PSÍ ABECEDA: „K“ – Koupání a plavání

Koupání a plavání… Trochu se zasním a vzpomínám na Nicka, který jediné množství vody, které snesl, byla plná miska. No, ne tak docela, do vody šel po kotníky a dobrovolně se namočil pouze když… plesk…, stěží uhnu gejzíru vody… to naše fletky skáčou zase šipku z vysokého břehu…

Jak popsat vztah psů k vodě? Když jsou psi každý jiný? Jak učit psa plavat? Je vůbec třeba učit psa plavat, nebo to má vrozené? Řeklo by se, že článek o plavání je hračka, ale zdá se mi, že to tak jednoduché nebude. Zkusme najít systém.

Vztah psů k vodě

Vztah k vodě závisí do značné míry na plemeni. Jsou psi vodomilní a psi s rezervovaným přístupem k většímu množství vody. Mezi známé vodomily patří všichni retrívři a vodní psi, většina španělů, novofoundlanďani. Mezi ohaři a ovčáky jsou nadšenější a méně nadšení plavci, vodu většinou nemilují dogovitá plemena, chrti. Ale je to poměrně individuální. Znám jezevčíka, který si „chodí zaplavat“ a ohaře, který ani za nic nejde do vody.

Naši fleti milují vodu všichni, i „naše“ štěňata. Holky skáčou do vody i z vysokého břehu, nevadí jim potopit si hlavu, jsou schopny tahat aport ze dna. Občas ponoří čenich do vody a „bublají“. Do vody jdou v jakémkoliv počasí, v létě si občas „plavou na procházku“. To znamená, že my jdeme po břehu a psice plavou podle nás v řece.

Ale mezi dalmatiny byl veliký rozdíl. Nick vodu nenáviděl. Byl ochoten se napít z řeky (přední packy po kotníky ve vodě), když bylo velké vedro, byl schopen si lehce smočit břicho. Dál ani náhodou. Korina dokázala jít s námi do vody a plavat, ale sama to nevyhledávala. Bekina si chodila v horkých dnech „zaplavat“. Labužnicky se pomalu ponořila do vody a udělala si malé kolečko. Pak se podle chuti rochnila na mělčině, nebo vylezla ven, aby to o pár desítek metrů dále zopakovala.

Je nutné učit psa plavat?

Základní plavací pohyby jsou vrozené. Ale jako většinu vrozených vloh i plavání se musí pes učit správně používat. Někde jsem se dočetla, že zhruba 5 % psů jsou „neplavci“. Nevěřila bych tomu, dokud jsem nepoznala Nicka a jeho vztah k vodě. Nick byl velmi odvážný, fyzicky zdatný pes. Plavání byla jedna z mála jeho slabostí.

Jako malý do vody nechtěl. První rok jsme ho nechali, že se to třeba po roce věku samo spraví. Nespravilo. Pokud jsme ho do vody lákali ze břehu, podíval se na nás jako na šílence: „Vy jste v bezpečí na břehu a já půjdu DO VODY?! Zbláznili jste se?“ říkal jednoznačně jeho pohled. Tak jsem ho zkoušela nalákat za sebou. Na pamlsek nebylo třeba, byl závislák a šel za mnou klidně přes uzounkou vratkou lávku, kolem řvoucího kompresoru…. Ale do vody?! Nikdy!!! Tak jsem jednou zkusila ho dostat přes asi pětimetrový náhon. Dost hluboký, aby musel plavat a dost úzký, aby to nebylo daleko. Samozřejmě to byla klidná voda bez proudu.

No, plaval, ale strašně. Hrozně se bál, hlavy vytaženou co nejvýše, zadek mu zajel do hloubky a předními si cákal do huby. Tak jsem zkusila s ním pomalu jít, lehce nazdvihnout zadek. Ne! Pokusil se na mě vyšplhat. Vypadla jsem jak oběť domácího násilí (i když tehdy se to ještě tak nebralo). Zkoušela jsem všechny myslitelné triky. I naše koupání sledoval nesouhlasně ze břehu.

Jen jednou jsme byli na cizí chatě u rybníka a šli si zaplavat. Nicka popadla po nějaké době hrůza, že ho tam chceme nechat a zbaběle mu prchnout. Tak se pustil do vody. Jenže kus od břehu mu při jeho „plaveckém stylu“ začal docházet dech, protože si stále cákal do tlamy. Místo aby udělal to, co ostatní, to je lehl si více na vodu a začal normálně plavat, zazmatkařil a začal se topit. Naštěstí jsem byla blízko, podepřela ho a dostala ke břehu. Od té doby jsme se už nepokoušeli ho naučit plavat.

Ája byla druhý extrém. Malé štěňátko jsme vzali k rybníku, na mělčinu. Říkali jsme si: „ukážeme jí rybník, namočí si tlapičky, seznámí se s vodou“. Vodu zaregistrovala ihned. Nadšeně vlítla do rybníka až po krk a potopila se. Byla jsem vyděšená. Než jsem se stačila rozhodnout, jestli za ní skočit v botách nebo se stačím zout, Ája se vynořila, odfrkla si a začala nadšeně lítat vodou. Dokonce si zaplavala pro nějaký list nebo klacík. Její štěňata plavala většinou od osmého týdne, kdy jsme je prvně vzali k vodě. Prostě šli za mámou do vody, někteří hned, jiní třeba na podruhé, napotřetí. Nakonec plavala dospělá fena a za ní tři štěňata, jako kachna s káčaty.

Máme malou výcvikovou skupinku, kam chodí dva tolleři (Nova Scotia duck tolling retriever), bratr se sestrou. Když začali chodit na výcvik, bylo jim asi 8 měsíců a ani jeden do vody nešel. Ani příklad našich holek je nezlákal. Pejsek Jim se ale brzy osmělil. Nejprve se pokoušel sice aport hypnotizovat, jestli by sám nepřiplaval ke břehu, aby nemusel plavat, ale během měsíce se postupně pouštěl dál a dál. Teď na břehu nedočkavě kvílí, do vody se vrhá po hlavě a perfektně plave.

Jeho sestra Tracy měla od mala k vodě nedůvěru. I loužím se pečlivě vyhýbala, aby si neumáčela packy. Aport z vody řešila „v zastoupení“. Počkala, až s ním Jim doplave ke břehu a tam mu ho sebrala. Tak jsme trpělivě měsíc po měsíci lákali Tracy do vody. Na hračku, kterou páníček házel kousíček od břehu. Páníček lezl do vody a lákal ji za sebou nebo na hračku, ostatní psi před ní aportovali. Tracy tvrdohlavě stála na břehu, případně dávala najevo nelibost kvílením.

Postupně si namočila tlapky, pak břicho. Pak, když měla aport na jeden krok, se za ním vrhla na hlubokou vodu a zpět doplavala. Plavat umí dobře. Teprve po několika měsících trpělivé práce doplave tak 2 metry pro aport na vodě. Ale má dobrý odhad vzdálenosti. Pokud ji chceme oblafnout a hodíme aport dál, jde do vody po břicho, kvílí, ale dál nejde. Bude potřebovat ještě čas. Pokroky jsou sice velmi pomalé, ale zřetelné.

Blekýs, Áji syn jako malý spadl do jezírka a vdechnul trochu vody. Od té doby byl ochoten do vody vlézt, ale jen pokud stačil. Když byli na návštěvě, stačilo, aby se chvíli díval, jak máma, Ginny a brácha Elwood ve vodě řádí. Plaval během 10 minut. Zpočátku se trochu bál a zvedal vysoko hlavu a tím si cákal do tlamy. Na to je výborná metoda dát mu aport. Ten psu neumožní zvedat tolik hlavu, pes se lépe položí do vody a naučí se správnému stylu.

Jak tedy učit psa plavat?

Na to není jednoznačný recept. Pár metod jsem popsala. Osvědčilo se mi, psa do vody nenutit, jen lákat. Několik lidí se pokusilo vzít psa na hloubku v náručí a tam ho pustit a nechat doplavat na břeh. Nedoporučuji to. Pes se sice na krátkou vzdálenost neutopí (neutopil by se ani „neplavec Nick“), ale ten zážitek v něm upevní strach z vody. Navíc narušíte jeho důvěru ve vás. Pak už ho obvykle nenalákáte ani na břeh, o tom, že by vlezl do vody ani nemluvě.

Znám několik psů, které se snažili páníčci naučit plavat tímto způsobem. Jediný následek je, že psa u vody nepřivolají, ani když ho do vody dávat nechtějí. Pes se drží v bezpečné vzdálenosti od člověka protože „co kdyby…“ Je prostě třeba se obrnit trpělivostí a smířit se s možností, že váš pes plavat nebude.

Jsou nějaká rizika?

Psi s hustou srstí, kteří schnou velmi pomalu, mívají kožní problémy, zapařeniny. Objevují se především v letním období. Jsou to zarudlá svědivá místa, způsobená pomnožením bakterií a kvasinek ve vlhké srsti. Nejčastěji se objevují na krku, v podpaží, ale mohou se objevit kdekoliv jinde v hustém osrstění.

Pes má sklony si srst vykusovat a původně malé ložisko může skončit až rozsáhlými mokvavými plochami. Malé plochy lze vysušit, ošetřit desinfekcí. Při větším rozsahu je někdy třeba postižené místo oholit, léčbu vážnějších zapařenin je lépe konzultovat s veterinářem. Psy, náchylné k zapařeninám je nutné vytřít po koupání ručníkem. Z vodomilných plemen jsou nejnáchylnější k zapařeninám zlatí retrívři.

Prochladnutí psům ve vodě obvykle nehrozí. Většina psů, když jim je chladno, sama z vody vyleze. Prochladnutí hrozí pouze u mladých zvířat a u psů, kteří se nemohou usušit v teple. Následkem prochladnutí může být „mrtvý ocas“ – bolest od páteře, podobná lidskému „houseru“.

Jiné problémy, jako je zánět močových cest nebo zápal plic, za normálních okolností nehrozí. V extrémních podmínkách je nelze vyloučit. Záleží na věku psa (štěňata je po koupání nutné osušit a vzít vždy doschnout do tepla), kondici, nakolik je pes zvyklý na nepříznivé počasí. Rozhodně nic nezkazíme, pokud psa po koupání alespoň vytřeme ručníkem.

Háravé feny by se neměly koupat ve špinavé vodě. Pouze v době hárání je pochva otevřená a mohlo by dojít ke vstupu infekce. Proto se koupání u háravých fen nedoporučuje. Naše zkušenost se s doporučením rozchází. Chodíme na procházku kolem řeky, všechny naše feny chodily do vody i během hárání. Dlouho jsem nevěděla, že by se koupat neměly.

Teď je sice do vody neposílám, ale nijak důsledně jim v tom nebráním. S jejich temperamentem by nesměly z vodítka. Proto riskuji s tím, že v relativně čisté řece příliš choroboplodných bakterií nebude a že většina toho, co přežije ve studené vodě, nepřežije v teplokrevném živočichovi. Zatím se fenám nic nestalo.

Utonutí

Riziko utonutí je i u psů. Znám několik případů, kdy pes, jinak dobrý plavec, utonul v jezu nebo v divokém proudu za velké vody. Jednou se pokus o záchranu psa stal osudný i mladému muži. Snažil se u jezu zachránit psa a sám utonul. Pes se nakonec dostal na břeh.

Stalo se, že se pes propadl na tenkém ledu a utonul (buď se pes dostane pod led a nenajde cestu ven, nebo uhyne vyčerpáním, když se nemůže v ledové vodě vydrápat na kluzký povrch ledu). Proto se nedokonale zamrzlých ledových ploch bojím.

Kuriózní případ, který naštěstí skončil dobře, vyprávěla jedna pejskařka. Uvázala svou fenu dobrmana ke kovovému kolostavu. Byl to starý model, jen svařené silné dráty a rám, neupevněný k žádné pevné podložce. Fena viděla na vodě kachny a vrhla se do vody – v tu chvíli jí bylo jedno, že má na krku vodítkem uvázaná kolostav, který fungoval jako zátěž.

Naštěstí byl svědkem příhody duchapřítomný a obětavý člověk, který za fenou vběhl do řeky a vytáhl ji i s celým kusem železa na krku. Překvapilo mě, že se fena ani po této zkušenosti nebála do vody a honila dál kachny. Jen panička více přemýšlela, zda a kde ji může nechat uvázanou.

Tragicky dopadl i souboj dvou psů o aport. Jeden druhého podržel pod vodou. Pán sice skočil do vody a téměř utopeného psa vytáhl a rozdýchal. Ale došlo k poškození mozku tonoucího a pes se nikdy nevzpamatoval. Nebylo možné ho vzít ani na krátkou procházku, protože se ztrácel, neuměl přivolání, neznal své jméno. Stav se spíše zhoršoval, takže ho museli nakonec nechat utratit.

Skákání do vody je efektní, ale trochu nebezpečné. Hlavně v rybnících mohou být pod hladinou staré kůly k uvazování lodí nebo zapíchnuté větve, o které se pes může zranit. Proto nepodporuji, aby psi do vody skákali. Druhá věc je, že pokud jsou to vášniví aportéři, nelze jim občas ve skoku do vody pro aport zabránit.

Na druhé straně je plavání velmi zdravý sport pro lidi i pro psy. Zlepšuje kondici, posiluje svaly a nezatěžuje klouby. Proto doporučuji, aby se majitelé pokusili psa naučit plavat. Nenásilně, v případě potřeby vlastním příkladem. Ale je nutné se smířit, že jsou psí neplavci a psi, kteří vstup do vody zásadně odmítají. U těch obvykle nepomohou žádné triky.

Ovšem to, že pes rád plave, neznamená, že se smířil s koupáním ve vaně. Naše holky jsou vášniví plavci. Ale sprchování nemusí. Ještě tak opláchnout nohy. Ale jakmile vezmu šampón! Brrr! To veškerá náklonnost k vodě zmizí a já mám před sebou zoufalou, nešťastnou psí postavu a vyčítavýma očima. „Paničko, proč?! Vždyť ta mršina vůbec nesmrdí! (nebo: jsem ještě úplně čistá, případně: ty blechy se přece dají zahubit i jinak?!)“. Je prostě koupání a koupání.

Aktualizováno: 30.11.2010 — 15:48

274 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak jsem dneska pátrala, jak to s těmi kočkami a psy je, pokud by byl zájem, někam to lípnu, ale asi radši na Hady.

      1. Však to není problém, za pár minut je to hotové. Lze tam fungovat pod stejným nickem jako tady, žádné osobní údaje se nemusejí uvádět.

          1. Akorát nevím, jestli má cenu něco psát – vypadá to, že kromě Vás o to nikdo jiný zájem nemá.
            P.S. Stejně o nic nejde, je to zas jedna (velice) nafouknutá novinářská kačena, nic závazného, vše je ve stádiu návrhu (pořádně se o tom nejedná a asi ani nebude) – a není to záležitost toho strašného Bruselu (tj. úředních struktur EU), jen návrh (fakt jen návrh, nic jiného) současného předsednictví Rady EU (shodou okolností tento půlrok náhodou předsedají Belgičané, tak asi odtud se vzal ten Brusel). Od ledna jsou na řadě Maďaři, ti jsou realisti a tudíž nepředpokládám, že by se to dál nějak zvlášť probíralo.

            1. No, jak bude ctěná libost. 🙂
              Já si představila třeba takový Řecko a jeho psy (zažila na vlastní kůži a nebýt tam s autobusem plným studentů, asi bych si odtud štěně dovezla, dalo jim hodně práce mě přesvědčit, že je to blbost; a když jsem šla to ráno k autobusu, tak mi říkali, že se *nesmím* dívat, páč to vořvu… bylo živý, jasně, ale strašně maličký a už vyhozený, a byl začátek listopadu).
              Jenže si pořád myslím, že v tom povinný čipování žádnej pokrok nezpůsobí, jen by se na tom napakovalo pár výrobců a možná veterinářů.
              Dokonce si myslím, po velmi dlouhé a komplikované diskusi s našimi průvodci, z nichž část rodiny bydlí v Česku a část v Řecku, takže můžou opravdu z první ruky porovnávat oba přístupy, že se tady žádným pokynem shůry nic řešit nedá. Tam je situace se psy podobná jako u nás situace s kočkami.
              Pokud je to jenom návrh (a pokud si někdo už nespočítal, kolik by se na povinným čipování dalo trhnout, jako že asi dalo), tak zatím dobrý, ale jestli to bude někdy doopravdy, balím kufry a prchám z lágru do civilizace.
              (Nejenom čipy, víc věcí – jakkoli mám tyhlety naše kopečky ráda a zvykala bych si nesmírně těžko.)
              (Prosím, nevykat… já být zmatkař, já nepamatovat, já to pak zmotat a to já fakt nechtít…)

  2. Milí Zvířetníci, odpustíte mi že vaše palce mně držené byly prošustrované??? Ale vlastně nebyly. Já peněženky našla v pro mne skryté kapse toho ruksaku, který jsem měla včera po prvé. Takže co? No potvrdilo se kam se stařenka ubírá, že áááno. (chuckle) Už je to tady. :O (shake) Takovým se tu říká „gaggig gumma“ u opačného pohlaví je to „gaggig gubbe“. |-) Prostě mozek usíná a vypovídá službu.
    Tak mě Pan Bůh potrestal ať jsem gaggig nebo ne. Teď se budu učit nové kódy, to aby se mozek pocvičil a možná že pak babča nebude tak gaggig. A musím si dát vystavit nový ID což je taky děsně zábavné a zřejmě na dlouhé lokty. Přes vánoce nebudu existovat. Ale možná že mi na tu dobu postačí pas. Jestli jej ovšem najdu, budou to v květnu 2011 čtyři roky kdy jsem jej měla v rukách.
    Tak teď už jen ten mobil a několik málo věcí které už dlouho hledám.
    Dobrou noc vám přeji. Vaše gaggig gumma.

    1. Sláááva, že se to našlo. Jó, to já zvládla nahlásit občanku jako ztracenou už asi před osmnácti roky a pak jsem trávila nemilé chvilky, když jsem se šla omlouvat a odvolávat poplach na policii. A kartu na korunky jsem zablokovávala asi před čtyřmi lety – a taky byla doma.

    2. No vidis, ze se to naslo. Takove prihody se mistavaji relativne casto a kdyz se k tomu prida panika, tak ten kram nevidim, i kdyz to mam skoro pred ocima. Cili nezoufej! 🙂

    3. Tsss, Velká kočko, kdybys viděla, jakou skleněnou růži obhospodařuje můj synek (chuckle) (o sobě nemluvím, tam už by se to dalo přičítat opotřebení materiálu 😛 ). Důležitý je, žes našla (y)

  3. Milé oslavenkyně, Dede, Louk a Ivko Boxíková, doufám, že jste si užily dnešní sváteční den podle svého gusta a přeju, aby každou z vás v příštích dnech potkalo něco milého. (h)

  4. Já to tušila, že má graulace zbývajícím oslavenkyním, Louka a Ivě z mobilu nedorazí, takže ještě jednou všem – vše nejlepší!

  5. Krásný článek, s láskou vzpomínám na howavartici, která vyběhla z vody, na povel odběhla 5m od lidí a teprve se začala oklepávat, úžasně inteligentní pejska se smyslem pro humor to byla 😀
    Oslavenkyním i oslavencům přeji, ať se jim splní aspoň nějaké tajné přání a taky hodně zdraví a radosti 🙂

  6. Milé oslavenkyně, posílala jsem vám přání přes Webshots, snad dojde.
    Na Ivu nemám adresu, tak tedy Boxíková všechno nejlepší k tvému svátku. (f) (rose1) (f) (rose1) (f)

  7. Naši psi jsou plavci. Pokud mají důvod. Aport není důvod. Kachna nebo ondatra ano, aspoň na chvíli. Myslím, že dalmatinům připadá pohyb vodou, pokud to není trysk po břehu, prostě pomalý a nudný.
    Pudl vodu nenávidí. Úplně každou. Rybník, potok, louži, déšť, sníh, misku v podstatě taky. Pokud vím toleruje nejvýše slepičí vývar.

  8. Musím říct, že se mi (jako nepsímu člověku) ta abeceda čím dál tím víc líbí. Co já se nedozvim za věci (wasntme) A nejen ve článku, ale i v komentářích a jak hezky to je psaný, vždycky si tím vyjasním den – je vidět, že neopisujete z příruček, ale ze života 🙂 . To byl moc dobrej nápad (clap)
    Jinak ještě opožděně přeju všem oslavencům, a že jich je dneska řádka (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

    1. jsem moc ráda, že se ABeCeDa líbí. Dík patří autorkám, jak se vzorně snaží a v termínu dodávají jednotlivá písmenka (inlove) vždy perfektně a osobitě zpracované. A dík patří i všem dalším Zvířetníkům, kteří v diskuzi téma doplní. Prostě zatím to funguje móóóc pěkně (nod)

      1. Hlásím, že v zásobě už jaou další dva díly – míčky/ hračky a vodítka… Je se na co těšit 🙂

      2. I já moc ráda čtu hafuší abecedu. Že jsem bez psí, ještě neznamená, že o nich nemám být poučená, že? Díky (sun)

  9. Lidi, prosím, poraďte nebo aspoň utěšujte… Bojím, bojím ;( Před týdnem jsem Argusovi na horní čelisti objevila malou bulku. Byla jsem v klidu, každou chvíli se někde praští. Jenže ono to nemizí, spíš se to trochu zvětšuje… Zranění to není, to by bolelo, stejně tak by bolel zub… Bohužel mám ještě v živé paměti, jak to bylo s Buffíčkem ;( Jsem zbabělec, bojím se vyrazit na rentgen, bojím se toho, co nám řeknou. Nemáte, prosím, někdo kontakt na Lucíška? Ráda bych se dopředu dozvěděla, jaký má, pokud je to to, čeho se bojím, názor na léčbu…

    1. Posílám mailem telefon i mail. A neboj! U zubů jsou bulky ne zas tak neobvyklé. (hug) (h) (y)

    2. Milá Lucko V., houževnatě držím palce aby to nebylo nic zlého. (y) (h) (y) (h) (y)

      1. Moc děkuju! Pevně doufám, že plaším zbytečně, ale je to přesně ve stejném místě, jako tenkrát u Buffyho, strachu neporučím…

        1. nedivím se ti, že plašíš. Držím mocmoc palečky, abys plašila bezdůvodně… (nod)

    3. Milá Lucko, snaž se nepanikařit! Argus je poměrně mladý silný pes a má za sebou úplně jinou minulost a péči než měl Buffy. Naprosto tě chápu, tyhle pocity se nedají zapomenout, ale zkus se uklidnit, ať neplašíš toho psa (h) Samozřejmě na vás oba myslím (y) (sun)

      1. Snažím se mu nedat nic znát, ani nikomu jinému. A odhodlávám se k cestě na veterinu. Asi je lepší znát pravdu. Ono tohle s věkem až tak nesouvisí a už jednou to bylo těsně – ta kastrace před dvěma lety měla hodně pádný důvod…

    4. Myslím, držím a bojím se s tebou…. Ať je to prkotina, ať je to prkotina, ať je to prkotina……. (h)

    5. Lucko, neboj bude to dobrý . Nějaká boulička se sem tam udělá. Ale když zvířetníci drží palečky …. (y)

  10. Milá EvoŽ, ještě jsem nečetla ale ráda si přečtu později. Ono to pro nás není aktuální, Garyk totiž nemá kde plavat. Máme sice jezera od nás asi 1 km cesty ale tam se psi koupat nesmí. Moji koliáci proti namočení nikdy nic neměli, asi by ani Garyk neměl.
    Lidičky na mne se sype smůla za smůlou, to snad není ani pravda. V pátek na pohřbu jsem ztratila speciální pouzdro na naslouchátka. Pak mi někam zmizel mobil, od pátku jsem jej neviděla. A dnes jsem zjistila že peněženka i pouzdro na karty a peněženka na drobné jsou fuč. Naposledy jsem je viděla včera večer v nemocnici při vodní gymnastice a že je to všechno v trapu jsem zjistila až dnes pozdě odpoledne, kdy jsem se měla vypravit pro granule Garykovi. Máme tam jen jednu dávku na zítřek, bude asi muset držet hladovku. ;( 😉 Já něco v mrazáku pro sebe najdu a kočičky mají pytel granulí, taštičky i tyčinky, ty jsou zásobené. Musela jsem zablokovat karty i ID, nemáme alespoň týden za co nakupovat než přijdou karty nové. Kontrolovala jsem přes Internet a nikdo nic z žádného konta nevyzvedl, tak alespoň tak. Před lety mi někdo ukradl peněženku a vybral z bankovní karty celou mou právě vyplacenou pensi. Asi mi někdo koukal přes rameno když jsem vybírala peníze v automatu. Ale po půlročním držkování s bankou jsem dostala peníze zpátky.
    Je mi jen divné že nejsem děsně rozčílená a zdrcená. Buď jsem svými katastrofami tak ostřílená a otrlá a nebo je to dobré znamení a moje peněženky někde v klidu leží a čekají až je najdu. Ale prohledala jsem vážně všechno a v paměti prošla události celého včerejšího večera. Pokud ovšem nezačínám mít okna a toho si pochopitelně nemohu být vědoma. Toho se obávám
    že začnu být taková ta pomatená stařenka co neví co činí. Když jsem tu sama tak mě nikdo nemůže kontrolovat a já to sama na sobě nepoznám, že ano. (wasntme) (think)
    A máme tu zimu zimici, i když mám elektrické radiátory na plných 25 stupňů tak je tu v obýváku nejvýš tak 19 – 20. Včera ráno bylo dokonce jen 18 stupňů. Na nohou kožešinové venkovní boty, tlustou fleece bundu a stejně mě nohy a ruce zebou. A to je teprve začátek prosince, tady jsou zimy dlouhé. (rain) – tenhle déšť je jako sníh, jo? Ale poslední dva dny nepadal zato dříve napadaný leží a nerozpouští se jak to v Götebořicích bývá. Aby si nás Zimní královna naladila rozhodila všude plno diamantů, to je pane třpytu. Ale kam se hrabe třpyt sněhových diamantů na tu naší Třpytku Tindru a na lesk bílých paciček Sedmikrásky Daisy. Dnes mě záda tolik nebolela (bodejď když polykám Tradil, dexibuprofen 400 mg) a tak jsem se s Garykem vydrápala na náš kopec a statečně ho pustila z vodítka. Byl blažený a tryskem lítal v kruzích kolem mne. Takhle statečná budu až do jeho příštího útěku ke kterému ale doufám nedojde. Ten minulý mohl skončit tragicky pod koly aut řítících se s kopce.
    Tak to byl náš den v kostce, promiňte že vás s tím otravuji. 🙁

    1. Velká kočko (hug) :* (inlove) (h) neztrácej naději, vše se v dobré obrátí, myslí Ti to dobře. (*) (clap) (wave)

    2. Milá Velká kočko, myslím na tebe, ať se vše v dobré obrátí. Sakra, nemůžeš bydlet blíž? Abychom ti mohli pomáhat…

      1. Velká kočko, všechno zlé je k něčemu dobré, zas bude líp uvidíš a věř mi, protože já nikdy nelžu (f)

    3. Velká Kočko, zkus věřit, že bude líp! (h) My ti to tady moc přejeme a občas býváme pro osud dost přesvědčiví (inlove)

    4. Děkuji za slova útěchy. Jestli ono se mi to všechno jen nezdá? Na to že se to obrátí jsem už čekala děsně dlouho. Nějakých 74 let a ňákej měsíc. Ale teď už mě ty moje události ani nevzrušují a beru je jako že to tak prostě má být. Asi si nechci můj vysoký tlak ještě více zvyšovat. Aspoň že ten Garyk měl dnes radost. Ale až zítra dojí granule, to bude koukat s otevřenou tlamou. :O Ne nebojte, on ho můj syn nenechá zahynout hlady. 🙂

      No vidíte, třináctka. Je to šťastné či nešťastné číslo? V mém případě to asi nehraje roli. 🙂 😀 (rofl)

      1. Milá Velká kočko – objímám tě. Strašně moc bych chtěla mít kouzelnou hůlku a udělat čáry máry fuk a všechny tvé bolesti by se rozpustily jak na jaře sníh – je mi líto, že ji nemám.

  11. Trochu se opožděná, ale o to vetší a vřelejší gratulace naší milé paní šéfové Dede a Pedroníkové Louk k jmeninám. (h) (party) (h) (^) (h) Je moc dobře, že jste se obě narodily, protože z vás vyrostly úžasné ženy, milující nejen zvířata, ale i lidi kolem sebe a takových není nikdy dost a je hned na světě veselejí. Tak ať ten svět ještě hodně a hodně dlouho obohacujete vaší milou povahou a máte vždy pod rukama nějaké chlupaté zvířátko k pohlazení. (f) (cat) (dog) (f) A milé Boxíkové gratuluji k svátku a i jí přeji hodně moc slunečných a úsměvných dnů do budoucna. (sun) (sun) (sun) A sluníčkové Veram gratuluji ke vysokému svatebnímu výročí. Přesně jako to napsala Dede – na jeho oslavě mají zásluhu dva a tak až se uzdravíš, hezky si to s Milanem oslavte. (rose1) (^) (rose1)

    Venku je chladno, fouká studený vítr, ale je krásně modrá obloha a sluníčko, které má skrze sklo pořádnou sílu. Takže moje krátkodobá ztráta energie zmizela a já se rozhodla „našlapat“ si zelí. Zajela jsem si koupit 12 hlávek, sáčky a dostatek cibulí a půjdu to krouhat a pak pěstí pěchovat do „okurkových“ sklenic. Mám sice 25litrový kameninový zelňák (z Čech), ale tolik toho zelí nebude a sklenice jsou snáze přenosnější. Už dva roky jsem kysané zelí nedělala, chutná nejen nám, ale mám na něj i několik „odběratelů“, kteří se už ptají, zda náhodou letos nezačnu dělat. Tak se do toho jdu dát. Není to právě adventní aktivita, ale do spousty perníčkového těsta se pustím hned po zelí (zadělávám tolik, aby bylo dostatek pro tři osoby).

    1. Milá Maričko, u nás se pěstuje zelí a prodává ze dvora z farmy a nic lepšího na skleslost, avitaminozu,chřipku atd. není.
      Jestli chceš, tak se koukni. (rofl)

      1. ročník Zelobraní Býškovice „Zelí, zelí, zelí, to nás obveselí“ – 2.10.2010
      „Zelí zdraví tvrdí, na jeho účinek místo všech pilulek, můžeme být hrdí. Se zelím sladkým či kyselým život bude navždy veselým. Zelíčko zdraví dává, chmury a nemoci zažene, na závěr když pivo dáš, pěkně Tě k životu probere. Jezte všichni zelí z té záhorské krajiny, budou z Vás zdraví občánci naší otčiny.“ Tímto veršem zvala všechny občany starostka obce na I. Býškovické zelobraní, v sobotu 2.10.2010. Jednotlivá aranžmá byla umístěna před domy a zelové kreace hodnotila komise složená z členů mikroregionu Záhoran – Horního Újezda a Rouského. Proběhla také soutěž o Pochoutky ze zelí a šlapání zelí bosou nožkou .
      http://www.rajce.net/a4017742

      1. Milá Jenny, mockrát děkuji za „básničku o zelí“ a odkazy. Jak vidno i dospělí si dovoedou vyhrát. Já už jsem se na ty krásně zelné výzdoby dívala dříve, když jsi jednou odkaz posílala. Vlastně právě u těhle fotek jsem si tenkrát říkala, že bych si mala zase zeli udělat. Teď mi od včera „poustí šťávu“, smíchané s cibulemi a kořením. Za chvíli tam namíchám nastrouhaný křem a pak to budu pěchovat.

  12. OT, uffff!
    …. a u Muzea čtyři – aneb v Praze kalamajka. (whew) cca 17-20 km jsem jela skoro hodinu a třičtvrtě. Jsem ráda, že jsem doma – doufám, že nikdo dnes neuvízl na cestách.

    1. No, ve štatlu je taky kalamajka, z práce domů (MHD) jsem jela dvě hodiny… A MLP s juniorem, kteří se od cca 16,30 snaží dostat z Práglu, mi právě oznámili, že radši přijedou až zítra.

    2. Jsem docela zvědavá, kdy a jak k nám na kopec dorazí Franta 😛
      Chumelí od cca půl pátý.

    3. dávejte na sebe všichni pozor (wait) . U nás sice taky je asi 20 cm, ale nikoho to zatím nějak nevzrušuje. Prostě něco jiného je sníh tam, kde se s ním počítá a všichni – od řidičů, po údržbu cest a chodníků počítají s tím, že nasněží… a něco jiného je Brno nebo UJM… Tady prostě je hrablo běžnou součástí domácností 😉 a 20 cm sněhu nás nerozhází. Jdu házet (wave)

      1. Taky průběžně prohrabuju cestičky… Praha – Západ hlásí sněhové přívaly 🙂 Je to nádhera, jen na silnicích někteří ještě nepochopili, že nelze jezdit jako za sucha. No, já radši pomlčím, já dneska zase podcenila závěj a vyválela jsem se v ní i s koněm 😀 Normálně zahučel po plece do závěje a já mu elegantně přeplachtila přes hlavu (chuckle)

        1. Aspoň jsi spadla do měkkého (rofl)
          Jinak prosím, my tu máme taky čtvrt metru sněhu a silně fouká. V noci má být -6 stupňů. A to jsme na nejteplejším a nejpřívětivějším místě v Anglii 😛

          1. To bude ten případ, jak nám říkal ten skotskej pošťák – že se mu v zimě, když bylo -20, už špatně jezdilo na kole (rofl) .

            1. U žabek sněží od dopoledne, hrozně fučí, takže všude jsou závěje a silnice sjou drsně nesjízdné- co kdo protáhne, vítr nafouká zpátky, navíc je bílá tma, že není skoro vidět…. právě jsem přijela z jazykovky, a to mě Mušketýr vezl autem s náhonem na všechny čtyři, jinak bych byla ještě bůhvíkde.

              1. tady naštěstí vůbec nefouká. Pomalu se snáší velké vločky přemrzlého lehounkého sněhu – ale padá hustě. Přibývá to – ještě teď jsme znova byli proházet. Naštěstí je to lehké, Betka lítá prašanem a opět bojuje s hrablem… Prostě důstojná dozí dáma…

                1. Chichi, malá kosatka Berry (bat) si bere z tetičky Bety (bat) vzorně příklad 😀 Dnes už jsem ji na chvíli dokonce zavřela do kotce, protože odklidit to množství sněhu hráběmi na listí je dost vysilující i bez toho, aby mi na nich visela rozjívená psice 😛

  13. Milá EviŽ, opět s tebou souhlasím (y) Frogiho naučila plavat Yorinka, která napřed do vody vůbec nechtěla, pak se to nějak zlomilo a nebylo možné ji od vody odtáhnout. Terry napřed lítal po břehu a šíleně štěkal a čekal až mu Frogi hezky přinese aport z vody, když se teda nějak dostal dál od břehu a musel plavat tak taky šíleně cákal a neuměl se do vody položit ale plaval, další rok už trošku zmoudřel a už plave hezky ale musí do vody skákat, nemůže jít normálně 😀

    ale na co jsem na sebe pyšná, Yorča sice aport z vody donesla ale pustila ho hned na břehu a už čekala na další hod, tak jsem si řekla,že další pes bude hezky nosit až ke mě a Terry nosí (y) sice čím víc je mokrý tím víc je divočejší a musím ho hodně přemlouvat ale nosí i za Frogiho, který prý už poslouchat nemusí (chuckle)

    1. Když já si tak nějak nemůžu pomoci… další předpisy, jakkoliv dobře míněné, povedou nikoliv k tomu, že zmizí toulaví, nechtění a trpící psi a kočky, ale jen k tomu, že se ten problém bude skrývat a může se stát i to, že místo špatného zacházení (za které třeba bude sankce) se zvíře dočká rovnou utracení. Nedomyšlené a zbytečné v mnoha ohledech, řekla bych – ale ještě nevíme, jak ten předpis bude vypadat…

      1. Taky si to tak myslim. Jo, zakazat puppy mills -hnusne mnozirny psu, a delat osvetu ohledne kastraci je jedna vec, ale ze proponovana vyhlaska povede k tomuto: „Pokud může být každý pes jasně identifikován a bude mít odpovědného a informovaného majitele, už nebudou žádní nechtění psi.“ (citace) je chimera. A to uz nemluvim o kockach. A krom toho mi to prijde diskriminacni vuci lidem, co se o sva zvirata staraji, ale nemaji je „jasne identifikovane“ – treba z duvodu financnich. Tak kdyby treba ta EU se soustredila na zodpovedne kastracni programy, pokud uz ji to zajima. Jako decko si pamatuju, ze u nas po vesnici jezdil na kole mistni ras se skatuli na nosici a dodnes obcas o tom mam spatne sny.

        1. Taky z toho čuchám tendenci povinně čipovat a vůbec se mi to nelíbí.
          Mátina fenka čipovaná je a ten čip ji bolí. Uhne, když ji člověk přes to místo hladí.
          Krom toho, jsem odpůrce rvaní věcí do těla.
          V neposlední řadě, bojím se, že čipováním zvířat to jenom začíná. Nechci v sobě nosit čip o nic víc, než ho chci rvát do svýho psa.
          A konečně, zase je to přenášení zodpovědnosti na „ty nahoře“. Když si ochočím nějakou lišku, jsem za ni zodpovědná. Já. To se čipem nebo jakýmkoli nařízením zajistit nedá, to musí jít zevnitř.
          Jenže to je samozřejmě pracný (myšlení, výchova, atd. atd.) a není to tak výnosný, aspoň prvoplánově ne, že…
          Narodila jsem se do špatný doby. 🙁 🙁 🙁

            1. Chtěla jsem jen říci, že jsi zodpovědný za toho, koho k sobě připoutáš – to říkal Exupery ústy malého prince.

              Asi jsem ještě nerozmrzla z té siberie.

              1. Však ta narážka byla z Malýho prince. 🙂
                (Pochopila jsem tě napoprvé, možná mám mozek zmrzlej do podobnýho tvaru. 😉 )

    2. „Pokud může být každý pes jasně identifikován a bude mít odpovědného a informovaného majitele, už nebudou žádní nechtění psi. Existence opuštěných zvířat skončí a s tím i utrpení, které plyne z jejich nelegálního obchodu a skončí i problémy s napadením ze strany psů,“ … paneboze to je ale … naivka.
      Ale je pekne, ze se v soucasne situaci EU zameruje na ty dulezite veci … snad to stihnou sepsat driv nez se jim to rozpadne.

    3. No, já bych si dámy (a pane) počkala na to, o co se doopravdy jedná. O českých novinářích je přeci obecně známo, že dokážou překroutit naprosto vše – buď z neznalosti, nebo z úmyslu. Pokusím se poptat u zasvěcenějších kolegů, případně najít přímo na webu EK, o co se jedná. Zatím bych byla opravdu spíš rezervovaná.
      P.S. Nejedná se (mimo jiné) náhodou o to, že od půlky příštího roku by měla všecka zvířata v zájmovém chovu (jmenovitě psi, kočky, fretky), která cestují v rámci EU, mít čip? To teda novináři objevili nový světadíl, tuším, že se mu říká Amerika. Platné je to už cca 2 roky, účinné od půlky roku příštího.

  14. Evo, jeste jednou kopliment za bezva clanek. Ja tedy nemuzu poslouzit priklady vodniho chovani urciteho plemene, protoze holt jsem na ty vetaje. 🙂 Chlupatice Grizzly byla neuveritelne vodomilna. Kdyz se kropila zahrada, tak se majestatne umistila pod rozstrikovac tak, aby to na ni „prselo“ .A kdyz se ji nezdalo, kam ta voda pada, tak si rozstrikovac tlapkou upravila, zasedla, zkusila, jestli vysledek je zadouci, pripadne poopravila a p[ak se stastnym vyrazem brala lazen. V lete jsme ji naplnili nafukovaci detsky bazenek, soupli to do stinu a Grizzlinda vysedavala jak vrchni pani radova. kropit zahradu hadici byl cirkus, protoze Grizzly si musela ten pramen vody chytit. Ale kde opravdu vynikala, bylo v oceanu. Poprve se toho moc bala – delalo to hluk a moc se to hejbalo a vydesilo ji hejno pelikanu, tak to prej ze ne. Ale vzali jsme ji na voditku a ujistovali, ze je to OK a za chvili tomu prisla na chut. Krasne umela preskakovat vlny – vycihla si ten spravny okamzik a pak se pres ni vrhla. Za hranici tristivych vln pak vydatne plavala a zachranovala nas 🙂 A potvrzuju, co rikala EvaZ a Dede – ackoliv byla hunaty medved, slana voda ji na kuzi nevadila – naopak, dolecila obcasne kozni zalezitosti, ktere tu a tam mela. Pokavad jsme ji oplachli hadici se sladkou vodou tak jenom proto, kdyz se vydatne rochnila v pisku, protoze pak z ni ten pisek padal jeste dost dlouho.

    Jakey plasmuska se kropeni vyhyba, diky pocasi muze brat koupel venku skoro cely rok ale je to zalezitost pro dva lidi – jeden drzi nestastneho psa a druhy drbe. Prirodni voda ho nelaka – vleze do ni, jako pred nejakou dobou omylem pri pronasledovani racka vbehnul do melke zatoky na ostrove a utikal a utikal…., az se vydesil a mazal na pevninu. Plavani odmita – a pritom ma na tlapach blany, ne moc, ale prece. Nekde v te jeho pestre geneticke vybave musi byt vodni pes.

  15. Evo, veliké díky! To je článek pro nás jak na míru (chuckle) . Jj, buldočík jednoznačně patří k pětiprocentním. Plave jako zednická tříska. Připadá mi to až proti fyzikálním zákonům, že jde rovnou ke dnu (wasntme) . Nemyslím, že by na Pedrovo neplavectví mělo až takový vliv jeho dvojité topení. Je dost ťulpas, do vody se pořád hrne, čvachtá se na mělčině rybníků i řek. Ale když omylem šlápne do hloubky nebo ho začne nadnášet proud, topí se znovu. Resp. topil by se, kdybych nebyla furt ve střehu jak starej Brčál 😛 . Jó, zato ovčanda, to byl převtělený delfín. Plavala s nadšením, skákala hlava nehlava.

    1. nepomlouvej své zlatíčko (wave) Vždyť víš, že u něj úlek způsobí ztrátu koordinace, kterou má i normálně silně narušenou (inlove) Je zázrak, co jsi s Pedrem dokázala. A něco prostě přemoci nepůjde. Snad ten utopený foťák v Jizerkách byl poslední utopenou věcí vašich výletů.
      Podrbej ho za ušiskama – zaslouží si to (nod)

  16. Tady se dnes slavi!!! Dede a Louk, damy narozeninove, vsechno nejlepsi z plna srdce. Co si prejete, jiste vite, tak at se aspon neco z toho splni a vykouzli vam usmev na tvari a na dusi. A ze usmivat se obe umite. (h) (h) (rose1) (rose1) (^) (^) (d) (d) .

    Ivko, hezky svatecni den preju a doufam, ze uz jen dobre zpravy od tebe. (h) (rose1) (^) (d)

  17. OT- nevím, jak u vás, ale u žabek máme chumelenici se silným vichrem. Už jsem dneska dvakrát odhrabávala sníh. Jde to prý od jihu, takže si asi užijeme nakonec všichni. 🙁

      1. u nás je bilá tma, sice jsem do kopca vyjela docela dobře, trošku to klouzalo ale jela jsem, asi na těch zimním pneu opravdu něco bude (y) na cvičák už jsem nejela, představa, že stojím večer někde v kopcu a dávám na kola řetězy se mi vůbec nelíbila tak halt kluci přijdou o milovanou obranu ale halt nedá se svítít

  18. Uff, jsem celá dojatá (blush) . Děkuju všem za milá přání (inlove) . A přidávám se s gratulací spoluoslavenkyním: všechno nejlepší, milá Dede, hodně zdraví, pohody, radosti, dobrých nápadů… (sun) (h) . Ivi, hodně sil a zdaru! Vydrž, bude líp (sun) (h) . Veram, překrásné výročí – gratulace tobě i Milanovi (rose1) (h) (rose1) .

  19. (rose1) (h) Všem oslavenkyním-oslavencům přeji vše nejlepší, krásně si to užijte a buďte hodně zdrávi, neuklouzněte na tom náledí (já osobně chodím jak s plnou plínou po chodnících i po silnici!), ať Vás sníh nezavalí a ať máte krásné dny nejen adventní, ale i ty oslavencové. Hlavně ať jste zdraví a ať se Vám nestanou katastrofy typu několikrát vylítlý obsah z odpadového potrubí do uklizeného bytu apod. To vám přeji já, (cat) Melíšek a (cat) Zrzínek.

    1. Chicht, si mě teda pobavila. Prej s plnou plínou. Naše robě doma lítá furt stejně, ať má plínu plnou, nebo prázdnou. To možná jen holčičky jsou takový estétky, že jim plná plína vadí 😀 Taky to pak podle toho bohužel vypadá, plínu sundávám až ve vaně a následuje sprcha celého sobejšího tělíčka. Dlužno dodat, že vodu oblibuje natolik, že při vyndavání z vany máme pokaždé mohutný řev…

      1. No, od věku holčičky už mám dost daleko, nicméně s tou „plnou plínkou“ fakt nelítám!!! Chodím, resp. připadám všem jako podnapilá – posunu nožku, opatrně se postavím, přenesu váhu, posunu nožku a tak se to opakuje! Ta vidina dalšího úrazu mne velice, ale opravdu velice, zpomalila, takže cesta naproti do řeznictví se dneska rovnala výletu na hodinu (normálně i s frontou tak 10 minut). Nehledě na to, že v tomto počasí zásadně nikoho nezdravím! Mám totiž oči přilepené k chodníku a je mi jedno, kdo jde naproti. Bojím se, bojím a vím moc dobře proč! Choďte lidičky opatrně, nerada bych někomu dávala dobré rady ze svých zkušeností, jak si poradit po takovém průšvihu.
        No, 3+10 bude asi 13, proč tam píšu 31???

        1. Tak já zase hopsám, ze zamrzlého chodníku na trávu, hups do prosolené silnice, hups zpátky na trávu,hups a je to v zadeli, jsem na ledě a jedu a jedu a jedu. (rofl)
          Budˇprosím opatrná, co by Melíšek ze Zrzínkem bez Tebe dělali. (h)

        2. Ano, Karolino, rozumime si. Ja se presunuju prevelice opatrne s okem uprenym na zem a to jeste musim hlidat chudaka stresovanou nohu, ktera si obcas z nicehoz nic zastavkuje a pak mam letaci den. A to tady neni kluzko, jen spousta spadaneho listi na ceste k autu – Chet estet rika, ze ty barevne listy jsou krasne… Uz jen 2 a pul tydne na vymenu.

  20. Tak především všem oslavenkyním přeji vše nejlepší! (rose1) (^) (rose1) A teď k tomu koupání: Buffí smečka je na tom s vodou tak nějak neutrálně. Asi nejlepší plavec je Argus. Ačkoli mi chovatelé bernských honičů tvrdí, že jejich psi do vody nevlezou za žádných okolností, mám doma vyjímku. Argus se sice rád koupe jen v opravdovém horku, ale pak si to opravdu užívá. Buffinka se ráda čvachtá na mělčině nebo v loužích, plave, jen když se koupu i já. Xena je na tom podobně. Ve stojaté vodě jsou spokojené, ale v proudu jejich krátké nožičky nestačí zabírat 🙂

    1. To je zajímavé, že v proudu jim nohy nestačí zabírat.
      Moc zajímavé bylo, když jsme byli s Ájou v Chorvatsku. Mohla jsem pozorovat mechanizmus psího pavání při šnorchlování. Psi totiž při plavání neběhají, ale pádlují. Mají pěkně roztažené tlapy, aby měli větší záběr a pěkně zabírají, když dávají tlapu dopředu, tak ji ohnou a prsty dají k sobě, aby zmenšili odpor. A dokážou i manévrovat tak, jako když se lidský plavec potápí nebo manévruje rukama do stran. Protě ta mechanika pohybu ve vodě je jiná, než na suchu. Ono se to blbě popisuje, video by bylo názornější. Bohužel kameru s podvodním režimem nemáme. Ája by byla při filmování schopná spolupracovat, je ve vodě klidná a vyrovnaná.

      1. Psiska mají ve vodě úžasný záběr, já jsem se kolikrát chytila jedné nebo druhé za slabiny a nechala se táhnout a při této příležitosti jsem několikrát chytla ránu zadní nohou a byl to pořádný kopanec. (wave)

        1. Baruška jako labrouš má plovací blány mezi prsty. A opravdu při záběru roztahuje prsty. Plave krásně, klidně, obratně a dost fofrem, běžný plavec jí neuplave. Fakt je dost pěkné ji pozorovat, když plave, ta radost, zaujetí a přitom elegance. Když běží, i sama jediná vypadá jako splašené stádo, když plave, jakoby tančila. Těm psům, co při plavání hrabou z vysoka a cákají, říkáme, že plavou jako kolesový parník.
          Labrador je vlastně tuleň, co kdysi omylem vylezl na břeh a postavil se na nohy.

          1. Přesně, a kormidlujou ocasem.
            Jinak, první psice byla převtělená vydra (pudlo-teriéro-něco), co chodila plavat i bez nás, ale vždycky s lidma, samotnou ji to nebavilo. Současná plavala ze začátku moc nerada, cákala si do uší a bála se, tak jsem ji vzala do jezírka, táhla před čumákem balónek (je balónkovej maniak), přizvedávala za bříško a hučela do ucha „Necákej“, dokud nepochopila. Jak jí zajely přední nohy do vody, to jste měli vidět ten pohled! „Paničko, já vidím! A slyším! Ta voda mě nechce sežrat! Jakto??? Jééé!!!“ Teď neplave tak ráda jako ta první, ale do vody jde, když má důvod (klacek, kachna, já…) a stačí jednou připomenout Necákej, hodí po mě ksicht jako „Nojo, já jenom zapomněla“, zanoří přední tlapy a plave.
            Ale zvládla se nachladit ve studený jarní vodě. Přitom bylo relativně teplo a byla bych přísahala, že uschla dost rychle… No když ona je to už 13-14letá dáma…

  21. Ivo Boxíková, přeji všechno nejlepší k jmeninám. Myslím moc na Tebe.
    (inlove) (h) (hug) (wave)

  22. Louk, Louk,Louk, taky třikrát a více hodně zdraví a lásky, přeji krásné narozeniny,pozdrav ode mne prosím Pedroníka. (h) (inlove) (hug) (d)
    Dostane Winston taky doutníček míru ? (rofl)

  23. Moc pěkné povídání o „plavacích“ psech a tak vůbec. EvaŽ je prostě psí člověk… Jak je o mně známo, jsem naopak nepsí, ale mám psiska ráda a mám psí kamarády 🙂 Takže i nějakého toho plaváčka znám. Největší fanatik byl černý NF Ajax, který nás všechny zachraňoval z vody naprosto stejnou metodou, jako o kus níž popisuje Inka… navíc jeho nejoblíbenějším sportem bylo lehat si za deště pod okap, ze kterého se voda řinula proudem, nastavovat postupně všechny části těla… ten blažený výraz! No a pak tu ještě máme bernského salašnického Barneyho, který se podle své paničky tak dlouho bál vody, až nás na výletě doprovázel Vchynicko-Tetovským kanálem a vylézal z něj jen proto, aby se těsně za námi oklepal a trochu osvěžil ty odporné suchozemce, co jim určitě muselo být strašné vedro…

    Vidím, že se tu dnes mohutně slaví, a tak se taky přidám. Milé naší paní domácí, jakož i všem ostatním oslavencům přeji mnoho dobrého, semo tamo nějaké to příjemné překvapení, zdraví a dobrou náladu… a ještě mnoho dalších věcí, o kterých nevím a vědět nemusím – oni je jistě znají dobře (h) Krásně to všichni oslavte (^) (d) (rose1)

  24. OT: VZKAZ PRO MATYLDU!! Právě jsem se dozvěděla, že pojedu ráno místo kolegy na služebku s návratem v pátek večer. Takže si na Fenixcon opravdu můžu nechat zajít chuť…. (headbang) Tak si to tam užij za mě (min. aspoň se svými nakladateli!!!!).

      1. To mám vždycky, když se na něco těším – to prostě zásadně nesmím… ale když ono je to tak, že jsem tu v podstatě jediná, kdo nemá doma malá dítka – psi se prý nepočítají – takže prostě nemám vhodnou omluvenku 🙁

  25. Moc hezký článek, který mě vrátil do doby, kdy jsme byli v majetku dvou amer. kokříků, protože současná smečka (až na Polču, která je prasopesátko brodící každý potok, tůni a hlavně bahnité kaluže) nebyla a není plavací. Zato kokřáni museli být v zimě připínání na vodítko, pokud se šlo kolem rybníka či tady v Brně kolem Svratky. Jinak totiž trpěli klasickou selektivní hluchotou a do vody doslova letěli vzduchem jeden za druhým, což byl sám o sobě pohled sice kouzelný, ale při minus deseti nás jejich plavání ve Svratce k nadšení nepřivádělo. Jednou při výletě na Bílý potok pár kiláčků od Brna dokonce dohnaly mé dítko a jeho dvě kamarádky k pláči, když odmítli přejít s námi po lehce namrzlé kládě přes potok a do toho potoka vlezli, brodili se a odmítali vylézt ven na břeh – děti slzely a já měla plíce vykřičené, než psi vypochodovali z prudké ledové vody a oklepali se s výrazem: Co tu blbnete, už můžeme jít dál….. měla jsem v tu chvíli zcela nelogicky chuť je tam znovu hodit…. (devil)

  26. Já tady přeju a přeju a to hlavní opomíjím.
    Evo, parádně napsáno, jsou prostě lidé nadaní a šikovní a ty jsi exemplární případ! (y)

  27. Ach Evo, při Tvém vyprávění jsem zamačkávala slzu. Je to sranda, jak od sebe fleti „opisují“. Můj psékus nám jako 10 týdenní spadl do bazénu, problém ovšem byl, že nechtěl být vyloven 😀 Pokaždé, když jsme se pro něj nahnuli, že ho vytáhneme, plaval pryč od nás. A tahle láska ke koupání mu zůstala. Nebo když jsem ho chodila (místo oběda) v práci plavit do Vltavy. Skákal do vody šipku, aportoval, co jsem mu hodila a když mu to náhodou uplavalo – přeci jen je tam docela proud, vylovil si něco jiného, aby náhodou na břeh nepřišl s prázdnou. Až za hodnou chvíli jsem si všimla, že trojská lávka nad náma je plná lidí, kteří psisko pozorují a dokonce i při jeho šipkách do vody tleskají… A koupání ve vaně, to byl největší podraz, který jsem na něm mohla spáchat. Stál tam vždycky jak dřevěný kůň, jen očim na mě vyčítavě poulil. To samé při sprchování hadicí venku na zahradě. Bohužel to při jeho oblibě ve válení v různých nechutnostech byla docela častá nutnost.

    Všem oslavenkyním přeju vše nej nej nej, hodně štěstí, radosti a hlavně lásky, jak lidské, tak té zvířecí (^) (rose1) (h)

    1. Jó, když retrívři blázní ve vodě, je vhodné mít klobouk, aby bylo do čeho vybírat. Míváme také početné diváctvo. A to nejsme v Praze.
      Áji syn sjíždí s páníčkem Vrbenský kanál. Páníček na kajaku, pes za ním plave. Divoká voda neva ani v listopadu. Jediný důvod, proč se nekoupat je, když je zamrzlo. Jinak jsou mokré téměř každou procházku. A nikdy nebyly nemocní. I v zimě a dešti si udrží vrstvičku podsady u kůže suchou a teplou – i když konce chlupů mají mokré nebo namrzlé. Prostě přebytečnou vodu z kožichu vyklepou (často na nás) a izolační vrstvu si vytvoří rychle.

  28. Tak konečně k tomu plavání 🙂 U nás byla zatím každý pes jiný, až na Berry, která je celej Kazan (chuckle) Max, jezevčík, vodu nijak nevyhledával, plavat nechtěl, ale uměl. Potoky se brodil opatrně, aby se moc nenamočil, ale pokud se namočil, tak to nijak neřešil. Bez váhání plaval jenom tehdy, když šel po stopě a tak šla přes vodu…
    Daník plavat uměl, ale plaval jen tehdy, když jsem mu uplavala já – a i to jen prvních pár let. Jinak ale přirodní vodu miloval a věčně se máčel – víc než Kazan. Jen ta voda musela být maximálně po břicho. Byl ale ochoten si lehat i do kaluží a tekutého bahna, byla to vášeň, někdy těžko snesitelná – hlavně v tom bahně 😀
    Kazan je plavec i pes namáčecí. Tedy namáčí se všude a plave tam, kde mu to dovolím a kam případně hodím aport. Namáčení vylepšil i posezením ve vodě – mám x fotek psa, sedícího pokojně v jezeře jako paní radová:P , ocas se mu vznáší na hladině a pes se přívětivě rozhlíží kolem. Zima mu nikdy nevadila, plaval i v ledové tříšti. Teď mu to zakazuju – pro bolavé klouby to není to pravé. A Berry je blázen – jako štěně jsem ji na vodu opatrně učila a už jako tříměsíční skákala placáky do potoka. Nebojí se ničeho a obávám se, že jí chybí pud sebezáchovy. Jenže ona teď ztrácí mozek obecně (viz včerejší příhoda 🙂 ), tak co bych chtěla, že ano 🙂

    Jinak jsem chtěla ještě poznamenat něco k moři a mořské vodě. Kazan i Berry moře milují a vln se nebojí. Co je zajímavé – nikdy jsem nemusela psa nasoleného z moře (Nazgúlové se v Norsku koupali denně dokud moře nezamrzlo) oplachovat sladkou vodou. Problémy nejen neměli, ale po koupání v moři se jim dokonce lépe hojily různé oděrky nebo začínající zapařeniny, na které občas trpěl především Daník.

    A to je druhá věc – na ošetření zapařenin jsou všelijaké recepty, ale ráda bych zdůraznila maxmální opatrnost a pohotovost s nůžkami. Pokud se zapařenina zanedbá, je vždy blízko zánět kůže a to je opravdu problém. Znamená to dlouhodobou léčbu antibiotiky, ostříhaného psa a další komplikace. Takže pokud zrovna nemáte výstavního jedince, tak je dobré na postiženém místě aspoň přistřihnout srst a pro začátek každý den umýt antibakteriálním šamponem a potom ránu pořádně vysušit. Aplikace dalších prostředků (doporučuje se peroxid, betadina, něco jodového, zinkové mestičky apod – rady se různí) potom už nebývá tak potřeba. Rozhodně se to nesmí podcenit…

    Jinak díky moc Evo, za ten článek – ty bys měla psát učebnice (inlove)

    1. Dede, k té mořské vodě – vůbec jsem to nevěděla, ale údajně všecky přímořské národy (minimálně Chorvati, od kterých to znám) radí jakoukoli oděrku, škrábanec, říznutí, puchýř apod. co nejdřív namočit do moře a hojení je rychlejší. Fakt to funguje.

      1. Určitě funguje – vloni si MLP vezla k móři čerstvě do hloubky rozříznutou dlaň – do tří dnů to bylo zhojené, ale pravil, že se musel hóóódně přesvědčovat, aby ty první tři dny v té vodě nekvílel jak požární siréna, protože to strašně štípalo!!!

      2. Můj švagr s otevřenými bércáky se taky marinuje v mořské vodě – a fakt za těch čtrnácte dnů v Severní Dalmácii má ty rány o poznání lepší. Ta slaná voda má něco do sebe.

        1. Naprostá většina lidských bakterií (i psích) nemá ráda sůl. Proto slaná voda pomáhá na hojení infikovaných ran, Navíc sůl vysušuje, tím také pomáhá hojit. Slunce a moře je dobré i na exémy (u lidí, u psů nevím).
          U moře jsem Áju sladkou vodou oplachovala. Hlavně proto, že když se olizovala, měla průjem. Proto u moře pozor, někteří psi jsou schopni mořskou vodu pít a pak mají průjem. Totéž může udělat olizování soli ze srsti (jižní moře jsou slanější). U choulostivějších jedinců může srst se solí svědit. A tmaví psi vyšisují (problém jen u psů, kteří chodí na výstavy). Jinak není nutné se pobytu u moře se psem bát. Jen musí mít vodu k pití a odpočinek ve stínu. A místo, kde budou psa tolerovat (což hlavně na jihu není samozřejmé.) My si pobyt se psem užili. Ája byla i námořník na loďce.

    1. Šiškote!!!! Taky Louk a Ivka! (h) Já to náhodou vím! ale mám momentální zavostalost a výpadek. (blush) Všechno nejlepší, holčičky drahé!
      (h) (f) (h) (sun) (h) (f) (h)

      1. Boxíkové taky fšcko nejlepčejší a ať máš za chvíli koucourky doma! (h) (f) (sun) (cat) (cat)

      2. Tak holky, všechno nejlepší k svátku…hodně zdraví,pohody a úsměvů a pohlazení… (y) (rose1) (h) (sun)

    2. No to je úroda oslavenkyň. Všem třem všecičko nejlepší a hlavně žádné velké starosti. Hlavně na Boxíkovou, aťtrošku svitne sluníčko. (sun)

    3. Boxíková, Ivo milá, krásný svátek ti přeji a držím všechny (y) , aby už bylo jen dobře a ještě líp!

    4. Boxíková – hezký sváteček a hlavně ti přeju sluníčko (sun) a pohodu – i když padají sněhuláci.

  29. Dede a Louk, všecko nej (rose1) (d) . My dnes budem taky mejdanovat, jelikož a protože má Sváťa už celýho půl roka 🙂 – tímto přejeme i Vildovi Xerxovic

    A k vodě a plavání-Hugo měl vodu NERAD, do stojaté si v pokročilém věku byl ochoten namočit levou přední hnátku po kotníček. Do pěti šesti let se z něj stávala placatá předložka před krb kdykoliv jen zaslechl vodu. Ono se není čemu divit, vylovenej zpod splavu. Časem se to zlepšilo natolik, že se k potoku připlížil tak na dva metry. Ale plavat jsem nemohla ani já v jeho přítomnosti-to byl zoufalec, kvílel, brečel, hýkal a houkal, dokud jsem zas z vody nevylezla. A pak mě sušil jazykem a někdy celým bílým chlupatým psem-to uznejte, že bylo dost, jednak jsem pak byla podrápaná (přidržoval si mě) a navíc jsem měla dlouhou bílou srst

    1. Přejeme Hvězdičce Svátě (*) vše nej nej
      Dneska byl Vilík na třetím očkování – a taky mám nahlášena aktuální data: 6,97 kg, 65 cm, pohyb zcela v normě – otočku předvedl na vyzvání (nod) Horní zuby jsou těsně před proklubáním, takže se mamka na kojení plně ozubeného mimíše moc těší (chuckle) . Jinak byl přeřazen do „normálních“ miminek. Takže už to oficiálně není růstově retardovaný kostliveček (inlove)

      1. To je taky důvod k oslavě, milá Xerxová – Kvilík je prostě chlapík (inlove) Stejně je to psina, že jsou Sváťa s Kvilíkem tak hezky na stejno 😀 Líp se nám přihlížejícím sleduje ten překotný miminí růst (h)

      2. No vida ho, Vildu! Dohnal „normální“ mimča. Z Vilíka bude brzo cvalík. Super! a (*) Sváťě přejeme pěkné půlnarozky (h) (h)

  30. Moc děkuju všem za milá přání (inlove) – moc jste mě potěšili (h)
    Jinak my tu máme od včera kalamitku – nasněžilo asi 20 cm sněhu a stále sněží. Ráda bych si myslela, že i veliké problémy s prakticky nepohyblivým netem způsobil sníh a tedy s táním přejdou, ale obávám se, že TOHLE na sníh nesvedu ani v Anglii 😛
    Takže se ještě omlouvám Yze za pozdní zveřejnění dnešního článku – jak jsem včera bojovala, abych to všechno nakonec narvala do drátů, tak jsem si nevšimla, že se mi do data vydání vloudila včerejší třicítka… (wasntme) Ale měsíc byl správně! 🙂

  31. S tou vodou je to legrace. Mám psiska na přeskáčku. První knírač Zorro zásadně neplaval. U našeho oblíbeného jezera měl místečko kde mohl ležet s hlavou na břehu a tělem v mělké vodě a tam spal než jsme se rozhodli jít domů. Jeho nástupce skorojezevčík Lumpík vodu miloval. Říkali jsme mu „vodní kryska“ jít v zimě kolem řeky mohl jen na vodítku jinak by do ní skočil. Denny chodí do vody jen tam kde došáhne, plave jen vyjímečně. A to pak musím být v pohotovosti, protže ho těžký nasákavý kožich který mu narostl po kastraci stahuje ke dnu. Yummina vodu miluje, skáče do ní bez rozmýšlení a s rozběhem, plave ráda, ale její plavecký styl je šíleně cachtací, takže se rychle unaví. Jo a že pes sám vyleze z vody když mu je zima u Yumminky rozhodně neplatí. Bude se klepat jak ratlík, drkotat zubama od zimy, ale z vody ju musím vytáhnout násilím .-)

  32. EvoŽ,
    pěkně prosím, zeptám se jako zvířetníkový pračlověk: co znamená „fletí“? :S

      1. Ano. Ehm ne zcela přesně jsem položila původní otázku. Já totiž netušila ani to, co je „flet“ a další fletí šifry. Ale EvaŽ už mě vyvedla z mlžného tápání.

    1. Flet, fletí a další přivlastňovací zájmena jsou k plemeni Flat coated retriever – to jsou naši psi. Je to černé (nebo hnědé) plemeno retrívra, dlouhosrsté, lehčí a štíhlejší než známější labrador.

              1. Moc díky, konečně se mi objasnila další záhada. (clap) Nemohla jsem hlavou proklubat, co ti „fleti“ a další odvozeniny jsou 😀

  33. Zdravím všechny,
    náš Robin (německý ovčák) se jako mimino vody docela bál, rozhodně do ní nelezl a pít z „vnějších“ zdrojů taky nechtěl. Když mu bylo asi 5 měsíců, tak spadl na chalupě z lávky do rybníka, sice vyplaval a nic se mu nestalo, ale vypadalo to, že s vodou kamarád nebude. Ale další rok v létě se jeho vztah k vodě obrátil o 180°, jelikož náš kamarád Dan (labrador) vodu miluje a před Robinem se předváděl, jako že je to úplně super a proč jako že Robin je na břehu a nejde za ním. Nejdřív se Robin trochu zdráhal 😐 , ale pak se osmělil, vlezl do vody, nějak se mu to zalíbilo a od té doby mám spíš problém ho z vody dostat, plave jak vydra a hrozně ho to baví.
    Přeji všem krásný den 😀 Anička

    1. Aničko, vítám tě tu, napiš nám častěji! Ono by i povídání o Robinovi bylo prima! (f)

  34. Evo, díky za článek, hezkýýý. S retrívrama máš pravdu, všichni moji goldeni byli vodoblázni. Každou louži přinesli v kožichu domů, žádná voda jim nebyla dost špinavá a klidně si zaplavali mezi ledovou tříští. Vodu brázdili skoro jako vydry, jen palice jim koukala. Ovšem když jsme plavali my, bylo po eleganci, voda cákala na všechny strany a jejich nutkavé touze nás zachranovat se nedalo vyhnout. A plav se psem na zádech!

    1. Na to jsem naučila holky povel „dopředu“. Tak si je nasměruju kam potřebuju a nelezou mi na záda. I když jednou se Ája rozhodla, že si odpočine v mé náruči, to ještě šlo, pak mi vylezla na ramena a bylo jí fuk, že nestačím. Málem mě utopila. Od té doby jsem buď pevně zapřená a čubu jsem ochotna držet, nebo má opakované povely „dopředu“, aby nás neutopila. Dá se takhle docela dobře i otáčet a směrovat.

      1. No jo, Evo, ty jsi panička konsekventní, vyžaduješ povel vykonat a dobře děláš. My jsme lemplové, místo povelů vedeme dialog a podle toho to pak vypadá. Psové nás většinou ukecají. Já vím, já vím, je to špatně, ale …

  35. Dede milá, přeji ti, at se vyplní každé přání, které se ti jen mihne hlavou (hug) . (Je mi jasné, že to je blbost, ale jeden nikdy neví :^) .

    A že ne všechno se vyplní vím ted já, protože mne pilnější dámy předešly a nemohla jsem tvé narozeniny prozradit. Tak to vyslepičím aspon na Louk.

    Louk, všechno nej a nej a nej (rose1) !

    1. No vida, tak Loučka se nám dneska narodila! Tak ti přejí krásný narozeninový den a splnění jednoho tajného přáníčka – a ještě ti posílám kytí (f) a sluníčko (sun) a dort (^) a velkáááánskou pusu :* (ať toho smajlíka taky někdy využiju).

      1. Tak naše Loučka není jenom jarní a letní, ale je i zimní. Zamrzlá není a proto ona má ty fotografické oči po celý rok. Milá Jano, přeji Ti hodně radosti, zdraví a pro nás hezké obrázky. (h) (f) (~) (sun)

      2. Milá Louk (inlove) , přeju všechno nejlepší, lásku, zdraví a radostnou mysl. (h) (f) (sun) A moc bych ti přála, aby i na tvé sny došlo… A foť dál – umíš se dívat neopakovatelným způsobem… 🙂

    2. Louka, louka, louka zelená ale co to tu plácám, to asi z hladu 😐
      Milá Louk pěkně si to užij! (f) (handshake)

    3. Vida. Milá Dede, milá Louk ať se vám daří a jste spokojené, a hlavně hodně zdravíčka a zdravíčka a zdravíčka (rose1) (h) (rose1)

    4. Všechno nejlepší skvělé fotografce a obětavé pečovatelce našeho šampióna Pedronita! (sun)

    5. Milá Louk, všechno nejlepší, štěstíčko, zdravíčko a ať jste s Pedrem pořád taková sqělá dvojka! (h) (rose1)

    6. Nojo, tak se přidávám, málem bych tě přehlídla. Tak si to užij nejen dnes (on Pedroník nedovolí, aby ses nudila) (h)

  36. Milá Dede, Louk a všichni další naši spoluslavící i všechny Ivy, všem vše nejlepší, hodně zdraví a štěstí a splnění i těch nejtajnějších přání!

    1. Dede, Louk a všichni další slavící, všecko nejlepší, hodně radosti, pohody a hlavně hodně hodně zdraví!!! Obrázek máte tady:
      http://www.astro.cz/apod/ap101128.html
      A pochlubím se, zrovna před 48 roky jsme si s Milanem řekli ano. 🙂 Ale zatím žádné slavení nebude, rýmím, kašluju a schovávám se k počitáčku, ať to ode mne nechytne.

      1. Dobře děláš veram, nejdřív vyzdravit, protože na takovou oslavu musíš být fopravdu fit! 48let! (clap)

      2. Taky se připojuji s přáním – hezky si to oslavte, my měli před 14 dny 30. výročí… 🙂

      3. Já si to pamatuju, milá Veram (inlove) a moc blahopřeju: Jak jsou narozeniny spíš zásluha matčina (ano, slavím narozeniny svých dětí – však to byla dřina 😀 ), tak výročí svatby je zásluha těch dvou a obrovská! Kolik lásky, tolerance a vstřícnosti v tom musí být, aby se takové výročí mohlo s radostí a hrdostí slavit. Tak všechno nejlepší (h) (party)

        1. Ďévčico – ty si pamatuješ, jak se Veram s Milanem před osmačtyřiceti roky braly :O ?! Dyť tos eště byla za komínem (chuckle) (do hlavy nee).

      4. Páni, to jste dobří! Tak ještě mnoho šťastných a spokojených společných let přeji! (h) (y)

      5. Tak to je opravdu na velikou gratulaci (rose1) A ještě to s ním aspoň dva roky vydrž, protože taková padesátka to už je panečku důvod k pořádné oslavě!!!!! (clap)

      6. Milá Veram – rychle se vyzdrav, ať můžeš Milanovi lépnout stejně velkou pusu jak před těma „pár“ rokama (nod) – a moc blahopřeji (clap)

      7. Mila veram a Milane, blahopreju k vyroci. Na to, aby to slapalo dobre tolik let, musi byt laska i tolerance. (h)

  37. Jéjda – pes a plavání – tak na takové kratochvíle Toyu nikdy neužilo. Vodu má ráda pouze ve VLASTNÍ misce a jako čistý suchý sníh. Do kaluže vstoupí jen se silným sebezapřením a když není zbytí a do řeky, potoka či rybníka ani náhodou – klidně vytahuje z vody klacky, ale tak, aby si ani drápky nenamočila. Takže já mám psa absolutního neplavce – může být horko jako prase, ale do vody nevleze a pokud není po ruce miska, tak se nenapije, i kdyby byla voda křišťálová a ona by žízní padla.

  38. (h) Dede – přeji Ti krásné narozeniny a 2 věci:

    1) aby se Ti splnilo, po čem toužíš

    a

    2) abys splněného přání nikdy nelitovala! (^)

    1. Taky se připojím s přáním všeho nejlepšího a s díky za všechno, co pro tuhle úžasnou skupinku nadšenců a přátel děláš! (^)

  39. Vodička, pěkné téma. Máme na toto téma bohaté zážitky, náš první pejsek sice vodu rád neměl, což bylo ale nejspíš způsobeno špatnou zkušeností z mládí, ale kavalír Briánek se k našemu překvapení vrhal k vodě snad od chvíle, co jsme si ho přivezli. Byli jsme zvědaví, jaký vztah k vodě bude mít Reny a s ním to bylo stejné, i když tady hrál zřejmě velou roli právě příklad Briánka, od kterého se od malička učil. Jelikož bydlíme u řeky, tak o příležitosti ke koupeli nikdy nebyla nouze. Ale také to znamenalo je bedlivě hlídat, aby neslítli do vody na nevhodném místě, kde by je řeba strhl proud, nebo aby nepropadli pod led a podobně. I přes všechnu opatrnost samozřejmě máme vzpomínky na nejeden adrenalinový zážitek. Třeba jak nám Briánek plul Vchynicko-Tetovským kanálem…Jak mi Reny odplouval do dáli poté, co ho strhl proud….Jak Brian na Vydře spadl do prohlubně mezi vysoké balvany, odkud by se bez naší pomoci nedostal….Jak mamka Renyho lovila ve splavu….Jak jsem “velice chytře” přivázala psy u břehu ke keři, že se vykoupu a oni za mnou chtěli skočit,…Jak jsem v prvním jarním slunkem hulákala na oba, ať se neopováží do té vody lézt, jako vždy marně … nebo jak nám Brian vlezl do rybníčka s žabincem den před mezinárodní výstavou, na kterou jsme se vypravili skoro přes celou republiku…atd.
    Řekla bych, že většina kavalírů má ráda vodu, ráda plave a někteří i rádi aportují z vody. Musí se u nich ale dávat pozor, aby se jim po koupeli nezapařila ouška, takže v létě větráme.

      1. Kavalírci mojí kamarádky mají tak rádi vodu, že letos v létě u bazénu zakrytého plachtou vůbec neváhali a skočili a propadli se, takže jsme je s kamarádkou nestačily pod tou plachtou lovit, aby se nám ze samé lásky k vodě neutopili….. (chuckle)

  40. Jó voda a koupání, tak o tom bych mohla psát román. Ejša byla vodní maniak a lezla do jakékoliv vody v kteroukoliv roční dobu, mimochodem milovala vodu i ve skupenství sněhovém, to pak její činnost připomínala buldozer. Ne, že šla do vody za námi, ale byla tam první a uháněla nás, že nám to trvá. Svoji mánii přenesla na dceru Ginu jen častečně. Gina jde do vody též sama, plave s námi pohodově v rybníku, ale už to není s takovým nadšením, jako to bylo u Ejši. Co obě milovaly, bylo házení aportů do vody. Ejša běžela už dopředu do vody a ječela: házej , co děláš, pohni !!!
    Byla neunavitelná. Gina už poněkud zlenivěla, donese ho 2x, 3x a už se jí nechce.
    Ale voda, to byl a je našich dalmoušů druhý živel.(první je žrádlo)

    1. Ejša byla docela výjimka. Většina dalmatinů vodu nemusí, nebo má vztah k vodě jako Gina, jdou plavat, ale žádné obrovské nadšení. Dalmatin – vodní maniak – to jsem ještě neviděla. Fakt jsou ti psi každý originál. Vždy nás dokážou překvapit a pořád se máme co učit.

      1. My jme ji to přitom vůbec neučili, od štěněte se do té vody cpala a naučila plavat i několik do té doby neplavaších psů, protože tam samo lezli za ní. Zajímavé je, že její rodiče byli neplavci, matka se prý vyloženě vody bála. (dog)

      2. Naše Niki byla taky vodomil. Plavala báječně a její parádní číslo bylo plavat kolem nás dokola a u toho pít. (chuckle)
        Jinak jsem roky opatroval článek z Ohníčku, kde byl dalmatin, který se potápěl. Skákal pro tenisák zatížený broky a podle fotek zcela regulérně běhal po dně bazénu.

        1. Tys měl taky dalmatina?!
          Já s nimi prožila 27 let. Takový vodník, jak popisuješ, nebyl ani jeden. Ani náš, ani spřátelený.

          1. Já měl dalmatinku, hnědě tečkovanou Niki Z Hladnovské rozhledny. Nar. 1979, bylo jí 15 let a 14 dní, když jí vypověděly ledviny. Byla s námi i v Jugoslávii.

  41. Super téma!
    Choďák vodu miluje. Skákání, potápění, neúnavné plavání. I když – miloval když jsem mu házela aporty tak, aby za nimi skákal z nízkých jezů – no a jednou jsem neodhadla že té vody teče nějak moc, on se navíc na poslední chvíli taky nějak zarazil a slítnul přímo pod jez… sám vyplavat nedokázal, musela jsem ho vytáhnout.
    Barda odmalička vodu nemusí. Přesně jak píšeš, po kotníky a ani o chlup víc. A navíc neplavec – za mnou do vody sice na povel vlezl, ale po pár tempech nabral vodu do ucha, začal ucho vytřepávat, přestal plavat a šel ke dnu. Když jsem ho takhle vytáhla podruhé, vzdala jsem to a smířila se s těmi kotníky. Nepomohly ani dva roky s choďákem-kachnou. Jenže to bysme nesměli chodit treky. Ono když je 35° ve stínu a ještě chudáka pejska ženu takovou dálku, to už se jeden radši plavat naučí. Nejdřív jen vlezl do vody aby si namočil břicho, později začal namáčet i záda (kouzelný pohled když pes pět minut bez pohnutí stojí tak že mu z vody čouhá jen hlava a ve tváři má úúúžasně blažený výraz (rofl) ). No a vloni v jednom obzvláště parném dni prostě plaval. Pustila jsem ho s tím že se jako vždy zchladí a nevěřícně sledovala jak si maličkou tůňku vesele obeplaval dokola. Sám pak z toho měl obrovskou radost 😀 .
    Letos jsem se poprvé na vodě cvakla, Barda zůstal chvíli pod lodí než se mi ji na hloubce a v silném proudu podařilo otočit… bez problémů doplaval na břeh, zachránil se nám i háček a její pes (můj foťák umřel) a bez problémů jsme všichni jeli dál…
    Pár chodských skoků je tady: http://petrs01.rajce.idnes.cz/plaveni_psu/

    1. Tak toho jezu bych se bála. Ne za takové nízké vody, jako jsou fotky. Ale vývar pod jezem nevypadá bezpečně a za větší vody asi moc bezpečný nebude. Máte kliku, že se nikomu nic nestalo. Mám z jezů respekt (jezdili jsme na vodu od dětství) a se psy dvojitý.

      1. no „podařilo“ se mi to na tom prvním, rovném, vody bylo ale podstatně víc… nevím kterou končetinou jsem zrovna přemýšlela, mozek to nebyl. Za normálního stavu tam nebezpečí nehrozí a ta místa pod jezy jsou v létě jediné kde může pes pořádně skákat – v řece je na to málo vody.

    2. Dobrý fotky, ta netrpělivost a nadšení v pohledu mokrého psa na jezu. Tak sakra dělej, házej, už, už, házeeeeej! Podobně se nám konečně povedlo na povel rozštěkat Báru.
      Bára je labrouš s příručkovou povahou – je vodomil, co má vodu za vhodnou ke koupání, pokud teče. V zamrzlý se blbě koupe.
      Jezdíme s ní na vodu, v kanoi je 35kg porcelánek dost znát, zvlášť když si popoleze na stranu a odloží čuňu na bort. Ve šlajsně umí vystupovat z lodi suchou nohou. Napříště musíme výlety zkrátit, protože první den naskakuje do lodi i na břehu, druhý den nastupuje první, třetí den počká na povel (hopinek Báro), čtvrtý den musí být povel podpořen mírným tlakem ruky a pátý den už je vyloženě votrávená. Nicméně celou dobu v lodi nespí, kouká okolo, pro plavce vyskakuje z lodi a zachraňuje. Loňská Lužnice byla dost záhul, při jednom vykoupání jsme měli dost starostí. Bylo tam hodně vody, proud a zarostlé břehy, takže jsem Báru táhla z proudu za kůži.
      Ale pořád je míček ve vodě něco úžasného a neodolatelného a do vody by šla i v zimě.

      1. Lužnice je nádherná, letos jsme si ji dali dvakrát, podruhé s tlupou psejků při vražedném nadstavu – koupalo se nás HODNĚ… http://petrs01.rajce.idnes.cz/Luznice_psi/
        Radši psovi dávám na lodi postroj – je fakt že je trochu riziko že se za něj někde zachytne, na druhou stranu pokud jej potřebuješ vytáhnout, je to lepší než za kožich.

          1. Fotky paráda. Postroj je sporný, je fakt že zrovna na ty vrbičky na Lužnici (a při tomhle stavu) by asi bylo lepší mít psa nahatého, ale na klidnějších vodách zas toho svého prcka za postroj bez problémů nalodím když dělá kraviny a jaksi vypadne z lodi… taky se líp naloďoval když jsme na jaře na Lužnici každou chvíli přetahovali přes kmeny a kolikrát tam ty břehy nebyly zrovna uzpůsobené k nalodění. Ono je to i o velikosti psa a o tom jaký je plavec/neplavec.

              1. No to je jako s tím Bohouškem – prostě za jízdy nelze. Když se pes podíval na druhou stranu, měli jsme co vyvažovat

              2. Dyť píšu že je to i o velikosti psa 😀
                Nalodění TOHOHLE broučka by asi skončilo utopením kormidelníka, na druhou stranu on se asi jen tak neutopí – když už náhodou nedosáhne na dno, tak bude mít trochu výkonnější motor než ten můj 15 kg neplavec… co je pro Bardu kláda nebo nepřekonatelný břeh, je pro tuhle krasavici klacíček a větší schůdek. I když bych i tam zvážila postroj – přece nebudu na voleji pádlovat, zapřáhnu koníka a jedem, ne? (rofl)

                1. Můj Nejdražší chtěl taky jednou nalodit Báru za jízdy…. ani pětatřicetikilový labrouš nelze. Na Lužnici se jednou lekla a vyskočila, a pak musela plavat dvě zatáčky, než jsme našli místo, kde se dalo přirazit ke břehu. Naštěstí zatáčky byly krátké a proud jí pomáhal.

          2. Koukám, že Rozvodí je kompletně přestavěné a zabetonované, nemohla jsem to ani poznat. Lužnici jsme jezdili moc a moc, ale už taky moc dávno…
            Taky jsme jednou z Rozvodí před komáry utíkali způsobem, který je popsán ve filmu Svatební cesta do Jiljí.

  42. Jinak naši oba velšpringeršpanělové obcházeli i louže, my jsme se koupali a na břehu vyváděl Gaston maximálně po lokty ve vodě.
    Bohoušek s námi pravidelně jezdil na putovní tábor po vodě takže příhod by bylo neurekom, jednou jsem musela do vody pod výpustí městské kanalizace v Sokolově, protože pes opustil loď. Mimi s námi bylo poprvé a naposledy v 11ti měsících a byl to teda záhul pro všechny zůčastněné. Navíc se tehdy jela Lužnice se svým biobahnem a komáry…..

      1. Bohoušek se s námi normálně koupal, jen se muselo způsobně plavat prsa. Ostatní projevy včetně výkřiků a smíchu hodnotil jako topení. Děti to všechny věděly, ale občas se někdo zapoměl, takže po 14ti dnech tábora jsme měli všichni přes hrudník šerpu, protože NF zastávají americký způsob záchrany, takže topící se ještě přitopí aby zachránce nestáhl s sebou. Ovšem naprosto miloval plachtění, seděl pod kosatkou, uhýbal plachtě a užíval si.
        Mimi už v tom štěněcím věku zvládl vyhnat z vody všechny, co se “ nepodrobili “ naší způsobné prosbě o zachování klidu na jezu. Jinak postupem času zjistil, že všechny prostě neochrání a tak si vybral jednoho chudáka a toho potom do vody prostě nepustil V roce 2000 na Dalešické přehradě se nevykoupal Bimbo, byl vybrán a navíc protože jsme si v červnu hráli na piráty, nechal si celý rok růst copánek a bylo mu ho líto, tak si ho ještě v létě nechal. No a právě za ten copánek byl vytažitelný z vody….
        Kamarádka Svata měla kdysi NF stejně obrovského jako naše Mimi a jednou ho na Sázavě přivázala k Trabantu a šla se koupat. Trabant se po trávě dal báječně roztáhnout a jen tak tak neskončil v té Sázavě….

        1. To jsou nádherné historky. Piš, prosííííím! Už takhle jsem se pobavila (Mimi táhnoucí páníčka za copánek, to je úža představa, nojo, já vím, že ne pro páníčka…)

        2. (rofl) Trabant se po trávě dal báječně roztáhnout a jen tak tak neskončil v té Sázavě (rofl) (clap)

  43. Dovolila jsem si z novofudlandí poradny okopírovat jeden dotaz, který mne přibil na židli.
    Také proto, že psa bychom si měli vybrat podle toho, co o plemeni víme, ono stačí to, co se nějak vymkne z genetiky.
    Jinak i takový milec vody jako je NF se musí naučit do vody, Mimi se naučilo s námi a jeho pudy ho nakonec ovládly natolik, že koupat se s ním bylo takořka nemožné. Majda vodu neznala, myslela jsem že až na jaře začneme plavat, ale denně se cachtala v rybníce až jednou objevila plování. Od té doby proplove každou vodu, kterou potkáme proudu se neboja
    Dotaz:
    mam 3 rocnu fenku NF a vody sa neboji prave naopak vbehne donej .. ale len ak je voda mala do 1metra hlboka… do vetsej vody sa uz boji ist… moze to byt aj preto ze som ju uz vela krat strcil do velkej vody.. mohol by som ju naucit aj do velkej vody,da sa to? dakujem
    Odpověď:
    Pokud jakéhokoli psa donutíte silou jít do hlubší vody, spojí si plavání se strachem a nebude chtít. Možnost naučit je, ale jde to velmi pomalu.

  44. Krásne dobré ráno všetkým želám. Téma voda a náš zlaťák je jasná – od malinkatého mala voda (mimo vane a sprchy) ÁNO. Oni to musia nejak mať v génoch, že zväčša vedia plávať s gráciou, trčí im len nos a polovica hlavy a dobre sa na to pozerá. Treba len dávať pozor aby nevliezli všade. (dog)

  45. EvoZ díky za bezvadný článek. (handshake) (clap) (h)
    Je vidět, že my zvížata jsme různá a nezáleží na tom, k čemu je jeden jakoby předurčen. Někteří prostě neplavou i kdyby se narodili s plovacími blánami mezi prsty. (rofl)
    Naše tři boxeří holky vodu zbožňovaly, bydlely jsme u řeky Bečvy, všem těm lidičkám se říkalo Pobečvani a řeku jsme měli snad v genech.
    Boxeří (dog) (dog) (dog) holky plavaly jak z partesu, skákaly z břehů, nosily klocíky, tenisáky,užily jsme si řeky hodně. Daník kokří kluk, vodu může, zbožňuje kačeny,asi si myslí, že když mají kačky vodu po zadek, že je snáz uloví. Kačenky si z něho dělají kozy,sotva se k nim přiblíží na upažení,líně poodletnou.
    Za mého mládí byly řeky čisté a průhledné . Teď je to samá řasa ale trochu se to lepší. (wave)

  46. jinak hlásím, že není jasno a přesto máme mínus 12 stupňů :O Kolik by asi tak bylo, kdyby se zcela vyjasnilo…
    Dneska dobírám další kus dovči – těšila jsem se do ranního lesa, ale v tom mraze tam Kosatici (a sebe s rýmou a kašlem) nepotáhnu. Počkám, až bude dneska „teplo“

    1. Milá Xerxová, kdo si počká, ten se dočká. (rofl) Ale pro jistotu si pořádně zatop.
      (rofl) Pozdrav ode mne Betynku. (wave)

    2. XERXOVÁ, BĚLÁ MÁ SICE O ŘÁDNÝ KOUSEK MENŠÍ NADMOŘSKOU VÝŠKU NEŽ LIBEREC, ALE PŘED CHVÍLÍ UKLAZOVAL MŮJ VENKOVNÍ TEPLOMĚR -10 A TO BYDLÍM VE 2 PATŘE, TEDY NE SKORO U ZEMĚ. KROM TOHO VENKU FIČÍ DOST LEOVÝ VÍTRA A JE ZCELA ŠEDIVO. ASI BRZY ZAS BUDOU NAHOŘE PRÁŠIT PEŘINY. JDU NYNÍ PŘEMLUVIT HOKINA, ABY SE ŠEL ASPOŇ VYČŮRAT. TUŠÍM, ŽE OČŮRÁ JEN RŮŽOVÝ KEŘÍK PŘED BYTOVKOU A HNEDLE SE YASE ZAŠPRAJCUJE, ABY MOHL BRZY DO TEPLÍČKA.
      A K TOMU KOUPÁNÍ MÁM JEN JEDINÝ POZNATEK. HOKIN VODU MŮŽE JEN NA PITÍ, V JINÉ PODOBĚ BY EXISTOVAT NEMUSELA VŮBEC. DOBROVOLNĚ, ALE DOBŘE A JISTĚ PLAVAT JSEM HO VIDĚLA JEN JEDINKRÁT. KDYŽ JSEM SE KOUPALA V BEROUNCE POD JEZEM ZDÁLO SE MU , ŽE JSEM VE VODĚ PŘÍLIŠ DLOUHO, OPUSTIL NEPOZOROVANĚ BŘEH ŘEKY, VYDAL SE PŘES SKORO CELÝ PROUD ZA MNOU, ABY MNE ZACHRÁNIL. NETOPILA JSEM SE, COŽ ON JISTĚ NEZPOZOROVAL, ALE KDYŽ JSEM SE POSTAVILA, ABYCH SE PŘES VODU DOMLUVILA S JIŘÍM, KTERÝ SEDĚL NA BŘEHU, NAJEDNOU DO MNE HOKINEK ZAČAL ŠŤOUCHAT ČUMÁKEM, JAK BY ŘÍKAL:“ POJĎ UŽ VEN, MÁM STRACH, ŽE SE MI UTOPÍŠ“.
      VYDALI JSME SE TEDY NA ZPÁTEČNÍ CESTU HNED. I KDYŽ PROUD BYL DOCELA SILNÝ, HOKINEK PLAVAL LEHCE A SVIŽNĚ , PROUD PŘEKONAL, TAKŽE NÁS ŘEKA ANI PŘÍLIŠ NESNESLA. O TÉTO SAMOSTATNÉ ZÁCHRANNÉ AKCE JSEM HO UŽ DO VODY JÍT DOBROVOLNĚ A NA TAKOVOU DOBU VÍCKRÁT NEVIDĚLA . ZKRÁTKA DÉŠŤ , SNÍH, MLHA A MRHOLENÍ NEJSOU POČASÍM PŘIJATELNÝM K PROCHÁZKÁM NAŠEHO VELIČENSTVA.

  47. Borůvka se na přírodní vodu tvářila jako princezna, co si nechce namočit střevíček. Sprcha v koupelně bez potíží, pokud beru šampón, tak se zatváří trpitelsky, ale pořád stojí a drží. Jenže letos bylo v létě hrozné vědro a i navečer se psová jen ploužila, tak jsem vlezla do řeky s ní- kde mně je po kolena, musí Borůvka už plavat. Plavala hezky, ale ode mne se nevzdalovala. Prostě doprovod. Pak jsme byli u bráchy na zahradě a zase bylo to vražedné vedro. Do bazénu se nalákat nedala, tak jsem ji na vodu opatrně položila. Doplavala na druhou stranu bazénu a tam jsem jí pomohla vylézt. Potřetí si tam už sama skočila, protože jí došlo, že je to způsob, jak uniknout vedru, nicméně po okraji laminátového bazénu pes sám nevyleze, a tak jsem to v ní nechtěla až moc podporovat, aby tam nevlezla v nestřežené chvíli a pak se utopila vyčerpáním- bazén nemá svažující se dno a ven vede jen žebřík. Nicméně do řeky nevleze, i když jdeme kolem, kaluží občas spokojeně pročvachtá, jindy ji pečlivě obejde. Vlohy vodního psa v ní jsou zřejmě potlačeny.

  48. „Je prostě koupání a koupání.“ (rofl) Tak to je svätá pravda. Keď si spomeniem na našu Alku (foxteriérka), tak nebolo mláky, potoka, jazera, do ktorého by nevletela. Plávala ako vydra. Ale kúpanie vo vani, tak to teda nie! Len dostať ju do vane bol zážitok, žiadne nešťastné pohľady ale tvrdý odpor. Naraz nebola na svete dostatočne veľká vaňa, do ktorej by sa zmestila 😀 A zároveň s Alkou sme okúpali aj kúpeľňu a, samozrejme, bol okúpaný aj ten nešťastník, ktorý ju kúpal 😀
    A mačky mám rovnaké. Tie síce neskáču do jazier, tie v byte nemáme, ale dobrovoľne skáču do vane aj keď sa sprchujem, čvachcú sa v umývadle, ale nedajbože, aby som im chcela opláchnuť labky ja. Vtedy sa tvária, že ich chcem utopiť a v boji o záchranu života mi vylezu hoci na hlavu (chuckle) (rofl)

    1. Holky se sice se mnou neperou, ale mají „pasivní rezistenci“. Prostě stojí jak vrostlé do země a dostat se ke vzdálenější části těla je problém. Radši koupu na podlaze nad kanálkem, tam na ně mohu lépe. Občas se snaží zmizet, když mají pocit, že je to vše. A samozřejmě koupu psy jen v nejnutnějším prádle, protože jsem mokrá také a po koupání je nutné vytřít koupelnu, chodbu a kuchyň, protože rozrušené čuby lítají jak komety a kropí…

      1. Ani Alka sa nebila, len proste sa jej nejakým činom predĺžili nohy a trčali na všetky strany, takže do vane sa jednoducho nezmestila (chuckle) a keď ju tam človek dostal, tak sa katapultovala v pár sekundových intervaloch a silou niekoľkých atmosfér. proste foxteriér (rofl) (rofl) (rofl)

    2. EDIT, TY TEDY PERLÍŠ! SMĚJU SE TU JAK BLÁZEN. JSEM TDOMA JEN S HOKINEM, TAKŽE SE ŘEHTÁM HLASITĚ A SRDEČNĚ A NIKDO MNE NANAPOMÍNÁ NEBO NA MNE POHORŠENĚ NEZAHLÍŽÍ. ZDRAVÍM VŠECHNY A JDU DO NAŠÍ MRAZÍRNY VENČIT HOKINA. SNAD ZAS NEBUDU TAHAT NA ZADKU SEDÍCÍ PSISKO, KTERÉ ZAŠPRAJCLO PŘEDNÍ NOHY JAKO BRZDU. MĚJTE SE TU KRÁSNĚ.

  49. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Evo, dík za další ABeCeDní dílek (nod)

    Každá z našich tří dog byla úplně jiná. Ve vztahu k plavání jsou stejné… Arona s náma poprvé sjížděla řeku jako 4 měsíční štěník, vyrůstala s vodními skautíky. Nikdy se netopila, nikdy špatnou zkušenost neměla – ale prosazovala hloubku „po bradavky“ – dál ani omylem. Nebála se nikdy a nikde a ničeho – ale vlny na moři ji vadily. A to dost. Takže do moře ani po bradavky… Xerxes byl závislák – na břehu vody jeho závislost zmizela – plavat si můžeme jít sami, on rád počká… Zase pupek nenamočil. U moře byl ochoten lítat při břehu a šplouchat si kotníčky. Beta jako malá bojkotovala i průchod potoků… To jsem zlomila poměrně rychle. Plavání jsem nelámala. V okolí jsou rybníčky, kam bych já asi ráda nevlezla a učit ji plavat bez člověka ve vodě by nešlo. A přehrady v Jizerkách jsou krásné a čisté – ale to je na smočení a ne na delší pobyt ve vodě – pokud člověk není aktivní otužilec trénující v ledu… A moře se zase hýbe… Beta na něj štěká, lítá ve vlnách, ale že by šla plavat ?? Nee – je přece naše doga.
    Ale znám i dogy, které jsou dobří plavci. Je to zdravé, jsou krásně nasvalené.

  50. Měla jsem psí vodnici Báru, jejího vodnického synka Šarika a mám vodníkovou kočku Kačenku a opičí se po ní Bonsajka..
    Cákat a stříkat neee, to neměl rád nikdo, rybníky milovali pejskové oba..některé příhody jsem už popisovala – jak si Bára zabavil anafukovačku a chlap,co na ní původně ležel,se málem utopil…kropicí vůz značky Šarik… Šarikovo sezení ve vodě, kdy mu koukala jen hlava, kterou kroutil jako paní radová a bylo mu skvěle…vana, to byla jiná, al eportož emne milovali,tak ji vydrželi.
    kačenka s Bonsajkou s ekoupají každý den v lavorku s vodou – lezou do něj dobrovolně pro kačenky a rybičky nebo š´tourají ve vodovodu,jestli z něj nepoteče pramínek. Když se to Kačici podaří,tak u toho zpívá a v úžasu se válí v té vaně nebo v dřezu v kuchyni..Bonsaj se ještě neválí, přece jen,co kdyby..
    ale pak se mi jdou mokré nacpat do postele..v tom jsou stejní s pejskama.
    (h) (dog) a (h) (cat)

  51. Zajímavé téma. My jsme nikdy neměli vodomilné psi. Možná i proto, že nebylo kde plavat. K rybníčku nesmí kvůli drůbeži a potok má silně zarostlé a strmé břehy a vody je v něm obvykle tak po kolena. Ale měli jsme asi jediné dva zlaté retrievry, kteří vodu mohli jen v misce. Matku s dcerou. Ani v parném létě se nechtěly osvěžit sprchou ani vlézt do bazénku, nic. Filip se zase venku vyhýbá i loužím, hledá nejsušší cestu, sprchování (i šamponování) trpně snáší. Tuhle ale při procházce šla cesta přes potok příliš široký na přeskočení a lávka nikde, jen brod. Když viděl, že páníčci jsou na druhé straně, tak se dal přesvědčit a přebrodil se také. Rija se loužím nevyhýbá, prostě to bere nejkratší cestou (zvláště po stopě), koupání kdekoliv nerada.
    Anežce louže nevadí, ale koupat se odmítá. Zato se ráda sprchuje ve vaně (hlavně v létě, to bývá problém jí z té vany dostat), ale jakákoliv sprcha mimo vanu je pro ni nepřípustná. Každý pes je holt jiný originál.

    1. Zdaleka ne všichni retrívři jsou vodomilové jako naše Ája. Zlatí retrívři jsou rozvážnější. A některé je nutné učit plavat. Na výcvikáčích se občas majitelé zlatých retrívrů koupou (někdy i nedobrovolně), aby pejska nalákali do vody. Občas mají k plavání počáteční nedůvěru i jiná plemena retrívra. Ale většina si zvykne. Klub se snaží to v chovu udržet, součástí ověření vloh je ochota jít do vody. Kdo neprojde, nemůže být chovný. Ale na druhé straně neznám retrívra, který by neprošel zkoušky kvůli vodě.

    2. Naši koliáci taky vodu nemusí, umýt a vykoupat to snesou ale do potoka ne. Nevím jak teď mlaďas, ale my je to ani raději moc neučíme protože mám strach. U nás je dost prudký tok a břehy většinou zarostlé a když je hodně vody tak je to i nebezpečné. Ono to tady je místy 3-4 m široké a někde i hodně hluboké a z baráku to máme přímo k potoku. Teď v létě když jsme přivezli Luxíka tak jsme museli všude zabezpečit přístup k potoku, on je hoodně zvědavý. Don, to je estét, ten nerad do kaluže šlápne ale Luxík ten si tou pacičkou rád hrábne do bláta. Jak píšeš – co pes to originál.

      1. Dneska je řada kólií i krátkosrstých, tak už to není takový „optický šok“ , ale když jsem poprvé před lety viděla jednu nádherně osrstěnou výstavní kólii vylézt z rybníka … (rofl) Vždyť to vůbec není velký pes, ale taková hubená žoužel (rofl) (rofl) – míněno pochopitelně v dobrém 😉

        1. Možná, že to na jaře zkusíme. Mlaďas je taková bláznivka a letos bylo pořád tolik vody. (rain) (rain) (rain) , že jsme měli strach, on je jako každé mládě zvídavý a bláznivý a voda u nás i v létě dosahuje sotva patnácti stupňů a byla moc moc prudká. Jinak namočená kolie vypadá jak podvyživený chudák 🙁

  52. Milá Evo (inlove) , píšeš tak zajímavě, že jsem na konci hledala, jestli někde „nejde otočit stránka“ na pokračování. (nod)
    Naše Píďulka (míšenka kokra s pudlem, vzhledu spíš kokřího, s ocáskem) do vody chodila maximálně po bříško. Aporty vytahovala jen ty, na které dosáhla (a samozřejmě je neaportovala, nýbrž rozžvýkala). Ale na vodě byla schopná plavat za člunem, když jsme sjížděli jez jen v jednom nebo loď přetahovali. To měla strach, že jí dočasný domov někam odplave a my jí zmizíme, tak za ním plavala. Taky za námi plavala, když jsme se brodili řekou na druhou stranu, ovšem jen do chvíle než pochopila, že se tam chodíme koupat a na druhý břeh se zase vracíme. Jo, a taky na plavce a koupající se lidi rozčileně štěkala. Zvláště když cákali a křičeli. Asi měla pocit, že se topí.
    Anka plave dobře, do vody chodí ráda. A aporty sice z vody přinese, ale pak s nimi nakládá stejně jako Píďa.
    Přeju všem krásný den. (h)

    1. Sice jsou kokři vodní psi, ale protože se v současné době hledí víc na vzhled, jsou čím dál tím častější kokři s rezervovaným vztahem k vodě. Viděla jsem kdysi úžasnou scénku na zkouškách vlo, kde musí pes prokázat ochotu k práci na vodě. To znamená, že musí do té vody vlézt a kousek plavat. Vůdce ho může jakkoliv lákat.
      Kokr evidentně do vody nechtěl. Tak panička vlezla do rybníka po kolena (pak až nad kolena) a lákala pejska na gumovou pískací kachničku. (rofl) Pejsek se nedůvěřivě sunul do vody, ale v okamžiku, kdy ztratil půdu pod nohama se rozhodl, že nehraje a prchl. Na celé situaci bylo nejabsurdnější prostředí: představte si – zkoušky loveckých psů, rozhodčí v mysliveckém, panička v mysliveckém (dokonce s kloboukem) a do toho pískací gumová kachnička !!! (rofl) Zkoušky nedostali ani za snahu, fakt to nešlo.
      Takže to, že kokříci nebo pudli (také původně vodní psi) nejdou do vody je tím, že se vloha může ztrácet, když se nepodporuje.

  53. (h) Milá Dede užij si svůj narozeninový den krásně, přeju všechno nejlepšejší a moc děkuju za Zvířetník a za bezva lidi, kteří se tu schází (h) (rose1) .

    1. Ano, ano, naše Dede nám otevírá vánoční měsíc. (nod)
      (party) (dance) (music) (f) (sun) (h) (^) (d) (music) (*) (party)
      Všechno nejlepší k narozeninám, milá Dede! Hlavně aby se Ti splnilo alespoň několik Tvých přání (a další třeba napřesrok) a abyste byli všichni zdrávi a abys byla šťastná a spokojená. (h)

      1. Paní Dede – neodvažuji se napsat „milá Dede“, sice vás znám z obrázků z různých setkání, ale jak platilo v staré dobré Anglii, nebyly jsme si představeny…(berete to jako pokus vtip. ano ?), tak tedy připojuji se k přání Myši a Vave, tam je obsažené snad vše. Za sebe jen dodávám, že máte mé velké sympatie a obdiv za všechny vaše znalosti a dovednosti, lakavou povahu smysl pro vtip.
        Užijte si z plna hrdla dnešní den- happy birthday…

    2. Připojuji se a přeji hodně zdraví a radosti (dog) (dog) naší milé Dede (h) (f) (h)

      Dneska mají svátek Ivy – tak všechno nejlepší všem a ať se vám všem daří na co sáhnete (f) (^) (d)

    3. Milá Dede, přji ti splnění tajných přání a hodně radosti (nejen) z chlupatých zlatíček.
      A přání Ivám připojuji.

    4. krásné narozeniny Dede (rose1) (h) hodně zdraví (sun) a samou radost ze života… (y) (d) (^) (clap)
      2 + 3 není Ř ? Jak to? :O

    5. Milá Dede , přeji krásné narozeniny a slunce v duši. (sun)
      (inlove) (hug) (inlove) (rose1) (f) (d) (^)
      Díky za vše, co nám tady na Zvířetníku umožňuješ a dáváš .
      (h) (handshake) (h)
      Moje smečka zdraví Tvoji smečku.
      (cat) (cat) (dog)
      (dog) (dog) (wave)

    6. Všechno nejlepší pro naši Dede, hlavně hodně zdraví, pevné kladivo na zhubení bacilů ( to měl Mach s Šebestovou, a jak fungovalo!), splň si svá přání a ať tě rodina nezlobí (h) (rose1) (sun) (^) (d)

    7. Dede, přeji krásný narozeninový den (d) (rose1) (rose1) (rose1) a ať je jich ještě mnoho ! (sun)

    8. Milá Dede – přeji ti krásný narozeninový den. Hezky si ho užij a splň si jedno tajné přání. Živijó živijó živijó a mnoga leta zdravy byly mnoga leta živijó. (rose1) (^) (d)

    9. ……………………………(f) (f) (f) (f) (f) (f) (f)

      ……………….Drahá Dede, všechno nejlepší k narozeninám.
      …………………………………(h) (h) (h)
      …………………………..Štěstí, zdraví, dlouhá léta,

      …………… (^) (d) pohodu v rodině i na Zvířetníku (d) (^)

    10. Milá Dede, krásný dnešní den i všechny ostatní Ti kromě mne přeje i (dog) Max, (cat) Mauglí a (cat) strašlivá mrňavá Mrňa, Ničitelka světů. (rose1)

    11. Krásné narozeniny, paní šéfová….. (h) (h) (h) (f) (f) (f) a taky (sun)
      a hlavně přeper všechny viry a bacily

    12. Milá Dede, přeji ti k Tvým narozeninám, aby se ti splnila všechna tvá přání (i ta tajná) a aby ti tví blízcí dělali jen radost! Jsem moc rád, že jsi! (h) (^) (d) (cash) (rose1) (rose1) (rose1)

      1. Tady se s dovolením přílípnu, nenapsala bych to líp. Všechno nej!!!! (d) (rose1) (sun) (h) (^) (hug) (hug

        1. Dovolte, prosím, abych se i já vsunul do dlouhé řady gratulantů.
          Všechno nejlepší a mnoho štěstí i v dalších letech. (d) (rose1) (sun) (h)

    13. Dede a Louk 🙂 (sun)
      Všechno nej nej, hodně radosti se čtyřnohými kamarády, životní pohodu a hlavně to zdraví ať slouží. Krásný narozeninový den. (rose1) (rose1) (party) (d) (^) (party) (rose1) (rose1)

      Ivce Boxíkové i ostatním přeju všechno dobré k svátku. (rose1) (sun) (rose1)

  54. Velmi OT: Milí moji, plavat neumím, proto se topím. A to ve finančnách problémech. Mám na dosah půjčku, ale bojím se do toho jít, protože je jištěná směnkou a já nevím jak moc je směnka zneužitelná. Problém je v tom, že se jedná o nebankovní půjčku- já na bankovní nedosáhnu pro svůj věk- jsem ročník 1937 a ručitel se dnes těžko hledá – moji vrstevníci jsou nepoužitelní a mezi mladými je hafo vlastních půjček. I když se jedná o částku kolem 10 000-15 000,-Kč, mám obavy,že je směnka riziko.
    Poradíte?

    1. hexe – půjčovat si 10-15 tisíc od nebankovní společnosti je obrovské riziko. Vypadá to všechno lákavě, ale ty smlouvy a obchodní podmínky jsou sepsány hrozně nevýhodně. Reklama je krásná věc, ale realita jiná. Setkala jsem se s případem, že už v den podpisu smlouvy byl příjemce peněz v prodlení se splátkami, okamžitě mu běžel úrok z prodlení, smluvní pokuta a okamžitě na něj mohli dát exekuci. Docela se v tom vyznám, ale do směnky bych s nebankovní společností nikdy nešla.
      Ručení směnkou na fyzickou osobu – tedy na tvé jméno a rodné číslo znamená, že je ti možno sáhnout na jakýkoliv majetek, který ti patří. Budeš dlužit i třeba s úroky 20 tisíc, a můžeš mít exekuci na barák….
      Směnka se podepisuje buď rovnou na nějakou částku nebo nevyplněná, tedy bianko. Na určitou částku je to sice „trochu jistější“ varianta (tedy, že by případně nemohli vymáhat víc, než je na směnce uvedeno), ale i tak bych do toho nešla. Bianko směnku na fyzickou osobu považuji za sebevraždu.
      10-15 tisíc není tolik, aby se to nedalo řešit jinak. Nemůžeš tu situaci přehodnotit??

      1. Srdečný dík, odpověď je dostatečně fundovaná, aby mne zbrzdila naprosto a úplně. Omlouvám se, že jako zabukista (zatím) obtěžuji v tomto prostoru, ale vím, že tady najdu radu, jen mne mrzí, že jsem se lípla do komentářů na článek EvyŽ, ale nebylo kam a času je málo a voda stoupá.
        Nu, jak přehodnotit? Možná mi uniká nějaká cesta, nevím o ní.
        Všem přeji dobrý den a vám opakuji -díky.

    2. hexe, napiš na co to potřebuješ…ale do nebankovní půjčky bych nešla…neobjeví se v prosinci nějaká brigádka pro důchodkyni?

      1. Milá Šárko, já na brigádu chodím, do Tesca na pokladnu, ale nemohu překročit 80hod/měs.
        Jsi hodná, že se zabýváš mou patálii, fakt to chce nějak obrátit na ruby.
        Ještě napíši mailík – za chvíli, teď ještě musím něco udělat.

        1. Milá hexe, je ti 73 let, takže v důchodu…jak 80 hodin? Tohle mi nějak uniká..

          Smlouva pro důchodce bude možná i na dobu neurčitou
          Novinkou bude od roku 2010 také to, že starobní důchodci budou moci uzavírat pracovní smlouvy na dobu neurčitou, aniž by jim kvůli tomu byla penze pozastavena. „I v současné době je možné pobírat starobní důchod a pracovat. Platí ale podmínka, že pracovní smlouvu musí mít penzista uzavřenu na dobu určitou, maximálně na jeden rok,“ řekla Právu mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová.

          Během pobírání řádného starobního důchodu můžeme bez omezení pracovat i podnikat.
          Omezení, které platilo do konce roku 2009 pro zaměstnanecký poměr (jen smlouvy na dobu učitou) již neplatí.

          Za rok můžeme mít příjem až 20 000 Kč z příležitostné činnosti, která nepodléhá zdanění ani pojištění.

          Můžeme pracovat na Dohodu o provedení práce. Nemusíme tak platit zdravotní ani sociální pojištění a většinou ani daň z příjmu (když podepíšeme Prohlášení k dani.

          1. ˇŠárino, já pracuji jako brigádník, a to DPČ ( dohoda op racovní činnosti)- tam je omezení na 4 hod/den, v podstatě je jedno, jak ti směny rozvrhnou, ale celkem to nemá být přes těch 80/měs.- tedy teoreticky může, ale nikdo ti je nezaplatí- tak se dbá na to, aby se nepřetahovalo. Smlouva bývá na rok. Ale nikde není záruka, že ti ty hodiny nechají odmakat, když není práce, nebo se šetří, tak to mohou osekat. Jo a nedostáváš stravenky, ani příplatky za víkend a svátky.
            Když jsem před tím pracovala jako zaměstnanec, to byla jiná. Pracovala jsem tehdy v Hypernově, stejné místo, ale jako zaměstnanec máš jiné postavení. Pak mi prac. poměr ukončili – padaly důchodcovské hlavy- dále mne nechali jako brigádu, ale pak ani to ne. Tak jsem musela změnit lokál. A jsem ráda, že mne tehdy Tesco vzalo.

            1. Můžeš mít klidně dvě dohody, jednu v Tescu, jednu v Kauflandu, nebo nějakou roznášku apod. Na konci roku berou všude brigádníky na inventury – je to dřina a navíc většinou přes noc, ale dá se tak nárazově přivydělat. Jako důchodci si můžete uplatnit slevu na dani za poplatníka, takže můžete mít příjmy přes 100000,-. Pozor, nenech si uplatňovat srážkovou daň, u prvního zaměstnavatele podepiš „růžové prohlášení“, u dalších chtěj ať nestrhávají daň srážkovou, ale zálohovou (strhávají stejné prachy, ale na jiný účet a pak je dostaneš zpátky). V lednu pak posbíráš potvrzení od ostatních zaměstnavatelů a doneseš k tomu hlavnímu, který ti z toho udělá vyúčtování, odečte slevu na člověka a zaplacené zálohy ti vrátí.

    3. Ne,ne,ne,ne,ne,ne ne !!!!!!!!! Prosím, prosím nebrat !!! Zažívám z titulu své práce jen nešťastné lidi s nebankovními půjčkami. (headbang) (bat)

      Prosím o poslechnutí rad fundovaných osob. (h) (y)

      1. Vskutku naléhavé varování a já si toho vážím. Díky, poslechnu.
        A přemýšlím jak dál.

    4. Hexe – nevím, na co půjčku potřebuješ, ale prosím tě, velice dobře zvaž, jestli je tak nutná – a v žádném případě neber směnku! To je jenom cesta do pekel – a po pěkně rychlém tobogánu.

    5. Zkus napsat o co jde – kolik, proč, na co, jestli už máš něco půjčeno, kde, kolik,… třeba něco vymyslíme. Tyhle půjčky jsou opravdu cesta do pekel a snadno za půjčených 10000 zaplatíš 20000 a víc, stačí se občas s platbou zpozdit… no vlastně nezaplatíš, protože na to pochopitelně nemáš, takže to roste a roste až do naprostého zadlužení.

      1. Hexe, třeba bychom mohli poradit a podobně, ale tady na to není vhodné místo. Viděla jsem, že nejsi na Hadech, tak se tam přihlaš, je to o moc víc chráněné, než tady.

        1. Já na Hadech jsem, nevadí, pošlu zprávu. Každá rada je dobrá, a jak známo dobrá rada nad zlato.
          Jsem vděčná za každý typ.
          Díky

  55. Milá EvoŽ, moc hezky napsané a přeji ti vaše Plaváčky. V manželově rodině byla fenky, rasa namíchaná z několika. Ale nějakého plavce v sobě mít musela, protože plavala ráda a vytrvala, za aportem se vrhala bez zaváhání. Zato ani Sadie ani Trixie do vody nedostaneme. V parku se k tamnímu jezeru sice přiblíží, ale sotva cítí, že šlapou do mokrého břehu – začnou couvat. Ona v něm je ale dost špinavá voda, tak bychom je v tom asi ani plavat nenechali. Takže jedinou možnost pro schlazeni v horkém létě, kterou jsme jim opakovaně nabízeli je náš bazén. Není nijak hromský, ale než by ho pes přeplaval trochu by si pocvičil. A i kolečko by v něm mohl udělat. Ještě, když byla jen roční Sadie, pokoušeli jsme se jí do vody nalákat. Za vhozeným míčkem jen koukala, nebo běžela ke kraji, kterému byl nejblíže, ale nikdy nebyl ani náznak, že by pro něj chtěla skočit. Nedala se přesvědčit ani, když my byli sami ve vodě, nestoupla ani na první mělký schůdek. A Trixie se chovala a chová úplně stejně. Nikdy jsme je do vody nevnesli, nebo nestrčíli – přesně proto, co popisuješ. Měly by pak z vody strach a jelikož náš bazén je uprostřed zahrady, mohly by se pak po ní i bát chodit. Tak když to nešlo po dobrém, prostě jsme to vzdali.

    Já jsem po odjezdu návštěvy myslela, že jsem jen unavená, ale spíše mě ofouknul nějaký mini-bacil (možná jsem to chytla v divadle, kde jsme byli v pátek). Podobné stavy už znám, nikdy se z toho naštěstí nic nevyklube, ale pár dnů jsem lína vyvinout větší mozkovou a tělesnou aktivitu a mám právě ten pocit, že „na mně něco leze“. Pak to zase odvane, protože skutečnou chřipku, anginu, rýmu a podobné nepříjemné stonání, které by mě složilo do postele jsem už nezažila pěknou řádku let (honem klepu). Pravidelně v říjnu si oba zajedeme pro injekci proti chřipce – tak možná je to tím.

    Takže jsem teď byla pouze čtouci hezkých povídání i receptíku a hlavně jsem žasla nad úspěchem aukce – ty nádherné věci, ta spousta peněz (bow) (h)
    Jste všichni úžasní a Renata zaslouží medaily.

    U nás už asi od 3odp. leje jako z konve a skoro celý den tu byla (a stále jsou) tornádová varování. Probudily se všechny želvy (malé i velké), bylo +25 a fičel horký vítr – přesně to tornádové počasí. Při tom v neděli ráno bylo skoro na nule a na severní straně domu jinovatka. A zítra už má být zase hodně chladno. Tak jsem raději otrhala všechny zbývající papriky (skoro vrchovatou zadělávací mísu), nerada bych, aby mi narmzly.

    1. Bazén dělá problémy i psům-kachnám, než si zvyknou kudy ven a tak, na naučení to rozhodně není, na to je nejlepší pozvolný břeh aby si pes sám mohl určovat co si chce namočit a aby měl jistotu že může v klidu zase zpátky. Až bez problémů plave, teprve bych jej naučila bazén od schůdků a až potom přešla na pokusy se skákáním do něj. Pozor na bazény ze kterých se pes sám nedostane!

  56. EvoZ, jako vzdycky od tebe, rozumny, promysleny a s porozumenim napsany clanek . (y) Dik. Ona cela ta psi abeceda je absolutne bezvadna. Lidi, jste dobri a sirite osvetu! (h)

Napsat komentář: Zdena b.p. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN