PŘÍRODA: Není ovec jako ovec

Ne, nebojte se, nebudu vás tu unavovat popisem různých plemen, o ta tu nejde. Navzdory obecnému přesvědčení i mému prvnímu pocitu, když ke mně běží stádo, i ovce mají „ksichty“, zvyky a povahy a jména. Něco o nich a o jejich nárocích na chov.

Koně, psi i kočky a kozenky mají jména a mnohdy na ně už slyší. U psů a koní to není třeba vysvětlovat, ale i u koz je to logické, volají se do chléva na dojení. Když se u vrátek ozve vysokým hlasem „mudlímudlímudlííí“ i Mudloun uslintaný se přiřítí v očekávání něčeho dobrého. Pravda, chvíli trvá, než to volání pronikne tvrdou lebkou do mozku, o to rychlejší je potom sprint. Ale ovce, proč by měly na jména slyšet ovce? Slyší na „hromadná“ volání, když zaháním zvířata z pastvy. „Ovce domu, holky domu, stádo domu, domudomudomůůů“.

Ovce platí doma za zvířata užitková, nebudeme je tu asi mít i na důchod a tak se trochu snažím o odstup, ale ono to moc nejde. Neochočuju jehňátka, kromě těch, co si chci nechat do chovu a rozhodně jim nedávám jména. Ale ovce – matky, i když zdaleka ještě ne všechny, už se něčím od anonymního „stáda“ odlišují, většinu už na první pohled rozeznávám i s baterkou za tmy, tak je totiž v zimě vidím nejčastěji. I jejich chování a zvyky jsou různé, dá se tipnout, kdo je strůjcem lotrovin, dá se poznat, kdo to zrovna teď ze tmy srdceryvně bečí.

Markéta, jedna z našich prvních ovcí. „Matka pluku“, vedoucí ovce první rodinky romanovek. Nejukecanější, v případě problému přímo nejuřvanější, hlavně když někdo ze stáda chybí. Žravá, ochotná pro jádro skákat parkur. Pečující, mateřská, živá a aktivní. Chleba si vezme z ruky, leccos jiného taky, zlodějka. Patří mezi ovce „domácí“, ráda chodívá s kozenkami do chléva a vletí tam jak velká voda. Jako všechny romanovky i ona má světlou vlnu, černé nohy a černou hlavu, s jednou výraznou bílou lysinkou na čele.

Znáte ten pohled, třeba z auta, na pole, kde svítí jen bílé zrcadélko srnám pod ocasem? Tak pokud ze tmy zároveň zazní Bhééééé, bude to Markétina hlava. Doufám, že se nějaký myslivec jednou nesplete. Markéta je asi podle ovčích měřítek atraktivní, Bedřich jí má rád. A má taky jednu specialitu – pokud získá dojem, že se půjde na pastvu, je schopna proskočit ohradníkovou bránu ven, i když je pod proudem. A když projde ona…

Balů, naše největší ovce, ne už nejmladší. Veliká, mohutná, obrostlá spoustou vlny, světlá s několika skvrnami na čumáku, vypadá spíš jako lední medvěd (a v pohybu připomíná nosorožce). Klidná, mírná, naprosto jasně „venkovní“, lehává na pastvině uprostřed sněhu a deště s výrazem „pohoda“. S ostatními vychází dobře, jen ke korytu se žene s průrazností malého tanku. I dobrotu z ruky si ráda vezme. Je to jezdecká ovce, v létě se pokusila mě podběhnout, no, je fakt veliká, je asi jasné, jak to dopadlo, přesněji řečeno, kam jsem dopadla.

Skvrnitka, vstřícná ovečka, která si přijde nejen pro pamlsek, ale i pro pomazlení. Jinými slovy, když vám někdo lustruje kapsy a není to jedna z mnoha kozích tlam (pokud jich je víc najednou, roztrhnou snadno tu hadrovou překážku na cestě k mlsku, takzvané synchronní nacpání palic a přesně vypočítané „škub“…), bude to asi Skvrnitka. Ale opravdu se nechává „po psím“ i podrbat na hlavě. Je to kříženka plemen Suffolk a Oxford Down, statná, klidná. Patří do jedné „rodiny“ s Balů, také nejraději lehává venku na pastvině, ať je počasí jaké chce. Skvrnitka má jméno, jak nápadité, že, podle kropenatého čumáku.

Ovce. Proč se ovce jmenuje Ovce? Jediná vypadá jako skutečná ovce, taková, jakou jsem si představila pod tím pojmem už od dětství. Není už rozhodně nijak mladá, je šedivá a taková typicky „ovčí“. Bojí se nás, nikdy se sama nepřiblíží až na dosah. Také patří do party s Balů a téměř jí nejde zastihnout pod střechou. Není v obzvlášť dobré kondici, ale nedaří se jí zatím „spravit se“. Je klidnější a drží se zpátky. Je to zvláštní, na Ovci slyší :)

Alaska a Dot. Alaska se původně jmenovala Bělina, ale protože by se nám pletla s kozou Bělinou a Bělina by se určitě urazila, říkám jí Alaska, pochází totiž z Alaska farm. Je skoro bílá, moc hezká (kříženka texela) a jméno jí sluší. Dot vzniklo z dother, Dot je totiž dcera Alasky a obě se mají moc rády a jsou na sobě velmi závislé. Obě jsou ochočené, na lidi zvyklé, pochoutky mi vytahují z kapsy. Na rozdíl od Balů a její party vědí velmi dobře, co je to piškot a mlsají rády.

Také oceňují střechu nad hlavou, často je najdu ve chlévě, nebo se alespoň přijdou podívat, co se tu rozdává. Jsou obě docela aktivní a kontaktní. Což je společensky přijatelný popis situace, kdy se opakovaně vyskytují tam, kde se je zrovna nepotřebuju. Třeba ve stodole u jádra dvě vteřiny poté, co jsem jí odemkla.

Jsou tu i další pojmenovaní, třeba Člunkovka, Kamei, Goghovka nebo můj osobní oblíbenec, (dostal jméno po strýci) beran Bedřich. Ale toho si zas nechám na někdy jindy : – ).

Ovce jsou v podstatě nenáročná zvířata, oproti chytrým až vyčůraným a neuvěřitelně šikovným kozám je jejich chov bezproblémový. Pokud mají co žrát, neprchají nijak krkolomně ze své ohrady. (Slyšíš, Markéto?) Respektují pevné ohrady, síť, a pokud to napřed vyzkouší jen nosem nebo ostříhané, pochopí i elektrický ohradník. Pokud jsou ale obrostlé vlnou, dokážou provázky či pásky prostě proskočit, aniž by dostaly ránu.

Šikovná je i nová síť, plastová s elektrikou, šikovná je z mnoha důvodů. Od očitého svědka (majitelky stáda) jsem slyšela vyprávět historku o nočních návštěvnících – zlodějích. Přistavili auto, vybírali, lezli dovnitř přes síť, ona bývá nízká (těsně pod nebo přes metr), tak akorát po rozkrok. Považovali jí zjevně jen za pletivo. Dál už asi nic líčit nemusím, ne? Auvajs. Doufám, že se mu, šmejdovi, dodnes nepostavil. Jojo, krást dobytek se nemá.

V zimě se ovce ládují senem, někdo, i my, přidává jádro (oves, ječmen, šrot, pečivo) nebo granule, v létě se pasou, ale u nás, kde pastviny nejsou moc velké, se stejně i v létě přikrmují senem. Porost vypásají pečlivě, na rozdíl od koz dají přednost trávě před kopřivami, listím, ostružinami a tak podobně. Ale ani „okusy“, větvičkami s listím, nebo teď v zimě i jehličím, nepohrdnou. Potřebují minerální liz, bez mědi, se selenem, a sůl. Liz je sice od slova lízat, ale sůl děvenky okusují a pak ty kousky cumlají jako cukrátka.

Na podzim jim udělali lesáci radost, prořezali stráň pod námi, mladé stromky, nechávali jen ty „správné“, likvidovali nálety. Tak jsem si (majitel kobyl) zahrála na soumara a ze stráně jim vytahala lísku, jasany, třešně. Dřela jsem se jak mezek a proklínala darmožrouty koně, které bych v tomhle terénu nemohla nechat ani chodit, natož tahat. „Terezo, ty parchante, koukej, jak se to dělá, příště taháš ty“.

Ovce i kozenky ožraly listíčko, pak oloupaly i kůru. A pak mi zbylé větve zapadaly na pastvině sněhem a už jsem se o ně párkrát přizabila. Dobře mi tak, mám to včas uklidit. Zajímavé je, že dobytci mají nějaký protivětevný radar, přerazím se vždycky jenom já, výjimečně pes. Těsně před příchodem sněhu pod námi káceli vzrostlé smrky. Domluvila jsem se s hajným, že si větve vytahám (zas ta stráň 9) a…. ono mi nasněžilo čtvrt metru. Tak mají holčičky smůlu, je „zafůkané“.

Kupodivu i jehličnany jsou „v kursu“, obzvlášť koza Bába smrkové větvičky miluje. Byla tu i teorie o vánočních stromcích, ale protože ovce není kapr, abych jí tahala z tlamy háčky, zůstalo jen u teorie. Zato ve vteřině nepozornosti můj vlastní živý stromeček v květináči kozy málem celý spásly.

Okusy, zvané „okousy“ to bývají vůbec dost radostné záležitosti. Všichni známí, kdo káceli strom či stříhali vhodné keře, pod hrozbou mučení odevzdávají zelené hromady a jen málokdo si umí představit, kolik takového svinstva se vejde do fabie. Nebo ty šokované výrazy kolemjedoucích, když se dvě báby s nůžkami vrhají na nějaký zanedbaný ovocňák, kterému se snaží u země konkurovat jeho vlastní výhonky.

Dotazy, zda jsme z údržby lesa, když jsme kosily nálety na jeho kraji i auto plné podnájemníků, to vše je „čaj“. No, abych nekecala, ti zvláštní zelení pavouci, co okupovali auto snad dva měsíce a za jízdy se mi spouštěli na volant, ti byli fakt prima. Ulovila jsem je v aleji višní. Ale jak holkám chutnalo. Napřed vyžraly višně, pak se teprve zajímaly o zelené (pro milovníky osminohých, nebojte, o listí, ne o pavouky).

Sršeň, co vlétla do auta kdesi u Dobříše, to už bylo horší. Ale když ona tam ležela taková krásná zelená dubová větev, sražená vichřicí, tak tam tu nádheru nechte. Nejlepší perličkou byla policie, co nás uprostřed Prahy zastavovala a tu hromadu větví (kamarádky živý plot, lísky, ty milujou) zpočátku považovala za sklizeň marihuany.

Některé z našich oveček nepohrdají střechou nad hlavou a teplem ve chlévě, některé lehají venku, v každém případě by měly mít přístřešek proti dešti a závětří. Naše další „maminy“ budou rodit v březnu, do té doby budeme muset vyrobit pro zavilé odpůrce chléva na pastvině několik domečků. Umí si je dokonale zadýchat a zahřát, takže vevnitř je pak příjemně a dost teplo pro nově narozená jehňata. O minulé stavbě domečku radši pomlčím, musela bych psát něco o tlučení se sekyrkou do vlastních prstů, hubě ztuhlé tak, že není člověku rozumět a Štrbském plesu v jedné botě a Černém jezeru v druhé. Nechám si to na jindy.

Ovečky potřebují na jaře ostříhat, ale vzhledem ke konkurenci ze zahraničí se dnes už prakticky ovce pro vlnu nechovají, občas jí ale někdo zpracovává doma. Dnes převládají spíš masná plemena, tedy důvodem chovu ovce jsou její jehňata. Některá plemena se i dojí, ale podojit ovci je dost dřina, přesto po dvou takových ovečkách tiše toužím.

Ale zpět ke stříhání. Máte dvě možnosti. Můžete si zavolat odborníka (pokud se nevyskytujete mimo ovčí kraj a nějaký se tam u vás potuluje) nebo koupit strojek a stříhat sami. Loni jsme volili třetí možnost. Váhovou i početní převahu (dva lidi na jednu ovci) a nůžky. A taky to nebyla taková katastrofa, šlo to. To ale Bedřich přijel k nám už ostříhaný. Letos bude i on „potřebný“. Ovci udržím, co si budeme nalhávat, Bedřicha už ne. Bude rodeo.

Kromě stříhání potřebují ovce také upravit paznehty, odčervovat a očkovat. Jsou „hodné“, pokud nejsou ochočené a na lidi zvyklé, brání se jedině pasivně, útěkem. Nekoušou, nanejvýš nechtíc kopnou, pokud nechtějí, aby je někdo někam vedl, prostě si lehnou. Zkrátka při použití určitého množství fyzické síly jsou ovce zvladatelné, není problém s nimi absolvovat základní nutnou péči a veterinu. Pokud tedy máte štěstí a máte hodného berana : – ).

Máte volný kus pozemku? Pořiďte si „ovec“. Ale vždycky alespoň dvě, ovce nejsou rády samy. Není to jako medvídek mýval, ale nudit se taky nebudete. Trochu se proběhnete, když budete mít špatnou ohradu (respektive když ohrada bude horší než ovce), trochu procvičíte technický talent, až budete stavět přístřešek nebo předělávat kůlnu, trochu si máknete, až budete kutálet balík sena (ty malé hranaté už skoro nikdo nedělá), ale můžete se inspirovat reklamou, na sušenky tuším.

Zjistíte v zimě každý den, jak moc mrzne, podle toho, jak rychle se voda v korytě změní v led. Ale po většinu času uvidíte jen šedivé hřbety uprostřed trávy, stojící (se pasou) či ležící (přežvykují) a vlastně vás vůbec nepotřebují. Dokud nepřijde čas bahnění a pastvina neožije dlouhonohými poskakujícími skřítky, co ze všeho nejvíc připomínají čivavu. To je pak na co koukat.

Aktualizováno: 24.2.2010 — 17:12

154 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: Work
  2. Pingback: Igrzyska Smierci
  3. Pingback: Biżuteria srebrna
  4. Pingback: store signs
  5. Pingback: Alfred Oberlin
  6. Báro moc vám děkuju za ovčí příběh,dost jsem se u něj pobavila (rofl) Brouzdám si po internetu a hledám informace ohledně chovu ovcí,koz a tak podobně.Mám takový sen mít malou farmičku někde kdesi hlavně se dostat z tý hnu… Prahy někam do přírody.Bohužel o chovu hospodářských zvířat vůbec nic nevím.Abych řekla pravdu moc si na to netroufám a i když jsem velký dobrodruh přeci jen se jedná o živá stvoření kde to nejde praktikovat pokus omyl (think).A tak zatim jen tiše závidím lidem jako jste Vy,lidem kteří se nebáli vymanit z běžného života velkoměšťana a takovou malou farmu si zařídili.Velký obdiv vám i vašim kolegům z branže a já budu doufat že i mě se to jednou povede už kvuli mojí dvouleté hlčičce která má moc ráda vše živé (f)

  7. PRO WEBMASTERA:
    Když už tady podrobně probíráme smajlíky, nešel by dát pryč ten zvracející? Nějak mi v naší milé hospůdce přijde nadbytečný – tady se přece vaří dobře! (inlove) Děkuju!

    1. PRO WEBMASTERA
      prosim smajliky NECENZUROVAT – nebo zanedlouho skoncime jak na starem Psu – klidne zvracilka nechte

  8. Děkujeme moc za morální podporu a tady prosím podávám slíbené hlášení. Teprve v sedm hodin jsme se probrodili novým sněhem zpátky domů. Na klinice úplně nová veterinářka Hanna mě slyšela mluvit na Garyka česky a prohlásila že tedy můžeme mluvit česky. Krásně češtinu lámala, zřejmě vyrůstala tady. Ale vlastně nám moc nemohla říci, taková záležitost může mít všelijaké příčiny. Garykovo přecitlivělé zažívání v tom asi hraje hlavní roli. Takže pasta ProKolin mu teď má napomoci. Pro-Kolin momentálně neměli, dostali jsme CanikurPro, což je to doufám to samé. Ten odřený nos je asi „kvalster“ tedy ne svrab ale asi roztoč či co. Medicínu si vyzvedneme zítra a dává se jen jedna tableta týdně. Ale něco Garuše iritovalo i na varlatech, stále se oblizoval a tím to celé zhoršoval. Stejně tak na přirození, kde měl zánět a dokonce malé ranky. Za jeho silných protestů (dámy mu musely nakonec dát náhubek) mu propláchly čuráček a dostali jsme příkaz : límec, jinak se to neuklidní. Límec ovšem zmizel téměř okamžitě se psího krku, když jsem zasedla k počítači abych podala tuto zprávu. A provinilec Houdini si honem zalezl pod kočičí lavici za mé křeslo aby měl ode mne pokoj. A nesmí nic jíst 24 hodin, jenom pít. Musím zase koupit Hill´s dietu i/d. Na tu rýži s kuřetem a mrkví se nějak moc nedá, prý tak jen dočasně ale není to dostatečná výživa. Achich ouvej! Jemu to kuřátko tak chutnalo, co nějaké granule, ale fujtajbl. A prý nesmí nic jiného, ani kyselé mléko s acidofilem, ani kousek sýra, jen a jen granule. Firma Hill´s vydělává.
    Zkrátka musíme počkat, jestli něco zabere, jinak se musíme k české veterinářce Hanně vrátit a budou se dělat zkoušky a bude se pátrat.
    Tohle psisko vlastně nebylo plánové, ale když mi umřel Einsteinek v jeho sedmi letech na leukemii nebylo zbytí. Váží ten náš ušatý chlupáč jen 17,50 kg a je to takový přerostlý shetland sheepdog. A tuhle jsem přemýšlela že on je vlastně jako Třasořitka z Shakespearova Večera tříkrálového. Nevím proč mocná CD rozhodla právě takto. Vždyť je to takové vyděšené a churavějící stvoření co mě stojí spoustu peněz ale já bych vám ho nikomu nedala za nic na světě, troubelína a trdlína jednoho. (inlove) (inlove) Asi CD nechtěla abych byla jenom já churavějící a tak se slovy : „ve dvou se to lépe táhne“ mi Garyka, který se tenkrát jmenoval Laban, přistrčila. Než tedy umřu, musím se dozvědět mnoho věcí o poděšených psech a přes jeho handikap ho musím vytrénovat aby fungoval v hlučném městě a mohl žít šťastný psí život. Teď jde jenom o to jestli to ta CD trochu nepřehnala. ]:) :D (rofl)

      1. Milá Vave, no co by dělaly. Žerou jak bezedné, lítají domem a shazují věci a neustále mi vnucují asistenci, no zkrátka zlobí jak čerti a pak sladce spinkají jak andělíčci. Sem tam přijdou a strašně intensivně se mazlí aby vzápětí vyrazily na schodiště a cupity dupity a zase musím sbírat co popadalo. Taky bych je nedala za nic na světě. (h) (cat) (h) (cat) (h)

    1. No prosím – a kdovíjak dlouho tam žije kousek od vás krajanka. Jak se všecko zvláštně větví, spojuje, schází a rozchází, než vznikne výsledná tkáň událostí. Borgési, Borgési… A Alfrédův a Emilův Kinoautomat, co říkáš?

    2. bděla jsem, abych zvěděla. Je to troubulín troubovatej, vo to žádná, ještěže tak pečuješ o jeho věčně zanícené bytí. :-(
      Jak jen bychom Ti mohli pomoci? Počebuješ ňákej balík s něčím? Neváhej a písni, nějak to smontujeme. Achjo.
      Proč nemůžeš mít chvilinku klidu, viď?
      Pusinku na všechna zamračená čílka posílá Bětulásková (a zrovna jsem se chtěla pochlubit, že desetiměsíční puberťačka Babí sice stále atakuje každé místo a každou škvíru, ale v posledních dvou dnech přišla několikrát spát do klína nebo na ruce, to jak kam se trefila, a hraje hodné a vtíravé stvoření, achjé…)

  9. Tak jsem vlastne ted poprve se podival na smajliky. A jsem z nich jelen.
    Musim se k tomu v klidu vratit.
    Zaujal me ten mladickej „fyrer“, co si srovnava v jednom kuse patku a ona mu nedrzi.
    To gesto ale neni Adovo, takhle si ve filmu srovnaval patku Abrham.
    No nic, fakt jsem z nich vyjevenej.

    1. ;;)Ahojky WéWéWéčko, vracím se k tomu dopolednímu článku. Přísahám při fousu Proroka, že do smrti smrťoucí nebudu kritizovat nic, co vyjde z Tvé tvůrčí mysli a dílny. Tak přísahám. ;;)

    2. No to přece JE Abrhám! (smirk)
      To mně je spíš záhadou tenhle smajlík |-) To je jako že přemýšlím nebo že spím? :)

      … A taky že jsem teď chvíli spala, tudíž zdvořile zdravím: dobré ránko vespolek! (wave) (inlove)

    3. To je tak krasne slechetne.
      Dekuji JoVo, dekuji i Jakubovi. Jeste k tomu slavim vyroci Vitezneho unora, proste krasny den !

      1. No jo, to je pravda, www. Nikdy se mi nelíbily příběhy o tom, jak šel někdo do své fabriky a oni ho tam nepustili, se zbraní v ruce. Přišlo mi to takové loupežnické.

      2. (toivo) Hele WWW, ten smajlík s tím psíkem mává, nebo co??? Není to pšíslušník nějaké podezřelé strany? |-) (toivo)

        1. No – to jsem si všimla až teď – on má snad aj padací most, akorát tralalák chybí – to by se mělo hlásit (happy) .

        2. Já myslím, že k Anežce Šejbalové by nejlépe šel tenhle smajlík: (angel) (chuckle) (chuckle) (chuckle)
          A www je určitě 8) , jen mu chybí cigárko. (smirk) (wave)

      3. Mily WWW, to je hezke ze jsi dnes slavil vitezny unor. Ja, duse prosta, jeste navrch slavim vyroci svatby. Odtazena od realii a oslav v rodne zemi jsem si myslela, ze nas znarodnili az 28. unora, a ze tedy ten 25. bude v olrajtu. A ono ne. Taky to podle toho obcas vypada….

    4. Ale Pepa Abrhám by ovšemže mohl velice lehce být stejně autentickým Ádou jako Bruno Gans! Asi ho z vás znám nejvíc zblízka (z Ditušky Sachsové, psal jsem to loni, myslím), tak to potvrzuju.

  10. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . .;;)

    .(*) Doktor prohlíží novorozence a povídá. „To dítě je dost hubené. Čím jej krmíte?“ „No mateřským mlékem.“ „Ukažte mi prosím prsa.“Doktor dlouze prohmatává ženě poprsí a pak povídá. „Ale vždyť vy nemáte vůbec žádné mléko.“ „A měla bych? Já jsem jeho teta.“ .(*)

    ~O) Vinšuju všem klidný večer a hezké sny. ~O)

      1. ;;) Jak to říkal jeden náš ředitel: „Kdo to je? Já ho vím, až ho zjistím! ;;)
        Myslel tím žáka. Žádný dvojsmysly! ;;)

          1. :x V době dávno minulé byl v našem podniku ředitel, který měl jedno krásné rčení: „Soudruzi, jak se o to postaráme, bude vaše věc.;;)

  11. Bezva čtení. Báro, děkuju moc, fakt jsem si to užila :* :D (y)
    A protože tu není smajla s ovcí, přidám aspoň toho pavouka (bug) !

    1. hele – nechci rejpat, ale nemá mít pavouk 8 nožiček ?? Ať počítám jak počítám, je to brouček (rofl)

  12. Báro, díky. Početla jsem si o životě, o kterém opravdu nic nevím. A ty umíš skvostně psát. (*)

  13. Ach jo, dole jsem se rozohnila a autorce jsem zapomněla pochválit moc pěkný článek. Takže Báro – moc pěkné a zas brzon něco napište!

  14. lidičky – tady je fakt jaro (sun) Sice kytičky mají ještě smůlu (leze první list z čemeřice, zbytek spinká asi pod 20 cm sněhu, ale ptáci řvou, vzduch voní, slůňo slůní… a Betka se právě válí na venkovním pelíšku a opaluje se (blush)
    Byly jsme v lese – po cestách se chodí hrozně obtížně – ušlapaný sníh se boří, každý krok je hodně namáhavý, ale děvenka divoká zjistila, že ten nepošlapaný sníh na lesních stráních je sice hluboký, ale měkoučký a dá se v něm spokojeně lítat. A tak jsme brouzdaly lesem, já přišla mokrá ke kolenům, sotva lezu a ona je spokojená, že konečně byla pořádná výprava až k řece.

    Stále netopíme (náhradní díl snad bude zítra) – naštěstí slůňo dneska vytáhlo teplotu na velmi příjemnou hodnotu (19,5), děda s babčou si přitápí elektrikou a večer zase zatopím v krbovkách. Nemrzne, nefouká… takže to docela v pohodě jde.

    1. Tak nám zase pro změnu kleklo čerpadlo na vodu, heč. Jen na rozdíl od vašeho kotle bylo mnohem starší. A výhledová cena je 14 – 15 tis. (wasntme) ta u vás bude taky vyšší, viď. :(

      1. uvidíme – zatím se servisák tváří, že to je normální závada a opravitelný stav… Takže pokud to tak fakt bude, tak by to vyšlo výrazně levněji, než nový kotel. Ale i tak to udělá trošku průvan na účtu

  15. Moji milí Zvířetníci, pár dní jsem nic nečetla a teď jsem tady jenom abych zase kňučela o palcodržnu pro Garyka. Chtěla jsem volat veterináře, protože si Garuš poslední dny drbe nos o nábytek a koberce a je vidět že na levé straně je pokožka červená a iritovaná. Že by svrab? Ale dnes se k tomu přidala jiná věc, daleko horší. V poledne na procházce kakal, jako vždycky nejdříve formované hovínko a pak řídší stolici, dnes ale šlemovitou. Pak znovu přidřepl a na sněhu se objevila krev. Asi čtyřikrát přičapl a kapala z něho jenom krev a trochu šlemu. Hned jsem volala veterináři a jedeme tam dnes, máme tam být deset minut před čtvrtou.
    Jinak se Garuš chová normálně, venku radostně lítal ve sněhu který dnes zase hustě padá a běhal s kamarády které jsme potkali. Jo, neštěstí prý nechodí po horách ale po lidech. Asi ne jenom po lidech ale taky po psech.
    Jsem nejistá, nevím co by to mohlo být a děsí mě to. :(
    Děkuji vám že na nás vzpomenete a palce nám přidržíte.

    1. AletominedělejGaryčkufuj!
      Moc držím palce a moc na Tebe a nezdobu hřivnatého myslím, milá Velká; taky jsem v posledních dnech spíš ´mimo´ než ´u pramene´, ale todlencto vopravdu nerada čtu. Dej, prosím, hned vědět, co si to klučina zase vymyslel.
      A princezničky rohaté – nezlobte princeznu Velkou, má dost starostí i bez vás, jo?

    2. Samozřejmě držím a moc na vás myslím! (y) (h) Daník si, nezdoba, také v posledních dnech vymýšlí choroby, tak vím, jaké to je, když v člověku takhle hrkne. Ať jste večer doma s dobrou zprávou! (f)

  16. Velice se omlouvám ctěným autorům za OT, jen prolétám, ale ráda bych vám připomněla náš plánovaný projekt na zvířetnický kalendář. Nakoukněte prosím do svých archivů – třeba i trochu zasněte a zavzpomínejte a potěšte se připomínkou vlídnějších ročních období – a pošlete svůj příspěvek.
    Chtěla bych požádat ty, kteří nemají v úmyslu se na kalendáři podílet přímo svou fotkou, aby toto téma nevypustili úplně z hlavy – budeme vás potřebovat při hodnocení a výběru došlých fotek. Po uzávěrce došlých fotek požádáme o pomoc s hlasováním. Záleží na nás všech, jak bude konečný výsledek vypadat.
    Velice děkuji těm, kteří své fotky zaslali (clap) . Jsou to krásné obrázky a vybírat z nich pouze dvanáct bude nesmírně těžký úkol. A těším se na další, které přijdou… (h)

    1. YGA napsal/a 25.2.2010 v 13:46
      Aha – už jsem to pochopila, můj komentář tu asi vůbec není – tak znovu

      „OT – Drazí moji,
      číst budu posléze (a už se těším), ale tady zasílám důležité OT – prosím prosím, kdo ještě nevíte, že budeme kalendářovat, koukněte sem
      http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?t=1619

      1. OdpovědětYGA napsal/a 25.2.2010 v 13:47
        A pokračování

        A kdo už má fotky (3 – téma Doteky přírody), posílejte je prosím sem
        zviretnickykalendar@seznam.cz
        a nenechávejte to až na poslední chvíli.
        Za organizační výbor předem děkuju“

        Snad je to srozumitelné

        P.s.: Já to už napsala ráno v celku, ale ty dva odkazy asi zmátly filtr a tak mi napsal, že se čeká, až budu potvrzena – a já to nepochopila – chichichi.

        Zkrátka podívejte se na Hady, a pak posílejt fotky.

  17. Báro, moc mě těší, že ještě někdo kromě nás chová užitečné zvíře. (rofl) Tedy my už rezignovali na králíky a zůstávají jen slepice. Ale kozy nebo ovce mě lákají welmi. No snad na důchod, až bude trochu víc času, možná i ke zděnému kurníku chlívek přistavím… :P Asi část zdepřítomných nadzvednu, ale já takové jehněčí nebo kůzlečí klidně můžu. (sweat)
    Krásné povídání a stáda představení. Ten ohradník a marjánka, to mě dostalo. (rofl) A postiženému zloději taky přeju co nejdýl, čím jsem starší, tím míň toleruju zloděje a kazisvěty. :@

    1. Jehněčí na česneku a maryjánce je po-hád-ka!
      Nedá sa… všecko má dvě strany. Jenom Moebiova páska jednu.

      1. Sagljásen! Jehněčí můžu. Doufam, že zas Venda (takovy nejmenovany skvely mirne pajzloidni podnicek na Zizkove) na jaře bude mít. Od svého známého masového vraha.

  18. Díky za moooc pěkný článek. Patřím bohužel k městským lidem a chov zvířat bych nezvládla. Za mlada jsem se často toulala po slovenských horách a k tomu neodmyslitelně patřily ovečky, bačové, žinčica, oštiepok a brynza…A vyřezávané korbílky, ze kterých se ta žinčica pila…Ach jo, kdeže ty loňské sněhy jsou. Slovenské hory sice jsou pořád pěkné, ale bohužel ty ovečky a další požitky chybí…

    1. Sem dováží do svého stálého stánku v hale Kauflandu úžasnou žinčicu výrobce ze Zázrivej (Orava) Žel stojí přes 40 K, nále co… za litr dobrého pivka dáte víc, ne? A bryndzu (brymzu, jak chcete), oštiepky, korbáčiky – !! Ale prorokuju jim zánik – nasadili už na první pohled šokující ceny. Nemají cit pro obchod, zavádění, promotion… A když si vybavím ty Lišňačke na Zelnym rynku, jak se vohánijó, vemlóvajó, předvádijó… třeba vám to časem předvedu, no. Jedna z nesčetných reálií mého rodného ztraceného města, po kterých se mi zvířecky stýská. Promiňte.

      1. Jakoubku, přečti se tan odkaz, který jsem napsal Terrovi, obávám se, že tady je (eu) kontraproduktivní… ;(

      2. Ale ano, tady se dá taky koupit i žinčica i brynza a dobré, ale to se prostě nedá srovnat s tím, když člověk dorazil upocený unavený, žíznivý na salaš a ještě při občerstvení hodil řeč s bačou….Jenže salaše už na horách prostě nejsou a to mi je trochu líto :)

  19. Báro, krásné počtení a nebezpečné! Vzbuzuje iluzi o zelené louce, kde se rozvážně a odpovědně pohybují chundelaté chomáče vlny, hopsají zvědavé, jankovité kozí bradky a slunce svítí, ptáci cvrlikají… Pohádka, že ano. Jasně že to není taková selanka, je to hlavně zodpovědnost a spousta práce, ale snít je dovoleno, ne? Mooc se mi líbilo číst o ovcích ve vašem podání.

  20. Potvrzuji, že není dobré u článku o ovečkách cokoliv konzumovat, ať už tekutého či pevného (rofl) Děkuji tedy paní autorce za úsměvy k „přestávkové“ kávě.
    Elektrické ohradníky jsem proklínal pěkně nahlas jen jednou, a to jsem nic nekradl – při terénní pochůzce si kolegyně utrhla křížový vaz v koleni, když jeden takový elegantně přeskočila nůžkami, načež uklouzla po čerstvém kravinci – a bylo. Chodit se s tím nedá, při každém pohybu to pekelně bolí a nejbližší cesta k venkovské hospodě, kde na nás mohla čekat přivolaná sanitka, vedla přes pastviny, rozdělené dalšími elektrickými ohradníky. Kolegyně byla děva štíhlá, leč o hlavu větší než já – když jsem ji přes ty metrové ohradníky přenášel v náručí, přečnívala mi na všech frontách a ještě k tomu sprostě klela, jak jsem ji neslyšel nikdy předtím ani potom. Aby ne, když každé moje zavrávorání ji bolelo… A nedostal jsem ani jednu elektrickou ránu. NIKAM!
    Přiznávám dále, že jsem nikdy netoužil vlastnit farmu, statek ani malé hospodářství – nejsem duší sedlák. Není míněno hanlivě, prosím, ale pro všechno je třeba mít talent, a pro farmaření taky. A ten já nemám. Většina mých zvířat by musela sejít sešlostí věkem. Neuměl bych se o ně do té doby postarat… Možná bych se některých i bál, nebo řekněme, že bych trpěl přehnaným respektem. A to není dobré, má-li s nimi člověk žít.
    Hodně mě mrzí, že se u nás prakticky nevyplatí chovat ovce na vlnu a na mléko (sýry). U té vlny tak nějak tuším, že to nebude schopné konkurovat třeba Novému Zélandu, ale ovčí sýry miluju, ty tzv. „čerstvé“, tvarohové, se ani na velkou vzdálenost vozit nedají, tak kde je chyba? Nejspíš to lidi „neumějí“ jíst, stejně jako odvykli v dobách JZD konzumaci jiných dříve tradičních produktů, které se „nevyplatilo“ pěstovat na zcelených lánech…? Jejda, nějak jsem se utrhl ze řetězu – přeji všem krásný předjarní den, u nás během dvou dnů zmizeli všichni havrani – asi už jsou na cestě na sever a zima letí s nimi, aby nezabloudila. Na zahradě pod tajícím sněhem vykoukla první (f) , tak vám ji posílám (h)

      1. Ale jo, Honzo, právě že četl a navíc máme i pár známých, co farmaří. Příčiny jsou mi jasné a otvírá se mi z nich kudla v kapse – ale mrzí mě, že to tak je a udělat s tím nic nedovedu (bat) Tak se občas zasním, jaké by to bylo, kdyby lidi používali zdravý selský rozum…

        1. Tak petici za zdravý selský rozum ti podepíšu kdykoli. Jen kdo se ještě přidá v dešní přebyrokratizované a normami svázané době? ;(

          1. Taky se hlásím. Ale velmi se obávám, že chudák zdravý rozum by potřeboval větší páky než petice. (bat)

      2. No, zas si přihřeju svou polívčičku a dopředu hlásím, že ten odkaz z NP (a předtím z blogu na Aktuálně.cz) je nesmysl, od začátku do konce. Ano, registrace zvířat povinná je, ale kvůli nám, spotřebitelům, pokud by se něco stalo, aby se vědělo, co to bylo za chovatele a za zvíře. Navíc, identifikaci a registraci zvířat kontroluje ÚKZUS (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), ne veterina. Malovýroba samozřejmě možná je, i prodej ze dvora – a v poslední době pro oboje byly docela výrazně zmírněné podmínky a požadavky. Navíc, pán by fungoval jako zájmový chovatel (drobnochovatel), záhumenkář, na to žádné osvědčení zemědělského podnikatele nepotřebuje. Tyhle články lidi píšou buď z neznalosti (pak není nic lehčího, než se na příslušných místech se zeptat, všichni rádi poradí a pomůžou – proč by proboha dělali naschvály?), nebo ze zlého úmyslu – autora toho původního příspěvku bohužel považuju za tu druhou kategorii, ve svém postavení nemůže nevědět, že nemluví pravdu – ovšem, pokud to neví, je to o to smutnější. Škoda, že se k tomu nikdo kompetentní nevyjádřil, asi holt není čas reagovat na všecko, zejména na zjevné nesmysly. :-/
        Mrzí mě to, moc, tyhle bludy jsou mezi lidmi zažrané čím dál tím víc a podobnými články se jen prohlubují, ach jo. Státní správa je tady fakt pro lidi, ne proti nim…
        P.S. Kdybyste se chtěli někdo na něco zeptat, klidně se zeptejte; pokud budu vědět, ráda Vám odpovím.

        1. Je dobré slyšet více hlasů, když už tu byla řeč o zdravém rozumu:ten přece poznává a váží, ne? Takže díky za info. Věci nejsou černobílé, ale lidi to tak prostě mají rádi. Může mě to štvát, ale… dlouhý bič a malý dvorek mi tu nikdo nepovolí (rofl)

          1. Jo, a ještě jsem chtěl dodat – jako svého času pár let státní úředník :) že naprosto chápu tvé naštvání. Taky jsem se vždycky snažil poradit, pomoci, nedělat naschvály a být tu pro lidi. Víš, jak se pak člověk cítí, když narazí na téměř kolegu, který neví, neporadí, dělá naschvály a svými požadavky nebo dotazy ho očividně rušiš ze siesty? Tebe si lidé nebudou pamatovat – lidé si nepamatují schopné a zdvořilé. Budou si pamatovat toho halamu, který je svou neochotou a neschopností cokoliv vyřešit vytočil doběla… Nespravedlnost? Určitě. Ale zatraceně běžná.

        2. To jsem si oddechl, D! mě se to ani nechtělo naplno věřit. Tobě (jako každé inteligentní robě k světu) věřím všecko.

  21. Ja uz dlouho premyslim o tom, ze tady na Zviretniku chybi fundovana, kriticka oponentura k clankum.
    Ja bych se prosim toho zcela nezistne ujal. mam jen jednu malou podminku, NIKDO nebude kritizovat me clanky.

    Predstavuji si to tak, ze kritika by byla konstruktivni, spise clanek doplnila.
    Podivejme se treba na dnesni pekny, vesely a poucny clanek Bary.
    Zamlcela, ze ono je ovcaku taky dost! Snad si jeste nekdo pamatuje na ten pripad z Jeseniku, kdy baca nezodpovedne sveril ovce mladikovi, co se tam nahodou nachomejtnul.
    Sam pak sel Buh vi kam, budu nestrany, treba neco vyrizovat na urad.
    Nestastnik popasal ovce na vozovce, neporadne zmerene. To mu ovsem baca nerekl, ze ty vymoly zarostle travou jsou vozovka. Kdyby tam byl asfalt a svodidla, tak tam ovce nevlezou, to da rozum.
    Pak pry prejelo auto a stado bylo nadranc, jak tvrdil baca, co si chtel z nestastnika udelat kozich. Doslova tenkrate rekl “ nemam li na kozich ovce udelam ho z tebe“!
    Misto aby si ten dotycnej vzal advokata a dokazal, ze jedno auto nemohlo znicit stado ovci, tak plakal a na kolenou prosil bacu, aby ho usetril, ze se teprve ve ctvrtek pomiloval s prvni holkou, ze si vlastne nic neuzil.

    V jedne pisnicce se zpiva „Co sedlaci co delate, kone mate a neorate“. Tim ta pisnicka vlastne konci.
    „Zaguglujte“ si a zjistite, ze se jedna o sedlaky, co jim ovcaci ctveraci vypasli vsechnu cocovicku. U soudu pak drze tvrdili, ze tam zadna cocovicka nerostla. Po ohledani mista cinu to bylo potvrzeno, ovce totiz sezerou vsechno ! Divite se tem sedlakum, ze se priste na to vyflakli ? Ja ne !
    Tech pripadu je mnoho. Chudak myslivecek, jelimanek, co nevedel ze na to jsou soudy, co pasl jeleny na louce zeleny a ovcacka v zelenem hajecku ( ano ve skolce, dvoulete smrcky pred vysazenim proste v hajzlu ). Myslivecek , trouba,jen „dupy dupy dup“, ovecky houfem do cerneho lesa, za nim pres paseku do dalsi skolky.Ovcacka za nima „cupy cupy cup“.
    Cteme pekne clanky, ale zachovavejme si soudnost.
    Baro, promin !

    1. Milý www, strašně rád tě tady vidím, ale jakmile si přečtu slovní spojení „konstruktivní kritika“, dostávám alergických záchvat, začnu se dusit a je nutné mě transportovat k lékaři za účelem celkové resuscitace, nebo alespoň píchnutí kalciovky a předepsání Zyrtecu. Takže díky za konstruktivní úvahu a pá pá – záchranka je tady!

    2. JOJ, WWWéčko, to jsi mi připomněl píseň v hlubinách mysli zavátou! To už je sakra dávno, když jsme s otcem a bratrance z pnla hrdla pěli: Popásal som včera ovce ovčákem mi svěřééénééééé a to pravě na vozovce nepořádně změřéénééé. Dávno, moc dávno je to…

    3. Milý Wéwéwéčko – ty jsi zvíře větší než beran Bedřích!

      S těmi všelijakými pasáky to stejnak bývalo divné: že prý (music) páslo divča páva za horama sama (music) – no řekni, proč by děvčica pásla páva? Pěkná blbost, protože když už má někdo na páva, tak má i na zrní pro něj a vůbec, páv se chová v okrasné zahrádce, aby ostatní viděli a záviděli a nebude se tudíž posílat kamsi za hory – notabene, když to s ním tak blbě dopadné – hajníci že prý (music) zažeň páva do hájíčka, poď s nama Anička (music)

      No nebudu tu hovořit o osudu Aničky, páč „každý svého štěstí strůjce“, ale co s pávem v našich lesích? Mám takový dojem, že hajníkum ani nešlo tak o Aničku, jako spíš o to, prodat devizovému cizáku právo si střelit na páva a odnést si jeho ocas coby trofej (a mrtvolku hajníci sežrali pečenou „á la bažant“ na slanině).

      Takže bacha nejenom na ovčáky, ale taky na myslivce – ti taky umí být za čtveráky.

      1. No, já su jako chlap plně přesvědčen, že od začátku tam šlo o tu naivní Aničku… když holka sama pase páva, a notabene daleko od domu, v horách – co říct a neurazit!

        1. Maminka mi říkala, „Nechoď k lesu! Někdo tě tam přepadne a znásilní!“ a já už tu chodím jak blbá hodinu a nic!

    4. Ach jejej, milý www (clap) , to je úleva, že se tu někdo ujal KONSTRUKTIVNÍ kritiky, protože jinak bychom tady dočista zvlčili – a vlci, jak známo, to je na ovečky mor!
      A co by potom ovčáci čtveráci dělali s vičkou, i tou čočovičkou, kdyby ji ovce nevypásli? To by snad ovčáci čtveráci museli vzít kosy, a už by to byla jiná písnička …. sekáči jdou a tváře maj spálený …. (music) (sun) (dance) (wave)
      (pardón, to dělá ten nedostatek spánku a přebytek jednání s lidmi, ze kterých člověk blbne, i když je krásně odpočinutý. 8-| )

  22. Báro, to je ale tak vřelé kouzelné zasvěcené láskyplné rozmarné čtivé plastické líčení! Ale POZORPOZOR! Na začátku chybí varování, že po půl strálnce asi NESMÍTE držet v ruce jakoukoliv tekutinu!!! Hesla: Ohradník elektrický – zloději – přelézání – výboj elektrický – poškození nevratné – prístroj – množení – nefunkčnost – trest boží. A veru dobre mu tak! Čo leze na salaš, načim mu mať čo potrebuje doma!! Somár. (Prepáčte, somáriki pekní!)

    1. Mě se teda ta část přelézání ohradníku nezdála tak moc veselá – já se s ním totiž dááááávno dááááávno tomu seznámila velmi podobným (a bolestivým) způsobem. (envy) A to jsem si ještě chviličku před seznámením o něm blahosklonně myslela, že ten toho teda asi moc nezadrží. Já ale prosím nic nekradla, já jen procházela…. teda do seznámení, pak tak jako různě poskakovala a hopsala a hlavně nadávala. Některá poznání opravdu bolí (chuckle) Velmi dlouho pak byl v podezření jakýkoli špagátek natažený třeba od kredence ke dveřím :D Ale tomu kradákovi to teda patří!

      1. Když ohradník, tak ohradník: jednou šla parta z piva domů a pivo holt musí ven, tož se postavili k nějakému kůlu na kraji louky a započali činnost. Nikdo z nich si nevšiml, že od kůlu k druhému vede tenký drátek… Já to jen slyšel, ale muselo to být veliké. (rofl)

        1. Noooo – nevím, jestli VELIKÉ je ten správný termín – já bych řekla spíš MALINKATÉ – teď myslím ty následky (rofl) .

          1. Já myslím, že právě naopak. Následky byly veliké, protože to pak ještě dlouho bylo maličké. (rofl) (rofl) (rofl)

            1. Vy ste koňové všichni (rofl) (rofl) (rofl)
              Akorát já jsem asi ovce, protože na ohradník klidně sáhnu a jen mě to štípne :x

                1. Podívej: Zana holt není technicky uzpůsobena k dotýkání jako my. Někdy to jest s výhodou… roby musí být praštěné jiným způsobem.
                  Byl jsem poobědvat v kavárně pár zákusků a víno, tak prepáčte, prosím pekne.
                  .

      2. Take jsem se kdysi s ohradnikem potkal. To jsem byl ovsem jeste mrnous a „asi tak metr vysoko“ znamenalo primo do cela. Pri navratu z nocni hry na tabore. Moooc pekne.

        1. Životní zážitek, vidím. Olol! Bodejť. Kdo může říct, že je praštěný tak výjimečným způsobem.

  23. Teda já musím (clap) (clap) (clap)
    úžasně napsaný a krásný život. Jak já závidím. Já bych tuze moc ráda malou farmičku. Nějakou tu kravku, ovec, kozááákozááákozičkáááá a oslíka… ach jo (mm)
    U popisu, že ovec je hodná a neškodná jsem si vzpomněla na ranní incident. Při výjezdu ze školky jsem zahlédla malého skorojokra, jak se snaží vyskočit na kolo zaparkovaného meďoura, pak leze pod něj, skáče na kapotu…Pak se sebral a plynule vběhl do vozovky, kde jsou touto dobou ráno naštěstí pomalu jedoucí kolony a jak nutí řidiče zastavovat a vystupovat a zkontrolovat, zda ho ještě nemají pod autem, pak pokračovali dál a tuto kontrolu prováděl řidič za nimi.
    I zželelo se mi ho, protože jsem o něj měla strach, zaparkovala jsem auto a jala se ho lapit. Ale malej „hajzlík“ byl bázlivý, což projevil vrčením. Po pětiminutovém přemlouvání jsem na něj hodila svou bundu a zakryla mu oči. Chvilku to pomohlo, ovšem to mrštné tělíčko se tak mocně „hadilo“ (rozuměj: svíjelo jako had), že se vyprostilo, skočilo na zem, zorientovalo se, ale nezaútočilo na připravenou bundu, co měla být původcem jeho potíží, alébrž vytvořilo bleskurychlý výpad proti mému kolenu v tenkých gatích a zdrhlo o 50 metrů dál. Nasedla jsem do auta a stále ještě se záchranářskými pocity, ale už posílené o zarputilost (přeci mě ten prcek neporazí!), jala se ho honit. Zvíře však po pár metrech vklouzlo do předtím zavřené branky u toho méďáka a vesele tam hopsalo na páníčka s šikmýma očima.
    No, na jednu stranu mě potešilo, že nejsou jen oškliví ťongové, co pejsky papkají, ale na druhou stranu jsem majiteli toho poťouchlého zvířete přála, že mu někdo jistojistě podstrčil zaručeně čistokrevné štěně yorkshirského teriéra, z kterého vyrostl králičí jezevčík v barvě yorka. Zato domů jem si dovezla na koleni dvě modré ďubky ve velkosti zoubků skoroyorka.

    1. chichííí, lstivý čtyřnohý Asiat jako z Charlie Chana nebo Bohatýrské trilogie-díl Tajnosti žižkovského podsvětí.

      1. Pozor, (wave) v žižkovském podsvětí to nebyl lstivý asiat leč žižkovák, který se přejedl tučného od šunky a dostal z toho žloutenku. :D

  24. Krásné ovečky a krásné povídání.
    Vždycky, když s potomkem sníme o tom, co bude, až budem mít hodně peněz, vždy začneme s tím, že budem mít baráček a u něho ovečky. Akorát mě děsí jehňátka, co s nimi, když je nechci jíst?

    1. Nechají se vyrůst a místo jehněčího se jí skopové. (pi) V nejhorším případě se nechají naživu a zařadí se do stáda.

    2. U mňa by to bolo jednoduché, zomreli by mi na starobu, akurát by som bola za chvíľu ovcami zavalená (rofl) A preto môžem mať len mačky – kastrované (chuckle)

      1. Přesně, tak by sem dopadla i já. A to se týká nejenom ovcí, kde jsou králíci, kozičky, housátka…

      2. Edito, jak já ti rozumím! Naši (babička s dědou) kdysi chovali angorské králíky – vlna se posílala kamsi, tuším že do Svitav, a na oplátku přišla barevná, krásně upravená přadýnka…Na hebkost té vlny vzpomínám dodnes, už proto, že dnes je pravá „angora“ pěkně drahý artikl a já měl jako malý z téhle vlny svetry, kulicha, palčáky… Nahlédnutím do výlohy lepší galanterie jsem zjistil, že kdybych dneska chtěl, aby mi MLP uvinula z angory šálu, byla by dražší než kašmírová od Luise Vuitona.
        Docela se mi ulevilo, když ta vlnařská firma – asi v rámci zlepšování socialstického hospodaření – přestala vlnu vykupovat, dvě generace prakticky netušily, jak angorská vlna vypadá… A i když na to vzpomínám s nostalgií dětství, znova bych ty chlupáče chovat nezačal.

        1. Angory míváme na výstavách – tu dřinu se srtsí bych nepřál ani nepříteli, je s nimi snad 10x víc práce než s normálním králíkem. Jenže ta vlna… stojí sakra zato… jen si ji musíš dnes upříst doma sám (ovčí vlna je na tom stejně).

          1. Takže pokud jde o angoru, jistí to raný feudalismus (rofl) Práce to nejspíš byla děsná, ale já bych se to snad i zpracovávat naučil, doteku té vlny se nic nevyrovná… jen chovat ty králíky bych nedokázal. Nicméně mě těší, že se ještě najdou chovatelé, kteří je mají.

            1. Jo, obětavci ještě nevymřeli. Pořád jsou angory, čeští luštiči, rhónští… králíci vysloveně pro radost z chovu. To samé třeba hedvábničky nebo některé druhy bojovnic.

              1. Pak je ovšem přímo hřích a zločin, že ta angora v galanterii musela být ze Sicílie a bratru 2 dekové přadénko za stovku a něco. No jo, – a jsme zpátky u zdravého rozumu, že.

                1. nojó, a pak jsou na světě takové baty, které dají pětikilo za terakotovej baret z angory a nevylezou z něj celou letošní zimu-angora stopro přebije tu Jagušku pod sebou, zamotanou do terakotové šály za čicet od ťongů.

                  1. Baty, taky bych nevylezl – ale představ si tmavovlasého chlapa s narezlým vousem v terakotovém baretu =)) Vždyť by mě odchytli a zavřeli – ty v něm nepochybně „honíš vodu“, MNĚ by honil tak leda Chocholoušek!

  25. Tak už jsem dočetla – teda Báro, vy se nenudíte, přestože medvídka mývala ZATÍM nevlastníte! Krásný článek o krásných zvířátkách – a víš, že při jeho čtení jsem si tak nějak vzpoměla na Pohádky ovčí babičky – tak doufám, že se vám vyhýbají jak hloupí vlci, tak hloupí lidi (pokud bych si mohla vybrat, pak hloupí vlci vedou vysoko na body ]:) ).
    Prosím, můžete statisticky zpracovat, kolika hlavé stádo oveček, koziček, koníků, psů a koček vlastníte – pokud možno každé zvlášť a pak dohromady (chuckle) (chuckle) .

  26. Díky za krásné vyprávění o ovečkách :) Pravda, není s nima taková legrace jako s kozičkama, ale svůj půvab mají, a jsou součástí mých snů o malém baráčku a velikánské zahradě, což se mi už nikdy nesplní (think) No, taky dobře, protože si neumím představit sebe a jehňata, protože jehňátka považuju za nejkrásnější a nějněžnější miminka na této zemi a jen při pouhé představě jim ublížit mi naskakuje husina :@
    Ale vyvolalo mi to vzpomínku na jednoho berana. To jsem byla ještě zemědělská žačka a bylo mi divný, proč mají na statku berana v malém kotci a ještě k tomu uvázaného na řetěze. No, jednou jsem přišla do chlívku, osvobozený beran byl v chodbě a žral seno. Chtěla jsem ho nahnat zpět do boxíku. Překvapeně se na mě podíval a pak bylo najednou jasné kdo koho bude honit a proč je tak jištěný (rofl) A mizera kolega mě nechal se pořádně proskotačit, svíjel se smíchy za dveřma (talk)

  27. Můj tatínek jeden čas choval meriny, beran se jmenoval Walda, samozřejmě po Matuškovi, kterého tatínek miloval; to protože měli stejně kudrnatou hlavu. (h)
    Milá Báro (inlove) , děkuju Ti, Tvé vyprávění mi připomnělo červený cihlový dům na „Aljašce“.
    Jo, a ovečky v černých punčoškách se mi vždycky moc líbily! (h)

  28. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (h) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (f)
    Krásné povídání o ovečkách. Chodila jsem drbat (a krmit) stádo ovcí a koz na Malevilu, když se ještě svobodně pohybovalo po golfovém hřišti. Nebyly to ovce plaché, byly to ovce žebravé. A když jsem měla sáček s tvrdým chlebem, tak celé stádo se seběhlo a žebralo. A beran si docela neurvale prorážel cestu až ke mě a „předbíhal“ :P
    Teď už je tam takový provoz lidí (a aut na sousední silnici), že ovce neběhají volně, ale jsou v ohradě na protější stráni. Stejně nám už tvrdý chleba nezbývá. Kosatka žádné zbytky netoleruje (rofl)

  29. Pomiň, Báro, číst budu později.
    Teď jen hlásím, že fanynka z Modřan je na značce (cz) , byť poněkud schlíplá, protože Martina je boréééééc! (cz) (inlove) Hip hip hurá a do kluci tohóóó! (y) (cz) (flex)

    1. Vavísku ani netušíš, jak moc Ti závidím, že jsi to nezaspala jako já!!! Připravena na to se dívat na Martinu, zaplakat si případně u hymny, jsem zalezla do postele a že si do té doby, nežli Martina pojede, budu jako číst. Melíšek se mi stulil na peřině a já za pár vteřin usnula jak špalek, televize řvala, já spala jak ten pověstný dudek a prošvihla to, jsem já to ale moula moulovatá!!!! (headbang) Snad si to z kamarádů někdo natočil. (h)

      1. Karolínko, kocourek na peřině je lepší než jakýkoliv prášek na spaní a odolat se mu nedá. S podobným předsevzetím jsem zalehl v obýváku (abych nerušil ostatní), viděl jsem štafetu a ani nedutal, protože jednak to byl boj, a jednak s naší, naprosto nečekanou účastí – chlapi jeli famózně, všici (cz) viděl jsem Martinu a došel si pro pořádného panáka (d) když jí ta zlatá vyšla, pak se dostavil Ebony a zalehl na deku. Probudil jsem se, když Kanada vedla nad Rusy 3 : 0 a myslel jsem, že je to pokračování snu. A pak jsem viděl až konec té slovenské bitvy se Švédy… A byl předmětem posměchu probuzené rodiny, proč že spím na kanapi, že v posteli je to pohodlnější. Kdepak, kocourci, i o duševní rovnováhu se člověku dovedou postarat (cat)

        1. Ano, to musím souhlasit, Melda spinká jak andílek, stočený do klubíčka, akorát mi ten hajzlík mrňavej vždycky sebere větší kus peřiny a mně pak táhne na cemr! Příští týden jdeme na kastraci a taky mám pocit, že na pravé straně tlamičky, tam, co mu rostou fousky, mu vylysává bílé místečko! Nevím, čím to je, ale zvětšuje se to, tak aby se na to pídr nebo pandr podívali. (rose1)

          1. =)) Melíšek je správný kočičák – já taky nikdy nevím, jak to Cedrik dělá, ale často zjistím, že spím napůl na dece, zatímco on je zabalený do té větší části pokrývky a koukají mu jen ta jeho mrňavá kulatá ušiska (cat) K boji s veterinářem vám držíme všechno, co najdeme – palce, tlapky (ty tentokrát asi hlavně), a tak.

        2. Při tom kanadském 3:0 musel být nějaký extrovní řev, protože mě to taky vzbudilo, rádio mi v posteli hrálo od začátku, po prvním buly jsem zřejmě odpadla, tři nula mě potěšilo, pak jsem měla pocit, že přece všechno sleduju, abych nakonec zjistila, že už je i po tom našem debaklu a sluníčko svítí a končí zprávy v sedm. (bat)

          1. Tak to já se to dověděl až ráno, štafetu jsem zapl spíš omylem a pak už jsme jen zíral. Martině jsem věřil natolik, že jsem to zapíchl a ve 4 jsem zase seděl u bedny. Asi jsem se měl raději dívat na tu Martinu… Ale Kanada a bratia Slováci mi udělali radost. Ještě nám zůstal jeden tým ve hře! (chybí mi tu ale vlaječka :D )
            No teď už jen 50 km a móóóóžná slalom žen. A finále hokeje. Alespoň curling jsem si užil. Snad ještě stihnu i boby. (whew)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN