PSI: Jak jsme se rozmnožili (2)

Tento článek je pokračováním článku o útulcích, který najdete zde. Dnes se bude povídat o osudech dvou zachráněných štěňat…

 

Nelinka se také loučí

Nám doma k Příšeře (a třem kočkám) zůstala obě štěňata. Hravá, žravá a pitomá. Jedno se podobá malému retrívrovi, druhé má evidentně něco z knírače. Ta kníračka (Nely) je bystřejší, učenlivější a méně visí na lidech. Čistotnosti se naučila během 3 týdnů. Retrívřice Cindy svou menší učenlivost nahrazuje láskou, když někdo přijde domů, hodí záda a počůrá si břicho, nicméně produkty svého trávení i po třech týdnech odkládá zcela nezávazně kde ji napadne.

Nela

Obě jsou vyfocené pro stránky útulku a hledají se pánečci. Příšeře ani moc nevadí – ona spí s námi v ložnici a obě holky spí na chodbě (je tam nejsnáze udržovatelné teraso). Obě mají deku (hrubou), ale zatímco Nely si na ní zvykla, Cindy se ji neustále snaží sežrat. Když jsou přes den na zahradě, fungují jako dokonalá demoliční jednotka, zahrada je plná dřeva původně uloženého pod terasou, rozkousaných plastových květináčů, ty potvory dokonce rozkousaly skleněné zavařovačky, pod kterými přezimovaly malé růže! Nelinka navíc objevila, že černý pes není vidět na černé sedačce, takže na nás co chvíli pomrkávaly polštáře gauče. Naprosto jsme nebyli nadšení, gauč je totiž kožený.

Zajímavé bylo jejich chování na procházce. Obě se nás držely, jenže zatímco Nely se evidentně bála uzavřených prostor a hlavně bytových domů, Cindy se bála otevřeného prostoru. Na zahradě naprosto ignorovaly kotce, tedy spíš se jim obloukem vyhýbaly.

V únoru se nám ozvali nějací lidé od Pardubic – že jim umřela kříženečka knírače a prý vypadala jako Nely, tak jestli bychom… Samozřejmě, že ano, přece jen čtyři psi a z toho dva takoví urviši… No přijeli se podívat. První dojem byl, že Nely je o kus větší, než si mysleli, jenže když jim vlezla na klín a důkladně je umyla, seznali, že je noha v nohávě a že by to mohli tedy zkusit. Se smíšenými pocity jsme se loučili s Nely, nějak se nám ji moc nechtělo dávat z domu. Druhý den telefon, prý vše v pořádku, dojeli dobře, Nely si zvyká.

Pak se ale vše začalo horšit – Nely začala utíkat, prostě rovnou ze dveří přes plot a pryč. Nedala se zavolat, vracela se za dlouho. Když už jsme začali uvažovat o záchranné výpravě, zasáhla CD. Nely se totiž zamilovala do jejich 1,5leté dcerky a najednou bylo všechno jinak. Sice se stále venčila za plotem, ale už jen na dohled od paničky a hlavně se začala vracet na zavolání. Záchranná výprava byla odvolána a podle posledního mailu je vše v nejlepším pořádku.

Informace z konce dubna praví, že Nelinka chodí do psí školy, kde jí to moc jde, ale na ulici má ještě občas problém. I když má skoro rok, výchovou (a často i chováním) je jako půlroční štěně. Navíc je extrémně submisivní. A jak se jí vede, je vidět na fotkách.

 

Cindy

Tak jsme zase trojpsí. A tříkočičí. Cindy má svůj polštář se jménem (a několika vkusnými záplatami, protože když se nudí, tak hryže, je jí jedno co). Čistotnost není její silná stránka – nejméně jednou týdně nevydržela ani těch cca 6 hodin (déle spíme málokdy). Naštěstí se oteplilo, takže Cindy i Příšera byly vypovězeny ven i celonočně. První, co dokázala Cindy zničit, byly Verčiny boty (teda předtím ještě zničila moje domácí cukle). A pak začalo skóre narůstat. 

Ze čtyř solárních lamp v záhoně růží vydržela nejdéle ta jediná nesvítící (ale také již neexistuje). Cindy je prostě rozkousala na malé kousky (včetně jako sklo ostrého průhledného plastu). Jen elektrická část jí nechutnala, prokousla jen fotočlánek a zbytek nechala tak. Zato si pošmákla i na kovových trubkách, kterými byly světla chycené v zemi. A miluje slepice. Ty její náklonnost neopětují, takže mi sem tam volá soused (do práce, do vlaku) že nám vřískají na zahradě slepice.

Cindy je neloví, jen si nějakou přiťápne pod sebe a olizuje ji, což slepice obecně moc nemusí. Jedna se ta pokoušela prchnout sklepním okýnkem, kterým normálně chodí kočky. Jenže slepice je tlustší než kočka, takže tam uvázla a řvala, což se Cindy moc líbilo a nadšeně jí olizovala zadek. Díky slepičímu řevu bylo vše odhaleno a slepice byla odvelena do svých prostor.

Cindy se nadále odmítá zdržovat v kotci. Sice se tam nažere (ale jen když není nikdo nablízku), ale bydlet tam nehodlá. Nechci vidět, co budeme dělat, až začne hárat. Zatím spí pod terasou na paletě od zámkové dlažby, ze které vystrnadila Příšeru. Deku u předních dveří prokousala na několika místech, takže jí byla zabavena. Krom toho udělala z 50metrové zahradní hadice cca dvoumetrové kousky. To jsem ještě rozdýchal, stejně jsme chtěli koupit novou. Horší bylo, když pár dní na to rozkousala přívodní kabel k čerpadlu.

Přiznávám, že to už jsem nezvládl a přetáhl jsem jí ukousnutou zástrčkou. Nedělá rozdíly mezi tím, jestli byla na procházce, jestli jsme ji vylítali s míčkem, prostě když se zrovna nudí, hryže. Tenhle pozůstatek útulkové „výchovy“ je obzvlášť protivný a jen doufám, že ji to přejde dřív, než ztratím nervy (nebo než zkusí překousnout dráty pod napětím). Jarní bouřky znamenaly další problém. Příšera se bojí bouřek (to se naučila od Fily) a při bouřce dokázala ze strachu přeskočit bariéru, kterou jsme blokovali vstup na terasu, kde je mnoho kousatelných věcí. Tak jsme museli odblokovat vstup (nebudu riskovat, že Příšera opět spadne z výšky na záda) a já se děsím, co tam Cindy najde.

Jinak je děsně mazlivá a hravá, miluje aportování tenisáku a na procházkách poslouchá na slovo (tedy skoro). Začala i hlídat, ale štěká fistulí, takže mám dojem, že i Dasty štěká hloub.

 

 

 

Aktualizováno: 15.6.2011 — 11:53

107 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. I ja musim dodat, ze jsem v nekonecnem udivu nad slepici historko. nemohl bys to Honzo naiscenovat a natocit? (chuckle)

  2. k dobré náladě:
    „Pani učiteľka čo to znamená ‚Why??‘ “
    – „Prečo.“
    „Len tak sa pýtam! A čo to znamená ‚I don´t know?‘ … “
    – „Ja neviem.“
    „Vy ste úplne blbá!!!“
    =))

    1. :x Dobré nálady není nikdy dost, tak přidávám jeden příběh ze života. :x

      .(*) Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých životních situacích. Přišla řeč na eutanázii. K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal:
      „Nechci abys mě nechala žít v takovém stavu, kdybych byl závislý na přístrojích a živený tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni všechny ty mašiny co mě drží při životě.
      Ona vstala, vypnula televizi, počítač i ledničku a vylila mi pivo do záchodu!
      Nezdá se vám, že je nějaká divná!?“ .(*)

  3. Honza jistě promine další, ale dost důležité ot.Dopoledne jsem mluvila přes skype s radkou=possum od klokanů. hlásila mi, že f termínu 10.9.-4.11. bude v ČR A RÁDA sn+kterými zvířetníky zase potkala. jelikož bude více v oblasti moravské, raději by brnění, ale i na pražení je ochotna dorazit a prý si vybírat nebude. jelikož nějak měnila email, nemůže se sem na NÁŠ Š ZVÍŘETNÍK propasírovat neb ji hlídače spamu nepustěj dál, protože se nějak zatím nepodařilo přihlásit se. Všechny pozdravuje a těší s, že pozná zas lidičky nové.

    1. Děkujeme za zprávu – samozřejmě Radku rádi uvidíme (inlove) Jen doufám, že to pro mě nebude taková smůla jako s HankouW – zrovna v době amerického Pražení jsem na cestách, takže nic :(

      Jinak Lenko moc držím palce Petrušce i vám (h)

      1. sharko, domluv se s possum. Zkusím ti na ni během víkendu poslat emílka, ale ona je zaregistrovaná i na hadech, takže lze i soukromou zprávu. a má i skype. Pokusím se urvat trošku času a mailík na Radku- possum pohledat.

        1. Jéé – to bude super, určitě Brnění zorganizujeme a possum moc rádi uvidíme. Taky jí zkusím napsat přes hady. Díky za zprávu, milá Lenko, a doufám, že brzy tady budou stejně dobré zprávy o Petrušce.

  4. Milý Jiný Honzo, vydržte, protože moje zkušenost s útulkáčky je, že když si člověk po tisícím pokusu ten problém eliminovat už myslí, že není naděje, tak se to najednou ze dne na den otočí a jedna jen zírá a nedovede si vysvětlit díky čemu se vše v dobré obrátilo…. Naše Beckynka (taky bude v Podmitrovsku) se nesměla prvních pár měsíců „prudce“ budit, tzn. sahat na ni či k ní rychle přijít, když spala. V tu chvíli totiž startovala ze spánku třetí kosmickou směrem do pryč, tj. nahoru, dozadu, do stran – zřejmě jako důsledek jejího delšího pobytu někde v Brně, než ji našli a dopravili do útulku k pí Liškové. Dnes už je to o moc lepší, ale min. víkend si to babi neuvědomila a sklonila se nad Beckynkou spící v křesle, aby ji jen tak lehce pošimrala a skončily obě málem pod tím křeslem – babi visící přes opěradlo a držící zděšenou Becky, která se pokoušela se zavřenýma očima uprchnout bokem přes to opěradlo…. No a ty slepičky, tam si myslím, že to bude Cindička dělat napořád – švagrová má osmiletou labroušku s průkazem původu a několika absolvovanými zkouškami, a přesto dodnes po pořízení nového slepičího hejna je u nich pár měsíců dóóst hlasito, než si nové slépky zvyknou, protože ona miluje aportíčky, takže si občas některou
    vybere a aportuje ji před vchodové dveře pro pochvalu (chuckle) A ačkoliv se jí pochvaly nedostane, stejně v tom pokračuje, no a slípky si po pár týdnech zvyknou, že se musí od prahu vracet ke svým družkám po svých….

    1. slípky si po pár týdnech zvyknou, že se musí od prahu vracet ke svým družkám po svých…. (rofl) (rofl) (rofl)

  5. Jak už jsem jednou napsala Vy jste tedy (angel) (angel) a musím to znovu a znovu opakovat ! (h) Vaše trpělivost asi dostává dost zabrat, no ale ty psí voči, jak má jeden oddolat. (dog)
    U nás doma jsme již omezeni prostorem, naši milášci tak okupují prostor tak, že se jich musíme ptát o dovolení jestli si někde můžeme sednout nebo lehnout. (chuckle)
    Mia (cat) dokonce přišla na bohovskou fintu, předstírá, že škrábe za mnou opěradlo a jak vstanu okamžitě skočí na křeslo obsedne ho, rozplacatí se a já končím na židli.
    jiný Honzo, ty slepičí zážitky mne tedy dostali . (rofl)

  6. Mně Nessy strašně dlouho okusovala všechno, na čem byl silnej můj pach. Nejradši knížky. Když mi sežrala dřevěnou zobcovou flétnu, skvěle rozehranou, tak jsem fakt myslela, že ji přizabiju. (Navíc se dřevěná sopránka fakt blbě shání – je mnohem víc těch plastovejch. Ještě náhradu nemám, hraju na tu plastovou, grrr.) A taky jsem měla strach, že začne kousat dráty.
    Ale i tak, ať jsou s nima starosti, beztak jsou to miláčci.
    A vy máte fakt (angel)
    Tak ať se Cindy i vám daří, ať Cindy pochopí, že doma je něco jinýho než v útulkovým kotci, a tak všechno.
    Jo a slepice – slepice – – *představila si a odešla chcípnout smíchy*

    1. ioanino, vlastním dřevěné zobcovky dvě. ještě z doby začátků kantorských, kdy jsem se pokoušela děti na zobcovku doprovázet při zopěv.nešlo to, zabalila jsem pokusy brzy a zobcovky zahálejí nyní v šuplíku. Jednu Ti ráda DARUJU, bo už mi nejsou k ničemu. Petra hraje na housle, Věrka na klavír a dětský zpěv při hudebce ve škole raději doprovází na kytaru.Ani jedna zobcovka sice není rozehraná, (spíš jsou skoro nehrané),ale už je nepotřebuju. Dej nějaké spojení na sebe třeba přes soukromé zprávy hadopasí nebo na lenka53na centru českém.

      1. Fakt??? Vážně??? To bys byla (sun) zlatíčko (h) miláček (angel) a tak vůbec všelijak!!!
        Vyměním aspoň za mandalu!
        Lidi, já snad dostanu k těm narozkám dárek???
        Jé…!
        (music)
        (A mám 10+7, takže je to pravda.)

        1. JASNĚ, NESLIBUJU TO, CO SPLNIT NEDOKÁŽU!! PÍSNI VÍC NA MAIL, DOMLUVÍME PODROBNOSTI. TE´D MUSÍM S HOKINEM VEN A NAKOUPIT TROCHU. VEČER MERKNU. PODLE MAILU NAJDEŠ I MÉ SKYPE, TAKŽE SE TAKTO LZE I DOMLUVIT NA PODROBNOSTECH.

        2. ZAS JSEM NEPOČÍTALA, TAKŽE ZNOVU!!! MÁM 4+2. TO SNAD ZVLÁDNU. CO JE MANDALA TO NETUŠÍM, ALE DARUJU FLÉTNU RÁDA, BO U MNE JEN SMUTNĚ ZAHÁLÍ POD KRÁMY V ŠUPLÍKU, ALE U TEBE BUDE DĚLAT KRÁSNOU MUZIKA A BUDE NOSIT JEN RADOST. HUDBU MILUJU STEJNĚ JAKO KNÍŽKY, ALE NYNÍ SE K TOMU DOSTANU JEN ZŘÍDKA. DOJÍŽDĚNÍ ZA PETROU , ZAHRÁDKA A DALŠÍ SPOUSTY POTŘEBNOSTÍ MNE TOLIK ZDRŽUJÍ…

          1. MANDALA JE KULATEJ OBRÁZEK A ZVLÁŠŤ NĚKTERÝ JSOU HLAVNĚ PRO RADOST A Z LÁSKY. :)
            UŽ JSEM NAŠLA MEJLÍK A ODEPSALA. :)

  7. Teda Cindy je fakt číslo! A vy jste skvělí, jak to zvládáte. Tak držím palce, ať ji ty útulkové zlozvyky brzy přejdou a je z ní pohodová hafuška!
    No a k těm útulkům – jasně, je to práce dost náročná, ale občas by se zaměstnanci měli trochu zamyslet, jak jednají s potenciálními zájemci… Včera jsem v jednom nejmenovaném útulku objevila leguána. Napadlo mě, že kdyby se nenašel majitel, v Dubči by legoušovi mohlo být dobře. Už tam mají jednoho nalezence, to, co tam pro ně mají jako terárko, by stačilo na slušný obývák… Takže jsem tam zavolala a komunikace probíhala asi takto: ,,Ještě je v karanténě.“ ,,A karanténa trvá jak dlouho?“ ,,No dokud nenapíšeme, že skončila!“ ,,Aha… a můžu si pak zavolat?“ ,,Můžete, ale nezaručím vám, že tu ještě bude!“ ,,Chápu, může se najít majitel. Ale pokud by se nenašel, mohla bych se zaregistrovat jako vážný zájemce a klidně už teď platit náklady na péči?“ ,,A proč byste to jako dělala? Na to tu nejsme zařízení. Prostě si počkejte!“ A ta milá osoba mi položila telefon! Pokud takhle dopředu odrazují zájemce, chápu, proč tam zvířata zůstávají tak dlouho. Připadalo mi to stejně obtížné, jako vysvobodit dítě z dětského domova (doh) No nic, počkáme a uvidíme…

    1. Lucí já ho tam taky viděla a slintala nad ním,ale nemám na to zařízený terko, tak jsem se jen zamyslela. zajímalo by mě, jak v tom útulku žije. Maj tam terária, nebo jsou v nějakám plastboxu bez žárovek?
      No, kdyby tam měli vousatku, tak bych se asi neudržela :-)

      1. Tak on chvíli vydrží i bez UV lampy, ale nemyslím, že by tam na plazy obecně byli nějak extra zařízeni. Fakt mě jejich přístup docela rozhodil, ta paní nebo slečna asi měla pocit, že se chci obohatit na její úkor…

  8. Jiný Honzo, moc jsem se Tvým líčení pobavila. Věř, že tuhle lepší náladu stále více potřebuju. Agresivní léčba naší starší dcery Petry stále pokračuje, postup je velic e pozvolný a zlepšení se dostvují jen pomalinku. I když už trošku je podle nás s Jiřím cosi jako světélko na konci tunelu vidět, doktoři stále spokojeni nejsou, takže drasťák má dnes už 3. pokračování a ještě budou patrně další dvě. Snad to konečně zabere a bude líp. Už jsme oba s Jiřím hodně vyčerpaní a myslím, že si zasloužíme snad aspoň krátký odedchový čas . Prosím držte stále dál, zvířetníčci, jelikož vyhraná bitva tahle bitva ještě velmi dlouho nebude. Víc nepíšu, abych věci nezakřikla. Zdravím a přeju krásný víkend všem. Jdu se rejpat v zahrádce, sázet sadičky zbylé kedlubny , zasít dýni hokkaidó a ještě vysadit poslední zbytek kytiček do truhlíků. Už se toho sic na pidizahrádku mnoho nevejde, ale je mi líto sadičky dávat do kompostu, i když jsem jich už spopusty sousedním zahrádkářům rozdala . Sama jsem vše totiž vypiplala z vlastnoručně nasbíraných semínek , takže se mi je vyhodit nechce. Pa, prchám ven taky s Hokinem, který už nedočkavě stepuje u vchodových dveří.

    1. Leni, i když sem moc nepíši, nemám moc v poslední době čas, tak na vás moc myslím a držím palce, čím dál víc chápu, že zdraví je to naprosto nejdůležitější! Tak ať se Petruška uzdraví (h)

      1. JANI BU A VŠICHNI OSTATNÍ USILOVNÍ PALCODRÁPKOTLAPKOPLOUTVODRŽIČI, DĚKUJI VÁM VELICE. AŽ SE UDĚJE NĚJAKÁ DALŠÍ POZITIVNÍ ZMĚNA. DÁM VĚDĚT. K TÉTO ZPRÁVĚ MNE PONOUKLA BĚTULÁSKOVO!. RADĚJI JSEM PSÁT NECHTĚLA, ALE SNAD SE AŽ TOLIK NESTALO. DÍKY VŘELÉ ZA NÁS VŠECHN Y A ZA PETRU NEJVÍCE.

  9. Aktuální hlášení:
    na fotkách je skutečně jen Nelly, fotky Cindy jsem nedodal – nějak nebyl nikdo, kdo by je vytáhl z mobilu na net… (angel)
    Jo a Cindy už 2 týdny hárá, takže dokud jí Dasty příliš nepronásledoval, bylo vše OK, jenže teď se na ní lepí a ona má ve zvyku před ním lehnout na záda, takže pak by dosáhl i on (pro neznalé – on je jorkšír). Navíc ho Cindy vysloveně pronásleduje. Takže díky 2 měsícům důsledného krmení v kotci už Cindy může v kotci být nejen bez hysteráku, ale LIDI, ONA to snad bere jako fór a ANI NEVYVÁDÍ! Takže ráno v pyžamu vypustím Dastyho, pak se obuju a vypustím Cindy z kotce (a oba hlídám – snad se moc neochladí, jinak zmrznu). Po vyvenčení Dastyho je odvelen domů a Cindy má vycházky až do našeho dochodu do práce/školy. Ani včera od 6 do 16 ani dnes přes noc neznečistila kotec!!! Tak snad jí to vydrží.
    Jo, EvoŽ, Cindy vypadá jako černý labrouš, jen má velikost středního pudla, takže možná ten měkký zákus…
    A moc díky všem, jen tu svatozář, to fakt ne, jednak to byla náhoda a druhak – dyť bychom se nudili. A Cindy uvidíte (pokud se nic nestane) na srazu – proto byli v přihlášce 3 psi (Příšera, Dasty a Cindy).

    1. Jsem si říkala, že je na obou obrázkách stejný psék. ;-)
      Udělali jste kus dobré práce a věřím, že Cindy pochopí a i ta kousací obsese se zklidní (Bára taky nemá venkovní pelech – jak je venku sama, nudí se a hryže).
      (h)

    2. Vlastní kotec si fenka znečistí až v nouzi nejvyšší, u nás se to stává, když sežerou něco fujtajblového a pak dostanou průjem

      1. Jde o to, že v útulku se nevenčilo, takže všichni psi vykonávali co museli přímo v kotci. Proto taky ty šílené problémy s čistotou v domě. Obě holky byly zvyklé vylézt z pelechu a hned trousit. :@

    3. Milý Honzo, já vím, že není útulek jako útulek a není pes jako pes. Ale tady v tom konkrétním případě byli všichni ti tři zachránění psi tím děsným útulkem poznamenaní a za vaši péči a trpělivost, s kterou je vracíte do života, si tu svatozář doopravdy zasloužíte (inlove) Máš moji úctu, jste fakt dobří. No a příhoda se slepicí… (rofl)

  10. jH, teda hluboce obdivuji (bow) mě psék zaneřádí byt občas nechcačky, když má nějaký problém střevní a má toho jak buchet…. Ale zase neužere všechno, co vidí :)

    2x za sebou 13 !!!!???

  11. Honzo, krásný. Přeju vám ještě hodně svatý trpělivosti (angel)
    Hlásím, že nám pan domácí v Mimoni prozradil, že wifi mu nefunguje (synek k tomu připodotknul, že se nediví, protože dotyčný vpodstatě neví, co to je), takže se ozvu až v pondělí večer (doufám). Držte mi palce, ať se tam neutopíme v bahně a mějte se tu fajn.

    1. Užij si to, milá Zano (inlove) , bahno nebahno. :) A hlavně, hodně foť, ať se zase jednou pěkně projdu po krásné české krajině. :)
      (Klidně můžeš dlouhé štreky, já to zvládnu. (chuckle) )

    2. Jé, vy jste v Mimoni? Matka moje rodná chodila do Mimoně na jedenáctiletku a bydleli na samotě ve vojenském prostoru na Borečku. Jenže pak tam místo našich vojáků přišlu ruští vojáci a babička s dědou se museli přestěhovat.
      Bylo tam moc hezky a tolik borůvek a brusinek pohromadě už asi neuvidím.

      1. Jé Bubu, my máme stejný příběh .Akorát se stěhovala moje rodina. Jiný prostor,zápletka úplně stejná (happy)

        1. No nekecej…. :o :*
          Vlastně jsem tam od té doby, co se babi s dědou přestěhovali nebyla. Oni se přestěhovali až k Poděbradům a my bydleli v České Třebové. Dost z ruky. Byla jsem malá (asi 4 roky) a přesto si pamatuju, jaké to tam bylo.

          1. No mě bylo 10 let když nás „odsunuli“, bylo ve Vtelně u Mostu. Dlouho jsem tam měla své „doma“ a dodnes okolo nemohu projet bez drobného mrazení v zádech. Navíc takřka ze samoty do města…težko jsem si zvykala

  12. ………….Cindy je neloví, jen si nějakou přiťápne pod sebe a olizuje ji, což slepice obecně moc nemusí. Jedna se ta pokoušela prchnout sklepním okýnkem, kterým normálně chodí kočky. Jenže slepice je tlustší než kočka, takže tam uvázla a řvala, což se Cindy moc líbilo a nadšeně jí olizovala zadek. Díky slepičímu řevu bylo vše odhaleno a slepice byla odvelena do svých prostor……………

    :D:D:D:D:D:Džííííííííííííš pooo-oooo-ooo-oooo-moct! Tímto odstavcem máte pro mě Příšery dvě, páč Cindy je příšera děsivá :D:D

    Honzo – díky za ty čoklidky, díky moc. a přeju…… hodně zábavy………. a hlavně hodně pevných nervů.

  13. Mimochodem, u druhého portrétu je fotka Cindy nebo také Nely? Mě to připadá jako úplně stejný pes?!

  14. Teda Honzí, máš svatou trpělivost…Jen mě si asi navždy odradil od toho, že bych někdy nějakého psa z útulku vysvobodila… uf.
    Jinak k tomu hárání. Víš, že kastrace před prvním háráním téměř eliminuje šanci, že by někdy měla rakovinu mléčné lišty? Samozřejmě tími sfoukneš i problémy s dělohou a vaječníky(záněty, rakoviny).
    Jinak co náhubek? Nezvykla by si? Já když chci pustit morčata do výběhu, musí mít Chelsea náhubek, jinak od nich nemůžu odejít. Zvykla si. Sedí u ohrádky, upřeně na ně zírá a vůbec o náhubku neví.
    Jo a kdybys mi poslal na emil nějakou slušnou fotku, stačí tak kolem 200 kB, ono se to jinak dlouho stahuje. Tak bych ji dala k nám na web do sekce Daruji. Třeba by někdo byl ochotný dojet až k vám

    1. Není útulek jako útulek a není pes jako pes. Kdybys opravdu chtěla, tak si bezproblémového psa z útulku vybereš.

      1. Když já se bojím, že ho nezvládnu vychovat a že mu nebudu moci důvěřovat. Jak jsem stará, tak jsem blbá :-(

        1. Vzala jsem si z útulku 9,5letou německou ovčandu Dixie, dožila u mě do konce a hodnějšího a vděčnějšího psa už asi nezažiju. Doteď se mi po ní stýská.

          1. Já vím, Dixie si pamatuju. Chuděrka tenkrát sjela schody po čumáku, jak měla špatný ty nohy. Ale já, ač se štěnětem nemám problém, tak dospělý pes i když bych moc chtěla nějakého vysvobodit z útulku. Bojím se, že nebudu umět reagovat. Když zavrčí štěně,pěkně mu to vytmavím, když zavrčí dospělej pes, kterýho neznám. Bála bych se ho vytřepat. Bála bych se, že děti něco špatně pochopí a on je ťafne. Kdyby mi pes dělal to, co jinýmu Honzovi doma, tak nás manžel vyhodí bez milosti.
            No, pere se to ve mě moc. A vím, že možná brzy budu muset o tom přemýšlet aktuálně.

        2. Jj, moje řeč, měli jsme doma Robinka z útulku a ten byl tak vděčnej, že se od babi nehnul ani na krok, trpělivě čekal i před WC a soustavně babičku pozoroval, tedy néé na tom WC, šiš, se jaksi zaplétám. (emo) Chci říct, že ten kdo je (dog) vytáhne z útulku je pro ně bohem. :)

        3. Štětinko, v útulcích jsou i štěňata a dokonce i veeelmi malá, takže si lze vybrat i psa, kterého si doslova vytvaruješ k obrazu svému.
          Jnak při těch tisících psů v útulcích lze opravdu najít přesně to, co chceš. S nevěřením je problém, pokud je to ten typ nedůvěry, že očekáváš, že se projeví „něco“… nedůvěra je totiž stres a pes to cítí. A pak se to „něco“ určitě projeví. Protože pes ve stresu je dost nebezpečný pes. Pokud pro Tebe útulkový pes=pes, kterému nemohu věřit, tak si psa z útulku opravdu nepořizuj, byli byste nešťastní oba.
          U nás bude další pes zase z útulku – až přijde čas… Mně naopak útulkáři vyhovují. Taky neberu prvního psa, kterého potkám, taky vybírám, něčím mě musí oslovit, a asi tam funguje vzájemné pouto, že zatím si nás nacházejí psi se kterými jsme schopni dobře žít. :)

          1. No,ale štěnda se většinou umisťují snadno, těm bych asi moc nepomohla. Nemám zkušenost přímo s útulkářema, ale s hlídáním několika dospělech psů a když to na mě zkusili, tak jsem nejistá. To není právě dobrý. Jeden neví, fakt bych mohla narazit na nějakou úžasně hodnou dušičku, ale já jsem dost pruďas a nejsem si jistá sama sebou.
            Možná je to tím, že mě kdysi jeden nevychovanej čoklík u kámošky dost hnusně ťafnul, protože jsem mu uvěřila. Byl naprosto nevypočitatelnej, lísal se, vrtěl ocáskem a když jsme mu to teda dovolila (vyskočit ke mě na křeslo), tak vyjel a prokousnul mi kuži na předloktí. Kdybych tam s ním byla sama, asi bych mu to vytmavila. (a on už by mi nikdy neuvěřil),a le všude byla rodina té kamrádky, tak jsme nemohla.

            1. Tak pokud by Ti šlo hlavně o to pomoct nějakému psíkovi z útulku, tak naopak doporučuji psíka staršího, tzv. „na dožití“. To jsou podle mých zkušeností právě ti, co jsou vděční, že je někdo z útulku vytáhl, že mají své doma a své lidi, co je mají rádi. A bývají nenároční. A hlavně, psi 5 a více let mají značně menší šanci na umístění, než psi mladí (a to i dlouhověcí psi jako třeba jezevčíci). Prostě starší psy chce málokdo. A zvlášť, když si vyhlédneš psa, co už tam je delší dobu (většinou hlavně proto, že není líbivý), ve slušném útulku Ti sdělí i něco víc k povaze. Pokud chceš psa z útulku, nemusíš ho vytáhnout z toho nejhoršího, co znáš, můžeš si ho s klidným svědomím vzít ze solidního, s tím, že ten pes to pak u vás bude mít natrvalo, bez stresů. Ber to tak, že když vezmeš psa ze solidního útulku, uvolní se slušné místo pro dalšího zoufalce, když ho vezmeš z příšerných podmínek, přijde do té hrůzy další zoufalec a další psí duše bude natrvalo poznamenaná a Ty si navíc zaděláš na malér, že se pes projeví naprosto nečekaně.
              A stále platí, pokud si na dospělého psa z útulku netroufáš, neber si ho. Nepřidělávej zbytečně stres sobě ani rodině. Nepomohla bys tím nikomu. Až přijde ten čas, s klidným svědomím si vyber psa, který bude splňovat Tvé požadavky. A je jedno, jestli bude od chovatele, z útulku nebo od sousedovic Asty.

  15. Přdávám se k obdivným vzdechům, máte zásluhu, svatozář a vůbec.
    Pes, který nebyl pečlivě odchován od štěněte má vždy své mouchy. Cindy je ještě mladá, má šanci se naučit všemu potřebnému. Ostatně on i pes z dobrého chovu může mít mouchy, náš Collin- Bart nechce být sám doma a řve. Občas také něco na protest zničil. No a naše zahrada je plná výkopových prací i od dospělých psů.
    Jinak Cindy má asi krev retrívra, protože slepice nezadáví. To je totiž specialita retrívrů, že mají měkký zákus a nepoškodí donesené (jsou schopni přinést vajíčko, nosit drobného opeřence nebo myš, aniž by je zakousli). Proto mě může čert vzít, když chce někdo dělat s retrívrem (jakýmkoliv) obrany, není jiný pes, který by se na kousání hodil méně). Ovšem měký zákus nebrání v demoličních pokusech (úspěšných). Pokud máme štěňata, dostávají na ohlodávání polínka (vaši si zjevně poslouží sami). a roztrhané pelechy znám…
    Jste senzační, fakt bacha na tu svatozář. Zdravím trojpsín.

    1. jé! vajíčko mi tuhle přinesl i Rikoslav! Opatrně, asi si myslí, že je retriever,ale jak ho přede mnou pustil, abych mu hodila aport, neporušená skořápka odhalila svou křehkost. To bylo diiiiiivnýýýýý! :D:D

      1. Naše holky nepouštějí ;-) až na povel, takže na omeletu nezaděláváme.
        Skoro každý pes umí přinést jemně, ale když se „kořist“ mele, tak přmáčknou. Retrívři nosí takhle i živou kořist. Ostatně když přenášejí mláďata, tak taky musí jemně.

        1. No, já ho necvičím oficiálně a jelikož ty jeho aporty jsou po chvíli strašně uslintaný. Chci aby to pustil na zem. Mám takový to házedlo na tenisáky, takže to jen přiklepnu a hodím a nemusím na to šahat. Bohužel to u vejce nefungovalo. :D
          Mimochodem to házedlo je děsně užitečný. On jak to nemá dotrénovaný, tak mi často tenisák pustí a když zjistí, že se ho chystám vzít, tak po něm znova chňapne. A mě se tuze osvědčuje tím házedlem mu jednu ťuknout za uši, abych ho upozornila, že takhle ne. Taky s ním tlačím před sebou na prochajdách Kačku, aby se necourala. Prostě velmi užitečná věcička ;-)

              1. ještě: ten odkaz je na nějaký drahý,asi značkový, já ho koupila normálně ve zveráku kolem stovky stálo. Mám to delší, to krátký to se člověk musí moc ohýbat :D

          1. Taky by mě zajímalo, jak to vypadá a podle toho, co píšeš, používala bych ho úplně stejně – na postrkování loudilky a zabavení té hyperaktivní fifinky, jak jim ráda říkám. Jinak včera jsme museli nečekaně na veterinu s Matesem – to je tříletý kocour – už předešlý večer přišel ke krmení s nateklou levou tvářičkou. A protože jsme den předtím našli na dvorku uloveného potkana, tak jsme se domnívali, že ho pokousal. Ale pro jistotu jsme vyrazili. Naštěstí nemá zlomený zub ani jinou podobnou lahůdku, tak jsme vyfasovali ATB a čekáme, co z toho bude. Ale od toho potkana to prý může být, protože náš Matýsek je neprací a pokud se do něj naváží nějaký nevykastrovaný soused – myslím kocoura, ne chlapa – tak radši vyklidí pole a jde ten stres zaspat na půdu.

  16. Milý Honzo, moc jsi mi pomohl, protože jsem byla docela mimo z našeho kamaráda, kterému zemřel jeho letitý přítel a tak si pořídil výsledek lásky stafordšíra a labradorky – mimo jiné chované spolu a OMYLEM vznikla štěňata. Tak se jednoho ujal, neb by je jinak všechny utratili. Pocopitelně je něco jiného rozjívené štěně a starý pán. Nebudu to dlouho natahovat – po třech měsících jejich soužití je stav takový, že pejsek je doma cca 9 hodin na vazáku, neb co nezničí jako by nebylo……..

  17. Milý jiný Honzo – o tom, že celá tvá rodina chodí do dveří v pokleku (kvůli svatozáři) a spává na břiše (kvůli křídlům), tak o tom se už nebudu šířit, tady to každý ví (nod) .

    A teď ke psindám – Nelinka je překrásná a jsem moc ráda, že se s páníky sžívá. Marný platný, jak má v krvi kousek knírače, svou chytrostí to nad všemi vyhraje – ona moc dobře ví, jak se má chovat, aby ji měli všichni rádi. Budu jí držet palce, ať to její doma je doma napořád.

    Cindynka je taky moc krásná. Jenom s tím kousáním – hmmm, Brooke má rodokmen jak baron Róčild, vycházky do upadnutí nohou, doma hračky interaktivní (cháááá – teda původně, teď to už na nich není poznat), hryzací, mazlicí, navíc se tam vyskytuje potměšilý kocour a vytáčecí Toya a přesto …. ano, vážení přátelé! Tak boty musí být pevně uzamknuty ve skříni (pst – nové lodičky byly bez dozoru patnáct minut – a mám z nich cvičky, elekantní podpatek v propadlišti dějin), myši zásadně bezdrátové (cvak u samé zadele), internet prý je letos in taky bezdrátový , kapesníky – no, spíš pantličky. Jo – a židle mají ohryzaná opěradla a okna kličky. Tak nevím – už měla rok, to už by se mohla trošku ukáznit, ne (chuckle) ?!

    Tím chci naznačit, že pejsek nemusí být ani z útulku a hryzací zájmy převáží nad ostatními. Ale držím palce, aby Cindynka přestala bobrovat (a Brooke taky!), aby se naučila stoprocentní čistotnosti (tak to zase byla specialita Toye, ale po roku nebylo čistotnějšího pejska) a aby vám jen pro radost byla. (clap) (clap)

    1. Mně sežrala Ája nové lodičky, než jsem uklidila miniaturní nálup – asi během 5 minut mi z jedné udělala pantofel. A to byla Ája hodná, boty nekousala (jen tu jednu, asi byly dost drahé, takže vhodné pro její držtičku), měla málo zářezů (zato výživné, kromě boty ještě mobil a roh od židle, jinak asi nic).
      Ale pinčové jsou v tomhle horší, je to veliký temperament. Některá plemena se trochu zklidní až ne 2 nebo3 letech.

      1. Mému ex, Šarik vykousal nártový části z novejch mokasínů, to bylo radosti…měl je dovežený z krámu a jen si je nazul,aby se v nich předvedl a pak je zul a nechal v předsíni..užil si je necelé 3 minuty (rofl)

    2. Nebuď naivní, hyperaktivní pes se nezklidní nikdy. Taky jsem si myslela, že když byly naší Jesii nejdřív rok, pak rok a půl, pak dva roky, že už!!! a vono nic. Potrhlá je pořád stejně, akorát ji už trošku v jejích 8 a půl letech dochází dech. Naopak, co máme morče Pepinu, tak miluje veškerou zeleninu a jablka, co dostává ona a co naše psová nikdy předtím nepozřela. Včera mi dokonce sežvýkala hromádku zváleného sena, co jsem neprozřetelně hodila do koše v pokoji, nikoliv rovnou do popelnice.

  18. Pozór OT- myslela jsem, že do víkendu vyjde můj článeček o jedné zajímavé akci, která byla v Ostravě, ale není tady. Tak alespoň upozornění takto. Kdo chcete pomoct dobré věci, koukněte na stránky http://www.behprozivot.cz . Aktuální pro tuto sobotu je to pro Plzeň a okolí!!! Ostravský Běh byla fajn akcička ve znamení pochodu v davu :-) .

    Honzo, klobouk dolů, že jste se pustili do téhle záchrany. I když možná trochu z „mladické nerozvážnosti“. Když si vzpomenu, jak jste se báli, že by Anežku zajímaly pipinky…A teď tam máte třeštiprdlu, která je chce vylízat dočista do čista… úchvatná představa :-) . Držím Vám palce, ať to s Cindi zvládnete. Tohle je veliké sousto a bude Vás stát ještě hodně úsilí a nervů, ale moc Vám přeju, ať to zvládnete a máte z Cindy příjemnou společnici.

    1. Milá Ap, já se moc omlouvám, ale článek myslím došel, když jsem byla na cestách a já ho hned nezapsala a tedy mi zmizel v útrobách pošty. Ale já to napravím (blush)

  19. OT – zase jedna vypečená procházka…
    Dneska jsem urvala jeden den dovolené… takže den začal procházkou na „Cvičák“. Je nějaký pralesovitý – je teplo a často leje – takže zeleň bují. V noci byla bouřka s lijavcem – takže mokro, kaluže, bahýnko. I vysoukala jsem nohavice, abych dorazila suchá. Betku jsem honila (od pondělka je na zabití – kníká, málo žere, hrabe – prostě faleška v nejlepší fázi) , aby se hormóny „nenudily“. A najednou pták – velký, černý, divně letící. Usedl na starý dub kus od cesty. Zvědavost mi nedala – a tak za cenu promáchaných kalhot až po pozadí (ten podrost je fakt pralesový) jsem nakonec milého ptáka odhalila. Když popolítnul na další strom, tak už si sednul jak se patří přímo na kmen… Prostě byl to datel černý… Když ta potvora sedí na větvi vzpřímeně jako normální holub, tak se nedá tak lehce poznat. A pak – je to první datel černý, kterého jsem u nás potkala. Máme spoustu strakapoudů, žlun, ale datel se u nás „v revíru“ nevyskytoval.
    Jinak jsem blbec – foťák zůstal spinkat doma… Přitom to nízké sluníčko v mokrém lese dělalo úžasné věci – všechno se třpytilo, kapky vody na listech byly jak diamanty… paráda…
    Betku jsem vysušila, sebe převlíkla… a jdu něco dělat…

    1. Jééé datel! Taky je u nás téměř nevídám, ale jednou jsem měla štěstí ho vidět poletovat po lese – ten jeho „přískokovitý“ let od stromu ke stromu byl fascinující, vypadal tak neskutečně! Jeden z okamžiků, který si budu pamatovat hodně dlouho – Toya byla mladá a plná života, les se koupal v poledním slunci a datel byl jako černý duch – tu se zjevil, tu zase zmizel.

    2. Orosená zeleň v rannom svetle je proste paráda! Veruže to bujnie aj u nás, žihľava (kopřiva) dosahuje výšky človeka. V kombinácii s dusnom, blatom, komármi a tŕním je potom výsledok taký, že všetko čo mám na sebe ide z prechádzky rovno do práčky :)
      Čierneho ďatla som ešte veru nevidela! U nás za rybníkmi na starých vŕbach bývajú ďateľ menší aj väčší, to sú tie obyč, čierno bielo vzorkované (strakapoudi?). Ďatle sú niekedy zlaté, ako sa snažia schovať za kmeň alebo konár, keď ich človek zbadá a keď zostanete stáť bez pohybu, vykúkajú spoza kmeňa, že či tam ten otravný človek ešte je :) Už sa mi to stalo viackrát, moc sa mi to páči, vždy si na to počkám (chuckle)

  20. Teda Honzo, tá slepačia etuda – ja že umrem!!! (rofl)
    Ste borci najväčší a jeden hlbokosklon je málo, tak sem dám aspoň tri (bow) (bow) (bow)
    Držím palce, nech sa Cindine zlozvyky časom poddajú a nech to s nervami dovtedy vydržíte! (y)(y)(y)(y)

  21. Máte môj obdiv. (h) Toto je druhá stránka toho, keď si niekto zoberie psíka z útulku. Ale keby ste si ich nevzali, akú by mali šancu? Nely má šťastný domov a budeme držať palce, aby si Cindy odvykla všetko hrýzť. Skutočne je to zrejme len zlozvyk z útulku, kde sa nudila stále a teraz sa toho nutkania nevie zbaviť.
    Ale svätožiaru máte ako mlýnske koleso. :-)

  22. Hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Klobouk smekám – já bych na to nervy neměla. „Jednoduchá“ řešení neexistují. Doporučuje se dostatek kostí na hryzání (ale asi nemůžeš riskovat, že se ti čuby v tvé nepřítomnosti o ně neservou) a stejně je asi hadice lepší protivník než hovězí velekost…
    Obdivuju ty, kteří zvládají výchovu staršiho psího kámoše, který si nese řadu problémů z minula (nod)

  23. Se tu řehním u kafete a v Cindy poznávám Šarikovu mámu Báru. Byla čistokrevná ovčanda, ale toulavá a mnou nalezená a domů dotáhnutá. Ty demoliční geny, Šarik podědil. Ale moje věci neničil. Omezilo se to u Báry, časem..několik let to trvalo…a Šarik by měl dneska 20tý narozeniny. Tak mávám za Duhu a přeju pěknou oslavu a hodně tenisáků. (h)

    PS: to mytí slepic, to by chtělo zdokumentovat (rofl)

  24. Drahý Hanýsku příbuzný (inlove) , Ty musíš mít svatozář jako kolo od vozu! (angel) Nelinka na fotkách vypadá jako malá Anka, úplně stejně. :)
    Cindy je číslo – máte svatou trpělivost a ona od vás dostává to nejcennější: lásku, obdivuhodnou trpělivost a čas na to, aby si zvykla, že má své doma a že nemusí jen všechno sníst. :)

    Přeju všem krásný den! (h)

    1. P.S. Joooo! Děkuju za to, že jsi mi ráno nahodil h..ústa do úsměvu. Páááni, o takové slépkofilce jsem ještě neslyšela. (chuckle)

  25. Tedy klobouk dolů! A obdiv k vašim nervům – já už bych ty psejky, asi měla dva! Ovšem, když o tom tak přemítám, asi bych si nepomohla – dvě Cindy by byly ještě horší…. :D

  26. Teda Honzo, jste frajeri!!!! Ja nevim, jestli bych na to mela nervy. Mne staci stary kocour Kocur. Kocur ma asi tak 3 mozkove bunky, a vsema trema mne miluje celou svou kocici hlavou, ale na stara kolena kolem sebe obcas nasvini….

    1. Pridavam se, klobouk dolu. Ono to zni pekne, vememe pejska z utulku, ale ne kazdy pak zvladne to dalsi. Preji Cindy, aby nasla sve milovniky jako Nelinka a vam pevne nervy. Ale jste skveli!!! Jen dotaz, kdo je treti psek( rozeznavam Psiseru a pak jen stenata, ale musi byt jeste jedna psi osobnost)? Ovsem olizovani slepic, to je bomba. Mohou byt rady, slepice, ze jde jen o olizovani

      1. Jeden pejsek je Příšera – vlčí špic, druhý je Dasty – jorkšírek, třetí je Cindy – štěndo (nod)

    2. to dobře známe. Náš starý kocour Honás, také sviní i kolem dokola. Rohy všechny zasviní a znečistit dokáže i svůj záchodek. Ale miluje nás svým kocouřím srdíčkem moc a moc a my jeho také.
      V jiných domácnostech po ránu se podává káva a snídaně. U nás se chytne mop a vytírá se a vytírá.

    3. pááni… tak teda nejsem sama, kdo má doma milovaného, hýčkaného, zdravého kočkoura a týž je kříženec hedvábníčka hebkého s prasopotkanem kanálním? mno tak už mu přestanu nadávat za ty bobky, co téměř každé ráno číhají nachystány v kuchyni přesně na polovině cesty mezi dvěma záchůdky…jen bych ráda někdy zvěděla, jestli se nemohl rozhodnout nebo netrefil ani do jednoho :-) (cat)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN