PSI: Trixie je naše

Když jsem se v půlce října vrátila z Prahy, manžel měl pro mne jen několik dnů starou novinu. Sousedka Kris se bude začátkem listopadu stěhovat. S velkým pocitem viny mu zároveň sdělila, že v novém domě bude místo jen pro jednoho psa. Který to bude ani nebylo třeba dodávat.

Pro manžela, ani pro mne to až takové překvapení nebylo. Proto mohl Kris bez váhání říci, že Trixie půjde k nám. Podezření, že by se Kris mohla odstěhovat, jsme pojali už asi před půl rokem. Kris je mladá a samozřejmě jsme nepředpokládali, že navždy zůstane sama. Všimli jsme si, že u jejího domu čím dál častěji parkuje cizí auto a Kris nám pak jednou sama naznačila, že má přítele. Více jsme se neptali a lásku jí přáli (jednou v létě jsme dokonce týden hlídali psy, když s ním byla pryč a kluci byli u kamarádů).

Tehdy jsme si říkali, že pokud vztah vydrží, do budoucna to znamenají pouze tři možnosti – buď se přítel nastěhuje k ní, ona k němu, nebo si společně koupí jiný dům. Sami jsme doufali v tu první možnost, protože jedině u ní byla nadějě, že Trixie zůstane kde je. U zbývajících dvou jsme si byli jistí, že si s sebou „garážového psa“ nevezmou – natolik kluci nikdy k Trixie nepřilnuli. Tuhle eventualitu jsme probírali horem dolem a odsouhlasili si, že bychom už těžce nesli, kdyby šla Trixie jinam. Teď nám Kris potvrtila nejen třetí alternativu, ale i naši předpověď ohledně Trixie.

Naštěstí jedním z mnoha začátečních pokusů o sžití Trixie s kočkami bylo zakoupení klece. Chtěli jsme jí postavit do obýváku a zkusit do ní Trixie na chvilku zavřít – třeba by si na sebe s kočkami postupně zvykly. Aby chudinka Trixie nebyla v kleci utlačovaná – objednali jsme raději XL velikost. Došlou placatou krabici jsme odnesli do druhé ložnice s tím, že rozloženou klec přeneseme do obýváku. Jenže když klec stála, zjistili jsme tři věci. Za prvé by se v ní mohl pohodlně rozvalovat i bernardýn, za druhé postavenou už jí dveřmi pokoje ven neprotáhneme a za třetí by nám takhle ohromná klec v obýváku zabrala moc místa (i když s tím bychom se asi snadno smířili, pokud by to bylo dočasně).

Trixie jsme k sestavování klece (velice snadné) přizvali a ona se v ní okamžitě a bez jakéhokoli pobízení uvelebila. Později jsme dokoupili deku, postranní prošívané pruhy a látkový přehoz. Klec jsme nechali, kde byla, Trixie do ní zavřeli a otevřeli dveře z obou ložnic. Jenže, sotva se kočky odvážily vyjít do chodby a Trixie jí zahlédla – způstila takový rambajs, že kočky vyděšeně prchly zpět, pes dál lomcoval stěnami klece a náš další pokus zase skončil fiaskem. Klec jsme nějakou dobu nechali stát, protože Trixie si jí oblíbila a chodila si do ní sama od sebe lehnout. Pak jsme ale potřebovali místo, tak jsme jí rozložili a dali do garáže s pocitem, že jsme zase jednou koupili zbytečnou věc. Dát klec zcela pryč jsme nechtěli – co kdyby. Jak se teď ukázalo, zbytečnou věc jsme nekoupili, ba naopak.

Druhý den po svém návratu jsme klec podruhé rozložili, z Kris garáže přenesli veškerou Trixinu výbavu a naposledy vyvedli fenku z její zahrady. Od toho dne je naše. Sadie zatím dále chodí s manželem na procházky, po nich zůstane jako vždy chvíli u nás, večer už je ale na zahradě sama. Zatím se nezdá, že by si fenky vzájemně chyběly, Sadie bývá teď více doma, než venku a Trixie je s námi blažená, jakoby vycítila, že má konečně svoje opravdové páníky.

Jsme moc rádi, že jí máme a přestože to není naše vysněné kočko-psí soužití, špatně se rozhodně nemá. Dostala luxusní ubytování v garáži našeho vedlejšího domu. Je to jediné řešení, které jsme jí mohli nabídnout. Vedlejší dům jsme koupili před třemi lety. Tehdy se v něm střídali noví nájemníci až několikrát do roka, majitel vady v domě jen záplatoval horkou jehlou a dům chátral. Navíc jsme při každé výměně nájemníků trnuli, kdo se tam zase nastěhuje.

Začali jsem trochu fantazírovat, kterak si zajistit „tiché sousedy“. Majitel domu (bydlící v jiném státě) se nechal přemluvit k prodeji za velmi přijatelnou cenu, vlastně byl rád, že se ho zbavil. Dům jsme celý v potu tváře (hlavně té mojí) skoro rok renovovali a obě zadní zahrady propojili vrátky. Zatím si náš realitní tah nemůžeme vynachválit. Dům je plně zařízený a je to dům „pro přátele“, kteří ho využívají třeba jen na přespání, při cestě jinam, bratr s manželkou v něm bydleli celý měsíc. Jedině naši angličtí přátelé dále používají druhou ložnici v našem domě, protože Petr moc špatně chodí.

Problém je v tom, že až dosud byli s přáteli srdečně vítaní také jejich psi – zadní zahrada je oplocená. Hlavně přítel Jerry k nám jezdí často a až dosud vždy se svojí nádhernou fenkou retrívra jménem Georgia. Bohužel máme vyzkoušeno, že Georgia se jak Sadie tak Trixie bojí a ony z ní také nejsou dvakrát nadšené. Jiný známý má zase čivavu, kterou by Trixie slupla jako malinu. Bohužel teď budeme muset těmto lidem říci, že se psy k nám už nemohou (na zadní zahradu vedou skleněné dveře a psi by se skrze ně viděli). Musíme doufat, že si najdou pro své psí mazlíčky řešení a budou k nám bez nich jezdit dále.

Dům pro hosty je využíván často, ale zase ne tak, aby se teď jeho garáž nemohla stát novým, trvalým domovem pro Trixie. Není to ideální řešení, ale pokud jsme byli rozhodnutí Trixie si nechat (a to byli), jiné východisko nebylo. Bohužel zadní zahrada je obehnaná vysokou dřevěnou ohradou, takže pes vidí ven pouze škvírami mezi prkny. Trixie se ale zdá se svým novým bydlením velice spokojená. Má ohromné štěstí, že z garáže vedou dveře na zahradu, stejně jako tomu bylo u Kris. Naše garáž má dveře pouze do domu.

Navíc má Trixie klec, na kterou už byla dříve zvyklá a znovu se v ní s chutí zabydlela. Klec stojí u zdi prostorné garáže pro dvě auta (občas tam parkujeme jedno z našich dvou), kde je navíc na podlaze koberec. Její život se určitě změnil k lepšímu, zato nás příchod Trixie omezil v pohybu mimo dům ještě více, než kdy dříve. Od teď budeme muset denně prohazovat v domě kočky s Trixie a doufat, že nedojde k nějaké tragedii. Kočky jsme mohly opustit klidně na tři noci, výjimečně i na čtyři – pes potřebuje, aby ho někdo denně nakrmil. Mám už od české kamarádky přislíbenou pomoc a jistě to nějak zvládneme.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by se Trixie po dřívějším domově stýskalo. Také naši kočičí miláčkové myslím nepoznali, že do domácnosti přibyl pes – jejich denní rutina se nijak nezměnila. Už si zvykly na nový režim – tedy na to, že tráví hodně času v ložnici. Dokonce tak, že ráno jsou venku a běhají po zahradě. Ale jakoby obě měly v mozku hodiny, jakmile se blíží desátá, samy od sebe přijdou domů, vkráčí do ložnice a uvelebí se na posteli. Nikdy je domů nehoním, vždycky počkám, až se ze zahrady vrátí samy.

Rozdílné jsou pouze večery. Místo aby se Trixie vrátila ke Kris, odvedu jí na „její zahradu“, a kočky jsou vypuštěny ven. Večer k nám ještě jednou na hodinu či dvě Trixie přivedeme. Ona si většinou lehne v obýváku na polštář a stačí jí, že slyší naše hlasy, jinou pozornost nevyžaduje. Kolem deváté je odvedena zpět a pro zbytek večera si naší lásky užívají jen a jen kočky. Je to sice běhání sem a tam, ale zatím to funguje hladce. Trixie skvěle spolupracuje a doufáme, že to tak bude i dále.

Naštěstí je to pes, který skoro vůbec neštěká, i dříve na kolemjdoucí psy štěkala jen výjimečně. Proto nijak neprotestuje, když za ní zavřu dělící branku, asi je už z dříve zvyklá, že je často sama. V to, že by se kočky s Trixie naučily žít, už nedoufáme. A protože je už nechceme vystavovat stresu, od dalších pokusů už jsme upustili. Ale třeba se stane zázrak.

Vlastně nejvíce nám bude líto Sadie. Je to dobračka od kosti a bude se nám po ní opravdu stýskat. Dokud tu bude Kris bydlet, bude Sadie dál chodit na procházky i k nám. Ona svoji denní, nejméně dvou hodinovou procházku potřebuje jako drogu. Moc ale pochybujeme, že v budoucnu procházky za manžela převezme někdo z kluků či rodiny. Kris prohlásila, že nám dá i od nového domu klíč, aby manžel mohl pro Sadie kdykoli zajet. Klíč chtít nebudeme, až si kluci zase zabouchnou dveře, těžko si pro klíč poběží až k nám. Přesto bude manžel alespoň pro začátek dál jezdit se Sadie do parku. Jen ne každý den, budou bydlet přeci jen trochu víc z ruky.

Vlastníme teď čtyři zvířata, přitom pouze dvě se spolu vzájemně snášejí. Když Kris přišla se zprávou o stěhování, ptala se, zda si necháme také její bílou kočku Indy a manžel přikývl. Kris prý by si jí zkusila vzít s sebou, ale Indy by určitě při první příležitosti utekla. Asi má pravdu a nám Indy také už dávno přirostla k srdci. Má u nás své doma – i když také pro ní je tím domovem pouze garáž.

Trixie začala svoji smutnou životní dráhu v domě č. 402, pak se přesunula vedle ke Kris do č. 404 a teď bydlí dokonce ve dvou domech zároveň č.406 a č.408. Pevně doufáme, že dále v ulici ani nikam jinam už se stěhovat nebude.

Na fotky a pět videí se podívejte zde.

Aktualizováno: 10.11.2010 — 18:17

126 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: Wagi
  2. Pingback: Hale
  3. Pingback: adultwork
  4. Pingback: Tina Mcclurken
  5. Pingback: chase online logon
  6. Pingback: VCMC
  7. Pingback: Escort girl Paris
  8. Pingback: .nl domein
  9. Pingback: traffic exchange
  10. Pingback: Bernadine Syrop
  11. Milá Maričko (h) , na Tvůj článek jsem se těšila od chvíle, kdy jsi mi napsala, že Trixie bude teď bydlení u vás. Záměrně nepíši, že bude vaše, protože vaše vlastně byla od začátku, jen bydlela o dům dál. A o Indy to platí dvojnásob.
    Jsi úžasná bytost, vše kolem Tebe podléhá Tvé laskavosti, dobrotě a tak trochu skryté velmi silné vůli. Vymyslela jsi to celé úžasně a já Ti moc držím palce, aby se stal zázrak a Trixie pochopila, že je stejně vaše, jako jsou vaše kočičky. Možná, že díky Tobě se ten zázrak časem stane. (h)

  12. Maričko, to je krásná zpráva (inlove) Ale to je patrně první pes, který má jako psí boudu celý dům :D Tak hodně radosti ve společném životě (sun)

  13. Hlasani: Zub radne vyklidil pozici !!! (y) A ani mne neuspali, jen lokalni anestezie, i kdyz byli nachystani i na variantu spavou. A zub moudrosti nadale sporadane odpociva v dasni a nebylo treba na nej chmatnout. Zatim jsem jen otekla. Tak si sedim u pocitace na terase, obloha bez mracku a prijemne teplo.

    Diky za palcodrzeni. (h)

    Jo, a Maricko, mne taky davno tomu tahaly dva zuby moudrosti zarostle do horni celisti. To opravdu byla chutovka. Nekolik dnu jsem vypadala jak duhovy meloun.

      1. Louk, mně když vysekali osmičku, tak jsem to musela zahřívat, prý kdybych ledovala, tak bych to mohla nachladit a ten otok by zatvrdl. Měla jsem hematom nejenom na krku zvenku ale uvnitř krku. Joj to bylo radosti ;( (sweat) ! Ale už je tomu drahně let.

    1. Sláááva (inlove) . Taky bych ledovala. Nebo nějakej chladivej gel s troškou něčeho na bolest – všelijaký ty věci na namožený svaly…

    2. Diky! A jakou radost ze mne meli, ze jsem nazivu. (chuckle) A vratili mi penize, co jsem predem zaplatila jako zalohu na predchozi pokus a dnes jsem to mela zadarmo. To nebyla zas tak nezanedbatelna suma – 165 dollaru z vlastni kapsy k tomu, co plati pojistovna. A to mam jako statni zamestnanec slusne zdrav. pojisteni – na zdejsi pomery.

  14. Kdo zatím nemáte program na víkend a nemáte to moc daleko k Olomouci, protsím zaregistrujte pozvánku na „Závody pod věží“ – opět budou běhat nejen psí spřežení, ale můžete se přidat i se svým psem – viz naše závodící Ap :) Slibují i dětské disciplíny… tak prostě na to koukněte

  15. Děkuji všem za milé komentáře.

    My budeme Kris vždycky vděční za to, že byla ochotná si tenkrát Trixie k sobě vzít, opravdu za pět minut dvanáct. Bez její pomoci by fenka už nebyla. Ale to bylo nakonec to jediné, co pro T. udělala a o její další „blaho“jsme se museli postarat my. Manžel říkal, že bylo vidět, že je Kris dost trapně, že nám teď Trixie zase „vrací“. My si ale říkáme, že jsme si měli T. vzít vlastně už dříve. Jenže jsme si uvědomovali, jak budeme muset všechno přeorganizovat, jak se tím náš život změní a tak jsme si namlouvali, že tenhle zaběhnutý režim není zase tak špatný, jaký je. Ale Trixie nám bylo stále víc a víc líto. Kris byla celé dny pryč až dlouho do noci a já jsem vartovala nad Trixie, až jsem z toho měla křeče v žaludku a na kluky pořádný dopal. Kluci bývali sami doma, Sadie měli uvnitř a na Trixie venku prostě kašlali. Takže bylo na mne sledovat přes plot, jestli jí nezapomněli alespoň otevřít přístup do garáže, Když totiž chtěli vzít ven kola, museli nejprve zadní dveře zavřít, aby T. neutekla a pak otevřít hlavní vrata). Obráceně to už pro ně bylo moc práce a samozřejmě vždycky zapomněli. A já skoro každý večer (třeba těsně před bouřkou) běhala za tmy vedle, ty dveře pro T. otevřít, oni by jí tam klidně nechali v lijavci, hřmění a bez přístřeší. Mohla jsem to klukům stokrát připomínat a zlobit se na ně, oni přikývli a že jó, že příště nezapomenou – ale zase zapomněli. Proto, když jsme jeli třeba na den pryč, pro vlastní klid jsme Trixie před odjezdem raději vzali k nám na zahradu, kde alespoň měla přístup na krytou verandu a my si mohli v klidu užit den. Kluci jsou líní jak vši, s přibývajícím věkem po škole „přirostlí“ k počítači či televizi a jejich máma (ač jinak opravdu hodná a štědrá ženská) jim nedokáže patřičně přikázat a podle nás je nezvládá. Obávám se, že na to sama jednou doplatí. Zajímalo by nás, zda ten nový přítel vůbec ví, do čeho jde? Možná právě jemu se kluky podaří trochu vycepovat k zodpovědnosti.

    Kris tady stále ještě bydlí i když se už začínají postupně přesouvat do nového domu. Sadie zatím dále chodí s manželem na procházky. Bude se nám po ní stýskat, bude nám jí moc líto, ale vzít si jí opravdu nemůžeme i kdybychom třeba stokrát chtěli. Trixie skončila jako garážový pes právě proto, že uvnitř domu se fenky střetly. A Trixie si už teď rychle zvyká, že tady u nás je ona první – tedy, že my jsme jen a jen její. Krátkodobě se u nás fenky snáší dobře, ale jsme si jisti, že dlouhodobě by to prostě nešlo, brzy by měly problém, který by nebyl řešitelný. A oddělit je u nás od sebe už prostě není kam.

    Přeji všem hezký den, u nás teprve začíná, je sluníčko a bude teplo. Obě kočky běhají venku a Trixie buď stále spí ve své garáži v milované kleci, nebo leží někde na sluníčku – není ani vidět, ani slyšet a pokojně čeká, až na ní dojde řada a prohodíme v domě zvířata.

    1. Ad “ My si ale říkáme, že jsme si měli T. vzít vlastně už dříve. “

      A já si zase myslím, že jste si ji vzali tehdá, když nazrál ten pravý čas – jak pro Trixie tak pro vás. Koneckonců převexlovat se z kočičích lidí na kočkopsí, to není jenom tak. Navíc jste si velice dobře promysleli, jak zorganizovat pohyb zvířátek v domácnosti a vůbec, jak to udělat, aby vám všem bylo dobře. To je velice důležité – udělat něco z okamžitého popudu a pak zjistit, že to vlastně nejde … nene, tak důležitý krok je opravdu třeba si dobře promyslet.

      Jste úžasní (h) (h)

  16. OT: Za chvili odjizdime na pokus c. 3 vytrhnout zub. Jenom doufam, ze nebudou muset sahnout na ten zbloudily zub moudrosti, co si tam tise sedi v celistni kosti a nic neotravuje.

    1. Pohroz mu, že když se nenechá kleštěma, půjde kladivem – a uvidíš, jak se poleká a ještě dobrovolně sám vyleze!
      Držím. Palce. Drápky. Cokoliv.

    2. Hanko, moc držím pěsti. (y) (y) (y) Asi před 30 lety jsem podstoupila něco podobného. Měla jsem jeden zub moudrosti, který rostl šejdrem a musel ven. Při rentgenu se ukázalo, že tři ostatní jsou naležato v dásní, bude s nimi jen problém a dostala jsem radu, raději to vzít při jednom a vyndat i ty ostatní. Stalo se, bylo jsem opíchaná injekcemi a dásně se musely rozříznout. Jenže jedna injekce omylem napíchla žílu či co a já pak měla nejen tváře opuchlé, ale jednu u zalitou pořádnou modřinou. Doktor se za to tenkrát moc omlouval a protože modřina se dlouho vybarvovala, nabádala jsem chotě, aby se venku ke mne choval extra mile, aby to nevypadalo, že jí mám od domácího násilí. Ale vše se zahojilo bez problémů a ty zuby vůbec nepostrádám.

    3. Hanko, držím moc- mě dva zuby moudrosti trhali na operačním sále, protože rostly tak křivě, že se musely vysekat….

  17. Marickoooo! Gratuluju, ze uz je uplne a jenom vase. Moc se mi Trixie libi. Ma strasne pekny a mily kukuc. Jinak obdivuju tve organizacni schopnosti.

  18. Jak už řekli ostatní – Trixie má velikánskou kliku, že vás má! (h) A ona to ví. Ty fotky a videa mluví za vše, šťastná a spokojená hafuška a milující páníci! (h) (cat) (dog) (cat) (h)

  19. trošku OT: včera jsem přišla domů a co nevidím, u dveří na botníku mě vítá Pitina, za ní sedí maličká Bonsajka a packama ji šťuchá,aby vypadla,že ona chce taky pusu mezi uši a vítat. Norísek má hranatou prdelku (vrká) a z prahu obýváku na mne volá: Chci kocouuurrrrra,kocouuurrrrrra. No a Káča divoká mi při přezouvání skočila na záda a obejmula mě pacičkama…bohužel zapomněla zatáhnout drápky..takže mám na krku šátek. Ostrogotky a Vizigotky se od 28.10. co sdílejí společnou domácnost zpřátelily. Tak mám radost a o ni se musí dělit,no ne? (angel)
    PS: 5 + 8 fakt nemůže být 12?

    1. Nemůže! Ale je to jen o jeden bodík, takže jsi to měla skoro správně :D Jinak gratuluju moc – tak už máš „jen Gótky“ (inlove)

    2. Teda, to to holkám šlo rychle. Jestli vy nebydlíte na nějaký obzvlášť hutný „zóně“ smíření. ;-)
      1+2 – heč!

      1. Možná tam ta zóna je ,ale platí jen pro zviřátka…já jsme ráda, že to šlo takhle..ona Pitina sice taky ještě občas to Chéééé vypustí,ale jen když Vizigotky dělají co nemají… ale zírám, co člověk s vidinou oběda dokáže napsat – viz moje zpřátelily..samozřejmně,že se „s“ (whew)

      2. Kočiny se skamarádily a packou společnou se pustí potvůrky do sharky. Na ja na. Za dobrotu na žebrotu

    3. jůůůůů gratulujeeeeem!!! Kelti kočičí zdraví nově ustanovený 4kočičín rukou persko-domácí společnou a nerozdílnou!!! (h) (cat) (f) Shari, kafe/pivo/vínko příští týden? úterý-středa?

      1. Díky, jasně. Pivo,víno,kafe s rumem, cokoliv, ale hlavně Evi, to PEŘÍ !!! (rofl)

        Od středy 17.11. mám volno až do neděle ….

      1. Myslíš? Že by taky něco zakládaly? Sesterstvo ? No, jen doufám,že nebudou střílet z Aurory nebo psát nějakou Reportáž s provazem na krku… (shake)

          1. Ygo, já občas beru ven Pitinu i Norisku, na kšírech a stahovacím lanku….takže až přijde den, kdy si Káča nechá navlíct kšíry, půjde i ona..Bonsajka chudám z kšírů vypadává,té ušiju minikšírečky… budíme větší pozornost,jak pejskaři…

            1. Nemusiš šít, sežeň si kšíry na morče – jsou menší a pro kotě nebo drobnou kočku akorát.

  20. Trixie s plachtou mi připomíná našeho kocoura, který mi velmi podobně asistuje při převlékání peřin:-)
    Zvířata se u vás mají báječně, takové příběhy se dobře čtou.

  21. Trixie je pes (obecně), který měl štěstí. A vy vlastne také, Maričko, uvidíš! Jste ted‘ kočkopsí a to sebou přináší dvojí radost (party) . A Smoky – to je kočka mých snů. Vždycky mi ale byla přidělena v jaksi jiném hávu. Jednou to bylo už už, ale když jsem ji šla odlovit, radostně přiběhla a zacinkala na mne novým obojkem se zvonečkem. Už měla své doma. I když… u mne… je to přece jen nej, nej.. :) !

  22. Moc zdravím Maričku, Trixie i ostatní členy smečky.
    Já jsem nějaká chcíplá – po 3 týdnech se mi vrátil bacil chřipkový a už jsem dostala ATB, kvůli dutinám. Do práce samo chodím… (doh)

    1. Ajaj, Bláži, vítej v klubu. Přátel bacilů (wasntme) . Ale seš na sebe děsnej pes, tytyty, s ATB chodit do práce (wait) . Můj bacil je taky dost věrnej a přítulnej a nadšeně se vrátil – a tak se povaluju a brebtám tu (blush) .

      Ať jsi brzo zase fit (inlove) .

      1. Holky nedejte se (inlove) Blážo, když nemůžeš být doma, tak aspoň z práce utíkej rovnou do postele… Žádné „ještě honem nakoupím, proběhnu Krejga (vyvenčení ve chvílích nouze stačí) a uvařím…“ Hupky do postele s léčivým čajem a spinkat (wave)

    2. uvař si z kořene zázvoru čaj….do dvou dnů se ti uleví,pij ho 3x denně..2-3cm kořene nastrouhat,osladit medem,šťáva z jednoho citronu,4 cm skořice kůry,5 hřebíčků (koření) , zalít horkoou – ne vroucí vodou, nejlépe do skleněné nebo porcelánové konvičky..ne do plechu. Nechat 10-15 minut louhovat, pak pomalu vypít -dokud je to teplé. Z této dávky se dá udělat cca 0,6 litru čaje a pak když to přeliješ znovu a dodáš citron a med, můžeš na chvilku projet mikrovlnkou-minutku, uvolní se ze zázvoru zbytek silic a po vypití p2x použitý zázvor z konve vyhodíš…a nastrouháš si nový…. (wave)

      1. Blážo, po návratu z práce 3x přečíst radanovu a potom vždycky ráno a odpoledne každý den, to je moc důležitá medecína! Jo, a zázvor snad zvyšuje tlak, mám dojem, myslím, že se na něj má dávat pozor.

      2. Jen bacha aby to s tebou nešlehlo! On ten zazvor je tak trochu medicina typu Uzdrav nebo zabij!
        Pred casem uz se tu zazvor resil a nekdo tu psal, ze udelal(a) zazvorovy caj manzelovi a ten to malem neprezil.

        „Užíváte-li léky proti překyselení žaludku (neboli antacidy), léky na snížení krvácení, léky na srdce, nebo pokud trpíte diabetickými problémy, tak se pro jistotu poraďte se svým lékařem, pokud chcete využívat léčící účinky zázvoru (nebo jako koření).“

        1. Vidíš, já mám tlak nízkej,zázvor mi doporučili na trávení a čaj z něj mi chutná..to,že mi vyléčil zahleněný průdušky a já nechrchlám, to považuji za zázrak a zle mi po něm teda není…. (think)

    3. Ahoj Blážo, s ATB do práce se dá, to známe. Jen tak dál. Zvyknou si, že nestonáš. Ty si zvykneš, že nestonáš. TEĎ se nedá nic odložit a Tvá přítomnost je nutná. Každej den „utíkaj miliony“. Přecházení se vymstí. A jednou se to nakupí a bum. Pokud můžeš postrádat koruny raději polež teď krátce než později dlouze. Já za 10let stonala1x krátce a párkrát odpadla místo dvou tří dnů dovolený, co šlo přechodila. Nepostradatelná. Pořád na značce. S časem, únavou, přechozenýma chorobama, rozjetím astma, nakupením povinností (víš téměř o všem něco a na všem jsi něco málo dělala) se snížila odolnost i výkonost, schopnost převzít jakýkoli úkol bez reptání a navýšení odměny. Jediný co narostlo je váha. Odumřela loajalita. Nejdřív ta jejich ke mě. Odešla jsem. Postrádají mě úplně v pohodě (rofl) .

    4. Blážo, bacha, (wait) tohle je přímá cesta k průseru. Při ATB to chce alespoň den – dva – tři LEŽET! Vlastní zkušenost – jinak je to na 4 – 6 ale týdnů! :@

  23. Maričko jsi zlatíčko, Trixie to ví a já jí posílám pohlazení, že není zlobidlo a chápe, že bydlí ve vlastním samostatném domě a neječí na Vás, abyste kočiny zavřeli a jí nechali Váš dům (chuckle) . Máš to frmol, abys vyhověla všem svým mazlíčkům.
    Řekla bych, že i Kris má kousek zásluhy na tom, že Trixie pořád je. Pravda Sadie se asi nebude mít tak dobře jako když měla Maričku s manželem za sousedy a kočka ponechaná „domu“ není hezké řešení, byť Indy Maričinu garáž obydluje už delší dobu, snad se nepletu. Nesoudila bych Kris. Zastávám názor, že člověk má nést zodpovědnost za zvířata co si pořídil a nemůže-li nebo nechce je opečovávat je minimálně zodpovědný za získání jim nového domova. Jestli to chápu dobře tahle Kris má děti, byla na ně sama a starala se v rámci možností i o zvířata, sama zajišťovala střechu nad hlavou a baštu. Přítele jí přeju a taky, aby tahle změna pro ni i děti byla pozitivní. Zvířat se nezbavila, přehodila péči na ochotný ramena. A nastavený ochotný rameno je lákavý. Učím se, sleduju, okukuju, a čím dál víc si uvědomuju, že cizí kůži nenavlíknu, abych mohla radit a říkat jak bych se v tý kůži chovala. Mít rodinné po generace zkvalitňované bydlo, zázemí, finance, funkční rozvětvenou rodinu, kvalitního partnera, dostatek rozumu, aby člověk v pubertě a dospívání se od toho neutrhl, to vše je ÓBR DAR, přeju to každýmu kdo to má a těm druhým přeju víc pochopení.

    1. Milá Radko, oceňuju tvůj přístup a máš v mnohém pravdu. Bohužel Kris byla od začátku jako panička hodně lhostejná a psa si podle mého nepořizovala z lásky nebo aspoň s uvědoměním, co pes doopravdy potřebuje. Rozhodně si nemyslím, že je zlá nebo by chtěla psu zle. Jen pořídila „psa dětem“… to někdy stačí. Dobře to fungovalo s pečující Maričkou a Jayem za zády, ale jak to bude dál, to se uvidí.

      1. možná ano Dede. A teď žehrá na štěstí na sousedy. Si myslím, že tak jedno procento psů má co potřebuje. No budu doufat, že Sadie o doma nepřijde, protože to by mi tedy na Maričku a jejího muže přišlo zbytečně moc.

        1. Máš pravdu, ani já si nemyslím, že by Sadie měla přijít k Maričce. Ale jen díky nim je socializovaná a za ty roky, co jí věnovali, získala dobrý základ. Starší pes také lépe snáší méně pozornosti. Myslím, že se to nějak uhladí. Já jsem s Xerxovou souhlasila především v tom, že matka by měla bez problémů dohlédnout na to, aby se kluci psu aspoň na střídačku věnovali… taky jsem zažila období, kdy jsem v práci syčela do telefonu – a Max už byl venku??? TAK MAZEJ! :) Tož asi tak :)

    2. Radko, máš pravdu, těžko je soudit cizího a navíc přes oceán. Ale problém vidím v tom, že když to vlastní děti nenaučíš, většinou opravdu za cenu toho A MAZEJ S TÍM PSEM VEN :) , tak to bude věčný koloběh a zvířata se budou odkládat jak oježděné koloběžky. A ne vždy je po ruce pohostinná garáž. :)

      1. O tom žádná, já úlohu dětí co pro ně byl pes zřejmě pořízen pominula. Děsnej nešvar. Řekla bych, že měla Sadie za úkol bránit rodinu a hlídat, jinak si myslím, že je to pro děti pes vybranej nevhodně. Vím že umí být zlatíčka. Ale neumím si moc představit venčení tohohle psa děckem. Taky potkávám holčičku tak 11 let s ričbečicí a jde to, ale bála bych se.

  24. Jste báječní. A Trixie má kliku, že vás má. „Jízdní řád“ jste vymysleli pečlivě, to bude fungovat.
    Videa s plachtou jsou super. Trixie je viditelně šťastná a spokojená. (h)

  25. Ona už byla vaše dávno, teďka se jenom přistěhovala. ;)
    Taky si myslím, že je jenom otázka času, kdy u vás skončí i Sadie.
    Ten šťastnej výraz, když může být s někým ze svojí smečky…!

  26. Maričko – ty a tvůj manžel jste úžasní lidi a já před vámi hluboce smekám a klaním se. To, jak jste vyřešili soužití pejska a kočiček, které se mezi sebou nemusí, tak to je jak z učebnice vojenské strategie. Jenom si říkám, že se musíš celý den dost otáčet, abys vyhověla všem svým čtyřnohým nájemníkům (nod) .

    Trixie na fotká vypadá úplně skvěle – je to rozesmátý pejsek a já věřím, že vám přinese jenom štěstí. Teda – ona všecka zvířátka u vás vypadají náramně spokojeně a Smoky i Dixie jsou jak vyřezané z leštěného antracitu, tak se jim leskne srst. Moc se těším na další povídání a na další fotky – nejen psí a kočičí, ale i želví a třebas i veverčí či ptačí.

    P.s.: video „Trixíe v hábitu“ je neodolatelné – takhle mi pomáhá s převlíkáním postelí kocourek Zikmund (ovšem prostěradla si často upravuje k obrazu svému – v poslední době si připadám jako princezna, neb spím v „bruselské krajce“, kterou z plachet Ziki vlastnozubě a vlastnodrápně vyrobil (chuckle) )

    1. ……………….v poslední době si připadám jako princezna, neb spím v „bruselské krajce“, kterou z plachet Ziki vlastnozubě a vlastnodrápně vyrobil…………………..

      (rofl) (rofl) (rofl)

  27. Maričko, když čtu tvoje povídání o zvířatech, vždycky si popravím svůj názor na lidstvo. Díky.

  28. Maričkoooooooooooo -DÍKY, DÍKY, DÍKY A STOKRÁT DÍKY ZA TRIXIDLO PLACHTOVÝ STRAŠIDLO (ty videa jsou prima :D )je úžasná a vy taky. Přeju hodně spokojených dní a spoustu zábavy.

  29. Maričko ta videa i fotky jsou překrásné. Kočkám to na dece moooc sluší, zvláště Smoky je krásná. Můj sen byla vždycky britská modrá, ruská modrá nebo kartouzská kočka, tedy kocour, já jsem na ty chlapy, teď mám „von utulek“ oba a jsem s nimi šťastná. Tak ať vám to tam za mořem pořád tak krásně „klape“ v tom kočkopsím soužití. Jsi zlatá, že se o Trixie tak staráš.

  30. Maričko, děkuju Vám oběma za to, co pro Trixie děláte..s Vámi jsou prostě chlupáčkové i pernatci šťastní…a to je moc dobře..u Vás je to správný „DOMA“. (hug) (h) (rose1)

  31. Millá Maričko, to, že je sousedka nezodpovědná osoba, plnou silou vyvažujete Vy s manželem. Díky za trpělivost a obrovskou lásku a snahu pomoci zvířatům v jejich neutěšené situaci.

  32. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Myslím, že za pár týdnů se bude stěhovat i Sadie… Sousedka není dobrou paničkou – na jejím místě bych houkla, a kluci by museli s fenkou naběhat po vycházkách tolik, kolik bulík potřebuje. A když ne oni, tak já… A u kočky by snad stálo alespoň za pokus, nechat ji chvíli zavřenou v novém „doma“… třeba by si zvykla. Ale holt se zřejmě k novým záclonám budou pořizovat nová zvířátka…

    1. No, taky mě udivuje, že paní nedokáže přimět děti, aby se postaraly o psa- pořízení psa je snad záležitostí celé rodiny. Ale v Americe by to zřejmě byl příliš velký nátlak na dětskou duši… :(

    2. Bingo! Xerxová to řekla naprosto přesně – ostatně jako obvykle :D Maričko, máš veliké srdce a tam nahoře už pěknou řádku čárek k dobru (inlove)

  33. Konečně má Trixie své „doma“. Nebyla nikdy zvyklá spát v domě, tak jí to určitě takhle vyhovuje. Hlavně že vás má (h)

  34. Milá Maričko (inlove) , ke článku se bohužel dostanu až v noci nebo zítra. Mámvám za moře a přeju Ti pěkný den. (wave) (f)

  35. Louk děkuji za milá slova. Trixie je úžasná fenka, zamilovali se do ní i naši londýnští přátelé a to bylo co říci. Když k nám letos přijeli, obávali jsme se, jak na návštěvy Trixie u nás (tehdy ještě bydlela vedle) budou reagovat, protože oni milují naše kočky, především Dixie. Ale odjížděli do Trixie zamilovaní skoro jako my a i oni jsou rádi, že jsme si jí vzali. Když k nám teď přijela moje švagrová, hlídat zvířata,Trixie k ní přiběhla jako ke staré známé, přestože se s Denise setkala loni jen jednou a pouze krátce. Když jsme se včera večer vrátili domů, Trixie byla ve vedlejší zahradě, takže jsme se nejprve přivítali s kočkami. Ty se k nám první moment chovaly téměř vlažně, ale pak večer na posteli se mohly upříst a umazlit. Když jsme se s nimi dostatečně po příjezdu uvítaly, zavřeli jsme je do ložnice a já šla vedle na zahradu pro Trixie. A to bylo zcela jiné, prostě „psí“ uvítání – mohla si ten ocas uvrtět, tlačila nám hlavu mezi kolena, lehala si na záda a vítala nás celým psem od kořene ocasu po špičku uší. Stále jsem především kočičí, ale jsem nesmírně ráda, že teď jsme i psí – a doufám, že nebudeme litovat, že jsme se jimi stali.

  36. Milá Maričko, z Trixie je šťastný pes díky vám. A ona si to evidentně uvědomuje a užívá. Fotky a videjka jsou neuvěřitelně výmluvné (h) . Trochu ukročím – vzpomněla jsem si na závěr 4. dílu Pottera, kde ředitel školy Brumbál promlouvá ke studentům a nabádá je, aby při svých životních volbách dobře zvažovali mezi tím, co je snadné a co je správné.
    Jste skvělí! Zdaleka ne každý by dokázal obětovat tolik ze svého pohodlí. Ale to už je tu o vás dávno všeobecně známo. Díky, Maričko. Praktické záležitosti jste domysleli do detailů, určitě kočko-psí soužití zvládnete bez úhony. Přátelé se psy snad budou mít pochopení. A pokud kamarádka pomůže s hlídáním… Smekám před vámi (bow) (sun)

    1. Louk – včera večer jsme potkali s Ešátorem nového buldoše. Je černý a jmenuje se Maximus a je to máčofka naprostá :D. Panička je z něj na větev, páč Maximus tahá jako kráva :D , tak jsem včera byla za školitele a v rychlosti jí vysvětlila, že aby péf poslouchal musí nejdřív vědít co slovo, který člověk řekne, vlastně znamená a ukázala jí, jak Maximusa Primusa přivolat- no ono vařený kuřecí dělá divy. Maximus přiběhnul, předsednul a čuměl – no jako buldoš :D, Ešus taky předváděl, že přiběhne, předsedne a čumí tak no -jako buldoš :D:D:D

          1. Chlapa je třeba vycvičit tak, aby byl vděčen i za teplý čaj! Chce to důslednost!
            S pochvalou to v takových případech moc nepřehánět, pamlsek stačí jen 29. února.

            1. Tak tphle by na mě nefungovalo. Podle milostivé jsem tlustej protože nejsem línej se nažrat.
              PS Uvařím si sám a slibuju, že dodám něco receptů do mlsotníku.

      1. Vaúú, vidím. Barevně a živě (rofl) . Za žvanec cokoli. Resp. prokážou snahu a pak se vpíjejí vykulenejma bulvama a šutr by se ustrnul. Che, včera pod idioty talenty jsem si k bouldogům říkala, že byť jsou krapet chudí duchem, k pobavení a rozesmátí mají mimořádné vlohy. Kašpaři umanutí (inlove) .

        1. No jo vono to s Maximusem půjde, paní jsem nasměrovala i na cvičák. Byla neščastná, páč jejich předchozí dva buldoši byli v pohodě, poslouchalai tak nějak jako mimochodem, ovšem tohle éro ne :D, jo, jenže když on se nejdřív musí páník naučit na psa mluvit, aby pes mohl umět poslouchat :D
          Já měla vůbec včera „kynologickej“ kroužek :D:Dpřed tím jsem odchytávala nádhernou afghánku,, která si umanula, že prostě dneska NE. dneska poslouchat nebude. A že to jinak na afghána umí velmi velmi slušně – chodila i na cvičák. Prostě měla svůj den – aby ne, když páník zrovna někde musel být přesně- to oni si umí vybrat :D. Navíc se rozdováděla s Ešusem, tak co pak chodit dom, kde je nuda, ne? :D No maso zafungovalo i tady.

            1. U té mojí vybíravky byste měly smůlu. Ta piškůtky považuje za zákeřnej útok na svoje zdraví.
              Zato když doprovází paničku do masny, to je pak celou cestu domů absolutně vzorná, vyvzpomene si na kdejakou gymnastickou potrhlost, co by se cestou dala předvést, abych nezapomněla, jak úžasnýho mám pejska – a žes koupila syrový kosti, viď? Viď? Viď!!!?
              (Gymnastické potrhlosti zahrnují například skoky na pingpongovej stůl, raději několikrát, protože panička se zrovna nemusela dívat. A tak. A taky k uzaufání dokonalá chůze u nohy. Jo a když se jí řekne „neblbni a radši čurej“, vyrobí na povel louži a jde zase k noze. Co kdybych se rozhodla, že si ty kosti nezaslouží, no? To se nesmí riskovat, přece. :-D )

            2. Barbucho- tak nenechat hned odběhnout, trochu trošilililnku pozdržet vydání odměny, psékovi třeba „poupravit“ obojek, při té příležitosti ho u sebe zdržet, pochválit, popleskat a pak pustit. A taky…. ne vždy hned nechat volno, ale třeba dát jiný povel, aby si pes neudělal takový řetěz chování – přiběhnu-dostanu-odběhnu. pak to dělá automaticky, kdežto, když neví co bude následovat, že třeba přijde ještě jeden cvik a po něm další odměna… nebo hračka a hra…. nebude odbíhat.

              1. Jo, já se snažím…ale někdy je lákadlo v podobě odcházejícího kamarádíčka tak silný, že pak musí zastavit i druhej páníček (většinou s útrpným úšklebkem), abych si stihla odchytit to svoje jelito.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN