PSI: Ešus – sice nejsem vosobijec, zato sem trojnožka

No nejsem, no. Nejsem vosobijec. I když… vono jak se to vezme, že jo. Sice pravda, lehce – ale fakt jako zleeehýnka zpanikařim, když jsme na chalupě a u Jadranu popolítne vosa, včela nebo čmelák, ale divte se mi, když sem byl už tolikrát zatakovanej timdle zákeřným hmyzem (a to doslova zákeřnym, páč na zahradě kolikrát číhaj fakt za keřem!!). Takže jako z tohodle pohledu teda vosobijec úplně nejsem, pravda.

 

Ovšem! Pozorte! Když má hmyzák na mále a motá se po zemi, nebo ešče úplně nejlípějc, když už má po mále a nemotá se vůbec, tu vzedme se mi hruď, statečně přicválám (ani k tomu nepotřebuju oře) a!!! Mstivě zaútočim. Secvakám ho předníma zubama, rozšmelcuju ho hajzla všivýho na padrť a naprosto ho zničim. Zdevastuju ho. Rozbiju ho na atomy!! Za všechny ty bodláky co sem dostal vod jeho předchůdců! Nenávist mě žene kupředu, kref mi buší f uši a ničim a ničim a ničim. A pak hrdě koluju prostorem a žádám pochvalu, ovace a hlavně teda vodměnu za statečnost. Páč to uznejte, to sem Náčelnik Statečný srdce. Kam se hrabe starej Mel z Gipsu.

Tudle ale, no to sme s pánikem teda nevychytali uplně. Uplně vůbec. Páč vosa byla potížista a tvářila se, že už patří do kategorie „Má po mále.“ a přitom zákeřně byla ešče v kategorii „Má teprve na mále!“ takže… no jo, jo. Jo. Dala mi do držky. Žihadlo. To sme teda zpanikařili s pánikem voba, kupodivu von víc. Páč se bál, že mi voteče jazyk do obřích rozměrů, budu se dusit a von mě bude muset zachraňovat. Nemusel. Jen sem furt pšikal a kašlal a vypšikal sem si tim pádem hodinovou procházku nečekanou, páč pánik chtěl, abych na to celý zapomněl a nepsíchoval ešče víc jak doposaváde a tak jsme to šli vychodit do polí.

 

 

Nemusel sem tim pádem dělat ty svý kolečka, kterejma řešim hmyzí paniku. To je docela funkční věc tudle ty moje kolečka, to vám potvrděj i vodbornící psíchologický. Páč když je nebezpečí, tak tělu velí štréz a adrenalin vyrazit a pádit. Já ale pádit nemůžu, páč potřebuju bejt u svejch (kdybych pádil, byl bych sám a to bych se bál ešče víc), no takže sem to vymyslel a pádim v kruzích. Pánčička dycky houkne: „Kajn štréz! Ty troubo, pocem a sedni si“ a já du k ní a sednu si.

Někdy ani třeba nevolá, rovnou si zakroužim a jdu si k ní, nebo k někomu poblíž, dřepnout. Vono kdyby na mě furt neútočili, tak já bych i pánčičce uvěřil, že vlastně vo nic nejde. Ale to je tak, vona dycky dyš už mě i přesvědčí, že v tý panice bejt nemusim, já jí začnu věřit a sedim s ní třeba u altánu porostlýho psím vínem (Dovolim si odbočku jo? Zajímavý je, že je to víno PSÍ, ale já ešče nikdy žádný na košt nedostal! Hlavně že voni se vínem nějakym prolejvaj furt a mi nedaj ani to moje, to psí!“), kde to bzučí jak v úle a svačíme si a hrajeme si a já si začnu řikat, že vlastně má pravdu, že to bzučení nic nejni… tak si pište, že do 14 dnůch si na mě za keřem počíhá zákeřnej hmyz a zaútočí. A to uznejte, že…

Už jsem zjistil, že nejmíň zákeřnýho hmyzu je v podvečír, takže se snažim dopoledne trávit v komnatách a ven jít, až když největší srocení pomine. Pánčička je i ráda, páč prej aspoň někdy odpočívám. Tuhle sem si myslel, že bych jako ani ráno nemusel z komnat. Tvrdil sem pánčičce, že si radši na pindikoj udělám uzel, abych nemusel jít ven čůrat. Podivala se na mě tim svým rádobyftipnym pohledem, zakejvala hlavou a pravila „ Než ty si vytvoříš na pindikoj uzel, to se tu dřív počůráš! A věř, že esli se tu počůráš, tak to bude pro tebe ešče vjetčí štréz, než když tetkon máš jít ven! Mazej čůrat!“

Tak to sem teda musel, no. Dosprintil sem k prvnímu stromku za brankou a tam se vypustil jak pohádkovej Mrakomor, dočista dosucha. Vyždímal sem se a šup hásky do pelechu, přiďte si pro mě až večer zase. Možná se na chvilku pudu proskočit kolem voběda, páč to by se dalo možná na Babině vysomrovat i něco k snědku a protáhnout si přitom tělo, ale hlavní zabava přijde až s večerem.

 

 

No a s večerem jsme s pánčičkou vyrazili. Vona dycky vezme dobroty a jdeme jen my dva, to má čas jen a jen pro mě. Cáráme se polema, já si dycky zaběhnu do bahňáku se zaprasit. Tetkon máme novou zábavičku. Na poli sou takový slaměný sudy obří. Je jich tam vedle sebe hodně moc naskládanejch. Dřív jsme jen mezi nima s pánčičkou běhali a vona se mi schovávala. No schovávala, si dovedete asi tak představit, jak vona je rychlá proti mně. Pokaždý na ní báfnu ze strany odkud to nečeká! Heh, vypískne jak Šebestová z toho Večerníčku, jak tam maj Jonatána, když na ní Mach bafne u dveří. No ale nedávno jsme díky psí kámošce Alu objevili novou zábavičku. Ukázala nám jaká je sranda, když se hopiká z jednoho toho sudu na druhej!! To nás nikdá nenapadlo! A zábava je to fakt dobrá, souhlasila s tim aji moje milůvaná Fajka, kterážto tehdá tady taky byla návštěvou (ale o tom někdy jindá) a viděla to prvně.

Takže jsme si pohopíkali a já si pak skočil do bahňáku na bahenní koupel. Vyřítil sem se, naprosto unešenej, z křoví a jdem na to, šli jsme proudit prostorem. Já teda hlavně. Pánčička neproudí, pánčička se vleče. Tož si tak pěkně proudim, proudim, proudim, koukám, kde jakej zajíc, proudim a… no! Najednou sem doproudil! Nožička moje najednou zničehož nic au a bolí! A už sem měl jen tři nohy. Zkusil sem zabelhat, ale naznal sem, že ani belhati mi nelze. I stal sem se trojnožkou. Pánčička přišla a pravila ať neblbnu a du, vokázal sem jí, že to asi nepude. I zavelela tedy k operaci. Svalil sem se na bůček a odevzdal se osudu. Pánčička prostudovala nohu, točila s ní, mačkala jí. Esli jako nepípnu. Nepípnul sem. Ale chodit sem taky nemoch, vopravdově nemoch.

Vona tomu nevěřila a že dem, tak sem ubelhal tři kroky a víc sem belhat nemoch. Navíc se mi s nohou něco dělo a musel sem s ní třepat. Třepat sem moch, belhat sem nemoch. Tak prej to zkusíme vysedět, vono to třebas přejde, když to nejde rozchodit. Tak sme poseděli, ale výsledek furt stejnej. Nemůžu belhat, nemůžu. Tak pánčička zkusila zavolat pánika do krabičky. To nevyšlo, páč pánik i pánčička sou v tom s těma krabičkama nastejno. Ani jeden si krabičku nehlídá, takže když do nich někdo volá, tak se jich nedovolá. Pánčička pravila, že todle je taky marný a že teda zkusí mě odtáhnout sama. Byl sem na třech za trojnožku a vopíral se o pánčičku. S důvěrou sem jí hleděl do xichtu a byl si jistej, že to nějak pořeší.

Zkusila mě popadnout do náručí a nést. To vyšlo. Jenže jen na chvíli, páč já nejsem zrovna drobek. Musela mě položit. Popadla mi teda umřelou nožičku, a že ať se o pánčičku opírám, že mi bude dělat berli a půjdeme. To šlo. Ale zase enem chvilku. Tak vzala mikinu, nebohou noženku podvázala, udělala pro ni nosítko a že jí spolu ponesem…. to nefungovalo vůbec. Už byla skorem tma, pánčička splavená jak Železník po doběhu a před náma furt celá ta dlouhá cesta. Tak šup zase do náruče a kousek poponést, pak mě popadla za přední nohy, a že kus půjdu po těch zdravejch zadních, pak zas popadla umřelou nožičku, udělala ze sebe berli a že budem belhat spolu.

No nešlo nám to moc rychle. Nešlo nám to vůbec. Pak vyzkoušela, že si dala moje tlapy na ramena, couvala a já sem šel po zadních jak medvěd z cirkusu, zas mě chvíli poponášela… takhle jsme se plahočili asi tak sto let, až jsme se doplahočili do chalupy. Tam mě prohlídnul pánik stejně důkladně jako pánčička, která scípla někde už na zápraží. Prej že fšecko dobrý!! No ale já sem věděl, že to dobrý neni, neni a neni. Ulehl jsem a odevzdal se osudu. Už navždy budu trojnožka!!!

 

 

Život vám je někdy ale zajímavej, víte to??? Byl sem již naprosto smířenej s tim, že nikdá již více nebudu prouditi – páč kdo kdy viděl proudit trojnožku, že jo? Smutnej sem byl, skorem jako basset sem prej vypadal. Voni mě nechali v chalupě, že ať si vodpočinu. No teda pánčička řikala, že esli si někdo má vodpočinout, tak je to předefšim vona, páč prej to byl záhul. A šla se zas zhroutit na zápraží. Tam seděla na lavici a umírala. Asi, že aby mi to nebylo líto??? Vodpočíval sem, jak mě nabádali teda a najednou sem si vzpomněl, že toudletou dobou akorát chodí na rajz Bára.

Bára je ropucha. A já nad ní dycky bádám. Je to podivuhodnej tvor, měl by se probádat. Jak jsem si to uvědomil, lek sem se, že bych jí třeba taky moch propásnout a vyrazil z chalupy honem ven, abych vo nic nepřišel. Zajímavý že jo? Nějak se to samo spravilo a ani sem si to neuvědomil a už sem zas byl čtvernohej. A mastil sem ven, abych teda vo nic nepřišel a… málem sem přišel vo život!! Páč jak sem se vyřítil ven, pánčičce vylítly voči z důlků a zařvala na celý naše plantáže: „ Ten idiot už chodí normálně! Já ho zabiju!“

Ale nebojte, nezabila, byla ráda, že vo nic nešlo, páč vono já sem se choval naprosto stejně, jako když jsem měl podříznutou tehdá tu nohu, nezmatkoval jsem, jako když mě třeba píchne vosa, nebo tak, byl sem úplně celej klidnej, nožičku sem si skrčil a jen čekal, až to pánčička pořeší, což jí právě vylekalo, že se bála, že to nebude pitomina jako jindy, ale třebas sem si něco v noze utrch a nebude to sranda, proto mě i vláčela a nehnala mě, abych belhal/. Takže sice vykřikovala, že mě zabije, ale byla celá ráda, že už nejsem trojnožkou. Pánik se jí smál, že mi nalítla na kravinu nějakou, ale to neměl moc dělat, páč to zase hrozilo, že zabije jeho. No hlavně, že nešla po mě a já moch jít bádat. Bára už tou dobou byla vylezlá, někam mi frnkla, tak sem jí šel do tmy hledat. Vono to možná i vzhledem k situaci bylo i bezpečnější, páč co kdyby se pánčička rozmyslela s tim zabíjením, ne?

 

 

Aktualizováno: 23.8.2011 — 21:40

162 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Krásný pozdní večer přeji všem milým Zvířetníkům. Dorazila jsem dost pozdě od rána ze školení v Hostětíně a přilehlých obcí. ( Tam co byl princ Charles). Chci u nás obnovit starý sad s původními odrůdami, tak jsem musela na rozumy jinde. Bylo to fajn ale myslela jsem, že zdechnu vedrem. Chystám se na zítřek, doufám, že trefím i s mými excelentními orientačními schopnostmi, hahá, první vpravo to bude jistit, tam vždy zabočím když nevím.
    (rofl)

    Petro, dej za mně Ešuskovi hubana na celou čuňu, je to milášek, pravý rytíř vosobijec. Doufám, že pacinka je vpořádku. (h) Skvělý článek, spravil mně náladu neb jsem uštvaná jak odrostlá laň a přednosta při mém příjezdu již odpočíval v chladných bílých peřinách,mnó snad se nepřetrhl. (rofl)

  2. OT: Já si fňuknu.
    Před několika týdny jsem prosila o palcodržnu pro manžela mé kolegyně, který spadl z lešení a rozdrtil si obě paty. Chvilku to vypadalo nadějně, dráty ven, stehy pryč a před týdnem se něco zvrtlo, dlouhé ležení a celkový stav vykonaly svoje. Od neděle je v nemocnici s embolií a včera ho z našeho okresního městečka vezli do Prahy. Není to dobré, není. Ach jo ;(

    1. Zana má pravdu, embóliu vedia zahnať už pomerne rýchlo, pokiaľ sa to zistí a zasiahne sa včas. Tak snáď to vyjde (y) (y) (y) (y)

  3. tak když ne straka, tak netopýr (bat)

    Krájím v kuchyni petrželku (donesla jsem si ji od sestry plnou igelitku) najednou mi kolem hlavy sviští docela velký netopýr. Kuchyň jsem velmi svižně opustila a zavřela dveře. Až pak mi došlo, že jsem měla zhasnout a otevřít balkonové dveře ven. To platí obecně – pokud k vám vletí netopýr, v klidu zhasněte a otevřete co největší množství oken a dveří. Sice to znám, ale stejně jsem zdrhla (rofl) Takže zahnat psa ode dveří, páník neohroženě vstoupil k (bat), zhasnul, otevřel mu ven a opravdu během pár sekund si to zviřoň nasměroval správným směrem. A jdu pokračovat v boji se zelenou hmotou (chuckle)

    1. Jééé (bat) .
      Mně jsou netopejři moc sympatický, ale v místnosti jsem s ním ještě nebyla :P . I když večer nám tu občas lítaj…ale mají rozum a držej se venku.

      1. venku mi nevaděj (máme jich večer na zahradě dost – malejch i větších i velkých) , v kuchyni jak jsem zjistila, mi vaděj (chuckle)

    2. Ja jsem videla v sobotu strasne zajimave netopyry. Byly jsme v Charlotte v Sev. Karoline na koncerte. Koncert byl v centru, kde je spousta mrakodrapu a jsou hodne osvicene a svetla miri i ze strechy vzhuru. A tu jsem si o prestavce vsimla, ze tam naprosto zmatene nad jednim mrakodrapem lita spousta cehosi bileho – a dost velkeho. Ano, netopyri, ten eraticky cik cak let byl zcela jasny a vypadali bile od tech silnych svetel. Ale museli byt dost velci – nam na zahrade litaji malinci. Bylo to takove zvlastne zajimave. (bat)

  4. Mili pratele, preju vam hezky vylet do Podmitrova. Neupecte se, dodrzujte pitny rezim, a vubec si to uzijte. (wave)

    1. Ona je cim dal tim vic roztomila. (inlove) A jinakn samozrejme, mila veram, pridavam se do fronty, co drzi palce. (h)

    2. Ona je absolutně nezbedná a neposlušná – říkají ošetřovatelé, kterým aktuální váhou asi 170 kilo dupe na nohy nebo trká do rozkroku, au!
      Měla jsem počátkem týdne video, jak drbe celou sloničku, ale nehodilo se k tématu – tohle je ještě hezčí video, veram. :-)

  5. Tak trochu se mi ten Ešusí argot blbě čte, ale jinak dost dobrý. :D Znám ale nicméně psa který po vosách normálně chňape a žere je, žihadla vezmi ďas.

    1. ahoj ahoj aaaaaaaaaaahoj PŮŮŮŮŮŮŮ (dance)

      no jo co bys chtěl po někom, kdo má jednu buňku, nemůže psát jako Lermontov :D

      Jo většina psů je normálních a hmyzožere. jen pár padlejch na hlavu to musí komplikovat :D

      1. Zdravím Púa (inlove) .
        A zdravím Ešusa, kterej má zásluhy na tom, že i dneska jsem to v tom vedru vydržela :* (toivo) (rofl)
        Jo a seděli jsme u salátu s tuňákem, přiletěla vosa, chvíli se motala po talíři(v zájmu poznání jsem Frantovi zabránila v odhánění…jasně že to byl jeho talíř ;) ). Pak si nahrabala kus masíčka do náruče a poněkud těžkopádně odletěla (flex)

  6. Chudinka zrzavý hošíček (h) Hlavně, že to nebylo nic vážného (tedy nejen jak pro Ešusíka, ale též pro jeho „uštvanou“ paničku). Třeba chlapec cestou pouze šlápnul na nějaký ostrý kamínek, zatlačil se mu do packy, pak sice zase vypadl, ale na moment ochromil nějaký sval. A fotka, jak přikládá packu k dílu a jde zalévat záhony – ta je skvělá. Jako správný chlap se nenechá živit zadarmo.

    Doufám, že Kačenka od Bedy už má úspěšně po zákroku, Karakal držím palce aby se ruka rychle zahojila a mohla malou Rysinku chovat a laskat oběma rukama.

    Po gorilce Mojce bude smutnit spousta lidí, ale jistě budou zprávy, jak si zvykná na nové (a překrásné) prostředí a novou rodinu.

    A hlavně – přeji všem zvířetníkům krásné setkání v Podmitrově. Budu držet palce, aby se vydařilo počasí k všestranné spokojenosti (ne příliš hic a bez bouřek). Aby komáři nekousali, pejsci se spolu vyskotačili do padnutí, zpěv a kytara se nesly do pozdní hvězdné noci a příjemná zábava proudila od začátku až do konce setkání.
    A foťte, foťte, foťte (wave) (h)

    1. Maričko, hlásím úspěšný pokus o kuře podle lodního kapitána! Přiznávám, že jsem zbaběle dala o malinko míň rozinek, zato jsem přidala mrkev i řapíkatý celer, a zdály se mi ty chutě docela dobře vyvážené – chuť karí, česneku i sladká chuť rozinek se pěkně spojily. MLP by sice rád prosadil pálivou papriku ve větším než malém množství, ale to je náš stálý spor, já nepotřebuji jíst rozemleté žiletky, takže má smůlu a musí dochucovat až na talíři. Tak díky za rozšíření repertoáru, určitě tuto specialitku nedělám naposledy!

  7. Ešusku, kdybys nebyl taková nešťasná trojnožka, tak bych se smála, až bych se za břicho popadala. Jenže to já nemůžu, protože je tu rizio, že na nějakém pražení potkám tvou pánčičku a nevím, nevím, zda by mi to nevytmavila (rofl) . A pozor na zákežnej hmyz!! :D

  8. Mobil na venčicí vycházku zásadně s sebou, pro tohle hlasuju všema deseti! Ten stres jsem si zažila, když jsem se pokoušela nést bezvládného psa. Nešlo to, vážil skoro 26 kg a já jsem zkrátka salát, musela jsem ho nechat v lese pod stromem, naštěstí ani ne 5 minut od domu, a běžet pro pomoc. Fuj, ještě dnes je mi z toho špatně!
    Takže mobil, mňamky, kapesník a klíče, toť základní obsah ledvinky, když se jde na psí vycházku. Zato vodítko se mi už podařilo zapomenout. :)
    Ešusku, hlavně že se ti bezvládná končetina zázračně uzdravila – pánčička, místo aby se radovala, si snad ještě stěžuje! :)
    Uf, po dnešní bouřlivé noci vylepšené výjimečnou přítomností Denise v naší ložnici (to aby se bobánek nebál) jsem jak praštěná polenem.
    Tak ještě palce pro všechny potřebné – karakal, Milanovi od veram i Bedině Kačce držím !! (y)

    1. Hančo brrr, to je děsná představa a dovedu si představit, jak příšerně Ti bylo. No ono kdyby to bylo jinak, třeba zadní noha, tak ho taky neodvláčím asi. ne nebudu si to představovat, že by to bylo fakt něco vážnýho.

  9. Tak tohle byl oběd, jak na mičelínskou hvězdu. Na talíři volačo (Sk prominou ;) =lečo) a na pecku Ešusa. Mňam.
    A už zase jdududu (sun) plní plán, když se v půli léta flákalo a my vypadáme takhle :P

  10. Ještě že jsou ostatní na obědě, protože tak „veselé tabulky“ by mi fakt nezbaštili…. Jinak můj plný soucit, Petro, já jsem jednou takhle brodila hlubokým sněhem v náručí naši Boninku (od října za Duhou), protože si o ostrý okraj zledovatělého sněhu rozřízla packu – no a na ty tři kiláčky se i při jejích pouhých osmi kilech opravdu nikdy nedá zapomenout – mohla jsem doma ždímat i tu zimní bundu, kterou jsem měla na sobě, a kdyby babička zrovna pekla buchty, tak mě okamžitě využít při cukrování, protože se mi haksničky klepaly ještě min. hodinu poté….

  11. Petro,dík. Ešík s Tebou je záruka, že se člověk pobaví. I když přijel od doktora a ne moc rozveselen. Jak Ty máš zmáknutého pséka a on Tebe to se hned tak nevidí. Ešus je inteligentní krasavec vyžlí a ne jako máme souseda ridžbeka – to je pometlo křížený s rogalem. Ten si šel i bez paničky do pojízdné prodejny pro buřta a sám se obsloužil pouze k zaplacení se neměl.

    1. ….a sám se obsloužil pouze k zaplacení se neměl………

      a kam by jako asi tak dal peněženku, ha? :D

  12. Tak sa mi s tými osami vybavila jedna už dosť dávna dovolenka na gréckom ostrove Thassos, to je taký malý pľuvanec na severe Egejského mora (106 km ciest okolo celého ostrova spolu). Tam vám boli osi mäsožravky – sladkosti ani ovocie ich nezaujímali, zato ich zaujímala šunka, saláma, rezne, šťava zo surového mäsa a pod. Pečeňovú paštétu z chlebíkov odnášali po takých kusoch, aké len dokázali pobrať – z predných nožičiek a kusadiel vytvorili akýsi košík a paštéta z chleba mizla pred očami …
    Ako to už v Grécku často býva, keď sme sa trochu rozkukali, zistili sme, že pod schodmi do nášho apartmánu (vchádzalo sa na takú zvýšenú terasu) je ubytovaná prekrásna psica – typu pointer, so 6 ešte krajšími šteniatkami. V tom apartmánovom dome nás bývalo asi 10 partijí z rôznych krajín a čosi kamsi sa ľudia národov rôznych začali striedať v kupovaní granúl a konzerv pre šteniatka. Jeden anglický pán práve pri ich kŕmení schytal bodanec osou do pery, strašne mu to nešťastníkovi opuchlo a zapálilo sa, aj na pohotovosť s ním išli… A má to dobrý koniec – mali sme super babu delegátku (pamätám si už len, že bola Marcela, pochádzala z Ostravy a na Thassos sa privydala), ktorá bola tiež psíčkárka a po našom odchode z dovolenky všetkým tým malým našla domov! (napísala nám smsky). Chcelo by sa dodať „a rozprávky je koniec“ ale namojhriešnu, fakt to tak bolo :)
    Držte sa všetci, tu už máme ako v peci (a má byť až 37°C)

    1. Máme taky vosy masožravky (oni teda normálně jsou masožravý, sejrožravý…) tuhle jsem nechala na stolku od snídaně obložený chlébik a ty mrchy z něj okousaly šunku a sýr, zelenina je nezajímala

    2. Jujky, to je na Řecko tak pohádkový konec, že by jedna opravdu zamáčkla slzu v oku (h) Ale my jsme letos byli na Karpathosu a já, která do Řecka vždycky vozím aspoň 6 kg granulí pro případ, že tam nebudou v místním obchodě k mání, jsem jse všechny rozdala kočičkám, protože ačkoliv jsme denně jezdili po ostrově, tak opravdu FŠICHNI pesové, na které jsme natrefili, byli dobře krmení a ve vlastnictví někoho – a dokonce většina i nějaké té rasy :) Vysvětluji si to tím, že údajně většina ostrovanů po 2WW odjela za živobytím přes moře a v devadesátých letech se buď vrátila nebo podporuje finančně své příbuzné na ostrově, takže ostrov je skutečně i v těch malinkatých vesničkách plný krásných nových vilek utopených v zeleni, no a u nich pak dobře krmení pesové – bez řetězů!!!!! (dance) Všem zvířátkomilům mohu tühle destinaci skutečně víc než doporučit (y)

      1. To je super Laďka, ja sa tam totiž chystám! Vlastne sme tam už skoro išli pred 2 rokmi, ale nejak sa to nevyvrbilo vtedy.
        A tento rok na dovče sme mali tiež ušatého nohatého psieho dorastenca – plážového povaľača, ktorý pohrdol aj hotelovou šunkou. Syr si naveľa dal, ale tak, že kúštiček mi vždy zlizol z dlane strčenej až pod nos s výrazom „no tak dobre, ale len aby som neurazil“ (chuckle)

    3. V Chorvatsku mají taky vosy, co se nejraději cpou šunkovým salámem (až pak následuje tvrdý sýr). Já je při snídani ráda pozorovala, jak kusadýlkama odkrojily kus šunky a odnesly si ho zbaštit na vysokou pinii.

      A co se týká toulavých psů – tak už roky jsme nepotkali na pobřeží tuláka – vždycky chodili na procházky s pánečkama (pokud pominu tu dalmatinku v Podace, která chodila zásadně sama a v které kavárně se jí zachtělo, tam ulehla pod slunečník a jala se oddychovat – ovšem živená byla za tři). A v Šibeniku na hřbitově měly kočky na jednom pomníku pytel granulí.

      1. Anooo, z pozorovania toho odkrajovania sústa hryzadlami a bleskového odvozu som bola aj ja fascinovaná! :O Sú to šikovné hmyzáčky, keby mali ručičky, tak poviem že zručné (chuckle)

      2. přiznám se, že toulaví psi by pro mě byl na dovolené problém a i proto jsem ráda, že se pohybuju (coby neletec nekosmonaut :D) jen v českých vodách.

  13. děkuji za palečky, já o ně ani moc neprosím, já si palcodržnu vybrala minulý týden. Zatím jsme to chytli včas, mám mazání a pravou ruku šetřím jen na přebalování, vše ostatní se snažím dělat levou. Pokud se to nezlepší, tak budou antibiotika, ale sádrou zatím nevyhrožovala.
    Jinak si musím postěžovat, nejde mi poslední dobou odebrat krev. Dneska jsem si zároveň nechala vzít kontrolní odběr na krevní obraz a povedlo se to až na podruhé. v porodnici mě taky běžně na jeden odběr píchali dvakrát až třikrát. Mám ruce samou modřinu, no a nad tou kanylou teď i ten zánět. a asi s tím nepřestanou, doktorka jen kroutila hlavou s jakejma hodnotama mě pustili z porodnice domu, že si mě tam měli nechat (ale já domu chtěla). Mě jinak nic nebolí, jen ta blbá ruka a nic nevydržim.

    1. Karakálku, já dodatečně, ale o to víc, blahopřeju k Rysince, a držím fšechny (y) , co jich doma máme (sun)

    2. Karakal , moc blahopřeji k Rysince a myslím na Vás. Taky jsem tu tak trochu byla méně ale o to více Vám přeji ať se uzdavuješ a Rysince přeji hodně štěstíčka do života.
      Pááá, mějte se krásně, budu na Vás myslet. (h)

  14. OT – PROSBA O VELIKÉ PALCODRŽENÍ!!!!

    milí Zvířetničkové, moc vás prosím o držení palečků pro mou dceru Kačenku ve12 hodin – podstoupí důležitý zákrok a jde o hodně!!!! víc zatím nemůžu prozradit

    věřím, že zdejší palcodržna může pomoci (h)

    1. Mno, je smutný, že Mojka odchází – halt to být musí. Ale když už jde, tak je prima, že na tak nádherné místo. A Chelewa je skoro ještě dítě, to by si ji Moja mohla rychle omotat kolem prstu a mít v ní kámošku.

      1. Dalo se to čekat, ale i tak je mi to líto. Ale je fakt, že Moja by mohla zůstat pouze, pokud by se vystřídal samec a Richarda určitě nikdo nedá. Ty výběhy jsou nádherné. Z Nikyho jde ovšem vyloženě strach, ale věřím, že to Moja zvládne. Umí se chovat jako gorila a jistě ho bude velmi respektovat. Pokud se jí podaří dát dohromady s tou mladou samičkou Chelewou, mohla by její situace být jednodušší než Bikiry u nás, kde ji čekalo trio dospělých a hlavně sehraných dam. Nadia už je starší paní gorila, jistě vůdkyně samic, ale budou na ni dvě, pokud to Chelewa pochopí. Jen asi nebudou k dispozici denní filmečky a obrázky jao tady v Praze – občas se totiž dívám. Ten kamerový přenos a výdrž fanklubu vodit kamery, to jsou báječné věci. Snad ale o MOjce i nadále budeme mít nějaké zprávy.

        1. Takhle z dálky to vypadá na ideální složení: prťka Chelewka eště žákyňka, Nadiu jsem viděla na videu z vnitřního pavilónu, jak blbne s dřevítkou a plandá na lanech – ta nevypadá na nějakou příšernou netykavku, a Niky na tomtéž videu vypadal jako mouchysněztesimě a nikoli jako zuřivec. Když Mojka projeví aspoň část pokory a rozumu, kolik projevuje Bikira, mělo by to klapnout. :)

            1. hmmmm, aby to nedopadlo jako s Tadaem, který nebyl schopen zplodit potomka a ještě byl na samice zlý. Uvidíme.

            2. No právě. Niky ještě dítě neměl. Nadia měla tři děti, jedno z nich zemřelo. K sobě se nemají.
              To je ta největší záhada, co zatím neznám odpověď: Jestli Niky může a chce mít děti. :-/

              No ale zkusit se to musí a doufat se také musí, podiv na Bikiru – tolik roků byla se dvěma samci a nic, až Richard na ni zabral.

              1. Fakt je jeden, Moja je mladá a už díky tátovi Richardovi ví wocogou. Měla dost příležitostí se u mamky a tetiček podívat jak na to a tuším, že to tatíček zkoušel i na ni. Tak snad se mu vemluví. Ta druhá malá gorilka z toho ještě musí být dost zmatená a podle toho, co píšeš, neměla zatím příležitost se ani podívat. Možná i proto vybrali zrovna Moju.

                1. Musíme být optimistické – pokud Niky není neplodný (a o tom se nikde nepíše a taky by tam Mojku v tom případě koordinátor nedával), tak je to jen o sblížení, a neznám níkoho, komu by se Mojka nelíbila. Žežejo. (chuckle)

                  1. Ty nezbedníku! (blush)
                    Ale jo, když Niky bere Chelevku, tak se mu asi chce, a to je důležité. A je na ni hodný, takže by i na Mojku měl být hodný.

                2. Když oni ten článek doplnili až později. Tak mám dojem, že tam bude mezi holkama hodně žárlivosti. Ovšem výběhy i vnitřní ubikace jsou supr. Tam může být celá velká rodina.

    2. Jůůůů, Mojenka se bude vdávat! :O Páááni, vždyť je to chvilka, co se narodila, nejpopulárnější mimi v Česku za několik desítek let. (y) :) (nod) (h)
      Ale její nová rodina vypadá dobře, budu držet palce, aby se tam Mojka cítila dobře. (y)

  15. Je to podšívka, podfukář a má tě hezky přečtenou… už to vidím, jak se s bolavou nožičkou dobře bavil… „jááá jsem teď za nemocnýho, a uvidíme, co pánčička vymyslí“ – chodit by už sice jako šlo, to je, ale to je taková zábava! berlička, trakářek, copa si ještě pánčička vymyslí? :oD
    No, na začátku si tu nožku možná krapet obrazil, ale jinak mu nevěřím ani nos mezi očima :oDDD
    (A ještě že to tak je a Ešusák je zdráv a čil jak rybička :o))) )

  16. Petro (inlove) , to zas je storka! (y) (chuckle)
    Musela jsem číst na etapy, ale nedalo mi to, MUSELA JSEM. (chuckle)
    Zrzavá láska je velice delikátní pejsek. Já si myslím, že ho po nějakém skoku něco zabolelo a on si pak řádně dával pozor, aby se to neopakovalo. Co by taky překovával bolest, když měl s sebou Tebe? (wasntme) Možná bys ho měla vycvičit na jízdu na koloběžce. A pak už jen stačí nosit v baťohu skládací koloběžku – a máš vystaráno. (chuckle) :*

    1. …..A pak už jen stačí nosit v baťohu skládací koloběžku – a máš vystaráno………
      (devil) co já už bych tak do toho baťohu měla ešče narvat?? :D:D

      no ale uvažovala jsem o tom, že dolítnu nahoru do chalupy a přivezu kolečko :D, Hošíček umí jezdit v kolečku, veze se jako pán, tak jsem si říkala… no ale nechtělo se mi ho tam nechávat samotnýho…. takže jsem to hold odervala růčo.

      1. Tak místo skládací koloběžky skládací kolečko… Je takovej malej rudlík na vláčení granulí, ten by se ti tam vlez!

  17. jsem se teď pobavila (spíš zděsila (fubar) ) – na stránkách dog se objevila nabídka na oblečky pro dogy. Kdyby na pláštěnky či vesty na zimu (spousta starších dog má problémy s páteří) , tak se nedivím, ale v nabídce jsou sukničky, mikinky i s kapuckou…
    Vím, že Betce sukničku neobjednám… ale byla by určitě elegance sama (rofl)

    1. už chybí jen podprsenka..(já si vždycky vybavím tu paní prasátkovou na té pláži z Jen počkej zajíci (díl jak vlk honí zajíce na vodních lyžích)

    2. Ještě aby nabízeli kalhoty a sako pro koliáky, i když tu pláštěnku pro Doníka – to by asi šlo, už jsem o tom přemýšlela – /přemýšlet, to si tedy v tom vedru fandím (whew) on velmi špatně schne když zmokne, už nemá tu tepelnou setrvačnost jako když byl mladší. Ale pro dogu sukýnku s kanýrem, mě se to vůbec ale vůbec na pejskách nelíbí.

      1. Pořád vzpomínám, jak jsem v zimě ve Zveráči narazila na pár, který si určitě v dobrém úmyslu chtěl udělat radost k vánocům a soukal tam do oblečku docela huňatého mětaje. JEDNAK vzhledem k hustému kožichu ten pejsek žádnej obleček nepotřeboval (tvrdím já), jednak chuděra v kombinéze neudělal ani krok, jak se bál šustění, a co nejhůř – paničce se děsně zalíbila bílá, zdobená kombinézka ještě o chlup menší. No v té by se už nepohnul vůbec.
        Nevím, jak to dopadlo, nechtěla jsem těm lidem kazit náladu, ale pochopím jen, když tady sousedka přes ulici pořídila v té tuhé zimě kombinézku skoroštěňátku, které hlídala mladým přes den. To je pejsíček s kraťoučkou srstí a bříškem nebezpečně nízko, tzv. závějový psík, tam to mělo smysl i na tu jednu zimu. Jinak, když už musí být psík něčím pokryt, se mi líbí „rukávníky,“ jen na ochránění bříška, třeba i domácí výroby. Ze starýho svetru se dá vyrobit úžasná paráda, náhodou, po venčení se vyklepe sníh, připne na šňůru a za chvíli to uschne.

        Sukýnku jsem ještě nepotkala. Ale potkala jsem v zimě pána s dvěma psíky a všichni tři byli ve stejných maskáčích – to uznávám, že jako model mělo šťávu, a hlavně v tom pejsci vesele hemžili po sněhu, takže byly zjevně dobře „šité.“

        1. Tak tohle je moje řeč – naši gerontíci krátkonožky měli a mají každý svůj rukávník z rukávů od našich starých lyžařských svetrů doma pletených…. Ono u naší starší paničky na Vysočině opravdu bývá v zimě hafo sněhu a krátkonožky holt pak mají bžíšánko celé zmrzlé a mokré :(

  18. Chudinko Ešusku, máš ty s tím píchacím hmyzem trápení! No a panička zaslouží medajli za to, jak tě transportovala, jednou jsem takhle transportovala Xenu, když si roztrhla kabátek o ostnatý drát a ještě teď jsem z toho ufuněná! :P
    Ovšem ta hrůza, když má chlupatej kámoš problém a neumí říct, co mu vlastně je, to důvěrně znám. Je to asi tři dny, co mi Ráchel málem způsobila srdeční zástavu. Po vyjížďce přišla domů v pohodě,nechala se osprchovat,pak šla s Uragánem vyluxovat spadané švestky, zkrátka normální postup. Pak dostala večeři – a nic, žádný zájem, ani neochutnala, nechtěla ani mrkev. Apatická, posmutnělá. V hrůze z počínající koliky jsem se s ní šla projít, ovšem nic se nezměnilo. Jakmile přišla do stáje, okamžitě si lehla a spala. Volala jsem naší paní doktorce, co s tím. Pochopitelně se zrovna vyskytovala o padesát km jinde, ale řekla, že pokud se Ráchel neválí a nehrabe, ať ji zkusím nechat spát, že jakmile to bude možné,přijede. Jak řekla, tak jsem udělala. Za půl hodiny, to už byla tma, jsem se šla podívat do stáje. Ráchel ležela a nereagovala ani na to, když jsem jí zvedala nohu, dýchat jsem jí skoro neslyšela. V naprosté hrůze jsem letěla rozsvítit… a když jsem se vrátila do boxu, koukal na mě rozespalej trumbera s výrazem – co mě budíš, víš jak jsem unavená? Chvíli se ještě povalovala, pak se vyhrabala na nohy, šla navštívit Uragána a když se vrátila, zabořila hubu do sena a ládovala se, jak kdyby tejden nejedla. Paní doktorka pak říkala, že to opravdu nemusela být kolika, ale reakce na včelí bodnutí a že je skvělé, že umí takhle vypnout a vyspat se z toho. Takže slečna se vyhajala do růžova a já jsem to vydýchávala ještě asi dvě hodiny. (whew)

    1. ………Ráchel ležela a nereagovala ani na to, když jsem jí zvedala nohu, dýchat jsem jí skoro neslyšela. V naprosté hrůze jsem letěla rozsvítit… a když jsem se vrátila do boxu, koukal na mě rozespalej trumbera s výrazem – co mě budíš, víš jak jsem unavená?……

      PANEBOŽE!! TO JE NA INFARKT!!!! na infarkt, mrtvici a nevím co ještě!! ty jo, to jsou hrozný stavy tohleto! Jo, kdyby oni uměli říct…

    2. Nemohly ty švestky být trochu zkvašené a že by se Ráchel trochu sjela a proto to tak zalomila? Měla jsi jí dát dýchnout.

      1. Tolik jich zase nezbaštila, na švestkách se u nás dokážou zmastit maximálně hmyzáci, což je docela vtipnej pohled. Nejspíš ale zdlábla švestku i s včelou nebo vosou a poněkud jí to nesedlo. A mě z ní málem trefilo.

        1. no hlavně že se holka krásná angloarabská (inlove) dala rychle dopořádku. Z našich zlatíček holt máme občas nervy na pochodu…

          1. Když on se člověk o ně bojí stejně jako o kteréhokoli jiného člena rodiny. A občas je ta vzájemná citová vazba opravdu silná: Včera se Ráchelce po dvou týdnech vrátila domů její malá panička (to soustředění jim nakonec o týden posunuli). To, co naše koňská slečna předváděla, bylo až dojemné – Péťu ofuněla, opusinkovala, pořád ji za něco chytala a vlezla za ní málem až do baráku, aby jí náhodou zase neztratila. Při návratu z vyjížďky se pak pošťuchovaly a hrály si a ta radost, že se mají, byla přímo hmatatelná.
            Jinak Lotyšsko Péťu nadchlo, úžasné borové lesy, louky, moře čisté, měli štěstí na počasí, takže se odolní jedinci i koupali. Ventspils je prý nádherné město, čisté, s mnoha parky a velikánským přístavem.

            1. Milá Lucko, tak takhle by mě Ráchel vyděsila taky, huhu (whew) Ale milovaný kůň a malá panička, to je představa, která mě moc potěší – tak ať vám to klape dál a Ráchel neloví vosy (inlove)

  19. Milá Petro, musím ti udělit pochvalu za nápadité nošení třínohého psa (inlove) Moc se mi líbila ta varianta, kdy měl chodit po zadních (rofl) Ale přiznám se, že mi odlehlo, když jsem se dočetla, že noha byla nakonec celá a nepoškozená.
    Jinak naši psi vosy tak loví, Berry je navíc velmi vážně vědecky pozoruje. S oblibou koulí nosem spadaná jablka nebo hrušky plné vos a čeká, co se stane. Moc se jí líbí, jak to hodující vosy rozčiluje :D

    1. S oblibou koulí nosem spadaná jablka nebo hrušky plné vos a čeká, co se stane. ……

      (rofl) (rofl) (rofl)

      to je bambuláááááá!!!!
      No asi budem muset jen na nějakej antivosí výcvikovej tábor, kde budou samí vosí vrazi, aby si hošíček povšimnul, že se to dá taky řešit jinak :D

  20. Tak jsem dumala, jestli by pánčička nemohla Ešuska chudinku nést za krkem jako pastýř ovečku. No, kdyby pánčička začala chodit do posilovny a trochu si zatrénovala…? Nebo by si mohla pořídit trakárek a chodit na procházky za Ešusem jako doprovodný vůz… (prosím nebít, aspoň ne do hlavy!)
    Jinak klobouk dolů před vynalézavostí pánčičky, dělat ze sebe berli je velmi slušný výkon, Stanislavský by měl radost.

    Malé OT pro kočičí lid: co se dělá, když nějaký bodavec žahne kočku do ksichtíku nebo přímo do držtičky? S bodancem v pacce už zkušenost mám (nedělali jsme nic, kocour se z toho akorát musel vyspat). Tak kdyby někdo věděl, budu ráda. Kocour totiž strašně rád očichává včely, protože ho asi šimrají na čumáku.

    1. .jestli by pánčička nemohla Ešuska chudinku nést za krkem jako pastýř ovečku. ………

      aji to jsem prubla, jenže to je pro mě nebezpečný, on hrozně drápe. takže sice by to bylo bezpochyby nejefektivnější, ale to by mě při tom nesměl dekapitovat :D.

      vozík už tahat odmítám, takhle s sebou táhnu hromadu blbin :D

          1. Ale když bys naučila Ešusa ten vozík tahat, tak bys mohla proudit a Ešusík by se i rychleji unavil. No ale, když by potkal nějakou dámu svého srdce, tak by byl společensky zcela znemožněn (blush) (blush)

            1. no ono nejde tak ani o to, že by byl společensky znemožněn hošíček, jako že by bylo spíš zdemolován ten vozík :D :D. viz ta scénka jak teď u nás byla jeho Maceška, šel jí uvítat s krabicí papíru co nesl na vyhození do kontejneru a když k ní dorazil, fláknul radostně s tou krabkou a podepsal si jí

    2. Naštěstí se mi to ještě nestalo, ale už jsem taky přistihla Babetku nebo Bětu, jak zadumaně a zblízka studují na parapetu vosu. Kočičky to prý většinou zvládnou, podobně jako pejsci. Na ksichtíku otečou, v tlamce se udělá afta – kdybych věděla o bodnutí uvnitř tlamky, asi bych utíkala k doktorce.
      Na „venkovní“ bodnutí se doporučuje otřít vpich octem, cibulí, lihem a případně studený obklad. (Že studený obklad kočka snese jsem pochytila od Štětinky a použila u Pusy, když měla mastitidu – mrazila jsem utěrky a přidržovala na bříšku a Pusa klidně držela.)

  21. OT – pražáci na zítra hlásí tiskovku, tipuju, že se dozvíme, kdy a kam odchází Moja. ;(

    Tak něco veselejšího, hlavně pro Vaví, její oblíbenec coby pradlenka:
    http://jdem.cz/qsvb8

    (y) všem potřebným, aktuálně do Rysíkova.

    1. nesmutni Bětulásková. Moja má věk najít si svoji vlastní rodinu. V přírodě by taky u tatíka v tlupě nezůstala… A prostory pro druhou skupinu asi Praha nemá.
      Tak holce puberťačce přejme, aby jí našli dobrý domov a aby se jí žilo dobře. Rodinný základ získala skvělý, tak se snad o sebe dokáže postarat a rychle se začlenit.

  22. Ešusík je prima životabudič. Čekám tu na tatínka, aby mě odvezl k doktorovi, neb si má ruka vymyslela komplikaci zrovna na den, kdy MLP zkouší u reparátů. tak si tu tak klapu levou rukou do kláves a doufám, že nebudu jednoručka. Vypadá to na zánět žil v ruce, kde jsem měla kanylu. ono to sice bolí dost, ale zatim malou obstarám, jenže se to zhoršuje a třeba auto už neuřídím. Chjo. kdyby tu aspoň byl MLP. Naši hlídají 3 vnoučata včetně Rysíka a já ještě mámě odvolám tátu k sobě. A navíc mu tonějak trvá, to je asi praha zacpaná.

    1. držím palečky, ať se dá pravačka zase brzy do provozu. Kamarádka si týden po porodu pořídila parádní zánět šlach a celá pravačka šla na měsíc do sádry…

  23. Tý brďo!
    Stěhovat Ešuse – no to musela být dřina! Naštěstí sis zacvičila a pejsek to rozběhal. Co to bylo? přišli jste na to?

    Vosy – to je téma. Naší českou strakatou slečnu Bony bodla vosa, když ještě byla coby štěňátečko u chovatelů, otekla jí držtička, takže s ní jezdili po doktorech a čubě z toho zůstala vzpomínka na utrpěné příkoří. Jakmile slyší zabzučet cokoli většího než komár, okamžitě startuje do bojové pozice a útočí. Zběsile, bez ohledu na to, že jí stojí někdo nebo něco v cestě. Cílem je ZNIČIT, ZABÍT hmyzáka! je to asi dva roky, co se jí podařilo strčit čumák do díry v lese, kde bydlely vosy. Utržila pár žihadel, ale neotekla, ani neutekla, pár jich zabila a jen se utvrdila ve vzteku na tu nebezpečnou havěť.
    Doufám, že nikdy nenajde hnízdo sršňů.

    1. ……Cílem je ZNIČIT, ZABÍT hmyzáka!………..

      školení, školení! potřebujem asi nějaký školení. ale ono vlastně…. když on je naučenej nic nezabíjet…. tak si za to asi můžu sama :D.

  24. Zase Ešus!!! Prima. Nojo, oni jsou někdy trojnožky, člověk ani neví jak. A za chvíli lítají jak magoři a nikdo neví, co se stalo. Asi bude něco na rčení, že „ženský pláč a psí kulhání nemají dlouhého trvání…“ (samozřejmě obojí mívá bohužel výjimky). Ale věř tomu, když máš zhrouceného psa „který už nikdy nebude chodit..“ Oni to umíííí
    Jinak s vosou – píchnutí u psa není příliš nebezpečné – to by ji musel omylm vdechnou a musela by ho píchnout velmi hluboko do krku. Psí tlama a jazyk jsou jiné, než lidské a zadušení nehrozí ani při poměrně velkém otoku. Ovšem pokud by pes byl pobodán desítkami vos, mohlo by se to zkomplikovat (když jsme míjeli vosí hnízdo na mezi, hnala jsme štěňata pryč, aby je nenapadlo je zkusit vyhrabat – nemusím za každou cenu zažít vše)
    Velký vosolov byl Nick (můj první dalmatin). A uměl to. Vyhrnul pysky a vosu vždy lapnul předními zuby a mrsknul s ní o zem. Tak dlouho, dokud ji neudolal. V mládí ho bodla a od té doby je nenáviděl. Vypracoval si techniku, takže asi nikdy později žihadlo nedostal.

    1. …..„ženský pláč a psí kulhání nemají dlouhého trvání…“……..

      no musím říct, že kdybych měla plakat tak dlouho jako jsem toho vola vláčela do chalupy, tak se asi uřvu :D, aspoň teda podle subjektivního pocitu, páč ta cesta byla nekonečná (rofl)

  25. Krásne dobré ráno všetkým! Tak Ešus nesklamal, zas pekné láskavé „povídání“. U nás sa všetko čo má krídla a je menšie ako kolibrík, loví – a to ide okolo stojacim (sediacim) O život, lebo pri tom výkone Astor nepozná brata, aj keď nič nechytí. (dog)

  26. To se mi vždycky na menších psech líbilo- že je v případě potíží odnesu. Ale Ešusovic pánčička to viditelně zvládá- jest to hrdinka Ešusí doby!
    Borůvčici fčela bodla jen jednou a byl to řev, že se v Mikulově otočila i ta hrobka na náměstí- a to na ni šlápla! Světluška kamzíkovitá je zatím pouze sběračka- ale žádným hmyzem neppohrdne a sežere všechno, což je kapku problém, neb tu občas vraždíme sršně, takže musíme hlídat, co to pidipotroublo zase cpe do huby a vražedný hmyz radši hned posbírat.

    1. ………..byl to řev, že se v Mikulově otočila i ta hrobka na náměstí-………..
      (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
      když vona ta fčela bolí asi víc .

      Jej a Borůvka má novou kámošku ? Doma??? GRATULUJU MOC!!

  27. Petííí, supeeer! Jak som najprv mala tiež skoro „po mále“ z popisu štrézových situácií s osami, tak mi potom trnulo, čo to ryšavec s tou pacičkou zase utrpel. Nemohol on mať nejaký kŕčik malinký (teda nie ako malý krk ale ako malý kŕč! ) v tej pacičke??? Alebo žeby nejaká šipka trávová? Tie zákerné z divého jačmeňa sa radi psíkom zapichujú medzi prstíky až do neviditeľna; kamošky Peti pekinéz Jimmy – už za dúhou – keď chytil takúto šipku jačmennú medzi prstíky odmietal chodiť a padal na stranu :D Hádam ti to len nezačne robiť častejšie?! (whew)
    Každopádne som si počítala aj monitor poprskala! (a tak to má pri Ešíkovi byť (chuckle) )

    1. Padání na stranu už máme taky v repertoáru – to když nebožáček dostal ATB do svalu. Zdřevěněl, zavyl a celej dřevěnej upadnul na bok. Já taky upadla, páč jsem se smála tak, že mi povolily vazy v kolenou :D:D:D:D:D .

      Já nevím co tam měl v tej pařátě, prohlížela jsem to já na tom poli, pak David doma pod lampou…. nevím. Je to prostě ma-goooor

  28. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Móóc hezký povídání. Protože občas (často) nakouknu na jiné stránčičky, tak pro mě tohle vyprávění není překvapením. Ona pánčička, Ešíku, na tebe ledacos vykecá (chuckle)

    Beta je vosolovka. Když na zahradě hlodá hovězí kost, vosy, které se chtějí přiživit na mase, přikusuje. Občas šikovně, často ale tře hubou o trávník a já vím, že zase „jednu koupila“

    Loví je i na oknech – a nepřejte si vidět, jak pak není z oken vidět.

    Jinak „rozbitý“ pes na cestách je moje noční můra. Ešík jde sice blbě, ale přeci jen odtransportovat (i když je pánčička servaná) …Ale 68 kilíček Bety ?? Nebo 75 kilíček Xerxe ??

    V noci byla velebouřka – a dlouho. Beta opět byla chodec – z místnosti do místnosti. Vždy si chvilku lehnout a zase raději jít. Takže noc plná vášní.

    1. Tady se připnu, ale nejdřív – Ešusku, moc hezky jsi to nadrásal. Děkuju, tohle jsem zrovna potřebovala.
      Jednu dobu jsem nosila na procházky mobil, taky to je moje noční můra, teda spíš byla, protože Majda má 50 kg a podle mne v zimě bude mít tak 55, ale Mimi mělo metrák a to nebylo nositelné pomalu ani ve dvou. A nechat někde pár kiláků od domova ležet psa a jít pro pomoc…..

    2. :-) informovaná Xerxová :-), je to jeliman, co k tomu víc dodat.

      No a že by hlodal venku kost se syrovým masem?? když jsou fšade vosy?? no to ani náhodou, to by ho kleplo. I žrádlo, který v nevosí sezóně dostává normálně venku mu dávám teď dovnitř, páč by scípnul na vyhladovění.

      Vos je příšerně letos. Máme jich tam fakt habakůk. David jim tleská – neboli je stleskne oběma dlaněma a já je fackuju, neboli je odrážim dlaní, jen Ešus se fláká :D

      Jo taky moje noční můra, že se něco stane se psem a já tam budu sama. Stačila ta podříznutá noha v polích, to bylo děsný, dva kiláky jsme běželi a z něj lila krev.Proto stejně jako Inka už jsem se naučila nosit s sebou mobil a snažím se mít v ledvince obinadlo. Ještě chvíli a budu chodit s krosnou :D

        1. jo obinadlo si myslim je dobrá věc, dá se použít v hodně případech, kdybych ho tehdá měla, nemusela jsem tak zmatkovat. Měla jsem strach, že prdne i tepna a to bychom bývali asi už nedoběhli. Naštěstí prdla až u veterináře na stole.

  29. Jůůůůůů!
    Teeeda! Jeden neví, koho víc litovat! Asi pánčičku, anžto byla servaná, jak péro v hodinách!
    Buď oslavena statečná zachránkyně!
    (Nutno ovšem konstatovat, že takovej Ešus za tu záchranu určitě stojí!)
    (sun)

    1. Koho víc litovat?? MĚ,MĚ, MĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚ!! já jsem největší chudák – neboli klustý chudáky, jak říkal můj nejmladší synovec, když byl malej :D. Zrzavohubec je prostě magor a já to odnášim :D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN