ČLOVĚČINY: Jen tak si jdu lesem…

Mám psy. Několik psů. Pejsky, fenky, samé postarší až starší ročníky. Nalezence, většinou klasické kříženečky, jak už tak bývá. A taky kočenky, docela dost kočenek (stav dnešního rána je 13 kousků, očekávám s nočními chlady a mrazivými rány jejich nárůst). Už jsem se na Zvířetníku podělila s několika příběhy, které provázely můj život s nimi. Je snad tedy zřejmé, že mám ke zvířatům vztah jednoznačně kladný. Teď bych se ráda podělila o další příběh a třeba znala i názor ostatních stejně „potrefených“…

Jdu si lesem, jen tak, vlastně hlavně pejskům pro radost. Tentokrát doprovázím dva (mám vždycky pocit jakési vděčnosti, že můžu s nimi sdílet tu radost ze života). Bloumáme spokojeně několik hodin, naše známé a většinou liduprázdné pěšiny a cesty opět nezklamaly, užíváme prostě života, co to dá. Hlava prázdná, volná a čistá, lesní vzduch nádherný, co víc si přát.

Idylka však končí, už se blíží soumrak, je třeba myslet na návrat. A tak se cesta neodvratně svažuje k lidským příbytkům, začínám bystřit mysl, známe to, auta, cyklisté, rodiny s dětmi atd. atd. Na kraji lesa, kde se objevuje v dálce střecha prvního obydlí z chatové osady, zahlídnu dvě zrzavé hlavičky. Po chvíli jsou už vidět zřetelně i tělíčka – odrostlejší štěně a asi mamina, kříženci určitě jezevčíka. Vypadají unaveně, polekaně (mám dva psy) a snad i zmateně.

Zůstávám stát, zklidňuji ty své poděsy a vyčkávám. Štěndo přibíhá, mamina váhá. Beru to malé do náručí, zjevně se třese. Nevím, jestli strachem nebo zimou (je po vydatnějším dešti, na kraji lesa je mokrá tráva dost vysoká, večerní chladno udělalo taky určitě své). Pod bundou je mu asi dobře, hlavičku mi zavrtalo pod rameno a tulí se a tulí…

Tento „proces“mě však chviličku zdržel, nereagovala jsem dostatečně rychle a jeden z těch mých žárlivců způsobil, že „mamina“ bere do zaječích a mizí nenávratně v lese. Volám, pískám, mlaskám, ani nevím, co všechno ještě ze sebe vydávám za zvuky, nesu usínající štěně ( překvapivě už docela těžké), kontroluju své pesany a pročesáváme kraj lesa i okolní houštiny až do tmy, marně… Nezbývá, než to vzdát.

Cestou přes osadu u jedné z chat i přes nevlídné počasí zastihnu majitele a vyptávám se a vyptávám. Jestli pejsky neznají, jestli je neviděli tudy běžet nebo aspoň jednoho (trochu jako z pohádky – „neviděli jste tu děti ?“), jestli snad někdo jiný z chatařů by neporadil …

Marnost nad marnost, naopak se mi dostalo odpovědi, která mi bude vrtat v hlavě „neměla jste to malé brát do náručí, odběhlo by s maminou, ta už je beztak někde doma, šlo by s ní, co teď chcete dělat?“

Bylo to dlouhá noc. Co teď budu dělat? Je fenka někde ztracená v lese, sama v chladnu, mokru a ještě bez malého? Provedla jsem fakt pitomost, unáhlenost nebo jsem aspoň jednomu z nich dopřála teplou postel a bašty plnou misku? Neusínalo se mi vůbec dobře, i když ten drobek vedle mě s hlavičkou opět pod mým ramenem spokojeně chrupal a ze spaní i mlaskal.

Bylo jasné, že konat musím rychle. Informace o dané situaci šla hned ráno internetem do světa. Letáčků jsem vyrobila fakt hodně, hned po práci jsem vzala štěníka a vylepovala a vylepovala, až jsem se lekla, že můj mobil bude známější než mobil místních“dívek přes zábavu pro pány“ nebo že začnu konkurovat místním kandidátům pro blížící se komunální volby.

Zastavila jsem ten podvečer snad každé auto projíždějící oblastí aspoň přibližně možného výskytu fenky či případného majitele obou zvířátek s dotazem „neviděli jste, neznáte…?“ Úspěchem lze nazvat snad jen to, že jsem se dozvěděla několik docela zajímavých lidských postřehů o životě i dokonce o sobě samé, ale o vlastní kauze ne příliš. Aspoň jsem zjistila, že akční rádius obou zvířátek byl překvapivě velký, viděna byla na docela velké ploše. Opět jsem neusínala dobře.

Příští dopoledne začalo veseleji. Letáčky zabraly, volal pán, že mám jeho pejska, fenka se skutečně vrátila sama domů, jak se teda domluvíme. Radostně jsem se o tuto novinu podělila se svým okolím, abych se dozvěděla už méně potěšující informace. Majitel zvířátek je známá figura, naprosto nezodpovědný flink hrající si na bohéma, stále lehce v rauši, především však s dlouhodobě děravým plotem u své chaty, psi jsou tak i přes svůj malý vzrůst „postrachem“ okolí, neboť jsou prý stále všude.

Pletou se cyklistům, šokují řidiče, kterým už několikrát vběhli do cesty zcela nečekaně, byli snad i napadeni jinými psy, jejichž majitele situaci ještě zvládli. Zatím zvládli. A volně pobíhající hárající fenka taky není zrovna vítaným tvorem. Je tedy snad jen otázkou času, když někomu dojde trpělivost a nervy a nějak zasáhne (nedomýšlím raději, jak asi zasáhne).

Pod vlivem těchto neveselých zpráv jsem byla, když volal majitel znovu. Že si to rozmyslel a jestli bych si nechtěla štěně nechat; bylo sice zamluvené, nakonec mu ale zůstalo (no známe takové řeči), ale on ho vlastně vůbec nechce a má ho už plné zuby. Pro jistotu jsem se zeptala na fenku, …no tu né, tu potřebuju na prasata, lezou mi až na zahradu…

Pane bože, takový malý pejsek a divočáci? Jak asi musí být velké ty díry v plotě, když projdou divoká prasata? Mám to malé vrátit do tohohle všeho? Na druhou stranu mám zvířat plný dvůr a peněženku prázdnější víc a víc. A nepřijdou potřebnější (polozmrzlá koťata aj.)? Strach o psího tvorečka byl silnější. Pánovi jsem kývla, štěně si nechám, přes tušenou bláznivost tohoto rozhodnutí.

Není to však konec celého příběhu. Vpodvečer téhož dne telefonoval znovu, že si pro pejska přijede, že vnoučata by si neměla s kým hrát, když za ním na chatu občas přijdou. Těžko se mi pejsek vydával, ale majitel je majitel.

Resumé tohoto povídání: nejdříve strach, co jsem způsobila asi neuváženým (nebo ne?) odchytem štěněte (nejsem už jako Švejk, co sbírá zatoulané psy? já je ale fakt neprodávám), potom zjištění, že obě zvířata žijí v docela rizikových podmínkách, dále složité rozhodování, zda si malé nechat nebo ne, pak nutnost ho vrátit. Na jednu podvečerní příhodu docela zmatek v hlavě.

Co si tom, lidi. myslíte? Taky máte potřebu reagovat NĚJAK v obdobných případech zvířat potencionálně ohrožených, kdy není jisté, zda jsou zatoulaní nebo vyhození. Nebo je můj „ochranitelský pud“ přehnaný a jsem takto potrefená sama? Mám v tom docela zmatek a ráda si o tom s někým budu povídat – moje nejbližší rodina a okolí je zcela prosto jakéhokoliv vztahu ke zvířatům. Jinými slovy – v žádném případě neublíží, rozhodně však nepomáhají. A k mé stávající situaci = plný dvůr zatoulanců, se vyjadřují převelmi kriticky, s nimi to rozebrat určitě nemůžu. Děkuji za každý názor, mám potřebu si udělat trochu pořádek v hlavě. Určitě zase brzy NĚKOHO v tom lese (nebo jinde potkám).

Aktualizováno: 22.9.2010 — 09:00

121 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Povídá žena manželovi: „Co si náš syn nechal dát ten kroužek do nosu, je ráno mnohem jednodušší dostat ho z postele.“ .(*)

    ~o) Přeji všem hezký večer a pěkně se vyspinkejte. ~o)

    1. Myslím, že ten smajla vznikne, když napíšeš dvojtečku a P, asi bez mezery. Schválně to zkusím :P

  2. Mile:Emteska a Zdena b.p.Doma od detstva blahoželáme touto básničkou:ponad našu strechu letel holub sivý,dnes mate narodeniny,nech Vás Pan Boh živí.

    1. To bude asi dvojtečka a p.
      Jinak se k přání s dovolením připojím, přes den jsem to nestihla – takže oběma oslavenkyním vše nej nej nej!

    2. Verenko (inlove) , když budeš dělat za interpunkčními znaménku mezeru a potom teprve napíšeš písmenko, tak se Ti tam nečekané smajlíky nebudou objevovat.

  3. Tohle je pro mne moc zajímavé čtení – nějak se teď poslední dobou taky až moc často setkávám s věcma, který nemají „správný řešení“, tak člověk dumá a koumá, jaký je to „nejmíň špatný řešení“ a někdy to opravdu není moc radostný rozhodování. Asi je důležitý, nebrat to jako svou bezmocnost, ale prostě že to tak má bejt. I když to někdy není jednoduchý, tak by bez toho asi život nebyl životem.
    Díky za článek a přeju všem co nejmíň rozhodování o těch „nejmíň špatnejch řešeních“
    (sun)

  4. O.T. Mamince se dnes stala nepříjemná příhoda. Když šla s otcem z nákupu, začal se o ně intenzivně zajímat volně ložený velký černý pes. Maminka je po těžké nemoci slabá, chodí o holi a má o sebe strach. Mezi sebe a psa se snažila postavit hůl. Sama je pejskařka a nikdy by žádnému zvířeti neublížila. Jenom se bránila. Mladá dívka, která se psem byla, začala hrubě nadávat a do matky strčila. Maminka spadla na zem a zlomila si ruku. Tátovi, který celou dobu držel tašky z nákupem a pomáhal mamince se dostala taky sprška nadávek. Dívka se psem bohužel utekla a nikdo ze svědků ji neznal. Chtěla bych znát Váš názor. Jak se má člověk v takové chvíli zachovat?

    1. To je smutné, ale jestliže došlo ke zranění, pak je na místě trestní oznámení. Rodiče jsou asi v šoku, že? Je mi jich líto. (h)

      1. Tatínek právě trestní oznámení podat nechce. Tvrdí, že je to jen fůra nesmyslného papírování a že to stejně k ničemu nepovede. V tom s ním právě nesouhlasím.

        1. Máš pravdu. Ta holčina možná ani netuší, co udělala a takové zranění je u staršího člověka bolestivé a dlouho se léčí. Proč by všechny doplatky měli platit rodiče ze svého?

          1. Ta dívčina ví moc dobře, že mamince ublížila. Zdrhla až ve chvíli, kdy zjistila, že maminka sama nemůže vstát a že má bolesti.

              1. od Apiny – z ciziho pocitace – kde ji najdes… Kdyby nejdo vedel, kde bydli, znal ji a tak podobne. Jinak takova slecna zaslouzi, aby ji za tohle nekdo pekne zbuzeroval. Dovolit si strcit do starsi pani, ktera evidentne nestoji pevne na nohach to se proste nedela. Ale nekteri prislusnici teto nove generace potrebuji dostat poradne do tela, aby se naucili par lekci slusneho chovani. Takze pokud mozno ohlasit a doufat, ze se najde.

            1. Určitě to oznamte. A když tatínek nebude chtít, zkus argumentovat tím, že ten pes – a s ním ta dívka – může ublížit i někomu jinému, dalšímu důchodci, nebo třeba malému dítěti, a že je třeba, aby si dotyčná uvědomila, že takhle se OPRAVDU chovat nemůže, a také že za chování své i svého psa má plnou odpovědnost.

        2. Ja bych trestni oznameni podala. Chapu, ze je to hodne papirovani a vysledek nejasny. Ale jeden nikdy nevi. To neni jen pro maminku, ale kdyby se povedlo tu zenskou najit, tak treba je to jako preventivni akce, aby se druhym neco podobneho nestalo.

          Jinak mamince preju, aby se ruka zahojila dobre a bez doprovodnych komplikaci. Moje mama (83 let) vypadla pred rokem z tramvaje v Olomouci, zlomila si ramenni kloub,musela na operaci, ale dostala se z toho OK. Jo, ale kdyby se stalo, co se tve mame stalo a ja byla na znacce, tak bych nenechala kamen na kameni.

          1. Pokud u táty neuspěju s argumenty, pokusím se s tím něco udělat sama. On je ale hodně proti tomu – nechce jít na výslech, nevzal si kontakt na svědky…

            1. Připojuju se k ostatním s tím, že by se to podat mělo, je to neuvěřitelný, co si lidi dovolí!! Chápu, že tatínkovi se do toho nechce, ale neměl by to tak nechat být. Ach jo. Mamince držím palce, ať se to brzo zahojí – jak ta ruka, tak šrám na duši.

    2. Podejte to trestní oznámení, určitě. Holčina s velkým psem bude nejspíš někde z okolí, když se budete každého vyptávat, nakonec zjistíte, kdo to byl – když mně pokousala vlčanda Anku, zjistila jsem majitele teprve asi za dva týdny, ale nakonec na léčbu Anky přispěl, i když už to bylo tak dlouho.
      Ta dívka měla svého psa odtáhnout, ne do maminky strkat. Nemělo by jí to projít jen tak.

      1. Díky za názory. Shodují se přesně s mými. Celý příběh vyvrcholil zajímavě – táta se ptal policistů, co s tím má dělat. Dozvěděl se, že nic, protože pes může všude běhat volně. Bylo to na chodníku v Praze v sousedství školy. :@ (envy)

  5. OT. Dekuju za palcorznu. Akorat, ze jeste furt nic nevim, protoze misto pohovoru mne doktor poslal vcera na dalsi testy do spitalu, kde jsem stravila cele odpoledne. Musim na tom byt furt jeste dobre, protoze jsem vcera 2x prekonala silne nutkani zabit prednostu, ktery trval na tom, ze se mnou do toho spitalu pujde. Svym zpusobem to byla komicka uleva. :) Takze mam schuzku s doktorem dnes po poledni. Jestli jeste je palecek tu a tam k podrzeni…. ?

  6. Nejsi cvok, milá Zito, jsi báječná. Holt někdy zachraňuješ i ty, co to nepotřebují, ale lepší 10x zbytečně než jednou pozdě.
    Bohužel, ne všichni se můžou mít, jako naši rozcapenci. Třeba Bára, co si dnes v noci do mne šťouchla, protože jsem ji utlačovala ve své posteli.

  7. VŠECHNO NEJLEPŠÍ VŠEM Emteskám (inlove) Taky Ti to pomyšlení, že s narozeninami bude léto fuč, vadí? Mně docela jo. Ale co s tím naděláme :) Tak si užij krásné narozeniny. (rose1) (^) (d) (dance) A puntíkatou gratulaci.
    Děkuji všem za přání. Moc děkuji. Právě vymýšlím, kudy se vydám z domu. Venku je krásně, tak abych to nepromarnila. (sun)

      1. A myslis, ze je to horsi nez treba Vitezny Unor nebo Velka Rijnova Socialisticka Revoluce? Nebo zahajeni francouzske revoluce, kdyz uz jsme tak u tech vice ci mene krvavych revoluci?

  8. Obdivuju všechny nálezce a zachránce zatoulaných zvířátek. A trochu se bojím, abych taky nějaké nenašla. Protože bych si ho k sobě prostě vzít nemohla. Když ale vidím samotného psa poblíž nějakých obydlí, tak si vždycky vzpomenu na svého prvního pejska, notorického útěkáře, jehož jsem pravidelně naháněla po celém městě. A jak jsem se bála, aby ho někdo “nezachránil”. Tenkrát nebyl internet, mobily, hledal by se asi špatně. Zároveň ale také nebylo tak vzácné, potkat na malém městě psa samotného na špacíru, za fenkama. Takže si vždycky řeknu, že to je nejspíš podobný případ.
    Otázka je, zda se nemá lépe takovýhle pejsek, o kterého páníček sice moc nedbá, ale žije si poměrně svobodně a chodí si kam se mu zachce, než psi, které máme u nás v ulici, kteří jsou neustále zavřeni na pár metrech čtverečních a jinam se nepodívají.

    1. To je právě ten věčný problém, věčné dilema. Aspoň pro mě. Kdyby byl venkov takovým, jaký byl v době mého dětství, kdy aut jezdilo mnohem a mnohem méně a hlavně pomaleji a ohleduplněji, ubylo by asi i těchto starostí. Pamatuji si například to, že po silnici si to štrádovalo hejno hus, batolily se kačky-blátotlačky, překolébalo hejno slepic – a řidiči, světe div se, počkali a netroubili!!! To je jeden z mých hlavní strašáků – jednak zmrzačené (a žijící) zvíře v příkopě, ale stejně tak polekaný a vyhýbající se řidič, který vlítne do stromu, zdi či sloupu nebo ještě hůř na chodník…Jinak chápu, že pejsci utíkají za fenkama a nijak by mě to nezneklidňovalo, kdyby …kdyby – dřív lidi znali psy svých sousedů i v širším okolí, vědělo se, kde hárá fena, prostě si víc chtěli všímat a uměli, v případě dotazu, podat informace nebo i sami dát vědět – lidi, nechybí vám Alík (Puňťa, Baryk…?).Bohužel dneska je to jinak, aspoň v mém okolí, a to žiju střídavě ve městě a na dědině.Pes běhá po křižovatce, vyhýbá se tramvajím, je evidentně v šoku a zmatený a nezajímá to vůbec nikoho. Opakovaně mi na takovýto odchyt stačilo 10 minut (a kdyby někdo spolupracoval, tak i méně – ale lidi asi nemají ani těch pár minut čas).Přijde mi to divné a hlavně je mi z toho pořádně smutno. A na té dědině je to snad ještě horší, jsou případy, kdy psa nakopnou s řevem“táhni, potvoro“, jenom proto, že zvedl nožku u jejich plotu.
      Prostě mám o ty čtvernožce i jinaknožce strach a lidem moc nevěřím.

      1. To když mi chodí soustavně jeden pán venčit svého pejska okolo baráku /na velkou/ a neuklidí po něm, tak bych taky řvala : táhni pryč potvoro, ALE NA TOHO PÁNEČKA! Přitom do lesa to má od svého bydlení pár kroků- ale pohodlnější je venčit psa okolo prodejny a vodojemu protože je to vyasfaltováno a na rovině. Já po svých psech uklidím ale hodně lidí na vesnici si myslí, že je to jedno kde se pejsek vy…

        1. Přesně ten samý problém má nebo měla moje kolegyně. Jednou se jí ale poštěstilo, že právě ve chvíli, kdy obvykle záškodník chodil a kladl miny před jejich vrata, se zastavila kamarádka s velkým psem a povídaly si. Když se pes přiblížil, ten kamarádčin na něj zavrčel, on se lekl, oběhl místo velkým obloukem a od té doby koná potřebu jinde.

          1. Náš Don také na toho bígla jednou vyletěl, pejsek se lekl a svého pánečka povalil, jenže to nebylo nic platné a venčili se dál. My tam nebydlíme nastálo.

    1. Ano, děkuju, postupně odpovím (inlove) Borůvka tam vypadá jako paní kněžna přehlížející své panství – jakou radost jste tomu psovi svým přestěhováním udělali! :)

  9. Naprosto tenhle problém chápu. Člověk sám nemůže zachránit všechny ztracené, opuštěné nebo zraněné zoufalce, to si uvědomuji. Jenže když potkám toho jednoho konkrétního, tady a teď, pomoci můžu a udělám to bez ohledu na názor okolí. Asi jsme praštění nebo nám byla dána větší dávka empatie, čímž si zdatně komplikujeme život. Ale ten pocit, když se záchrana povede, stojí za to :)

      1. EJŠKO, DLOUHO JSEM TĚ NIKDE NEZASTIHLA.OZVI SE MI EMÍLKEM NA MAIL lenka53 na centru. KDYŽ JSEM POSÍLALA EMÍLKY NA OBĚ DVĚ TVÉ MAILOVÉ ADRESY, TVRDOŠÍJNĚ SE MI VRACELY ZPÁTKY JAKO NEDORUČITELNÉ. JAKOBY SES ZCELA ZTRATILA ZE SVĚTA NEJEN NA MAILU, ALE I V SOUKROMÍ.

          1. Milá Emtesko (inlove) , všechno nejlepší! Krásně to oslav a ať máš kousek nějaké té radosti každý jeden den (h) (f) (^) (party)

    1. Zdeno, taky přejeme se Sisinkou, všechno nej…. a ať se ti splní všechna přání. (rose1) (h) (f)(f) a svítí ti stále (sun)

    2. Milá Zdeno (inlove) , ze srdce ti přeju zdraví pro tebe i celou rodinu, klid a pohodu (h) (f) (party) Poslední rok jsi měla zatraceně těžký, takže teď by to mělo jít pěkně nahoru, ne ve stínu, ale hezky na (sun)

    3. Milá Zdeno b.p., milá Emtesko – oběma přeju všecko nejlepší k dnešnímu slavnému dni – a splňte si jedno malé tajné přání (f) (f) (f)

    4. Jůůů, Zdeni, všechno nejlepšejší a ještě lepší přeju. Hlavně, aby šlo všechno jen k lepšímu. (h) (h) (h)

    5. (sun) (f) (sun)
      Všechno nejlepší, hlavně málo starostí se zdravím (ať svým či svých blízkých) pro Zdenu bp. i pro Emtesku.

    6. Zdeno, všechno nej… a samé slunné a radostné dny, prostě ať je všechno iduální (wave) A hezky si to užij (^) (d) (rose1)

  10. Jé, to mi trochu nahrálo, já jsem sice doma slíbila, že zatoulané pejsky ne, ale o kočičkách nějak nebylo mluveno. A ono kdyby zatoulané pejsek byl někde okolo tak by Bimbo taky nevydržel. Jenom venku je to problematické, kolem lítá spousta psů, kteří jsou svými majiteli “ milováni “ a jen si zkuste mít pocit, že ten jejich miláček by mohl být týraný. Kačka je ještě mladá, takže ji pes na řetězu dostává do varu. Mě ne že by nedostával, jen vím, že osvěta je jedna věc a lidské zvyky druhá. Pes patří na řetěz, kočce stačí houska v mlíce, kastráti jsou líní a tak se ty koťata buď utopí, nebo si příroda NĚJAK poradí.

  11. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Myslím, že jsi se zachovala správně. To, že jsi cizí mokré štěně šoupla za bundu – to je u tebe (a tobě podobných (inlove) )normální reakce a nikdo tě nepředělá (chuckle) Mě by trošku zarazila ta jeho ochota přijít k cizímu člověku – z toho je jasné, že lidi dobře zná a to lidi k mazlení. Mamina byla obezřetnější – jasná to zkušenost toulavého psa – nevrčí, neprovokuje, ale před cizími raději zmizí.
    Páníci určitě nejsou ideální – kdo nechá fenku s dorostencem běhat volně po okolí není rozhodně normální (fubar) , ale takových psů a páníků je. Že mají fenku „na prasata“ by mě taky neděsilo – většinou stačí pach psů a prasata se i špatně oplocené zahradě vyhnou (většinou). A ty díry nemusí být na velikost divočáku – stačí, že je plot starší – pokud prase chce, projde…
    A to že má štěňata, protože ji nikdo nehlídá – i to je bohužel (nejen na vesnici) časté.
    Myslím si, že nemůžeš zachránit každého jen trošku zanedbaného pejska. Je dobře, že jsi štěníka vrátila. Možná se na mě budou nekteří zlobit, ale myslím, že takovýto „nezodpovědný“ páník je ještě dobrý, jsou i horší.
    Nedokážeme, aby se každý pes měl jak zvířetničtí rozcapenci (wave) i když by bylo krásné, kdyby každá doga měla svůj gauč, každý ohař svoji Petru (jedno jestli Ap, nebo K.), každá Berrýška své krásné dětství a každý Kazan krásný psí důchod…

    1. Zvířetničtí rozcapenci- ano (rofl) , myslím, že ti se mají nadstandardně (chuckle)
      A obávám se, že nemůžeš spasit všechny. Jak to tady na vesnici vidím, tak leccos chodí jinak, co mně by se nelíbilo, ale tady to považují za normální (i když i tady se poměry začínají měnit). Lidi tady bydlí v bytovkách- ale psy mají v kotci za bytovkou, ne doma, protože tam mají ždibec zahrádky. Pes má být venku. Nesouhlasím s lecčím, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu dělat. Můžu něco vysvětlovat.
      Ale ta pejska se sice nemá úplně geniálně a asi o ni není postaráno stoprocentně, ale asi nehladoví a nikdo ji netluče. Kdybys slyšela historky o předchozích majitelích našeho domku a jejich psech, asi by ses divila, co všechno je možné… :(

      1. Znám, bohužel, znám několik docela děsivých případů. Pokud se dozvím včas, vždycky se pokusím zasáhnout aspoň nějak. Ty nejkřiklavější nebudu raděj ani popisovat, mám pak celý den málem třesavku, ale pro ilustraci jeden méně drastický. Obyvatel drážního domu byl přeložen na nové pracoviště vzdálené 300 km, což samozřejmě zcela vylučovalo možnost pečovat o rotvajlera, kterého v tom domku klidně zanechal na špinavém minidvorku, plném střepů a rezavého harampadí. Když jsem psa chodila krmit už pár měsíců a stále se mi nepovedlo zjistit kontakt na jeho „pána“, sebrala jsem odvahu a kontaktovala generální ředitelství ČD. Tam jsem sice obdržela jméno i nové pracoviště onoho pitomce, než jsem ho sehnala, uplynul další měsíc, začalo řádně mrznout,pes stále přebýval na zasněženém plácku, zcela bez možnosti jakéhokoliv úkrytu. Spolupráce s místními orgány žádná, typický pro tuto obec byl návrh „tak ho zastřelme, stejně děsí lidi, jak zuřivě vyvádí přes plot“ (je pravda, že ten plot byl na rozpadnutí a byl div, že ho takto mohutný pes ještě nevyvrátil, taky je pravda, že rafal děsivě a působil hodně nebezpečně).Zkoušela jsem spolek Rotvaljer v nouzi
        a jiné, byli sice přátelští, ale až pro případ, že bude majitel spolupracovat a psa dobrovolně vydá. Tak jsem si dala pro sebe termín-pokud psa do týdne od majitele nezískám, risknu to nejzoufalejší-bylo jasné, že i já dokážu při větším úsilí ten plot zdolat, vrátka jsou na nepříliš silném řetězu, to pořádné kleště taky zvládnou, domek je docela izolovaný a po cestě večer nikdo nechodí, prostě psa ukradnu a odvezu do útulku. Řeknu, že jsem ho našla, že utekl sám a bude to. Pochybuju, že bude někdo zkoumat, jak to bylo doopravdy. Být to menší pes, neváhám ani chvíli. Ale rotvajler? Zná mě sice už dost dlouho a přes plot mi žere z ruky, ale co venku? Dá si nasadit náhubek a vodítko? Co když ho neudržím, uteče mi nebo někoho napadne? Budu to jednoznačně já, kdo ponese všechny následky (i ty právní!!) Takhle bych fakt dopadnout nechtěla. A jak to nakonec dopadlo? Jako vždy zafungovala téměř vždy spolehlivá „kouzelná moc peněz“. Nabídla jsem majiteli, že pokud do týdne přijede, bude spolupracovat a pomůže dopravit psa do útulku, tak od něj psa „koupím“, tj. zaplatím mu ihned na ruku větší obnos (byl v řádech tisíců). Do druhého dne byl k mání a psa jsme bez problémů předali v útulku. Byl tam docela krátce a měl nového majitele. Byl to mírný, přátelský a klidný pes. A co bylo takové nejsmutnější? Když se konečně ten lidský zmetek ráčil dostavit, pes ho vítal a olizoval s takovou láskou, jakoby ho viděl naposledy ten den ráno. Tož tak to chodí.

          1. Ale dala, jinak to nešlo, jednak jsem už taková, že bych se styděla, že nedržím slovo, ale taky proto, že útulek je policejní, museli jsme sehrát scénku, že jsme psa našli. A taky se přiznám ke své určitě naivitě – pořád jsem věřila, že se zastydí a ty prachy si nevezme, přece jen tváří tvář tomu zvířeti a nakonec i mně, starší ženské, která mu krmí měsíce psa, mu by to mělo být trapné. No nebylo…

            1. Uf – asi jsi nic jiného dělat nemohla. Nerjhorší je, že ti nejen v tomto případě, nikdo nepomůže. Každý se schová za předpisy a má klid (punch)
              On problém je taky v tom – ne, že bychom byly tak potrefené, ale že se nikdo jiný nestará. Mně jednou vyl jezevčík pod oknem – tak jsem se samozřejmě ujala a ráno se pídila, jestli někdo neví, čí je. To jsem se sice nedozvěděla, ale za to mi kde kdo vykládal, že už ten pes tady běhá několik dní – a nikoho to nevzrušovalo….. (punch)

        1. Milá Zito (inlove) , klobouk dolů… A ten lidský zmetek – já strašně doufám, že se mu to jednou vrátí. (punch) kdyby si člověk nemohl tu spravedlnost aspoň představit, žilo by se mu mnohem hůř. A děkuju za všechna ta zvířata, kterým pomáháš. Víš – nejsi jediná tady na Zvířetníku – ona asi CD ví, koho na místo nějaké krutosti nebo neštěstí poslat. LuckaV, Rpuť, JanaBa a další by mohly povídat… A nebo to holt není všemocnou CD, ale tím, že lidé s otevřeným srdcem mívají i otevřenější oči…

    2. Taky se, s dovolením, přilípnu pod Xerxovou. (inlove) Tak podobně to vnímám a lépe bych to neřekla.
      Ostatně, jak je dobře známo, já mám překročený stop stav (wasntme) , ani se rozhlížet po okolí nemohu. (shake)

      1. Ten už jsi měla před Rozárkou ;) (h)
        Ale radši se moc nerozhlížej, každej chlap má jen omezenou trpělivost…

    3. Milá Xerxová, jako obvykle skvěle shrnuto, realisticky a s nadhledem. I já jsem po přestěhování musela leccos skousnout a začala jsem být alergická na projevy „já bych za ty zvířata i dýchala“, které mě nutily zařvat „dýchat dokáže pes sám, zato na procházku, kdybys ho vzala!“ Věděla jsem, že přímou akcí nic nedokážu, tak jsem prostě šla příkladem. Denní vycházky, poslušnost, milí a hezky vypadající psi… a pomaličku mezi řečí vysvětlování základních pravidel. Nevěřila jsem sama, kolik bludů žije mezi lidma! Možná i díky nám dnes chodí na procházky mnohem víc psů, vím dokonce i o kastrovaných kočkách! Ano, ale nejdřív musely na kastraci naše holky (a já jsem o tom do omrzení mluvila)a potom lidi viděli Čitu, chytající myši – pořád, i po kastraci a žádný problém s koťaty. Naštěstí neviděli Miu, která je ovšem nechytala ani předtím (ono na střeše a v dřevníku se jich zase tolik nevyskytuje, že a ona se zase venku nevyskytovala jinde než na střeše a v dřevníku :) ), ale to se blbě vysvětluje. Stejně tak jsem se snažila vyvracet tvrzení „Jo, k veterináři? To my nemůžem, von na sebe nenechá sáhnout“ Je fakt, že když jsem na návsi vyklepávala Kazanovi z huby myš (našel chcíplou – tedy nebezpečnou), prsty mezi jeho tesáky, tak blíže stojící dámy napůl omdlévaly hrůzou. A tak jsem jim řekla, že horší je ta myš – vlastní pes mě přece nikdy nekousne. I to bylo bráno s nedůvěrou… Ale snad se věci přece jen mění, pomalu, ale ano.

      Jo a k těm zvířetnickým rozcapencům – Xerxová, tvoje doga má rajský život nejen díky sedmi pelíškům – těch výletů, co si užije! (inlove) Jen kdybys ji taky někdy nechala dospat (rofl)

      1. dospat a taky kdyby dávala větší pozor, aby na Betu nemohly zaútočit nebezpečný straky :D :D

        Jinak k rozcapencům- je to přesné. Jak ráda bych byla za to, aby každý pes, kočka, prostě domácí zvíře mělo jen z poloviny tolik, kolik mají naši rozcapenci. A to stejné pochopitelně u dětí.

        1. Jo, jo, má sestřenka již coby malé dítko pravila, že v příštím životě chce býti psem u nás. (rofl)
          Její pejsci se mají neméně dobře.

        2. Straku nepřipomínej (tmi) … ještě teď, když se honí straky po zahradě mám silné nucení utíkat zavřít dveře (chuckle)
          No a s těmi dětmi jsem tak nějak něco někde někdy zaslechla, že některé nejmenované musí mít speciální zvací dopis ze zahraničí (rofl) (rofl) Jestli tohle ty tvoje kámošky dotáhnou do konce … (rofl) (rofl) (rofl)

      2. pes nemá spát, pes má hlídat !! (rofl) Ta bestie vstává až když je uvařená snídaně – a pokud není buchta či koláč, tak stejně sama nevstává. To na ni musím houknout (fubar)

  12. Klid Zito, klid, nejsi blázen, jenom potrefená. A k loupení psů jsi se ještě nepropracovala. :)

    To takhle jednou klušu po Václaváku a co nevidím. Černej trpasličí pudlík, zaprášenej, špinavej, bez obojku. Pobíhal tam, čuchal lidem k nohavicím, ale k nikomu se moc neměl – typickej ztracenej pes, co hledá pána.
    Rozhlédla jsem se, všichni někam pospíchali, jen o kousek dál postávali tři chlapi v montérkách. „Promiňte“, povídám pro jistotu: „To je Váš pes?“
    „Nééé, my žádnýho psa nemáme“, povídaj ti tři dobráci v domnění, že je to náramnej fór.
    Sehnula jsem se k psékovi: „Tak pojď kámo“, vyzvala jsem ho a pejsek mi ochotně skočil do náruče. Já zamířila do kanclu útulku ve Spálené ulici a pejsek se spokojeně rozhlížel okolo a zjevně si užíval, že ho někdo nosí.
    Přešla jsem asi půl náměstí, když vypuknul řev: „Stůjte! Okamžitě pusťte toho psa!“
    Ohlédla jsem se. Za mnou se hnali ti tři chlapi, sotva funěli, oči vytřeštěné a tvářili se, že jestli psa nedám, tak mě zmlátěj. Lidi okolo se zastavovali a pohoršeně se dívali na zlodějku psů. Někdo navrhnul, že nejlepší by bylo zavolat policii!
    Chlapům kapalo z pupků, neb byli zjevně zvyklí spíše na sportovní disciplinu vzpírání půllitrů než na honění zlodějů.
    „Tak je ten pes váš nebo ne“, zeptala jsem se přísně.
    Pánům zjevně chyběl kyslík a tak chvíli trvalo než se mezi sípěním a kuřáckým kašlem ozvala smysluplná slabika: „Je“! A zřejmě jen tím přestálým vypětím a námahou nebyli štont vysvětlit, proč takhle blbnou.
    A tak mě pánbůh uchránil před zločinem krádeže majetku v socialistickém vlastnictví… :D

    1. Rputinko, já to úplně vidím! :D Ty chlapy jsi musela vyděsit k smrti, když oni si mysleli, že si vystřelí z tebe. A to, že s tebou pejsek prostě odešel, je muselo dorazit (chuckle)

      1. To jo! Pejsek je zjevně vůbec nepostrádal a klidně by se na ně vykašlal …. asi to moc dobří páníci nebyli ….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN