PSI: Max oslávil deviate narodeniny

Neviem, ako sa to stalo a kam sa podel všetok ten čas, ktorý uplynul odvtedy, ako ku nám prišlo malé žlté šteniatko, ale zrazu som si uvedomila, že náš rodinný miláčik, mamin jazvečík Max, oslávil už deviate narodeniny. Nakoľko u nás sa psie narodeniny nijako špeciálne neoslavujú (oslávenec dostane žuvaciu kosť, tie ale dostáva aj inokedy…), chcela by som jeho výročie „osláviť“ aspoň takto virtuálne.

Bydlisko mojich rodičov som opustila už pred viac ako štyrmi rokmi, takže s Maxom nie som v kontakte dennom, ale v kontakte týždennom, vídavam ho vždy cez víkend. Možno práve z tohto dôvodu si na ňom uvedomujem zmeny, ktoré prináša vek a skúsenosti. Niektoré z nich sú zábavné, niektoré z nich až tak nie. Veď posúďte sami.

Vzhľad

Max je, vždy bol a vždy bude najkrajší jazvečík na svete – o tom diskutovať nemusíme ;) Čo je však v jeho deviatich rokoch nové, sú prvé známky starnutia. Najviditeľnejšie to je na tvári. Jeho pôvodne ryšavý ksichtík je už viac biely ako ryšavý. Zmeny sú viditeľné aj na jeho srsti. Keď bol chlapec mladší, srsť mal hladkú a lesklú. Teraz ju síce stále má lesklú, ale výrazne sa mu kučeraví.

Priznám sa, že som nikdy neskúmala, či to je dôsledkom pribúdajúceho veku, alebo je to skôr tým, že Max sa pri pohľade na hrebeň tvári ako bacil pri pohľade do lekárne a každodenné česanie je skôr hrou nervov v štýle „kto z koho“, obohatenou o kultúrnu vložku s podtitulom „keď si ma chcete učesať, tak si ma najprv chyťte“.

Zmeny sa dočkala aj jeho postava. Maxovi totiž zrejme chýba nejaká bezpečnostná záklapka v žalúdku, následkom čoho mal vždy mierny sklon k nadváhe. Za posledný zhruba rok som však musela opakovane konštatovať, že z neho práve ten kúsok navyše odbudol a Max vyzerá presne tak, ako má správny jazvečík vyzerať. Nemám však pocit, že by sa mu zmenšil apetít, takže buď sa mu nejako zmenil metabolizmus, alebo naša rodina po mnohých rokoch konečne našla tú správnu mieru povolených chuťoviek, ktoré si Max vyžobre pomimo svojich pravidelných dávok.

Zdravotný stav

Ako šteňa a mladý pes mal Max neustále nejaké zdravotné problémy. Zapálené oči. Zapálené uši. Ekzém na labkách. Neprestávajúce hnačky alebo zvracanie. Korunu tomu nasadil, keď mal necelé tri roky a prehltol gaštan, o čom nikomu nepovedal. Na následnú operáciu žalúdka, plastiku roztrhnutých čriev a týždňové podávanie infúzií sme sa skladali celá rodina. Odvtedy je ale zdravý. Zrejme sa zľakol, čoho všetkého sme ešte schopní.

Povaha

Je to jazvečík… V tomto smere sa teda veľa nezmenilo. Jazvečík sa rodí s vlastným rozumom a poriadne tvrdou palicou. Max je exemplárny príklad. Vekom len trošku pritvrdil. Vždy ma fascinovalo, koľko námahy dá presvedčiť deväťkilového psa o správnosti mojich názorov. Dodnes mám v živej pamäti výcvik, ktorý absolvoval vo veku okolo jedného roka a ktorý mňa bezpochyby o niekoľko rokov života pripravil :)

Vycvičiť k stopercentnej poslušnosti jazvečíka bola jedna z najťažších úloh, ktoré som si kedy nadelila. Niežeby bol hlúpy, to vôbec nie. Skôr naopak. Mala som pocit, že veľmi presne vie, čo od neho očakávam a vynakladal nemalé úsilie na to, aby mnou vydané povely síce plnil, ale tak, aby mňa vytočil dobiela a celé okolie pobavil. Pre príklad uvádzam jeden z jeho najobľúbenejších kúskov, a to povel „ľahni“, ktorý zásadne plnil tak, že sa zvalil na zem, skrútil do klbka, čumák strčil pod chvost a to, či už dostatočne pením, kontroloval očami lemovanými bielymi mesiačikmi.

Veliaca kynologička ma v tom čase presviedčala (okrem toho, že ho nemám roztrhnúť na dvoch menších…), že výcvik jazvečíka stojí za to, pretože ak sa raz jazvečík nejaký povel naučí (alebo skôr prejaví ochotu ho plniť), bude ho plniť do konca života. A to sa ukázalo ako pravdivé. Od ukončenia výcviku sme už Maxa nijako zvlášť netrénovali k poslušnosti, a on napriek tomu dodnes ovláda a plní všetky povely vrátane privolania od sučiek.

Rýchlosť plnenia povelov síce veľmi často závisí od toho, akú má Max práve náladu, ale poslúchne vždy. Výsledkom teda občas býva pes, ktorý po privolaní síce okamžite zamieri ku mne bez toho, aby niekde odbočil alebo niečo očuchával, ale ide takou akousi zvláštnou chôdzou, kedy postupne posúva každú labku osobitne, pekne jednu po druhej, a nad každým jedným posunom rozmýšľa. Zo vzdialenosti zhruba sedem metrov to vyzerá, akoby si počítal vlastné laby. A tých sedem metrov takto prekonáva tri minúty. Zrejme starnem aj ja, pretože už ma to nežhaví dobiela. Mám pri tom problém udržať vážnu tvár a zachovať si autoritu.

(Zlo)zvyky

Bojí sa šteniat. Neviem prečo. Ale keď sa k nemu rozbehne hocijaký malý pupík, lezú mu strachom oči z jamôk a skrýva sa za nás.

Žobre pri jedle. Strašne. Vekom to doladil do dokonalosti. Je to otvorené citové vydieranie. Našťastie mu chutí aj zelenina. Takže máme štíhleho psa.

Výpalníči. Keď ma naši prídu navštíviť, nebaví sa so mnou, kým mu nedám povinné výpalné. Niekedy musím aj dvakrát.

Doma sa z Maxa stáva pes, ktorý má veľmi žiarlivý postoj k veciam, ktoré považuje za svoje, a ktorý má ku všetkému kopec rečí. Kecá do varenia. Víta ma najprv mňaukaním a následne výhražným vrčaním (pri ktorom ale vrtí chvostom). Vrčí, keď sa s ním lúčim a odchádzam (a už sa ani nesnaží vrtieť chvostom). Pindá pri česaní a čistení uší. Uráža sa a komentuje, keď má o 18:30 aj jedna sekunda prázdnu misku. A to, čo dokáže povedať pri kúpaní, to sa na slušnom webe ani nedá publikovať.

Má JEHO gauč. Nie gauč. Nie jeho gauč. Ale JEHO gauč. Kedysi to bol gauč pre hostí, ktorí u našich nocovali. Už nie je. Už je JEHO. Nám, bežným smrteľníkov z jeho rodiny, na ňom dovolí sedieť. Ale nie bez neho. Sem – tam pri tom zavrčí. To len aby sme vedeli, KOHO že ten gauč je. Nikto z nás už na tom gauči roky neležal. Nestojí to za to.

Neviem, čo prinesú ďalšie roky, ale som si istá, že s Maxom to bude vždy zábava. Ako sme sa so sestrou nedávno zhodli, čím je starší, tým je úžasnejší :)

Aktualizováno: 5.10.2010 — 19:14

99 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Gratulujeme Maxikovi k narozeninám. Já a další z klubu nejúžasnějších a nejkrásnějších jezevčíků Dasta (rofl)
    Moc dobře znám slova vyřčená ve sprše, která se zde nedají uvádět, moc dobře vím, jak je těžké vydat povel, sledovat jezevčíka a přitom si zachovat vážnou tvář, moc mě baví lehnout si a pod hlavu si dát psího plyšáka a čekat, až si ho Dasta začne z podhlavy vytahovat zubama…
    Přejeme ještě hodně společných let a podobných historek!!! (h)

    1. Nooo, jen aby nebyly nafintěné z těch piškvorkových miklíků (inlove) Jsou nádherný. A dát je do jednoho květináče… to může napadnou jedině Tebe. :)

  2. Ahoj Maxíku. Nojo, ahoj Katko taky (inlove) Krásné povídání a hezky se to četlo ve slovenštině. Jo, když je někdo taková osobnost, tak se to píše vlastně samo. :)

  3. Jejda, Max – zahraniční účastník jednoho ze Zvířetnických setkání! :) To je fajn, že jste o sobě dali vědět a čte se to tak dobře, že má člověk hned prima náladu. Jezevčík – ten má svoje práva v malíčku ( „nikdo z nás už na tom gauči roky neležel“ (rofl) ) a povinnosti má tendenci si stanovit sám. Taky jsme doma jednoho měli, hladkosrstého – všechny v rodině miloval z celého srdce, což mu nebránilo v občasných samostatných obchůzkách naší čtvrti a my se sestrou jsme ho pak hledaly v olomouckých ulicích.
    Maxíku, všechno nejlepší k 9. narozeninám a ještě hodně dalších spokojených let! (h)

    A opravdu moc myslím na všechny, kteří potřebují podporu – Li, malého Vojtíška, Hanku W i Příšeru – a držím všechny palce! (y) (y) (y) (y) (h)(h) (h) (h)

  4. Ahoj Katko, moc jsem na vás dva letos na Mácháči vzpomínala a jsem ráda, že se ozýváš a jste v pořádku. Tak ještě hodně takových let (h)

  5. Katko, Maxe pomuchlej a to důkladně. Samozřejmě ho zdraví i Linda. Jen tak mimochodem, i ona je ten nejúžasnější a nejchytřejší jezevčík a ještě k tomu drsňák. Pravdou je, že co se naučila, to jí zůstalo i do pokročilého věku, takže na kraji chodníku zastaví, rozhlédne se a čeká na povel „běž!“. Když povel nepřijde, rozhlédne se ještě jednou a jde, protože evidentně žádné auto pro ní v dohledu není a diví se, když ječím, protože dohlédnu dál. V současné době je problém spíš v tom, že už povely neslyší. Ne že by nechtěla, i když i to občas umí, ale stáří jí sluch hodně zhoršilo, takže když chci upoutat její pozornost, musím tleskat. Jinak je to ale rozvážná stará dáma, která pohledem přikáže a Myš splní ( odnos domů a pod.).Prostě je to moje chlupatý sluníčko (h) .

    1. Tak to měší, že nejsme jediní „tleskající“ majitelé jezevčíka. Našemu Bodymu je 13,5 let, stále hladkosrtý fešák – černý s hnědým pálením, ikdyž už ta hnědá přechází více v bílou. Tvrzení, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“ není pravda. Plynule přešel ze slovních povelů na gesta a dnes mám pocit, že zdárně ovládá znakovou řeč. Jelikož poslední dva roky děsně zlenivěl (už chtěl ležet jen na gauči a o nic nejevil valný zájem – kromě žrádla..), tak jsme mu pořídili kamaráda – štěně welšpringršpaněla. Během dvou týdnů stávkování a nechápavých pohledů (co jste mi to proboha provedli!) se zvetil. Dnes chodí společně se smečkou na dlouhé procházky, klidně 2 hodiny lítá po zahradě za tenisákem a gauč máme uvolněn, jelikož když je doma, nehne se z místečka – co kdyby mu ho konkurence zabrala!? A malý prcek je šťastný, protože není doma sám, ale je s „dědečkem“, který ho všechno krásně učí a tváří se jak profesor!

  6. Mila Katko, jezevcici jsou holt osobnosti se vsim vsudy a Max je veliky krasavec i kdyz mu bela cenisek, preji Vam, aby s Vami byl jeste dlouha leta v pohode a zdravi :)

    Jinak hlasim, ze jsme v poradku, brambory mame v radku a mame taky 2 zuby, merime 73 cm a mame neco pres 8 kilo a volame DADA DADA a BABABABABA a taky BAAAM a nejradsi ze vseho mame brokolici a nechavame si olizovat rucicku od Majora a desne se tomu smejeme. Mavam velice a zdravim vsechny (h)(h)(h)

    1. A proč neříká taky Kačer? (wasntme) (chuckle) (h) Ale vážně, houstička zrzavá mé větší slovní zásobu než starší Mates, ten říká jenom Ham a Mňam. :) Anka zdraví krvinkovou sestru a že prý někdy medveďa donese. (nod)

  7. …………..„ľahni“, ktorý zásadne plnil tak, že sa zvalil na zem, skrútil do klbka, čumák strčil pod chvost a to, či už dostatočne pením, kontroloval očami lemovanými bielymi mesiačikmi…………….

    (rofl) (rofl) (rofl)

    ano ano, je to jófezpšík :D

    ………….po privolaní síce okamžite zamieri ku mne bez toho, aby niekde odbočil alebo niečo očuchával, ale ide takou akousi zvláštnou chôdzou, kedy postupne posúva každú labku osobitne, pekne jednu po druhej, a nad každým jedným posunom rozmýšľa……….

    ano ano, je to jófezpšík :D

    -…………..čím je starší, tým je úžasnejší ………..

    ano ano ano je to jófezpšík :D

  8. Typický jezevčík. (inlove) Jezevčík je ve skutečnosti velký pes, jen se maskuje za malého. (toivo) Ehm, myslím, že je lepší si nepředpisově lehnout, než se při lehni vznášet.
    To zhubnutí určitě nemá žádnou souvislost s nalezením správné dávky mlsek. Kimině už je 11 let, je také strašlivě hubená, pravidelně odčervovaná a chodí pouze pomalu, rozvážně a minimálně – kvůli špatným kloubům (co by také jeden chtěl u NO tohoto věku). Vyhublou linii si drží i přesto, že dostává granule pro psi v zátěži. Takže u obou (Maxe i Kiminy) musí jít o něco víc.

    OT – Daňci se pořád někde potulují. Včera je viděli, ale zahnat zpátky se je nepodařilo. Aspoň, že jsou pořád pohromadě a nedaleko. Navíc se u nás objevila blecha (bug) , kupodivu na Anežce a ne na dědovi.

      1. Děda má totiž u nás na blechy monopol, vždycky říká: „1 blecha + obrovský dav = chytím jí já.“

  9. Mooc hezké povídání o Maxovi, jsem ráda, že jsi se o něho s námi podělila. Jenom musím konstatovat, že ze všech jezevčíků je nejkrásnější můj zlatý retriver (dog) . Taky už dědkovatí, hubu má bílou, krok už není tak pružný. Rovněž si myslí, že už všechno ví, tak co porád mám. Hru na zdržování také umí a svá práva si svědomitě nastudoval. Pokud z nedostatku času udělám pokus o zkrácení vycházky, všechno, co před tím minul jakž takž svižným krokem, nabývá na významu. Každé stéblo trávy, každý kamínek se očuchává, do dáli se hledí a nohy se táhnou jaksi daleko za celým psem. Pod‘ už, švitořím, sakra pod‘!, dupu. Marně, jsem cíleně trestána a citově vydírána – nemuč, se podívej, sem starej pes, rychlejc to nejde. Ale co, jaké jsme si je udělali(y), takové je máme, milovánky naše (nod) .

    Držím všechny palce co mám a to by bylo aby nebylo!

    1. O tom, kdo je ze všech jezevčíků nekrásnější by se, myslím, dalo s úspěchem pochybovat. Jak se můžou nějakcí psi, ať už jezevčíci či zlatí retrívři, vytahovat na moji černou krasavici….?! ;) (chuckle)
      aneb každý jen tu svou, má za jedinou……. (blush)
      Nojo, visíme na nich, na našich zlatíčkách.

      1. NEMÁ za jedinou. Já mám nejkrásnější dvě!!! (rofl) No, možná ne nejkrásnější ale nejchytřejší? Abychom nedopadli jak v tom vtipu o Sněhurce a čarodějnici ]:)

        Pro neznalé. Baví se Sněhurka a čarodějnice kam půjdou na vejšku. Sněhurka říká: já půjdu na VŠE, možná tam nebudu nejkrásnější, ale budu nejchytřejší. Ježibaba: Já půjdu na mat-fyz. Možná nebudu nejchytřejší, ale budu určitě nejkrásnější.

        Takže dámy – každý z našich jezevčíků je nekrásnější i nejchytřejší, ať je to cokoliv.

    2. „…svá práva si svědomitě nastudoval“ Tak to je přesné :D A jak důsledně trvá na jejich plnění. :D

        1. Už zase! (blush) Se vážně stydím, milá JanoBa! (inlove) Ale tentokrát jsem to nepopletla, já tam vážně viděla JanaBu. 8-| Asi budu muset na oční. (nod)

    3. Popis nedobrovolného návratu z procházky je naprosto přesný. Mně dokonce jedna neznámá paní při této příležitosti o mojí dvouleté psici řekla: Ale ona je už stará, že ano. Tak dokonale se ploužila domů i když je jinak přímo raketová (wasntme)

  10. tak ještě jednou k Vojtíškovi

    před chvílí ho přivezli ze sálu… prý to bylo delší a náročnější, ale bez komplikací… zatím je na ventilátoru, další informace budou zítra ráno

    tak ještě kousínek dál i pro nás, prosím (y) (y) (y) (h) (h) (h)

    1. Uf, sice se zpožděním, ale o to usilovněji (y) Dobře si na něj vzpomínám, měla jsem hroznou radost, že se dostal z tak ošklivého úrazu.

  11. Padam za chvili do spitalu – vymysleli si na mne jeste operaci mocaku. Udajne jen ambulantne :( . Aaale, mohlo by bejt hur.

    1. Hani, všechny (y) držííííím!!! A ty se drž taky, ať tě mají Chet a Jakey rychle v pořádku doma!

    2. Ano, držím též (y) Ty si to letos taky vybíráš, snad už je to na dlouhou dobu naposled.
      5 + 7 – to neumím!!

  12. Díky za vyprávění o Maxovi. Myslím, že každý Jezevčík je velká osobnost. A chcechtala jsem se nad povelem „lehni“. Koneckonců, lehl si? Lehl. Že to nebyla předpisová pozice, kdo by to řešil?
    A moc se mi líbí poslední věta: …čím je starší, tým je úžasnejší. (h) (h) To je naprostá pravda. Myslím, že staré zvíře už nás má prokouknuté a je s námi naprosto dokonale sžité, to je radost i dojetí.

  13. Krásné, něžné, čtverácké a láskyplné povídání, a ke všemu k libé slovenštině! Milá Katko (inlove) , udělala jsi mi radost; nechala jsem si Tvé vyprávění jako doping na později, a udělala jsem moc dobře. (shake)

    Naše Anka někdy povel lehni sabotuje tak, že leží i po povelu „volno“. Leží a hledí zcela čitelně. Říká jasně: „když mám ležet, tak ležím“. A to bez ohledu na to, že třeba už spěchám z vycházky. Takže jsem se naučila, kdy ji cvičit můžu a kdy ne. … Tak mě napadá, kdo koho vlastně cvičí? (wasntme) (chuckle)

  14. Max je skutečně OSOBNOST a určitě jste se s ním až doteď ani chvilku nenudili a já vám za naši smečku gerontíků přeji, aby to tak bylo co nejdéle. Jinak, už tady o tom mluvila Renie – někdy hubnutí v seniorském věku znamená skutečně potíže se srdíčkem.
    My jsme si to v praxi ověřili s naší Boninkou, o které jsem psala včera. Ona je celý život totálně pažravá a cca před čtyřmi roky najednou začala hubnout, aniž by se jí jakkoli změnila stráva (čti dávky!!!). Vzala jsem ji k vetovi na EKG a od té doby bere prášky na srdíčko a vypadá to, že to zatím skvěle funguje.

  15. OT

    byla bych moc ráda, kdyby se našel paleček pro našeho Vojtíška, dnes má operaci lebky – implantát za tu vzniklou díru, která se tehdy vylomila

    unikla mi změna, měli jít v poledne, ale jsou na sále už od 8 hodin!!!! (y) (h) (y) (h) (y) (h) (y)

    1. (h) (y) (h) pro Vojtíška!

      Dnes je skutečně palcový den: Vojtíšek, Li, Příšera a jistě ještě mnozí další, o kterých nevíme (h) (y) (h)

  16. Jo jo, Katčin Max mi hodně připomíná našeho Maxe, jen ten náš byl o kousíček krásnější – to dá rozum (rofl) Je tak úžasně jezevčičí! Dostalo mě svérázné pojetí povelu lehni (někdy to takhle předváděl Daník) a samozřejmě JEHO gauč. Jinak náš Max se tak někdy po 11 roce svého života dopracoval k přezdívce Drak Šmak a já jsem prý byla jeho poklad – říkali kluci. Upnul se na mě strašně moc. A pořád se mi po něm stýská…

    A pro Evu – Minimaxi jsme mu říkali coby štěňátku (chuckle)

  17. Katko, moc hezký popis stárnoucího psa – oni zrají jako víno. Všecho dovedou k dokonalosti – ale ve svůj prospěch. Měla bys za to dostat 1 s (*) a mám pravdu protože mám 11

  18. Ano ano, naprosto přesný a dokonalý popis jezevčíka. Máme doma trpasličího drsoně, a je to úplně stejné.
    Povel lehni v Maxově pojetí je úžasný!!! :D

  19. Maxi, jsi pašák. Takhle mít vycvičenou smečku, to se nevidí…. (rofl)
    Lehni je hodně neoblíbený povel.
    Ač je Bára velmi ochotná a velmi poslušná, povel lehni (u nás se velí „dolů!“) plní jen velmi nerada. Ale když jí sprdnu, že neslušně somruje u jídla, tak si na udobřenou lehá s výrazem „já jsem takový hodný psíček, podívej, i lehni umím, a ty na mne takhle štěkáš….“ ;)

    1. Lehni je neoblíbený povel proto, že se ti tím pes podřizuje. To není jen cvik, ale právě uznání absolutní dominance pána. Ve výcviku se používá lehni také jako oznámení „teď bude buzerace“, pořadová cvičení s lehnutím se dají použít jako projev nelibosti (lehkého trestu) nad tím, co pes udělal. Takže lehnutí je reakce na tvé štěkání ve smyslu „tak už se nezlob, podívej, jak se ti podřizuji“. Naše holky si také lehají bez povelu, když něco provedou a jsou sprdnuty. Je legrace, že hulákám na jednu a leží obě :) . Ale snažíme se nehulákat zbytečně. No, ale když se rozhodne, že se půjde podívat za zajícem, místo k noze, tak je řev nevyhnutelný. Nejen kvůli výcviku, ale i bezpečnosti psa (zajíce samozřejmě nechytne).

      1. Jo, máš pravdu, dost často si místo lehnutí na povel sedne a dává pac jako „to stačí…. že si lehat nemusím…..?“
        A s tím hulákáním máš taky pravdu. Vyvřísknu na kočku, že mi leze na stůl a Bára lehne – padne jak podťatá a kouká „co jsem zase provedla, že vřískáš? dyť su hodná“. To pak musím za Bárou „ty jsi moje hodná a nejhodnější Baruška, to ta kočka je potvora voprsklá“

        1. Také vídám něco podobného :). Zazní povel „Stelino, dolů“, načež Asta s ublíženým pohledem odchází a Stela nerušeně pokračuje v zakazované činnosti.

        2. Chachá! O podané pacce místo lehnutí bych mohla vyprávět – a už to zkouší i Berry (rofl) A chudák Barunka s voprsklejma kočkama (chuckle)

        3. Tytéž problémy. (chuckle) Jednou větou (vč. změny intonace) musím jedné vynadat a druhou pochválit. Radši nechci vědět, co si o mě myslí okolí. (fubar)

          1. U nás se občas na moje „SAKRA! nech to být!“ u nohy svalí čuba s vyčítavým pohledem a ulbíženě ozve Můj nejdražší „co je zas?“, zatímco kočka nerušeně dřepí na stole a rejpe se v čerstvě upečeném makovci.
            A já jsem za satorii.

    2. Ahá, tak už vím proč Arinka nesnáší povel lehni. Jasně, že vím, co chceš paničko, ale bez pamlsku nelehám.

  20. Všechno nejlepší Maxi a přeji ještě spoustu let s paničkami. Co se týče vzhledu, taky pozorujeme na Renym stejné příznaky. Šedou bradičku mít sice nikdy nebude, s bílým čumáčkem, ale hnědé pálení trochu prokvétá šedinami a sytá hněď bledne. Kožíšek je kudrnatější, česání se čím dál více podobá krocení dravé zvěře a přes všechno loudění, které vypracoval k dokonalosti, se dostal taky do figury. Problém jen je, že ve mně trochu hlodá nejistota, protože když zhubnul Briánek, zjistila se u něj pak srdeční vada. Ale veterinář tvrdí, že srdíčko je zatím dobré, takže mu věřím:-) Jen ten výcvik…tuhle na přivolání Ke mně divže nemávl otráveně packou ať si trhnu a odebral se opačným směrem. Ví, že bude dopaden, ale taky moc dobře ví, že mu akorát tak vynadám a maximálně třepnu přes zadek, takže proč se namáhat, správný pes přece něco vydrží, že. 8)

    1. To je přesně o našem Doníčkovi, vypadá docela pěkně a myslí si ať si trhnem packou. Ale já jsem schopná na něho jen pořádně zařvat, plácnout ani trochu, mě by ho bylo za ta léta věrného kamarádství strašně líto. On poslechne až uzná za vhodné nebo si pro něj jde malý Luxík. Nevím zda to je možné ale mě přijde, že se opatrují navzájem. Malý respektuje i jeho jídlo a dokud nejde jíst nejde jíst ani Luxík a jeho misku jde zkontrolovat když už má Doník dojedeno. Když jdeme do práce stačí, že s ním je Don. Někdy to je až dojemné jak si na sebe zvykli

  21. Katko! Moc milý Maxiportrét (clap) ! Nejenom že je Max krásný vzhledem, ale i jeho povaha stojí za to (nojo – je to to józefčík). A ta poslední věta platí beze zbytku – i na Toye pozoruju, jaká se z ní stává správná Stará Dáma.

  22. Katko, kdybys nepsala slovensky a Max nebyl člen Vaší rodiny, klidně bych řekla, že mluvíš a píšeš o Vráťovi – jezevčíkovi naší sousedky… (clap) :D

  23. Katka, keby náš 4nohý kamarát nemal už 16r., tak si myslím, že píšeš o ňom len s malou zmenou – náš sa volá Lucky.:-)) Pozdravujeme Maxa a želáme mu hlavne pevné zdravie!!!!

  24. Nojo, Pan jozefčík :* Tak všechno nejlepsí Maxi. (h)
    Všimli jste si, že jméno Max mají často malí psi? Jakoby jménem nznačovali velikost? (což u jezevčíka nemusí ani naznačovat ;) ). Chápu maxipes Fík. Ale proč je Max malý krysařík nebo jork? Mám občas neodolatelnou touhu říkat, že je to Mini Max (bez mezery a velkých písmen). Ale to jen na okraj, kvůli jménu. Jezevčík je mimo všechny kategorie. To JE malý velký pes. A tenhle Max si své jméno nese velmi hrdě a případně.

    1. A co teprve takový Rambo! Tak se jmenuje tříměsíční York mého kolegy v práci (rofl) Včera tady chvíli dělal Buffince společnost a byl jen o málo větší, než její hlava. Ale byl z ní strašně nadšenej a dokonce jí s hrůzostrašným vrčením ukradl žvýkací kost, jen pak nevěděl, co s tím :)

  25. Jé – Katka s Maxem (inlove) Tak vy už jste tady dlououououhouou dobu nebyli. Max je krasavec a správný jezofík

    A abych nezapomněla: Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN