ROZHLEDNÍK: Negotium perambulans in tenebris

Čas od času nás vyděsí a znechutí v novinách či v televizi zprávy o příšerných zločinech mnohaletého věznění nevinných obětí, věznění bývá navíc obvykle spojeno s dalšími děsivými aspekty. Z nedávné doby je to třeba rakouský případ slečny Kampuschové.

Existují ale případy, které se nedají jednoznačně vyložit jako zločin. A ty jsou možná ještě hrozivější, protože se nedaří přijít na jejich podstatu, zjistit, proč se to stalo, kdo to spáchal a nezřídka také, kdo je vlastně oběť.

Reitar Kaspar Hauser

První, který byl důkladněji zdokumentován, započal v Norimberku roku 1828, kdy se na náměstí podivnou chůzí přibelhal mladík, oblečen v kvalitních leč zjevně nepadnoucích šatech a jezdeckých botách, které mu byly velké. V jedné ruce měl klobouk, v druhé papírovou obálku. Vypadal velmi zmatený a na otázky kolemstojících občanů (na náměstí bylo tržiště) buďto nereagoval, nebo odpovídal zmateně a nesmyslně.

Obálku mu vzali a dozvěděli se z ní, že je adresována kapitánovi čtvrté eskadrony šestého jízdního regimentu. Dále se tam psalo, že mladík je synem vojáka kavalerie právě z této jednotky a má být také vycvičen, aby do ní mohl být zařazen. Zpráva prý byla psána značně neumělou němčinou – co to ale znamená, toť otázka. Kapitán od kavalerie předal mládence policii a ten v cele seděl po tmě naprosto bez pohnutí několik hodin. Kromě chleba a vody odmítal jakékoliv jídlo. Vyšetřovali jej soudní lékaři a závěr zněl, že chlapci bylo násilím zabráněno v osobnostním rozvoji a byl držen od malička v izolaci.

Měl přecitlivělý zrak i sluch a výborný čich. Podivně reagoval na například na hodinky, považoval je za živé. Když mu dali papír a tužku, neuměle, avšak čitelně napsal slova „reiter Kaspar Hauser“. I když se nikdy neprokázalo, že by to bylo mladíkovo jméno, pro jednoduchost mu tak začali říkat. „Reiter“ byl výraz, který měl zřejmě znamenat kavaleristu. Nic jiného mladík ale napsat neuměl, aspoň ne zpočátku. Měl fotografickou paměť a naučil se mluvit, číst a psát nesmírně rychle.

A když tomu tak bylo, profesor Daumer a soudní rada von Feuerbach, dva tehdy význační vědci, se pokusili z Kaspara Hausera dostat jeho příběh. Neřekl jim však nic zvláštního. Seděl v temné kobce na slámě, jedl a pil jen chléb a vodu, na hraní měl několik kousků látky a kus dřeva. Kdo mu jídlo nosil, kdo po něm uklízel – to Kaspar Hauser neví. Kdo ho naučil psát ta tři slova – neví. Kdo ho z vězení vyvedl a nechal na tržišti v Norimberku – neví, i když matně si jeho podobu pamatuje.

Policejní vyšetřování ani pátrání chlapcových opatrovníků nikam nevedlo, nezjistili naprosto nic a chudák Kaspar se stal atrakcí bohatého londýnského obchodníka Stanhopea, který jej vozil ukazovat po Evropě. Kaspar Hauser zemřel roku 1833 stejně tajemně, jako se objevil – na několik bodných ran v hrudi, které mu, podle jeho vlastních slov, která vyslovil, než skonal, způsobil v parku muž v dlouhém černém plášti. Policie po vrahovi (i po vražedné zbrani) pátrala bezvýsledně.

Kaspar Hauser měl u sebe nicméně opět vzkaz – několik slov napsaných zrcadlově obráceným písmem, nemá význam je zde intepretovat, jejich autor jakoby chtěl na sebe ukázat, ale smysl ta slova nedávala a ze svého jména tam napsal jen iniciály. To je všechno.

Nikdy nebylo spolehlivě zjištěno, kdo Kaspar Hauser doopravdy byl, i když ještě za jeho života vznikla legenda, že se jedná o syna bádenského velkovévody Karla a jeho ženy Stéphanie. Na tuto hypotézu tehdy ukazovalo několik indicií, ale důkaz žádný a podobných legend by se dala vymyslet spousta. Po Kasparovi zůstal pomníček v Norimberku a socha v Ansbachu. Jeho příběh byl dokonce zfilmován.

Neznámý ze studny

V roce 1996 zvedl P. telefon ve služebním vozidle, volal mu kamarád J., který potřeboval odvézt na chatu opravené čerpadlo. Své auto však měl na té chatě. P. tedy vyřídil, co měl, pak přesedl do svého auta, naložil J. i čerpadlo a odvezl obé na onu chatu. Když tam dorazili a obešli dřevěný domeček, byla za ním studna, ztuhla jim krev žilách. Studna měla stržené těžké betonové poklopy a stará ruční pumpa byla ohnutá a zřejmě už k nepoužití.

Oba by tam vyjeveně stáli nejspíš dost dlouho, kdyby se ze studny neozvalo zavytí, strašidelně zkreslené a utlumené tubusem studny. Oba se vrhli k jejímu okraji a uviděli muže, který nepříčetně zíral vzhůru a vypadal velmi vyčerpaně. Kdo by do studny spadl, může, pokud si neublíží, snadno vylézt, jsou tam do stěny zapuštěné silné kramle. Ten člověk to však neudělal a vypadal, že se drží nad hladinou z posledních sil.

P. a J. bezvýsledně na nešťastníka volali, aby se držel kramlí a zkusil po nich vylézt. J. si byl jistý, že kramlí je několik ještě pod hladinou. Nakonec přátelé usoudili, že než by sehnali záchranáře, ten muž se utopí a tak si P. klekl a opatrně začal slézat do studny. J. chtěl za ním, ale pak správně usoudil, že bude lepší, zůstane-li někdo nahoře. P. slezl až dolů a roztřásl ho chlad z ledové vody ve studni. Když se díval zblízka do očí neznámého, roztřásl ho i strach. Měl pocit, že se ty velké, šedé oči dívají skrze něho. Snažil se mluvit klidným hlasem a nikoliv beze strachu vzal neznámého za límec a držel jej nad hladinou.

Pak jej s velkými potížemi pomocí náznaků, gest a vedení končetin donutil, aby začal stoupat po kramlích. P. lezl za ním a dvakrát jej musel přidržet, aby se oba nezřítili zpět do vody. Přes okraj již ubožákovi pomohl J. Zavedli nešťastníka do chaty, kde jej svlékli z šatů, zabalili do deky a J. mu uvařil čaj. Podivné bylo, že toho člověka museli do všeho strkat, nejdřív mu naznačit, co a jak má dělat a on to potom jakžtakž vykonal, a to i takové věci, jako je svléknutí košile. Na naléhavé vyptávání, jak se jmenuje, odkud je, jak se dostal do studny, hodil-li ho tam někdo, bolí-li ho něco… neznámý reagoval jen podivným zíráním.

K čemu ten pohled jen přirovnat… chybí slova. Možná se tak dívají schizofrenici – oba přátele toto samozřejmě napadlo. Pak najednou po dlouhém mlčení ten člověk pronesl několik slov. Latinsky. Ta slova jsou v názvu tohoto povídání. Cizinec řekl jen tato slova a zvláštní bylo, že je vyslovoval velmi zřetelně, ale se značnou námahou, jakoby mu dělalo potíže postavit ústa a jazyk tak, aby z toho vyšly hlásky. Nepřipomínalo to „tuhou pusu“ opilců, spíš jakoby opravdu nikdy předtím nemluvil.

Pak se opět pohroužil v mlčení a srkal čaj z hrnku, který podivně neobratně držel oběma rukama. P. a J. se na sebe bezradně dívali. Ten, který putuje temnotami? To je blábolení psychotika nebo co? Nakonec se dohodli, že J. sedne do vozu a pojede zavolat policii a záchranku (mobilní telefon ještě tehdy ani jeden z nich nevlastnil). P. celou dobu seděl v křesle proti neznámému a nespouštěl z něj oči. Bál se ho.

Cizinci se ve světle lampičky blýskaly velké oči, ale ani se nepohnul a P. měl pocit, že výraz jeho tváře najednou vyjadřuje těžký smutek. Nakonec P. usnul přemožen únavou a probudil ho cizincův dupot po verandě. Ten člověk utíkal pryč. P.vyrazil za ním, v rozespalosti srazil ze stěny obrázek a natloukl si ruku o dveře. Neznámý utíkal přes louku a P. se řítil za ním. Nešetřil nohy ani plíce a snažil se cizince dostihnout co nejrychleji, ale ten měl nohy jako srnec, stále se P. vzdaloval, až zmizel v šeru (už padal soumrak).

Ten šílený trysk byl v podivném nesouladu s vyčerpaností, jakou neznámý projevoval ve studni. P. se zastavil a se zmatkem v duši se vrátil do chaty, kde potkal J. Ten nikam neodjel. Po kilometru prorazil pneumatiku, a protože je bordelář, rezervní byla prázdná, dlouho se ji marně pokoušel nahustit ruční pumpou, někde zřejmě byla také děravá. Oba přátelé se pak dohodli, že nikoho volat nebudou. Cizinec upláchl, nic svého tam nenechal, šaty si vzal sebou. A co teď mohou komu říci?

Náhlá objevení

Na přelomu 18. a 19. století se ve Francii poblíž Toulouse objevil za deštivé noci malý bledý blonďatý chlapec. Nikdo si nevšiml odkud, prostě kde se vzal, tu se vzal. Ujal se jej farář, a i když chlapec nereagoval na slova a podivně se děsil běžných předmětů kolem sebe, zaujaly ho číslice psané farářem, což byl farářův x-tý pokus hocha nějak zaujmout. Chlapec vzal tužku a číslice doplnil o jejich třetí mocniny.

Časem se naučil i trochu mluvit, ale odkud přišel, z něho nikdy nedostali. Bohužel, do roka po svém nalezení chlapec umřel. Diagnózou si lékaři nebyli jistí, jen je zaujaly dvě anomálie – nesmírně pomalý tep a to, že chlapec měl na každé ruce pouze po třech prstech.

Případů těchto náhlých objevení je víc, mohli bychom tu z toho hravě udělat seriál, ale vybral jsem jen dva mediálně známé případy a doplnil je jedním mediálně neznámým. Tito příchozí z temnot mají několik společných vlastností.

Nekomunikují, aspoň z počátku, a pokud se to později naučí, nic podstatného si nepamatují. Jsou velmi zmatení. Často mívají fotografickou paměť, bývají velmi inteligentní, velmi nadaní… Kdo jsou?? Oběti šílených zločinů? Zrůdných experimentů? Nebo je nutno hledat řešení v oblasti sci-fi? Nebo jsou to prostě jen vyšinutí jedinci? P. si nevěděl rady, jak pomoci, a dodnes ho to trápí.

Aktualizováno: 21.3.2010 — 21:19

145 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Je to něco jako „činnost/zaměstnání/úkol/práce, spočívající v procházení tmou“. Prapodivné, co? P, ozvi se!
    Negotium mělo ve starověku asi podobně široký a nedefinovatelný rozsah jako v moderní angličtině business, tak zhruba, napadlo mě teď.

    1. Ano, tak jak jsi to přeložil ty, tak si to P. a J. přeložili také, v článku jsem to ostatně naznačil. A výrok byl odposlechnut pravděpodobně správně, protože je v této podobě občas k vidění v souvislosti s jevy, které článek popisuje. Víc říci nemohu, nenaléhejte prosím.

      P.S. A ještě bych poprosil o oslovování mým nickem…já vím, je rozdíl to jen v jednom písmenku, ale přesto. Díky. ;)

  2. Tak k té latině: mám příliš málo informací. Poskytneš-li mi jich, P, případně víc, sem nebo na email, bude širší základna. Nevím, je-li to autentický, nesporný, perfektně odposlechnutý výrok. A kdo nezná ani základy latiny, jistěže hned leccos zachytí jinak, natož později. Po mishearing dojde na dezinterpretaci… atd. nehledě na to, že to mohl být (pokud…atd.) nějaký románský jazyk. Nebo si to ten člověk vryl do paměti už nesprávně, a třeba až nesrozumitelně už původně, dyť to je pro mrtvý jazyk typické přímo, dnes. Proč ne věta, jak napsal P? Protože v ě t a to není. Ta vazba je velice sporná, prostě přímo řečeno toporná, řekl bych. Takže zatím nechci dát v plen svůj způsob a výsledek dešifrace, bylo by to prostě na vodě… vodičce studené. Takže, P.?!

    1. Jakube, prosím, vykoumej to, já jsem tak děsně zvědavá, celej den na to myslím… jsem zkoušela hledat na Googlu, ale tam je tak strašnej překlad, jediný co jsem z toho pochopila, tak se tam odvolávali na 91.žalm, ale zase je otázka, jestli a jak to souvisí s Půovým příběhem.

      do prkýnka, 10+2 není 12?

  3. Tak dnes jsem nestihla ani večerníček, natož počteníčko, nechám si to na noc, zdá se, že bude jako stvořené pro libé sny. (bat)
    Pů, už se těším. (chuckle)
    Také přeji všechno nej, nej, nej, všem oslavencům (d) (d) (d) (d) (music) (music) .

  4. Teď jsem dočetl! P, budu k tomu mít co říct, ale teď 1) uznání, 2) přečtu si vás tady dole. Překládal jsem celý den kvízové testy pro šesťáky, takovou hru, ze slovenštiny do češtiny. Kérováním pražského nakladatele, mladého Slováka, že nevychytal stovky základních primitivních chyb v původním textu,v pravopisu vlastních jmen, v bo*delu s velkýma písmenama, v odsazování interpunkce, v tečkách za řadovýma číslovkama (!!) atd. – atd. Kultivováním primitivně a toporně sestavených vět, napravováním špatných vazeb atd. No když něco dělají kantoři matyky a fyziky ze základek, bez konzultací… oni n e v ě d í , že jsou jazykově děsní. Nikdo jim to neřekne. Když řekne, nepochopí… atd. od začátku. Čo bolo, bolo… trinácť, az istenem! Mor ho.

      1. To navíc robilo deset lidí, každý kousek… to nemůže dobře dopadnout. Mezi několik lidí podělený překlad – totéž. Jednou Krištof Kolumbus, jindy Kryštof… Černá hora s malým h, Spojené Arabské Emiráty naopak samé velké… co říct a neurazit. Ale takové psavce je nutno urážet, kvůli nim samotným. Aby prozřeli a nahlédli nutnost jazykového redaktora/revizora.

        1. Ono co si budem povidat Jakube, neexistuje v cestine vetsi bordel nez je ve velkych pismenech. A jeste pravidelne meneny bordel.
          Ostatne pokud by stat Cerna Hora mel byt s velkym H, tak by Spojene arabske emiraty mely byt take sama velka pismena. Et vice versa.
          Brr. Dům U Dvou Žblunců. Češtináři oblíbený.

          1. Tak. Je to složité, jak říkáme my intelektuáli, na jednu sviňu. Aji na dvě. A furt se to mění, jo. Ale ono každý jazyk má něco takového.

            1. Podle současných pravidel se píše Černá Hora (Severní Irsko) a Spojené arabské emiráty. V prvním případě jde víceméně o zeměpisný původ názvu státu, ve druhém se jedná o státní zřízení typově – Spojené státy americké.
              Nicméně problematika psaní velkých písmen je jedno velké dobrodružství 8)

  5. Tak honem na posledni chvili: Mila Stetinko (a spol.) a Pu – vsechno nejlepsi k narozeninam, at se vam dari a jste zdravi.

    Matyldo, k svatku taky vse nej, nej.

    Pu: To bylo velmi zajmave pocteni, cely den jsem myslela na pana v studni. Jen mne nejak nic hlubokomyslneho nenapadlo k tomu dodat. Ale pochvala velika za clanek.

    1. Všichni milí oslavenci, pozdě, ale ze všech sil vám přeju všecko, co si sami přejete (nebo aspoň kousek ;) ) (h) (y) (rose1)

  6. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . .;;)

    .(*) „Lorde, co to včera u vás bylo za kravál?“ „Ale, neschopný sluha. Všechno kvůli jednomu dopisu.“ „Zapomněl jej poslat?“ „Ne, zničit.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem klidný večer a hezké sny. Jó, pozor na dopisy! ~o)

    1. (chuckle) (clap) (rofl) (y) Moc dobrý vtip, Jovásku, jen má tu vadu, že jsem si prskla na monitor. ;)
      Mávám do Plzně a zdravím Janičku. (h)

    2. No to je dyrekt ze života! From maj lében, jak kdysi pravil nesmrtelně jeden dédérák ve své denglisch (klasický termín – rozumíte?)

  7. hm,krasne tajomne.Dnes je tu asi mnoho oslavencov,tiez sa pripajam k blahozelaniam.Len neviem,ako viete kto co slavi.Pre mna je aj tento fakt tajomny.Aj mne viete den narodenia?pomocka:som blizenec.

    1. žádná záhada, občas se za ty roky někdo podřekl třeba jen docela málo, svátky jsou v kalendářích, něco se vykombinovalo…a hlavně jsou tu dobré duše, které se starají o krásnou kytičkovou atmoféru a mají pořádek v diáři, takže si to všechno pamatujou, nebo gratulují preventívně. :D (wave) (rose1)

      1. A to bez obav. U nich, bezvadných a spolehlivých manželů Voj. z nejzápadnějšího malovelkoměsta našeho státečku, je vše jak v sejfu, pokud to kdo chce. Pí Janička je odvěká skautská vedoucí – to (aspoň pro mě) mluví za vše.
        My toho o sobě víme… noumálka, Uďo!
        A v rádiu právě jeden dobrý voják říká: Von každej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar… ale to se Verenky netýká! A mě stejně maďarská kultura přitahuje pořád víc…

          1. Netěšte se, to není nezištné. V zoo mi zaplatíte kafe. Jo, vy jste dva: tak + sifón. Přeložím: sodovku…

  8. Pů a Štětinko, přeji Vám oběma a dalším oslavencům moc a moc gratulací!!! Hlavně zdraví (h) štěstí (h) a spoustu spokojenosti a radosti (h) (d) (^) (dance) (dance) (dance) (rofl)

  9. Prosím, já taky blahopřeju medvídkovi Půovi a Štětince (a všem od Štětinků) a Matyldě… a je to bez smajlů, vůbec mi sem nechtěj skočit :-( a nevím proč

    A Pů, prosím, co znamená ta věta v názvu? Nebo to někde je, a já to přehlídla?

    hmm a eště ke všemu, jsem zapomněla počítat :-(

      1. Chichi, má ho přednostova kolegyně a občas ho bere do práce. Prý na něj dlouho přísně koukal a občas vrčel. ;) než uznal, že ten chlap už není úplně cizí. (chuckle)

  10. OT DOTAZ, ale ne zcela, neb je to také záhada:
    Lidi, měl už někdo příklad 1+1? Myslím, že ani ne? Pro koho je asi tak rezervovaný, když 1+2 je pro nemocné a oslabené. 8-| ;) (dance)

    (Hmmm, asi za přílišnou zvídavost 6+7!)

      1. Pod tím součtem se na okamžik objeví stejné výsledky, třeba dvanáctek a třináctek jsem se v nejrůznějších kombinacích dobrala už aspoň každé nejmíň desetkrát (a zase třináct!), kdežto osmičku jsem měla před chvílí úplně poprvé.

        1. Rozumíte někdo té podstatě? Troufali byste si to zkusit objasnit aji člověku z FF? S nezdarem se počítá. Vinou adresáta.

          1. Neni problem stejna cisla zakazat. Rekneme tak, ze si nejdriv necham vygenerovat nahodne cislo od jedne do deviti a pak druhe od jedne do osmi. A pokud to druhe cislo je stejne velke nebo vetsi nez prvni tak k nemu jeste jednicku pricist. A mate dve ruzna nahodna cisla od jedne do deviti. Takze rekneme, ze mi ta funkce na generovani nahodnych cisel vratila 7 a 3, v tom pripade 3 je mensi nez 7 a budes scitat 7+3. Pokud by vratila 4 a 4, tak 4 se rovna 4, k tomu druhemu cislu prictu jednicku a Jakub bude pocitat 4+5. Pokud bych dostal 5 a 7, tak 7 je vetsi nez 5, takze prictu jednicku a Jakub bude pocitat 5+8.
            Dalsi, a v podstate jednodussi moznost (i kdyz s malou pravdepodobnosti problemu), je ze si necham vygenerovat dve cisla od 1 do 9 a pokud jsou stejna, tak vygeneruji dalsi cislo a to tak dlouho dokud nedostanu nejake jine. V osmi z deviti pripadu potrebuji vygenerovat jen dve cisla, v 80 z 81 maximalne tri, v 728 z 729 maximalne ctyri a tak dale. Pravdepodobnost, ze bych porad dostaval to same cislo tak dlouho, ze by si toho nekdo vsiml je pri soucasne rychlosti pocitacu tak mala, ze to snad ani nema smysl uvazovat.
            Co je zajimavejsi je to, ze ruzne soucty nejsou stejne pravdepodobne. Pokud budu scitat dve ruzna cisla od 1 do 9 (s tim, ze 1+2 a 2+1 pocitam zvlast), tak dostanu 3 dvakrat, 4 taky, 5 uz ctyrikrat, 6 4x, 7 6x, 8 6x, 9 8x, 10 8x, 11 8x, 12 6x, 13 6x, 14 4x, 15 4x, 16 2x a 17 2x.
            Coz mi ovsem pripomina, ze ja uz jsem urcite mel nejmin jednou vysledek 18, ale to asi bylo 10+8. Takze pokud jsou ta cisla 1 az 10, tak ty pocty jsou 3 2x, 4 2x, 5 4x, 6 4x, 7 6x, 8 6x, 9 8x, 10 8x, 11 10x, 12 8x, 13 8x, 14 6x, 15 6x, 16 4x, 17 4x, 18 2x, 19 2x.
            Takze ta jedenactka je skutecne nejcastejsi.
            (Ne, nepouzil jsem na ty pocty zadny uzasny matematicky vzorecek. Proste jsem dal pocitaci projet vsechny dvojice ruznych cisel od 1 do 10 a pocitat kolikrat mu ktery vysledek vysel. Poslal bych vam tech cca 130 znaku kodu, ale nechci si predstavovat co by tomu kodu zdejsi smajlovač provedl. Paznaku je tam spousta, vsadim boty, ze by to dopadlo spatne. Jsem zvedavy jestli neublizi i tem cislickum nasledovanym x-em.)

            7+9=9+7=10+6=6+10=16

            1. Máš můj obdiv. Tango a tohle. Panebože, má to pámbů roztodivnou čeládku… třeba to zítra pochopím, budeme uvidět.

    1. Mno, mno, vo mně si zas myslí, že umím jen = 11 a to prosím nejmíň trikrát za sebou. (rofl) ale teď se vyprsil, je tam dohromady 5, snižuje mi nároky. Jak to ví, že to potřebuju ! (clap) (chuckle)

  11. Milí Zvířetníci, tak se nám na zítra Vave s Georgem hezky shodli na titulcích – těšte se zítra na naši hlavní stranu – bude působit poněkud surrealisticky! (chuckle) ;)

    1. Chichi. Určitě se máme na co těšit (sun) . Jen jestli se na nás nesmluvili. Nebo že by další záhadička? (happy)

    2. Dede se nám pouští po akustických záznamech už aji do kunsthistorie… no toto! Všecka čest stranou! (rofl) ]:)

  12. Milý Pů, těší mě, že přinášíš toto koření a moc je mi sympatický tvůj střízlivý a seriozní přístup k záhadám. Každý z tvých článků nutí k zamyšlení a vyvolává spoustu otázek. Díky a jen houšť! (nod) Hmm, osobní zážitek tohoto typu věru nezávidím…

    Všichni milí dnešní i dřívější oslavenci – Pů, Štětinkovic, Matyldo, Abyt, fallen dragonkin… – krásně si svůj den oslavte a všechno nejlepší (f) (sun) (h) .

    1. Hurá, Rputinka se našla! (inlove) To jsem ráda, že jsi zase na značce milá Rputi, a doufám, že tě doktoři moc neunavili :) Věřím, že Blesan se radostí zašmodrchal, když ses mu vrátila domů (f) (dog)

      1. On šmodrchal hlavně, když jsem tu nebyla a dělal hroznej čurbes. Aplégr neméně, že ten barák přežil je více-méně zázrak….. :O :x .

  13. A musím honem poblahopřát i ostatním jarním oslavencům – Matyldě i Štětinkovému klanu! Takže všechno nejlepší, hodně zdraví, radosti a užívejte si krásně každý jeden den – ať už je pátek nebo svátek (inlove) (f) (f) (f) (^) (^) (d) (d) (party)

  14. Milý Pů, jsem moc ráda, že se ti povedlo dostat na Zvířetník další rozměr. Ukazuješ nám náš svět zase z jiných úhlů, vím, že tě to zajímá, ale nehoníš se za senzacemi – cítím, že tvým textům mohu věřit. (inlove) Takže děkuju, i když svým posledním povídáním (tímhle!) jsi mě kapku vyděsil – číst tohle na dobrou noc nebyla úplně legrace, ale neodolala jsem! Souhlasím s Pitrýskem, že nejděsivější (pro mě) je příběh o člověku ze studny, sama jsem se přistihla, že na něj myslím, kdo byl a jakou cenu pro něj měla laskavost jeho zachránců. (h)
    Jinak ti přeju všechno nej k narozeninám – štěstí a zdraví – s tím už dokážeš všechno ostatní (d) (f) (sun) (^)

      1. Ahoj Pů, Dede to tak pěkně napsala a mně už to touhle dobou moc nemyslí, tak se jen připojuju. Fakt je to tvoje čtení jiný a zajímavý a – prostě díky (y)

  15. Dostal jsem v SMS a v mailu dva dotazy, píši na ně odpovědi sem, snad by zajímaly i ostatní. :)
    Jednak co měl Kaspar u sebe za vzkaz než umřel, napsaný pravděpodobně (pravděpodobně!) jeho vrahem, dostal jsem tři SMS že není fér že jsem to neuvedl. :) Ono to ale opravdu nic neřekne. :D Nicméně vyhovuji jim tímto a vězte, že na papírku bylo zrcadlově obráceným písmem přibližně (zdůrazňuji přibližně!) toto: “ Chcete vědět jak vypadám? Kaspar Hauser vám to řekne, ale ušetřím mu práci a říkám, že jsem přišel ze strany od hranic, od řeky. Moje jméno je M.L.Ö „. Zajímavé, ale k ničemu.
    V mailu jsem pak zaznamenal dotaz jaké indicie podpořily teorii o synovi bádenského vévody, tedy byla to Kasparova podoba s tímto člověkem, fakt že mu jeden syn krátce po narození umřel a byl to syn jehož datum narození by se s tím Kasparovým mohlo shodovat. Byly i další ale to už nebyly jen indicie ale čiré spekulace.

  16. Pů – můžu poprosit o jedno O.T.?
    Jak jinak – opět jdu s průšvihem. Při autonehodě se ztratila fenky šeltie. K nehodě došlo V KRAVAŘÍCH U HLUČÍNA, veškeré další info včetně fotek najdete tady:

    http://www.cz-pes.cz/gallery/obr_1269105748-bonbon.jpg

    http://www.cz-pes.cz/diskuse/10_10806_0.html

    Fenka už v současnoti může být opravdu kdekoliv, mohla běžet pryč, mohla se schovat na místě, mohla se zase k silnici vrátit, někdo jí mohli vzít do auta, takže může být opravdu hodně daleko a na nečekaném místě. MŮŽU POPROSTI, ABYSTE BEZ OHLEDU NA MÍSTO MĚLI OČI NA ŠŤOPKÁCH??

    Děkuju moc.

  17. Pů, to bylo zaímavé, tajemné, díky. (y)
    A samozřejmě: Pů a Štětinko, všechno nejlepší k narozeninám, Matyldo, tobě zase k sváku kytku na památku (f) Užijte si to všichni, přeji ám to, co si sami přejete v koutku duše a doufáte. (^) (d) (h) (cash)

  18. Všem slavícím posílám (f) a trochu toho (sun) , co mi tu čučí oknem ;)

    Pů – tajemné historky to je moje… kdyby snad někdy bylo pokračování (tiše doufám…)
    4+7? a kdepak mám kalkulačku?

    1. No…rozhodl jsem se trochu psát o nejrůznějších tajemstvích kolem nás a v nás – tohle byl už třetí díl. Mám jich v hlavě ještě asi devět. Ale nepůjdou za sebou moc rychle, přece jen toto je server poněkud jiného zaměření, já se to jen pokouším trochu okořenit. :)

      1. Proč jiného zaměření? Připadá mi, že tady je to především o lidech, jejich chlupatých i nechlupatých přátelích a životě vůbec. A i záhady k tomu životu patří (h) (bat) (h) A tady se tomu nikdo nevysmívá, spíš je to téma k zamyšlení. Taky těžko můžu jinde vyprávět o tom, jak jsme jeden večer několik hodin pozorovali cosi, co klidně mohlo být UFO, protože takové psí kusy ve vzduchu nic pozemského neumí. A přitom je skvělé večer sedět a rozvíjet teorie…

        1+2 zvládnu i v pondělí (rofl)

        1. Jsem tvor přemýšlivý, nicméně vím, že existují věci kolem nás, ostatně právě zvířetníci určitě někdy pozorovali nevysvětlitelné chování svých miláčků.
          Jinak tak yjsem viděla ufo, tedy ono to nelétalo ale byl to neznámý objekt a nedokážu to vůbec ničím, ale vůbec ničím vysvětlit. ;)
          11?

          1. Tak tohle létalo, byli tři a předváděli se na obloze docela dlouho. A zřejmě to i příslušná místa zaregistrovala, protože pak se tam prohánělo několik vrtulníků – poněkud pozdě :D Ale na různě položené dotazy přišly odpovědi, že se ten den nic nedělo a vrtulníky nestartovaly :x

  19. Milý Pů, případ Kaspera Hausera znám už dlouho, z jedné bezvadné knihy o vývoji dětí a o přístupu k nim v průběhu věků i v různých kulturách. Tam se o něm mluvilo a případ se dokumentoval – mluvilo se i o jiných zanedbaných dětech, včetně tzv. vlčích. Jsou to vždycky záhady, ale přiznám, že mě vždycky spíš zajímalo, co to udělá s lidskou osobností, jak strašně ji devastuje, když vyrůstá v takové šílené izolaci. Knížku jsem kdysi dávno půjčila jedné těhotné kolegyni a už se mi nikdy nevrátila a bohužel mám momentálně okno jak hrom a nemohu si vzpomenout, jak se jmenovala. Ale vím, jak vypadala a co je v ní psáno.
    Ten Tvůj vlastní příběh způsobuje husí kůži, ale myslím si, že nešlo o člověka spadlého odnikud. Asi to byl nějaký nemocný nebožák. A zase, stejně jako u těch dětí, děsí mě, že se takové případy stávají, že někdo takhle trpí tentokrát ne ztrátou vnější svobody, ale ztrátou svobody mysli.
    Každopádně jsou to tajemné a temné věci, často málo známé nebo zcela neznámé.
    Piš o záhadách dál, prosím! Je toho tolik, co nevíme.

  20. Tak si sypu popel na hlavu – milá MATYLDO (inlove) a milá Štětinko (inlove) , vždyť vy jste taky dnes slavící Zvířetnící ;) !
    Posílám opožděnou gratulaci a přeju vám jen to nejlepší! (f) (sun) (h) (f) (*) a krásně si to oslavte (d) (dance) (music) (^) .

    (uffff, systém mi to zpoždění asi odpustil: 2+4!)

    1. Já také sypsi sypsi na hlavu (headbang) … Matyldo, promiň! >:D< třeba se objímáček povede. Všechno nejlepší (f) (f) svátečková paní (f) (f) .
      Jsem zjistila, že ve valtičkách budou karatistické závody. jede Kuba?

  21. .:) POMÓC, NĚCO NÁM SEŽRALO GRATULAČNÍ KYTIČKY PRO ŠTĚTINKU, PÚA A PRO MATYLDU. .:)

    (rose1) TAK SI MILÍ OSLAVENCI KLIKNĚTE NA NÍŽE UVEDENOU ADRESU. TAM MÁTE KAŽDÝ SVOJÍ KYTIČKU. (rose1)

  22. Všem dnešním oslavencům posílám (rose1) s (e) všeho nejlepšího.

    Milý Pů
    tajemné historky ty já opravdu můžu i když jsem ráda, že jsem žádnou na vlastní kůži nezažila .

  23. Teda Pů. Tohle je moje gusto. Nebylo by pokračování? Tohle já prostě můžu…
    Přeju ti všééécičko nejlepčejší, ať ti vše vyjde, tak, jak si přeješ a Matyldě k svátku úžasný puget a dobrou bonbonieru! (f)

    Já v pátek, hodinu po příjezdu chytla bacila a od té doby se mě drží, tátu jsem včera našla, jak si notně odlívá z bábovkové láhve rumu a manža od minulé středy řeší zub, dnes už má ATB. Prostě nějak se nevede… A to mám dnes jít čistit 850 litrů akva.

    1. Ale nééé – my ti všichni přejeme hlavně zdraví a ty si pořídíš k narozkám bacila! Litylity (h)
      Ad táta – ber to z té lepší stránky – trefit se z láhve do skleničky, to už chce notnou dávku soustředění a šikovnosti!

        1. No vidíš – nechtěl nabryndat (shake) .
          Tak držím palce, abys ke všemu měla ještě i pevné nervy – ty teď asi potřebuješ nejvíc. (y) (h)

  24. Všem oslavencům přeji všechno nejlepší! (rose1)
    A milému Pů děkuji za tahle vyprávění. Už bylo mnohé řečeno, já bych se jen chtěla pozastavit nad jednou věcí: troufnu si tvrdit, že každému z nás se v životě stalo něco, co nás svým způsobem vykolejilo, překvapilo, zmátlo a my jsme usoudili, že by nebylo moudré (obzvláště, chybí-li hmatatelné důkzy) se o této události dále šířit. Jsme přece dospělí, soudní lidé! Snad jen děti, bohaté svou bezprostředností a bezelstností, dokáží občas trvat na něčem, co je z našeho hlediska nemožné… (shake)

    1. Milá Alčo, asi jsem správně nepochopila, ale… fakt nevěříš, že je něco takového možné? Vždyť v těch příbězích nebylo nic nereálného. Podivného, tajuplného to ano, ale vše, co Pů napsal se mohlo stát. A o to víc mě to děsí.

      1. Kdepak, milá paní na Čipsíně, věřím všemu úplně na slovo! Jen jsem se snažila nemotorně naznačit, že se takové věci stávají častěji, než bychom si mysleli a my o nich nevíme jen proto, že si někdo řekne, že se nesluší o něčem takovém mluvit, nebo že se mu to možná jen zdálo – obzvláště, nemá-li v ruce nic skutečného, co by jeho tvrzení podložilo. V přímém rozporu k tomu stojí snaha některých lidí po zviditelnění a senzaci za každou cenu – ti jsou ochotni naplánovat a zinscenovat předem promyšlenou záhadu nebo i tragedii…

  25. Tý jo – až jde mráz po zádech!
    To, že něčemu nerozumím, neznamená, že to neexistuje, napadá ne u komentářů (sun)(sun)
    a taky přeju všechno nej-nej-nej Štětince a Pů a případně dalším, kteří něco slaví. Vlastně jim přeju jen hodně zdraví a štěstí, vícn už mít nemohou!

  26. Tedy Pů! Ty dva mediálně popsané příběhy znám, ale ten tvůj mně vyrazil dech! Máš proto nějakou jen svou teorii? Dál asi vyprávět nemůžeš, ale naznačit (?), jen naznačit, by nešlo?
    A děkuju všem za přání k sobotním narozeninám. (f)
    A byla jsem moc hodná – 1+2

    1. Hm…to je těžké, dobře. Takže malinko doplním tři fakta. Kolem studny nebyly žádné stopy značící něčí přítomnost (nemyslím konkrétně šlépeje, myslím cokoliv), jen ty stržené poklopy (a na ty se člověk musí pořádně obořit aby s nimi pohnul). Dál, po té události byly sledovány sdělovací prostředky, hlavně místní a neobjevilo se tam nic co by tu věc vysvětlilo. Třetí věc – oba zkoušeli na toho člověka mluvit i anglicky (P), německy a rusky (J), bezvýsledně.
      Já nerad dělám drahoty, ale víc nemohu, odpusť prosím.

      1. Pů, tady mě napadá – myslíš, že nerozuměl žádné z těch řečí nebo že nerozuměl řeči?! Totiž – jestli pro něj byla problémem řeč samotná nebo jestli prostě mluvil (nebo rozuměl) třebas jen maďarsky nebo finsky …
        A přiznávám – tady mě nejvíc zajímá, KAM se nakonec poděl. Přece jenom – Čechy nejsou sibiřská tajga, kde by se člověk ztratil na roky, aniž by ho někdo zahlédl.
        Jo – a kdybys někdy P. zahlédl, tak mu vyřiď, že se nemá trápit – některé věci se stanou, jak se stanou. Ba naopak, zachránil jednomu člověku život – a to je něco úžasného.

  27. Měla bych tu nějaké teze původu dvou nešťastníků – a ty MOŽNÁ vysvětlují, proč byli vyloučeni z lidské společnosti.

    Reitar Kašpar – snad nemanželské dítě, které bylo nutno utajit. A chlapec se třemi prsty – vlastně „zrůda“ – koncem 18. století možná ještě považován za ďáblovo dítě – tedy taky bylo nutno ho schovat před světem. Ti lidé, kteří je vyčlenili z lidské společnosti, si nejspíš ani nepřipadali jako věznitelé či trýznitelé – vždyť je krmili a byli v pod střechou. Ovšem to je jenom moje teorie a vůbec nevysvětluje, proč se náhle objevili mezi lidmi.

    U té prostřední příhody mě napadá jen jedno – že šlo o duševně nemocného člověka, možná žijícího dlouhá léta v ústavu. U těchto lidí je známo, že mají velkou sílu, ale některé běžné lidské činnosti jsou jim cizí. Ve studni propadl panice a nedokázal si představit, jak z té pasti ven (i když pro zdravého člověka byly kramle očividnou záchranou). Utěk byl jeho spása (tady mě napadá Forrest „když si nevíš rady, uteč“). Ale zase – kde se ve studni vzal a kam zmizel – to už je jiná otázka a jiná záhada.

    Takže se dá říct, že jedna záhada stíhá druhou. (Chi – dnes mohu filozofovat, neb nemohu používat svůj pracovní nástroj, poněvadž stávkuje a PC doktor si nad ním rve poslední zbytky vlasů).

  28. Joj, tohle vypadá zajímace!! Moc zajíimace, tak to si nechám, až bude chvilka klidu. Pů- je mi už teď jasný, že si počtu (y)

        1. nene, já nechci vyzvídat, vím, že jsou věci nesdělitelný . a nebo když, tak kapek jinak sdělitelný. jen jsem chtěla vědět, jestli jsem to dobře odhadla. Dovedu si představit, co všechno člověku šrotí hlavou, co za pocity a tak vůbec.

  29. ŠTĚTINKO A MEDVÍDKU PÚ, PŘEJU VÁM OBĚMA K DNEŠNÍM NAROZKÁM JEN TO NEJLEPŠÍ A TAKY ZDRAVÍČKO I ŠTĚTSÍČKO DO DALŠÍCH LET ŽIVOTA.PÚ,TVOJE TAJEMNÉ VYPRÁVĚNÍ JSEM ČETLASE ZATAJENÝM DECHEM. KNIHU KAŠPARA HAUSERA MÁ DOMA, A LE ČETLA JSEM JI PŘED DLOUHOU DOBOU. ŽE BYCH JI ZAS VYNDALA Z KNIHOVNY?… ZDRAVÍM VŠECHNY A MÁVÁM Z VESKRNASKRZ MOKRÉ BĚLÉ.

  30. Dřív, než vstoupím do dnešní hospůdky musím popřát dnešním oslavencům.
    Je Medvídek a Pů jedna a táž osoba se změněným nickem, nebo zajímavou náhodou dnes slaví narozeniny dva medvědi? Ať tak, nebo tak,

    (rose1) (rose1) Medvídku Pů přeji všechno nejlepší. Krásný den(sun) a celý rok ve zdraví a spokojenosti (d) (d) (^) (wave)

    (rose1) (rose1) (rose1) Tobě, milá Štětinko(*) , (h) přeji také hodně zdraví a štěstí. Ať Ti kluci rostou a jsou bezva parťáci. A abys byla spokojená na světě (d) (^) (rose1) (rose1)

    1. Blahopřeji, blaho přeji oslavencům Štětinkovým, Půovi, Matyldě a všem všem všem, so něco slaví. Hodně zdraví a štěstí! A k dnešnímu podivuhodnému povídání nabídl APOD taktéž podivuhodnou fotku – ještě jsem nic takového neviděla.
      http://www.astro.cz/apod/ap100322.html

      1. Nojoooo, Matylda má dneska vlastně taky slavící den. Tak fšecko nejlepší a ode dneška jen samé krásné a milé zprávy. (h) :) (rose1) (sun)

  31. Milý Pů
    další zajímavé vyprávění. Dějí se to věci na zemi, že jeden nestačí koukat. Jsem ráda, že nám ukazuješ tajemno, které je stále mezi námi. Člověka to nutí se trošku zamyslet.

  32. Pů, to jsou úžasné, ale poněkud děsivé příběhy. Děsí mě, ale nás všechny děsí to, čemu nerozumíme. Děsí nás to, že nevíme, jestli můžeme pomoci a také máme strach z toho neznámého, co takoví nešťastníci, asi, prožili. Nejděsivější je asi příběh člověky ze studny. Kdo ho tam strčil, nebo proč tam skočil, když to vyžadovalo takovou sílu odstranit víko? Usnul P. únavou, nebo pod pohledem těch divných očí. To by bylo pravděpodobnější.
    Pochybuji, že se někdy dozvíme pravdu o těchto stvořeních.
    Aloe nasadil jsi mi brouka do hlavy.

  33. Milí oslavenci (a že se vás dneska sešlo!)
    všecko nejlepší k vašim narozeninám a jmeninám – hodně zdraví a spokojenosti. A přeji vám splnění aspoň jednoho tajného přáníčka. (h) (rose1)
    Na vaše zdraví (d)

  34. Ještě, Pů….
    Zajímavé. Tyhle nevysvětlené příběhy člověka vtáhnou a koumá koumá, jenže řešení nevykoumá.

    A musím poděkovat Dede za skvělý nápad a překvapení. A jak nás napínala, potfora jedna poťouchlá… ;)

  35. Přeju všem krásný den (h).
    Milý Pů (f) , užij si krásně své narozeniny (f) (sun) – článek si bohužel musím nechat na odpoledne. :(

    1. A dalšímu oslavenci taky všechno nej, nej. (rose1) Záhady mám moc ráda a patřím k těm, co jsou přesvědčení, že ne všechno věda vysvětlila a ne všechno je vědou vysvětlitelné.

  36. (clap) pěkné. Mám moc ráda tyhle tajemné příběhy. To po přečtení ev. shlédnutí člověku v hlavě začne hlodat červíček 8) .

    Také přeji všem co slaví jen to nejlepší a splnění všech tajných přání :)

  37. Je to velmi zajímavé. Některé příběhy bezpochyby patří do kategorie takzvaných „urban legends“, historek, které se vyprávějí, jako by se staly někomu známému, přitom se ve skutečnosti (asi) nestaly. Nejtypičtější je ta o ženě, která na parkovišti (u supermarketu) vezme pozdě večer pána, kterému odjel kamarád (ujel autobus. Pán si pak chce přesednout dozadu, dáma znejistí a radši ujede. Pak najde v jeho zavazadle rukavice a škrtící strunu (nůž, v původní verzi z 90. let 19! století to byla soubojová pistole, v té cca 120 let staré verzi nebylo samozřejmě auto, ale kočár a místo dámy muž). Vyšla zajímavá kniha (už 2 díly) jmenuje se Černá sanitka. Patří tam jedovatí hadi (pavouci) v trsu banánů a řada dalších. Jednu z těchto legend jsem dokonce slyšela vyprávět od jedné dobré známé, že se to stalo někomu z jejích spolupracovníků. Vypadalo to naprosto věrohodně a kdybych tu historku předtím nečetla, zřejmě bych jí uvěřila.
    Ale jak medvídkovo povídání, tak Černá sanitka se senzačně čte. Díky moc.
    A za tu nedůvěřivost nemám ani těžký příklad, heč.

    1. No bylo by to snadné, potíž je v tom že příběhy tohoto typu bývají často podchyceny jaksi…písemně, tak že by se muselo na vymyšlení legendy domluvit opravdu hodně lidí, mnohdy takových kteří bývali ve své době dost na očích. Ze tří uvedených v tomto článku jsou takové dva. Ten třetí legendou není, to mohu zaručit osobně a měl tragickou dohru, ale až tak daleko bohužel nemohu v popisu zajít. Mimochodem i archív české StB má svého „příchozího z temnot“ (zvažoval jsem popsat tenhle případ, ale je příliš spletitý a nevím toho dost).

      1. Já nezpochybňuji žádnou z těch historek konkrétně. Bezpochyby existují podivuhodné příhody, které nedokážeme vysvětlit. Nezpochybňuji opravdu nevysvětlitelné jevy. Jen říkám, že zdaleka ne všechny jsou opravdu nevysvětlitelené. Ani to, že je něco písemně zdokumentované, dokonce i v archivech policie, není důkaz (viz dům ve Strašecí, který se nakonec vysvětlil zcela přirozeně – ale kolik takových „domů“ se nevysvětlilo?).
        Ta známá, co vyprávěla historku o škrtící struně byla absolutně rozumná, věrohodná osoba a říkala, že se to stalo osobně její sestře (zdravotní, ne rodné). Princip urban legends je, že jsou podány absolutně věrohodně. Za některými těmito historkami mohou být duševně nemocní nebo jen podivuhodné vyšinuté osobnosti.
        Podle jedné z verzí byl Mauglí také předloha, místní varianta urban legend, kterou panu Kiplingovi vyprávěli místní. Skutečné „vlčí děti“ (spíš opičí, vlk žije a stará se o mladé příliš krátce) se nikdy do společnosti nezačlenily.
        Ale existuje i dost nevysvětlitelných historií. Vězněné dívky – to jsou historie bohužel pravdivé. U jiných se neví, co za tou historií je. V tom naprosto souhlasím, mezi lidmi se mohou (naštěstí ojediněle) dít nepředstavitelné hrůzy. To, co jsem chtěla říci je, že ne všechny takovéto historie jsou věrohodné, dokonce ani ty písemně zdokumentované ne. Nebylo to nic proti uvedeným historkám. Moc se mi líbily, neuvažuji, co je za nimi (protože bych na to stejně nepřišla) a „si non e vero, e bene trovato“ – není to úplně správně přepsané – prostě se to krásně čte. A o to jde.
        Tak se nezlob za poznámku starého skeptika, fakt to nebyla kritika historek, jen upozornění na jistý typ legend.

        1. Já se přece nezlobím. :) A tu knížku o které píšeš doma mám. Vyplývá z ní že moderní folklór už je dneska v podstatě vědní obor.

      2. Ohledně případu Kaspara Hausera mám jeden malý dodatek-zajímavost: člověk stejného jména (nebo tak velmi podobného, že mohlo jít o přepsání se nebo špatné vyluštětění rukopisu) záhadně zmizel. Bohužel si nemůžu vzpomenout, kde jsem se to dočetla (headbang) , takže ani nemůžu uvést datum a místo, ale šlo o vetší prostorovou i časovou vzdálenost, než je obvyklé.

  38. Zdravím a musím prásknout,že dnes slaví Štětinka své narozeniny.Včera měl Vojtík a dnes jeho oba rodiče. Tak hodně štěstí !! (rose1)

      1. Sa pridám s dovolením. (d) (d) len taki málo, aby sa ti nič nestalo. A (^) .
        Ináč všetkých zdravím zo zamračenej a upršanej aj keď teplej Bratislavy. Kde, no kde je to (sun) ?

    1. Á, tak můj přístroj skypový nelhal, když mi to ráno hlásil. Štstí, zdraví, dlouhá léta všem štětinkům! (^) (d) (dance) A bujarou oslavu!

  39. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (…taky Matyldě) (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    Další zajímavé povídání značky Medvídek Pů (nod) Dík…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN