ČLOVĚČINY: Kytice z tisíce a jedné noci

Dětská duše a okolní svět. Jak často tento dvojhmat nezní harmonicky. Kolik falešných tónů se připlete, často ani nevíme proč, odkud se vzaly a hlavně – co s tím. Cest se nabízí většinou několik, jako v pohádkách. Teď jen „babo raď, která bude ta pravá. Měla jsem štěstí a tu správnou cestu objevila. Svět zvířat.

Krávy, krávy, krávy… Velké pastviny vlídného Valašska. Po našem kotáry. Na nich se pasou, od jara, do zimy, jalovice, někdy krávy i s telaty, mladí býčci většinou odděleně. Jsou to zvířata veliká, pro dětské oči určitě, pohled na ně však tak zvláštně uklidňuje a hřeje. Aspoň mě určitě. Myslím, že jsem si nikdy ani moc nevšimla, že kravince právě voňavé nejsou, zaujalo mě spíš, kolik v nich žije malých potvůrek. Taky je pravda, že babička je vítala jako hnojivo a posílala mě s kyblíkem pro úlovek, aby zahrada dobře rodila a vzkvétala. A to už je úvod hlavního příběhu…

Mí „přátelé“ mi rozumějí. Od toho jsou to přátelé, ne? Že jsou tak velicí? Aspoň se mám o koho opřít. Že nemluví? Ale mluví, přece těma nádhernýma, hlubokýma kravskýma očima. Jak bezvadně se s nima toulá hodiny po loukách, jak příjemné teplo z nich jde, jak dovede uklidnit to nekonečné přežvykování (přitom pohled na žvýkajícího člověka mě nebetyčně rozčiluje a dráždí kolikrát tak, že musím jednání ukončit, neb mám pocit, že mu tu žvýkačku z pusy vyrazím).

Pro přátele taky člověk musí něco udělat, když má být opravdový přítel, že. I zdálo se mi, dítku zhruba desetiletému, že tráva už je sluncem strašně vypálená a ti zodpovědní dospěláci pořád neženou stádo na jinou pastvinu. Bylo mi jasné, že všem pomoct nedokážu, ale něco udělat bych přece měla. Nosila jsem jim po troškách trávu, které bylo na naší zahradě naopak až příliš mnoho, asi tolik, kolik jsem srpem dokázala dětskýma rukama zdolat. No tož jasně, že to bylo, jak když „plivne do moře“.

Měla jsem taky „nejlepší kamarádku“. Čerňula jsem jí říkala. Aspoň ta se musí pořádně najíst. Konala jsem neodkladně. Vzala jsem milou kamarádku za řetěz, a vedla… Kam? No přece na tu zahradu, co je v ní tolik zeleňoučké a šťavnaté potravy. Že je ta zahrada za potokem a přes něj malý dřevěný mostek, co postavila babička se sousedem, aby nemusela složitě obcházet celý kus pole a zahrad? Že si tam kráva může zlomit nohu, neb mostek je z kulatiny nebo se pod ní přímo proboří?

Že na té zahradě roste mimo trávy plno okrasných rostlin a že některé, které máme ve skalce, nejsou právě „jedlé“? Že záhon kopretin a floxů pod okny je babiččina pýcha? Mimořádně vzrostlé, léty opečovávané keře pivoněk v různých barvách, naopak mámina chlouba. Nic z toho mi na mysl vůbec nepřišlo. Hlavně že se kráva pase a pase a pase… že skoro ani hlavu nezvedne. Ještě jsem běžela pro kýbl, abych jí v tom vedru z potoka vodu přinesla.

Dlouho to odpoledne babička po obědě odpočívala = spala. Myslím, že jako těžký kardiak byla vystavena velikému šoku, když po procitnutí pohlédla z okna. Co Čerňulka za nějakou tu hodinu nespásla, to při zcela volném pohybu po zahradě nemilosrdně pošlapala a samozřejmě i kravince mnohé vyrobila. Musím přiznat, že mě ti dospěláci asi přece jen měli rádi. Nezabili mě. Nakonec, měli to hnojivo, co předtím furt chtěli, no ne?

Je to krásná kytice vzpomínek, podělila jsem se s vámi o jeden z květů, který mi obzvlášť přišel na mysl.

Aktualizováno: 19.1.2011 — 11:52

140 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ještě dodatečný hlášení o počasí (rain) : ráno bylo nasněžíno, tak 2cm. Vyjdu ven, zima, sníh křupal – pěkný to bylo. Dojdu k autobusu, prvně přecházím ulici. Prvně jsem se málem zabila… Vozovky byla doslova skleněný.
    Na zastávce lidí mraky – autobusy nejezdily. Chvíli jsem okouněla, pak vyrazila pěšky. Šlo nás takhle hodně, přesně vzato každej, kdo byl schopen – ostatní stáli a čekali na oblevu (pravděpodobnější než sypač).
    Šlo se hezky a vlastně jsem se radovala, jak se ráno hezky procházím. Ale na kraji sídliště jsem musela vyjít na hlavní – je to jediná spojnice k metru. Dolů s kopce. Děsný! Tam už silnice byly více méně sjízdný (vyježděný aspoň uprostřed). zato chodníky… Nahoře nás v Bohnicích a Čimicích je minimálně 40, ale spíš 60 tisíc lidí. Do práce ráno jezdí minimálně čtvrtina. tak si to představte na jednom, teda dvou chodnících. Jednak narváno jak o Matějský pouti, druhak to klouzalo tak, že jsem fakt šla jak s plnejma kalhotama…
    K metru to od nás trvá hodinu…

    1. Tedy Zano, úplně to vidím před očima. No alespoň tě ty davy podržely se všech stran a nedaly ti upadnout. V opačném případě mohlo jedno malé podklouznutí způsobit krásný dominový efekt :)
      Ale hlavně, že v pořádku dorazila na místo.

    2. vy naděláte (rofl) troška sněhu (rofl)(wave) Tady ale moc nepřipadlo – taky jen pár cm. Takže žádné závěje se zatím nekonají

      1. Chichi
        (music) A v Praze kalamita, jak na Sibiři,
        tři centimetry sněhu a u Muzea čtyři. (music)

        To u nás je krásné předjaří – ráno sice trošku ztuhlo (0 °C), ale odpolko svítilo sluníčko a bylo krásné počasí na procházku.

        1. Tady v údolí Vltavy bych tomu 2 cm neříkala, ale bílo bylo. Namrzlo patrně ne, ale já to nezkoušela. A odpoledne pak přišla chumelenice, ale jak přestalo chumelit, tak to začlo téct.
          Holt Zana bydlí na horách, to se hned pozná ;)
          Ono se to pravdu pozná, včera jsem v dešti stála na zastávce jednoho autobusu a když nás vyvezl na kopeček (převýšení menší, než od Vltavy k Zaně), tak najednou sněžilo.

          1. No, Karakal, nevím jak kde, ale když jsem ráno v 7,45 vystoupila na Smíchově u tanku, tak jsem „karasokorčulovala“ fest. Já snad budu muset ty nesmeky koupit. To zas bude investice. (envy)

            1. Tak MLP tvrdí, že mu to cestou na tramvaj taky kus klouzalo, ale mimo dohled z okna, tak jsem si náledí nevšimla. Jinak sleduji, že se postavy klátí podezřele, nebo jim vítr bere čepice a pod. Podle toho testuji počasí ;). Navíc my obvykle v 7:45 venku nejsme, to Rysík ještě spinká. Ale měla bych ranní vstávání začít trénovat, návrat do procesu se mi blíží.
              Dobrou noc.

        2. On ráno nebyl sníh, ale všechno bylo potažené vrstvičkou ledu, jako nalakované. Ovšem tvářilo se to záludně jako vlhký chodník, vozovka. Ale byl to prostě led. U nás v kopci si podsypával sypač, aby mohl nějak zprovoznit ty dvě nejhorší zastávky MHD. Cesta k Zaně a k nám je v Praze vyhlášená. :(

    3. U nás MHD nejezdila taky, dnes na internetu psali o vás i o nás. (nod) Ono šlo těžce se rozjet i na semaforech, moc pěkné – autobusový pruh byl plný odstavených autobusů, v obou směrech. Byla jsem ráda, že jsem dojela ke krčské nemocnici, tam už to bylo rozsolené.

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K ;;)

    .(*) Manžel, vědec přiběhne za manželkou a povídá: „Podařilo se mi navázat spojení s mimozemskou civilizací!“ Žena na to: „Hm, a jestlipak už jsi dneska vysypal koš s odpadky?“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem klidný večer, hezké sny a pěkně se vyspinkejte. ~o)

    1. Když on na to šel špatně, měl jí říct, že se s nimi domluvil, že jí budou vynášet koš, umývat nádobí a nosit brambory z obchodu – pak by určitě byl pochválen! (nod) (chuckle)

        1. povídej mi o tom chvilku, máme mlíkový a čaje s mlékem období , takže každý den aby se chodilo ke krávě tak aspoň pro 3 litry! aspoň, že jsou tu tři v docházkovým dosahu, jedna u pošty, druhá v OBI a třetí učí v AFI Paláci… jinak nevím!! dítko zletilý objevilo čaj :-D

            1. Vavíííí ty nikdy nezklameš :-D ale riskovat to nebudu, eště by se každý den přemlíkoval a strašil na hlavní třídě kolemjdoucí :-D a btw: třetí kráva bučí, ne učí!!!! v AFI Paláci, ach joooo 8-|

              1. Naše mlíková kráva nově *žere desetikačky za flašky a flašky neplive, i když jich má plnej břich* !
                Ale má tam ten čudlík na vracení.
                Takže. Jsem do ní včera naházela postupně dvě desetikačky a jednu dvacku v marný snaze vymámit jednu platovou flašku. A:
                – první desetikačka zahučela bez náhrady,
                – druhá desetikačka ji následovala,
                – mlácení do čudlíku vydalo dvacetikačku, obě desetikačky zůstaly v některém ze žaludků,
                – vhozená získaná dvacetikačka zmizela, jen to škrundlo,
                – mlácení do čudlíku, nadávky do krav plechových a kopání do kystny vydalo dvacetikačku a jednu desetikačku,
                – vhozená dvacetikačka opět zmizela, jen to škrundlo, a kráva stále tvrdila, že má kredit 0,
                – mlácení do čudlíku a další prvně úspěšný postup vydal dvacetikačku a dvě desetikačky,
                – znovu vhozená dvacetikačka škrundla a nebylo jí,
                – ale po mlácení do čudkíku a td. vypadly dvacetikačky dvě.
                Následně jsem rezignovala na novou flašku a nadojila mlíko jenom do dvou.
                Naše plechová kráva se asi živí flaškama a neumí počítat. ;)

    1. To je asi pro Kiburka, ze jo? Mnojo, gorili deti jsou proslule tim, ze je vsichni nipaji, drbaji, prevraceji, studuji, nasilne uspavaji, olizuji, muchluji – a este si z nich osetrovatelky delaji prcu.
      V tom navstevnickem prostoru, ktery je na tomhle videu uklizen, bezi video, ted tam beha smycka o Bikirine prichodu, i s prvnimi rvackami. Psaly holky z fanklubu, ze Mojka se na to video chodiva koukat. Tak se musej‘ (mam i apostrof!) lidi upozornovat, aby udelali ulicku, ze slecna kouka na telku. (chuckle)

      1. gratuluji k apostrofu (clap) . stále jsi na italském stroji? To musí být fešák, bella belissima 8) . Už je lépe, už Bikirku neostrakizují ostatní dámy?

        1. Ale tak je to furt zhruba stejny, kotrmeliny podezirave civeji, kolem Richarda se musi opatrne, a Biki se tvari, za vona nic, vona tudy ani nende. Ale bitka kvuli ni se nespustila uz dlouho, naposled snad na Novy rok, a vcera Biki zblizka pozorovala Kiburka a Tatunka, jak dovadeji, a pobliz stojici Kicinka ani nepropadla panice, a vcera taky stihla Bikirka sebrat dve obedova sousta.
          Kamba byla ta odstrcena cely roky, co je tady, to za mesic neprejde, ale vzhledem k tomu, ze nejaky rozksichteny vzducholode Bikirku z miry nevytaceji, o nic nejde. Jde to dobre. Aby nakonec nemela Biki vsechna tri mrnata v naruci driv, nez Shinda rekne: „Bububu!“ Aby nakonec vzteklinka Kamba jako prvni nechtela pochovat Bikircino mimi. ;-)

          1. No, ale mají výdrž, baby jedny. Ještě, že to Bikiru nevyvádí z míry. Jak chudinka jí, sama potom někde? Myslíš, že bude mimi?

            1. Biki a Richard maji kazdy vlastni loznici a kotrmeliny s detmi jsou vsechny zvlast, tedy pohromade. Tam dostavaji stavy a dzusy s vitaminky a Bikirka se tam napuca az dost, vsak tu uz pribrala, je to znat.
              Myslim, ze bude mimi, nic tomu nebrani, Richard je plodny a Bikirka zdrava a rozhodne maji pekny vztah, jen Biki jeste musi pochopit, ze kdyz jde o jidlo a klidek, je Ricinek desnej nervak. Ta holka je ale uplnej balzam na nervy, ta kazdej problem hodi do peti minut za hlavu: vsechny nase hysterky se od ni maji co ucit. Ostatne nas vrchni hysterak taky. :*

      2. Jé to bych chtěla viděl jak Mojinka civí na televizi, nače kočenka Mňají si vyskočí na stolek před televizí a vydrží upřeně koukat asi 20 minut. Ale musí dávat rybičky, nebo létající ptáky a také jí zajímají šelmy. Dokonce když v televizi štěká pes tak se podívá jestli si to nedovolil na ni. Všechny zdraví a hezký večer přeje všem zvířetníkům a hlavně zvířátkům zabukistka Marta

        1. U nas je nejvice televizni kocka Pusinka, ta kazdej vikend kazdou pohadku doslova zere, nejradsi ma animovany a aby tam pokud mozno neco litalo, visi mi skoro na kraji kolena, jak se nahejba z kresla a sleduje ptacky. Takova Vcelka Maja, ktera je pro mne trestem, ta ji zcela fascinuje.
          Uprimne, kdyz vim, ze budu dlouho pryc, necham v pokoji sevelit televizi, ony si sesednou na kresla, gauce a topeni a budou hnipat u Daniel a Manuel…
          Nemaj’ zadnej vkus. (rofl)

        2. Jinak to je jen par dni, co jsem tu mela v pameti italianopocitacovo vyfocenou Mojku, jak civickuje na telku – ale copak to tu ted najdu?
          Sedela u toho na kosi, aby lepe videla. (chuckle)

  3. Jéje – kravičky. Dvoje prázdniny jsem mezi něma prožila – v patnácti jsem byla u telátek a v šestnásti u kraviček.

    Jojo – u telat byla strašná dřina – nejprve vyčistit stání, nastlat slámu, vyčistit kyblíky, nachystat mlíko (a já to řeknu – kámoška Vlasta jim užírala sunar (chuckle) ), nalít mlíko, nasypat granule, vymýt kýblíky od mlíka, nalít vodu, nacpat jesličky senem. Po kafi následoval dovoz sena a slámy na kolečkách. A mezi tím se přijímala nová telátka, ošetrovala ta zraněná či nadutá a, bohužel, odvážela ta, která třebas nepřežila. Ranní směna od čtyř do deseti, odpolední ode dvou do osmi. No řeknu vám, první týden jsem byla vyždímaná jak náčeňová hadra.

    To další rok u kraviček bylo líp – byly jsme tam hlavně jako natěračky (bóže – nikdy nezapomenu na ta kvanta černých pavouků v nádobách pro šrot – brrrrrrrr), ale taky jsme pomáhaly při dojení (systém „proháněčky“ – t.j. chodby rozdělené důmyslnýma brankama tak, aby krávy pochodující k dojení se nesmíchaly s těmi, co už národnímu hospodářství dodaly – byl dost důmyslný), přeháněním krav.

    Jo, to byly moc krásné prázdniny. A těch peněz!!

  4. Ke kravickam a bejckum jsem se moc nedostala, u nas za myho mala narazil clovek i clovicek drive na kone, a tak jsem byla vdecna, kdyz jsme jednou nesli nakup na chatu zkratkou pres pastvinu a vono tam stado a pritel byl jak z udelani zootechnik. Tak sel prvni a kazdy rikal: „Uhni, vobludko,“ eventualne ji zatlacil nejak na hlavu a donutil couvnout, ja jsem v jeho stopach vlacela krosnu a ani nedutala. Lov bejka jsem tu uz kdysi popisovala, k tomu se radeji vracet nebudu. (rofl)

    U Bikirku norma dny, tak dnes kratke videjko s mimiskem Kiburkem; a hele, strednik!: lidske dite by se nechovalo jinak:
    http://dana999.rajce.idnes.cz/Video_-_Proc_ta_voda_nejde_lizat/#VideoJoiner110120095222.jpg

    1. Kiburek v říši divných divů (yawn) je roztomilej! :) Ale překvapilo mě, že tak dlouho se u něj neobjevil žádný dohližitel, ohnípávač atd.! (think)

      1. To byl asi odpoledni „klid“ a ohnipavaci a pucovaci oci a usi spali. (rofl) Takhle bez diakritiky s tim budes mit fusku, chna!

        1. Chňá italiano! (rofl) Po gorilím rozumím i bez nabodeníček! ]:)
          Když mi bylo asi tak 14, tak šel světem velký hit italského zpěváka jménem Boby Solo: Una lakrima sul viso – no, uměla jsem to tehdy celé italsky a bylo to kráááásně sladké; česky to nazpíval Jaromír Mayer, ten měl krásný hlas…

            1. Též dík, Veram. (f) Ale ta italská verze je dojemnější, procítěnější, úplně se mi vrátily pocity z toho roku 1964 (tak moc jsem neprohádala, 13 mi bylo). Jééé, jak se tenkrát těžko získávaly informace o západních filmech, písničkách, ten italský text písničky jsem měla bůhvíodkud na asi tak padesátém průklepu psacího stroje, možná to tu ještě někde v tom mém domácím muzeu budu mít. (h) (h) (h)

  5. Ioannino, ješte jsem ti napsala v předchozí diskusi, v noci jsem už odpadla (think) .

    ZitoB, moc krásné vyprávění. Moje dobrodružství s domácím zvířectvem u babičky dopadlo hůř..jednou, když jsem přijela po týdnu zase z Prahy, můj oblíbený kozlík Ferda nebyl a ve stodole visela kůže :( Uff, vůbec jsem nechápala, jak to mohli udělat. Osazenstvo statku zase nechápalo, proč se vztekám. Holt pohled na život venkov kontra město. Kozy jsou ale náhodou super zvířata.

    1. tohleto se dětem dělat nemá… celé dětství jsem nejedla králičí maso, protože králíček bydlel vždycky v králíkárně a potom v koupelně… a potom… ne. prostě ne. a v dospělosti jsme měli králíčky jako mazlíky, takže králičí maso taky nebrat. když jsem v době, kdy tatínek přítele měl králičí farmu, jela na Moravu, vždyciy jsem se dopředu ujistila, co bude k obědu. kozenka je skvělé zvíře – třeba v rodišti mojí mamky / Dobříšsko, kraj rukavic) taky vysoce vážené – kdesi jsem tu psala o rodinách Kozových a jediném sousedovi jménem Kráva :-D

      1. Sestra kdysi prohlasila, ze ma strasne rada zviratka … a maso.
        Takze kralicci bydleli k kralikarne, nosilo se jim mlici, svlacec a podobne dobrutky, nosili se v naruci … a pak prijel strejda zabijak a byl kralicek k obedu.

  6. Zpráva o nálepkách viz. dole…. |-( Jupí 2x…… Fén a olej SUPER, z plastu to šlo skoro samo. (wasntme) Plechové krabičky trochu odolávají, ale jde to , mažu odlepovat. Moc děkuji za pomoc (clap) (clap) (clap) (nod)

    Akden ( stále) b. p.

    1. Neb jsem deb… mdlého rozumu, sem si nahřála krabičku a spálila jsem si palec, jak jsem žmoulala to lepidlo. (fubar)

      1. Pofoukáme prstík a jeto! nebo je to vážnější?
        BTW jeden bigmyš nám tady vystrašil pasžáry v metru a dokonce se chtěl s jedním pomazlit. Nepřejícník ho odehnal (happy). Vzpomněla jsme na tebe, co je u vás v tomto směru nového? Požádali všichni bigmyšové už o azyl v USA?

  7. Krásná vzpomínka, milá ZitoB ! Já jako městské dítě jsem se zvířaty nepřišla běžně do styku, jen o prázdninách u vzdálené sestřenice na vesnici, tam byl pes, kocour a prase v chlívku. A přece jsi jednu vzpomínku vyvolala – to když už jako dospělá s vlastní rodinou jsem jezdívala k tchánovům na chalupu a babička, nadšená pěstitelka a zahrádkářka, nás posílala s kyblíkem pro kobližky na náves, když tam projeli koníci. To měl každý najednou spoustu jiné neodkladné práce! :D

    OT – to musím zveřejnit. Přišla mi nabídka na seminář: dovolujeme si vás pozvat atd. atd. Vzhledem k tomu, že tento seminář bychom mohli pro malou účast neuskutečnit, žádáme vás ….
    Au au, to bolí a čeština pláče! ;( Paní referentka Institutu vzdělávání by …ále, škoda slov!

  8. Krávy jsou fajn. A náš děda vždycky říkal, že su krávooká po bábince :)

    Ale potřebuju poradit, jak se mám donutit k učení. Termín státnic se blíží 8-| a já už deset dní začínám-takže jsem si vytiskla otázky, našla ty správný knížky a poznámky, nachystala fixy, koupila šaty, umyla okna, přerovnala nádobí, srovnala skříně, naplánovala novou ložnici, uklidila v autě, přečetla Saturnina a Čachtickou paní, několikrát vyžehlila, přečetla nepřečtené články tady, upekla několik buchet,…

      1. Já vím, já vím. Ale se pochlubím-zrovna jsem si dočetla posudek na závěrečnou práci a mám od oponenta za 1- a od vedoucího práce dokonce za 1. Tak snad se k tomu učení přece jen dnes dokopu (hned jak přestanu žasnout nad vlastní šikovností :D a hned jak dopeču rohlíky), když mám zrovna radost (nod)

        A za chlubení mám 7+8

      2. Se taky hlasim k prokrastinakum a je pozoruhodne, ze kdyz mne se do neceho nechce, pustim se obvykle do sebe: macim nohy, strouham paty, lestim nehty na rukou a lakuji, barvim vlasy, u kresla mam notysek, do kteryho si pripisiju poznamky k ukolu, do kteryho se mi nechce, cimz si setru lak a je tudiz potreba lakovat znova – hotova O’Harova Scarletta, vsak zejtra je taky den, pozejtri natoz.

        Vavisku, dorazila jsem pred chvili z „hlidani kocek“ (a byly vzorne) a jen jsem vlezla do nocni kosile, zvonil reditel samospravy. A podaval mi Vavivalecky.
        Ano, dnes spim v zlute a na levem nadru mam psa – ale fakt to musi vedet celej barak?
        Dekuji, bloucku. :* (bug)

        1. Tak já teda zásadně konám užitečný práce – uklízím, meju, drhnu, rovnám a tak (asi abych si nepřišla jako ulejvák :P ).

        2. ale dámy! “ vždyť přece nehoří a svět se nezboří, copak jsme magoři? zejtra je taky den!“ ( Hagen) :-D

    1. Tyno, to je podle prirozeneho prirodniho pravidla, ze kdyby nebylo posledni chvile, tak nikdy nic neudelame. S mym sefem si posledni chvili nemuzem vynachvalit a vzdy si libujeme, kolik veci se do posledni chvile vejde a jake vzacne myslenky, o kterych se nam pred tim ani nezdalo,nam v te dobe z hlavy vypadnou.

    2. Občas, když mne čeká něco neodvratitelného, nepříjemného, náročného nebo něco, do čeho se mi opravdu strašně moc nechce, stihnu tolik věcí, které jsem dlouho odkládala…………… (tmi)

    3. Ano, ano. Tady se v takovym případě mejou okna, peče chleba a přerovnává knihovna. (chuckle)
      Jo a ještě jedna geniální tendence – pracovat hluboko do noci a pak zaspat. Na to jsem, prosím, machr. (emo)

  9. Zito, mám rád povídání, ze kterých hřele člověčina. (h) To tvoje bylo přesně takové. Díky. (y)

  10. Jsem člověk městský, v městě narozený a největší „hospodářské zvíře“, které jsem jako dítko mohl okukovat a opečovávat, byli angorští králíci (jo, byli na vlnu – a na ty šály a rukavice vzpomínám dodnes). Ale Zito – z tvého vyprávění sálá taková pohoda, že mi představivost „jede“ na plné obrátky. Prostě – člověčina, jak má být, a díky za ni.
    Moje asi nejbližší „setkání třetího druhu“ s velkým dobytčetem se odehrálo na jednom vandru v Rychlebských horách – tak nějak jsme večer padli, kde jsme zrovna stáli, a byl to okraj pastviny. To nám ovšem došlo až ráno, když jsme se probrali obklopeni zvídavým kroužkem krásných stračen, které nad námi vědoucně pokyvovaly hlavami… Ještě nikdy jsem nebalil USku za laskavého dohledu stáda krav. Trochu se mi trémou klepaly ruce – všechno je jednou poprvé… :D

    1. To jste měli štěstí! My jednou balili právě postavený tábor za rozzuřeného dusotu býčích kopyt. :-D
      Nikdy předtím ani potom nám to už nešlo tak rychle. :-D

      1. Měli, a já si to uvědomuju :D Krávu od býka sice poznám i jako městský potkan, ale tomu dobytčeti, jakkkoliv dobráckému, jeden do hlavy nevidí. Co když udělám něco, co ho vyděsí nebo naštve, a já ani nebudu vědět, co jsem provedl a proč musím tak rychle utíkat?

    2. opravdu byli na vlnu!!! mám ještě jeden svetr z té vlny doma, je heboučký a vůbec nekouše :-) a taky mi zbyl poklad – nůžky na stříhání angoráčků, moooc se hodí, když je třeba stříhat zaknoceného peršana (cat) Pětikočičín zdraví terra felis a jeho obyvatelstvo, zejména paní domovnici! (cat) (bat) (cat)

      1. Máváme do Pětikočičína – nůžky na stříhání angoráčků nám bohužel po předcích nezbyly, ale naši ty hebké králíky chovali docela dlouho. Vlna se pak někam posílala – a místo honoráře přišla spředená a obarvená více méně podle přání… Paní „správcová“ před pár lety jen zamáčkla slzu, když zjistila, kolik by stály šály pro dcerenky z angory… No, stejně jsme je pak pořídíli. Je to pro mne ta nejúžasnější vlna na světě… A teď už i pro ně, jen ty králíky jaksi…asi chovat nebudeme. Museli bychom se naučit angoru i zpracovávat, protože v našich zeměpisných šířkách to asi už nikdo nedělá. Trochu škoda… Mějte se hebce, milý Pětikočičíne, miááúúú!

  11. Milá Zito (inlove) , i já mám své „dobytčí“ dětské vzpomínky a jednou z nich byla ta radost, když mě urostlá ovce Bekyna vláčela na řetězu po horských loukách, protože jsem ji vyprosila brzy na jaře ven. Ovce byla silnější a březnové louky velice mokré… Jak jsem asi vypadala, když jsem celá šťastná doběhla domů na chalupu, snad ani nemusím líčit (wasntme) Ale stejně jsem byla u strejdy kdykoliv jsme dojeli na hory – na deset zdvořilých minut ve světnici u lidí a zbytek odpoledne ve chlévě :D Taky milá návštěva!

  12. Děkuji všem za milé ohlasy a přidám ještě jednu příjemnost, kterých, zdá se mi, je pořád míň a míň. Černé Sluníčko, „nalezeneček „Sunnynka
    má snad opravdu už svou novou rodinu. Ti lidé už mi volali, v sobotu mi ji přivezou ukázat, prý „ta holka vyrostla“ (je to fakt docela legrační, je u nich sotva 14 dnů). Takže MÁM OBROVSKOU RADOST, ta holka snad „CHYTLA ŠTĚSTÍ ZA PAČESY“ :D:D(y)

    1. Článek je miloučký a tahle zpráva též srdíčko zahřeje :) Přejme Sunnynce dobrou kočecí rodinku.

    2. Moc pekna vzpominka – mne se kravicky taky vzdycky libily, opravdu mi voni a maji krasne oci. Mam taky par peknych vzpominek z detstvi, ale jen uz takove matne hrejive.

      Krasna zprava o Sunnynce – krasna zprava, ze se na ni slunicko snad nadobro usmalo. (sun)

  13. OT. Omlouvám se, že jsem večer už nestihla na web a odpovídat na diskusi.
    Tak jen pro terru ke jménům: Cúchulainn by se nám z tebou uvedených důvodů líbil, ale ta výslovnost… (chuckle)
    Hnědý pes na krytí: mám podezření, že Áji „hnědé“ štěně bylo spíš nemocné, nebyla to typická hnědá. Také nebylo životaschopné. Oba otcové jsou nosiči hnědé barvy a žádné pořádné hnědé štěně jsme neměli. Pravděpodobnost, že holky nosí hnědou je pod asi 3-4%. A Bedřich (ten zmíněný hnědý pes) je veliký a mohutný. A protože Ginny je taky mamut a Ája dává velká štěňata, netroufnu si ho použít. Doufala jsem, že Ginny hnědou ponese, ale nejspíš ne. Člověk musí přemýšlet nejen nad barvou, ale i povahou a exteriérem. Třeba Ginny má velké uši, tak musím použít psa s normálníma ušima. Na mohutnou fenu růměrného psa. Nelze chovat jen na jeden znak.
    A díky za návrhy jmen. Škoda, že mě to nenapadlo dát do placu dříve. Cida máme. Cipíska nikdy :P . Cassandru máme. Ostatně nakonec jsme si vzali i encyklopedický slovník. :D . Céčko je fakt blbé písmeno….
    Cvoci to budou v každém případě. Vždyť jsou to fleti.
    Jo a včera už řvali, asi měli hlad. Rostou jim zuby a matky nerady kojí (Ginny dokonce při kojení hluboce vrčela, ale vyržela – poprvé mě vrčení na kousající štěňata u Áji prvního vrhu vyděsilo, ale ony se tím zřejmě odreagovávají a nic štěňatům neudělají – jen to znamená začátek přikrmování). Tak jsme zkusili u těch drobnějších mléko z flašky. Chutnalo, ráno mi hledali v rukávu, kde mám to mlíčko. V sobotu bude konec krásných upravených štěňátek – nastane doba krmení z misky a doba upatlaných obludek.

    1. Nejdříve upatlané obludky,pak likvidační komando. V každém případě se budu těšit na hlásání (chuckle)

      1. To by ses divila, jak silný hlas může mít malé štěňátko. A tam malí zase už nejsou. Přes 1.5 kg mají všichni, tlusťoši už dost přes 2 kg. A když je máma vzbudí a než je nakrmí, tak je to jak kolonie racků. A když se jí nechce zrovna krmit, jen je olíže a naštve… :@
        Nejen hedvábnými štěňátky se kochá chovatel :P

        1. Nojo, Evi (inlove) , nějak mi nedošlo, že už máš „tlusťochy“! (chuckle) Tak to jo, cca 19 kg živé váhy musí vydávat řevu více nežli septima. :* (wave) :) (h) (dog)

      1. Taky zdravím novou tvář, co vykoukla zpoza buku (wave) A víš, Jajanko, my jsme tu občas hrozně zvědaví… Tvůj Califf byl kdo? A má nějakého nástupce? Prosím prosím, alespoň malou nápovědu…

  14. Tedy Zito, přestava zdupaných floxů a ožraných pivoněk, to vše vůkol poseté kravincema, dodatečně gratuluju, že tě nezabili a babička s maminkou to i osobně přežily. :D Ale hlavně že se Čerňula pomněla, viď. (h)

  15. Moc krásná vzpomínka. (sun) Léty z ní pomaličku vyprchávají ty přidružené potíže a zůstává radost z dosyta nabaštěné a spokojené kamarádky Čerňulky. ;) (f)
    Btw.: přežvykující mladež mi až tak nevadí, ale dost častý pohled na perfektně upravené přežvykující dámy středního věku je dost děsný. (devil)

  16. Zřířetníčci, malej OTík : Jak mám dostat odporné lepidlo z různého zboží?? Příklad : koupila jsem si ozdobnou plechovou krabici do kuchyně,přes přední stranu nálepka 2x2cm. Nálepku jsem strhla ,ovšem byla přilepená nějakým echt lepidlem a to nejde dolů. Nevíte někdo nějaký grif ???? Velký Ď.

    1. většinou ředidlem, někdy stačí i odlakovač,jinak já na nálepky nanesu olej,nechám je klidně 2 dny sáknout a pak se to krásně sloupne a dočistím to buď jarovou vodou a nebo ředidlem…..

      1. Nó, ředidlo nende na všechno, ty krabičky to by pustil i asi ten obrázek, to samé třeba umělá hmota. Zkusím ten olej.

    2. Benzínový čistič skvrn nebo benzín – nakapu na vatový kulatý odličovací tampónek a položím na lepidlo. Nechám působit, pak otřu tím tampónem a na závěr mýdlovou a čistou vodou. Pokud to ovšem není na nějakém lakovaném povrchu, kterému by mohl benzín uškodit. Pak vezmu fén a zapnu na nejnižší stupeň a nahřívám. Pomalu stírám nahřáté lepidlo, které většinou povolí tím teplem. Dočistím jen lehce tím benzínem. Taky perchloretylen má podobné účinky.

      1. Vyzkouším, děkuji, o tom fénu to jsem ještě neslyšela |-( Na perchlór jsem nevzpoměla, kdy jsem ho používala na dehtové a podobné skvrny na oblečení. (wave)

        1. Všechno čistím lékařským benzínem, případně technickým. Nenávidím nálepky na všem, dokonce i na dárkových sáčcích! Fuj! A dolů to nejde.

            1. Když to nejde normálně, snažím se nahřát a sloupnout to celé. Pokud to nejde, zlehka namočím a snažím se narušit hladký papírový povrch. Potom už to většinou jde tím benzínem. Případně nahřeju znovu a odžmoluju, snažím se prstem lepidlo zabalit do kuličky – a pak zase dočistím benzínem.
              Naše civilizace asi stojí a padá s nálepkami. :@

          1. mě spíš deptá,že ti lepiči nikdy nepřemejšlí, ž eto člověk dává bez cenovky nebo ,ž eji bude chtít sundat,proč to cpou na takový místa???? doprostřed tašky,doprostřed piksly..proč ne dolů,na dno…?????

            1. No asi by museli třeba použít hlavu, při tom lepení (fubar) Vyzkouším navrhnuté postupy a podám hlášení (wasntme)

            2. Je to mj. ekonomická záležitost. Nálepky, které nejdou sundat, jsou levnější než ty, které sundat lze.

              1. To bych pochopila, ale přijde mi, že je záměrně lepí tam, kde budou nejhůře sundatelné.
                Když koupíš dárek a uprostřed je „estetická“ nálepka z cenou, či „akce“ a podobné výtvory .. … (headbang) (headbang)

      1. Líh, je šetrnější na plasty a další, kde ostatní ředidla jsou příliš agrasivní. Ale pozor na barvy. Vždy je třeba to na malém kousku vyzkoušet.

        1. Líh jsem použila na obaly na CD,lepidlo po úporném drhnutí pustilo ,ale zůstal matný jakoby poleptaný flek. :S

    3. Tak tohle také znám. I když se podaří sundat „obrázek“ zůstane pod ním lepkavý film, který za nic nejde sundat. Naštěstí teď se tu právě na tohle prodává tekutina „Goo gone“. Tou se lepkavý zbytek postříká, nechá moment odležet a pak to jde krásně dolů. Ale to asi u vás není ještě k dostání.

      Ale mám jinou radu. Namotej si tak přes dva prsty obyčejnou lepenku (tu průhlednou Scotch a tak). A pak tou lepenkou „pulzuj“ na to lepkavé po obrázku. Prostě lepkavým odlepíš lepkavé. Opravdu to skvěle funguje, jen je to mírně větší spotřeba lepenky, protože jak se na ní nalepuje to co chceš sundat, musíš tu na prstě pootočit – prostě aby tam byl stále ten lepkavý kontakt. Samozřejmě čím je použitá lepenka širší, tím to půjde snáze. Ale opravdu to skvěle funguje, hlavně proto, že se tím nic neponičí, žádná barva neporuší, nic nepoškrábe, nezůstane matné místo, kde jsi smyla lesk. Mám už mnohokrát vyzkoušeno.

      1. Maričko, nevím zda tento vzkaz budeš ještě číst (blush) Ale tvojí radu slyším poprpé,nicméně zní zajímavě. Děkuji. Uložila jse si to a vyzkouším, teď nemám na čem , fakt jsem včera odlepila co šlo, včetně deset let stáré nálepky (nod)

  17. Tohle vyprávění mi připomíná doby, kdy Státní statek pásl stovky krav v Krkonoších na loukách v našem údolí. Nejen že tím zničili všechny ty bylinky a vzácné rostliny a květiny, zničili už tak napůl rozorané meze mezi tehdejšími německými políčky, čímž došlo k následné erozi půdy a vůbec raději nemluvím o rozšlapaných prameništích, které byly hlavním zdrojem vody pro údolí. Tehdejší obyvatelé je měli dokonale ochráněné ploty proti zvěři i zvířatům, která se tam pásla, to bylo soudruhům úplně šumák. A dál krávy napáchaly obrovské škody na majetku okolních chalup. Všem to tehdy bylo jedno. Ohradníky byly-nebyly, jak který z pastevců zrovna vystřízlivěl. Naše pracně budovaná zahrádka byla tolikrát zdevastovaná, že by se to už dneska ani nedalo spočítat. Když krávy utekly, hnalo se to obrovské stádo hlava nehlava za vůdčí kravičkou, která si neomylně vybrala ty nejlépe vypiplávané zahrady. Ranní probuzení, kdy jsem v noční košili hodlala navštívit latrínu v kůlně, v ruce klíče jsem otevřela vstupní dveře do chalupy a proti mně kravská hlava. Všude okolo jen samé krávy. Bylo to občas na prášky, občas na vraždu pastevce a občas jsme to s maminkou strašně obrečely. Byla to tehdy pastva bez jakéhokoliv řádu, všem bylo všechno jedno. Krávy se do spodních kravínů sháněly po silnici, jediné, kterou se dalo nahoru dojet. Jak asi vypadalo těch 5 km silnice si umíte představit, když se po ní prohnalo pár stovek krav. Krávy byly vystresované, honili je na motorkách, hraní si na kovboje bylo občas až kruté vůči těm zvířatům. Dneska je situace jiná. Soukromý zemědělec pase malé stádo, ve kterém je mix telátek, telat, jalovic a vůdce stáda na to dozoruje. Hlídá si pečlivě ohrazení a dbá na zdraví stáda. Tehdy bylo jedno – kráva se zlomenou nohou klidně pošla na pastvě, nikoho to nezajímalo. Kravičky dneska jsou čisťounké a radost pohledět. Pase se pouze v lokalitách, kde nejsou prameniště, kde neroste žádná bylina, už se zase tyhle rostliny – arnika, hořec apod. k nám vrátily. A hlavně – louky se nespásají úplně na doraz, ale tráva se nechá vyrůst, pak se spase a druhou trávu už sečou na seno. Takže přístup k přírodě mnohem citlivější.

    1. Karolíno, já si na ty zakravněné Krkonoše taky pamatuju a tak mě moc potěšilo, že už je jinak, jak píšeš, a hořec opět mezi námi.

      1. No, pochopitelně, není vše značka „ideál“, jak bychom si představovali. Ale ozdravění přírody je znát skutečně všude. Hlavně louky jsou lépe ošetřeny (každý se najednou snaží, když má na to dotace z různých fondů, o které by přišel!), pochopitelně nefunkční čističky u jednotlivých objektů nás trápí, trápí nás lesáci, kteří kácejí lesy bez jakýchkoliv skrupulí, nechávají tam po sobě neuvěřitelný bordel, trápí nás spousta věci, mezi které patří nespolupracující radnice apod., ale vcelku řečeno JE LÍP! Objevily se dosud málo vídané druhy ptáčků, motýlů, hmyzu vůbec, rostlin, kdysi už vůbec nebyli luční koníci, teď jich je všude spousta. Ten sajrajt, co lítal a pršel z nebe kvůli průmyslovým objektům v Polsku i na této straně Čech už taky přestal být tak agresivní, takže musím přiznat, že příroda se pomalu staví na nohy. Snad to tak vydrží, či spíš snad se nám podaří ještě usměrnit trochu následky těžebních aktivit lesů a donutit radnici k lepší komunikaci, abychom měli pocit, že do té obce opravdu patříme, že se obec stará, když už jsme do ní včleněni. Pořád, bohužel, mají všichni názor, že obec je Maršov a to, co k němu patří, jsou chalupáři a ti ať se postarají, jsou to stejně jen naplaveniny, které tam jsou jen o víkendech. Ale že ti chalupáři mají pozemky, zahrady a mnohdy i domy v lepším stavu, nežli trvale žijící obyvatelé i přesto, že tam jsou jen na ty víkendy a dovolené, to už neřeší! A kdyby se nestarali i o přilehlé obecní pozemky, neuklízeli koryto potoka, parkoviště, otočku autobusů, tak to tam bude vypadat jak na tureckém parkovišti.

  18. Koncím službu,pojde sa mi domov radostne,pripomenulo mi to detstvo-u nas sa hovorilo chotáre a znovu vidim,ako sme chodili pasť naše kravky s naučením.“len obecnú trávu ,deti“/ale dobre deti sa poznali podla toho,že ich kravy spasli trosku i susedovej dateliny a neboli prichytene!Lebo to sa ťažko vybavovalo,pár kalíškov pálenky na udobrenie padlo a uisťovane suseda“Jano,ved som im kládol na srdce,len obecnu travu , no a vidiš“.Pekný den Vám prajem.

  19. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h) Tak se to Dede (a spol.) krátí, za 7 dní vyráží (wave)

    Kravičky… jako malá jsem kus prázdnin trávila u příbuzných v malé vesničce na Náchodsku. A teta dělala v kravíně a v teletníku a já mohla chodit s ní. Milovala svou práci – ty rohaté „obludy“ i ta malá telátka. Směla jsem talata krmit z kbelíku, do kterého se ponořil plavací veliký gumový dudák… Zajímavé je, že družstevních krav jsem se nebála, ale jejich vlastní koza pro mě byl tvor krajně nedůvěryhodný. Přes její chlívek se chodilo pro vajíčka … vajíčka jsem moc ráda sbírala – ale ta bílá mrcha cestou… ;)

  20. Taky jsi mi tím připomněla dětství…..úplně na mě dýchla ta vůně čisté spokojené kravky i toho kravince…nekrčím tu nos, tyhle vůně řadím mezi ty příjemné a snesitelné….po nich nekýchám a nedusím se….a vidím ty nádherný veliký oči…. (h) a i to,jak ji táhneš přes mostek a ona jde….

      1. Spím, usínám tak po zprávách,protože jak mi je blbě,tak spím i přes den,a pak takhle ráno,když mě vzbudí Kačenka,protože bleje….uklidím po ní a na chvilku juknu na Zvířetník…. ;)

        1. Doufám, že na Zvířetník neskočí nějaká EU-spešl-kómis (fubar) , která ho zakáže jako drogu!!! Protože je mi jasné, že ještě než se uklidí po Kačence, jde se mrknout na Zvířetník ;)

          1. Tak to je ti jasné blbě, když Kačenka bleje granule,protože je přežraná,tak se jde napřed uklízet…dneska k ránu blila 3x….vopice mourovatá!

            1. Slabost jsem dneska měla,to je fakt, když blila potřetí,nebyla jsem daleka k tomu ji v tom vymáchat rypák, aby pochopila,že miska je plná pro všechny a pořád a není důvod se přežírat….jenže ona tak zoufale koukala,že to bylo silnější než ona… (angel)

              1. To to znám já toho (dog) krmím skoro zdravě,pak mi venku něco uchmátne a blije jak Amina a já když vydáva ty zvuky ,tak skoro taky. Kačenku drbu za ouška a Tebe taky ,ať líp (mm)

              2. Zrzínek taky nemůže jít kolem granulové mističky aniž by neokusil, jestli jsou to pořád ty samé dobré, co on rád! Tlusťoch jeden chlupatej. Ale už nebleje, baští normálně, ale pořád se nemůžu dopočitat hovínek. Měla by být správně 3, ale pořád mám jen 2! Mám pocit, jakoby Zrzínek vůbec nekadil. No, ale znáte mne, že, plašanku! Tak ho pozoruju, ale chování se zdá být normální, naopak je mnohem víc mazlivý a už se nebojí návštěv, včera tam byl poměrně dost hlučný pán a Zrzínek se bez jakýchkoliv problémů špacíroval po místnosti a nechal se úžasně podrbkat, ten z něj byl naprosto vedle a málem by si ho odnesl domů! Prý se začně v útulcích porozhlížet po zrzavém kocourkovi! Už mají černobílou kočičku. Byl úplně unešený, jak jsou zrzci krásní! A to předtím tvrdil, že zrzavého kocoura v životě ne, zrzci jsou prý podrazníci, jeho brácha je taky zrzavej! No, u bráchy to možná platí, u kocourů je to jinak.

                  1. No, ale víš jak byl vystresovaný z té cesty a z těch všech změn, to se mu nediv, chudínkovi. Ale až přijdeš na návštěvu tady v Praze, uvidíš tu změnu!

        2. ještěže už neblije po tom papyrusu pěkně dlouhém, co jsem donesla… to bych měla pomluvu přes celej Zvířetník :-D chudinka malá, teď jí došlo se zpožděním, že třeba taky mohla dopadnout špatně a někde zůstat opuštěná!!! kdo vidí do těch jejich mouratých nápadů :-) naše lady Sheila /první kočička, kterou jsme měli, nalezená u popelnice nejdřív vyžadovala krmení z ruky granulku po granulce, jinak se styděla jíst z misky s ostatními… a po třech měsících se jí to najednou v hlavě otočilo a začala se cpát, jako když je březí…zas to tři neděle trvalo, než jí došlo, že se nic neděje, že si ji necháme a jídla bude pořád dost. jooo jsou to (cat) zdravíme noční ptáky!!!

  21. Také mám kravky ráda. V přímém okolí tu žádné nemáme, ale vídáme je často za jízdy autem na pastvinách ve velkých stádech, kde ve volné přírodě odrodí i svoje telátka. Těch tam pak leží v trávě spousty jako malé černé nebo bílé hromádky. Jenže ty plochy jsou tak velké, že kravskou vůni vítr rozfouká a se zavřenýma očima jen podle nosu byste to stádo nevystopovali. Zato v Evropě, kdykoliv jsme šli procházkou kolem kravína, vůni z něj vycházející jsem měla opravdu ráda, byla taková živočišná. Ani přímo v kravíně mi nevadila, ale to jsem se tam zdržela vždy jen kratší dobu, nevím, zda bych o té vůni básnila i na konci dne. Zato vepřín – to je jiná síla

      1. No právě Evo (není tu smajlík, zacpávající si nos). Při chuzi kolem kravína jsem zhluboka dýchala, kolem vepřína naopak držela dech i nos. Ti, co ve vepříně pracují by měli brát speciální přídavky na koupi vonných mýdel. Když jsme bydleli v Illinois, jeden vepřín byl pár km. od našeho domu. Ale když zavanul správně vítr….

      2. souhlas… prasata smrdí strašně!!! to je snad pomsta na lidstvu za všecho, co kdy zvířátkům provedlo nepěkného! a ještě úchvatněji píše kachní a farma :-) naproti tomu kravky ani kravský hnůj mi nesmrdí vůbec… a koňská stáj i s „podestýlkou“ ta mi vysloveně voní…mno, vlastně jsem původem holka z vesnice a po mamince navíc ze selského rodu…a navíc stará čarodějnice. zvláštní je, že mi víc vadí ranní puchy v MHD, když se někdo zjevně nemyje, deodoranty neužívá, prádlo si nemění… (wasntme) :@ (devil) :-D

  22. To je krááása, já to přímo vidím! Ten něžný pohled krásných dlouhobrvých kravských očí! A to babiččino probuzení!!!
    (f) (f) (f) (h) (f) (f) (f)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN