KOČKY: Simbove Vianoce

Zase prišli Vianoce a my sme, trochu s napätím, očakávali, čím nás prekvapí nový člen našej rodiny. V pamäti stále máme nezabudnuteľné prvé Filipove Vianoce. Je pravdou, že druhé Vianoce s Filipom už neboli také dramatické, ak neberieme do úvahy „hrdinu silvestrovskej noci“. Možno preto, že sme si jednoducho na Filipove kúsky zvykli.

Ale teraz mal zdatného spoluhráča a to nás držalo v pozore. Nehľadiac na to, že so svojimi vlastnými nápadmi mohol prispieť aj Simba. A že Simba nemá ďaleko „od slov“ k činom, s tým sme už mali skúsenosti.

Predvianočné prípravy prebehli štandardne, t.j. obaja usilovne „pomáhali“ pri upratovaní aj pečení, ale nijakým mimoriadnym udalostiam nedošlo. Hlavne vďaka tomu, že Filip nás udržuje v permanentnom strehu, takže všetky nástrahy a rizika sme dokázali eliminovať včas.

Prvé varovanie, že Simba nie je taký vzorný kocúrik, ako sa doteraz javil, prišlo deň pred Štedrým dňom, keď sa nadšene a bok po boku s Filipom zapojil do skladania a zdobenia stromčeka. Je jasné, prečo nemôžeme mať živý stromček. Pretože sústredené útoky Filipa a ostatných by žiaden živý stromček nevydržal a najneskôr na Štefana by sme skončili s napolo ozdobenou metlou.

Keď manžel začal skladať stromček, Simbove nadšenie nepoznalo medze. Takú úžasnú akciu doteraz nezažil, tak sa rozhodol, že si ju vychutná plnými dúškami a zavadzal zo všetkých síl. Aj Filip nezaváhal a využil, že už nestriehneme len na neho a podarilo sa mu vyliezť niekoľko krát na stromček. A Simba, samozrejme, jeho príklad nadšene nasledoval. Ale neboli sami, kto bol vyvedený z miery.

Ďalší, kto bol celkom bez seba, ale nie nadšením, bol muž, a priznám sa, že som sa obávala, že praští so stromčekom alebo mňa, keď sa mu ktorýsi z kocúrov opakovane zadrapil do ruky. Zaujímavé bolo, že nehrozilo, že praští kocúrov, ktorí sa šplhali po stromčeku ako prerastené veverice. Nakoniec sa nám spoločnými silami podarilo stromček poskladať a napriek úmorným snahám kocúrov pomáhať, aj ozdobiť. Ale naša nádej na pokojné Vianoce dostala vážne trhliny.

A to „najlepšie“ nás ešte len čakalo. Kým mala dcéra Montyho, neprichádzalo do úvahy, aby trávil Vianoce u nás, ale Tina je zdravá a už u nás niekoľko krát bola. Pravda, nie posledného pol roka, aby mal Simba čas sa udomácniť a nerušene sa zaradiť do svorky. To sa už stalo a bolo vhodné, aby sa zoznámil aj s Tinou.

Myslela som si, že bude lepšie, ak bude dcéra prítomná. Takže som navrhla, zrejme v zatmení mysle, aby muž doviezol dcéru aj Tinou a dcéra sa nebude musieť po večeri ponáhľať domov. A rodinka, miesto toho aby si poklopkala po čele, s mojim návrhom súhlasila.

Podvečer ich obe manžel priviezol. Tinu sme vypustili do našej multifunkčnej izby, ktorá slúži podľa potreby ako jedáleň, hosťovská spálňa a karanténa pre mačky. Tina sa okamžite usadila na svojom obľúbenom mieste na okne a ako je jej dobrým zvykom, okamžite všetkým vynadala, zahrnúc do toho aj svoju milovanú paničku.

Ale tentoraz sa situácia predsa len trochu zmenila. Práve keď Tina vypustila trochu pary a zoskočila na zem, do izby bezstarostne vkráčal Simba. Tina zahučala, zasyčala a nastalo rodeo. Náš plyšový medvedík sa v okamihu zmenil na neriadenú strelu. Na zlomok sekundy stuhol, a potom, s výrazom: „Na MŇA tu syčať nikto nebude!“, vyštartoval druhou kozmickou rýchlosťou strestať opovážlivca. Konsternovaná Tina sa nestihla spamätať a už zinkasovala pár zaúch.

Našťastie dcéra sa k nej práve skláňala a tak stihla nadupaného Simbu odchytiť, ale podcenila jeho silu a pružnosť a skôr než mi ho stihla podať, Simba sa jej vytrhol z rúk a bol zase na zemi, lepšie povedané na Tine. Nakoniec sa nám Simbu podarilo odloviť a odniesť preč. Medzitým ostatné mačky len prekvapene vyvaľovali oči, čože sa to zase deje. Mala som čo robiť, aby som sa nahlas nerozosmiala. Zato dcéra sa skoro urazila, že sa na tom bavím. To je pravda, pobavilo ma, že Tine Simba trochu rozhodil sebavedomie. Už kvôli Filipovi, pretože tomu stačí nevrlý sestrin pohľad a už sa plazí po kútoch.

V momente keď som vyšla z izby a Simbovi sa provokatérka stratila z očí, zase som mala na rukách rozkošného plyšáka, ktorý priadol a spokojne sa hral v spálni a jediné čo ho zaujímalo bola jeho valeriánou voňajúca hračka. Rýchlo som rozdala voňavé hračky aj ostatným mačkám a zavládol pokoj a mier. Aj Filip vyliezol spod postele a my sme si konečne mohli sadnúť k slávnostnej večeri. Sviatočnú atmosféru už nič vážne nenarušilo, kocúrici sa s nadšením zapojili aj do rozbaľovania darčekov. V papieroch sa plácali nadšene, vlastné hračky ich zaujali ďaleko menej.

Štedrý večer aj nasledujúci deň prebehli pokojne, pravda, ak si odmyslíme zhnusené pohľady, ktoré urazená Tina celý čas vrhala na dcéru. A preto, že ako každá mačka je dokonalý manipulátor, na mňa a manžela sa tvárila podstatne prívetivejšie. Myslím, že jej tieto sviatky dali trochu zabrať, aj keď jediné čo mala poranené bolo sebavedomie. Rozhodne nečakala výbuch takého mladého zurvalca potom, čo si zvykla, že jej zastrašovanie naše mačky buď ignorujú, alebo dokonca berú vážne.

Zvyšok sviatkov prebehol v pokoji, teda aspoň podľa našich dosť voľných parametrov. Dokonca sme zvládli mať na stolíku tácku s koláčmi a ani raz ju Filip nezhodil. Ale čo sa vystupňovalo, to boli Simbove hlasové prejavy.

Už od začiatku sa prejavil ako hlasovo zdatne nadaný, keď vydesil manžela už pri prvej ceste domov. Najprv sme si mysleli, že huláka, pretože má strach. Ani náhodou! Odíde do izby, na niečo si spomenie a zahuláka. A očakáva okamžitý nástup majordóma a vyplnenie túžob. A musím priznať, že manžela sa mu podarilo vycvičiť celkom slušne.

Škoda, že som túto jeho drezúru čiastočne narušila a dokonca sa mi podarilo pár krát vstávajúceho manžela zastaviť. Ale ani sa manželovi nedivím, pretože zvuky vydáva alarmujúce.

To, že som bola doma, pre neho znamenalo, že mal viac obecenstva, tak svoje výstupy vylepšil. Na druhej strane, pohľad na Simbu, ako sedí uprostred izby a nadurdene pozerá k dverám, kde to viazne, je neskutočne smiešny. Nepochybujem, že teraz, keď som v práci a netorpédujem jeho úsilie, privedie výcvik manžela k dokonalosti.

Ešte sme s trochou napätia očakávali Silvester, aby sme zistili, ako bude Simba reagovať na polnočný rachot. Nuž nesklamal, tak ako úplne ignoruje vysávač, tak aj celú silvestrovskú noc prekonal s nadhľadom Angličana. Viac menej ju prespal, sem tam skontroloval cvrkot, mrkol na polnočný ohňostroj a zase si ľahol. Dokonca aj Filip nás ušetril vlaňajšieho hororu a občas sa objavil, skontroloval byt, niečo zjedol a dokonca si chvíľku poležal pri Simbovi. Ale je pravda, že na Silvestra bol Filip ostro sledovanou mačkou, aby sme mali prehľad, kde sa práve nachádza, pretože vlaňajší zážitok sme si naozaj netúžili zopakovať.

Pri spätnom pohľade na Vianoce musím skonštatovať, že už predvečer Štedrého dňa ukázal, čo bude základným motívom počínania oboch kocúrov počas týchto Vianoc. Na jednej strane Filipova neúprosná snaha dostať sa na stromček a vyšplhať sa čo najvyššie, kým zasiahne vyššia moc, teda my. A na druhej strane Simbove vedecké pokusy na tému, či sú nerozbitné ozdoby naozaj nerozbitné. Decentne natiahol labku, opatrne drápkom zvesil ozdobu, pustil na zem a s napätím sledoval, čo sa stane.

Najlepšie sa mu tieto pokusy robili nadránom a budiť sa na zvuk padajúcich a rozbíjajúcich sa ozdôb rozhodne nepridáva na vianočnej pohode. Pravidelne som vyskakovala z postele a kontrolovala, či Simba v dolnej časti stromčeka oberá odolné gule, alebo sa Filip vyšplhal do hornej časti a ohrozuje vzácnejšie sklenené ozdoby. Na konci Vianoc sme mohli vyhodnotiť ich snaženie a skonštatovať, že pri dobrej snahe sa aj nerozbitné gule dajú rozbiť a naše nervy sú odolnejšie ako najnerozbitnejšie ozdoby.

Aktualizováno: 24.1.2011 — 01:24

142 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: Francoise Newer
  2. Pingback: Ooty resorts
  3. Pingback: Darts
  4. Pingback: VCMC
  5. Pingback: compost pile
  6. Pingback: play bingo
  7. Pingback: autoremont
  8. Pingback: Laverne Takayama
  9. Edito, nechala jsem si povídání o Simbovi na dobrou noc a je opravdu moc krásné. Simba je úžasný plyšáček. Fotka spícího krasavce nemá chybu. Tak ať se mu daří výcvik páníka a ty mu nebraň. Číči jsou vědci, tak nekaz jejich úsilí ;) .

  10. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Žena přiběhne na policii. „Ukradli mi tašku, plody celodenní dřiny jsou pryč!“ Policista: „A copak jste tam měla, paní?“
    „Čtyřiadvacet peněženek a šest snubních prstýnků!“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem klidný večer, hezké sny, pěkně se vyspinkejte a dávejte si pozor na pěněženky. (inlove) ~o)

  11. Milá Edito, díky za tohle půvabné povídání. Je vidět, že Simba je Kocour s velkým K a že si doma svůj pořádek udělá. A vánoce s kočkou jsou vždycky půvabné. Vím to sama, protože my vánoce s kočkou už také dlouho trávíme. Se stromečkem jsi mi připomněla příhodu, kdy náš Micánek ještě jako kotě (byly mu asi 4 mesíce) bleskurychle vyšplhal na borovičku – pravou a na vršku zjistil, že vlastně nemůže dolů, protože to píchá :D . Koťátko ovšem bleskurychle vyřešilo situaci, protože se rozhlédlo, v doskočné vzdálenosti našlo mého bratra a skočilo mu na rameno. No kocourek tak trošičku zaťal drápy a moc ho nepotěšil. A stromeček – podle zákona akce a reakce se zřítil přesně na opačnou stranu než skočil náš malý kocourek (rofl) (rofl) (rofl) . To byly také vydařené vánoce.

  12. Milá Editko, Simba je dokonalý kocour a Tvé vyprávění o Vánocích je úžasné. Hihi, Filip má vskutku zdatného sekundanta v alotriích! (chuckle)
    Ovšem Simbův výraz je nepochybně císařský. Chudák drsná Tina, poprvé narazila; moc ráda bych viděla, jak se u toho tvářila. (wasntme) Ale proti takovému majestátnímu kocourovi, naplněnému sebevědomím do posledního chloupečku, nemá prostě žádná kočka šanci.
    Nikdy jsem neměla nutkání mít čistokrevnou kočku, ovšem nejdřív z Alfíka od Jajky a teď ze Simby jsem doslova unešená. (nod) (y) (h)

    1. Sice jsme také nikdy neměli čistokrevnou kočku, ale už delší dobu uvažuji, že zrovna jedna britka lila nebo modrá by k nám jednou mohla třeba společně s nějakou útulkářkou. Proč? Nějak jsme si zvykli na kočku domácí, mohutnější poddruh. Mámě jiné tříkilové kočky připadají jako koťata a nechce mi věřit, že jsou plně dospělé. Micinka v době své slávy měla okolo 5 kg, Micánek v pohodě přes 6 kg. Ty má asi i teď, protože nám chlapec v bytečku přibral a žebírka mu opravdu nespočtu :D . Asi je to genetické dědictví toho krémového peršana, který se tam kdysi vyskytoval. Tudíž mé sympatie mě táhnou k větším kočkám, což britka plně splňuje. Sice se mi ještě nesmírně líbí norské nebo mainské, ale ty potřebují chlad, aby měly tu správnou srst, a to by v našem domečku musel být celoroční provoz – což by znamenalo jisté potíže v práci a asi bych tam chlupatým kožichem obrostla i já, protože tam je v zimě vážně kosa.

    2. Vave, Filip nie je čistokrvmý a aký je to frajer. (rofl) A Mandy je skutočne šmrncovná kočka (nie len mačka), v tom sa zhodneme s našimi kocúrmi. (rofl) A väčšíu mačku ako je Merlin som ešte nevidela (rofl) aj keď nepochybne má britských predkov. A Filip a Tina majú asi tiež nejakú britskú krv, svedčí o tom Tinina srsť, jej kvalita je jasne plyšová a Filip je dosť veľký, zatiaľ má 5 kíl a myslím, že ešte neskončil. Mne sa jednoducho páčia okrúhle tváričky a teraz už moje túžby spĺňa skôr britka ako peržanka.
      Čistokrvné mačky majú jedno plus oproti našim najdencom, sú sebavedomejšie a nie také oplašené, pretože sú od malička zvyknuté na ľudskú ruku. Predsa len, keď si mača zvykne na ľudskú ruku ešte ako slepé a cíti, že matka to považuje za normálne, tak je s ním aj neskôr ľahšia práca, keď ho treba napríklad ošetriť. Ale platí to len o mačkách z dobrých chovateľských staníc. Na Simbovi je vidieť, že bol opatrovaný v byte a nie niekde strčený v kotci. Ale sú chovatelia, ktorých by bolo treba vešať do prievanu. (punch)

        1. tak je – a denně dvakrát čistit každý 20 kočičích záchodků!! i když s tím sebevědomím je to někdy složité – náš peršánek je ze skvělé rodiny, od malinka každý dělal, co mu na očích viděl a stejně je to vyjašenec a všechno ho vykolejí. naopak neznám sebevědomější kočičky než Luisa von Bahnhof :-) ovšem nutno uznat, že je černobílá pěšinková (cat) přesně jako tahleta a vychovali ji od koťátka 4 sibiřáci … :-D

  13. Edito, nádhera! Ten výraz spícího kocoura u stromečku „JÁ O VÁS VÍM!!!“, je neskutečný. A rozvalená hromada plyše, jak spinká na zádech, je neposatelná.

  14. Edito, tyhle vyprávěnky ze života se mi moc líbí – pozorovat vztahy ve smečce je vždycky zážitek – třeba jen o tom číst. Je to ale zvláštní, jak nám těch miláčků přibývá, že? Kde jsou ty časy jedné psice a jednoho kocoura. Stav 4 (dog) a 3 (cat) už se skoro zaběhl, jen to sepsat… Nějak chybí čas.
    A navíc jede zítra PC k panu PCDr., protože reinstalace už je nutná.

    1. Ja si dnes neviem predstaviť, že by som mala len jedno zviera. To, čo vymyslia Filip so Simbom, z toho by jedna osamelá mačka nevymyslela ani štvrtinu. :D Kolegyňa má jednu mačku a občas sa nestačí diviť, nezdvorilo poviem, že jej občas lezú oči z hlavy nad tým, čo tá naša partia dokáže. (rofl)

  15. Tedy Edito, ještě pár článků o Simbovi a já začnu přemýšlet, proč vlastně nemáme doma lilového britského kotíse? Odpověď je nasnadě: protože máme čtyři všelijak barevné peršany. Ale Simba je úžasný, plyšový a hebký i na fotkách a Filip…no, prostě černobílý kocour s pěšinkou, že. A tvoje povídání se moc pěkně čte – i když nemáme toho britského lorda, něco mi připomíná… Vánoční stromeček máme kvůli kočičínu už mnoho let takový „staročeský“: zavěšený na lustrháku od stropu špičkou dolů, dostatečně vysoko a dostatečně daleko od všech šplhadel, aby to Jejich Chlupatosti darmo nesvádělo k nepravostem :D Takhle si nác vycvičili…

    A jedno kocouří OT: dneska ráno jsem myslel, že tu naši venkovní smečku přetrhnu na 14 malých kocourů. Ledva jsem vlezl na terasu s bohulibým úmyslem předložit shromážděným kožichům kořist, zakopl jsem o další kožich – tentokrát zcela viditelně zaječí a hodně, ale opravdu hodně mrtvý. Byl to zbytek po nějakém nedělním obědě, očividně lidskou rukou stažený a až na páteř a packy čistě obraný ušák. Odkud ho přivlekli, kdo ví – možná ho se mnou chtěli vyměnit za něco poživatelnějšího. Tak jsem jejich příspěvek do domácnosti přijal a bez váhání odložil do popelnice, tajně, aby mě neviděli :D Ach jo…

    1. Ja neviem, prečo nemáte lila briťáka. :) My sme mali 5 rôzne farebných peržanov, keď pribudla bodkovaná Miška. :D A keď pribudol Simba, tak sme mali a máme: čierneho peržana (Benji, to je nestor rodiny, presne o 18 rokov starší ako Simba), sivobodkovaného Merlina (to je rasa sama o sebe, niečo medzi kocúrom a veľrybou), hnedobodkovanú Mandy (to je nie len mačka ale aj kočka) a čiernobieleho Filipa (čo je tiež kapitola sama o sebe). (rofl)

    2. Kdysi jsem bohužel šlápla v chodbě na součástku již pěkně velkého králíka či zajíčka. Jestli to ulovili sami nebo ne, to jsme se nedozvěděli, ale ta součástka byla mimochodem celé stehno

      1. Možná „ulovili“ jen to stehno – jedna z našich bývalých kočenek takhle na blízkém atletickém stadionku „lovila“ kuřecí porce, co měli atleti od pořadatele k svačině… Chleba, kyselou okurku a jablko jim pochopitelně nechala :D

        1. no ještě aby se tahala s okurkou a chlebem!!! dost na to, že vláčela domů maso :-) a nemáte doma lilového briťáčka, protože by se k vám nehodil do barvy k rezatému Dalímu :-D

    3. Milý terro, dovoluji si doporučit Tvé pozornosti diskusi pod článkem Kupujeme si foťák od 23.1. 12,38 a následující vlákno. Už víš proč?

      1. Lidičky, děkuji za všechna přáníčka, astronomická, čokoládová i předoucí. Jste moc milí (h) Čokoládový dort sice nebyl, ale krabice čokoládových pralinek s velikou mašlí ano.

      2. Jmenovitě Paní plyšových koček děkuji za varování – ono s tím šábesem se to má tak, že pět dnů v práci PC bohatě stačí a kolikrát se stane, že ač mi noťas leží na stole, ani ho neotevřu…

      3. Milý terro (inlove) , přeju dodatečně, zato však opravdu srdečně všechno nejlepší k svátku největšímu zvířetnickému kočičímu pábiteli a nejdokonalejšímu kocouřímu majordomovi. (h) (f) (h)
        (Eh, nevíš, proč si kočičího majordoma v Tvém podání představuji stále jako Saturnina? (chuckle) )

        1. Pripájam sa k Vave, pretože aj ja som si vždy predstavila majordóma Terru ako Saturnina. :)
          Terra, všetko najlepšie (rose1) (h) (rose1)

    4. no a my jsme měli v zájmu klidných svátků stromeček v květináči na terase, pěkný velký Picea glauca , postavený aby na něj bylo hezky vidět zvenku i z bytu :-) zhusta bylo celé svátky vidno majordoma Snížka, jak sedí u dveří na terásku a prohlíží si strom… hlavu zadumaně na stranu, proč asi na něj nemůže? jedva povolily mrazy. vymohl si Sníh tradiční každodenní obchůzku terásky a chodil si za něj lehat – to potom zase nakukoval zpoza stromu do bytu, stejný udivený pohled. a protože jsme Kelti a pořádně úletná rodina, máme strom ozdobený a bude až do Hromnic ( Imbolc).

  16. To je OMYL, prosím, cinkot rozbíjených ozdob přeci k vánocům a kočkám PATŘÍ, né že ne (rofl)
    A stres z toho, že si střípek někdo vrazí do nohy nebo packy taky…
    Já už leta, natruc zvířatům, rozbitelné koule a jiné ozdoby nepoužívám, ale jasně vidím, že náš kocour je hledá a pak se tak vyčítavě kouká… Viděla jsem ho, přisámbohu, jak pacičkou zkouší, jak koule drží a pak se rozmáchl a švih – koule letěla, rozcinkla se a ten mizera se tím chvíli kochal a pak to zopakoval…
    No užije si to o velikonocích. To na proutky věším vyfouklá veje a pak to prostě zametu… (f)

    1. Nevadia mi rozbité gule, vadí mi, keď sa na to zobudím. (chuckle) To sa ani o Vianociach nevyspím ? :D A nerozbitné gule sa krásne rozbíjajú, o tom vie Simba aj my svoje. :D

  17. Budu se zase opakovat, ale Simba je kočka/kocour mých snů. Avšak – CD nám opět přidělila jednoho potřebnějšího, takže zase nic (shake) .

    Je to tak, mám třináct!

      1. Dede, držím všechny (y) ať cesta dopadne co nejlépe (a jak tě tak znám, ta věřím, že to bude OK). (h)

      2. Pardon, já se přidám k Myšce: milá Dede, pravlila MLP, že ti právě posílala jakýsi „mlsavý“ mailík… Tak to hlásím, jak jsem byl požádán :)

  18. Edito – to je krásné povídání, moc mně potěšilo, protože jsem smutná. Dnes ráno jsem našla Čárlíka mrtvého – nevím, jestli ho podlachnil nějaký pes nebo co se mu stalo – je jisté, že večer pod tím oknem neležel, a ráno mu nebylo pomoci. Já si už včera ráno všimla, že trošku kulhá na přední packu – jenže on zůstal Čárlík divoký a nenechal na sebe sáhnout.
    A navíc se bojím o Odetku – taky jsem ji už dvoje krmení neviděla, jenom Tedík se nehne od domu čeká, kdy mu něco podstrojím.

    Zbohem Čárlíku – za Duhovým mostem je věčné jaro a dobrá bašta v misce a žádní nepřátelští psi. Budeš mi chybět, čárkovaný kocourku.

    1. Chůďátko maličký, to je mi líto ;( Snad moc netrpěl (cat)
      Naše hedvábné tlapičky hladí bolavou dušičku! (h)

    2. To je smutné, milá Ygo (h) . Můžeš se aspoň utěšovat tím, že díky tobě měl ten malej bezdomovec aspoň většinu času plné bříško a nestrádal – to je něco, na co mnoho zdivočelých koček prostě nedosáhne. A Odetka se snad najde… (cat)

    3. To je mi líto, YGO – ale je to druhá strana té kočičí volnosti. Taky vždycky trnu, koho z našeho kočkouřího stacionáře během zimy pohřeším… a někdy člověk ani pomoci nemůže, protože ty malé chlupaté svérázy si prostě pomoci nedají. Čárlík měl díky tobě kus krásného kočičího života – a za Duhou je mu už fajn… (h)

    4. chudáček čumáček… za Duhou je mu už dobře… společnost tam čekala vybraná! náš Akimek skoro (cat) , a (cat) : Max tečkovaný , Sheilinka kouřová, Shany želvička, Rozárka čokoládová a Artuš, největší kameo briťáček, co jsem kdy viděla!! udělala jsi, co se dalo…za venkovní divoký život se platí drsná daň (u)

  19. Jojo, živočenichové nám občas připravují zvláštní chvilky. Ráno jsem šla z bytu s počítačem, telefonem, klíči od všeho včetně auta, jediné, co jsem zapomněla byla peněženka se všemi doklady. Kocourci spokojeně baštili své vitamínové kuličky, aby neměli touhy vypadnout se mnou ze dveří a já v klidu odešla. Když jsem si dole 3x vynadala, protože doklady z peněženky jsem potřebovala kvůli papírům od lékařky, pro které jsem si ráno měla dojít kvůli dalším vyšetřením, tak jsem se vrátila pro peněženku. Za dveřmi uvítací výbor – klasika: Melíšek, za ním protahující se Zrzínek a poslední Ríša s očima jako čárečky, jak byl ospalý. A Melíšek měl celá záda mokrá! Jak toho docílil, to teda fakt netuším. Sprchový kout je zavřený, voda v umývadle neteče ani nekape. Do misky spadnout nemohl, obě byly plné vody tak, jak jsem je ráno naplnila. Jiná voda nikde není, topení neteče. Tak nevím, jsem blázen nebo fakt byla ta má ruka mokrá, když jsem ho pohladila po zádíčkách? (fubar) :S

      1. Sharko to by na něj musel naplivat! Ta moje ruka byla fakt mokrá! Nevím, jak si to mám vysvětlit, ale pravdou je, že tam hospodaří všude a to docela mohutně. Takže kdoví. Jednou si vypůjčím kameru a nechám ji přes den běžet. To se asi budu divit!
        V noci dneska mi spinkali Ríša s Meldou v nohách, vytvořili jedno půvabné černoproužkaté klubíčko. Ráno cca ve 4.30 se klubíčko dalo do pohybu a začalo dovádět. Tím mne vzbudili taky. Pak v rámci dovádění spadli z postele, čím vytáhli Zrzínka z parapetu a ten šel pozorovat na opěradlo křesla, co se to tam děje. Do hry se nezapojil, ale hlasitě jim dával pokyny, kam se mají přesunovat, aby na ně dobře viděl. Ríša u toho taky cosi povídal, zkusila jsem dospat s polštářem na hlavě, ale občas mi přistála na boku, na zádech, na nohách chlupatá raketa, odrazila se a odletěla zase jinam. Za jednou chlupatou raketou se bleskově dostavila druhá a já byla jak po masáži. Pak jsem vstala a zvířectvo nakrmila a šli zase hnípat. Já už byla vzhůru do doby odchodu do sprchy a kanceláře.

    1. A co záchod? My jsme doma řešili, od čeho je bláto na prkýnku a on si tam kocour honil vodičku a jak měl packy od kočkolitu, tak všechno zaťapal.

      1. Tak ten já zavírám a sklápím víko, poté,co se v něm Kačenka vykoupala..pořád chce zjistit,kam ta voda odtejká a když se splachuje, tak to je pro ni něco úžasnýho….ještě,že nemáme kousek od baráku Niagaru….

        1. Odcházím od WC důsledně zaklapnutého víkem!!! Představa, že tam některý spadne a nevyškrábe se…….. no, to je pěkná blbost, protože jsou tak velcí, že by se určitě vyškrábli, ale kdyby se nějak uhodil nebo spadl po hlavě……. Ne, snažím se vyeliminovat veškeré možné potíže, např. než jdu spát, uklízím skleničky, kabely od PC, PC zavírám, uklízím myš a klávesnici, dávám pozor, aby nikde nebylo nic ke shození, 10x projdu pokoj než ulehnu. Jsem posedlá, já vím, ale prevence je lepší nežli složitá léčba následků! Dneska shodil některý z výtečníků pelíškovou kukaň, tu, co měl Zrzínek ode mne v útulku těch pár dnů, nežli jsem si ho vzala domů. Tak jsem ji zvedla, oprášila a Ríša se zabydlel. Zrzínek už do ní neleze, protože v ní neprožil nic příjemného a Melíška nezajímala nikdy. Tak když si ji shodil, tak už si jí užívá.

          1. To já ne, že bych byla nesvědomitá,to si jen Kačice počkala,až spláchnu a pak se vrhla hlavou napřed – skočila šipku do záchoda…nejhorší je,že mě to děsí ještě teď, ale ona by tam klidně skočila znova,protože jí bylo zabráněno to prozkoumat….takže s ezavírají nejen dveře,ale pro jistotu se sklápí i dekl!

            1. Naše nejstarší dcera šla u nás na WC, odklopila a než si sedla do mísy padla Princezna jdoucí právě oknem domů…….

              1. To nic néni – známe tady jednu (a opravdu NEBUDU jmenovat), která, odklopíc (nebo odklopě :O ?) víko WC, pohlédla do očí pohlednému bigmyšovi – a to bylo teprve překvápko – pro oba (chuckle) (chuckle)

                1. YGO, stran přechodníků – sem by patřilo odklopivši, což je tvar už značně košatý… pán by „odklopiv“ a kdyby byli nejmíň dva, tak odklopivše… Safryš, to snad radši toho bigmyše…

                  1. Terro – odklopi-vši … no to snad už oné nejmenované nemůžu udělat (shake) ! Takže má doma bigmyše, Madonna jí posílá párek velkojabkovských švábů a eště vši … (happy) … ej, veselo bude u té oné nejmenované – zvířátka, kam se jenom podívá (chuckle)

                    1. to je pomalu jak Rolničky kam se podíváš :-D ale za tohleto vlákno jsem málem neuchránila notes!!! nejíst u Zvířetníku nejíst u Zvířetníku nejíst u Zvířetníku :-D sharko počkej, tohleto máš u mě :-D

                    2. No, až ta jedna nejmenovaná Akden nahlídne a dozví se, co jí zase přibylo (-v, -vši, -vše)…. (rofl) (clap) (rofl) (clap)

            2. To je naprosto neuvěřitelný!!!!! :O :O :O To je normálně “ O nás bez nás“ (wait) (wait) Člověka tu chvíli néjni a už mu nafasujou Bigvše či švágy ??? Za co soudruzi za cóóóó 8-| 8-| Já se ptám „A komu tím prospějěte??“

  20. Prosím všimněte si lila nošteka! Viděla jsem jeho nosánek v řadě se sourozenci a ten růžovofialový nos je opravdu nápadný.
    Že bude Simba až takový akční, by mě skoro nenapadlo, vypadá spíš jako taková dobrácká brambora :D Naši macánci na stromek nelezou, protože ho strategicky obkládáme kůrou z pomerančů. To pak mackové posedávají na perimetru a očividně dumají, kudy na to. K ránu, když už kůra zřejmě vyčichne, si ten mladší hraje na surikatu – vytáhne se v sedě do značné výšky, přičemž perfektně a dost dlouho drží balanc, packama opatrně stáhne ozdobu z pérka a teprve pak následuje jemný fotbálek a posléze typické jemné křachnutí. Podporujeme obchod s ozdobami – teda doufám, že se vyrábějí v Česku!

    1. Úžasné jsou ty růžovoučké polštářky! To má Zrzínek taky. A světlounce růžový čumáček k tomu, má překrásný něžný výraz.

  21. to my máme, co se Vánoc týče, moc hodné kočičky. Máme živý stromeček a oni po něm nelezou a do ozdob jen lehce pačičkou ťuknou. Ale nic nerozbijí. Hepča si každý rok po nastrojení stromečku pod něj malebně lehá, tvářící se jako vánoční dárek. Dáreček tedy ona je a to pořádný. Na Silvestra se Hepča bojí a Honásek jako bývalý bezdomovec to přechází s bohorovným klidem.

    Jinak dnešní noc byla výživná. Honás se rozhodl nás deptat a od půlnoci pravidelně packou a i hlavnou mlátil do dveří ložnice. Doprovázíc to uděsným vytím. Při našem odchodu už slastně ležel na židli a pozoroval nás jedním očkem. S výrazem, já nevím jak vy, ale já jdu slastně spát. Horší než miminko ten náš kočičák.
    (cat)

        1. Já ti tu přemýšlím, jakej je rozdíl mezi hroznem – kuličkou čerstvou a sušenou hrozinkou.. kroně toho sušení a zvýšeného cukru..protože holky hroznový víno mají vcelku rády…ostatně,žraly i angrešt a po zelených i černých olivách se mohou utlouct…

          1. Můžou být nasířený nebo naolejovaný, ale to asi není takový problém. Naše psiny žerou i třešně, občas pokřoupou pecky ze švestek a zřejmě i spoustu dalších věcí, na zahradě je samozřejmě nehlídám a občas najdu vyhrabanou a ohryzanou bramboru, ožrané zelí, sklizené jahody, maliny, okousané stromky a keříky…chovají se asi jako vlci v přírodě ;)

            1. Nevím, už jsem to slyšela. Moje holky ovoce moc nemilují, ale Bekina se cpala čímkoliv, rozinky milovala. Jediné, co byl problém, byla nadváha (byla hojně přikrmovaná babičkou). Ale nejsem ani veterinář, ani výživář.

            2. Taky mě nic nenapadá… A moje psiště Michal byl bdělý a ostružinatý – ostružiny česal rovnou z keře (máme bez trnů), louskal ořechy a skořápky neomylně dával stranou, sbíral nám jahody (zásadně jen ty dobře vyzrálé). Pecky kupodivu plival.

              1. Přidám se pozdě, ale přece. Můj ridgeback Tedy nesbíral ostružiny, ale právě to hroznové víno, jahody a třešně (pecky plival). Bylo veselé pozorovat, jak se pase :)

          2. Moje feny by se po hroznech utloukly, když jsem se s nimi nerozdělila, posloužily si samy. A třešně, meruňky, broskve, švestky, všechno křópaly s peckama . (bat)

  22. OT. Zdravím po náročném víkendu. Začali jsme přikrmovat. Nejprve se ti pitomci pokoušeli ožužlávat nás. Ale brzy pochopili, že to dobré (krupicová kaše s masovou kaší) je v misce. Sice zpočátku nevěděli, z které strany se k tomu dostat, tak talířek párkrát zvrhli nebo (pokud jsem byla rychlejší) se o to aspoň pokusili. Jakmile pochopili princip krmení, dostali pekáčky. Teď je jediná starost vyndavat štěňata z pekáče. Ti náruživější jsou schopni si do žrádla lehnout. Ukazovat jim kde je žrádlo netřeba. Už nemáme krásná sametová štěňátka, ale olepené příšerky (zkuste protáhnout samet krupicovou kaší s mletým masem a efekt je skoro stejný (rofl) . Je to znát na váze, za 3 dny přibrali kolem 40 deka.
    A musím se pochlubit s prvním úspěchem Béček. Scotty (Braveheart Tercius) získal první výstavní úspěch, CAJC na mezinárodní výstavě v Prešově. Den po svých prvních narozeninách. Dokonce byl mezi první šesticí o nejlepšího juniora výstavy. Tam už neuspěl, nemá ještě dobře vyvinutý hrudník. Bodeť by měl. Ája byla v jeho věku hubená žížalka a první úspěch měla až v roce a půl. Její štěňata vyspívají později. I Ginny byla kolem roku skoro ošklivá, až ve dvou letech se vylepšila. A na gratulaci k narozeninám se ozvali skoro všichni! Z 10 nevíme o dvou (a o jedné málokdy, ale přece). Tři nebo 4 by se mohli někde předvést: Elwood (Diviš) a Blekýs (Blackberry) zkoušejí lovecký výcvik a Scotty je také ve výcviku, Buck (Buckingham) zkouší agility. Ostatní jsou hlavně mazlíčci a společníci, kteří zpestřují život svých lidí (někdy až moc ;) ).
    Člověk se až diví, kolik prima lidí pozná díky svým odchovům. S některými udržujeme docela živé kontakty.

    1. Milá Evo, foť a foť! Já bych ty tvoje příšerky strašně ráda viděla (inlove) Jen bych se potom musela plácat po rukách, abych je byla schopná vrátit :)
      Jinak hlásím, že psi Kazan vytušil stěhování a od soboty byl v každých dveřích, kterýma jsme museli projít, bdělý strašně překážející pes. Ptám se Kazana – copak jsem tě někdy někde zapomněla? A co kdyby? praví Kazan a hlídá. Berry mi pořád sedí nebo leží na nohách, případně se o mě velmi silně opírá. Ničemu nerozumí, ale Kazan ji už stihnul zblbnout. Teď konečně dospávají víkend – páneček je v práci, panička datlí do počitadla, takže pro ně je vše v normálu. Kdyby jen věděli! (tmi)

      1. Dede, bude to dobré, já věřím v pohodu Vašich zvířat. Kazan je už protřelý světák a hlavně, budou stále s Tebou. Berry, jak vidíš, bude kopírovat jeho. Když Kazan zvládl přepravku v nákladním prostoru letadla, tak tohle pro něj bude „brnkačka“ (y) .

  23. Musím přiznat, že Vánoce u nás nikdy nepředstavovaly problém. Snad že sourozenci mohli šplhat venku a psům to nějak bylo fuk. Silvestr je u nás větší problém, chodíme o půlnoci zvonit a dokud Mimi vidělo, chodilo s námi a spolu jsme stáli na hřbitově a koukali na ohňostroj. S Majdou byla Kačka doma a až na snahu zalézt pod postel se nic nedělo.
    OT dnes jsem se přesvědčila o obrovské vnímavosti zvířat. To že kočky jsou léčitelky a v jejich čele je naše Princezna, to vím. Ale překvapila mne Majda. V noci většinou chodí buď čůrat nebo kontrolovat dvorek, ale vždycky vzbudí mne a s nikým jiným nechce. Kuba dovezl domů nějakého bacila a ten mne včera bacnul. Spát jsem šla s dvěma Paraleny celá bolavá. V noci jsem slyšela Bimba jak vstává a zjistila jsem, že Majda naprosto samozřejmě šla vzbudit jeho a u mne to ani nezkoušela. Tak jsem zvědavá, kdy mne uschopní

  24. Já jsem, hlavně vzhledem k Sárince, na stojan rezignovala. Prostě jsem vzala veliký květináč a zasypala kočkolitem – stabilita zaručena! (sun)

      1. Psi ometají ozdoby ocasem. Sestřelují je. Vyřešili jsme to. Stromeček je ve výšce na stole. Druhý návrh byl kupírovat ocasy. Ale u fletů je to jejich ozdoba a navíc, jak by nemohly jimi stále vrtět, tak by je to snad poškodilo na zdraví.

        1. Ano prosím, sestřelování věcí vrtícím se ocasem je disciplína, ve které naši psi vynikají (rofl) Kazan jednou ve svatém nadšení odstřelil těžkou skleničku na vodu asi 3,5 metru daleko a jen o kousek minul telku. Sice nejsou retrívři, ale ocasy mají velmi radostné! (chuckle)

          1. Ano, souhlasím, moje matka si občas stěžovala, že když ji Barunka přetáhne ohonem přes nohy,že je to jak rána klackem…. (chuckle)

          2. Znám též velmi dobře. Pokud jsou na stole skleničky s vínem a ochomejtne se Gina, razantně všem velím : Sklenice vzhůru! :D

            1. My velíme „ocas!“ a nejblíže sedící chytne a znehybní tuto netradiční psí zbraň (rofl) Vaše zvolání je lepší – vybízí k bujaré konzumaci (chuckle)

            2. jo jo – velké sklenice na víno a dobré víno v nich a Beta u stolu… tak všem důrazně připomínám, že jsou plně zodpovědní za hlídání sklenic… Myslím, že Betka má asi ze všech zvířetnických psů ohon nejnebezpečnější (chuckle)

  25. Vždy si užívám povídání kočičích lidí. Je to pro mě neznámý svět. Mé „kočičí období“ přišlo v nevhdnou dobu, Nick kočku nesnesl a tak jsem tak nějak dospěla k názoru, že u nás bydlí pouze psi. Ale Simba je nádherný. I Filip a ostatní jsou krásné šelny, ale ten mohutný lila kocour se mi strašně líbí.

      1. No 2 máme zadané a jednu zatím zamluvenou pro mě. Uvidím, jak se rozhodnu, když tak ji nabídnu později. Uvidím, jaké se z nich vyloupnou osobnosti. Zatím si říkám, že 3 psi je blbost. Dvě mi stačí. Stačí?…

        1. Dvě jsou málo :D:D, teprve při třech začíná ta správná sranda. Třeba venčení tří příšer je nezapomenutelné, zvlášt, když se na dohled objeví pes a i člověk zcela nesportovní běží sprintem, a jen se modlí, aby nezakopl.A navíc je to bezvadný materiál pro srovnávací studium „kterak to chodí ve smečce“ ;);).

        2. Dvě? Pchhh – zeptej se paní na Čipsíně, kolik psů je ten správný počet (chuckle) ! Jeden čas měla čtyři – a stěžovala si? Nestěžovala – tož tak (clap) !

          1. Mám větší – dohromady jsou i víc než Kosatka. Bydlím ve městě. Máme sousedy. Nacpat 2 psy do auta jde, se třemi je to horší. A vůbec. Nechte toho, jo? Já už takhle nevím, jak se rozhodnout. Ještě furt si můžu mladou po Ginny nechat za 2 roky…

            1. Tři psy v autě jsme museli promptně vyřešit v létě poté, co se mi vrátilo štěně Aira. Ta byla zvyklá jezdit na zadním sedadle, ale tam už bylo obsazeno,, tam jezdila Ellie, protože se nesnesly s Fleur v kufru. Aira s mamou Fleur taky nechtěla v kufru být a za jízdy přelézala na zadní sedadlo. Tak děvenky dostaly klec pro dva psy – v ní jezdí Fleur a Aira, Ellie na zadním sedadle. Synek (19) nejdřív prskal, že s ní vzadu jezdit nebude, ale poté, co absolvoval pár kilometrů jízdy vmáčknut mezi babičku a dědu, tak prohlásil, že Ellie je zlatá, protože nezabere ani jedno celé místo…

            2. No, pořád bys dopadla líp, než jedna chovatelka kavalírů, co bydlí v Brně. Má dvě fenky. Měly štěňata v tutéž dobu. Od každé si nechala jedno štěně a u dalšího měla pocit, že od nich nechce odejít. Takže má smíšenou smečku tří kavalírek a dvou kavalírů. V době hárání oblíká do miminčího body oba kluky a manžel si je většinou bere do práce. Když si představím vytahování kudlaček z pěti psů, tak mám mrtvičný stavy…

        3. Milá Evo, já bych řekla, že tady to rozhodne ta pejska sama. (inlove) Buď tě chytí za srdce určitým způsobem, nebo nechytí. Je mi jasné, že máš ráda všechna „svá“ štěňata, ale když jsi nalomená, tak to ta fenka s tebou skoulí – pokud to bude ta pravá :) Jsem moc zvědavá, jak to skončí…

            1. Ono se to někdy skoulí, ani člověk neví jak. Aira se narodila jako první štěňátko, od malinka vypadala jako kopie své maminky, nejen vzhledově, ale i povahou (děsný raubíř). Její odchod z domu jsem obrečela…no a za tři měsíce jsem ji měla doma zpátky. Od té doby věřím na CD :D:D, protože nemůže být náhoda, že se mi vrátila po dvou dnech fenečka Arnika (majitelé byli s prominutím debilové), tu jsem úspěšně prodala a pak to dopadlo s Airou, tak jak to dopadlo. Jen nevím, co mi tím CD chtěla naznačit ;) , protože jsem si chtěla nechat štěndo po stejném otci až za dva roky…jestli už pes nebude schopen nebo Fleur nebude mít další štěnda….

  26. Hezky se to četlo :) Loni jsem o tomto nevěděla ničehož nic a letos mi kočka na Vánoce taky seděla na stromečku. Pravda, vždycky se šikovně zašoupla ke kmeni, takže jednak nebyla vidět, jednak cestou nic neshodila. Zkusila jse ji vytáhnout, ale já jsem shodila dvě ozdoby (no jo, jsou nerozbitné, ale stejně). Takže jsem se na vtahování kočky z větví vykašlala. Škody nepáchala a stromek díky vybrané robustní konstituci (Mušketýr vznesl dotaz, jak tak tlustý kmen má narvat do stojanu) neustále stál a nepadal. :)

  27. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h) Tak se to Dede (a spol.) krátí, už jen třikrát se vyspí v Anglii… (wave)

    hezky se to čte, móóóc hezky. Ale tak nějak jsem někdy ráda, že doga není stromolezec a ozdoboničič (rofl) . Naše (bat) je vlastě hrozně hodná holčička (chuckle)

  28. (clap) (rofl) to jsem ráda, že v tom nejsme sami…..stromek jsem zaměnila za nádhernou smrkovou girlandu,na kterou jsme zavěsila pár nerozbitných koulí různých odstínů měděné…kde jsou ty časy, kdy Pitina měla stromek pro sebe a utvářela ho ke své potřebě…těm 4 nájezdníkům, by i ten umělý, co máme sloužil jako cokoliv, jen ne vánoční strom….tsk snad až vymyslím, jak ho ochránit..vzácné ozdoby, starší než já, ty jsme si probrali v krabici,v duchu jsme se jim omlouvali a vysvštlovali jim, že nechceme,aby to byly jejich vánoce poslední….girlanda vydržela – na ni se nedostaly, ale ten lesk v očích a úporné namáhání mozečků…to Vám bylo něco nepopsatelného….. (wave)
    PS: ať žije Simba vychovatel a pedagog!!!! (chuckle)

    1. Každý náš prírastok si na svoje prvé Vianoce vyskúšal vyliezť na stromček a ukľudnil sa. Ale Filip je svetlá (alebo čierna (chuckle) ) výnimka, už tretie Vianoce lozí a lozí na stromček a nedá si pokoj. Pri svojich prvých Vianociach dokonca rozhýbal aj starých pánov, teraz sa uspokojil so Simbom. :D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN