Znehodnocené jídlo, pití, smrad a kouř v celém bytě. Jediným historicky pozitivním výsledkem těchto opakujících se situací byl můj „objev“ jedinečně chutnajícího vinného koncentrátu, to když se mi podařilo vyvařit tři litry svařeného vína tak, že na dně zbylo jen necelé deci. Koncentrát je ale silně léčivý – obsahuje totiž neuvěřitelné množství „protirakovinného“ barviva.

Pane, můžu to všechno vypít?

Podobné štěstí jsem však neměl minulý pátek, kdy jsem doslova zpopelnil několik kuřecích skeletů, které jsem s láskou vařil jako pochoutku pro svého středoasijského pasteveckého psa Baka. Když jsem otevřel dveře do kuchyně, vyvalila se na mne oblaka strašlivého, jedovatého hus­tého dýmu. Okamžitě jsem smetl téměř roztavený hrnec plný „živočišného uhlí“ do dřezu a začal větrat.

Za necelou půlhodinu jsem však musel odjet na poštu do Poděbrad. Nad ničím jsem nepřemýšlel, vzal si bundu z věšáku v kuchyni a vyrazil. Poslal jsem balík a vešel do nedaleké samoobsluhy. Po chvíli pojíždění s nákupním košíkem jsem zaslechl od po­kladny ženský křik.

„Hóólky, jéžíšmarjá, cítím kouř – někde tady hoří !!! Všechny sem, koukejte, ču­chejte !!!“ Na ta slova se do prodejní místnosti vřítil veškerý personál a já se zprvu pobaveně díval na čuchající ženský tým. Jen chvilku, protože jsem si uvědomil, že být svědkem dvou „požárů“ v tak krátkém čase je značně nepravděpodobné. Tím zdrojem kouře byla totiž moje bunda nasáklá zplodinami z kuřecí kremace, které jsem já už necítil.

„Paní pokladní,“ naklonil jsem se přes pojízdný pultík pokladny, „to budu asi já – ten požár,“ a nastrčil jsem k ní rukáv své bundy. „Holky, už to mám !“ zvolala radostně pokladní, „to smrdí kouřem tenhle chlap!“

„Pane, vy jste nositelem poplašné zprávy“ dodala již pobaveně, “ vy jste mne ohrozil – vždyť já jsem tady požární referent!“ „Ale že mám dobrej čuch, holky?“ radovala se nad rychlou likvidací požáru své pro­dejny.

A tak jsem díky svému nepříteli – sporáku – stal poprvé v životě nositelem poplašné zprávy a chudák Bak se ten večer musel spokojit jen s granulemi.

 

 

 

Aktualizováno: 10.11.2011 — 21:28

74 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Baku a pane Václave, omlouvám se, ale vložím zde O.T.
    Úmyslně dnes a úmyslně sem … k fotkám Baka s úžasným pohledem.
    Li … (rose2) , Jirko … (rose2) a vy všichni ostatní, co jste tam s nimi (rose2)
    Chybíte mi

      1. Velmi často si vzpomenu na Li a její úžasné psy, Tojefuka, Evam a vždy vlídného Kardiaka. Kamarádi, už je to dlouho, co jste za Duhovým mostem, ale zapomenout nelze (rose2)

  2. Bak se tak krásně vyčítavě dívá, doufám, že jste mu spálené kuřátko vynahradil :-D

    Mám rozvařený oběd, v troubě muffiny (hned jsem je byla
    zkontrolovat :-D ). Krátce potom, co jsme se přestěhovali a sestěhovali do domku, dala moje mamika vařit maso na polévku. Pak šla vynést smetí a uviděla sousedku a zapředla s ní hovor a zkrátka…. Přičinlivý soused z druhé strany domu zavolal hasiče a další sousedka z okna křičela hoří, hoří, jen moje maminka zůstala klidná a dál se sousedkou vedla velmi důležitý hovor. Samozřejmě hrnec i s obsahem v popelnici, kuchyň dostala novu výmalbu, větralo se velmi dlouho…..

  3. OT – 11.11.11 by měl být šťastný den, že ano? Ale pro mě to je den zmizelých věcí. Nejdřív mi ráno zmizely kontejnery na petky; běhala jsem po sídlišti s taškou našlapaných petek od jednoho místa k druhému ke třetímu, ale marně. Tak jsem chtěla petky hodit do normálního kontejneru, jenže byly všechny plné do kopce. Asi zmizeli i popeláři. Odpoledne jsem přijela MHD ze školení a po dvou dnech vlezla do auta, abych nakoupila, a zjistila jsem, že mi ze zamčeného auta zmizelo rádio. Benzín naštěstí zůstal, přestože nádrž byla otevřená, asi jim ta kapka nestála za námahu – naštěstí jsem ho nestačila ve středu nabrat.
    A teď hledám takovej papírek s důležitými poznámkami. Je fakt divnej den zmizelých věcí. :O

    1. To je mi líto. Čert vem petky, ale to vloupání do auta by mě rozpálilo doběla. Přitom se dá asi houby dělat. Škoda relativně malá, policajty to zajímat nebude. Jen trochu zkušený zloděj to auto otevře cobydup, ani nemusí dělat randál rozbíjení okénka. No, podlě přísloví, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, to mohlo dopadnout ještě hůře – mohlo zmizet celé auto.
      Papírek vyplave, až ho nebudeš potřebovat, na to máme Murphyho zákony. A do hlavy neee, prosím. Já jen, aby ses v té mizerii alespoň trochu pousmála, ale možná mě budeš chtít spíše uškrtit.

      1. Jedno auto mi už před pár roky zmizelo, tak by to mohlo pro ukojení statistiky stačit. (whew) Měla jsem teď zamknutý … nevím, co to je, takový zámeček v panelu vedle šaltpáky, tak asi proto nezmizelo, ono se nedá přeřadit ze zpátečky nikam.
        Papírek se neobjevil, zato se mi pravidelně zjevuje na klíně Bertík. :)

        1. Ještě jsi k tomu všemu mohla mít za stěračem lísteček Obecní policie děkuje, že správně parkujete :)

          1. Renatóóóó! (rofl) :*
            Tak tyhle lístečky miluju na vracích, které zabírají místo na parkovišti, rostou kolem nich malé stromky, jsou bez kol a mají vymlácená okna. Jednou jsem k takovému autu policajta dovlekla a žádala vysvětlení …. marně.

            Dneska byl fakt blbej den. Byla jsem na školení o zákoníku práce, přednášel mladej arogantní týpek z VŠ, poradce pro všechno možný, jak neopomněl opakovaně zdůraznit. Ovšem výklad byl značně nesrozumitelný. Když jsme měli příliš mnoho otázek, na které neuměl odpovědět, pravil: Pokud nemá někdo další dehonestující otázku, můžeme pokročit dále … Neuvěřitelný! Na placeném školení. Taky nás nezapomněl pokárat, že jsme ztratili zbytečně příliš mnoho času – měl na mysli naše dotazy, žádající vysvětlení nesrozumitelného výkladu. Hned v pondělí to sdělím vzdělávací agentuře, a nebudu sama.

  4. Krásné počteníčko k pátečnímu podvečeru. Díky. Bak je krááásnej. (h)
    Osobně jsem ubezdušila již dvě mikrovlnky zahořením, když jsem si narychlo rozpékala housku a jen jsem odskočila do patra,kde jsem bezmyšlenkovitě započala s jinou prací.Dvakrát! (fubar) Teprve když vyděšená zvížata dupala po schodech v úprku projela mou hlavou myšlenka, který blb připálil doma mléko. A hle ten oný jsem byla já. Toho smradu nikomu nepřeji,musela jsem všechno vyprat, ,vypucovat octovou vodou, zvížata smrděla taky,opravdu krásné dny to byly. Od té doby mám zakázené mikrovlnění. (chuckle)

  5. Naprosto dokonalý čtení (rofl) (rofl) (rofl) .
    Pamatujete na páně Horníčkovo „Pozor na kuře“?
    Už dlouho jsem nic až takhle destruktivně nespálila, ale zcela pravidelně nechám sáček v čaji a čtu si…pět minut, deset minut, půl hodiny… Jak já to nesnáším (devil)

  6. Pane Václave, senzační příhoda, která potěší jednoho, tedy jednu, která připaluje dost často. Proto, když v době vaření si jdu na zahrádku skočit pro petržel, vezmu si do kapsy nataženého minutového budíka a potom děsím okolo pracující sousedy, zuřivým řinčením. Dnes už všichni moji fintu znají, tak se jenom zeptají co dobrého právě vařím.

    1. Jj,minutka je spása hospodyně, taky ji hojně používám – jen u toho čaje si vždycky říkám, že 3 – 5 minut to přece v hlavě udržím :P

      1. Ha, hááá, Zano, to už dávno vím,, že 3-5 minut je ten nejkritičtější čas. Z nich je vždy několik hodin!

  7. Chacha, prave jsem pripalila ovesnou kasi – protoze jsem si skodolibe cetla, co se kdy komu pripalilo. (rofl) Ale taky mam jednu historku. Varila jsem jednou cukrovou vodu pro kolibriky, zapomnela na to a vyrazili jsme s Chetem do blizkeho zelezarstvi. Po navratu kuchyn v hustem dymu, usoudili jsme, ze kdyz nevidime plameny, tak nam asi hori el. vedeni. Chet volal tisnovou linku – hasici jsou necelych pet minut od nas. Uz jsme je slyseli houkat, ale jak jsem rukama rozhanela dym, tak jsem konecne spatrila ten hrnec, v te dobe uz s nejakou cernou hmotou. To se to dobre vysvetlovalo… (chuckle)

  8. Checheche, chudák Bak. :) A že se umí dívat vyčítavě. :D Ale pohromu tohoto druhu taky znám. Dcerka byla malá. Vařila jsem v jejím polévkovém hrníčku hovězí a doufala, že ji přemluvím, a ona to sní. Byla velmi nadaná nežerka. A sousedka „jennaskok“ povídala u vrátek. Ve finále nebyla ani polívčička, ani hrnek. Malovalo se do týdne, protože ten puch jsem jinak nepřeprala. ;)

  9. Připálenin i na mém sporáku bylo dost, nejvíce si ale pamatuji tu s tlustou hovězí kůží. My tlusté nejíme, odříznutou kůži mi bylo líto vyhodit, tak jsem z ní chtěla alelspoň vypéci tuk na ochucení kočičích granulí. Dala jsem jí do kastrůlku, podlila vodou a dala na pomalé vypékání. Tím se stalo, že kůže delší dobu nebyla vůbec cítit a já na ní dokonale zapomněla. Dokonce tak, že jsem si „krátce“ zajela ke kamarádce. Když jsem se vrátila, dům byl plný neuvěřitelného smradu, z kůže jen kus černého chuchvalce, dno kastrůlku tak spálené, že smalt popukal. Co mě ale nejvíce překvapilo byly mouchy – v kuchyni jich lítalo nejméně 30. Při tom byl dům zabedněný, protože běžela klimatizace. Z jakých tajných skrýší ty všechny mouchy vylezly nevím. Vyvětrat se to do příchodu manžela z práce prostě nedalo a tak jsem musela přiznat pravdu.

    A vůbec nejlepším odlepovačem připálenin je jedlá soda. Nesmí se s ní ale šetřit. Do připáleného hrnce nalejte asi na prst vody, přiveďte do varu a pak na to nasypte nejméně dvě polévkové lžíce jedlé sody. Pozor, zpění to. Zamíchejte, odsuňte z plotny a nechte do druhého dne odmočit, pak umyjte. Zatím se mi skoro vždycky připálené jídlo ze dna krásně odlouplo. Pokud ne, vše jsem ještě jednou opakovala.

  10. Som ja ťapša! Veď dnes je Martina.Tak všetkým oslávencom všetko naj,naj:veľa zdravia, šťastia,pohody a splnenie tajných želaní.Máme veľa Martinov medzi nami?Viem o Martinovi od Dede,v rodine mám ich dosť a prezradím Vam tajomstvo :aj dnes v práci je jeden,ale som naňho zabudla-teda: nedal na stol ani sušienky,ani sa netvári sviatočne,no idem to napraviť.

  11. chechtám sa ako pominutá,Bak má ublíženú tvár-asi po tých granulách.Je perfektný.Spomínam si ako za hlbokého socíku bola „in“ výroba domáceho Bailley/lacna whisky + sladené kondezované mlieko Tatra/Tá konzerva sa musela dve hodiny variť vo vode neotvorená-i dala som ju do hrnca do vody,vykladala som si pasians,fajčila a rozmýšľala/to bežne nerobím/ a prišla som na to,že musím niečo vybaviť.Ked som sa o tri hodiny vracala domov,cele schodište voňalo karamelom,doma nad sporákom namodralý dym,hrniec od dna čierny,ale konezerva celá!Po vychladnutí som ju otvorila-tam tuhá hmota sladučka,voňajuca karamelom.No a tak som pila whisky a zakusovala k nej karamel.

    1. Verenko, takhle se tady dělá jeden druh „pie“ (koláče), kdy se také slazené kondenzované mléko nejprve dvě hodiny vaří. A je to i základem medovníku,kdy se pak z plechovky opravdu vylévám zlatavý karamel.

    1. Škoda, je vidět, že u nás ale udělali úplně všechno co šlo včetně slušného rizika pro to malé. Bikira se musí učit a třeba jí v tom pomohou i ti dva gorilí kluci – pokud jsem četla správně v chatu, objevili Bikibar. To je dobře. Nic ji nemůže poučit více než sání mláďat, která už nejsou tak rozbitná jako to malé gorilí miminko. Snad jí to ukáže Kijivu. Té si musíme vážit o to více, že se tak vzorně chová ke svým mláďatům. I když to samozřejmě měla lehčí, když ji odchovala její vlastní máma. Ale třeba s Mojou přímo před sebou zrovna příklad neměla a stejně byla vzorná. A ještě jí Shinda Moju kradla. Věřím, že to pro Bikiru je velká zkušenost a že se časem zvládne postarat o své mládě. Také snad bude její postavení v tlupě jistější a tím nabyde sebedůvěry, která jí nyní evidentně chybí.

      1. Dějuju, Lásková. (inlove) Teprve před chvílí jsem se dostala k PC, celý den jsem zase byla mimo příjem. Prvně jsem koukala na gorilky, na video. Je to smutné, ale byl by to spíš zázrak, kdyby to vyšlo. Zrzík je kouzelný a snad najde domov jinde. (h)
        Apinko (inlove) , dík za info o Bikibaru, to jsem nějak nezachytila. :) Určitě je to ale moc dobré, sblíží to víc skupinu a snad to pomůže v budoucnosti. (y)

        1. Bikirka, když se dnes vrátila do rodiny, tak byla evidentně spokojená, že je zas ve světě, kterému rozumí.
          Na miminko už prý čeká v Německu adoptivní mamka; všichni říkají, že půjde do gorilí školky do Stuttgartu, ale tam jsou mámy lidské, pořád myslím, že jde za jinou gorilkou. Uvidíme.

          1. Myslela jsem, že školka ve Stuttgartu je zavřená. :O
            Taky doufám, že mimi půjde k náhradní gorilí mámě. (h) Pro Biki je to cenná zkušenost. Pořád si říkám, kdyby mimi bylo donošené, že by ho Biki nebo jiná gorilka vzala k sobě.Prstě to byla smůla, ale skupina jinak zafungovala skvěle.

            1. Přestavuje se, ale jeden pavilon funguje. Je tam malá holka Claudia. A dvě gorilí babičky – jestli se nepletu.

            2. Sice říkají, že asi bylo nedonošené, ale porodní váhu mělo normální, sací reflex také, úchop také. Na druhou stranu tam mokré bez ošetření leželo dobře tři hodiny a evidentně i přes vhánění teplého vzduchu dost prochladlo. Někdy se zahřát je obtížné i pro dospělého, když hodně prochladne, alespoň já se v takovém případě dokážu klepat celé hodiny, natož pro takové mrně bez pořádné termoregulace, která se teprve dotvoří. Osobně bych se přikláněla spíše k tomuto scénáři.Oni ti odborníci také vidí, že je sleduje veřejnost, která je ochotná je skoro rozčtvrtit, když se jí něco nelíbí. Viz to nebohé slůně v Ostravě. Pak je jednodušší říci, že bylo nedonošené než že trochu příliš prochladlo, protože se snažili, aby ho vastní máma přijala. Kdyby si ho Bikira vzala do náruče, očistila ho, usušila a neustále chovala, teplotu by jistě drželo mnohem lépe. ale nestalo se, bohužel. Jsou frajeři, protože to malé nenechali napospas osudu a protože jsou skuteční odborníci, nakonec z něho tu gorilu vychovají.
              Také jsem doufala, že se ujme některá další gorilka, ale ony asi dost dobře nevěděly co s ním. Jak říká pan Bobek, Kijivu má Kiburiho, Kamba Tatua, Shinda je ředitelka vesmíru a asi taková mrňata zase nemusí – možná tak půjčit si ho z náruče podřízené gorily, aby jí ukázala, kdo je šéf…. a Moja dříve či později musí do Španělska za ženichem, aby měla vlastní gorilátko. Ta je snad alespoň řádně poučená.

  12. Trochu O. T. Čertík je dne velice pilný. Když si hrál s botou, vytáhl tkaničku a teď se ji pokouší nastrkat do těch dírek zpátky! (rofl) (Dvě už zvládl).

  13. bunda nasáklá zplodinami z kuřecí kremace – (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

    díky za článek, kterým jsem se (zlomyslně?) prochechtala, ale musím se přiznat, že já bych si asi nedovolila nechat zapnutý sporák zcela bez dozoru – třeba na druhém konci domu, jak píše inka… i mne to jaksi nehrozí, kuchyň je spojena s obývacím pokojem a ložnice hned vedle a hezky propojena… a už vůbec si neumím představit, že bych při zapnutém sporáku odešla mimo byt :O , to by mě jednak ani nenapadlo a druhak kdyby napadlo, bála bych se…. ani pračku už nenechám puštěnou v mé nepřítomnosti, vždy počkám až dopere a zavřu kohout

    nejsem já nějaká moc opatrná? ;) (chuckle)

    1. Nejsi milá Bedo, podle toho co se člověk dočítá v novinách opravdu nejsi. Jsi opatrná právě tak jak by měl člověk být.

      A pobíhají tady zlomyslní skřítci a přesunují příspěvky pod jiný článek. Už se mi to stalo v poslední době několikrát.

  14. Chechtám se tu, že přes zuby nevidím! :D ]:) (rofl)
    Ano, pamatuju jisté uzené kosti, které měly vstoupit do žaludku jako šunkafleky a místo toho, byvše pouze staženy a ne vypnuty, vstoupily do rodinné kroniky jako likvidátoři „akvária“.
    Rodinný umělec totiž asi čtvrt roku před incidentem kuchyň vymaloval na akvarijně modrou.
    Budiž země kostem lehká, zasloužily se o to, že nikomu nestihly narůst žábry!
    :-)

  15. Pane Husáku, že píšete svižně a že pes Bak je sympaťák, to už jsem tak nějak pochytil. Dneska jsem ovšem smíchy zajel pod stůl, vy poplašná zprávo! (rofl) (rofl) (rofl) Tomu říkám start do pátečního dne! Díky moc.
    K věci: vařím rád a často. Baví mne to a jsem mlsný. Logicky jsem tedy i semo tamo něco připálil – naposledy docela nedávno rýžovou kaši, kterou jsem posléze vyprovodil z domácnosti i s hrncem, zachraňovat jedno nebo druhé nemělo smysl.
    Ale jednou… jednou jsem vyráběl jakési nezbytnosti z moduritu, a to nejen pro sebe, ale i pro kamarády modeláře. Byl těch kladek, zábradlíček, bedýnek na nářadí, palubních doplňků a pod. plný plech, jak vánočního cukroví. Zapomněl jsem, spálil jsem. Něco tak strašného už asi v životě čuchat nebudu. Alespoň doufám. Puch mne provázel na každém kroku ještě pár dní, bez ohledu na protiopatření, která jsem podnikal. Doplňky, plech a nějakou dobu i trouba byly zcela nepoužitelné.

      1. Ale moc dlouho ani ne, Honzo… Já jsem to pak vzal obchvatem přes takovou malou příruční troubičku, kterou jsem doma našel a zjistil, že už v ní nikdo nic nepeče (patrně proto jsem ji NIKDY nespálil ani nazasmradil…). Na modurit výkon bohatě stačil. Takže… asi 14 dní, než jsem sebral náladu ty pididoplňky vůbec udělat. To bylo nejhorší :@

        1. To jsem tušil – proto jsem se ptal. (chuckle) Taky si dnes už nejsem jistý, jestli bych se do některých modelářských tortur pustil (nějak mě furt napadají výplety na Ilju Muromce).

          1. Já jsem lodičky zatím pověsil na hřebík (všimni si, prosím, toho „zatím“). Doma mi zůstaly tři nejoblíbenější – Cuty Sark, Mayflower a Pourquoi pas?… Tak jednou, pokud se mi nebudou klepat ruce… :D

  16. Poslyšte, „Skočím si do obchodu“, na to je dokonce detektivní povídka. Tuším americká, ale kde ji hledat…

    To takhle přijde paní domů, těhotná, aby to bylo dojemnější, a manžel hlásí, že teda to a tamto a že se stěhuje k jiné. Paní vezme z mrazáku jehněčí kýtu a tou ho vezme po hlavě. Mrtvolu nechá tak, kýtu pěkně opečuje, strčí do trouby a vydá se do obchodu pro hrášek. Všem vylíčí, jak manžílek milovanej dorazil z práce, a jak se těší na tu večeři, chudinka muj milovanej utahanej, doma najde mrtvolu, celá zoufalá zavolá policii, policisté dorazí a jmou se hledat tupý předmět. Mezitím je dopečeno, paní je pozve (já to jíst nemůžu, jistě pochopíte…) a policisté debužírujíce filosofují, že mají dotyčný předmět jistě přímo pod nosem, ale kde jen on může být…

      1. Taky znám, a taky se mi to líbilo. Roald Dahl to asi je, bylo to v nějaké sbírce povídek „s divným koncem“ – měla dy divné konce i názvu, ale nevzpomenu si. Stejně od toho pána nám nejraději Gremliny a „Karlík a továrna na čokoládu“ :D Jestli já náhodou neinfantilním…

      2. Ano, je to od něj. A také se mi moc líbila Výměna manželek, i když do toho by anijeden z nás v žádném případě nešel.

    1. Tak tohle znám! Je to sqělé jako celý Dahl, jeho zápletky (nebo spíš rozuzlení) jsou neskutečně vymakané!

    2. Jinak je to naprosto nádherné jako divadelní představení, viděla jsem v podání kolínského Malého divadla – nebo to byl Mrsťa Prsťa – pod názvem Skopci na porážku. Naprostá nádhera

  17. Jo, to se tak jednomu semtam vymkne….. Taky jsem už ledacos připálila. To je hned. Ale poplašnou zprávou jsem se ještě nestala.

  18. Jó tak to jsem jednou na podzim vařila Mimoušovi vemínko, pěkně jsme si sedli s dětma k pohádkám a protože byla zima a kuchyň v baráku na druhém konci, za tři hodiny přiletěl Bimbouš, že až na silnici viděl hustý žlutý dým….. My měli kuchyň spojenou s koupelnou, tam vyprané prádlo, všechno mastné, smradlavé, no děs. Malovali jsm,e, všechno myli Savem, prádlo 3x prali, to mne to vemeno přišlo draho.

  19. „to budu asi já – ten požár,“ :D:D:D
    Mám hubu kolem celé hlavy. Dnešní den zřejmě bude prima, když mám k rannímu kafíčku tak pěkné povídání. Nebo jsem byla moooc hodnááá. :)
    Joooo, začouzený byt znám, to jsem zažila tolikrát, že už to splývá v jednu soustavnou katastrofu. Jen se mrknu, co nového na netu …. jen skočím na chvilku dolů k mámě, zanesu jí tohle … jen …. ;)
    Bak vypadá na fotkce úžasně! :)

  20. Na to je jednoduchý lék a sice elektrická trouba s termostatem a časovým spinačem. A když je to mále, tak se dá přiměřené repete. :*

  21. Jojo – není radno kuchyň opouštět. (wait)

    Jednou jsem si dala vařit vajíčka na měkko a přišla VELMI HOVORNÁ sousedka „ani nepujdu dál, jenom ti toto řeknu“. Za hodinu nebyla vajíčka ani na měkko ani na tvrdo, byla to přímo ztracená vejce (našla se až za tři roky, když naši měnili sporák).
    Jedno z prvních sobotních jídel v novém bytě bylo pečené kuře. Strčila jsem ho do trouby a chodila kolem něj po špičkách a stále kontrolovala, aby bylo mňam mňam. Co čert nechtěl, potřebovala jsem si odskočit do obchodu pro pečivo či čo, ale kuře ještě pořád nebylo dle mého gusta. „Prosím tě, za deset minut ho vypni a otevři troubu!“ řekla jsem Jendovi a vyběhla ven. Po návratu byla trouba opravdu otevřená, ale pekáč s uhlím byl už na balkoně. Dnes bych se tomu zasmála a namazala všem chleba se sádlem, tenkrát jsem se málem zhroutila, navíc, když mi Jeni řekl „Je to tvoje chyba a vina, víš, že já připálím i vodu na čaj!“ (rofl) (rofl)

    1. YGO, tohle je věc, která se nedá (alespoň u mužů) ani léčit, ani vycvičit – TLP je zřejmě ze stejného těsta jako můj brácha a jako byl náš otec rodný. Připálí cokoliv, pověstnou vodu na čaj, kafe v kávovaru, a před plotnou se žehnají křížem za mumlání „apage, satanas…“ Nutnost nasytit se řeší jogurtem, rohlíkem a dvaceti deky salátu – nebo bratrem, který umí vařit (v případě táty to byl strýček Bohouš, který vařil jako bůh…)

      1. no ono tu bude už dvacet roků, takže jsem si už zvykla a nic tak podezdřelého ani po ňom nechcu. Ale co mi fakt vadí je to, že si neumí ani tu polívku přihřát (v mikrovlně) a radši říká, že to má rád studený (think)

        1. Mno…a proč myslíš, že jsem uváděl ten jogurt a salát s rohlíkem? No protože se to jí studený… (chuckle)

  22. U nás na tohle máme preventivní systém 8-| Na kamnech je tohle, já jdu udělat tamto, kdyby něco, zasáhni.

    Ne že by to bylo extra platný (chuckle)

  23. Ono se říká, že správný chlap má smrdět. Ještě že jste Bakovi nepřipálil tvarůžky (rofl)

    Bak jak pěkně loupe očkem (nod)

  24. To jsem takhle jednou obdržela pozvání na domácí uzené. Technik, co bydlí na svobodárně nad naší kanceláří mi volal, že ho za chvíli donese vařené. Lehce jsem zaslintala a začala se těšit. Za 3 hodiny přišel, příšerně smrděl a nesl totálně propálené cosi, co vzdáleně připomínalo hrnec, uvnitř s kostičkou černé smradlavé hmoty. „Šel jsem si na 5 minut zdřímnout“, pronesl lakonicky a šel hodit hrnec do kontejneru, nakoupit barvu na vymalování a úklidové prostředky a sebe důkladně vymáchat ve vaně včetně veškerého textilu, který doma má.

  25. Chicht! Ta paní nebyla nadarmo požární referentem. :) (y)
    Úplně nedávno mi chytla pánev s olejem. (whew) Páchnout jsem už (doufám) přestala, ale digestoř musím koupit novou. :(
    Maričko (inlove) , to přísloví je skvělé a nesmírně pravdivé. (y)

    1. To se kdysi povedlo vedlebydlicum na koleji. Myslim, ze uz jsem se zminoval … ano, nalili do toho vodu.
      Me se pokud se pamatju povedly jedny pripaleny kachni jatyrka … hrnec zachranit sel, ale dalo to dost prace.

  26. Další hezké povídání z Bakova života. Buď měla paní „požádní referentka“ velice jemný nosík, nebo vaše vyuďená bunda pořádnou sílu.

    Od mé milované tchýně jsem prvně slyšela přísloví „Pozorovaný hrnec se nikdy nevaří“. Tchýně už mezi námi dlouho není, ale kejí přísloví se potvrzuje vždycky, když se od pozorovaného hrnce na plotně třeba jen na moment otočím.

    1. chudak psik, to musel vycitave poulit ocka, kdyz dostal granulky misto slibeneho kurete. ja to delam porad, neco si kuchtim na sporaku, pak odejdu utracet cas na pocitaci, a rikam si – jenom tohle dodelam, a jenom na tohle se jeste podivam – a hned pak pujdu zkontrolovat do kuchyne – a najednou se nam domeckem vine temny kour..taky vzdycky poulim ocka, jak se to jenom mohlo stat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN