ROZCESTNÍK: Krasové venčení 8. 5. 2010

Když se na Hadech 11. dubna objevila pozvánka na Venčení v oblasti Moravského krasu, okamžitě jsem to pochopila jako výzvu k nápravě trestuhodného nedostatku – nikdy jsem ještě v této oblasti nebyla. Po domácí konzultaci s chotěm, který se tvářil vstřícně zejména díky plánovanému pánskému kolování, jsem se přihlásila. Příjemné dubnové počasí bylo vystřídáno proměnlivým květnovým, ale den před akcí přicházely samé optimistické zprávy – na jihu svítí sluníčko a je hezky!

Den D se u nás v Jeseníkách vyloupl do slunečna, a tak nám ani nevadilo, že vstáváme a odjíždíme z domu tak, jak jsme zvyklí každodenně do zaměstnání. Už při sjezdu z Ecce Homo nad Šternberkem jsem v rovinatých dálavách zaznamenala olověnou šeď, byla jsem ale chotěm ujištěna, že se jistě jedná jen o ranní opar, který se později rozplyne.

U Prostějova mi definitivně došlo, že se rozplývání nekoná. Nejprve jsme projížděli vesničkami, kde bylo řádně vlhko včetně obrovských kaluží, následně i do střechy našeho auta zabubnoval déšť. Začali jsme se navzájem utěšovat, že do jeskyní určitě pršet nebude a někde v hospůdce bude také příjemně sucho.

Moravský kras nás však příjemně překvapil: když jsme zastavili kousek od Býčí skály, tak jen sem tam spadla nějaká ta kapka, na očekávané kolování to však nebylo. Přijeli jsme v mírném předstihu, tak jsme si stihli prohlédnout kresby na jeskyni, přečíst informační tabule a zakoupit orazítkované pohledy.

Konečně jsme byli všichni a spolu s dalšími zájemci jsme byli vpuštěni do Předsíně Býčí skály. Impozantní místo přímo dýchalo tajuplnou historií. Shromáždili jsme se kolem replik artefaktů, které zde ve druhé polovině 19. století objevil lékař a archeolog Jindřich Wankel jako doklad o životě v době halštatské.

Člen speleologické společnosti nám velmi poutavě vylíčil historii objevování jeskyně a představil nám vystavené exponáty. Až pobožnou úctu mohl člověk cítit při pohledu na jediný originál mezi nimi – lebku princezny, ozdobenou zlatou korunou. Ještě dlouho bychom mohli poslouchat poutavý výklad, ale další skupina už netrpělivě postávala u vstupu, tak jsme za doprovodu mladé průvodkyně postupovali dále do útrob jeskyně.

Na první pohled se jedná spíš o průchod ve skále, který se místy rozšiřuje a ze kterého se neustále oddělují boční chodby a stoupající komíny. Není zde žádná krápníková výzdoba, ale samotné stěny, opracované vodou i našimi dávnými předky, skýtaly množství nevídaných barev a tvarů.

Občas jsme byli upozorněni na zvláštnosti, které bychom ve sporém osvětlení mohli lehce přehlédnout – třeba na poslední jedince ze spousty každoročně sčítaných zazimovaných netopýrů, na nástěnné kresby a nápisy i na nejnižší místo trasy – Šenkův sifon, ze kterého musí být nepřetržitě odčerpávána voda.

A pak už jsme vkročili do části jeskyně, která byla, alespoň z mého pohledu, nejmalebnější. Připojil se k nám totiž Jedovnický potok, který byl chvílemi pořádně prudký, jindy zase tvořil poklidné zátočiny, kdy bylo průzračnou vodou vidět kamenito-písčité dno. Blátivý chodníček byl doplněn o několik můstků a přechodů přes vodu, takže jsme putovali střídavě po obou březích potoka. A najednou byla před námi souvislá stěna, ve které potok mizel, a nám nezbývalo, než se otočit a projít si celou trasu opačným směrem.

Od průvodkyně jsme se ještě dověděli, že odtěžený písek z vykopávek používají speleologové ke zpevňování chodníčků a že se někde v blíže neurčené části nachází malá jeskyňka, do které se musí vstupovat v bílých ponožkách, aby nebyla narušena její barevná krása, přičemž vstup je povolen jen jednou za deset let.

Po východu z jeskyně nás překvapilo počasí: sluníčko se neúnavně dralo z mraků a doprovázelo nás asi dalších padesát metrů k Vývěrům Jedovnického potoka v Josefovském údolí. Potok, se kterým jsme se rozloučili na konci jeskyně, tady vytékal ze skály na malém paloučku. Někteří Zvířetníci si smočili ruce, někteří využili tekoucí vodu k očistě svých zablácených psích přátel.

Po chvíli odpočinku jsme se vrátili k Býčí skále, nasedli do aut a pokračovali v naší výpravě – tentokrát na místo, kudy se Jedovnický potok dostává do podzemí. Po příjezdu do obce Rudice jsme si v místní části Tumperk udělali malou občerstvovací přestávku.

Využili jsme příjemného posezení v místním Geoparku, kde jsou shromážděny ukázky typický hornin Moravského Krasu. Někteří účastníci navštívili v těsném sousedství stojící zachovalý větrný mlýn s expozicí rud a způsobů jejich zpracování. Kdo neměl svačinku z vlastních zdrojů, mohl ji pořídit v příjemném bufítku, kde byly k mání i turistické známky a pohlednice.

Sluníčko nás doprovázelo i na další cestě, kde se asfaltka změnila v kamenitou svažitou stezku vinoucí se mezi kvetoucími loukami, kterou jsme došli až ke Kolíbkám. Jsou to údajně zbytky dávno zaniklé jeskyně, které nyní ční k obloze v podobě strmých skal, jež jsou vyhlášeným rájem horolezců. Dále jsme prošli kolem zbytků Hugovy huti, ze které je patrný už jen bývalý náhon, prokopaný ve skále.

Konečně jsme se přiblížili k cíli, Rudickému Propadání. Sestup přímou cestou se nám však shora zdál tak strmý, že jsme raději zvolili sice delší, ale pohodlnější obcházkovou trasu. Netrvalo dlouho a byli jsme v cíli. Jedovnický potok, ve kterém si v poklidu žije chráněný rak říční, vesele poskakoval po kamenech, aby se vzápětí střemhlav vrhl do hloubky 86 metrů.

Otvor ve skále působil dojmem, jako by byl uměle vytesán – tak pravidelný měl tvar. Ale nejen Propadání samotné, obklopené neustále lehkou vodní mlhou, zaslouží pozornost. I okolní skály, strmé a nepřístupné nás ohromovaly svou mohutností, výškou a v neposlední řadě úžasným vícedruhovým rostlinným porostem.

Když jsme se dostatečně pokochali pohledem na tu nádheru, nastal čas odchodu. Tentokrát jsme byli všichni velmi odvážní a strmý výstup po kořenové stezce absolvovali všichni bez újmy na zdraví. Vraceli jsme se opět kolem Kolíbek a pak nastala (alespoň pro mě) nejnáročnější část cesty, kdy jsme se stoupáním do strmého kopce blížili zpět k Rudicím. K autům jsem nakonec došli všichni v pořádku a nedočkavě jsme se rozjeli do Jedovnice.

V Jedovnici jsme měli zamluveno místo v restauraci Olšovec, kde jsme v salonku měli připraven dlouhý stůl, u kterého jsme při čekání na jídlo rokovali o další podobě našeho výletu. Pak už začala sympatická číšnice přinášet jednotlivé porce a bylo se věru na co těšit! Chutná krmě byla brzy spořádána a padlo konečné rozhodnutí: další na řadě je Macocha!

Opět jsme se vydali na cestu a pak nechali svá přibližovadla na vyhrazeném parkovišti. Jen malý kousek odtud bylo na mýtince několik restaurací, prodejen suvenýrů a také informační středisko. K tomu všemu patřila i vyhlídková terasa, nazvaná Horní můstek. Při pohledu do propastné hloubky se v člověku sevřelo srdce, něco jej nutilo utéct, prchnout, ale oči fascinovaně hleděly do skalní prolákliny a ruce se křečovitě držely zábradlí. To byl, pane, zážitek!

Většina účastníků se pak rozhodla sestoupit na vyhlídkový Dolní můstek, kde si také určitě užili krásného výhledu. My s chotěm jsme dali přednost kratičké procházce k horní stanici kabinkové lanovky, která umožňuje návštěvu jeskyní i plavbu po Punkvě nejen vozíčkářům, ale i maminkám s těmi nejmenšími turisty v kočárku. Stanice, vyrobená čistě ze dřeva, dobře zapadala do okolního lesa, a maličké kabinky pilně převážely cestující oběma směry.

Ještě jsme si ani neprohlédli všechny nabízené suvenýry, když se ostatní vrátili plni nadšení z Dolního můstku. Po zakoupení nezbytných turistických známek a pohlednic jsme opět sedli do aut a vydali se na poslední cestu…

… do kostela svaté Barbory v Adamově. Tento krásný kostelík byl dokončen roku 1857 a v nedávné době velmi pěkně zrekonstruován. Jeho největší atrakcí je Světelský oltář, což je střední část křídlového oltáře, vyrobeného roku 1525. Tento oltář také podstoupil v nedávné době náročnou restaurační proceduru a my jsme si ho mohli, za učeného výkladu pana průvodce, velmi podrobně prohlédnout.

Tematicky je zaměřen na nanebevzetí Pany Marie a jeho základem je 59 soch z lipového dřeva. V němém úžasu jsme stáli před dílem, za které zaslouží uznání nejen dávní mistři, ale i zkušení restaurátoři, protože věrnost výrazů tváří, neuvěřitelné detaily a impozantní velikost (7 m) potvrzovaly, že jsme se setkali s výjimečným dílem.

Je však třeba zmínit i nádherně vyřezávaný hlavní oltář a kazatelnu. Mě osobně také velmi zaujala křížová cesta v podobě nástěnných plastik. Přímo na místě jsme si mohli zakoupit turistické známky, pohlednice a informační materiály a pak už jsme jen vyšli před kostel, kde jsme se s chotěm srdečně rozloučili s ostatními účastníky a za symbolického přibývání dešťových kapek jsme se vydali na zpáteční cestu do Jeseníků. Cestou jsme se ještě chtěli stavit v jednom krásném arboretu, ale déšť nás doprovázel celou dobu velmi urputně, takže jsme jeli přímo domů.

Tímto chci vyjádřit poděkování nejen Zvířetnicím – čarodějkám, které vykouzlili na Krasové venčení pěkné a příjemné počasí, ale především skvělé Alex, která se projevila jako vynikající a starostlivá organizátorka a pořadatelka.

Při odjezdu jsme si uvědomili, že jsme měli možnosti navštívit jen zlomek toho, co Moravský kras nabízí. Viděli jsme toho ale dost, abychom pochopili, že jsme již chyceni drápkem téhle krásy za srdíčko a dřív nebo později se do této úžasné krajiny budeme vracet.

Foto Alex

Další fotky najdete zde

Aktualizováno: 19.5.2010 — 20:13

256 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. No jo, Chet je na Facebook, ale ja fakt nevim, jak to podat jeho kumeradum a kumeradkam, aby klikali na neco, cemu vlastne nerozumi. Proberu to s nim vecer – dnes hlasovani stejne konci asi za hodinu. Klatovy se priblizuji.

    1. Já přesvědčila kamaráda Itala, jemu se líbila ta kostička, na kterou má klikat :D Jenže jeden je strašně málo. Já už to beru jako sport, i když ten Blesk natom nakonec asi dost vydělá.

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Babička uklouzla na chodníku a upadla. Přiskočil k ní jeden poslanec a pomohl jí vstát. Babka poděkovala a přemýšlela, jak by se mu odvděčila. „Ale babi, to je jednoduché, až budou volby, tak mi dáte svůj hlas.“ „No, to se vám povedlo,“ povídá babička, „to jste si nevšiml, že jsem spadla na záda a ne na hlavu?“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem hezký večer a pomalu se připravujte na volby. .=)) ~o)

  3. Myška děkuje za pozdravy a přání a všechny vás zdraví recipročně. :) Je jí lépe, ale bohužel „špunt“ v plicích stále je, nějak to nezabírá. :( Snad se to zvrtne na správnou stranu. Psychicky se velmi zlepšila. Konec hlášení. :)

        1. Oni nějak mohutně posílili a úspěšně stahují. S takovou nás doženou už zítra. Dokážete někdo sehnat další hlasující z jiných počítačů? Jo a já jsem nakonec doma s kamarádkou rýmou a cirkulárkou v krku a teplotou. Doufám, že se to do příštího týdne rozejde…. Alespoň pošlu pár hlasů

          1. Zřejmě jsou na Facebooku a tam se ty počty sympatizantů nabalují stále rychleji, vlastně lavinovou reakcí. Pokud to opravdu je skupina z Facebooku, asi nemáme šanci.

            1. Také si myslím, že jsou na Facebooku, jenže já tam nejsem registrovaná, ani to nemám v úmyslu, a to ani kvůli Rastě. Míním si zachovat alespoň nějaké internetové soukromí.

                1. Kdo to může hodit na Facebook? Ale rychle!!!!! Myslím, že naše kapacity tady už jsou vyčerpány, já můžu až za 3 minuty a pak zase za 1/2 hodiny. Zatím jsem sehnala pouzejednoho člověka, který může přiklikávat a jen doufám, že tak činí.

                    1. Naprosto tě chápu, já také ne a mám k tomu své důvody, ale někdo už registrovaný třeba z omladiny by mohl…..

  4. Já mám dneska napilno, ale kliknou jsem stačila už 2x a teď znovu.

    Rasta 8894
    Abad 8337

    Zítra zase jedeme do divadla, takže tu nebudu celý den, tak se snažte.

    Alčo, moc hezký podrobný popis vašeho vydařeného setkání. Já také tuhle oblast vůbec neznám, tak alespoň takhle virtuálně. A ten oltář je nádherný – co to muselo dát práce vyřezat.

    Vave, asi jsem propásla o tvé mamince, ale jsem ráda, že zpráva je dobrá.

  5. Děkuju vám všem moc za palce. (h) Mamce je lépe, je po dvou kapačkách a zítra budou další. Nevypadá to snad na slinivku či něco dalšího hrozného, ale „jen“ na zánět žaludku a střev. Ona sama nic moc neví a já jsem do nemocnice radši nejela, ve středu divadle na mě asi někdo něco prskl, takže jsem momentálně bacilonosič nebo vironosič nebo tak něco. :(

    1. Vave, ja jsem to taky puvodne o mamince propasla, tak koukam az ted. Drzim palce. Kdyz my jsme nemocni, tak to berem jako normalku, ale kdyz rodic ochori, tak je to na nervy. (h)

  6. Milá Alčo, díky Tobě jsem se mohla vrátit o dva týdny zpět. Byla to nádherná akce a já doufám, že ta, která nás čeká za týden, bude podobná.
    Tak už věříte, nevěřící, že jenom kousíček od Brna je překrásný kraj?

    1. Ano Pitrysku,nielenze verime,niektori sme to dokonca vedeli!A zavidime,ze ste sa stretli,ze sa stretnete aj inokedy-my prespolni,ci preshranicni len zirame.Budem na Vas 2.6.Intenzivne mysliet-australske portske mam-toz ho budem pit./Jo a dost dobre ste vyzerali,nechtiac musim povedat,ze psici vyzerali lepsie.sorry

      1. 8700 (nod) konečně mám „kulaté“ čísílko

        Je tu dneska dost pršavo (některé lijáky jsou fakt vydatné) (rain) a je všude kolem nízká šedá oblačnost. Včera odpoledne dokonce vylezlo (sun) , oteplilo se a vypadalo to, že bude hezký víkend. Dneska už to tak nadějně nevypadá…

  7. Alco, to bylo bezva pocteni. A vsichni mate krasne fotky. Krome prirody mne dostaly dve: Toyenka a Boruvka laskyplne vzhlizejici ke svacine. (sun)

    A pak se mi moc libil vyrezavany oltar. Fakt jsem ty tvare studovala. Pripomnelo mi to, kdyz na jedne dovolene jsme jeli s Chetem a synovcem na nekolik dnu na Slovensko. A protoze Chet ma rad rezbarstvi, tak jsem mu ukazala oltar Mistra Pavola v Levoci. Ja jsem tak nejak matne vedela, ze je to hezky – bylo mi asi 17 kdyz jsem tam byla s rodici, a taky jsem mela nejake obrazky v tech knihach, co ukazovaly cele Ceskoslovensko. Ale videt to ve veku dospelem naprosto predcilo me ocekavani. Chet byl naprosto fascinovan a myslim, ze i slzicka se mu v oku zaleskla. Kazdopadne se kochal v tom kostele pres hodinu, koupil si moc peknu knizku o tom a dodnes rika, ze to byla jedna z nejkrasnejsich veci, co kdy videl (h)

    1. To taky j e jedna z nejkrásnějších věcí pozdní gotiky v evropském (či světovém, v tomto případě je to jedno) měřítku.
      Ta středoslovenská města tehdy byla většinou německá a ten mistr byl z Němec.

  8. Děkuji všem za příznivé odkazy a mohu návštěvu tohoto koutu naší vlasti jen doporučit! (h)
    Přeji všem krásný sluníčkový víkend a naposledy jsem klikla Rastě – snad vyhrajeme! (sun)

    1. No, Rastě klikám pořád, ale mám k tomu takový vnitřní odpor – byli jsme vlastně přiměni k tomu, abychom se chovali podle představ reklamního oddělení Blesku – kreativců :@ a vůbec nevíme, zda útulek něco za to dostane. Pravidla i ceny jsou popsány tak, že z toho vůbec nic nevyplývá. Navíc mě štve, že jsme nuceni do protikladného postoje k dalším útulkovým pejskům. Máme pocit solidarity – z naší strany je oprávněný a skutečně chceme Rastě pomoci – ale je to solidarita s velmi nahořklou příchutí. Strašně bych chtěla, aby bylo pomoženo. A to pokud možno co nejvíce útulkům. Ach jo a bojím se, jak to vlastně se vyklube.

      1. Veram, mám velmi podobné pocity jako ty, něco by měli dostat všichni, ale co naděláme. Čeho se opravdu obávám, že nakonec nezůstaně nic ani na ty útulkové vítěze :S .

      2. Pocity nepocity, Rasta je ze Zvířetnické přízně, tak budeme doufat, že naše hlasy k nějakému užitku přecejen Rastě budou. 8753

      3. Popsala jsi veram naprosto přesně moje pocity, nemám k tomu co jsi napsala co dodat. Proto taky neklikám, nezlobte se prosím.

      4. Psala jsem jim dotaz, jak je to s cenou pro útulky – bez odpovědi. Mám také trochu rozpolcené pocity. Přesto všechno klikám. Možná náš spřátelený útulek díky tomu přece jen něco dostane. A i kdyby ne, klikáním jim vyjadřuju svou podporu. Pracují opravdu dobře a mají dobrý kastrační program.
        Proto klik – jsem na 8876.

    1. Pamatuji si na jednu holčinu, která sem napsala asi dva příspěvky (není to Terka od Ap, na tu se těším někdy příště) a myslím, že se jmenovala Monika, kdo ví, zda sem chodí alespoň jako zabukistka

      1. Emteska vzkazuje, že Monča ukončila devítiletku a úspěšně složila zkoušky na speciální střední školu. Pejsky a kočička má pořád.
        Teda 5+8 =fuj

        1. Díky, to je prima informace. Tak jí vzkažte, ať se zase někdy ozve. A třeba to tu i čte, takže Moniko, ozvi se. Rádi bychom věděli, jak se daří tobě i zvířátkům.
          6+7 to také není nic moc :D

      1. Nene z Pálavy, to by byla z Pavlova nebo z některých Věstonic, ona je přímo z Velkých Pavlovic jako Emteska. Taky doufám, že se mezi staré páky někdy podívá (nod)

    2. Monča byla moje první taneční partnerka. Jediná holka ze třídy, která byla menší než já. Ješte v osmičce.
      Kdepak je jí konec? … No nejspíš je už zas někde v Plzni ve vazební věznici.

      Na druhý nebo třetí pokus se před lety dostala na práva a naposled když jsem o ní slyšel tak dělala obhájkyni v Plzni.

      1. 8535 – já tu půlhoďku neodhadnu. Buď sedím u PC – a pak mi to nadává, že ještě pár minut chybí do limitu, a nebo dělám spoustu jiných věcí – a pak zase nedodržím časté klikání. Ale snažím se (nod)

      1. 8614/7945, rozdíl 669.
        Dívala jsem se na stránky s fotkou – je možné na Facebook poslat fotky pejska. Mám dojem, že se Klatovští právě na Facebooku mohli zorganizovat. Protože nemám dojem, že by měli fórum podobné našemu.

  9. Yvi, kamenořadí je paráda! Tvůj kopyrajt?
    K tomu úžasnému oltáři v tom pěkném čistém novogotickém kostele v Adamově: Je to nejvyšší pozdněgotický oltář u nás a myslím byl aji v celé monarchii. Říká se mu Světelský, a jedná se o jinak neužívané české znění rakouského Zwettlu. Tam původně byl, pro Zwettl byl objednán a zhotoven. Pozdní gotika je má láska. Psal jsem kdysi něco o Antonu Pilgramovi (šikmá fiála na staré radnici, dřevění světci v MG, že). Šéfoval huti u Jakuba, ale pak se i se svýma porval na nože, tohle byli ostří chlapi, radnice od něho dala ruce pryč a bleskově se uklidil do Vídně. Takže tam ho teď uvidíte u Štěpána, jak se vyklání, kamenný, s kružidlem, z kamenného okenního ostění pod kazatelnou. Třeba to někoho zaujme, nevím. Třeba si myslíte, že kunsthistorie je suchá věda.

    1. Jakube, kunsthistorie je naopak věda velmi „mokrá“ pokud to tak mohu říci. Jsem v ní naprostý laik, ale mám ji rád, zájem ve mně probudil pan doktor Hartmann za mého pobytu v Řecku.

        1. Stav je nezměněn. Musí se čekat až zaberou léky. Byla na tom velice špatně psychicky, ale dnes už je to o mnoho lepší. Naděje, že se účastní srazu tu zatím ještě je.

          1. Hlavně (wait) ať nic neuspěchá. Nemyslím, že by jí Doksy ublížily – naopak, psychice by to určitě pomohlo (inlove) , ale bude se muset naučit poslouchat své tělo – a to v jejím případě nebude tak snadné (wave)

          2. Pokud by na sebe byla opatrná, tak by Doksy snad šly. Někdo jí holt bude muset stát za krkem a brzdit. :)

    2. Kamenořadí dávám v plen – ale ony ty kameny tam tak krásně stály naskládané (není vyfocená celá řada, pak se mi tam už pletla jaká trafostanice čičo).
      Kunshistorie je suchá věda pouze tehdy, když je sucharsky a nezajímavě podávána (jako ostatně vše ostatní).
      A ten oltář je krásný – nechápu, proč se znelíbil, že byl vyměněn (anebo chápu, zřejmě se Zwettelským zdál málo barevný – vlastně ani nevím, jak vypadá nynější oltář v kostele v Zwettlu).

      1. Prostě už nebyl up-to-date. No nebyl modéérníí. Víš, dřív, když nastoupil s plnou parádou nový sloh či chceš-li styl, ty dosavadní upadly do opovržení a nemilosti. Smysl pro oceněné a vnímání veškerých slohů/stylů v dějinách je až naprosto moderním jevem. Takže toho hodně zařvalo, než si potomci uvědomili, jak byli předkové slepí… chce se napsat blbí. Ale ne, jenom slepí. Ono to vyjde nastejno, my dear Watson…

        1. Ono to setkávání různých slohů (tedy v té době moderního s tím starým) je vždycky zvláštní pokoukání. Já jsem v těhle věcech naprostej laik a obvykle mi kombinace svým způsobem robustního baroka naroubovanýho na křehkou gotiku přijde jako dost velkej bác. Nedávno jsme byli v Kutné Hoře a prošli tam kromě katedrály sv. Barbory ještě několik dalších kostelů. Nejvíc mě zaujal kostel v Sedlci (myslím, že mariánskej, ale už si to nepamatuju) byl to původně kostel gotickej, přestavěl ho do baroka Santini – pro mě to v tu chvíli byl naprosto zvláštní zážitek, protože jsem vůbec neměla pocit, že by se tam ty dva styly mezi sebou svářely – naopak spousta gotických nosných prvků byla (z mého pohledu vtipně) napodobena i na ozdobných štukaturách v barokní klenbě, nepamatuju se, že bych kdy viděla takovou dokonalou symbiózu gotiky s barokem. Docela by mě zajímalo (jen tak ze zvědavosti :) ), jestli to náhodou neznáte, jestli je to jen můj hloupej laickej pocit, nebo jestli je na to historickoarchitektonickej pohled podobnej jako ten můj pocitovej.

          1. Ale jezusku. Bodejť bych neznal… no tak. Santini a česká a moravská barokní gotika je světově známý, uznávaný a jedinečný jev. Sedlec, Zelená Hora, Kladruby a ještě pár věcí – na to téma se už dávno píšou diplomky, dizertace, pojednání. Včetně velkých publikací (Sedlák, Jirka aj.). Vysvětlit podstatu a vtip toho samozřejmého fascinujícího skloubení protikladů.

            1. Díky :)
              Mě ty historicko-kulturní věci (to je hloupej termín, ale nenapadá mě lepší) vždycky zajímaly, nicméně někdy na vejšce jsem zjistila, že po znalostní stránce nemám naprosto šanci tyhle humanitní věci dostat do hlavy (přesněji řečeno anatomie v prváku vygumovala naprosto všechny ostatní právě nepoužívané paměťové stopy). Dost mě to tehdy mrzelo, měla jsem kolem maturity takovej celkem slušnej všeobecnej přehled, např. o beletrii (měli jsme fantastickou češtinářku) a zbylo mi z toho tak akorát to, že vím, že tohle byla zajímavá knížka a ráda bych si ji přečetla, že vím, co se mi líbí ve výtvarným umění a v muzice. Ale nedělám si ambice, že bych tyhle znalosti někdy ještě dala dohromady (možná v důchodu :) ) Tak jsem nakonec skončila na tom, že říkám, že levou hemisféru (tedy data) mám na práci a pravou hemisféru (tedy systém líbí nelíbí) na zábavu. Občas mě potěší, když zjistím, že věci, který nějak vnímám pocitově, se kryjí s tím, co je uznávaný znalostní úzus, jako např. v tomto případě. Tak díky.

              1. No, tomu se přece říká inteligence a vytříbený vkus, skriptových znalostí k tomu netřeba, to je prostě součást výrazné osobnosti tak jako tak (rose1)

                1. Právě jsem chtěl napsat to samé totéž co Baty – takže potvrzuju, že je to tak a neodporovat a punkt a hotové! Vážně. Ano? Ano.

  10. Díky , moc. Tuhle tajemnost jsem viděla dáááávno, předááávno na školiním výletě. A jak zjišťuji, moc si nepamatuji. Chtělo by to napravit.

  11. Musím říci, že přávidím. (h) (h) (h) Nikdy jsem u Býčí jeskyně nebyla, pouze jsem četla o neuvěřitelném pohřbu nějakého pravěkého krále. Kvůli němu tam zmasakrovali snad celou jeho svitu – muže, dívky, všechny dohromady. Ani Moravský Kras k mé lítosti neznám. Jednou jsem sice byla v Brně na konferenci, kde na konci akce byla možnost se tam podívat, ale pracovní povinnosti (a šéf) volaly domů. To mě tenkrát opravdu hodně mrzelo. Tohle jednoho dne musím napravit.

    1. Saluti. No, to není dodnes vůbec jasné, a dává se už nějakou dobu přednost jinému vysvětlení té záhady, trvalé a jedné z největších nejen u nás. Tam se taky zřítil strop a bylo to složitější. Prosím, a v těch dobách je lepší mluvit o velmoži či náčelníkovi. Na blbé překlady popularizačních publikací ze západních jazyků nehleď. Od pravěku po nacismus se to hemží hrůzama a stupidním diletantismem Bohužel mě to nikdo nezadá, s tím jsem se už smířil.

      1. Jakube, srdečně zdravím. Tak náčelník – to je myslím to správné slovo, já to před tím psala v rychlosti ;) . Jinak, co jsem četla, to vypadalo na opravdový pohřeb dotyčného hodnostáře, nějak tam ostatní měli usekané ruce, nohy a tak podobně. Takže ten strop na ně asi v ten moment nespadl. Věčná škoda, že ten objev byl učiněn příliš brzy, dnes by to dokázali zdokumentovat lépe a možná by se některé záhady objasnily lépe. Na to už je pozdě. Navíc mám dojem, že jsem někde četla, že je to všechno ve Vídni. O tom propadlém stropě mám pocit, že si dodnes nejsou úplně přesně jisti, jak a kdy se to stalo. Mohli ho strhnout na odchodu, nebo spadl sám někdy později, kdo ví. Je to velká záhada.

        1. Jo – je to ve Vídni, protože doktor Wankel se musel na stará kolena nějak zabezpečit, proto své exponáty prodal (ono to tam bylo kapku pomotané, tak jak už život bývá) a nechal si pouze lebku princezny.

          1. On pan doktor Wankel také asi nepočítal s rozpadem Rakouska-Uherska. Ostatně, kdo by v té době také počítal. Já třeba také jen nevěřícně koukala, jak se rozpadlo Československo.

            1. A kdo z nás – ?! Ovšem, ono to mohlo zůstat v Brně či Praze – ale to by o to, vážení, musely ty v l a s t e n e c k é instituce projevit řádný zájem. Totéž jako s unikátníma sbírkama dr. Holuba v řádově stené době: co my Č e š i s jakýmasi pravěkýma divochama, s Afrikou… a bylo. A pokluzené navždy.

            2. No na uplnem konci devatenacteho stoleti s tim pocitat mohl. Prinejmensim s tim, ze se trhnou jihoslovani a madari. Ti to davali dost nahlas najevo. A kdyz uz se neco rozpada …

              1. Věř, že nemusel. Opravdu. A Maďaři už byli pro sebe a byli naprosto spokojení. RU a hlavně české země šlo/y strmě hospodářsky i kulturně nahoru a vypadalo to, že říš rakouská nepomine.

  12. Moc pěkná reportáž o výletu do podzemí (f) Býčí skála je zvláštní místo, někdy bych si přál být tam sám a třeba přes noc. Já vím, to nejde – to by mě příslušní orgánové hnali, a právem. Ale moci alespoň na chvilinku a koutkem oka zahlédnout, co se tam tehdy dělo…

    1. No nevím terro, jestli nějaké orgány. Mám takový dojem, že Býčí skálu mají pod dohledem speleologové z místní organizace – třebas by se to dalo domluvit (nod) !

      1. Jo a pssssst – jestli se nedívá terra-san, v té organizaci jsou mladá, hezká a šikovná děvčata (rofl) (rofl) . A když tam mohla spát šlechtična Marie Terezie s kovářem ….

        1. Ale no ták – ! O tom se nemluví.
          Quod licet Jovi… čili Co může korunovaná hlava – a stejně jsou to kecy. Ona nebyla t a k o v á , dobře jsem ji znal!

          1. Jo vlastně to nebyla Její výsost. Tak to leda. Su teď celkově přitlumený a rozhozený, nevím co s tím.

        2. No, díky za sdělení, ale pro klid v duši ( a v domě) bych dal přednost nějakému vousatému speleologovi, Ygo.

    2. Milý tero, pozdrav prosím neméně milou terru-san a vyřiď jí prosím můj hlubokosklon, nádrže vydrženy,průtok spočítán suprově, trošku nám sjel břeh -podmáčením a horní hráz musíme také opravit co nejdřiv. Bohužel celou noc zase pršelo až do dopoledních hodin a zase se chystá. Ahojky a zdravím. (sun) v duši .

        1. Sláva! Rád vyřídím, protože i když moje „san“ :) už není „vrták hydrogeologický“ na plný úvazek, ověření vlastní práce bojem potěší i po létech. Jo – a to označení vrták hydrogeologický je prosím jí používaný a schválený terminus, analogický „lopatě geologické“ :) Myslím, že momentálně nenahlíží na net, ale snaží se zachránit část práce – povodně nám na zlínsku něco spláchly… Takže zdravím za celou smečku (cat)

            1. Jakube, nějaké odchytové pasti na bezobratlé, pár upravených ploch na sledování pohybu obratlovců a možná i jednu automatickou kameru na monitoring… Suma sumárum tak tři týdny práce. Většinou byly podél vodních toků, a ty nám kapánek stouply. Riziko terénu.
              My si to tak nebereme, tohle je alespoň živel, a ne nějaký trouba, který věc zničí z neznalosti nebo prostě jen tak. A taky se to stává.

              1. Jo – a v těch orvaných stoncích obalených blátem se taky blbě identifikují případné chráněné vstavače a spol….

              2. Jasně. Živel má na to jakési předkupní právo, je to jeho raison d´etre. Tomu se dá říct Ego te absolvo, živle, že.

    3. sám asi ne, to by neprošlo. ale přes noc, to jo. domluvit se to dá (dalo). a moc jsme toho nenaspali, bylo to zvláštní a trochu bubububu (whew)

    1. Bych i přiklikla, ale tápu, kde tam najdu, na co klikat ??
      jak nerada Blesk, nejsem jako doma (headbang)

      vyhledat psa nefunguje, když najedu na hlasování pro útu, je tam psů jak nass.., ale kde najdu konkrétního ? a když horozkliknu, je tam přidání komentářů, ale ne hlasování …
      )bože, já su blbééé (headbang)

        1. Dík (cat) (dog)

          o kočičky bohužel jde málokomu …
          a bulváru spíše jde o ty silikonové …

          1. No právě, Majko, ale když je Rasta z Kočičí naděje, tak je veliká pravděpodobnost, že případná výhra padne i na kočičky. Ono totiž v tomto útulku bývá pejsků pomála a Rasta měla velice na mále (a její štěnda jakbysmet), takže proto klikáme. Nás to nic nestojí a možná že to k něčemu bude (i když podle podmínek „soutěže“ si nejsem zcela jistá, k čemu).

            1. Ygo, já se dost bojím, že těch 50 tisíc dají nějakému vymazlenému psovi (ti z útulků jsou nesoutěžní kategorie a nevím, co vlastně případnému vítězi chtějí dát), ale kdyby jim alespoň dali nějaký pořádný pytel granulí nebo Rastu lépe zviditelnili, aby našla nový domov nebo zviditelnili ten útulek, tak by to přece také pomohlo. Prostě tentokrát konečně vím pro koho hlasovat a s čistým svědomím ten hlas také dávám.

  13. To putování vám všem děsně přávidím. Znám jenom Macochu, ostatní mě moc zajímalo. A super fotky. Ode všech.
    Na Rastu klikám v mezích možností – nevím proč, ale stránka se mi hrozně špatně a pomalu načítá.
    Svah snad neujel (asi to bylo v řepištích jen minimální – skoro nikde je nejmenovali, nikde neukázali). Doufám, že při tom zůstane.

    1. Už jsem to někde zaregistrovala, když typičtější nomenklaturní kádr si snad ani nelze představit :S . Ale už s ním mají problém i spolustraníci, konečně začínají chápat, že ho lidi nesnášejí. http://zpravy.idnes.cz/nova-starost-cssd-lide-chteji-odchod-paroubka-hur-je-na-tom-uz-jen-filip-1m7-/domaci.asp?c=A100520_212707_domaci_iky

      Tak a já nejméně pro dnešek tu s politikou končím. nemíním nikoho k čemukoli navádět a už vůbec ne k sympatiím nebo antipatiím pro tu kterou stranu. Budu hlasovat pro Rastu :P

      1. No, zas na druhé straně, lidi hodně zapomínají a už si asi nepamatují, že být členem ČSSD před listopadem byl vlastně téměř disidentský počin. Nemám je ráda (hlavně JP), nikdy bych je nevolila, ale tohleto všemožné nasazování psí hlavy mi vadí moc, připadne mi to takové laciné.

        1. Jen pro upřesnění, ten pán byl členem Československé strany socialistické (sociální demokracie před 89 u nás legálně nebyla), takto člena národní fronty, marně vzbuzující dojem, že u nás fungovala nějaká ta pluralita názorů. Členství bylo zhusta využíváno jako únikový manévr, aby člověk nemusel být rovnou v KSČ… a nerozházel si šéfy a nepoškodil kariéru, alespoň ne moc. Jinak si myslím, že „nabubřelý papaláš“ je způsob existence (dosti odporný), nikoliv otázka stranické legitimace.

          1. No, Terro, vzhledem k tomu, že jsme (jak odhaduju) plus mínus stejně staří, asi si ty podrobnosti vysvětlovat nemusíme, protože je známe – psala jsem to ve zkratce. Opakuju, že jsem je nikdy nevolila a ani nikdy volit nehodlám, JP opravdu ráda nemám, ale vadí mi, když se na někoho háže špína apriori. A ti papalášové, těch by se našlo i v jiných stranách dost a dost, jen se o nich holt nemluví.
            Jinak se ostatním spoludiskutujícícm omlouvám za odbočení k politice, nezlobte se, už mlčím.

            1. Aido, určitě – nejsme ve při :) Já jen, že na tu ČSS se rádo zapomíná, byla to taková pěkná klička. Jinak jsem v podstatě zrušil sledování volební kampaně, protože stejně jako ty si myslím, že hnůj se má kydat ve stáji. A na valník, nikoliv na lidi. Takže zpátky ke žvížátkům.

              1. Souhlasím, už aby bylo po volbách.
                A ke zvižátkům – to naše právě dorazilo dom s maturitním vysvědčením, takže je už doopravdy i oficiálně dospělý. Jeho předpověď počasí na příští týden: zakaleno, občas panákovo. ;-)

                1. :D sem tam mlhavý zastřený pohled :D Blahopřeju, teď teprve nastane v životě (jeho) ta správná sranda. Ne, vůbec nejsem škodolibý, jen cituju svého otce blahé paměti (beer)

                  1. No, když to beru podle sebe, to hezký už zkončilo, teď už bude jen samá práce, učení a serióznost.

                    1. Obávám se, že přesně takhle to táta myslel. Kličkoval jsem, jak se dalo, hlavně před tou seriózností, ale stejně mě nakonec dohnala, potvora.

                    2. No kdyz to vezmu podle sebe … stalo to za starou backoru predtim a dal uz ta backora jenom starla. Az ted poslednich par let se to trochu zlepsuje. Ovsem tedy stastne a bezstarostne mladi …

                    1. Dost brzy na to, abych mu ještě stihl říct, že měl pravdu, Jakube :)

                    2. Pro mne byla vysoká škola jedno z nejkrásnějších období života. Jo, bylo to těžký, dost práce a učení a do toho zdravotní komplikace. Ale zároveň to bylo úžasný. Asi tohle období dost změnilo můj postoj k životu. Potkala jsem spoustu báječných lidí, naučila jsem se dívat na svět jinýma očima. Rána přišla až potom, při shánění práce.

    2. Tohle už jsem dostala v mailu, je to děs, jak se spolu s třešničkami znova roztahují. Jen kdyby neměli lidi tak krátkou paměť.

      1. Malér je, že někteří poté, co zjistili, že všude se musí makat – jak pravil ten princ – si vzpomínají docela rádi na dobu, kdy předstírali, že pracují, a stát předstíral, že je za práci platí… :@ Zadarmo není na světě nic! Vytesat do šutru a mlátit po hlavách!

  14. Ještě jednou jsem se probrouzdala fotkami z Kráskování – myslím, že to byl jeden z vyjímečných dnů. A proto se moc těším, že za týden se zase s většinou uvidím a že to bude stejně krásné.

    A děkuju Alče, že to za nás zúčasněné tak hezky napsala

    P.s.: počasozprávy – ráno svítilo sluníčko, ale teď už zas prší (rain) (headbang) – doufám, že za sedm dní bude líp.

  15. A prosím vás o palce, mám mámu v nemocnici s bolestmi břicha, na kapačkách. Zatím nic víc nevím, probíhají vyšetření. Děkuju.

    1. Jejda, držím (y) nejistota je blbá. Tak doufám, že to nebude nic vážného, ale něco, co umí doktoři vyřešit.

    1. Podezření: chatař s malorážkou. To je další podobná odpornost jako ožralý lidolovec. Prostě duševní invalida se najde všude. Ale pokud ho usvědčí, tak by měl nafasovat takovou pokutu, že by musel prodat chatu i s kvérem. Já vím, že to psékovi život nevrátí, ale konec konců, když je to poškozování cizí věci, tak to byla „věc“ čistokrevná a s výcvikem, potenciálně i chovná… stačilo by mu to napočítat. U nás takhle jednomu „profláknutému“ lidolovci, co střílel po kočkách, napočítali tříletého britského kocoura s rodokmenem jak kníže Rohan, s výstavními oceněními a dvěma odchovy na kontě na nějakých 120 tisíc. To byla drahá rána. Problém je, že ho u toho majitel a jeho přítelkyně skoro chytili za ruku – a to se pokaždé nepovede.

  16. Mám obrovské prolémy s hlasováním, už od včerejška, tedy z domova. Strašně dlouho to visí a pak to často skočí na titulní stranu a hlas se nenačte. :(

  17. Nebyla jsem tam a dost mne mrzelo, že jsem se nemohla přidat (měla jsem sezvaných 20 lidí na šašlikový mejdan). Snad příště a Rudické propadání si určitě dáme samostatně.

  18. na Tumperku v Rudicích bývalo Speleofórum a bývalo to super. Každoroční Propadání a Býčí a další a další. Krásný víkend. Špinaví, mokří, zablácení, unavení, … ( máma moje vdycky říkala – fuj, di se umyt, si špinavá a smrdíš, tak se chová dáma? Před pár rokama se akce přestěhovala jinam.

    1. To je ale k r á s n á špína, ten šedý slizký hnus z jeskyní! Já bohužel vzhledem ke své klaustrofobii mám na prolézání jeskyní, komínů atd. odvždycky a napořád tabu. Co vy víte. Můžete pochopit tu zoufalost? Když kamarádi z archeologie tam lozili, vykládali o tom, líčili… A já si jako svátost listoval kamarádovým Moravským krasem dr. Absolona, děda měl doma V jeskynním bludišti moravském R.R.Hoffmeistera… a já – projet a projít Punkevní, Pekárnu, Macochu, pár netopýřích – a šlus ende damit.

      1. Jakube – jsem na tom jako ty – v hromadě fóbii, které jsem si za život stačila vypěstovat, je i ta klausova. Měla jsem fakt strach, jak to v té Býčině přežiju – ale to jsou ti tak otevřené a vysoké prostory, že jsem zapoměla, že na de mnou není nebe, ale masa kamení.

        1. Já jakbysmetla. Také jsem měla strach, že budu mít stísněné pocity, ale neee. Naopak, velice pěkně se tam dýchalo. prostě vzduch tam leze sám do plic.

                1. Rasta 8177
                  Abad 7435
                  Rozdíl 742 – zlepšili jsme se, jenže já tu odpoledne a o víkendu nebudu a nebudu na PC

  19. Jéje – Krasování byla super záležitost. Myslím, že jsme se bavili všichni. Býčí skála je impozantní a Jedovnický potok taky. Ta řítící se masa vody do skalního průchodu brala dech. Propast Macocha s další ponornou říčkou Punkvou taktéž. No – dech braly i ty porce v hospodě (rofl) !

    A vyřezávaný oltář – tak nic takového jsem ještě neviděla. Ještě jednou díky Alex, že si dala takovou práci a vymyslela pro nás príma den.

    A tady jsou ještě moje fotky (už tu byly a jsou tu zas (chuckle) ) http://yga.rajce.idnes.cz/2010_Krasovani_-_8.5.2010/

    P.s.: upozorňuji, že moravské sestry chystají na sv. Václava výlet ještě více na jihu – koncem prázdnin pečlivě hlídejte nástěnku, budou podrobnosti (nod)

  20. Hlásím se po pár dnech dovolené (pracovní, pokud počasí dovolilo – takové běžné starosti na chatě – sekat trávu, dříví apod.. + oprášení výcviku se psy – to lze při každém počasí). Naštěstí u nás bez povodní (s Moravou se nesejdeme – buď je voda u nás nebo u nich, na oboje ještě nevyšlo). Jsem ráda, že ze zde se objevujících všichni velkou vodu přežili bez zásadních škod.
    Jinak by mě zajímalo, kam někdo už od podzimu zašantročil slunce. Tak málo slunečných dnů snad nepamatuji. Furt jen olověná obloha. Dede je v Anglii – tam to, že prší ani nepoznají. Že by dokázala pršet až sem?! ;) (h) Takhle si globální oteplování tedy nepředstavuji.
    Moravský kras je nesmírně krásný. Býčí skálu jsme viděli jen zvenku a do jiných jeskyní nás se psem nepustili. Ale Rudice jsme navštívili, i slavné propadání (taky jsme měli psinu na vodítku) a Macochy jsme se báli víc my, než psi.

    1. Hlavně, jestli jste si odpočinuli (nod) I pracovně psí dovolená dokáže s člověčí duší udělat zázraky (inlove) Psice to určitě ocenily, že po práci o štěnítka došlo zase pořádně na ně dvě

  21. O.T.
    minulý týždeň prebehla slovenskou tlačou správa, že mládežnici v košickej ZOO ukameňovali tučniaka, objavilo sa to aj na zvířetníku. Tá správa je lož. Podľa pitevnej správy nebol poranený ale zožral ropuchu. Ani záznam kamery neukázal, že by niekto z návštevníkov tučniakom ubližoval. Vedenie košickej Zoo klamalo, aby zatajilo vlastnú neschopnosť, (devil) pretože to, čo sa tam deje s tučniakmi je nehorázne, ale potešujúce je aspoň to, že mládež naozaj nie je taká obludná, ako sa ju snažili vykresliť. Riaditeľ abdikoval (mal byť dávno vykopnutý) a mesto podáva trestné oznámenie. Je načase. (devil) Presne povedané už dávno bolo neskoro. (envy) Dva sa im utopili vo výpusti a tento je druhý, čo zožral ropuchu. Mali by vyhodiť nie len riaditeľa (devil) zrejme je to príšerná ZOO (envy).
    Ospravedlňujem sa Alex, že to dávam pod jej pekný článok, ale správa o dobití tučniaka ma vytočila a ešte viac ma vytočilo, keď sa ukázalo svinské konanie vedenia ZOO. Ospravedlňujem sa za výraz, ale ináč to konanie neviem nazvať. Mládež nie je svätá, ale na vedenie ZOO nemá. (devil)

    1. A to v té zprávě také zaznělo, že by rádi od pražské ZOO další tučňáky. Ti naštěstí chtějí naopak stáhnout těch pár zbývajících zpátky. Ale svést smrt tučňáka na nevinné puberťáky je prostě a jednoduše hanebnost. :@

      1. Chucpe, neomluvitelné, svinstvo, měly by padat hlavy. Nikoliv tučňákům!! Dozví se veřejnost, kdo a na čí popud si tu hanebnost vymyslel?!

      2. Nakonec je tam pražská ZOO asi nechá, protože mezitím tam nějaká další ZOO poslala další tři.

    2. Mládež nikdy nebyla svatá. Ale stejně jako mezi dospělými i starými jsou mezi mládeží slušní i lumpové. Na mládež je zvykem nadávat, tak co na ni nesvést vlastní neschopnost (envy) je to tak lákavé. :@

    3. Mně to bylo divné, zvlášť po té zmínce o tučňácích utopených při vypouštění vody… Už to ukazovalo na pěkný šlendrián :@

      1. Že? Dovedl by si to člověk jenom představit – ?
        Já ty fascinující tvory dovedu na Lešné aji v Tróji obdivovat třeba hodinu (ovšem jenom bez vnoučků nebo trpaslíčků zlaté Myšky, že).

  22. Vážení Zvířetníkoví přátelé,
    ne abyste o víkendu polevili a přestali klikat Rastě hlasy…to by Vám Norinka s Pitinou neodpustily, že jste tetu Hanku a jednoho z jejích chlupáčů nedotáhli k vítězství….. (y) (happy)
    PS: Ta 8009 byla ode mne :-)

    1. klikám, klikám… ale bojím se bojím, že při tom, jak plynule Klatovy náskok stahují, se nám to bude špatně hájit…

  23. Ali, krásně napsaný článek. Moravský tajuplný kras mám ráda, stále častěji jej navštěvuji a byla jsem šťastná, že jsem mohla strávit příjemný den v tomto prostředí i se skupinou lidí, kteří mi přirostli k srdci. Fotografování se tentokrát ujal páneček, já jsem byla ráda, že mohu v klidu pobývat s lidmi a chlupáči 8) .
    Rasta 8011 také krásné číslo, Hančo, že?

  24. Ano, byla to velmi pohodová akce i přes ranní nejistotu ohledně počasí a účasti psů. Pokud by totiž lilo tak, jak v Brně lilo ve čtvrt na osm ráno, šli bychom jenom do jeskyně. Naštěstí s eto probralo (whew) a mohli jsme zavýletit pořádně. Další fotky jsou tady:
    http://malcka.rajce.idnes.cz/2010_05_08_Krasove_venceni/
    Naštěstí bez zvukového doprovodu- Borůvka v jeskyni kvíkala a mňoukala, což spolu z ozvěnou vytvářelo nevídané efekty. Navíc zvuky šly od země, psa nebylo vidět, a tak se mi nakonec za zády řehonila celý výprava.

  25. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h) A Dede (a spol) přeji klidnou jízdu domů (nod)

    „akce Rasta“ – koukám, že už mě zastoupili jiní (clap) – ano – hrajme si, i když výsledek je nejasný. Ale snižují náskok a máme tři dny na to, udržet se na prvním místě… (wave)

    Fotky z výletu jsem si všechny dávno prohlédla. A trošku (no dost) záviděla. Ale máme to přeci jen z ruky a navíc to byl první víkend po dovolené, a tak by mi to určitě doma neprošlo… Dík za podrobné hlášení z cesty. Určitě někdy dojde zase na Pálavu, a jak to vypadá, tak někdy dojde i na Kras.

    Dneska mám dovču – a snad proto od večera leje a leje a leje… Když pršelo na Moravě, tak tady ani kapka… Zano, přibal holínky (rofl)

    1. chicht – tak se mi taky povedlo být anonýýýým (wasntme) Ale myslím, že jsem se ani nemusela k autorství hlásit… (chuckle)

      1. Řečeno s klasikem: My všichni jsme hanoným! – alespoň někdy. (wasntme)
        Ale někteří hanonýmové se poznávají lépe než jiní, třeba čmeláčkový Jovásek (inlove) nebo mantrová Xerxová (inlove) .

  26. Milá Alčo (inlove) , děkuju Ti za reportáž z Krasování; už při prohlížení fotek jsem nostalgicky vzpomínala, a teď znovu. :)
    My jsme se v té oblasti ocitli předloni na dovolené vlastně náhodou – hledali jsme hlavně kemp vhodný pro ne zcela malého psa, kde není chata na chatě – a byla to právě Alex, která nás nasměrovala na prohlídku Rudického propadání a dalších zajímavých míst. Tehdy jsme se soustředili hlavně na podzemní prostory a sbírání hub a teprve zpětně mi (stále ještě) dochází, kde vlastně jsme byli, a také sílí touha se do Moravského Krasu ještě vrátit. Letos už ne, máme už zamluvený pobyt jinde, ale napřesrok určitě. To už bude i Tadeášek dost velký, aby z té krásy a tajemnosti kraje také něco měl. (sun)

    Praha hlásí výskyt pátku a (rain) .
    Přeji všem krásný den! (h)

    (jo a 7979!)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN