ROZHLEDNÍK: Odkud jsme a kam jdeme

Člověk si od nepaměti pokládá otázku, jak vznikl, kam jde a kdo vlastně je. O vysvětlení této otázky se snažila snad všechna náboženství, která kdy vznikla a v posledních pár stoletích pak i věda. V tomto krátkém pojednání bych se rád tak trochu nevážně věnoval té poslední variantě vzniku člověka, tedy co nám o tom říká současná věda.

Četné prameny nám říkají, že náš nejstarší společný prapředek byl hominid jménem Australopithecus. Nejznámější nález je z roku 1974 pod jménem Lucy. Asi 40 % kostry Australopithecus afarensis bylo nalezeno v Hadaru v údolí Awash v Ethiopské proláklině Afar. Byly to úlomky kostí, ze kterých pak byla zrekonstruována celá kostra naší společné pramáti.

Podle projektu šimpanzí a lidský genom se ze společného předka vývojová linie těchto dvou druhů rozděluje asi před 6 – 8 miliony lety. To jsou ovšem pusté dohady a antropologové se nemohou shodnout na tom, zda to podle molekulárních hodin a genetických studií posledních nálezů Sahelantropus tachadensis starých 7 milionů let a Orrorin tugenensis, který žil nejméně před 6 miliony lety, to nebude trochu jinak a vývojové rozdělení nenastalo o milion let později. Tito výtečníci ještě běhali po všech čtyřech, jako dnešní šimpanzi. Také se spekuluje, že mezi šimpanzi a těmito primitivními hominidy kvetla láska a po další milion let se mezi sebou množili, než se jejich vývojové větve nadobro rozdělily.

Australopithecus afarensis

 

Další primitivní hominid, který má být náš prapředek je Ardipithecus, který ještě žil ve stromech, běhal po čtyřech, avšak se už začínal stavět na zadní, jak nám prozrazuje anatomie jeho kosterních pozůstatků. Byl asi metr dvacet vysoký a ruce měl skoro tak veliké jako my nyní. Mozeček veliký asi jako dnešní šimpanz a pohyboval se po Africe zhruba před 5 miliony lety. Za další milion let se z nich vyklubali Australopithecové a známá Lucy.

Australopithecové však už chodili po dvou a nikoliv po čtyřech zhruba před 4 miliony lety. To bylo vyvozeno podle geometrie či utváření pánve, páteře a kostí nohou. Stopy po těchto výtečnících končí zhruba před dvěma miliony lety. Nic jim nevadilo, že měli stále ještě malý mozeček, velikostí ne nepodobný šimpanzímu. Měl pouze 35 % velikosti současného průměrného lidského mozku. Většina druhů Austrlopitheců měla lehkou stavbu těla, měřili 1,2 až 1,4 metru, tedy byli poměrně mrňaví. Na rozdíl od současných homo sapiens sapiens byli tehdejší samečci až o 50 % větší než samičky, kdežto nyní u lidí toto číslo představuje 15 %.

Předpokládá se, že tito tvorové používali jednoduché nástroje, asi tak jako dnes šimpanzi a gorily. Jejich jídelníček byl převážně vegetariánský, ale nepohrdli občasnou masovou pochoutkou. To bylo zjištěno studií mikroopotřebení jejich zubů a pak i podle stopových prvků obsažených v kostrách.

A tak z australopithecus africanus se prý vyvinul austarlopithecus sediba, jakýsi mezičlánek, který měl kostru podobnou svému předchůdci, avšak lebku a zvláště mozkovnu už jako homo erectus, který se pak z něj vyvinul. Tento není znám pouze pod jménem homo erectus, nebo také homo ergaster, či pithecantropus, údajně náš další prapředek.

Tento se vyskytoval před 1,8 až 1,3 miliony lety a byl velmi čiperný. Dokázal se, před téměř dvěma miliony lety dostat z Afriky až na ostrov Java a do Číny, Evropu nepočítaje. Z tohoto se pak dále vyvinuli homo heidelbergensis, homo neanderthalensis a homo sapiens. Ovšem jak se to přesně dělo, to je obestřeno tajemstvím. Sami paleoantropologové se mezi sebou nemohou dohodnout, zrovna jako na tom zda homo erectus a homo ergaster jsou jedno a to samé, či dva různé druhy. Homo ergaster tím pozdějším a trochu více vyvinutým. Ono je zde tak trochu zamlženo. Také to mohlo vypadat následovně. Z homo erectus se vyvinul homo habilis a z něj homo ergaster, ze kterého pak vznikli homo heidelbergensis, homo neanderthalensis a v Africe, homo sapiens. Ale kolik vědců tolik názorů a konkrétních důkazů je pomálu.

Homo erectus

 

Homo erectus byl již pěkně vzrostlý, jeho průměrná výška prý byla 1,79 cm a kostra robustnější než u současných lidí. Samci homo erectus byli o 25 % větší než samice. I mozek byl už daleko větší, celých 1 100 cm³.

Tito hominidi byli také asi první, kteří začali žít jako sběrači a lovci, žili v tlupách a dorozumívali se jakousi protořečí. Vytvořili primitivní společnost, ve které se starali o nemocné či zraněné a nemohoucí. Také začali používat již složitější nástroje a zhotovovat vory, na kterých se pouštěli i na oceány. Znali kterak používat oheň i když toto umění někteří vědci přičítají až pozdějším a vyvinutějším, homo heidelbergensis a homo neanderthalensis.

Homo heidelbergensis, potomek homo ergaster, žil společensky v tlupách, měl jakousi řeč, lovil ve smečkách i velká zvířata, používal oheň a pohyboval se po zemi před 600 000 až 300 000 lety. Byl průměrně 1,8 m vysoký, jeho mozek byl co do obsahu srovnatelný se současným lidským, měl 1 100 – 1 400cm³ a stavba jeho těla byla robustnější než naše současná. Také na základě nálezů bylo vydedukováno, že převážně byl pravák, jako většina nynější lidské společnosti. Žil na území Evropy a přední Asie.

Další stupínek ve vývoji lidského druhu byl Homo neanderthalensis. Tento žil na skoro stejném území jako druh předešlý, ale co do rozlohy trochu větším. Jeho pozůstatky byly nalezeny až v Altaji a za Uralem, tedy Střední Asie. V tomto prostoru žil nejméně 100 000 let, aby v Asii vymizel před 50 000 lety a v Evropě u Gibraltaru až před 24 000 lety. Po 46 000 let však sdílel toto území s Homo sapiens, který emigroval přes střední východ z Afriky zhruba před 70 000 lety, aby pak zaplavil celý svět. Jak to ale dokázal, jsou jen pusté dohady, konkrétní důkazy chybí.

Neandrtálci nebyli žádní primitivové. Spíše naopak. Obývali Evropu a Asii v době ledové a museli čelit značným těžkostem. K přežití a rozkvětu jim jistě pomohl jejich bystrý mozek. To jen tak na rozdíl od homo sapiens, který vznikl již před 160 000 lety z Homo rhodesiensis v Africe, za daleko příznivějších klimatických podmínek, které ho nenutily k velkému uvažování co a jak, aby přežili.

Typický Neandrtálec byl 164 – 168 cm vysoký, samice o trochu menší, 152 – 156 cm. Stavbu těla měl značně robustnější, ramena měl rozložitá a byl mnohem silnější než nynější člověk. Není se co divit, jinak by mamuta neulovil, že ano. Žil v rodinných společenstvích, dorozumíval se řečí a vyráběl a používal sofistikované nástroje a zbraně. Obsah mozkovny měl 1 200 – 1 900 cm³, a mozek jistě používal v míře nemalé, aby v těžkých podmínkách doby ledové jeho rod vzkvétal. Vlasy měl mít rezavé, či rusé a pokožku světlou, aby slabé sluníčko stačilo v těle vytvořit dostatečné množství vitamínu D. Na četných nálezech kosterních pozůstatků Neandrtálců jsou patrny časté úrazy podobné úrazům nynějším profesionálním jezdcům rodea. To svědčí o tom, že i velkou zvěř lovili kopím, kterým ale pouze bodali, neházeli je, a pak na úlovek skočili a snažili se ho zdolat zápasem podobně, jako jezdec na rodeu zápasí s býčkem. Avšak četné zahojené fraktury svědčí o tom, že o zraněné bylo v tlupě pečováno. Zrovna tak pohřbívali zemřelé a stavěli si komplexní příbytky s ohništěm.

Jak homo sapiens ovládl svět

 

Když zhruba před 70 000 lety došel z Afriky na území Neandrtálce homo sapiens, tak vyvstala soutěž o území. Neandrtálci žili v relativně malých společenstvích a neprovozovali častý společenský styk s jinými klany. Oproti tomu homo sapiens, se spolčovali do větších seskupení a jejich společenský styk byl daleko intenzivnější. Láska je však mocná čarodějka a tak se na bývalém území Neandrtálců mezi sebou množili Neandrtálci a Homo sapiens. Neandrtálci pak byli postupně absorbováni ale také vytlačeni Homo sapiens, mezi které patřili i Cromagnonci.

Moderní Homo sapiens sapiens, který je nyní všude na světě, má společnou pramáti v Africe. Avšak ten, který se nachází mimo Afriku, má podle nejnovějších poznatků od 1 – 4 % DNA Neandrtálce. Takže ve zbytku světa, mimo Afriku, vděčíme asi těmto našim předkům za vše to, co jsme jako lidská rasa dokázali. Ano, Neandrtálci byli chytří, vynalézaví a uměli si poradit tam, kde by i současný člověk měl co dělat.

Aby snad nebyl vývoj lidského druhu tak jednoznačný a nudný, tak se občas vykopu nálezy, které tak trochu touto teorií zamíchají. Jako třeba nález Hobbita na Indonéském ostrovu Flores v roce 2003.

Lebka homo erectus

 

Jde o hominida zhruba 1m vysokého s proporcemi téměř současného člověka a mozkem velkým jako šimpanz, pouhých 380 cm³. Hobbit, jak se homo floresiensis říká, žil v této oblasti od 94 000 do 12 000 let před naším letopočtem, tedy relativně nedávno. Homo sapiens sem dorazil až před 45 000 lety. Hobbiti žili podobným způsobem jako Neandrtálci až na to, že nelovili mega faunu jako oni. Takže i přes malý mozek, byli značně sofistikovaní.

Tento poměrně nedávný nález je nám velice blízký, protože kamarádka naší snachy Edity, Ditte z Dánska, se jím jako doktorka paleoantropologie už několik let zaobírá. Byla několikrát u nás, dokonce i několik společných výletů do okolí jsme podnikli a hlavně jsme hodně mluvili na téma Hobbit. On je tak trochu antropologická záhada. Porovnáním kosterních detailů je Hobbit více podoben ranným hominidům a šimpanzům, než modernímu člověku, jehož proporce však má.

Shoda vládne v tom, že Hobbit a homo sapiens jsou dva různé druhy. Na ostrovu Flores byly také nalezeny známky pobytu Homo erectus, 840 000 let staré. Jak ale vznikl malinký Hobbit z těchto poměrně velkých hominidů, není známo. Největší záhadou však je, jak s mozečkem zhruba čtyřikrát menším než Neandrtálec, nebo současný člověk, byl tento hominid schopen stejného způsobu života jak jeho velcí bratři Neandrtálci v Evropě. Společný lov, používání ohně, řeč, pohřbívání mrtvých, starost o nemocné, složité nástroje a řada dalších, se jaksi vymyká ustáleným názorům. Podle anatomické stavby jejich malého mozku, měl však stejně velký dorsomediální prefrontální kortex jako moderní člověk, je možno vydedukovat, že byl také podobně inteligentní se schopností sebeuvědomění.

Takže v průběhu věků vznikaly různé druhy zvířat a hominidů, aby posléze zanikly. Proč a jak byl homo sapiens sapiens tak úspěšný, že ho nyní najdeme všude na planetě, kde dosáhl počtu sedmi miliard, je asi tím, že si vytvořil sofistikované společenské styky, řeč a v neposlední řadě, že je až neskutečně přizpůsobivý oportunista.

A nebo to bylo všecko úplně jinak.

Současné činy a vývoj tohoto úspěšného druhu však vzbuzují jisté pochybnosti a obavy o jeho dalším trvání. Aby nedopadl podobně jako veleještěři, kteří mimochodem byli úspěšným a dominantním druhem podstatně déle než ten současný.

Lebka homo floresiensis

Aktualizováno: 31.10.2010 — 20:00

25 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Mily Jirko, teprve ted se navecer dostavam k clanku – velmi zajimave a bezvadne zpracovane- veda zrejme pokrocila od doby, kdy jsem o tomhle cetla. Neco malo na odlehceni. V zitrejsich volbach do Senatu kandiduje ve state Delaware za Republikany, i kdyz vlastne je to spis za tu Tea Party, jista Christine O’Donnell. Ta se nedavno nechala slyset, ze prece clovek nemuze pochazet z opice, protoze kdyby to tak bylo, tak bychom si uz museli vsimnout, ze lidoopi se nam taky postupne meni na lidi. (headbang) Jo, a taky veri, ze nejaci, blize nespicifikovani vladni vedci vyvinuli mysi s lidskym mozkem. Pry to ma zarucene potvrzene. :@ Jupi ja, ja, yupi, yupi ja. … :D

  2. Díky za všechny články, ráda je čtu, vždycky se v nich najde něco nového zajímavého, ten dar popsat jednoduše složité věci závidím!
    Pěkný přehledný článek, dalo by se z něj učit…. ono je to s těmi stále novými objevy čím dál nepřehlednější a zajímavější! :)
    A byla jsme móc hodná 1+3 možná i zvládnu :D

  3. Milý Georgi (inlove) , musela jsem si Tvůj článek nechat na večer, abych ho mohla přečíst v klidu. Tohle mě totiž vždycky zajímalo, i když v dětství a mládí jsem se mohla dočíst něco úplně jiného, než se ví dnes. Koukám v televizi na různé pořady a stále jsem překvapená tím, kolik různých hominidů v různých dobách žilo vedle sebe. A pak to putování potomků Lucy přes Asii, a pak zase zpět. Je to naprosto fascinující!
    Zaujal mě podíl genů Neandrtálce v nás. Zatím jsem totiž všude četla, že nemáme s Neandrtálci nic společného. Nikdy jsem ale nevěřila tomu, že naprosto vyhynuli, když tak dlouho žili vedle našich předků, když žili s nimi. A ještě jednu věc musím zmínit – Neandrtálce jsem si dlouho představovala jako velkého tvora (člověka), většího, než souběžně žijící Homo sapiens. A ono to bylo naopak. :)
    Vývoj lidí mě zajímá, jsem zvědavá, co se ještě během času dozvím. Vykopávky a výzkumy z posledních let jsou fantastické, vždyť jen jak se proměnily vědomosti o dinosaurech – i o našich předcích.
    Díky moc za článek! Mávám do Klokánie a zdravím milou Mílu. (h)

  4. Jiří díky. Krásně napsáno. Trošku náročnější na závity (asi nemám k tomu hominidovi zase až tak daleko), ale i to je na Zvířetníku fajn, že se tady dozvíme něco nového.
    Já o tom nic nevím, ale tak mě nápadlo. Když našli toho hobítka malého jak věděli, že to byl celý vývojový stupeň. Co když to byl jenom jeden jediný tvor, menší než všichni jeho kamarádi. Vždyť i mezi námi žijí lidé, kteří se nějak fyzicky odlišují. Představte si, že za xmilionů let vykopou kosterní pozůstatky siamských dvojčat a budou tvrdit, že lidé dnešní doby takoví byli.

    1. Lidičky děkuju za slova chvály, kterou si nezasloužím. Ano, poze tušíme a to ještě nevíme zda správně, jak píše Terra. Těch Hobbitů už měli vykopat 13, tak to nebyl jedinec – trpaslík. Stačí však někde poblíž sluneční soustavy bouchnout supernova a bude pokluzené…..

  5. Před časem jsem viděla dokument právě o neandrtálcích a jejich konkurenčním druhu Homo sapiens. Bylo to opravdu zajímavé, protože tyto dva druhy měly srovnatelné mozkovny a neandrtálci přinejmenším zpočátku vůbec nevypadali na to že by museli konkurenční boj s Homo sapiens prohrát. V podstatě pro to dlouho nebyl jasný důvod. Dokonce jednoho chlapíka namaskovali jako neandrtálce (výraznější nadočnicové oblouky, širší nos, hrubší obličej a pod.) a v kvádru ho pustili mezi lidi. Nikdo se za ním ani neotočil. Krasavec to sice nebyl, ale vyloženě divný také ne. Pak tam porovnávali lebky neandrtálce a našeho druhu a zjistili zajímavou věc. Neandrtálec měl spodní stranu lebky (tam, kde se napojuje na páteř – kde nasedá krk) rovnou, kdežto Homo sapiens ji má prohnutou směrem dolů. Porovnali to s lebkami současných lidoopů, kteří mají tuto část lebky také rovnou. Došli k závěru, že neandrtálci měli mnohem výše posazené hlasivky než Homo sapiens. V podstatě tak jako dnešní lidoopi. A čeho nejsou lidoopi schopni – artikulace! Prostě neandrtálec byl sice velmi inteligentní, ale měl problém s komunikací, která byla omezena vzhledem k jeho anatomické nevýhodě vůči Homo sapiens na jen velmi omezené množství hlásek a asi i slov nebo dokonce vět! Zatímco H. sapiens byl stále upovídanější, tím rozvíjel dokonale své sociální vazny a tak nakonec neandrtálce předehnal nejen v komunikačních schopnostech, ale i díky tomu byl schopen lépe reagovat na změny životního prostředí a přizpůsobovat se jim.

    Je to samozřejmě jedna z teorií, ale je velmi zajímavá a řekla bych, že na tomhle může být hodně pravdy.

  6. Milý pane Jiří, i když tentokrát nevytisknu a nepřiložím ke klokánské složce (připadal bych si jako na přednášce z antropologie, což je míněno jako poklona), skvěle a přehledně napsané (y) Jen bych se zastavil u těch posledních odstavců:
    – ano, možná to všechno bylo opravdu jinak (pochybuji, tedy jsem – je to metoda :) )
    – a pokud jde o trvání rodu Homo? Byl bych větší optimista. Tedy alespoň v tom ohledu, že pokud ho něco vyhladí z povrchu zemského, stane se to podle zákonů, z nichž dneska známe jen zlomek a myslím, že to nebudou naše stávající hříchy, co se nám stane osudným. Vždyť ty přírodní zákonitosti měly na svůj vývoj 4 miliardy let a možná víc. A my se je pokoušíme rozplést tak nejvýš 60 let… a začínájme tušit, jak křehký je člověk na povrchu Země, a jak křehká je Země v dlaních vesmíru… Tušit. Nic víc.

  7. Jirko, k hobitům můžeš přidat ještě jejich záhadologické minibratříčky. 15 cm vysoký Jenglot byl nalezen na hoře Punoka-wan na východní Jávě v místě Tulung Agung. V roce 1972 byl nalezen další – vysoký tentokrát 17 cm. H.

    1. Jenglot na našem záhumenku na Javě není hominid i když má anatomii připomínající lidskou. Jenglot je v prvé řadě tvorem legend a bájí na Javě a přilehlém okolí. Patří k tamnímu folkloru. DNA testy prokazují že nejde o zádnou příbuznost s hominidy.

  8. Jj, když se chce člověk něco dozvědět stručně, jasně a přehledně, tak nejlíp na Zvířetníku. Díky, Georgi :)

  9. Takže díky tomuto perfektnímu materiálu už víme odkud jsme. Teď ještě kvalifikovaně zjistit, kam jdeme. Pokud jde o ČR, není tak těžké to uhádnout, viz zájem našich lékařů o práci v zahraničí.

    1. Tak tak. Zajem lidi odjinud o praci u nas je nepodstatny, Krakonos cetl cosi o doktorech, tak je mu vsechno jasne.
      It’s all in your head!

      1. Bohužel nejde o politikum, ale o děsivou realitu, zejména pro starší část populace. Přihlašovací formuláře vyplnilo několik tisíc lékařů a i když všichni (hned) neodejdou, dopadne to tak, že tu zůstanou pouze Cvachové.

  10. Milý Jiří – o čem píšeš, dobře píšeš (clap) ! Akorát jsem se napoprve v těch různých homo dost zamotala – musela jsem si dát místy repete (chuckle) .

    1. Naprosto souhlasím, obdivuji šíři znalostí a děkuju za zajímavé čtení.
      Zaujal mě ten rozdíl ve velikosti mozkovny. My ze svého velikého mozku používáme jen jeho poměrně malou část, tak třeba tenhle človíček uměl toho mozku využívat větší podíl. Zajímavé, jak hodně/málo toho o sobě víme.

  11. Dobré ránko všetkým! Krásne napísané, obdivujem Vaše vedomosti. Ach jaj, nedá mi nevzdychnúť, že je niečo medzi nebom a zemou!

  12. přehledně napsané (nod) Poznání se prohlubuje, názory se mění, otazníků stále hodně zůstává.
    Ještě otázka – ondá jsem někde četla, že oblast Číny měla taky nějaký specifický vývoj člověka. A taky že se moc tato poznání „neinzerují“ na veřejnosti, aby rasisti nejásali, že nejsme všichni až tak stejní…

    1. „Nanjing Man“ má být 580,000 až 620,000 let starý…, ovšem moderní Číňané mají stejného prapředka v Africe tak jako Evropané. Homo sapiens, jak nám praví poslední testy DNA. Teď jde jen o to jaké procento DNA mají z Neandertálců. Tak třeba to bylo takhle: z homo erectus se vyklubal homo ergaster a z něj homo habilis a dále až k moderním Číňanům. Třeba to ale bylo zcela jinak, na co člověk ještě nepřišel….

    2. Nebo aby politicti korekcnici neplakali, ze krome statistiky jsou i jine dukazy, ze nejsme vsichni stejni.
      Ale nepochybuji, ze by to rozchodili. V popirani ocividneho jsou politkorekcnici mistri.

  13. Bravissimo, Jiří, opravdu se to povedlo, včera měli podobné téma v Meteoru na ČRo, ale kam se na tebe hrabou!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN