ROZHOVOR: Na návštěvě u… Radka Primáka

Občas fotografuji na soutěžích a různých setkáních, určených pro nevidomé a jejich vodící, či asistenční psy. Několikrát jsem byl překvapen a trochu i zaskočen prosbou nevidomých o CD se snímky. Vždy jsem samozřejmě rád vyhověl, ale ostýchal jsem se pozeptat, k čemu jim takové CD plné obrázků, vlastně bude sloužit.

Na akcích jsem se několikrát setkal se sympatickým mladým mužem a jeho nepříliš obvyklým vodícím psem. Nevidomý Radek Primák projevil nesmírnou ochotu a otevřenost vyprávět svůj životní příběh, ve kterém hrají vodící psi velmi významnou roli. Brzy jsem zjistil, že ostych, či obavy z trapné situace, mohu směle odložit a tak jsem se Radka zeptal, proč mne nikdy neopomene požádat o fotografie ze všech setkání:

„Snímky jsou nám popisovány. Když je prohlížím s někým vidícím, vybavím si vzpomínky. Říkám si, ano, tohle byla příjemná akce, byli tam moji známí a přátelé. Na internetu sice snímky bývají ke stažení, ale v horší kvalitě, než na CD. Někteří nevidomí si chtějí na internetu udělat své album, svoji prezentaci a z CD se to dělá lépe a snadněji. I to je jeden z důvodů, proč o fotky na CD požádám. Jsem rád, že zatím mi nikdo z fotografujících neodmítnul snímky poskytnout.“

Je to váš první vodící pes?

„Ne, je to již můj třetí vodící pes. Jako prvního jsem měl fenku černého labradora. V krátké době po sobě mi zemřela matka a babička, což jsem tehdy psychicky nezvládnul a tak se fenka vrátila zpět do výcvikového střediska. Organizace se tehdy písemně vyjádřila tak, že žádného psa již mít nemohu a že se ze zdravotních problémů nedostanu. Díky lékařům se ale můj stav zlepšil natolik, že jsem si požádal o dalšího psa. Dostal jsem bílého labradora, který se ovšem po půlroce, laicky řečeno, „zbláznil.“ Při pohybu ve městě začal z ničeho nic napadat kolemjdoucí lidi. Tohoto psa jsem byl nucen vrátit.

Pes byl po té vyřazen a cvičen ve Švédsku. Odtud se vrátil zpět a byl vycvičen na hledání výbušnin. Ten samý den, kdy jsem vracel bílého labradora, mi přivezli psa, kterého mám až do dneška. Chesapeake Bay retrívr je plemeno, které pochází ze Severní Ameriky. Kudrnatý pes, netradiční rasa. K vodění nevidomých se zatím příliš nepoužívá, ale myslím si, že i tahle rasa je na vodění nevidomých vhodná. S Endym jsme si hned první den padli do oka, tak že již první den jsme šli spolu do města. Pes pracoval skutečně bez problémů. Jsme spolu s Endym již tři a půl roku.“

Návrat vašeho prvního psa zpět do výcvikové organizace – to asi není příliš obvyklá praxe?

„Nemám problém o tom hovořit. Byl jsem na tom psychicky tak, že jsem si nepamatoval. Nevzpomenul jsem si například, zda pes dostal krmení. Během měsíce jsem přišel o dva členy rodiny, mámu i babičku a prostě jsem to psychicky neunesl.“

Je Endy ve větší míře kamarád, společník, nebo spíš kompenzační pomůcka?

„Úředně je pes skutečně veden jako kompenzační pomůcka, ale pro mě je to hodně veliký kamarád. Když mi není dobře a necítím se být v pořádku, vím, že je Endy u mě. Pomůže mi. Podpoří mě. Když žiji sám a zrovna nemám nikoho, tak je skutečně můj nejbližší a nejvěrnější přítel. Pro mě je Endy určitě víc kamarád a potom teprve pomůcka.“

Jak jsem dnes ale viděl, jako pomůcka Endy funguje více než dobře…

„Ano. Pes ale není robot. Také má své dny, kdy se nechce nikam jít. To ale stejné, jako u člověka.“

Jako dva majitelé psů samozřejmě hovoříme především o našich psech. Jak by jste čtenářům představil sám sebe?

„Už můj příchod na svět byl komplikovaný a nepříliš šťastný. Nedlouho po mém narození odešel dobrovolně z tohoto světa můj otec. Ve čtyřech letech mi lékaři diagnostikovali degenerativní onemocnění sítnice v obou očích. Nosil jsem brýle, ale to nepomáhalo. Nejprve jsem přestal vidět za šera. Po té jsem začal vidět pouze do blízka. Prognózy byly špatné. Do třiceti let jsem neměl vidět vůbec. Zatím ještě ale vidím nepatrné obrysy, pouze přes den, mohu však přijít o zrak úplně.

Dříve jsem byl odkázán jen na bílou hůl. Možnost mít psa je vynikající. Rozšiřují se tím moje možnosti, nejsem odkázán na pomoc cizích a nebo rodičů. A jak jsem se nakonec přesvědčil, rodiče tu nejsou věčně. Je nutné se osamostatnit. To se mi nakonec podařilo a jsem tomu rád. Samozřejmě se lépe pohybuji ve známém prostředí, se psem však mohu chodit i do neznámého prostředí. Jedu kamkoliv, i když to tam neznám.“

Jak vlastně vypadá taková cesta k samostatnosti? Pomáhala rodina a okolí?

„V době před patnácti lety jsem byl závislý na mamince a babičce. Obě měly pocit, že když mám tak špatný zrak, musí mě všude vodit. Vše za mě musí udělat. V zimě nemám raději nikam chodit. Nemám nikam cestovat sám. Nakonec jsem si ale samostatnost prosadil. Přátelé a kamarádi mi pomáhají, ale přistupují ke mně jako k sobě rovnému. Neberou mě jako nějakého „postiženého“ a já to ani nechci.“

Jak se žije se psem ve velkoměstě a jaké jsou reakce okolí?

„Ve větším městě se člověk se psem ztratí v davu. Na malém městě, či vesnici, je více sledován. Někdy stačí na psa, který je označen jako vodící, zvýšit hlas, nebo o něj zakopnout. Všímaví spoluobčané si na postroji psa přečtou kontakt na organizaci a již hlásí, že je psu ubližováno.“

Něco jako tradiční malé udavačství? Potřeba něco oznámit?

„Ano, stalo se mi to. Někteří lidé se starají o druhého až příliš. Majitelé psů ale tohle pochopí. Ví, že když něco pes udělá špatně, je třeba přiměřeně zvednout hlas… Setkávám se ale i s lidmi, kteří vodícího psa litují tak, že musí udělat právě tohle.“

Mnoho lidí má ale pocit, že musí vyjádřit vůči vodícímu psu kladnou emoci…

„Ano, je to různé mlaskání, hlazení. Bohužel, ti lidé si neuvědomují, že vodící pes zrovna pracuje. Na některých postrojích je výrazně napsáno, že pes se nemá hladit a rušit. Někteří lidé si toho ale nevšimnou, nebo upozornění ignorují. Nejhorší je, že mi lidé občas krmí psa uzeninou zakoupenou kdesi u stánku.“

Urazí se někdy nakonec takoví lidé?

„Ano, i když vše řeknu slušně a zdvořile. Lidé se naštvou, mají pocit, že psu zřejmě nedávám krmení. Při tom pes je potom schopen konzumovat cokoliv a kdekoliv. Hrozí, že se mi přiotráví a veterinární péče je velmi nákladná. To jsem zjistil i díky incidentu, kdy mi Endyho napadl uprostřed náměstí československý vlčák v rukou mladičké dívky. Jakási kolemjdoucí paní mě upozornila, že mi krvácí pes. Naštěstí to bylo jen natržené ucho. Následoval převoz policejním vozem na veterinu. Také nepříjemná zkušenost.“

Jaké jsou vaše představy budoucnosti? Mám na mysli vývoj techniky…

„Myslím si, že technika časem umožní třeba i nevidomému řídit auto. Slibné jsou pokusy v zahraničí s mikročipem, implantovaným místo sítnice. Vše bude zatím ale narážet na nedostatek peněz a konzervativních přístupů některých lékařů.“

Nedávno jsem viděl v prodeji robotického psa, vyrobeného v Japonsku. Nebylo by jednodušší místo shánění granulí připojit takového psa přes noc do elektrické zásuvky?

„Tak tohle bych pořídil leda dětem jako hračku. Něco jako tamagoči, které tlačítkem nenakrmím a ono mi zemře. Ale jako bezchybného vodícího psa, kterému dojdou baterky? To ne. To by byla nuda. Živé zvíře je radost. Občas udělá něco, co nečekáte. Robot udělá jen to, co má naprogramované. Někteří lidé si pořídí psa a mají pocit, že bude na vykázaném místě. Na svém pelíšku. Endy svůj pelíšek má, ale stejně je stále se mnou. Samozřejmě se mnou spí v posteli. Ale že bych měl v posteli robota?“

Endy spí v posteli?

„Myslím si, že to je běžné u většiny majitelů psů a jedno, jestli mají, či nemají psa vodícího. Když Endymu sundám postroj, tak je to pes, jako každý jiný. A vodící pes je s pánem 24 hodin denně, tak že se do té postele dostane tak jako tak… Myslím si, že naprostá většina psů spí v posteli, jen někteří majitelů psů to nepřiznají. Hodně lidí také navíc vychovává svého psa jako své dítě.“

Samozřejmě. Může ale pes nahrazovat vedle dítěte i třeba absentujícího životního partnera? Funguje pes jako lék na samotu?

„Ano. Musím říci, že z mého hlediska ano. Partner, i lidé kolem, vám někdy odmlouvají, dávají najevo nelibost. Pes je ale stále na vaší straně. Je věrný svému pánovi. A lék proti samotě? Velice silný. Když je člověk sám, tak má najednou náplň dne a důvod něco dělat. Nerezignovat. Komunikovat třeba s ostatními majiteli psů. Navíc, jakmile si jednou pořídíte psa, budete mít nějakého vždycky. Nedovedu si představit můj život bez psa.“

 Text a foto Jan Šimeček

Aktualizováno: 28.4.2011 — 21:36

63 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ahojky lidi! :-)
    Náhodou jsem narazila na tento příspěvek. Jsem dlouholetá kamarádka Radka a zažili jsme spolu dobré i zlé.Mám také vodící labradorku Floru. Je to opravdu moje největší přítelkyně a provází mne každodenními peripetiemi. Ztratila jsem na Radka kontakt, :-(
    prosím, máte-li ho na něj někdo, ozvěte se. Mám pro něj zajímavé zprávy ohledně bydlení. Díky vše dobrým lidem, kteří pomáhají nám nevidomým, opravdu si toho vážíme.
    Díky Monika
    monyru@seznam.cz

    1. Moniko, je lepší hodit svůj vzkaz pod článek z dneška čí zítřka , s odkazem na tento článek. Jinak to zapadne a všimne si toho jen pár lidí (wave)

  2. Dobrý večer všem.
    Tak si tady tak bilancuju… jak ten čas letí…
    Malý Bláža má příští týden svaťák, už skončili ve škole, v pondělí mají ještě poslední zvonění, tak to nějak rychle uteklo. Kantoři se s nima loučí pomalu v slzách, jak je měli rádi – byla to nejoblíbenější třída ve škole. Na to měl vůbec malý Bláža štěstí – na základce byli taky nejoblíbenější :))
    Po svaťáku bude mít praktickou maturitu, po ní ústní a nakonec písemnou. Termínově roztahaný od května do června… Holt novoty a státní maturita prvním rokem :( Všechno naopak. Tak uvidíme. Mezitím ještě přijímačky na VoŠku.
    Kdybyste mu mohli příležitostně přidržet palec prosím. Vím, je tu mnoho potřebnějších, ale třeba se vám občas jeden palec pro něj uvolní :)

    1. Blážo (inlove) , to přece není možný – to přece asi před měsícem jsme drželi malému Blážovi palce na přijímačky! (whew)
      Jasně, že budu držet. (y) (y) (y) (y)

      1. To jsou věci :) Malý Bláža už není malý, protože je větší, než velký Bláža. Nějak rychle to uteklo. A máme velkého Blážu a mladého Blážu ;-) Neumím si představit, že se budou písemky dělat jako poslední. Připadá mi to takové… proti srsti. Ale on to zvládne. (y) Blážo, drž se! Myslíme na tebe (sun)

          1. Ať se radši drží celá rodina. Mamka Bláža bude omdlívat, taťka Bláža bude dělat, jako že to nic, to se zvládne a mladej Bláža se bude rosit a pak zjistí, že to nebylo zase až takový drama (sun)

    2. Pro Malého velkého Blážu palec najdu kdykoliv (y) A prosím, vyřiď mu, že ta coursingová květina mě pořád baví!

  3. Neuveritelne obdivuju vodici a jinak pomahajici psy. A tenhle Endy vypada, ze svou roli bere velmi zodpovedne – takovy vazny a soustredeny vyraz ma. Moc to klukum dohromady slusi a je fajn, ze k sobe patri.

  4. Děkuju za rozhovor s Radkem. Je vždycky dobré slyšet, že se lidé dokáží vyrovnávat se svými hendikepy. Jsem ráda, že třetí pejsek byl konečně ten pravý a že je Radkovi rovnocenným společníkem.
    (h)

  5. OT pro Dede! Níže píšeš o slepování ouška na džbánečku, aby to mohlo všechno pěkně fungovat. Páneček lepí všechny moje havárie s keramikou nebo porcelánem vteřinovým lepidlem. Keramický hrníček na kávu už funguje několik let a to je bílá glazura. A ani to není vidět.

  6. Přeji Radkovi a Endymu, aby jim to ještě dlouho spolu vydrželo. Přijď častěji mezi nás a napiš o zajímavých příhodách, které se svým úžasným kamarádem prožíváte! Honzovi Šimečkovi dík za zajímavé zprostředkované téma.

  7. Milá HCHO, fofrem se blíží čas tvého odletu do nepřátelské ciziny, tak -pokud sem ještě zabloudíš-
    bych ráda řekla, že přeji dobrou cestu a pohodový pobyt, žádné problémy jakéhokoli rázu a druhu a že se s ostatními budu těšit, že o sobě dáš vědět, jakmile to půjde.
    Protože ten mizera Alzhajmrů se mne drží jako klíště, tak mi nedovolí si vybavit, zda jsem před časem, v době prvního ataku tohohle chcípa, kdy jsem lkala na Zvířetníku, poděkovala za neokázalou nabídku pomoci a ochoty koupit mi nutné věci.Každopádně děkuji, moc mne to zahřálo u srdce.
    Držím palce – možná přerušovaně, podle okamžitých potřeb zvířetníckých- a těším se na první zprávy.
    Omlouvám se za tykání, ale byla jsem kdysi na tomto foru ujištěna, že je to tady normální, tak jsem se ráda přizpůsobila.

    1. Díky :) v květnu nenabízím nic, ale až budu zase zpátky, tak nabídka platí stále…
      a protože už se asi do odletu neukážu, tak děkuju všem i za psaní v minulých dnech. Nevím, jak se mi podaří v cizině zprovoznit internet, ale budu se snažit a když se povede, tak se zahlásím.
      (wave)

  8. Děkuji Vám pane Šimečku za poučný a zajímavý rozhovor s panem Radkem. I z fotografií je vidět, že Radek a jeho krásný Endy jsou opravdová dvojka. Jeden myslí na druhého. Tak hodně roků krásného soužití pána a jeho pomocníka a kámoše (sun) (toivo)

    1. Nemám moc čas psát, tak se jen s dovolením přilípnu – díky za článek, kdyby takových bylo víc, tak by lidi lépe chápali hendikepované ve svém okolí. Potkala jsem se s lidmi s různými typy vad a všichni to jsou lidé obdivuhodní, kteří se perou se životem s láskou i radostí.
      Držím palce (toivo)

  9. Velmi zajímavý rozhovor a přeji Radkovi a Endymu, aby toho spolu ještě hodně nachodili a byli jeden druhému věrným kamarádem. Synovec mého manžela měl 16 let kudrnatou fenku Chesapeake Bay retrievra, Když k nám s ní na pár dní přjel, bylo to prvně, co jsem se s touhle rasou setkala. Její věrnost (a dokonalá poslušnost) k pánovi byla opravdu dojemná. Když mu zemřela, dlouho se z toho nemohl vzpamatovat. Teď má dva psy (tedy fenu a psa) – oba nalezenečky.

    Dneska v novinách byla zpráva, že obětí ničivých bořek a tornád už je 300. Včerejší záběry v TV byly k pláči. Jak už jsem předevčírem psala, nás se díky Bohu to běsnění zcela vynulo. Pouze brzy ráno pršelo, ale než jsme vstali, byla už zase modrá obloha a slunce. Jak napsala HankaW, u nich to bylo přeci jen o trochu dramatičtěnší. Tornáda jsou ruská ruleta, nebo jako když blázen vtrhne do obchoďáku a začne kolem sebe střílet. Nikdy nevíte, kdo to odskáče. Člověk si po tornádovém řádění oddychne, že “u něho” to nebylo, těch zasažených chudáků lituje a při tom stačil třeba metr jiným směrem a ti právě zasažení mohli naopak litovat jeho. Asi není jisté místo na zemi – my máme silné bouře a tornáda, u moře zase hurikány, tajfuny, tsunami, jinde zemětřesení, jinde sněhové nebo písečné bouře, jinde záplavy. Pokořit přírodu se ještě nikomu nepodařilo.

  10. Jinak doufam, ze se to uklidni, na dnesni vecer je planovana letosni prvni milonga v Gröbovce. (http://www.tangoinprague.cz/index.cs.html)

    A vzhledem ke dnesnimu dni tance budeme delat ostudu i jinde. Sraz 17.00 na Mustku linka B v metru pod schody uprostred. (Pokud by to nikdo nestihal muzeme to posunout.) Je tam prostor tam zacnem, pak pojedeme metrem na Narodni tridu, tam vytancujeme schody a jdeme smerem k Narodnimu divadlu, tam se kouknem jaky je program a muzem tancovat Prahou dal. V prubehu se muzem nekde najist a pak dotancovat na Gröbovku. Jedno z moznych mist po Narodnim divadle je pasaz u Divadla Bez zabradli u Jungmanova namesti, tam je taky vhodny povrch :-)

    1. Ono se to stejne moc neseslo. Dalsi dva ucastniky jsem nasel az v pul pate cestou k Narodnimu, tak jsme byli chvilku v parciku za Novou scenou a pak pred novou scenou … primo naproti tramvajim. Jsem zvedavy kdy se najdu na YouTube :-)
      Pristi Gröbovka bude 7.5.

  11. V Pardubicích začíná bouřit a lítají blesky (ne Explosia to fakt není) a ochlazuje se, takže přijde déšť a zvedá se nepříjemnej vítr…..

      1. U nás na sucho fičí – nepršelo už dávno a protože ke všemu ostatnímu kvetou i lesy, tak je vzduch plný pylu a okvětních lístečků :) Lesy vypadají, jaky by hořely a šel z nich žlutozelený dým – to jsem ještě nezažila. Pyl je úplně všude, chudáci alergici…

        1. Na Smichovskym kopecku zatim cerno v dalce, pred casem i nejaky ramus, vitr a pred chvili cca pet kapicek na ctverecni metr a minutu.

        2. Teď jsem uklízela chodbu a nebudete mi věřit, že jsem nametla půl lopatky žlutého prachu – pylu. Jen jsem si nejdřív říkala co to ti psi zase našlapali. Jsme skoro v lese tak to je tady každoročně ale letos nějak dřív. Z lesů se opravdu žlutě kouří.

        3. No, o alergii mi povídej! Kýchám, smrkám, je to nepříjemné po všech stránkách!
          Xyzal beru denně, jsem po něm hrozně unavená, pyly tu lítají vzduchem jak mračno žlutého prášku, Modrásek je celý špinavý, doma jsou vrstvičky, ale větrat se musí, já to jaro fakt miluju!!!

  12. Zase jedno OT: Nevíte někdo, jestli se dá ošetřit naprasklé ouško na porcelánové konvici tak, aby se dala konvice znovu používat? Prasklinu má moje domečková konvice (viz vpravo obrázek u odkazu na stránky Zvířetník.com), je přes celé ouško, ale zatím to drží pohromadě. Dá se s tím něco dělat?

    1. Dede, su lepidla na porcelan, ked zaschnu zostanu uplne priesvitne a skoro po nich nie je ani stopy. Moja teta pouzivala jedno, myslim ze to bol Duvilax? Nejaky druh Duvilaxu, je ich tusim viac. Ma to ale hacik – je to skor na zelepenie kuskov, ktore uz nepouzivas, len niekde vystavujes v sekretari, lebo to nevydrzi ani vodu pri umyvani ani ziadnu zataz, ako napriklad to usko …

    2. Dede, Chet mi prilepil ulomene ousko na moji oblibene porcelanove odmerce po babicce a jeste na jeden misensky hrnek. Drzi to uz dost dlouho, prezije to i mycku. Zeptam se ho, jak se to jmenuje a napisu. Tu odmerku pouzivam denne.

    3. Dobrých lepidel je sposta, ale pokud to není ještě zcela ulomené, je s lepením problém, protože většinou se musí lepislem natřít lepené plochy, nechat zasáknout nebo trochu zaschnout a pak spojit. U hrnků s prasklým ouškem někdy tahem jde tak o půl milinetru roztáhnout štěrbinku. Pak by tam šlo dát vteřinové lepidlo, ty jsou dost tekuté.

    1. Nádherné kočky !!!!! Teď jsem zvědavě album jen rychle projela, podrobněji se pokoukám až po snídani, u nás den teprve začíná.

  13. OT PRO ŠTĚTINKU, VOJTU A OSTATNÍ MILOVNÍKY TRAKTORŮ

    Včera jsem narazila u Billy na vylepený letáček, že dne 1. května se koná v Praze Libni-Libři nějaká atrakce se starými traktory. Nevygůglila jsem sice na netu přesnou pozvánku na letošek, ale našla jsem zprávu z loňska. Myslím, že by se to Vojtovi líbilo moc:

    http://www.autokaleidoskop.cz/Historie/Na-traktory-do-Libne/

    Pořádají to dobrovolní hasiči v Libni, tak by se možná dalo víc zjistit u nich. Pokusím se dnes mrknout znovu na ten leták a zjistit, kdy o začíná, ale mám pocit, že v 9 nebo 10 hod dopoledne.

  14. Přeju všem krásný den! (h)
    Na článek budu mít bohužel čas až odpoledne.
    Velká kočko, posílám pohlazení. Hani, to je ale hrůza. Doufám, že všichni naši krajánci v Americe jsou v pořádku.

  15. Milý Radku (inlove) , osud ti nadělil hodně těžké břemeno, ale jsi skvělý, protože se nevzdáváš a bojuješ. A Endy? To je kamarád a zároveň otevřené dveře do světa (h) Moc ti přeju, abyste spolu našli způsob, jak si život dobře užít a kdo ví – třeba to bude právě on, kdo ti vyhlédne tu nejlepší partnerku a sobě paničku (angel) Rozhodně vám to oběma moc sluší!

  16. Nedaleko od nás byla škola pro vodicí psy. Jeden Kubův spolužák jim občas některé venčil. Obdivovala jsem trpělivou práci těch, kteří ty psy školí- nění to jednoduché. A stejně jako se už děti ve škole učí, že člověk s bílou holí a vodicím psem nevidí, tak by se zároveň měli učit, že na tyhle psy se nesahá a ničím se nekrmí.

  17. Mezi našimi vojáky na Severu je i holka, to by nebylo nic divného. Jmenuje se Radka …. a zastane většinu vojenských věcí.Dokonce i střelbu a i střelbu na terč – pomocí naváděcího zařízení. radka je nevidomá a je šťastná,že nám to nevadí a neděláme z ní něco extra a nesnažíme se jí opečovávat a dělat za ni její práci. A s těma fotkama to má jako výše zmiňovaný Radek ;)

  18. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Ano, služba asistenčních psů je náročná. Ale ti psi to dělají s plným nasazením a moc rádi. Všichni psi jsou rádi zaměstnaní. A pokud si sedne páník se svým asistentem a stane se z nich dvojka – kde jeden plně chápe potřeby toho druhého, je to krásné (nod)

    Musím pochválit Kosatku dravou. Je známá věc, že moc nemusí malá (školková) dítka. Preventivně vrčí, pokud se k ní řítí a chtějí ji hladit… Včera kamarádka (kterou dobře zná) doprovázela dvě malé slečny (5 a 6) na výtvarnou soutěž, která se konala v „naší“ základce. Měly hodinu volna před vyhlášením výsledků a tak jsme šly (přesně mezi dvěma lijáky) do našeho lesoparku. Holky byly poučené, že si Bety nemají všímat – a vida – po chvilce (všichni lítací na volno) už je Beta zařadila do smečky – a klidně se chodila k mrňavkám tulit… Prostě se jí musí dát chvilka času na rozkoukání a jde to (nod)

  19. Starší aplégr měl nevidomou paní učitelku na flétnu, která měla vodicí fenu německého ovčáka. Málokdo si uvědomuje, že vodicí a asistenční psi jsou vlastně ve službě 24 hodin denně.
    Nějakej metál by si zasloužili ! (sun)

  20. Pane Šimeček dobře že jste zaznamenal rozhovor s panem Radkem Primákem. Měli by jej číst všichni aby příště nikdo Endyho nerušil při práci. A Radku blahopřeji vám k Endymu, věrnému pomocníkovi a kamarádovi, který vám dodává sebevědomí a soběstačnost. Ať vám ještě dlouho Endy pomáhá. :o) Pohlaďte ho ode mne. Je to krasavec, ujišťuji vás.

    Milí Zvířetníci dávám vám na vědomost, že mě pan doktor posílá k odborníkovi přes bolavé páteře aby se mnou prodiskutoval operaci. Na magnetickém rentgenu se zjistilo že mám plotýnky sedřené mezi třetím a čtvrtým obratlem i mezi čtvrtým a pátým. Proto ty nevýslovné bolesti a proto jsem se tu moc nevyskytovala. Zatím na operaci nemyslím a říkám si jako Scarlett O´Hara : Dnes na to nebudu myslet, až zítra. Ono taky těžko na něco myslet bez vědomostí o jakou operaci by šlo a jaké by byly důsledky, tedy možná nebezpečí a možné výhody. Tady v Göteborgu teď zkoušejí nové metody, nejde vlastně o operaci ale vstříknou mezi obratle jakousi hmotu která neztratí vláčnost. Ani vás při tom neuspí, jen lokálně umrtví a jdete ten samý den domů. Ale zatím není tato metoda dost vyzkoušena a taky nevyhovuje všem pacientům. Počkám až se dozvím víc. Až to bude aktuální poprosím vás o palečky.

    Tady je léto v plném proudu. Tak jako vždycky ze dne na den všechno zelené a celá naše oblast, stráně i louky září hvězdičkami sasanek. Krása přímo nebeská. Dokonce se celý proces tak o týden uspíšil. 18 – 20 stupňů, to už je příjemné teplo, pokud tedy nefouká. Ovšem v pondělí už zase bude jenom 7 stupňů. No sever je sever.

    Všem oslavencům o kterých nevím přeji vše nejlepší a všem potřebným přidržuji palce. Mějte se krásně!!! Sluníčko ať vás hřeje a všechno v životě ať vám klape!!!

    1. Velká kočko, kéž bys tohle vstříknutí snášela a bylo pro tebe vhodné. Moc bych ti tuhle metodu přála. (h)

  21. Pan Simecek snad promine, ale jedno OT: za vcerejsi tornadove noci zahynulo asi 280 lidi ajsou stovky zranenych. Prevazne v Alabame, nekteri v Mississippi, Georgii a Tennessee. K nam tahle bourka dorazila asi ve 3 rano a zadni voj kolem seste rano. Nejhorsi to snad bylo asi v 7 rano. Televize pipala poplasne signaly, desive prselo, vitr neuveritelny, tma jak v noci, ale zadne tornado. 3 km na vychod od nas napadaly kroupy. Atmosfericky tlak musel spadnout desive dolu, protoze i muj tlak klesnul tak, ze jsem se motala a byla skoro na omdleni, kdyz jsem hbiteji povstala z postele, abych zavrela okno. Takhle vypadalo tornado ve meste Tuscaloosa v sev. casti Alabamy. http://www.weather.com/outlook/videos/raw-tornado-tosses-debris-into-air-20469

    Na hurikan se clovek muze pripravit; na tornado tezko. Myslim na ty zemrele a lidi, co behem minuty prisli o vsechno.

    1. Milá Hano, to je jedna přírodní katastrofa za druhou a člověk je najednou takhle maličký a bezmocný. Žádné „poručíme větru, dešti…“ Chudáci kdo ztratili nejen obydlí se vším všudy ale co je horší i rodinné příslušníky. :o(

      1. MIla Velka Kocko; ja taky musim ode vseho kousek :) …., tak i ja mam sedrene plotynky, prolezle artrozou a tlacici na michu v casti krcni patere. Na pohled na rentgenu to vypada hrozne. mela jsem s tim dost velke problemy pred asi 3 lety, krome bolesti jsem trpela zavratema a kmitaly mi cerne tecky pred ocima. Operaci ani moc nedoprucovali. Uchylila jsem se na akupunkturu a zklidnilo se to. ted uz chodim tak jednou za 4-5 mesicu, vicemene preventivne, resp., kdyz mam pocit, ze mi krk zase tuhne. neni to idealni, ale v podstate mi to nevadi – akorat, ze neotocim hlavu doleva tak moc, jak muzu do prava. je to jista nevyhoda na rizeni auta, ale uz automaticky jsem se naucila otacet se i v sede celym clovekem. jestli ti pojistovna plati akupunkturu, tak b ych to zkusila. Nejlepsi na tom je, ze i kdyby to nepomohlo, tak to v zadnem pripade neuskodi.

        1. Milá Hano, děkuji za radu. Nevím jestli bych dostala akupunkturu u rehabilitační sestry. Hlavně je to jen taková akupunktura, kterou se sestry naučily za 14 dní. Opravdová akupunktura je tu drahá, víc jak 500:- SEK a to si bohužel nemohu dovolit. Ale začnu zase s posilováním, cvičila jsem posilování na přístrojích přes 30 let i s cvičením na „upside down“ aparátě, to jest visela jsem za nohy hlavou dolů a dělala situps, to bylo na páteř opravdu blahodárné. Ale v mých 75 letech už by to asi nebylo vhodné. Krevní tlak mám sem tam vysoký, nevím vlastně proč. Posledních 5 let jsem měla jen vodní gymnastiku a procházky se psem, to zřejmě nestačí.
          Teď jsem si koupila „jordsko“ přeloženo asi jako zemní boty. Měli je za půl ceny. To jsou boty s hodně sníženým podpatkem pod úroveň předního dílu boty. A musím říci že mi to při chůzi opravdu ulevilo, jinak jsem měla nůž v zádech při každém kroku. Chci si ušetřit na boty které mají podrážku jako kolíbku, zkoušela jsem si je v obchodě a bylo to neuvěřitelné jak to srovnalo páteř. Zapomněla jsem jak se jmenují, asi si člověk musí pořídit originál a ten tu stojí 2.500:- SEK. Už jsem viděla i všelijaké laciné kopie, ale nezkoušela jsem je a tak nevím jestli mají stejný účinek.
          Tak ti mě to stárnutí nějak zaskočilo. Myslela jsem že budu stárnout bez problémů. Asi je to jednodušší když člověk nemá bolesti. Ta moje fibromyalgie mě nenechá bez bolesti ani vteřinu. Ale mohu bolesti trochu snížit, potřebuje to endorfiny, to znamená cvičit a chodit na procházky, vlastně bych se neměla ani na chvíli zastavit. To ale nezvládnu, bolest totiž způsobuje naprosté vyčerpání fysické i psychické. Takový začarovaný kruh to je. Ale nevzdávám se.
          Přeji ti abys udržela krční páteř v šachu a aby ti akupunktura dál pomáhala. :o)

    2. Hano, moc jsem na Vás myslela , na všechny co jste tam v tom hrozném nečase. Jsem ráda, že se Tobě ani Chetovi nic nepřihodilo závažného. To je dost hrůza, zdá se, že příroda nad námi začíná tvrdě vyhrávat svou ligu.
      Snad je v pořádku i Marička a její smečka.
      Je mi moc líto všech, co postihla tahle katastrofa. Ta tornáda jsou čím dál častější a vícenásobnější . (cz) (h)

    3. Vím o tom na ty lidi myslím (h), je to doopravdy strašné – o hurikánu se dopředu ví, i před tou vodou se většinou dá utéct, ale tohle je naprostá katastrofa. Díky bohu, že jste aspoň vy v pořádku (inlove)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN