KOČKY: Norinka píše (2)

Ahoj teto Dášo, ahoj teto Hanko a ahoj všechny tety a strejdové na Zvířetníku… Už je tu další výročí mého příchodu do Pardubic k mojí mamince, tatimu a Pitině. Tentokrát dvouměsíční. Já moc ráda oslavuju a bilancuju. To první mi jde líp, to druhé je nezáživné, ale zase se u toho užije spousta legrace, když vám o tom můžu psát. Maminka říká, že já nebilancuju, že drbu, ale to bilancování zní líp ;-)

Mám pocit, že jsem to s touhle rodinou vyhrála. Je tu pořád co jíst, spím si pokaždé v jiném pelíšku, jen v noci u maminky v posteli, už mám taky svůj košík na hračky, ale žádnou v něm nemám, všechny jsou v záběhu. Prostě jsou strategicky rozmístěny. Pitině jsem taky umístila její hračky, aby s nimi neměla takovou práci, přece jen je starší a musíme si pomáhat, ale představte si, že mi ani nepoděkovala. Jen si některé odnesla jinam a schovala je přede mnou.

A některé mi sebrala maminka, což považuji za velikou zradu na mojí kočičí osobě. Ale já, ty co Pitina schovala, najdu a přestěhuju je. Ty zabavené maminkou hledat nemusím, jsou v takové bedně, co nejde kočičí silou otevřít a ani drápkama to nešlo. Zkoušela jsem i to zaklínadlo: Sezname, otevři se! Ale nefunguje to. No bodejť, když ta bedna nemá uši, takže ho neslyší. Maminka mi zrovna nedávno vypravovala, že sem v noci přijdou co nevidět skřítkové, co se jim říká Pořádníčci. No jo, skřítkové, ale co to je?

Noris

Pitina mi to vysvětlila. Jsou to takový malí parchanti, co kradou hračky, když my kočky spíme. Prej Pořádníčkové, to úúúrčitě! Zloději jsou to! Budu si muset dávat na hračky větší pozor. Hlavně na ty nové kuličky s rolničkou od tatiho. Dostala jsem zářivě žlutou a zelenou. Na koberci jen svítěj, takže mi je nikdo nezašlápne. Jenže ty uvidí ti Pořádníčci nejdřív. Musím si je móóóc dobře ukrejt. Asi si je zahrabu… jenže kam? Do květináče ne, do pračky už vůbec ne. Pod kobercem si jich všimnou… už vím, do botníku, tam se nekouknou. Fuj, ty tatiho boty, to je teda nářez! Tak sem fakt pidižvíci nepůjdou… Naivko, ušklíbla se Pitina, ti vlezou všude. Ale já jí tak docela nevěřím, tam by vlezl leda sebevrah.

Mamíííí, mamííííí…. křičím na maminku z okna, když jí zahlídnu pod balkonem. Od jisté doby poznám naše auto podle vrčení. Přede jak spokojenej, přejedenej kocour. A vím, že v něm přijela maminka z práce. Pitina zaujme svoji strategickou pozici u dveří do bytu, na botníku a jakmile maminka vstoupí do dveří, okamžitě do ní ducne hlavou a snaží se jí zdrhnout na chodbu. Ona říká, že chodí kontrolovat, jestli se nic nezměnilo. Ale já vím, že tam nechává kočičí zprávy pro kocoury.

To moje místo je na prahu u obývacího pokoje, protože když se maminka ohne, aby si zula boty, tak ji přepadnu. Prostě se z prahu odrazím a skočím jí na záda. Má ze mě vždycky děsnou radost. Ale nejvíc mne štve, když má nazouvací pantofle a ten hřbet neohne. To mám po radosti a musím změnit taktiku a jít se vítat třením o nohy. Jenže to není tak zábavné. No řekněte…

Když si maminka odloží tašku a sundá kabát, vezme nás jednu po druhé do náruče, dá nám pusu mezi uši a nechá si vypravovat, co jsme dělaly celý den. Pokud nám mezi dveřmi rovnou nesdělí, že teď fakt ne, že napřed musí jinam a pak se fofrem zavře v takový malý místnůstce… ji asi její maminka neučila, že se chodí včas a ne na poslední chvíli, že pak bolej ledviny. Tak to vypravujeme, až když z té místnůstky vyjde. A že je co povídat.

Pitina

Třeba o tom, že ta suchá tráva ve váze u televize potřebuje vyměnit, protože nám nechutná. Že ty jablka na míse se blbě koulej a teče z nich něco kyselýho a lepivýho… že jsme otevřely ten novej zámek u špajzu, takže si tati bude muset připravit jiný kočkolam. Někdy je toho hodně i na ni, když zjistí, jak jsme se nadřely.

To pak má zoufalý výraz a ptá se: Pane bože za co? Co jsem komu udělala? Maminko, ty to vidíš? Naposledy se takhle ptala, když jsme s Pitinou roztahaly koš ráno sebraného prádla po bytě a mě se podařilo na něj v kuchyni rozťapat marmeládu, co zapomněl tati zavřít. Byla jahodová, šla jsem si nabrat několikrát, než se mi podařilo udělat krásnej otisk celý packy. Jen přede mnou od té doby uklízejí nůžky, klíče a sirky. Jak říká maminka: Jeden nikdy neví.

Ještě, že doma není kamerovej systém. To by na nás věděla věcí. Třeba, že tu skvělou syrečkovou pomazánku jsme dorazily my dvě s Pitinou, tati byl hodnej a neprásknul nás. Nebo taky cvičíme různý chvaty a hmaty z kočkoda, proto je pokrčenej koberec nebo zválená celá postel, běháme na čas krátký tratě, v zatáčce v kuchyni, je to poznat, tam se odrážíme drápama, horolezíme po závěsu, hrajeme na metanou.

Ale nejvíc mě baví artistika. To přeskakuju Pitinu, když jde, ale nadšená není… no aby jo, trénovat nechce a já si to někdy nedokážu rychle vyměřit a tak jí spadnu na záda. A pak následuje kočkodo, žádný naznačování. Jsme z toho dost unavený, takže pak se nacpeme a čerpáme a čerpáme. Někdy i hlasitě… chrrr pšíííí, chrrr pší….

Taky nás maminka nechala koukat na hokej. Protože jsme byly moc hodné. No aby ne, dokonce jsem Pitinu musela zmastit, chtěla si hrát s makovicemi. Jenže co bych pro Jardu neudělala, protože Jágr s 68 na dresu, je můj favorit. Stejně jako maminka, ta má taky u nicku číslo 68, ale ne proto,že by fandila Jardovi, ale proto, že je to rok jejího narození… hm, tak to já jsem Noris.09 a ségra je Pitina.08. To jde, ne?

Pitina u televíze pospávala a maminka si četla nějakou zajímací knížku. Já koukala jako blázen. Hráli jsme s Rusama. Packy už mne od toho bolely, v bříšku mi kručelo. Záda se taky ozejvala, protože stát na zadních celou dobu a pravou packou šťouchat do toho puku… to vám je záhul. Ale ušťouchali jsme to. Klucí a já. Maminka sice celou dobu říkala, že ji to nezajímá, ale když jsme vyhráli, tak jí radostí tekly slzy. A dokonce mi zazpívala v noci ukolíbavku, protože jsem ze spaní mlátila packama a mňoukala. Takže Norí, Norí, Norísku, kočko moje malá, jsi chlupatá kočička, veselá a hravá. A pak už jsem zase spala, jak zabitá.

Tak nějak to vypadá u nás doma. Pořád je co dělat. Někdy mne překvapí i Pitina, jako když mi ukáže, jak vylézt na lednici tak, abych nic neshodila. Minule mi spadla taková krásná paní v sukni a rozbila se… Maminka si posbírala střepy a tak smutně koukala a volala móbilem tatimu, že jsme jí rozbily ten keramickej zvoneček, co stál leta na lednici. No, rozbily, ona mu řekla, že si myslí, že jsem to rozbila já. Ale nechytla mne, tak mi ani nařezat nemůže.

Raději bych držela pár přes kejty, než koukat na maminku, jak opatrně slepuje té paní sukni a přidělává ručičky a snaží se jí pod sukni nalepit kuličku na provázku. Zabralo jí to hodně času a nehrála si s náma. Teď ta paní stojí v kredenci a tam je sklo, tak nemůžu vyzkoumat, na co má ten špagátek s kuličkou.

Něco podobnýho čouhalo i zpod takové kočky, co visela v obýváku na zdi, ale taky jsem nepřišla na co to je, protože když jsem tam v noci zašťourala packou, tak kočka spadla,maminka se vzbudila, protože dělala rámus (ta padací kočka), vstala, rozsvítila, rozhlídla se, zjistila, že je kočka na zemi a nemá přední nohy a ocásek a protože Pitina spala s maminkou, tak jsem nemusela ani nic říkat… maminka mě vytahala za kůži a řekla mi, že jsem zlice a kočka zlobník a pak jsem to schytala od Pitiny, protože ta se taky probudila a jak rychle vyskočila, tak spadla z postele.

Za trest jsem nedostala další den tuňákový žužu. Já ho k smrti ráda. Pitina mi nedala ani čuchnout. Třela jsem se mamince o nohy, vrněla, pacičkou tahala za ponožku, bylo mi to plat prtný. Tak jsem si řekla, že se odměním sama. Mami se chtěla dívat na nějakej film v televízi a vzala si k ní večeři. Otevřela si rybičky ve vlastní šťávě a opekla si k nim toustíky. Jenže jí nestačily ruce, tak se vrátila do kuchyně pro pití.

No a to byla moje chvíle. Rybičky já ráda. Byla tam i jedna taková malá, dlouhá, červená. Tak jsem si ji vylovila packou, hodila ji na koberec a jenom slyšela: Norinotyprasenežertufeferonku! To mě vybičovalo k největšímu spěchu. Nacpala jsem si rybku feferonku do tlamičky a spolkla ji. Lidi zlatý, kočky svatý… pálilo to jako čert. Šla jsem se napít, co šla, běžela, lemtala jsem vodu a pálilo to čím dál víc. A to jsem ještě čekala, že dostanu na zadek. Ale nic se nedělo. Jen mě mami chytla a snažila se mi do tlamy nacpat banán. Asi za trest…

Bleeeefuuuuj! Prsssssssssk,cheee,cheee! Ten já nesnáším! Chtěla jsem ji přeprat, ale byla zákeřná, vzala si na mě rukavice. Takže mi nepomohly ani zuby, ani drápy. Držmouloblbá! Říkala mi a rvala mi do tlamy ten hnusssnej banán. Bránila jsem se, co to šlo, ale představte si, že i když to bylo odporný, přestala mě pálit tlamička a krk, když jsem kus spolkla. Pak mě mami pustila. A nenaštvalo by vás to? Já trpím jak zvíře a ona se o rybičky dělí s Pitinou. A ani mi neřekla, že mě to bude pálit ještě z druhý strany a ani banán mi tam nenacpala. I když bych držela a nedrápala. Nikdo mě nemáááá rááááááád!!!

V noci, když se mi udělalo líp, tak mi bylo smutno a šla jsem si pro odpustek. Maminka nazvedla peřinu, řekla, že mi to trvalo a já se jí uvelebila u krku, protože Pitina spala na křesle s krysákem. Tak jsem jí dala pusu a usnula jsem i bez kolébavky, byl to náročnej den. Rybka feferonka mě pálila ještě ráno, když jsem šla smrdět – jak říká tati.

Takže se mějte dobře a já zas napíšu, už mě bolí packy a oči od toho koukání do počítače.

Vaše Norinka v.  p.

Aktualizováno: 7.6.2010 — 22:28

118 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Norinka a Pitinka jsou opravdu moc pekne, elegantni a zjevne i rozverne. Zajimave je, ze v nasem okoli tyhlety mourovate kocky se vidi jen malokdy.

    Co se zhazovani predmetu tyce, tak snad patnact let byl klid. Na mista, kam by si kocky mohly vyskocit a kde jsem je nechtela, jsem nastavela fotky a jine predmety a docela to fungovalo. A i kdyz se tam dostaly, tak nic neprislo k uhone. Do te doby nez se nam na prahu zjevil Kuliferda Rozverny. Kuliferda se s nicim moc nepara a je opravdu jak povestny slon mezi porcelanem. Zavazi mu neco nekde, nevyhovuje mu to, tak to proste shodi. A ten starej trouba Kocur se to od neho na stara kolena priucuje. Tak vcera navecer – Kuliferda vyskoci na sekretar, mista je tam dost, ale je tam taky mobil. Zamyslene ho sledoval a pak bum prask a mobil letel pryc. Nutno rict, ze v momente letel kocour za mobilem – a to ne dobrovolne.

  2. U nás udeřil blesk do plechové boudy na nedalekém tenisovém hřišti, to byla šupa! Bouda chytla, jsou tu hasiči. Ještě že se tam nikdo neukryl před deštěm; naštěstí se hřiště teď moc neužívá, protože místní tenisová škola ukončila svou činnost. V boudě byla fůra věcí, sítě, věci na údržbu hřiště, nějaké stoly a tak.

    1. Ty jo, když jsou všude kolem vysoké baráky, nečekala bych, že to flákne do boudy na hřišti….

  3. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Statná dáma se na nádraží zváží a prohlíží si tabulku přiměřené váhy k výšce. „Vážím dobře, jen bych měla měřit dva metry třicet!“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem hezký večer a přemýšlejme o lepších zítřcích. Pěkně se vyspinkejte. ~o)

              1. Jojo, tak se tomu říká. Říkal mi Alzheimer, že jsme tu před pár dny o ní dlouze diskutovali a nevidět to napsaný, nevzpomenu si ani za nic.

            1. .:D Já su tak ščastné. .=)) Děkuji za protekci. Jo, a to cizí slovo vůbec, ale vůbec neznám. .:d

  4. Ach jo, tak tady Medardova kápě nejen kape, ale přímo leje. Jestli přísloví platí aspoň trochu, máme se příštích čtyřicet dní na co těšit. :(

    1. tady (sun) celý den :) Že v Praze leje vím – právě volala mlaďaska, že vyrazili poprvé s kočárkem ven a že hned totálně promokli (rofl) Tedy rodiče, kostliveček je snad v suchu (chuckle)

      1. zdravím ve spolek, tak ve Zlíně – Lípě (sun) , obloha bez mráčku

        oba (dog) i (cat) spokojeně spinkají

        jinak článek super, prostě s (cat) se člověk opravdu nenudí (y)

    2. Hlásání meteorologické z Polabí: Vidím směr Praha mrak a blesky. Ale tady P.R.D. Tak budu muset vyrazit a zalejvat. EEEE bane, slyším kapky. Tak tady už taky pršíííí

    3. Jih Jižní Moravy hlásá – dusno dusno dusno – pravé letní předbouřkové. Ale asi nezabouří ani nezaprší – jak se tak dívám z okna, slunko slunčí a mraky jsou vysoko. Medard u nás nekape!!! Hurá!!!

      1. YGO, u nás též, dusno a horko. Obávám se, že začíná Jihomoravské počasí. Letos se snad uvařím !!!!!

        1. Vrátila jsem se z venčení – dusno zůstává, větr nevěje, za to (music) kómářííí se ženili ženili, kapku vína nééměěli (music) . Myslím, že je tu první vlna letošní komáří populace. Se máme na co těšit (nod) (shake) .

          1. v Brně už (rain) (rain) jen se leje…. Koníčci zůstali doma, chtěla jsem jít ven s Bobešem, trošku se provětrat. No musíme počkat, protože Bobeš, když prší, tak nechce venku chodit, jen pod deštníkem (rofl) (rofl)

    4. Hanspaulka hlásí slunce a hřmění, při pohledu do kotliny ovšem chápu, že na Spořilově leje :)

        1. Brno hlásí dusno, dusno- tím, jak se dopařuje ta předtím napršená voda, o to hůř. Naposledy tady pršelo včera dopoledne.

    5. .:-? V Plzni neprší a asi ani nebude. Obloha celkem jasná a dusno. Tak budeme muset ráno, pokud nezaprší, zalévat. Ach, jó. .:-?

  5. Milá Norinko, Tvoje bilancování mi vylepšilo dnešní den :) Díky. Těším se na další pokračování

  6. ………………….Nacpala jsem si rybku feferonku do tlamičky a spolkla ji. Lidi zlatý, kočky svatý… ………………
    a to ráno!!! (rofl) (rofl) (rofl)

    No myslím, že doma u Noriků a Pitinů se nikdo rozhodně nenudí (y) (clap) :D

  7. A Norinka je kočka krásná. Popis Pořádníčků je parádní, naše Andulka by zcela jistě souhlasila. Po ránu ji popadá amok, když nemůže najít ten kamióón uprostřed trasy do koupelny, i když ho tam večer strategicky umístila – od té doby, co na něm Ferda na onu místnost pospíchající ujel, je to první věc, kterou po setmění odstraňujeme.
    O.T. pro Vave – na poště jsem ještě nebyla, neb naše pošta funguje jen od 8 do 9 :S , a to se mi nepovedlo se dostavit. Než obleču jednu větší potomku, druhá menší se pos… nebo jinak zprasí, než počistím, pošta zavře. Ale ono to jednou klapne, pevně tomu věřím – koneckonců, co jsem chtěla, to mám a nic jinýho jsem ani nečekala :D

    1. :) Na poště to nechávají asi dva týdny. Snad budeš mít štěstí během té doby ránem propluješ bez ztráty květinky. (f)
      Co vůbec říká Andulí na sestřičku Hvězdičku? (inlove)

      1. Jó, Áňa mi pořád oznamuje, že mimi hají, holka naše, mrňavá, bečí, ham, a tak. Ovšem když se jí ptali, jak se mimi jmenuje, tak prohlásila, že je to holka bílá sváťa.
        Ale zatím nežárlí a není protiva – ona děti ráda, ale nesmím na ně sahat a moc se kamarádit, pak je majetnická a brání si mě. Na naše mimi zatím jen zamilovaně kouká a neútočí a snad ani nebude

          1. (inlove) Andulka už naní mimouch – její titul převzala (*) Andulka se stala velkou slečnou (chuckle)

            A bílý tygr Jája má o starost víc (inlove)

  8. úplně OT, nepotřebuje někdo tzv. chůvičku – vysílač/přijímač na hlídání miminka, Philips – kolega to vyhazuje (dítka odrostla…), nakouknu až večer…

    1. to je pobočka CD ;) ? nám se včera chůva poroučela do věčných lovišť a dle mínění odborníka souseda se rozhodně nevyplatí opravovat. takže pokud nikdo nechce, já bych se s dovolením přihlásila s vážným zájmem

  9. OT PRO TOSCU (h) :

    Jsem moc ráda, že balík došel v pořádku a hlavně že se nám podařilo se trefit jednak do vkusu slečny minitoscy (inlove) , jednak že jsme Tě tím potěšili v pravou chvíli. :)

  10. Norinka je opravdu krásné kočičí stvoření a navíc stvoření vtipné a prudce inteligentní.

    Naše kočičí banda také dělá všelijaké lumpárničky.
    Ubohý manželův ibišek, který si manžel přinesl do manželství, musí být uschován v ložnici před ibiškožroutem kočičákem Honáskem. Ten kocour po něm prostě jde.
    Tuhle omylem sežral opadaný lístek pivoňky a pos… a pozvracel se z toho.
    Ale pokoje si nedá.

    Kočička Hepinka tohle nedělá, ale ráda si lehá do dveří a neuhne se ani omylem. Překročte si mě jak chcete, třeba si hubu rozbijte.
    Také svými pohledy by mohla vraždit, kdyby měla zbrojní pas.

    Ale jsou to naši miláčci milovaní (h)

    1. Inu, pivoňky jsou jedovaté (bat) a ne právě málo. A pokud jde o ty vražedné pohledy, kdosi tu kdysi prohlásil o mém kocourkovi něžném obláčkovém, že má výraz sériového vraha, a že kdyby ho potkal za šera v průjezdu, odevzdá bez řečí všechny konzervy a granule, případně i náramkové hodinky… Lidi prostě nemají uznání (rofl)

      1. To jsem prosím byla já – a tady je jasný doklad, že člověk by neměl dát na první pohled (shake) (ale stejnak – potmě, v průjezdu, …. brrrrr (chuckle) ).

  11. Norísku, bilancuješ skvěle – a máš pravdu, že to zní líp než „drbání“ :) Ale jsi přece, u všech všudy, šelma. Kočka elegantní, štíhlá, přímo éterická. Alespoň to tak vypadá na fotkách. Co kdybys zkusila zlehka našlapovat, kolem porcelánových artefaktů se vznášet jako na lovu ostražité kořisti… Já vím – ono fungovat jako dělová koule je větší ta… kočičina. Ale to pak tvoji majordomové musejí být mistři ve slepování – což je pracné, dlouho to trvá, a po celou tu dobu by tě místo toho mohli třeba drbat za fousky. Co ty na to?
    Peršák Tazíček býval taky dělová koule (ale tam jsem to sváděl na to, že je to pravověrný macatý perš na krátkých nožkách), a od těch dob máme většinu křehkých a případně i cenných věcí za sklem… Ale ty, co za sklem nejsou, obchází naše současná smečka zatím beze škod :) Sharko68, díky za strašně milé povídání, nadrásaly jste to s Norískem skvěle, úsměvně a hedvábně… (h)

    1. Vizuny hubený to jsou,obě a žerou jak mlejnice, není to na nich vůbec vidět, já s ejen na jídlo kouknu a kynu….to bys ji musel vidět, ona je tak opatrná, že jí vždycky něco spadne..prostě slon v porcelánu, ale vše už je přemístěno a za sklem….kromě obrazů, ale snad po nich nebude chtít lézt…aby si je pořádně prohlédla… :D

      1. :D To bude tím metabolismem – myslím, těch koček. Zrovna včera MLP znectila naši venkovní smečku, která ji přepadla hned za brankou s divým vřískáním, jako že hláááád!!! Protože žerou za tři, ale tváří se a vypadají, že je chudinky nebohé zanedbané týráme hlady…

      2. Jen aby, jen aby… s těma obrazama. Scarletta (cat) zamlada lítala snad kolmo po stěnách, rozbila asi tři. Na otázku „Co to tady zase bylo?“, pouze dotčeně odpovědělá – „Jááá? No to snad ne!“ a uraženě odkráčela hrabat v květináči. (chuckle)

      3. Pamatujete jistě mnozí na Bertíka-Vydrýska? (whew) Jak se polil tím BIO krétským olivovým olejem? A naolejoval celou kuchyň? Ufff!
        Naposled rozbili kosourci o víkendu květináč na balkóně. Dala jsem venčit na léto alespoň pár kytek. Nepodala jsem ale písemnou kolkovanou žádost, jestli můžu kytky venčit na jejich balkóně. Furt kolem nich lezou a nespokojeně je postrkují.
        Jsou děsný! (nod) (inlove)

      4. Naši kočkouři nic neshazují, neb co šlo shodit bylo bezpečně odklizeno z dosahu nebo vyhozeno. Kytky mám na širokém parapetu, jištěné přistrčenou skříňkou, jediné, co by mohly shodit, je kočičí tráva umístěná na kuchyňském okně. To je naštěstí ještě nenapadlo, protože pokud si k ní sednou, tak se buď pasou, nebo sedí ke kytce zády a zírají na kliku, jako že „tak kde je ten vrátný, chci neodkladně opustit budovu“. Zajímavé ovšem bylo, když jsme se s mužem chvíli dohadovali, jestli bude v obýváku velké akvárium s plastovým deklem se zářivkami, nebo kočky. Neboť naše krasavice inteligentní Líza se naučila, že když chce pustit ven, tak nemá smysl sedět v kuchyni na okně a čekat, než se jí někdo všimne a usadila na akváriu – a manžel bleskurychle zareaguje a Líza to má i s donáškou až za vchodové dveře. Nakonec jsme s kočkami zvítězili (nemusím mít taky všechno, že) a akvárium jsme darovali jednomu nadšenému začátečníkovi. Od té doby si Líza našla náhradní činnost – drápe sedačku nebo křeslo, a to se stejným účinkem jako sed na akváriu. Všem přeji krásný letní den.

    2. S tím zhazováním je to zajímavé – Zikmund křehké věci nezhazuje – ovšem velký osázený truhlík u z okenního parapetu mu upadl celkem lehce (nebojte se – okenní parapet vede na lodžii, takže na hlavu nikomu nepadl).

      Ještě mé tvrzení kapku poopravím – křehké věci nezhazuje mimoděk a tím, že je slon v porcelánu, leč je zhazuje zcela vědomně a někdy mám dojem, že se s nima snaží trefit na pomyslný cíl. Leží na polici (kde to má zakázané), upřeně mi hledí do očí a já mu véééélmi hlasitě říkám NESMÍŠ ZIK-MUN-DÉÉÉ, NESMÍŠ!!! Já to na něm vidím, že mi naprosto jasně rozumí, leč jeho packa šmátralka žije vlastním životem a tak se pozvolna sune (aniž by kočkour uhnul pohledem či mrsknul vouskem) a sune a sune – až se dosune i s předmětem na kraj police a ….BUM, je to dole. Na můj lehce hysterický vřískot ZI-KÝÝÝÝ reaguje hlava rodiny slovy „Co zas ten kretén rozbil?“, Toya převalením se na druhý bok a Zikmund zavřením očí a upadnutí do hybernačního spánku.

  12. Norinko, fakt nejsi napůl žirafa? (chuckle) Bylo by to praktické. Dosáhla bys na lednici rovnou ze země. ;)
    Bavíš mě. Fakt. (h) A červená rybička feferonka mě dostala. :D :D :D Na veselý tabulky tohle nehodím…. (rofl) (rofl) (rofl) Ale na feferonku by byl lepší kus špeku. Nebo olejíček z rybiček. ;) Ten zmetek kapsaicin se totiž rozpouští v tucích.

    1. Ne, Pučálkovic Aminu jsem si fakt domů nevzala – leda, že by mi holky z Kočičí naděje něco zatajily…. (think) , u nás to jistí banán, po něm to přestane pálit skoro hned…to mám radu od mexikánců… ;)

      1. Banán budu muset vyzkoušet. Ale nedovedu si představit, jakým způsobem bych ho narvala do Prašivky nebo Prcka. Na špek bych ty naše obludy přemlouvat nemusela (chuckle) Na špek mi skočí okamžitě ;)

        1. Špek doma nebyl a ani by mě nenapadlo,že by fungoval…já vím o mlíku a tvarohu a banánu. Rybičky byly ve vlastní šťávě, takže oleje minimálně…snad už rybku feferonku ochutnávat Norinka nebude….já si občas koupím čerstvé a chroupu je samotné..mě to nepálí ani nahoře ani dole… (wasntme)

          1. Fungoval, určitě. Za pálivost paprik může alkaloid kapsaicin, který je trošku rozpustný v lihu (proto pivo) a hooodně rozpustný v tucích, proto funguje i mléko a tvaroh. Ale špek, máslo, olej je lepší. Je tam toho tuku víc. Malým dětem, co si chroustnou do feferonky se u nás dává tlustě namazaný chleba s máslem. Já si raději zakousnu kusem slaniny, nebo velmi tučným sýrem. :P (ten jazyk není vyplazovací, je mlsný)

      2. O tom banánu jsem to slyšel taky – zatím jsem to ale nevyzkoušel ani na sobě ani na kočkourech (a dokonce ani na dítkách), neb to nebylo potřeba. Kočkouři mají k zelenině jakýsi nepochopitelný odpor. Ebony dokonce stejně jako jeho černý předchůdce a patrně i reinkarnace Tazík vybírá z konzerv pečlivě hrášek a mrkev a skládá je na okraj misky, abychom si všimli, že takový fujtajbl plný nestravitelné celulózy tedy ON žrát nebude. Dcerenky sice zeleninu smějí, ale svou zkušenost s feferonkami a chilli už udělaly (obojí se u nás dost používá), takže se k obojímu chovají s jistým respektem. Dospělí členové domácnosti mají chilli i pálivé papričky celkem rádi, i když s mírou. Jen jednou mi do guláše „samo“ spadlo tohoto jedovatého koření trochu moc… což o to, guláš byl chválen a sežrán do posledního vlákna, jen brácha (mladší) byl vypuzen se džbánem pro pivo, sotva praštil příborem :D Banán jsme nezkoušeli…

                1. Pálivé feferonky
                  Nálev: 3 stejné díly –voda,med,ocet (vždy dělám 1,5l nálevu,tudíž 3×0,5l ), nechat povařit na 80°C – ne víc, to by med ztratil svoji chuť ..
                  Pak několik skleniček – dávám do malých od přesnídávky:
                  2-3 červené čerstvé feferonky – bez šťopky, bez jadérek – přepůlené podélně i příčně…
                  Do skleničky, zasypat omytýma hrozinkami, ty světlé Jumbo,v tom vypadají velice dobře, ale lze i normální tmavé nebo malé… a zalít nálevem.
                  Potom zavíčkované cca 15 minut vařit na 80°C..
                  Vyndat,postavit na víčka a nechat vychladnout, potom na 3-4 týdny uložit a zapomenout na ně…
                  Po měsíci čekání lze konzumovat.
                  Podávám ke steakům, ke kuřeti, dávám do salátů – i do ovocných, nálevem potírám grilované maso..
                  Dají se napíchat – hrozinky, na párátka a obalit v čokoládě a nechat zaschnout, jako tečka za grilováním,je to skvělé-takové sladkopálivé jednohubky…,k čokoládové zmrzlině jsou nepřekonatelné….

                    1. Děkuji velice velmi, už jsem uložil do periferní kuchařské paměti – někdy je mi líto, že si recepty doma poznamenáváme do souborů a ne do ohmataného notýsku jako bábi… To není žádná rodinná pamětihodnost, pár megabytů kdesi…

                  1. Ale to je veeelice lákavý receptík, to musím zkusit. Jinak povídání tedy pardon – bilancování je moc pěkné, pobavilo. Je zajímavé, že náš Ferda nikdy nic neshodil a to ani když se mezi serepetičky napasoval k odpočinku. Nojo, kdepak je mu konec….

          1. MILÁ SHARKO 68, MUSÍM TĚ POKÁRAT, JELIKOŽ TRTAKOVÉ SKVOSTY TZROUSÍŠ DO DISKUZE, KDE TO ZAPADNE.COŽ TAKHLE NAPSAT PÁLIVÝ MLSOTNÍČEK A POSLAT HO DEDE, ABY Z NĚJ MĚLI UŽITEK VŠICHNI, KDO MAJÍ PLECHOVOU HUBU, MLSOTNÍK NÁM ZMÍRÁ NA ÚBYTĚ A TY TU TROUSÍŠ TAKOVÉ PERLY V DISKUZI.
            JINAK ALE MUSÍM POCHVÁLUIT TEBE IO TVOU ČIČINU. SKVĚLE JSEM SE POBAVILA A POČETLA JSEM SI. MOŽNÁ, ŽE SE UŽ NEVRÁTÍŠ, TAKŽE PRO JISTOTU PÍSKNU EMÍLKA, ALE ZA CHVÍLI. ZDTRAVÍM TWEBE A DRBU TVÁ KOČOČÍ VELIČENSTVA ASPOŇ VIRTUÁLNĚ.

            1. ahoj Lenko,
              mě by ten recept nějak ani nenaskočil,ale dovedl mě na něj terra…no jo, tak já ho pošlu Dede nebo jí ho pošli ty ;)

  13. Zdravím všechny zvířetníky,

    moc děkuji všem za palcodržnu – je to vážně veliká opora (h)

    Beník už bohužel běhá za duhovým mostem, nebylo mu i přes opakované transfuze pomoci. Večer si pro něj jedu, tak bude, jako Poncha, spát pod švestkou.

    Přeju krásný slunečný den všem a ještě jednou díky, SN

    1. Je mi Beníka líto – tak krásné sny pod trnkou a rychlé nohy za Duhovým mostem (h) . A pevné obejmutí pro SaNaa (hug)

    2. To je mi moc líto milá SaNaa ;( přeju ti, ať se bolest začne co nejdřív měnit na krásné vzpomínky (h) (f) A zase se ukaž, přijď si popovídat (inlove)

    3. Krásné sny pod švestkou, Beníku. Někdy prostě člověk pomoci nedokáže – a jen tiše přihlíží a polyká smutek… Bojovali jste všichni. (h)

  14. Norrinka je krásné ušaté stvoření. Takové kočky vidí člověk na jihu, úplně chápu, že v ní někdo vidí egyptskou princeznu. Krásná zvířata, pěkné vyprávění, prostě pohoda (až na ty rozbité předměty – ale to známe…)

  15. Norinko, jsi úžasná kočička a skvěle jsi své povídání napsala. A „A ani mi neřekla, že mě to bude pálit ještě z druhý strany a ani banán mi tam nenacpala. I když bych držela a nedrápala. Nikdo mě nemáááá rááááááád!!!“ mě dostalo pod stůl. Ještěže jsem tady sama :D . Ale musel to být pro tebe děs (sweat) .

    OT: konečně jsou hotovy fotky z Doks. Ale pozor, je jich tuším kolem 200 ;)
    http://yumminka.rajce.idnes.cz/COURSING-DOKSY/#album

  16. Něžné a láskyplné, až k slzám. (h) A veselé a radostné, až k slzám. (h)

    Milá Sharko.68 (h) , udělala jsi úžasnou věc! (clap) A jsi živým důkazem toho, že ZBP zákon platí. (nod) Moji kosourci dnes ráno lítali bytem jako fotoni a nakonec se krásně objali. (cat) (hug) (cat)

    1. ahoj Vave, taky běháme…dneska ráno jsem se za Pitinou proběhla až do VI.patra…mrcha, popoběhne ,nechá si náskok 6 schodů a jen se na mě koukne a kluše si ladně dál…ještě,že to nevzala až do toho XI.patra…. |-( (h)(h)(y)

      1. Je to zlatíčko a dbá o Tvou dobrou kondici – vlastně Ti dělá osobní trenérku, natolik je to šlechetná (cat) ! (chuckle)

    1. Baví se hlavně, vlastně jedině lidé. Pesany tohle moc bavit nebude :( . A v Číně si ani nejsem jistá, zda budou ty barvy aspoň neškodné.
      Řemeslně perfektní, ale jinak….

      1. Ale veram nenapsala, že se psi BAVÍ, leč že se BARVÍ – kdo byl v Doksech, tak v neděli mu přecházel zrak – někteří pejsci, kteří se včas nezedkovali, se stali obětí sprejerů (chuckle) – myslím, že vedla jahodově růžová barva (clap)

        Ovšem, to co provádějí s pejsky na tom odkazu, tam je škoda slov :@

        1. To mám z toho, že vše jen přelítnu, písmenko mi vypadlo. (blush) A to bavení – novináři to dokážou vydávat za náramnou bžundu (nikoho z nás jsem nepodezírala, že by se bavil). Spreje jsou celkem neškodné, barvení na obrázku muselo jít až na kůži. To nebyly jen pomalované chlupy. Zvlášť u těch štěňat mě to nadzdvihlo.
          A příště budu číst požádněji, fakt (blush)
          Dokonce mi to i náš kontrolor věří, mám příklad jen do 10 :D

  17. (clap) To bylo ranní krásné povídání! A pěkně akční – šplh po závěsech, shazování zvonečků……….. Tohle, naštěstí, Kocourek nedělá, takže když se minule vydal u přátel na procházku po parapetu, na kterém byla vystavená spousta serepetiček, vesměs skleněných, velmi křehkých i docela vysokých, takže měly hodně malou stabilitu (vysoká, štíhlounká a uzoučká vázička se sušenými rostlinami se lehce rozkývala, ale to bylo tak vše), tak jsem sice trnula, jak to dopadne, ale paní domu řekla, že ho mám nechat se projít, tak se procházel! Vůbec nic nespadlo, tomu se snad ani nedalo věřit! Záclony ho, naštěstí, taky nezajímají, nedrásá nábytek, spořádaně si brousí drápky na svém škrabadle, jen občas řádí v posteli a to pak mám peřinu na druhé straně místnosti! :)

    1. Já poznám, že lezou na závěs, ale to je taková pověšená stará Larisa, aby netáhlo v zimě do kuchyně a v létě, aby nešlo z prosluněné kuchyně teplo-horko do bytu, je zajímavý,že Pitina tohle nikdy nezkoumala, prostě vylezla a šikovně vše obešla, Noris je takovej sloník v porcelánu a zvědavá je jako opice, takže, všechno se uklidilo z dosahu, jenže on asi ke zkoumání vždycky něco najde, takže začínám být „furt ve střehu“, ale vím, že je to všechno naše chyba, protože ona za nic nemůže…když provádí něco , co nemá,tak na ni Pitina chodí žalovat nebo ji rovnou plácne…což je zajímavej úkaz….křesla jsem musela olepit alobalem, aby si o zadní stranu nebrousila drápy..mají nadherné škrabadlo – provaz omotanej okolo trubky a kmen stromu…ne,nejlíp se brousí o manžestrové křeslo…ale jen ,když nejsme doma…ale to zas příště… ;)

      1. Naši kočkouři nechávají čalounění na pokoji – až na jedno. Všichni si neomylně vyhlédnou můj oblíbený starožitný ušák po prababičce. Poté, co jsme ho dali přečalounit, neb už opravdu nevypadal jako úctyhodný kus nábytku (vlivem stáří, ne kočkourů), jsme na zadní stranu – jinde to nezkoušejí) natáhli zbytek látky po čalounění, umně připevněný soustavou suchých zipů :) a podložený kusem vliselinu. Funguje to, ušák je v bezpečí. Ale jeden aby byl kvůli těm chlupatcům lstivý jako Odysseus :D

          1. Rádo se stalo, Sharko, jen ty sucháče doporučuju co nejširší (i když tvoje kočenky jsou lehčí váhy než sedmikilový Dalí…)

  18. Ale to je príma čtení na ráno (makeup) (wave) . Zdravím Norinku + méně důležité členy rodiny (chuckle) a zase napiš!.

  19. Moc krásné drbání, u nás díky tomu, že chlupatky mohou ven nejsou škody tak markantní. Ale ráno se všechny seřadí na šunčičku, přesně v době kdy Mimi dostávalo salám, takže dneska žádná šunčička nebyla, chlupatky jsou celé smutné a všechny naše rituály v háji, protože ten velkej halama byl jejich součástí

    1. Inko – možná ta šunčička pro kočičky by měla být, i když je už Mimi za Duhovým mostem. Některé rituály by měly zůstat zachovány. Hladím ti tlapku. (h)

        1. Ale to jsem nezpůsobila já, já bych i Bimboušovi od huby utrhla, co si má cpát břuch – to chlupatky prostě měly rituál s Mimim a navíc ho hledají. Hlavně tedy ty “ moje“, které s ním vyrůstaly a 10 let spolu žili. Kočička ho jen hledá, ale kocourek je úplně mimo. Valinka spíše řeší depku z toho, že jí Kačenka ujela do školy a Shame prostě užívá sluníčka. Pro ty nebyl až tak důležitý.

  20. Úžasné bilancování, jsem si zase poprskala monitor a tak veselé tabulky jsme neměli už ani nepamatuji (vlastně ano, naposledy u pana profesora…). :)
    A hlásím krásného, slunečného a teploučkého Medarda… (sun)

  21. Tak feferonka nás ještě nepostihla. Nepředpokládám, že by to byla zásluha paní Poopíškové, spíše to bude tím, že se tu feferonka momentálně nevyskytuje ;)

  22. Krásne dobré ráno všetkým! Kocúri dostali mlieko, pes vyvenčený, tak kde je chyba? Dnes je pod mrakom ale teplo už ráno. A Astorovi sa to oko trochu zlepšuje – to to trvá! Som netušila že s jedným viečkom môžu byť také problémy. (dog) (cat) (f) (f) (f)

  23. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (Betuško – bestie černobílá zlobivá – nic nedostaneš, jen dlouhou procházku a žužlací kostičku… ale to vlastně není nic extra (rofl) ) (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Norinko – jsi úžasná kočičí slečna. Krásně se to tvoje povídání čte – takže se těším na další bilancování (cat) (chuckle)

  24. Tak, prosím, pozor, to totiž není Norinka, nechali jste se pěkně napálit. To je Nefertiti, což nevidíte ten dlouhý krk a milostivý náklon hlavy? A je přece logické, že se vrátila, ona dobře ví, jak si Egypťané vážili koček, tak to musí na Zvířetníku zkontrolovat, jestli to ještě funguje.
    Jenže na Zvířteníku nic nezjistí, tam všichni milují kočky a i pesany, tak co s tím? A je stále krásná, ani ta feferonka to nemohla pokazit.

    1. Ještě tohle jí říkej, Nefertiti…to už jí nebude stačit,že ohýbám hřbet, to si u toho budu muset ještě i kleknout… :O ;)

      1. Já nevím – při pohledu na tu první fotku jsem si řekla, že se Sharka pěkně napálila a vetřela si do domu žirafu Aminu (rofl) .

      2. Samozřejmě, pokud nebude vyžadovat ještě jiný projev úcty.
        A mám to za 4, tak kdo má pravdu?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN